(EU) 2025/393Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/393 ze dne 26. února 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Thajska

(1)

Dne 1. července 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu epoxidových pryskyřic (dále jen „epoxidové pryskyřice“) pocházejících z Čínské lidové republiky, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska (Čínská lidová republika, Tchaj-wan a Thajsko jsou dále označovány jako „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu (dále jen „podnět“), který dne 6. června 2024 podala ad hoc koalice výrobců epoxidových pryskyřic (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího epoxidové pryskyřice ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2714 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a korejské, čínské, tchajwanské a thajské orgány, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Výbor pro epoxidové pryskyřice a jejich použití v rámci Čínské federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „ERC“), jednající jménem čínských výrobců epoxidových pryskyřic (4), uvedl, že výrobní odvětví Unie neposkytlo dostatečné důkazy pro zahájení tohoto řízení a Komise řádně neověřila obsah podnětu. Podle výboru ERC měly být v podnětu uvedeny informace o všech činitelích uvedených v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení.

(7)

Za prvé, z právně potvrzených důkazů požadovaných pro podnět podle článku 5 základního nařízení („dostatek důkazů pro zahájení šetření“) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v podnětu nejsou stejné jako množství a kvalita informací, na nichž Komise zakládá svá zjištění na konci šetření. Podnět musí obsahovat dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, které jsou žadateli rozumně dostupné. Článek 5 základního nařízení kromě toho nevyžaduje, aby za účelem zajištění dostatečných důkazů o podstatné újmě byly všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 analyzovány nebo vykazovaly zhoršení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. V tomto případě z analýzy důkazů předložených žadatelem, kterou provedla Komise, v souladu s článkem 2 základního nařízení vyplynulo, že podnět obsahoval dostatečné důkazy o existenci dumpingu, újmě a příčinné souvislosti. Proto bylo tvrzení výboru ERC zamítnuto.

(8)

Výbor ERC tvrdil, že nedůvěrná verze podnětu a s ním spojených dokladů neumožňuje přiměřené pochopení podstaty upravených informací a ostatním zúčastněným stranám značně komplikuje možnost předložit smysluplné připomínky. Konkrétně tvrdil, že všechny ukazatele újmy na úrovni celé Unie i údaje o výrobcích, kteří podali podnět, byly předloženy ve formě rozpětí bez odůvodnění, že řada zdrojů informací byla zatajena a že některé doklady obsahující výpočty dumpingového rozpětí zcela omezily veškeré podstatné údaje, které by výboru ERC umožnily zabývat se vznesenými tvrzeními o dumpingu.

(9)

Thajský vyvážející výrobce, společnost Aditya Birla Chemicals (Thailand) Limited (dále jen „Aditya Birla“), rovněž tvrdil, že nadměrná důvěrnost, kterou Komise poskytla žadatelům, je v rozporu s článkem 19 základního nařízení. Tvrzení se týkalo upravených informací v podnětu týkajících se různých zpráv o trhu (zpráva o trhu s látkou ECH, zpráva CEH o epoxidových pryskyřicích z roku 2022, Tecnon OrbiChem), dopisů o podpoře, podpůrných důkazů pro účely výpočtů dumpingu a cenového podbízení / prodeje pod cenou (včetně chybějící analýzy cenového podbízení a prodeje pod cenou pro Thajsko) a analýzy dopadu COVID-19 na výrobní odvětví Unie.

(10)

Za prvé, Komise zjistila, že informace uvedené v podnětu, včetně informací upravených z důvodu zachování důvěrnosti, umožňují přiměřené pochopení podstaty předložených informací v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Vzhledem ke struktuře výrobního odvětví Unie přijala Komise rozpětí pro mikroekonomické a makroekonomické ukazatele. Rozpětí uvedená u ukazatelů újmy byla dostatečně podrobná, aby umožnila přiměřené pochopení podstaty předložených informací a posouzení trendů všech ukazatelů újmy, zejména proto, že u každého ukazatele byl uveden index.

(11)

Kromě toho, konkrétně z důvodu omezení důvěrnosti ukazatelů újmy a zdrojů informací, které výbor ERC zpochybňuje, žadatel po zahájení řízení ve své odpovědi na makroekonomický dotazník vložil uvedené údaje do veřejně přístupného spisu v neomezené, neindexované podobě spolu s upřesněním použitých zdrojů.

(12)

Pokud jde o tvrzení o dumpingu, Komise zjistila, že informace uvedené v hlavním textu podnětu umožnily výboru ERC podat k danému tématu smysluplné připomínky. Výpočty dumpingu ve veřejně přístupné verzi podnětu obsahovaly podrobné vysvětlení všech různých prvků použitých k výpočtu dumpingu, včetně všech zdrojů použitých pro tyto výpočty. Běžná hodnota vycházela ze struktury nákladů výrobního odvětví Unie, a proto Komise považovala za přiměřené, aby ve veřejně přístupné verzi podnětu bylo uvedeno úzké rozpětí běžné hodnoty pro každou z dotčených zemí. Společnost Aditya Birla nijak nezdůvodnila, proč informace předložené ve veřejně přístupné verzi podnětu týkající se výpočtu dumpingového rozpětí nebyly dostatečně podrobné, aby umožnily přiměřené pochopení.

(13)

Pokud jde o tvrzení společnosti Aditya Birla, rozpětí nebo údaje týkající se vývoje trendů ze zpráv o trhu nebo v souvislosti s výpočty újmy a dumpingu byly poskytnuty v nedůvěrných shrnutích na dostatečně podrobné úrovni. Na rozdíl od tvrzení společnosti Aditya Birla je analýza cenového podbízení / prodeje pod cenou v Thajsku součástí hlavní části podnětu, přičemž stejné informace se odrážejí v dokladu 5.4. Kromě toho jsou některé informace (např. citace ze zpráv o telefonních hovorech) ze své podstaty důvěrné a nelze je použít v nedůvěrném shrnutí. Různé zprávy uvedené v podnětu byly také předmětem autorských práv, ale ostatním zúčastněným stranám byly snadno dostupné. Pokud jde o další tvrzení strany, například o obchodní analýze, dopisech o podpoře a dopadu COVID-19, nebylo zdůvodněno, proč veřejně přístupná verze neumožňuje přiměřené pochopení, a proto je Komise nemůže řádně posoudit.

(14)

Jak je uvedeno výše, nedůvěrná verze podnětu a dokladů s ním spojených umožnila přiměřené pochopení podstaty podnětu, a proto byla procesní práva stran dodržena.

(15)

Výbor ERC rovněž uvedl, že údaje ze statistiky PRODCOM o průmyslové výrobě poskytnuté Eurostatem pro příslušnou skupinu výrobků by ukazovaly jiný stav výrobního odvětví Unie, než jaký je uveden v podnětu.

(16)

Údaje uvedené v podnětu se týkají 70–80 % výroby v Unii a pocházejí od samotného žadatele. Na druhou stranu jsou údaje ze statistiky PRODCOM shromažďovány na základě dobrovolného průzkumu výrobců v Unii a jejich přesnost nelze nezávisle ověřit. Z výše uvedených důvodů žadatel nepochybil, když při přípravě podnětu databázi PRODCOM nezohlednil. Argument výboru ERC byl proto zamítnut.

(17)

Společnost Aditya Birla tvrdila, že údaje uvedené v podnětu se týkají období šetření od října 2022 do září 2023, zatímco oznámení o zahájení se vztahuje na jiné období šetření. Podle společnosti Aditya Birla mohou být připomínky k údajům o dovozu, újmě a dumpingu založeny pouze na období, na které se vztahuje podnět, jinak by takový přístup představoval porušení práv na obhajobu. Společnost Aditya Birla dále tvrdila, že pro účely stanovení reprezentativnosti podnět neumožnil vyvážejícímu výrobci posoudit příslušné informace o výrobcích a výrobě v Unii.

(18)

Za prvé, Komise není při provádění šetření vázána obdobím šetření stanoveným v podnětu a v zásadě by měla období šetření stanovit blíže k datu zahájení řízení. Za druhé, výsledky posouzení reprezentativnosti, v jehož rámci se přihlásily čtyři společnosti představující 80 % výroby v Unii, byly uvedeny ve veřejně přístupném spisu, a jsou tedy k dispozici všem zúčastněným stranám k nahlédnutí. Tvrzení společnosti Aditya Birla se proto zamítají jako neopodstatněná.

(19)

Podle společnosti Aditya Birla byl dovoz z Thajska ve srovnání s dovozem z ostatních dvou dotčených zemí mnohem nižší, a proto mělo být Thajsko z šetření vyloučeno.

(20)

Dovoz z Thajska představoval podíl na trhu vyšší než 1 %, což je prahová hodnota, pod kterou nelze zahájit šetření, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Tvrzení společnosti Aditya Birla tudíž nelze přijmout.

(21)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(22)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje v Unii během období šetření. Tento vzorek tvořili dva výrobci v Unii (společnosti Westlake a Blue Cube/Olin). Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 60 % celkové výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky, a vzorek tak byl pro výrobní odvětví Unie považován za reprezentativní.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(24)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení (společnosti Cortex a Comexim). Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Thajsku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Thajského království při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(26)

Při zahájení šetření byl Komisi znám pouze jeden vyvážející výrobce v Thajsku. Žádní další vyvážející výrobci se nepřihlásili. Komise proto usoudila, že výběr vzorku není nutný, a navrhla prošetřit tohoto vyvážejícího výrobce. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení bylo toto rozhodnutí projednáno se známým dotčeným vyvážejícím výrobcem a s orgány dotčené země. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(27)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Korejské republice (dále jen „Korea“), aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Korejské republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(28)

Požadované informace poskytli čtyři vyvážející výrobci v Koreji, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. Komise do vzorku vybrala dva korejské vyvážející výrobce s největším objemem vývozu do Unie. Představovali více než 90 % celkového objemu vývozu z Koreje do Unie během období šetření.

(29)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce na Tchaj-wanu, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise mimoto požádala Tchajpejský zastupitelský úřad v Evropské unii, aby určil a/nebo kontaktoval další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast v šetření.

(30)

Při zahájení šetření byli Komisi známi pouze dva vyvážející výrobci na Tchaj-wanu. Žádní další vyvážející výrobci se nepřihlásili. Komise proto usoudila, že výběr vzorku není nutný, a navrhla prošetřit tyto dva vyvážející výrobce. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení bylo toto rozhodnutí projednáno se známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s orgány dotčené země. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(31)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Čínské lidové republice (dále jen „Čína“), aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(32)

Deset vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců v Číně poskytlo požadované informace a souhlasilo se svým zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců představujících přibližně 80 % čínského dovozu během období šetření, a to na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčených zemích (a také v Koreji).

(33)

Vyvážející výrobci Chang Chun Chemical (Panjin) Co., Ltd. (CCPJ) a Chang Chun Chemical (Jiangsu) Co., Ltd. (CCJS) (dále společně jen „skupina Chang Chun“) tvrdili, že jejich celkový objem vývozu představuje 20 % dovozu epoxidových pryskyřic do Unie během období šetření, což je více než u druhé skupiny zařazené do vzorku. Vzhledem k tomu, že skupina Chang Chun byla zařazena do vzorku také na Tchaj-wanu, tvrdila tato skupina, že Komise by mohla zachytit většinu vývozu skupiny do Unie, pokud by do vzorku zařadila také skupinu Chang Chun v Číně. Nakonec pak skupina Chang Chun tvrdila, že její účetní systém je jiný než účetní systémy společností zařazených do vzorku v Číně, protože se jedná o skupinu vlastněnou Tchaj-wanem.

(34)

Komise potvrdila, že objem vývozu společnosti Chang Chun do Unie byl v rozporu s tvrzením nižší než objem deklarovaný oběma skupinami zařazenými do vzorku. Komise mimoto vybrala vzorek, který bylo možné ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřit, a proto nemohla zohlednit další činitele, jako jsou účetní metody nebo celkový objem vývozu skupiny Chang Chun z Číny a Tchaj-wanu do Unie. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(35)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(36)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala dotčeného výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečný dotazník zaměřený na toto hledisko.

(37)

Dotazníky pro společnosti zařazené do vzorku v Číně, Koreji, na Tchaj-wanu a v Thajsku byly v den zahájení šetření k dispozici na internetu (5).

(38)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které byly nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(39)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(40)

Výbor ERC tvrdil, že v období šetření stanoveném Komisí při zahájení šetření chybí celé čtvrtletí mezi koncem období šetření a datem zahájení. Podle výboru ERC navíc výběr roku 2020 jako referenční hodnoty pro posouzení objemu dovozu a cen zkresluje pohled na situaci, protože tento rok byl ovlivněn netržními silami, které způsobily pokles, pokud jde o objem dovozu, a to v důsledku logistických problémů a extrémně kolísavých cen. Výbor ERC navrhl, aby Komise přijala posuzované období se začátkem 1. ledna 2019, protože by odráželo běžné obchodní podmínky před pandemií COVID-19 a následnými geopolitickými turbulencemi.

(41)

Jeden z dovozců, kteří nejsou ve spojení, společnost Cortex, rovněž požadoval prodloužení posuzovaného období o rok 2019, který byl podle názoru dovozce rokem, kdy na trhu existovaly běžné podmínky.

(42)

Podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení musí období šetření zpravidla odpovídat období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Komise má při výběru období šetření široký prostor pro uvážení, pokud tento výběr umožňuje reprezentativní zjištění s využitím co nejnovějších informací. V tomto případě Komise zvolila období šetření končící tři měsíce před zahájením šetření, což je v souladu s čl. 6 odst. 1 i se zavedenou praxí a zároveň to umožňuje shromažďování údajů z Unie, od vyvážejících výrobců a z dalších statistických zdrojů.

(43)

Pokud jde o posuzované období a jeho prodloužení o rok 2019, je třeba připomenout, že Komise má při výběru tohoto období stejně tak široký prostor pro uvážení. Posuzované období by mělo být dostatečně dlouhé, aby Komise mohla řádně vyhodnotit všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Unie. V tomto případě Komise v souladu se svou běžnou praxí zvolila pro přezkum makroekonomických a mikroekonomických trendů a ukazatelů období tří celých let a také období šetření. Dále je třeba podotknout, že posouzení újmy Komisí zahrnuje dynamické posouzení hospodářských činitelů během posuzovaného období, a nikoli pouze podmínek na začátku a na konci posuzovaného období. V této souvislosti a bez ohledu na první rok posuzovaného období analýza Komise jasně prokázala podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období šetření. Změna posuzovaného období by proto neměla za následek neplatnost nebo jinou změnu zjištění o újmě uvedených v tomto nařízení. Tvrzení výboru ERC a společnosti Cortex byla proto zamítnuta.

(44)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou výrobky obsahující více než 35 % hmotnostních epoxidových pryskyřic, známých také jako epoxidové pryskyřice nebo polyepoxidy, které jsou polymery nebo prepolymery obsahujícími reaktivní epoxidové skupiny na bázi epichlorhydrinu (dále jen „ECH“) a složky alifatických nebo aromatických alkoholů (jako je BPA), v pevné, polotuhé nebo kapalné formě, mající všechny typy jakosti, čistoty, molekulové hmotnosti nebo molekulární struktury, též obsahující modifikační činidla, vytvrzovací činidla a přísady, pokud chemicky nereagovaly tak, že epoxidovou pryskyřici vytvrdily nebo ji přeměnily na jiný výrobek, který již neobsahuje epoxidové skupiny (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

Nejsou v něm zahrnuty tyto výrobky:

(45)

Epoxidové pryskyřice mají různé chemické složení. Nejběžnější epoxidovou pryskyřicí je diglycidylether bisfenolu A, známý také jako BADGE nebo DGEBA, který vzniká reakcí ECH s bisfenolem A (dále jen „BPA“). Epoxidové pryskyřice lze také vyrábět reakcí ECH s jinými surovinami, jako jsou alifatické glykoly a fenolové nebo kresolové novolaky. I při výrobě epoxidové pryskyřice za použití jiných surovin, které v reakci s ECH nahrazují BPA, je výrobní proces podobný.

(46)

Epoxidové pryskyřice jsou termosetové pryskyřice, což znamená, že užitečné vlastnosti získají až po vytvrzení, tj. po reakci s vytvrzovacími činidly. Ve vytvrzené formě mají epoxidové pryskyřice tyto vlastnosti: skvělou přilnavost, vynikající odolnost proti korozi a chemikáliím, vysokou mechanickou pevnost a vynikající vlastnosti pro použití jako izolace.

(47)

Epoxidové pryskyřice mají širokou škálu použití, jako jsou nátěry (i na lopatkách větrných elektráren), barvy, lepidla, kompozitní materiály, izolační materiály a elektronika.

(48)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska, v současnosti kódů KN ex 2910 90 00 , ex 3824 99 92 , ex 3824 99 93 a ex 3907 30 00 (kódy TARIC 2910 90 00 05, 3824 99 92 96, 3824 99 93 10, 3907 30 00 05, 3907 30 00 20 a 3907 30 00 80).

(49)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(50)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(51)

Společnost Valspar Corporation SAS (dále jen „Sherwin Williams“) tvrdila, že diglycidylether na bázi tetramethylbisfenolu F (dále jen „TMBPF-DGE“), který spadá do definice dotčeného výrobku, by měl být vyloučen z definice výrobku, který je předmětem šetření. Společnost Sherwin Williams konkrétně tvrdila, že látka TMBPF-DGE je schválena pro použití v nátěrech určených pro styk s potravinami a je důležitou alternativou k nátěrům na bázi BPA. Podle společnosti Sherwin Williams navíc tato společnost vlastní patentová práva na výrobu látky TMBPF-DGE v Unii a v Číně, látka TMBPF-DGE se do Unie nedováží a neexistují žádné důkazy o újmě, kterou by výrobě látky TMBPF-DGE v Unii způsobil zvýšený dovoz epoxidové pryskyřice do Unie z dotčených zemí.

(52)

Za prvé, společnost Sherwin Williams sama uvádí, že látka TMBPF-DGE se používá v odvětví nátěrových hmot jako alternativa k výrobkům na bázi BPA. Uvedený typ epoxidu má tedy stejné základní použití a podobné základní vlastnosti jako jiné konkurenční typy epoxidů a je zaměnitelný s ostatními epoxidovými výrobky, které jsou předmětem šetření. Kromě toho nelze existenci vlastnického práva na výrobu určitého typu epoxidu považovat za důvod pro vyloučení z definice výrobku, který je předmětem šetření. Společnost Sherwin Williams neprokázala, že by se patent vztahoval na všechny verze látky TMBPF-DGE. Práva duševního vlastnictví navíc nemají žádný vliv na vlastnosti nebo použití výrobku, které jsou relevantní v rámci šetření na ochranu obchodu. Kromě toho skutečnost, že látka TMBPF-DGE není dovážena do Unie, nevypovídá o budoucím chování vyvážejících výrobců v dotčených zemích, bez ohledu na případná patentová práva, která mohou přesahovat hranice Unie nebo která mohou být dokonce nepoužitelná na územích mimo Unii. Společnost Sherwin Williams rovněž neprokázala, že by látka TMBPF-DGE nemohla být vyráběna v žádné z dotčených zemí.

(53)

Společnost Allnex Resins (China) Ltd. (dále jen „Allnex China“) mimoto předložila žádost, aby byly speciální pryskyřice Allnex, konkrétně výrobek BECKOPOX EP 2387w/53WA, z rozsahu šetření vyloučeny. Společnost Allnex China prohlásila, že uvedená speciální pryskyřice obsahuje méně nebezpečných organických rozpouštědel a má velmi nízký dopad na životní prostředí a že k její výrobě používá patentované techniky.

(54)

Za prvé, společnost Allnex China sama uznává, že výrobek BECKOPOX EP 2387w/53WA splňuje definici výrobku, který je předmětem šetření. Za druhé, skutečnost, že dotčená pryskyřice obsahuje méně nebezpečných látek a je šetrnější k životnímu prostředí, není v tomto případě kvalifikačním kritériem pro definici výrobku, který je předmětem šetření. Konečně, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, použití patentovaných technik nemůže sloužit jako důvod pro vyloučení výrobku a neznamená, že jiní výrobci nemohou vyrábět epoxidové pryskyřice dosahující podobných vlastností a výkonových charakteristik, což způsobuje újmu výrobnímu odvětví Unie.

(55)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně zamítla žádost o vyloučení pryskyřic TMBPF-DGE a BECKOPOX EP 2387w/53WA z definice výrobku, který je předmětem šetření.

(56)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(57)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě epoxidových pryskyřic. Příslušné informace předložily tři skupiny vyvážejících výrobců.

(58)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie. Čínská vláda neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. K případnému použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení s ohledem na Čínu nebyly od zúčastněných stran obdrženy žádné připomínky.

(59)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(60)

Dne 17. září 2024 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelích využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možnou reprezentativní zemi, a to Thajsko. Komise obdržela připomínky od jednoho čínského vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, společnosti Jiangsu Sanmu Group Co. Ltd, a od žadatele. Tyto připomínky byly řešeny ve druhé poznámce.

(61)

Dne 15. listopadu 2024 vydala Komise po analýze obdržených připomínek druhou poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „druhá poznámka“). V této poznámce stanovila Komise předběžný seznam výrobních činitelů a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít Thajsko jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě snadno dostupných finančních údajů od společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand), výrobce v reprezentativní zemi. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Připomínky byly obdrženy od vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, společnosti Jiangsu Sanmu Group Co. Ltd., a od žadatele.

(62)

Po analýze připomínek a informací obdržených ke druhé poznámce dospěla Komise k závěru, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány ve 104. bodě odůvodnění a v bodech odůvodnění po něm následujících. Obdržené připomínky jsou popsány v oddíle 3.1.2.4.4.

(63)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(64)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(65)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(66)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví (6) v Číně (7) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(67)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (8). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (9), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (10). Komise dále zjistila, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v Číně celkově vede vlastně k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly umisťovány v souladu s tržními silami (11). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (12). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (13), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně (14).

(68)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v Číně Komise v tomto šetření zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (15) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do čínského hospodářství obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(69)

V podnětu bylo uvedeno, že v čínském odvětví epoxidových pryskyřic dochází k podstatným zkreslením. Podnět odkázal na zprávu a zejména na to, že čínský hospodářský systém je „socialistickým tržním hospodářstvím“, a na aktivní úlohu Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru v Číně.

(70)

Podnět konkrétně poukázal na tyto skutečnosti:

(71)

V podnětu byl tedy formulován závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(72)

Komise zkoumala, zda je kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(73)

Pokud jde o čl. 2 odst. 6a písm. b). první odrážku základního nařízení, v odvětví dotčeného výrobku působí jak soukromé společnosti, jako je Hongchang Electronics (také nazývaná Grace Epoxy) (20) nebo Huibo New Materials (také nazývaná Wells Advanced Materials) (21), tak státní podniky, jako jsou společnosti Fujian Sanmu Group (22), Sinochem Group (23) a Sinopec Group (24). Přesný poměr soukromých a státních výrobců na trhu s epoxidovými pryskyřicemi nebylo možné určit. Komise však zjistila, že několik výrobců je přímo kontrolováno státem. Jako příklad lze uvést největšího čínského výrobce (25) epoxidových pryskyřic, skupinu Fujian Sanmu Group, kterou ovládá společnost Fuzhou Development Zone State-owned Assets Operation Co., Ltd. (26), a skupiny Sinochem Group a Sinopec Group, což jsou ústřední podniky ovládané Komisí státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“) (27).

(74)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státem vlastněných podnicích, ale i v soukromých společnostech (28), přičemž Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(75)

Šetřením bylo zjištěno, že národní průmyslové sdružení zastupující výrobce epoxidových pryskyřic, Čínská federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“), zřídilo zvláštní komisi pro epoxidové pryskyřice a jejich použití (29). Federace CPCIF se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (30). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“  (31) a mezi podmínky způsobilosti pro funkci zástupce federace CPCIF patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (32).

(76)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického a petrochemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhled do roku 2035, podle něhož má čínská vláda v úmyslu „[t]ransformovat a modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci uspořádání a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl“.

(77)

Kromě toho se v hlavním stanovisku k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během 14. pětiletého plánu (dále jen „hlavní stanovisko“) rovněž uvádí, že čínská vláda „[p]odpoří průmyslovou restrukturalizaci: posílí specifická opatření a vědecky reguluje rozsah průmyslu“ a „posílí kapacitu dodávek kvalitních polymerů, speciálních chemických látek a dalších výrobků“.

(78)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví epoxidových pryskyřic a řídit jej lze nalézt i na úrovni provincií, například ve 14. pětiletém plánu provincie Ťiang-si o vysoce kvalitním rozvoji odvětví nových materiálů, kde se uvádí, že „zaměření se na nově vznikající oblasti, jako jsou úspora energie a ochrana životního prostředí, elektronické informace, nová energetická vozidla, 5G a biomedicína, povede k vývoji vysoce kvalitní pryskyřice“.

(79)

Kromě toho 14. pětiletý plán provincie Če-ťiang o rozvoji odvětví nových materiálů, který se týká odvětví vysoce kvalitních pryskyřic, požaduje „[z]aměřit se na vývoj vysoce kvalitních pryskyřic a elastomerů, jako je polyethylen, polypropylen, polyester, epoxidová pryskyřice“ a mezi klíčové nové materiály, které mají být vyvinuty, zařazuje epoxidovou pryskyřici.

(80)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, dospěla Komise k závěru, že článek 12 stanov společnosti Huibo New Materials uvádí: „Společnost zřídí organizaci komunistické strany a bude vykonávat stranickou činnost v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny. Společnost poskytne nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace.“ (33)

(81)

Kromě toho jsou předseda a několik členů představenstva skupiny Fujian Sanmu Group rovněž členy Komunistické strany Číny (34).

(82)

Předseda představenstva skupiny Sinochem Group je tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je zástupci tajemníků stranického výboru (35). Skupina Sinochem Group se také prezentuje jako společnost, která „se řídí vodítkem Si Ťin-pchingova myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, účinně posiluje celkové vedení strany v podniku, prohlubuje budování strany [a] hraje plnou roli v celkovém řízení stranických organizací na všech úrovních“ (36).

(83)

Podobně je předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je zástupci tajemníků stranického výboru (37). Skupina Sinopec Group uvedla, že má v plánu„zaměřit se na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranně a integrovaně posilovat vedení strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a přísné řízení strany s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“ (38).

(84)

Nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi všemi výrobci výrobku, který je předmětem šetření, a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje pododvětví chemického průmyslu, měla Komise za to, že informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického průmyslu, která jsou uvedena v 67. bodě odůvodnění, jsou relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(85)

Kromě toho jsou v odvětví epoxidových pryskyřic zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Komise určila několik dokumentů, které prokazují, že odvětví epoxidových pryskyřic má prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se chemického odvětví, vzhledem k tomu, že epoxidové pryskyřice představují pododvětví chemického odvětví.

(86)

Chemické odvětví považuje čínská vláda stále za klíčové odvětví (39). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda chemický průmysl pro optimalizaci a modernizaci (40). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že čínská vláda „optimalizuje organizační strukturu: učinit hlavní podniky většími a silnějšími. (…) [P]odporovat podniky, aby urychlily fúze a reorganizaci společností s různými typy vlastnictví přesahující hranice jednotlivých regionů, zvýšily koncentraci odvětví a prováděly mezinárodní operace. V odvětví petrochemie, oceli, neželezných kovů, stavebních materiálů a dalších průmyslových odvětvích vybudovat skupinu předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností.“  (41)

(87)

Mimoto byl projekt dceřiné společnosti Sinopec Group v provincii Chu-nan nazvaný „Klíčová technologie pro vysoce kvalitní speciální epoxidovou pryskyřici“ vybrán vládou provincie Chu-nan mezi deset nejlepších technologických výzkumných projektů, které mají být podpořeny. (42)

(88)

Kromě toho společnost Hongchang Electronics obdržela v roce 2024 zvláštní vládní dotace ve výši 21 milionů CNY ve prospěch své dceřiné společnosti Zhuhai Hongchang Electronics Materials Co., Ltd., která je v jejím stoprocentním vlastnictví, na projekt výroby epoxidových pryskyřic (43). Společnost Hongchang Electronics Materials Co., Ltd. ve své výroční zprávě za rok 2023 uvedla, že v roce 2022 obdržela vládní dotace ve výši 9,2 milionu CNY a v roce 2023 ve výši 11,5 milionu CNY (44).

(89)

Podobně společnost Huibo New Materials obdržela v roce 2022 vládní dotace ve výši 1,4 milionu CNY a v roce 2023 ve výši 2,8 milionu CNY (45).

(90)

Skupina Fujian Sanmu Group rovněž získala vládní dotace, a to ve výši 10,8 milionu CNY v roce 2021, 13,9 milionu CNY v roce 2022 a 3,2 milionu CNY v roce 2023 (46).

(91)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby výrobku, který je předmětem šetření. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(92)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření (47).

(93)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 67. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně) (48).

(94)

V tomto šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví epoxidových pryskyřic není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení (49). Výše zmíněné hlavní stanovisko, které požaduje „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní (…) politikou a průmyslovou politikou [s cílem] plně využít vnitrostátní platformu pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím a [s cílem] podpořit spojení mezi podniky a bankami“ (50), je rovněž velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(95)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančního sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(96)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, surovin a energie se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(97)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, půdu, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(98)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(99)

Skupina Jiangsu Sanmu Group uvedla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v tomto případě použitelné, protože neexistují dostatečné důkazy o podstatných zkresleních v čínském odvětví epoxidových pryskyřic. Tvrdila, že skupina Jiangsu Sanmu Group je soukromou společností a že její obchodní aktivity se řídí tržními silami bez jakýchkoli nepatřičných zásahů ze strany vlády. Požádala proto Komisi, aby přijala její domácí ceny a náklady, jak je společnost uvedla.

(100)

Za prvé, Komise nesouhlasila s tím, že neexistují dostatečné důkazy o tom, že by čínské odvětví epoxidových pryskyřic bylo postiženo podstatnými zkresleními. Přestože zpráva neobsahuje zvláštní kapitolu o epoxidových pryskyřicích, existence podstatných zkreslení, jež by vedla k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí zvláštní odvětvové kapitoly týkající se výrobku, který je předmětem šetření. Zpráva popisuje různé typy zkreslení existující v Číně, které jsou průřezové a použitelné v celém čínském hospodářství (51) a ovlivňují ceny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření, včetně nákladů na suroviny, energii, půdu, kapitál a pracovní sílu (52). Zpráva dále obsahuje kapitolu o chemickém průmyslu, která je relevantní pro posouzení Komise týkající se odvětví epoxidových pryskyřic, což je pododvětví chemického průmyslu.

(101)

Kromě toho není zpráva jediným zdrojem důkazů, které Komise použila při svém určování, protože byly k tomuto účelu použity i další důkazní prvky (včetně podnětu (53)). Jak je vysvětleno v oddíle 3.1.2.1 výše, odvětví epoxidových pryskyřic je předmětem řady zásahů státu (například přítomnost a dohled státu u klíčových aktérů v odvětví (54), skutečnost, že se na toto odvětví vztahují pětileté plány a další dokumenty (55), a zásahy ve finančním sektoru (56)), které rovněž ovlivňují náklady na výrobu epoxidových pryskyřic, včetně nákladů na suroviny, energii, půdu, kapitál a pracovní sílu (57). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(102)

Za druhé, s ohledem na žádost skupiny Jiangsu Sanmu Group, aby Komise používala vykazované domácí ceny a náklady společnosti, Komise zopakovala, že pokud se zjistí, že z důvodu existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise stanovit běžnou hodnotu za použití nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů, pouze pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Na základě dostupných důkazů o výrobních činitelích jednotlivých vyvážejících výrobců však jako nezkreslené nemohly být stanoveny žádné výrobní náklady a náklady na prodej výrobku, který je předmětem šetření. Komise rovněž poznamenala, že skupina Jiangsu Sanmu Group své tvrzení dále nedoložila. Tento argument byl proto zamítnut.

(103)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že pro stanovení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(104)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(105)

Jak je vysvětleno v 60. a 61. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru využít v daném případě jako vhodnou reprezentativní zem Thajsko.

(106)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(107)

V první poznámce Komise uvedla, že v případě zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. Brazílie, Malajsie a Thajska, byly snadno dostupné finanční údaje od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, k dispozici pouze pro jednoho výrobce epoxidových pryskyřic v Thajsku, a to společnost Aditya Birla Chemicals (Thailand) (59).

(108)

Komise nenašla podrobné finanční informace, které by se shodovaly s obdobím šetření u určeného thajského výrobce Aditya Birla Chemicals (Thailand). V průběhu šetření však společnost poskytla svou účetní závěrku za účetní období končící dne 31. března 2024, které je v souladu s obdobím šetření, a souhlasila s tím, že bude ve stávajícím šetření považována za referenční (60) a že příslušné údaje budou vloženy do spisu přístupného zúčastněným stranám.

(109)

Pokud jde o Malajsii, na základě informací, které má Komise k dispozici, zde existuje pouze jeden výrobce vyrábějící epoxidové pryskyřice, a to společnost DIC Corporation (61), která je součástí celosvětové japonské skupiny. Bylo zjištěno, že pro tuto společnost nebyly snadno dostupné žádné podrobné finanční informace. K tomuto zjištění nebyly obdrženy žádné připomínky.

(110)

Pokud jde o Brazílii, na základě informací, které má Evropská komise k dispozici, vyrábějí epoxidové pryskyřice tři výrobci: Dow (62), Hexion Quimica do Brazil LTDA (63) a Olin (64). Bylo však zjištěno, že pro tyto společnosti nejsou k dispozici žádné finanční informace týkající se dotčeného výrobku.

(111)

Žadatel poskytl důvěrnou verzi auditované účetní závěrky jednoho ze známých výrobců epoxidových pryskyřic v Brazílii, a to společnosti Olin Brazil. K těmto informacím však nebylo přiloženo žádné shrnutí, které by nemělo důvěrnou povahu, ani žádný souhlas společnosti s použitím těchto důvěrných údajů jako referenčních v rámci aktuálního šetření. Komise tedy nemohla tyto informace považovat za snadno dostupné údaje ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a proto je v aktuálním šetření nemohla použít.

(112)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce čínský vyvážející výrobce Jiangsu Sanmu Group požádal Komisi o poskytnutí úplné roční účetní závěrky společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand), aby bylo možné posoudit správnost výpočtu a metodiky použité pro výpočet zisku a prodejních, správních a režijních nákladů. Skupina Jiangsu Sanmu Group požadovala zejména zveřejnění podrobností o položkách „prodejní náklady“, „správní náklady“ a „finanční náklady“.

(113)

Komise měla za to, že finanční údaje poskytnuté společností Aditya Birla Chemicals (Thailand) představují komplexní a aktuální zdroj informací pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, který zúčastněným stranám umožňuje získat dostatek údajů pro posouzení výše zisku a prodejních, správních a režijních nákladů. Jak je vysvětleno ve 109. až 111. bodě odůvodnění, nebyly snadno k dispozici žádné alternativní informace a zúčastněné strany neposkytly žádné použitelné alternativní údaje. Pokud jde o prvky zahrnuté do prodejních, správních a režijních nákladů použitých ve výpočtu, které by bylo možné snadno zpřístupnit, Komise se v této věci bude společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand) dále dotazovat.

(114)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že objem dovozu z Číny do Thajska byl významný u látky ECH (75 %) a hydroxidu sodného (62 %). Na základě toho se Komise domnívala, že hodnota dovozu látky ECH a hydroxidu sodného z Thajska byla pravděpodobně zkreslená. Další zkoumání cen dovozu z Číny a dalších zdrojů skutečně ukázalo, že tyto ceny byly sladěny, přičemž čínské ceny pravděpodobně ovlivnily ceny ze zbytku světa. V důsledku toho se Komise rozhodla pro tyto dva výrobní činitele najít alternativní referenční hodnoty. Pro látku ECH ani hydroxid sodný nebyly k dispozici žádné mezinárodní referenční hodnoty. Z tohoto důvodu Komise zvážila dovoz těchto činitelů do Malajsie nebo Brazílie, dvou zemí s podobnou úrovní rozvoje a výroby epoxidových pryskyřic, jak je vysvětleno ve 106. bodě odůvodnění. Podíl čínského dovozu látky ECH na celkovém dovozu činil 0 % v případě Malajsie a 27 % v případě Brazílie, zatímco podíl čínského dovozu hydroxidu sodného, který však představuje menší podíl na celkových výrobních nákladech, na celkovém dovozu během šetření činil 15 % v případě Malajsie a 4 % v případě Brazílie. Vzhledem k celkovému významu látky ECH v rámci celkových nákladů na výrobu epoxidových pryskyřic se Komise rozhodla použít dovoz do Malajsie ke stanovení nezkreslených nákladů na oba výrobní činitele.

(115)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Thajsko (s výjimkou dovozu látky ECH a hydroxidu sodného, kde má v úmyslu použít dovoz do Malajsie) a společnost Aditya Birla Chemicals (Thailand).

(116)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Thajska jako reprezentativní země a společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand) jako výrobce v reprezentativní zemi.

(117)

Skupina Jiangsu Sanmu Group se postavila proti předpokladům přijatým Komisí, že thajské trhy s látkou ECH a hydroxidem sodným by byly narušeny pouze na základě vysokého objemu dovozu z Číny, a tvrdila, že Komise by ke stanovení nezkreslených hodnot pro hydroxid sodný i látku ECH také měla použít dovoz do Thajska.

(118)

Skupina Jiangsu Sanmu Group navíc uvedla, že množství dovážené látky ECH do Thajska z jiných zemí než z Číny je stále vyšší než celkový dovoz látky ECH do Malajsie.

(119)

Nakonec skupina Jiangsu Sanmu Group uvedla, že Thajsko by mělo mít přednost jako zdroj nezkreslených referenčních hodnot pro běžnou hodnotu, protože je jednou z prošetřovaných zemí.

(120)

Žadatel se proti těmto tvrzením ohradil v rámci vyjádření k první a druhé poznámce a zdůraznil, že významný podíl dovozu z Číny do jedné země by pravděpodobně vyvolal tlak na ceny dovozu i z jiných konkurenčních zemí. Žadatel zdůraznil, že Čína jako největší světový výrobce látky ECH svou masivní výrobou a vývozem zásadně ovlivňuje sousední trhy. V důsledku toho by dovozní ceny látky ECH a hydroxidu sodného do Thajska nepřímo odrážely zkreslení cen v Číně.

(121)

Komise zjistila, že vzhledem k absenci důkazů o opaku je pravděpodobné, že významný dovoz z Číny ovlivní celkové dovozní ceny. To bylo skutečně prokázáno sladěním cen mezi dovozem z Číny a z jiných zemí do Thajska, kde byl podíl prvně jmenovaného dovozu významný, jak je vysvětleno ve 114. bodě odůvodnění. Z tohoto důvodu Komise ve skutečnosti nepovažuje země s vysokým podílem dovozu klíčových výrobních činitelů z Číny za vhodné reprezentativní země. Komise proto rozhodla, že při stanovení běžné hodnoty nebude brát v úvahu dovoz látky ECH a hydroxidu sodného do Thajska jako nezkreslené referenční hodnoty.

(122)

Žadatel nicméně nesouhlasil s návrhem Komise použít Malajsii jako zdroj nezkreslených referenčních hodnot pro látku ECH a hydroxid sodný. Žadatel namítal, že Malajsie nesplňuje kritéria, aby mohla sloužit jako nezkreslená referenční hodnota, a to ze dvou důvodů. Za prvé, Malajsie nevyrábí kapalnou epoxidovou pryskyřici, která je mimo jiné závislá na látce ECH. Za druhé, Malajsie není izolována od narušení trhu ovlivňujících asijský řetězec výroby epoxidových pryskyřic. Z těchto důvodů žadatel navrhl, aby Komise místo toho použila Brazílii. Podle žadatele se v Brazílii vyrábí větší množství epoxidových pryskyřic, včetně kapalných epoxidových pryskyřic. Brazilské ceny látky ECH a hydroxidu sodného navíc více odpovídají mezinárodním cenám než ceny v Malajsii. Žadatel dále tvrdil, že brazilské dovozní ceny látky ECH a hydroxidu sodného jsou vyšší než dovozní ceny v Malajsii.

(123)

Komise zdůraznila, že Malajsie je zemí s výrobou epoxidové pryskyřice, i když údajně ne v kapalné formě, a že látku ECH a hydroxid sodný dováží z nezkreslených zdrojů ve významných objemech. Tvrzení týkající se čínských zkreslení, která se šíří po celé Asii, navíc nebylo nijak doloženo. Komise tudíž tuto připomínku zamítla.

(124)

Pokud jde o navrhovanou alternativu, tedy Brazílii, Komise uvedla, že čínský dovoz látky ECH představoval 27 % celkového dovozu látky ECH ve srovnání s 0 % čínského dovozu stejného materiálu do Malajsie během období šetření. Komise proto dospěla k závěru, že Malajsie je pro stanovení nezkreslené hodnoty pro látku ECH vhodnějším zdrojem než Brazílie.

(125)

V odpovědi na první poznámku žadatel dále tvrdil, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk thajského výrobce epoxidových pryskyřic by mohly být zkresleny, protože by výrobce měl prospěch ze zkreslené tržní ceny látky ECH. Žadatel proto požádal Komisi, aby ke stanovení nezkreslených hodnot zisku a prodejních, správních a režijních nákladů použila výrobce epoxidových pryskyřic v Brazílii, o nichž je rovněž známo, že jsou vertikálně integrovanější než jejich thajští konkurenti. Žadatel však na podporu tohoto tvrzení nepředložil žádné důkazy ani alternativní a použitelné veřejně dostupné účetní závěrky brazilských výrobců. Jeho připomínka byla proto zamítnuta jako nepodložená.

(126)

Poté, co bylo v prozatímní fázi šetření na základě všech výše uvedených skutečností stanoveno, že Thajsko je nejvhodnější reprezentativní zemí, pro niž jsou příslušné údaje snadno dostupné, nebylo nutné posuzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v souladu s poslední větou čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Pokud jde o nezkreslené údaje týkající se látky ECH a hydroxidu sodného, bylo zjištěno, že Malajsie poskytuje nejvhodnější reprezentativní údaje, a proto nebylo ve vztahu k Malajsii zapotřebí posouzení úrovně sociální ani environmentální ochrany.

(127)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko (spolu s Malajsií, pokud jde o látku ECH a hydroxid sodný) splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(128)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(129)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin a lignitu, databázi GTA. Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce použije údaje centrální banky Thajska (65) a pro zemní plyn a následně páru údaje thajského Provinčního úřadu pro elektřinu, thajské energetické regulační komise pro elektřinu (66) a Úřadu pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky (67).

(130)

Ve druhé poznámce Komise navíc aktualizovala seznam výrobních činitelů na základě připomínek stran a informací předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku v odpovědi na dotazník.

(131)

V druhé poznámce Komise pak také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(132)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele u epoxidových pryskyřic

(133)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby byly zohledněny náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Tato metodika je podrobně vysvětlena ve 158. až 160. bodě odůvodnění.

(134)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (73). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 103. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Zbývající množství byla Komisí považována za reprezentativní.

(135)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl na celkových nákladech na suroviny (až 2,5 %). Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 157. bodě odůvodnění.

(136)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi nebo v Malajsii v případě látky ECH a hydroxidu sodného.

(137)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(138)

V návaznosti na druhou poznámku vznesla skupina Jiangsu Sanmu Group námitku, že Komise použila stejnou referenční hodnotu pro dva druhy hydroxidu sodného (32 % a 50 % koncentrace), a navrhla úpravu s cílem zohlednit vyšší tržní cenu, kterou obvykle vyžaduje druh s 50 % koncentrací.

(139)

Komise uznala, že tržní cena hydroxidu sodného s 50 % koncentrací je skutečně vyšší než cena u druhu s 32 % koncentrací. Dostupná referenční hodnota z databáze GTA se však vztahuje na „hydroxid sodný: ve vodném roztoku“, z čehož vyplývá, že tato referenční hodnota je průměrnou cenou za dovoz různých druhů hydroxidu sodného. Vzhledem k nedostatku údajů o cenách pro jednotlivé druhy dospěla Komise k závěru, že použití této průměrné ceny z databáze GTA je nejspolehlivější možností. Odhad zavedený touto metodou je navíc zmírněn skutečností, že v procesu výroby epoxidové pryskyřice se také spotřebovává směs druhů hydroxidu sodného. Navrhovaná úprava byla proto zamítnuta.

(140)

Skupina Jiangsu Sanmu Group předložila tvrzení týkající se úrovně obchodu, na které se údaje o dovozu (zdroj: GTA (74)) používají, a vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím Komise vycházet z cen zaplacených za clo, které zahrnují námořní dopravu, pojištění, přístavní poplatky, vnitrozemskou dopravu a dovozní cla a které mají představovat referenční hodnotu pro čínské náklady na suroviny. Skupina zdůraznila, že tyto činitele nejsou relevantní pro výrobní proces čínských výrobců, kteří většinou dodávají suroviny na domácím trhu a ke stanovení běžné hodnoty zvyšují nákladovou základnu. Jinými slovy tvrdila, že statistiky dovozu ze třetí země přesně neodrážejí domácí ceny nebo skutečné náklady na nákup v dotčené zemi, protože úroveň dovozních cen je zkreslena různými vnějšími činiteli, včetně objemu dovozu, zeměpisné vzdálenosti mezi dovážející a vyvážející zemí a dostupnosti těchto vstupů v dané zemi. Skupina Jiangsu Sanmu proto požádala Komisi, aby od hodnoty dovozu výrobních činitelů do reprezentativní země zahrnující CIF odečetla náklady na námořní dopravu, vnitrozemskou dopravu, pojištění a clo. Tím by se referenční ceny přiblížily cenám vstupů nakupovaných na domácím trhu.

(141)

Komise toto tvrzení odmítla. Všechny prvky uvedené skupinou Jiangsu Sanmu Group jsou náklady, které je třeba promítnout do ceny nakonec účtované na trhu reprezentativní země. Kromě toho jsou tyto konečné ceny, které tyto prvky obsahují, ovlivněny konkurenčními silami v zemích dovozu. Slouží proto jako spolehlivý zdroj pro určení nezkreslených nákladů na reprezentativních trzích.

(142)

V návaznosti na první poznámku žadatel požádal Komisi, aby rozlišovala mezi přímými surovinami (jako jsou BPA, ECH a hydroxid sodný) používanými konkrétně v procesu výroby epoxidových pryskyřic a výchozími surovinami v předcházejících fázích výroby (jako jsou propylen, fenol, aceton, benzen a propan), které používají vertikálně integrovaní výrobci.

(143)

Komise uvedla, že integrovaní výrobci používají výchozí suroviny interně k výrobě BPA a/nebo ECH, což jsou přímé vstupy pro výrobu epoxidových pryskyřic, a použila referenční hodnoty založené na skutečné spotřebě surovin každého vyvážejícího výrobce bez ohledu na to, zda se jedná o přímé nebo výchozí suroviny.

(144)

Žadatel tvrdil, že pokud Komise mezi suroviny řadí propylen a benzen, měla by mezi ně zařadit také chlor, glycerol a chlorovodík. Na základě ověřených odpovědí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku však spotřeba těchto vstupů představuje nevýznamný podíl na výrobních nákladech, a proto jsou považovány za spotřební materiál.

(145)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise poslední veřejně dostupné údaje od centrální banky Thajska (75) o průměrných mzdách v Thajsku během období šetření. Ty byly upraveny tak, aby zahrnovaly sociální poplatky (76). Nakonec se celkové roční náklady práce vydělily počtem hodin v roce (tj. osm hodin denně, vynásobeno pěti pracovními dny v týdnu a počtem týdnů v roce).

(146)

Skupina Jiangsu Sanmu Group ve svých připomínkách ke druhé poznámce vznesla námitku proti předpokladu týdenní pracovní doby 40 hodin, jak je popsán ve 145. bodě odůvodnění, neboť se domnívala, že skutečnou pracovní dobu podhodnocuje. Skupina Jiangsu Sanmu Group odkázala na thajské ministerstvo práce, které povoluje až 48 hodin týdně. Společnost dále uvedla, že výpočet Komise nezohledňuje přesčasy, což je v Thajsku běžná praxe. Skupina Jiangsu Sanmu Group ve svých připomínkách zdůraznila, že podle thajského pracovního práva musí být přesčasy placeny nejméně 1,5násobkem standardní mzdové sazby za běžný pracovní den a až dvojnásobkem ve dnech pracovního klidu, o svátcích nebo během každoroční dovolené.

(147)

Komise uvedla, že skupina Jiangsu Sanmu Group neposkytla žádné konkrétní důkazy o tom, že by pracovníci při výrobě epoxidových pryskyřic v Thajsku pracovali déle než 40 hodin. Bylo připomenuto, že pokud chtějí zúčastněné strany zpochybnit komplexní posouzení Komise v souvislosti s početním zjištěním běžné hodnoty, měly by uvést konkrétní důkazy svědčící o tom, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o důkazy vzaté v potaz pro účely takového výpočtu. Tak jako ve věci CCCME (77) skupina Jiangsu Sanmu Group tvrdila, že týdenní pracovní doba je v Thajsku ve skutečnosti delší, ale neopírala se o konkrétní důkazy. V podobné situaci ve věci CCCME Tribunál shledal, že „žalobci nepředložili důkaz o zjevně nesprávném posouzení, kterého se měla dopustit Komise tím, že pro výpočet nákladů práce spojených s výrobou dotčeného výrobku použila hodnotu 40 hodin týdně práce v Thajsku.“ (78). Komise proto toto tvrzení zamítla.

(148)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce žadatel zpochybnil metodiku, kterou Komise použila ke stanovení nákladů práce, a tvrdil, že tyto náklady by měly být sladěny s předchozími šetřeními, v nichž bylo Thajsko použito jako reprezentativní země (konkrétně s antidumpingovým řízením týkajícím se spojovacích prostředků ze železa nebo oceli z Číny (79)). Žadatel navíc podotkl, že odhadované náklady na jednotku pracovní síly byly výrazně nižší než během šetření případu týkajícího se spojovacích prostředků (tj. od 1. července 2019 do 30. června 2020).

(149)

Komise objasnila, že ke stanovení nezkreslené hodnoty nákladů práce použila stejnou metodiku a zdroje jako v případě spojovacích prostředků. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(150)

Ke stanovení referenční hodnoty pro elektřinu Komise použila cenovou nabídku pro ceny elektřiny pro obchodní, průmyslové a státní podniky, která je k dispozici na internetových stránkách Provinčního úřadu pro elektřinu (80), v části 4.2 Sazby stanovené v závislosti na době používání. Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny v příslušném pásmu spotřeby 4.2.3: méně než 12 kV.

(151)

Tento poplatek za energie se od roku 2018 nemění a je měsíčně aktualizován pomocí nástroje zvaného „příplatek Ft“. Poplatky za elektřinu účtované za každý měsíc se proto vypočítají takto:

(152)

Při výpočtu referenční hodnoty Komise k základnímu poplatku za elektřinu za období šetření připočetla průměrný doplatek na základě úpravy ceny energie.

(153)

Referenční hodnota byla stanovena pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na základě příslušné spotřeby ve špičce a mimo špičku, pokud vyvážející výrobce rozlišoval spotřebu ve špičce a mimo špičku. Výsledné použití bylo přiřazeno k sazbám ve špičce a mimo špičku. Pokud vyvážející výrobce zařazený do vzorku nerozlišoval spotřebu ve špičce a mimo špičku, byly použity sazby pro špičku.

(154)

Ke stanovení referenční hodnoty pro plyn použila Komise ceny plynu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejněné Úřadem pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky (82). Komise použila odpovídající ceny z tabulky 7.2-4: Konečná spotřeba energie na osobu. Jako referenční hodnotu použila Komise nejnovější údaje týkající se roku 2023.

(155)

Ke stanovení referenční hodnoty pro páru vyjádřené v CNY/t vycházela Komise z ceny zemního plynu vyjádřené v CNY/m3, jak byla vypočtena podle metodiky uvedené ve 154. bodě odůvodnění. Pomocí obecně uznávaného přepočítacího koeficientu (83) Komise odhadla energetický obsah plynu vyjádřený v MMBtu/m3. Dále Komise pomocí koeficientu účinnosti spalování, který zveřejnilo ministerstvo energetiky USA (84), určila množství energie plynu, které lze převést na páru, vyjádřené v Btu/m3 plynu. Na základě příslušné tabulky zveřejněné ministerstvem energetiky USA Komise určila množství energie uložené v nasycené páře při tlaku 4 MPa, vyjádřené v Btu/kg páry. Kombinací těchto prvků (cena plynu v CNY/m3, energie předaná páře v Btu/m3 plynu a energie uložená v páře v Btu/kg páry) získala Komise referenční hodnotu páry v CNY/t (85).

(156)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny lignitu dodaného k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu, jak je vysvětleno v 134. bodě odůvodnění.

(157)

Vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly některé z těchto výrobních činitelů považovány za spotřební materiál. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových výrobních nákladech a uplatnila jej na přepočtené výrobní náklady na základě referenčních hodnot.

(158)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(159)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(160)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky správních, prodejních a režijních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand) Co., Ltd. za účetní období končící dne 31. března 2024, které jí společnost poskytla v nedůvěrné verzi. Na základě dostupných údajů společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand) Co., Ltd. použila Komise 18,0 % jako nezkreslenou hodnotu pro prodejní, správní a režijní náklady a 9,3 % jako nezkreslenou hodnotu pro zisk.

3.1.2.6.10.

Výpočet

(161)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(162)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.1.2.6.2.

(163)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 158. až 160. bodě odůvodnění. Stanovila je na základě účetní závěrky společnosti, jak je vysvětleno ve 160. bodě odůvodnění.

(164)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady, jak je vysvětleno ve 160. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(165)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 18,0 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 9,3 %.

(166)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(167)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(168)

Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(169)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, běžná hodnota a vývozní cena byly v případě potřeby upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) byly zohledněny rozdíly v činitelích, které podle tvrzení a prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(170)

Jak je vysvětleno v 161. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota vyrovnána na úroveň ceny ze závodu.

(171)

Komise nezjistila žádné důvody ke snížení běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové snížení nepožádal.

(172)

Za účelem vyrovnání vývozní ceny na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na dopravu, cla, pojištění, manipulaci a nakládku.

(173)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(174)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(175)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(176)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(177)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 30,3 %.

(178)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(179)

Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(180)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, jelikož vývoz čínských spolupracujících vyvážejících výrobců představoval v období šetření přibližně 85 % celkového dovozu z Číny. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni skupiny s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(181)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(182)

Ve 183. až 191. bodě odůvodnění Komise uvádí obecnou metodiku, již použila pro výpočty dumpingu. V odůvodněných případech jsou případné otázky, které se týkají konkrétní země či společnosti a jsou významné pro tyto výpočty, zpracovány v níže uvedených oddílech věnovaných jednotlivým zemím.

(183)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(184)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(185)

Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(186)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(187)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(188)

V tomto případě je běžnou hodnotou vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření.

(189)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(190)

Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(191)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly každému jednotlivému vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(192)

Žadatel tvrdil, že v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení by měla být běžná hodnota početně zjištěna vzhledem k tomu, že domácí ceny byly po úpravě o zkreslené výrobní náklady v Koreji, na Tchaj-wanu a v Thajsku nižší než výrobní náklady. Konkrétně uvedl, že asijský trh s epoxidovými pryskyřicemi je narušen nadměrnou kapacitou Číny, což vede k uměle nízkým cenám epoxidových pryskyřic a jejich vstupů, včetně bisfenolu-A (dále jen „BPA“) a epichlorhydrinu (dále jen „ECH“). Podle tohoto tvrzení čínská nadměrná kapacita v oblasti epoxidových pryskyřic a jejích vstupů v kombinaci s uměle nízkými cenami energie v Koreji a na Tchaj-wanu zkreslila výrobní náklady a ceny epoxidových pryskyřic v Koreji, na Tchaj-wanu a v Thajsku. Tato situace údajně bránila náležitému srovnání prodeje na domácím trhu a prodeje na vývoz, což znemožňovalo určit, zda se domácí prodej uskutečňoval „v běžném obchodním styku“.

(193)

Žadatel požadoval, aby Komise uplatnila svou širokou pravomoc a upravila náklady podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení tím, že upraví výrobní náklady vývozců s ohledem na nezkreslené ceny látek ECH a BPA. Žadatel tvrdil, že toto opatření bylo nezbytné k určení toho, zda prodejní ceny na domácím trhu byly nižší než výrobní náklady.

(194)

Komise se domnívala, že žadatel neprokázal přítomnost podmínek pro úpravu nákladů podle čl. 2 odst. 5. Kromě toho tato tvrzení nebyla podložena. Konkrétně šlo o údajné cenové účinky, které čínská nadměrná kapacita způsobuje na trzích s látkami BPA a ECH v celé Asii. Šetření například odhalilo, že nákupní cena látky ECH v Koreji byla během období šetření navzdory tvrzení o vysokém objemu dovozu z Číny vyšší než průměrná dovozní cena látky ECH v Malajsii, kam se z Číny nedovážela. To bylo v rozporu s tvrzením žadatele, že čínská nadměrná kapacita vedla k nižším cenám surovin, zejména látky ECH, v Koreji.

(195)

Tvrzení o nadměrné čínské kapacitě s ohledem na látku BPA navíc nebylo podloženo důkazy, neboť statistické údaje databáze GTA (86) ukázaly, že čínský vývoz představuje pouze 1 % celosvětového vývozu látky BPA.

(196)

Tvrzení o uměle nízkých cenách energie v Koreji a na Tchaj-wanu rovněž nebylo podloženo důkazy. Tvrzení se opíralo především o dominantní postavení státních podniků na trhu s elektřinou a o srovnání cen elektřiny s cenami v Unii a Japonsku. Tyto cenové rozdíly však samy o sobě v žádném případě nemohou určit, že na trhu konkrétní země dochází k podstatným zkreslením. Žadatel například ignoroval zdroje energie a náklady spojené s její výrobou, které při utváření cen elektřiny hrají zásadní roli.

(197)

Žadatel dále tvrdil, že hlavní poskytovatel elektřiny v Koreji vykazoval ztráty z nákupních a prodejních cen za kWh v určitých obdobích, která však plně nepokrývala období šetření. Podobná situace byla zaznamenána na Tchaj-wanu. I když to může naznačovat finanční problémy poskytovatelů energie, tato tvrzení nebyla dostatečná k prokázání existence narušení trhu bez komplexního posouzení základních činitelů, jako jsou metody výroby energie, vládní politiky a dynamika trhu, které žadatel nepředložil ani neanalyzoval.

(198)

Komise tedy usoudila, že informace poskytnuté žadatelem nebyly dostatečné k provedení odpovídající analýzy údajných zkreslení asijského trhu s epoxidovými pryskyřicemi způsobených nadměrnou kapacitou Číny, která vedla k uměle nízkým cenám epoxidových pryskyřic a jejich vstupů v Koreji, na Tchaj-wanu a v Thajsku a která v kombinaci s uměle nízkými cenami energie v Koreji a na Tchaj-wanu zkreslila výrobní náklady a ceny epoxidových pryskyřic. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(199)

Vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci.

(200)

Pokud vyvážející výrobci dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(201)

Jestliže vyvážející výrobci vyvezli dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé za období mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o zisk.

(202)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, běžná hodnota a vývozní cena byly v případě potřeby upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) byly zohledněny rozdíly v činitelích, které podle tvrzení a prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(203)

Do vzorku byli zařazeni dva korejští vyvážející výrobci, a to společnost Kukdo Chemical Co., Ltd. a Kumho P&B Chemicals, Inc.

(204)

Dotčený výrobek během období šetření vyráběla a při tomto šetření spolupracovala dceřiná společnost ve stoprocentním vlastnictví společnosti Kukdo Chemical Co., Ltd., společnost Kukdo Finechem Co., Ltd. Oba vyvážející výrobci byli považováni za součást skupiny Kukdo Group.

(205)

Na domácím trhu prodávali oba vyvážející výrobci / obě skupiny dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům. Stejně tak se prodej do Unie uskutečňoval buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(206)

V případě těchto dvou korejských vyvážejících výrobců/skupin byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.2.1. V důsledku toho byla běžná hodnota u většiny typů výrobku vyvážených do Unie založena na skutečných cenách na domácím trhu. Běžná hodnota pro ostatní typy byla zjištěna početně, protože pro tyto typy neexistoval ani u jednoho z dvojice vyvážejících výrobců zařazených do vzorku žádný domácí prodej a Komise neměla k dispozici žádné další informace o cenách příslušných typů výrobku.

(207)

Oba korejští vyvážející výrobci / obě skupiny prodávali do Unie buď přímo, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení. Vývozní cena byla určena v souladu s obecnou metodikou uvedenou výše v oddíle 3.2.2.

(208)

Pokud jde o prodej na vývoz prostřednictvím dovozce ve spojení, vývozní ceny byly stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě cen, za které bylo zboží nejprve znovu prodáno odběrateli v Unii, který není ve spojení. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem. Kromě toho byly odečteny prodejní, správní a režijní náklady společností ve spojení a zisk ve výši [1–5 %], který byl získán od spolupracujícího nezávislého dovozce. Údaje od druhého spolupracujícího dovozce byly vyloučeny, protože jeho činnost vykazovala ztrátu.

(209)

Jak je vysvětleno v 202. bodě odůvodnění, Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců/skupin na základě ceny ze závodu.

(210)

Za účelem vyrovnání běžné hodnoty na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na vnitrostátní dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku.

(211)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady, navracení cla a náklady na balení.

(212)

Aby bylo možné vyrovnat vývozní cenu na obchodní úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, nákladů na balení a úvěrových nákladů.

(213)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na balení, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(214)

Pokud jde o úpravu vývozní ceny o provize, Komise zjistila, že někteří ze zapojených obchodníků ve spojení jednali jako obchodní zástupci vykonávající svou činnost za úplatu v podobě provize a získávali za příslušné funkce odměnu ve formě přirážky. Úprava o provizi zjištěnou početně na základě příslušných prodejních, správních a režijních nákladů a nominálního zisku byla proto odůvodněná.

(215)

U spolupracujících korejských vyvážejících výrobců Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(216)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla byla stanovena takto:

(217)

Komise zjišťovala, zda by v případě Koreje mohlo být prokázáno, že celostátní úroveň dumpingu je nad minimální úrovní ve výši 2 % podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Za tímto účelem se považovalo za vhodné extrapolovat výsledky vzorku, včetně společnosti, u níž nebyl dumping zjištěn, k odhadu výše dumpingu pro společnosti nezařazené do vzorku. Výše dumpingu ve vzorku, vyjádřena jako procento hodnoty CIF vývozu ve vzorku, byla nižší než 0 %. Proto nebylo pro Korejskou republiku stanoveno žádné celkové dumpingové rozpětí.

(218)

Za těchto okolností má Komise v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení v úmyslu ukončit aktuální řízení, pokud jde o dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Korejské republiky.

(219)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům bude ukončena celní evidence dovozu obdobného výrobku z Koreje.

(220)

Komise vyzývá zúčastněné strany, aby se k jejímu záměru ukončit řízení ve vztahu ke Korejské republice vyjádřily do patnácti dní od vyhlášení tohoto nařízení.

(221)

Během období šetření byli na Tchaj-wanu dva vyvážející výrobci, společnost Chang Chun Plastics Co. a společnost Nan Ya Plastics Corporation. Oba vyvážející výrobci spolupracovali. Jeden z vyvážejících výrobců prodával do Unie přímo nezávislým odběratelům. Druhý vyvážející výrobce prodával do Unie přímo i nepřímo prostřednictvím dovozce ve spojení v Unii. Na domácím trhu prodávali oba vyvážející výrobci dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům.

(222)

V případě těchto dvou tchajwanských vyvážejících výrobců byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.2.1. V důsledku toho byla běžná hodnota u většiny typů výrobku vyvážených do Unie založena na skutečné ceně na domácím trhu. V případě, že nebyl zaznamenán žádný prodej typu obdobného výrobku na domácím trhu, byla běžná hodnota početně zjištěna, protože prodejní cenu na domácím trhu jiného výrobce zařazeného do vzorku pro tento typ výrobku nebylo možné smysluplně sdělit, aniž by byla porušena důvěrnost informací tohoto výrobce.

(223)

Jeden tchajwanský vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo. V případě tohoto vývozu byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jak je vysvětleno výše v oddíle 3.2.2.

(224)

Druhý vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo a prostřednictvím dovozce ve spojení se sídlem v Unii. Pro uvedený vývoz prostřednictvím dovozce v Unii byla vývozní cena stanovena na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(225)

Jak je vysvětleno v 202. bodě odůvodnění, Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců/skupin na základě ceny ze závodu.

(226)

Za účelem vyrovnání běžné hodnoty na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na nákladní dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku.

(227)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a náklady na balení.

(228)

Aby bylo možné vyrovnat vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na nákladní dopravu, manipulaci a nakládku a vedlejších výdajů, nákladů na námořní dopravu, námořního pojištění, poplatku pro celní zprostředkovatele, poplatku na podporu obchodu a cla.

(229)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na balení, provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(230)

Pokud jde o úpravu vývozní ceny o provize, Komise zjistila, že zapojený obchodník ve spojení jednal jako obchodní zástupce vykonávající svou činnost za úplatu v podobě provize a získával za příslušné funkce odměnu ve formě přirážky. Úprava o provizi zjištěnou početně na základě příslušných prodejních, správních a režijních nákladů a nominálního zisku byla proto odůvodněná.

(231)

U spolupracujících vyvážejících výrobců Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(232)

Úroveň spolupráce je vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval 100 % celkového tchajwanského dovozu během období šetření. Na tomto základě se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro celou zemi na úrovni spolupracující společnosti, jejíž dumpingové rozpětí je nejvyšší.

(233)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(234)

V případě jediného vyvážejícího výrobce z Thajska, společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand), byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.2.1. V důsledku toho byla běžná hodnota u většiny typů výrobku vyvážených do Unie založena na skutečných cenách na domácím trhu. U zbývajících typů, které byly na domácím trhu prodány v nedostatečném množství, zjistila Komise běžnou hodnotu početně.

(235)

Společnost Aditya Birla Chemicals (Thailand) prodávala do Unie přímo i nepřímo prostřednictvím dovozce ve spojení v Unii. Společnost ve spojení v Unii dotčený výrobek dovezla a buď i) jej dále prodala, nebo ii) jej před dalším prodejem dále zpracovala. V druhém případě společnost ve spojení zpracovávala dotčený výrobek na základě vlastních receptur.

(236)

V případě přímého vývozu byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jak je vysvětleno výše v oddíle 3.2.2.

(237)

Pro vývoz prostřednictvím dovozce ve spojení v Unii byla vývozní cena stanovena na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V případě vývozu, kdy došlo ke zpracování ze strany dovozce ve spojení, byly kromě prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, jak je popsáno v 214. bodě odůvodnění, provedeny také úpravy o náklady na zpracování.

(238)

V případě, že se typ výrobku prodával v kombinaci s jinými výrobky (ať už dotčenými, nebo nedotčenými) a že za všechny výrobky byla účtována jednotná jednotková cena, byla prodejní cena rozdělena na jednotlivé složky na základě jejich příslušných výrobních nákladů nebo nákupní ceny.

(239)

Jak je vysvětleno v 202. bodě odůvodnění, Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců/skupin na základě ceny ze závodu.

(240)

Za účelem vyrovnání běžné hodnoty na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na nákladní dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku.

(241)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na balení, provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(242)

Za účelem vyrovnání vývozní ceny na úroveň cen ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na dopravu, skladování, cla, pojištění, manipulaci a nakládku.

(243)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky, výrobky prodávané v sadách, náklady z přepočtů.

(244)

V případě přímého prodeje na vývoz do Unie byla do procesu prodeje zapojena také společnost ve spojení v Unii, a to jako obchodní zástupce vykonávající svou činnost za úplatu v podobě provize. Proto byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) o prodej zprostředkovaný společností ve spojení. Úprava se týkala prodejních, správních a režijních nákladů příslušné společnosti ve spojení a zisku, jak je popsáno v 214. bodě odůvodnění.

(245)

U jediného vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(246)

Úroveň spolupráce byla vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval 100 % celkového tchajwanského dovozu během období šetření. Na tomto základě se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro celou zemi na stejné úrovni jako pro jediného vyvážejícího výrobce.

(247)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(248)

Vzhledem k tomu, že v případě Koreje nebyl na celostátní úrovni zjištěn žádný dumping, Komise posuzovala podstatnou újmu pouze u dovozu z Číny, Tchaj-wanu a Thajska.

(249)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii šest skupin výrobců. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(250)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 249 000 tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel, z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a z publikace společnosti IHS Markit/S&P Global (dále jen „S&P Global“), která se specializuje na dané odvětví (87). Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali přibližně 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(251)

Pro účely tohoto případu Komise považovala za výrobce v Unii tzv. základní výrobce epoxidových pryskyřic. Základní výrobci vyrábějí epoxidové pryskyřice v čisté, kapalné formě (dále jen „kapalný epoxid“ nebo „základní kapalná epoxidová pryskyřice“), která zahrnuje složitou reakci zejména mezi látkami BPA a ECH. Společnosti, které nemají kapacitu pro výrobu základní kapalné epoxidové pryskyřice a pouze ji nakupují, aby ji využívaly v reakcích, míchaly ji nebo ji používaly do navazujících výrobků, které se pak používají pro vlastní potřebu nebo se dále prodávají, nejsou považovány za součást výrobního odvětví Unie. Tento přístup je v souladu s obvyklou praxí v odvětví (potvrzenou přední poradenskou společností IHS Markit/S&P Global) a odpovídá názorům žadatele (a ostatními zúčastněnými stranami nebyl zpochybněn).

(252)

Kromě toho celková výroba v Unii (přinejmenším u výrobců, kteří podali podnět, vzhledem k dostupnosti podrobnějších údajů) nezahrnuje základní kapalnou epoxidovou pryskyřici používanou interně pro další zpracování na jiné, pokročilé pryskyřice (dotčeným výrobkem je kapalný epoxid i pokročilé pryskyřice), aby se zabránilo dvojímu započtení. To má rovněž zajistit, aby do analýzy Komise byla zahrnuta výhradně výroba epoxidových pryskyřic prodávaných na volném trhu. Každopádně však nebylo zjištěno, že by výrobní odvětví Unie používalo pro vlastní spotřebu epoxidové pryskyřice nebo že by tyto pryskyřice byly předmětem závislého prodeje pro účely výroby výrobků navazujících na výrobek, který je předmětem šetření.

(253)

Jedna ze zúčastněných stran, společnost Sherwin Williams, se označila (mimo jiné) za výrobce (výrobce na zakázku) určitých typů epoxidových pryskyřic v Unii a přímého výrobce epoxidových práškových nátěrových hmot. Za prvé, toto šetření se netýká epoxidových práškových nátěrových hmot, ale navazujícího výrobku vyráběného z výrobku, který je předmětem šetření. Výrobci epoxidových práškových nátěrových hmot proto v tomto případě nejsou součástí výrobního odvětví Unie. Kromě toho společnost Sherwin Williams především není výrobcem základního epoxidu, protože nemá kapacitu na výrobu základní kapalné epoxidové pryskyřice. Jak je uvedeno v 251. bodě odůvodnění, za výrobce v Unii podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení byli v tomto případě považováni pouze základní výrobci epoxidových pryskyřic. Z těchto důvodů nelze společnost Sherwin Williams v tomto řízení považovat za výrobce epoxidových pryskyřic v Unii.

(254)

Společnost CTP Advanced Material GmbH (dále jen „CTP“), německá dceřiná společnost thajského vyvážejícího výrobce, mimoto uvedla, že výroba společnosti CTP by měla být zahrnuta do výroby v Unii vzhledem k tomu, že se zabývá výrobou specializované kategorie epoxidových pryskyřic. Jak je uvedeno ve 251. bodě odůvodnění, společnost CTP nelze považovat za výrobce v Unii, protože neprokázala, že má kapacitu a schopnost vyrábět základní kapalnou epoxidovou pryskyřici v Unii. Dále Komise dospěla k závěru, že společnost CTP by neměla být považována za výrobce v Unii, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení, protože je ve spojení s thajským vyvážejícím výrobcem.

(255)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník, odpovědí žadatele na makroekonomický dotazník, informací od společnosti S&P Global a Eurostatu.

(256)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(257)

Spotřeba v Unii se od roku 2020 do roku 2021 zvýšila o 11 %. Epoxidové pryskyřice jsou důležitou surovinou potřebnou k výrobě barev a nátěrů a během pandemie COVID-19 spotřeba barev v Unii prudce vzrostla, protože spotřebitelé během omezení volného pohybu osob využívali pobytu v domácnosti.

(258)

Poptávka po epoxidových pryskyřicích však v roce 2022 klesla pod úroveň roku 2020 a v roce 2023 a v období šetření se dále snížila. Pokles poptávky byl způsoben mnoha činiteli, k nimž patří návrat trhu k běžným podmínkám po oživení v odvětví epoxidových pryskyřic po pandemii COVID-19, což vedlo k využití stávajících zásob ze strany zákazníků.

(259)

Komise zkoumala, zda má být dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z dotčených zemí posuzován souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(260)

Dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na dovoz z Číny, Tchaj-wanu a Thajska bylo vyšší než minimální prahová hodnota podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Kromě toho objem dovozu z každé z dotčených zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení a podíly na trhu v období šetření činily v případě Tchaj-wanu 3,3 %, v případě Thajska 4,5 % a v případě Číny 9 %.

(261)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Číny, Tchaj-wanu a Thajska a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem v Unii byly podobné. Konkrétně dovážené výrobky soutěžily mezi sebou a s epoxidovými pryskyřicemi vyráběnými v Unii, jelikož mají ve velké míře stejné vlastnosti a jsou prodávány podobným kategoriím odběratelů. Vyvážející výrobci z dotčených zemí trvale prodávají velké objemy základního epoxidu na trhu Unie. K tomuto bodu je třeba poznamenat, že s výjimkou některých speciálních pryskyřic jsou epoxidové pryskyřice obecně komoditními výrobky, které jsou srovnatelné bez ohledu na svůj původ. Dovoz z dotčených zemí se navíc ve všech případech významně podbízel prodejním cenám výrobního odvětví Unie a po celé posuzované období se do značné míry řídil podobnými cenovými vzorci.

(262)

Proto byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a dovoz z Číny, Tchaj-wanu a Thajska byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(263)

Společnost Aditya Birla vznesla proti souhrnnému posouzení námitku ve vztahu k Thajsku a tvrdila, že thajský vývoz do Unie je na zanedbatelné úrovni. Společnost Aditya Birla poukázala na švýcarský dovoz do Unie, který byl v posuzovaném období mnohem vyšší než thajský dovoz. Podle thajského vývozce byl navíc dovoz z jiných než dotčených zemí v dotčeném období a v období šetření mnohem vyšší než dovoz z dotčených zemí.

(264)

Společnost Akzo Nobel rovněž tvrdila, že existuje podstatný rozdíl mezi chováním čínských vývozců epoxidových pryskyřic na jedné straně a vývozců z ostatních dotčených zemí na straně druhé a že na rozdíl od čínského dovozu epoxidových pryskyřic byl tchajwanský a thajský dovoz stabilní nebo mnohem nižší. Podle společnosti Akzo Nobel proto nebylo souhrnné posouzení dovozu s ohledem na různé podmínky hospodářské soutěže vhodné.

(265)

Za prvé, situace tchajwanských a thajských vývozců je podobná situaci čínských vývozců. Všichni totiž prodávali své epoxidové pryskyřice na trhu Unie za dumpingové ceny a výrazně se podbízeli prodejním cenám Unie, přičemž prodávali podobné výrobky a soutěžili jak mezi sebou, tak proti výrobkům Unie. Za druhé, jak je uvedeno v 260. až 262. bodě odůvodnění, podmínky pro souhrnné posouzení thajského, tchajwanského a čínského dovozu byly v tomto případě splněny, a proto byl dovoz posuzován na souhrnné úrovni. Za třetí, situace dovozu ze třetí země není pro posouzení podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení relevantní. Komise posoudila dovoz ze třetích zemí (včetně Švýcarska) v oddíle 5.2.1 týkajícím se příčinné souvislosti. Tvrzení společností Aditya Birla a Akzo Nobel byla předběžně zamítnuta.

(266)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu, pokud jde o dovoz z dotčených zemí, byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu v Unii (viz tabulka 2 výše).

(267)

Pro účely posouzení újmy v tomto případě použila Komise statistiky Eurostatu o dovozu pouze pro kód KN 3907 30 00 (epoxidové pryskyřice), přičemž v posuzovaném období mohl existovat velmi omezený dovoz epoxidových pryskyřic pod kódy KN 2910 90 00 , 3824 99 92 a 3824 99 93 . Jedná se o „společné“ zbožové kódy, které zahrnují i jiné výrobky než epoxidové pryskyřice. Dále byl na základě informací od žadatele a jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku učiněn závěr, že hospodářské subjekty v posuzovaném období nepoužívaly kód KN 2910 90 00 k dovozu epoxidových pryskyřic do Unie a dovoz pod kódy KN 3824 99 92 a 3824 99 93 by byl pouze teoretický, neboť se týká tzv. vytvrzovacích činidel (nikoli výrobku, který je předmětem šetření). Považovat dovoz pod těmito společnými kódy za dovoz epoxidových pryskyřic by proto nebylo vhodné, protože by to značně zkreslilo celkový obraz újmy, včetně zejména dovozních trendů, podílu na trhu a údajů o spotřebě v Unii v posuzovaném období. Vzhledem k neexistenci jiné, přesnější metody pro stanovení objemu dovozu a úrovní cen v tomto případě proto statistické údaje Eurostatu o dovozu pod kódy KN 2910 90 00 , 3824 99 92 a 3824 99 93 nebyly pro posouzení újmy brány v úvahu. Následně byly použity pouze statistiky Eurostatu pro kód KN 3907 30 00 , který zahrnuje výhradně epoxidové pryskyřice. Tento přístup byl použit v podnětu a zúčastněné strany jej nezpochybnily. (88) Statistiky dovozu použité pro tento případ jsou rovněž v souladu s informacemi od společnosti S&P Global.

(268)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(269)

V absolutním vyjádření se dovoz z dotčených zemí během posuzovaného období zvýšil o více než 44 000 tun, což představuje téměř 13 % celkové spotřeby Unie během období šetření. Celkový tržní podíl dovozu z dotčených zemí se snížil z 3,5 % v roce 2020 na 16,9 % v období šetření. Celkově byl dovoz z dotčených zemí v období šetření více než čtyřikrát vyšší než v roce 2020. Dovoz z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 28 774 tun a dosáhl podílu na trhu ve výši 9 % (zvýšení z 0,5 % v roce 2020). Dovoz z Thajska se během posuzovaného období zvýšil o 10 454 tun a dosáhl podílu na trhu ve výši 4,5 % (zvýšení z 1,3 % v roce 2020). Dovoz z Tchaj-wanu se během posuzovaného období zvýšil o 4 795 tun a dosáhl podílu na trhu ve výši 3,3 % (zvýšení z 1,7 % v roce 2020). Zatímco podle statistik Eurostatu tchajwanský dovoz klesl z 4,6 % v roce 2022 na 3,3 % v období šetření, Komise konstatuje, že objem dovozu v případě Tchaj-wanu je podhodnocen, zejména během období šetření, vzhledem k chybám v celních prohlášeních (použití nesprávného kódu KN). Ověřené údaje od dvou známých tchajwanských výrobců naznačují, že tchajwanský dovoz v období šetření byl vyšší, než ukazují statistiky dovozu. V důsledku toho by podíl tchajwanského dovozu na trhu byl ve skutečnosti vyšší.

(270)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí na dotazník poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jakož i na základě odpovědí dovozců, kteří nejsou ve spojení (pokud jde o náklady po dovozu).

(271)

Průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(272)

Průměrná cena čínského dovozu nejprve v roce 2021 vzrostla až na 4 292 EUR/t (z 3 601 EUR/t v roce 2020) a poté se v roce 2022 snížila na 3 985 EUR/t, v roce 2023 se výrazně snížila na 2 312 EUR/t a dále na 2 173 EUR/t během období šetření. Průměrná cena thajského a tchajwanského dovozu se v letech 2021 až 2022 prudce zvýšila, a to na 3 618 EUR/t a 4 761 EUR/t u thajského dovozu (z 2 440 EUR/t v roce 2020) a na 3 946 EUR/t a 4 045 EUR/t u tchajwanského dovozu (z 2 333 EUR/t v roce 2020), po čemž následoval výrazný pokles na 2 914 EUR/t (Thajsko) a 2 638 EUR/t (Tchaj-wan) v roce 2023 a 2 632 EUR/t (Thajsko) a 2 489 EUR/t (Tchaj-wan) v období šetření.

(273)

Během posuzovaného období se průměrná jednotková cena dumpingového dovozu z dotčených zemí snížila o 8 %. V roce 2020 byla cena dovozu z dotčených zemí vyšší než zjištěná prodejní cena výrobců zařazených do vzorku v Unii nebo jí byla podobná, jak je uvedeno v tabulkách 4 a 8. Od roku 2021 a nepřetržitě až do konce posuzovaného období však byly dovozní ceny z dotčených zemí trvale nižší než ceny výrobců v Unii, často s velkým rozdílem (například v období šetření byly čínské ceny o 40 %, thajské ceny o 27 % a tchajwanské ceny o 31 % nižší než prodejní ceny v Unii).

(274)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(275)

Porovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal vážený průměr rozpětí cenového podbízení mezi 25 % a 28 % u čínských výrobců, vážený průměr rozpětí cenového podbízení 23 % u thajského výrobce, vážený průměr rozpětí cenového podbízení mezi 20 % a 25 % u tchajwanských výrobců a kumulativní vážený průměr cenového podbízení 27 %, 23 % a 20 % u výrobců zařazených do vzorku v Číně, Thajsku a na Tchaj-wanu.

(276)

V každém případě Komise bez ohledu na zjištění o cenovém podbízení uvedla, že dumpingový dovoz vedl během období šetření také k významnému stlačení cen (jak se odráží v rozpětí prodeje pod cenou), když výrobní odvětví Unie prodávalo epoxidové pryskyřice pod svými výrobními náklady.

(277)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(278)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(279)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele pro žadatele na základě údajů obsažených v makroekonomickém dotazníku, který zaslal žadatel, informací získaných během inspekcí na místě. Údaje pro ostatní výrobce v Unii byly odhadnuty na základě informací od společnosti S&P Global použitých v kombinaci s údaji od žadatele. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory makroekonomických a mikroekonomických údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(280)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(281)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(282)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii byly stanoveny na základě i) ověřených makrodat žadatele pro výrobce v Unii zastoupené žadatelem a ii) odhadů s využitím informací od společnosti S&P Global pro zbývající výrobce v Unii.

(283)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii (89) se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(284)

Výroba obdobného výrobku v Unii vykazuje od roku 2021 do konce období šetření jasný sestupný trend, který následuje po 6 % nárůstu výroby mezi lety 2020 a 2021. Zatímco omezení volného pohybu související s pandemií a hospodářství založené na setrvání doma v letech 2020 a 2021 vedly k enormnímu růstu poptávky po barvách a nátěrových hmotách (hlavní způsob použití epoxidových pryskyřic), zlepšení dostupnosti dodávek z Asie a následný tlak rostoucího dovozu spolu s využíváním stávajících zásob vedly od roku 2022 k prudkému poklesu výroby v Unii.

(285)

Výrobní kapacita zůstala poměrně stabilní, s výjimkou menšího 5 % poklesu v roce 2023 do období šetření, který byl způsoben problémem s údržbou u jednoho z výrobců v Unii v roce 2023.

(286)

Využití kapacity zůstalo v letech 2020 a 2021 stabilní, zatímco od roku 2022 až do období šetření vykazovalo výrazný pokles, kdy kleslo pod 50 % Využití kapacity se od roku 2022 snížilo v důsledku prudkého poklesu výroby (viz 284. bod odůvodnění výše).

(287)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(288)

Objem prodeje výrobců v Unii vykazuje značné rozdíly mezi začátkem posuzovaného období (2020–2021) a obdobím od roku 2022 do období šetření. Zatímco v roce 2021 objem prodeje vzrostl o 5 % kvůli dopadu pandemie COVID-19 a narušení dodavatelských řetězců spolu s nárůstem poptávky po epoxidových pryskyřicích, po tomto dočasném nárůstu následoval ve zbývající části posuzovaného období postupný pokles prodeje výrobců v Unii, přičemž v období šetření pokles dosáhl více než 30 % ve srovnání s rokem 2020. Tento vývoj byl způsoben poklesem poptávky spolu s nárůstem dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(289)

Pokud jde o vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu, celkový nepříznivý trend je jasně patrný v celém posuzovaném období, přičemž ztráta podílu na trhu je nejvýraznější na ročním základě mezi lety 2021 a 2023 / v období šetření, kdy výrobní odvětví Unie ztratilo každý rok šest procentních bodů svého podílu na trhu Unie. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období snížil z 68 % na 52 %.

(290)

Ztráta podílu na trhu v kombinaci se zpomalením spotřeby zhoršila účinek dumpingového dovozu epoxidových pryskyřic z dotčených zemí, které podíl na trhu získaly (viz 269. bod odůvodnění) na úkor výrobců v Unii.

(291)

Spotřeba v Unii klesla během posuzovaného období o 11 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil o 31 %. Spotřeba byla poměrně kolísavá, přičemž v roce 2021 vzrostla o 11 %. Spotřeba v Unii pak od roku 2022 vykazovala pokles spojený s ještě větším poklesem prodeje výrobců v Unii a s nárůstem dovozu z dotčených zemí. V důsledku toho výrobní odvětví Unie na tomto zmenšujícím se trhu ztratilo svůj podíl, a to na rozdíl od podílu dovozu z dotčených zemí.

(292)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(293)

Počet zaměstnanců zůstal v posuzovaném období relativně stabilní (+2 %). To odpovídá stabilní výrobní kapacitě, protože počet zaměstnanců potřebných k provozu závodů nekolísá v souladu s mírou využití kapacity.

(294)

Produktivita na zaměstnance se v roce 2022 vyvíjela nepříznivě. Situace se dále zhoršila v roce 2023 a během období šetření. Nízká produktivita od roku 2022 byla důsledkem kombinace stabilního počtu zaměstnanců v posuzovaném období s nízkou úrovní výroby. Průměrná produktivita v tunách na zaměstnance se za posuzované období celkově snížila o 40 %.

(295)

Všechna dumpingová rozpětí byla nad minimální úrovní. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(296)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(297)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(298)

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii během posuzovaného období byla značně kolísavá. Nárůst poptávky ve spojení s narušením dodavatelských řetězců a rostoucí inflací v letech 2021 a 2022 vedl k výraznému zvýšení cen, které převýšilo nárůst nákladů. Tento trend však nebyl trvalý a po vzniku energetické krize v Unii v roce 2022 se v kombinaci s využíváním stávajících zásob ze strany kupujících a tlakem vyvíjeným dumpingovým dovozem situace v roce 2023 rychle zhoršila, když výrobci v Unii jednoduše nebyli schopni pokrýt rostoucí výrobní náklady. To vedlo k tomu, že stlačené prodejní ceny výrobců v Unii v roce 2023 a v období šetření byly nižší než výrobní náklady v těchto obdobích.

(299)

V průběhu období šetření se výrobní náklady po útlumu energetické krize upravily, ale prodejní cena se ještě více snížila, jak ukazuje tabulka 8 (v období šetření a ve srovnání s rokem 2022 se výrobní náklady snížily o 10 %, ale průměrná prodejní cena se snížila ještě více, a to o 37 %). Výrobci v Unii zařazení do vzorku proto během období šetření vykazovali výraznou ztrátu. Velký rozdíl mezi výrobními náklady a prodejními cenami výrobců v Unii ilustruje rozsah dopadu, který měl stále větší dumpingový dovoz na chování na trhu, cenovou politiku a konkurenceschopnost výrobců v Unii.

(300)

Celkově se během posuzovaného období prodejní ceny zvýšily o 51 %, přičemž tento nárůst byl předstižen nárůstem výrobních nákladů (nárůst o 74 % během posuzovaného období).

(301)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(302)

Průměrné náklady práce na zaměstnance byly poměrně stabilní, přičemž se během posuzovaného období snížily o pouhá 3 %. Komise se nedomnívá, že by vývoj průměrných nákladů práce v tomto případě jakkoli ovlivnil posouzení újmy.

(303)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(304)

Konečný stav zásob ke konci roku vyjádřený jako procento výroby se zvýšil z 8,8 % v roce 2020 na 16 % v roce 2023 a v období šetření dokonce na 20,8 %, kdy byl v posuzovaném období nejvíce pociťován dopad vysokého objemu dovozu z dotčených zemí spolu s nepříznivými podmínkami na trhu.

(305)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(306)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Zatímco ztrátová situace v roce 2020 byla způsobena počáteční reakcí trhu na pandemii COVID-19, ziskovost se rychle obnovila a v roce 2021 dosáhla výjimečných úrovní, protože pandemie COVID-19 v konečném důsledku vedla k posílení poptávky po výrobcích obsahujících epoxidové pryskyřice a narušení dodavatelských řetězců mělo za následek omezení nabídky. Zatímco ziskovost dosažená v roce 2022 již byla snížena více než na polovinu vznikající energetickou krizí, výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali výrazné zvýšení nákladů přenést na kupující v Unii. Od roku 2023 se však situace stala pro výrobce v Unii neudržitelnou, neboť zaznamenali výrazný pokles provozních sazeb, což vedlo k vyšším fixním jednotkovým nákladům a poklesu objemu prodeje, v důsledku čehož nastala vysoce ztrátová situace v roce 2023 a v období šetření.

(307)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Analýza čistého peněžního toku vykazuje od roku 2021 klesající tendenci a významný propad v roce 2023 a během období šetření, kdy je peněžní tok poprvé během posuzovaného období záporný. Výrobci zařazení do vzorku během období šetření odložili některé investice nebo odložili nepodstatnou údržbu, ale tato opatření nebyla dostatečná k tomu, aby zabránila záporným peněžním tokům.

(308)

Zatímco v období 2020–2022 byly investice relativně stabilní, od roku 2023 do období šetření vykazovaly klesající trend, podobně jako ostatní hlavní ukazatele újmy.

(309)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vzhledem k výše popsanému vývoji se od roku 2021 do konce posuzovaného období trvale snižovala, a to ze zdravých +63 % v roce 2022 na příznačných –93 % v období šetření.

(310)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla vážně ovlivněna zhoršením jejich hospodářské výkonnosti ke konci posuzovaného období a nejistým výhledem trhu.

(311)

Hlavní makroekonomické ukazatele vykazovaly v posuzovaném období negativní trend: Objem výroby v Unii klesl o 39 %, využití kapacity o 34 %, objem prodeje v Unii o 31 % a produktivita o 40 %. Zatímco uvedené ukazatele v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 vykazovaly pozitivní trend, po zbytek posuzovaného období se dramaticky snižovaly.

(312)

Podobnou situaci lze popsat i pro mikroukazatele. Ziskovost prodeje v Unii byla mezi lety 2021 a 2022 kladná, ale poté se začala snižovat a v roce 2023 a během období šetření se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým. Podobně se peněžní tok, který byl v letech 2020 až 2022 kladný, stal v roce 2023 a v období šetření záporným. Konečný stav zásob ke konci roku vyjádřený jako procento výroby se v druhé části posuzovaného období, kdy již výrobní odvětví Unie pociťovalo dopad rostoucího dovozu z dotčených zemí, zvýšil o více než 15 %.

(313)

Objem dovozu z dotčených zemí se v posuzovaném období zvýšil více než čtyřikrát. V kontextu poklesu roční spotřeby v posuzovaném období o 43 031 tun se roční dovoz z dotčených zemí zvýšil o 44 023 tun ve stejném období, což vedlo ke zvýšení společného podílu vývozců z dotčených zemích na trhu z 3,5 % v roce 2020 na 16,9 % v období šetření, neboť jejich ceny se od roku 2021 výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Během období šetření byla rozpětí cenového podbízení vývozců z dotčených zemí značná a pohybovala se mezi 20–28 % (jak je uvedeno v 275. bodě odůvodnění).

(314)

Levný dumpingový dovoz z dotčených zemí výrobnímu odvětví Unie rovněž způsobil značný pokles cen. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Unie schopno prodávat za ceny pokrývající jeho výrobní náklady a v roce 2023 a během období šetření bylo ztrátové.

(315)

Během posuzovaného období se čisté investice snížily o 16 % a návratnost investic i peněžní tok se od roku 2023 staly negativními. Přestože se počet zaměstnanců během posuzovaného období zvýšil o 2 %, produktivita se ve stejném období snížila o 40 %, což vedlo k vyšším nákladům práce na jednu tunu vyrobené epoxidové pryskyřice. Z toho vyplývá, že ačkoli byla úroveň zaměstnanosti během celého posuzovaného období stabilní, výrobní odvětví Unie čelí značnému tlaku na udržení pracovní síly, protože v důsledku masivního dumpingového dovozu pracuje s výrazně sníženou kapacitou.

(316)

Jak je uvedeno výše, finanční ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, se během posuzovaného období výrazně zhoršily. Tento nepříznivý vývoj ovlivnil schopnost výrobního odvětví Unie provádět významné investice a opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu.

(317)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(318)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z ostatních třetích zemí včetně Koreje, vývozní výkonnost výrobců v Unii, dopady energetické krize a zvýšené výrobní náklady, pokles spotřeby v Unii a obchodní rozhodnutí výrobců v Unii.

(319)

Objem dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil více než čtyřikrát, a to z 13 526 tun v roce 2020 na 57 549 tun v období šetření. Tento prudký nárůst, jak je vysvětleno v 313. bodě odůvodnění, se časově shodoval s 11 % poklesem domácí spotřeby, zatímco domácí prodej výrobců v Unii ve stejném období klesl o 31 %.

(320)

V důsledku toho se v posuzovaném období zvýšil společný podíl dotčených zemí na trhu z 3,5 % na 16,9 %. Mezitím se v posuzovaném období postupně snižoval podíl výrobního odvětví Unie na trhu z 68 % v roce 2020 na pouhých 52 % v období šetření.

(321)

Období 2020–2021 bylo ovlivněno pandemií COVID-19, narušením dodavatelských řetězců a mimořádným nárůstem poptávky po výrobcích obsahujících epoxidové pryskyřice, což výrobcům v Unii pomohlo odvrátit škodlivé účinky rostoucího dumpingového dovozu. Účinky dumpingového dovozu se však staly citelnějšími od roku 2022, kdy dovoz z dotčených zemí stále zvyšoval svůj podíl na zmenšujícím se trhu a vyvíjel cenový tlak na trpící výrobní odvětví Unie. Zatímco v roce 2022 se výrobcům v Unii stále dařilo dosahovat zdravých zisků, tlak zvyšujícího se objemu dovozu za dumpingové ceny, které byly v roce 2023 a během období šetření výrazně nižší než výrobní náklady výrobců v Unii, se stal pro výrobní odvětví Unie neudržitelným. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny, aby rostoucí náklady na suroviny přeneslo na odběratele, protože čelilo nekalé soutěži ze strany dovozu dotčeného výrobku. Aby zmírnili ztráty z hlediska objemu výroby a podílu na trhu, byli výrobci v Unii nuceni snížit ceny na úkor své ziskovosti. Výrobní odvětví Unie bylo v letech 2021–2022 ziskové a v roce 2023 a během období šetření se stalo vysoce ztrátovým. Levný dovoz z dotčených zemí proto způsobil významné snížení cen výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(322)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(323)

Společnost Cortex tvrdila, že ačkoli čínský dovoz ovlivňuje obchod v Unii, Komise by měla zvážit, že z řízení vyloučí dovoz z ostatních dotčených zemí. Společnost Aditya Birla rovněž tvrdila, že k nárůstu dovozu došlo především z jiných dotčených zemí než z Thajska (v důsledku výhod plynoucích ze subvencovaných cen energie), že thajské vývozní ceny a dovozní ceny CIF byly vyšší než ceny ostatních dotčených zemí a že případná újma byla způsobena především dovozem z Číny.

(324)

Jak je uvedeno v oddíle 4.3.1, účinky dovozu ze všech dotčených zemí se v tomto případě posuzují souhrnně, a jak je uvedeno v předchozích bodech odůvodnění, bylo zjištěno, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem ze všech dotčených zemí (Čína, Thajsko, Tchaj-wan). Kromě toho, a to i při individuálním posouzení, ačkoli míra nárůstu objemu čínského dovozu i úroveň cenového podbízení v posuzovaném období byla ve srovnání s dovozem z ostatních dotčených zemí výraznější, z 269. a 272. až 276. bodu odůvodnění vyplývá, že trendy pozorované u thajského a tchajwanského dovozu stejnou měrou podporují závěr, že tento dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu jak v důsledku nárůstu svého objemu, tak i úrovně cen, což jasně dokládá zjištěné výrazné cenové podbízení ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie. Tvrzení společností Cortex a Aditya Birla byla proto předběžně zamítnuta.

(325)

Společnost PPG tvrdila, že ziskovost výrobců, kteří podali podnět, se zvýšila s objemem dovozu (mezi lety 2020 a 2021) a začala klesat výrazně, zatímco objem dovozu se zvyšoval pouze diskrétně (mezi rokem 2021 a obdobím šetření). Podle společnosti PPG to ukazuje, že neexistuje souvislost mezi epoxidovými pryskyřicemi dováženými z dotčených zemí a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(326)

Za prvé je třeba odkázat na popsaný kontext a zjištění Komise v 321. bodě odůvodnění výše. Za druhé, v rozporu s tvrzením společnosti PPG dovoz z dotčených zemí neustále a výrazně rostl každý rok posuzovaného období (tedy nejen v letech 2020 a 2021), zatímco podíl výrobců v Unii na trhu klesal a dovoz ze třetích zemí (kromě Koreje) byl do značné míry stabilní. Nárůst dovozu z dotčených zemí nebyl mezi rokem 2021 a obdobím šetření zdaleka diskrétní – podíl tohoto dovozu na trhu Unie dosáhl v období šetření 16,9 % oproti 8,4 % v roce 2021. Proto bylo tvrzení společnosti PPG prozatímně zamítnuto.

(327)

Společnost PPG dále tvrdila, že dovozní ceny z dotčených zemí, s výjimkou Číny, v posuzovaném období vzrostly, což vyvolává vážné pochybnosti o tom, že by tento dovoz mohl být příčinou utrpěné újmy.

(328)

Tvrzení společnosti PPG bylo shledáno zavádějícím. I když je pravda, že ve srovnání s rokem 2020 se ceny pro Thajsko a Tchaj-wan zvýšily, meziroční analýza ukázala, že v letech 2021 a 2022 ceny vzrostly a v roce 2023 a v období šetření prudce poklesly. Cenové trendy navíc nelze posuzovat odděleně od ostatních ukazatelů újmy a obecné dynamiky trhu. V tomto případě je třeba pozorovaný trend vnímat v kontextu růstu nákladů na suroviny a inflačních tlaků. Kromě toho dovozní ceny z dotčených zemí (včetně Tchaj-wanu a Thajska) porovnávané s cenami výrobního odvětví Unie vykazují výrazné cenové podbízení. Argument společnosti PPG byl proto předběžně zamítnut.

(329)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(330)

V posuzovaném období se do Unie dovážely významné objemy epoxidových pryskyřic pouze ze tří dalších třetích zemí: Koreje, Švýcarska a Indie.

(331)

Celkově se podíl třetích zemí mimo dotčené země na trhu Unie v posuzovaném období pohyboval mezi 27 % a 32 %. Podíl na trhu však zůstal mezi rokem 2022 a obdobím šetření, kdy byly škodlivé účinky dumpingového dovozu pociťovány nejvíce, stabilní. Také v absolutních číslech zůstal objem dovozu při srovnání roku 2020 s obdobím šetření poměrně stabilní.

(332)

Co se týče jednotlivých dovozců, téměř polovinu dovozu ze třetích zemí představovala Korea. Korejský podíl na trhu se pohyboval mezi 11 % v roce 2020 a 15 % v období šetření a v období šetření zaznamenal celkový nárůst o čtyři procentní body ve srovnání s rokem 2020, a to rovněž na úkor výrobního odvětví Unie. Korejské ceny se navíc v posuzovaném období podbízely prodejním cenám v Unii. Komise zjistila, že korejský dovoz v posuzovaném období skutečně přispěl k situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie (zejména s ohledem na podíly na trhu Unie). Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu z dotčených zemí a jeho vývoji během posuzovaného období však nelze dospět k závěru, že dovoz z Koreje mohl oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou způsobil výrobnímu odvětví Unie.

(333)

Pokud jde o dovoz ze Švýcarska a Unie, dovozní ceny se během posuzovaného období zvýšily o 42 %, resp. 63 %, a od roku 2022 byly jejich ceny trvale vyšší než průměrná dovozní cena z dotčených zemí. Navíc, což je důležité, podíly Švýcarska i Indie na trhu se v posuzovaném období snížily (z 8,9 % na 8 % v případě Švýcarska a z 2,8 % na 2,1 % v případě Indie), a proto tento dovoz nemůže být příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. V případě Švýcarska byly navíc ceny v posuzovaném období vyšší než ceny výrobců v Unii nebo jim byly rovnocenné.

(334)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k předběžnému závěru, že dovoz z Koreje přispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Unie, avšak nikoli v takovém rozsahu, aby oslabil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(335)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(336)

Stejně jako objem výroby a domácího prodeje se objem vývozu výrobního odvětví Unie v posuzovaném období výrazně snížil. Stejný trend jako ceny na trhu Unie měly i vývozní ceny, které v letech 2021 a 2022 rostly a poté v roce 2023 a v období šetření výrazně klesly.

(337)

Komise obecně poznamenala, že výrobci z dotčených zemí působí také na tradičních vývozních trzích Unie, což vysvětluje problémy, kterým výrobní odvětví Unie čelí při udržování objemů a cen také na vývozních trzích.

(338)

V období 2020–2022, kdy Unie úspěšně odrážela levný dovoz z dotčených zemí, byly domácí ceny výrobců v Unii vyšší než vývozní ceny. Situace se však obrátila v roce 2023 a v období šetření, kdy byly škodlivé účinky dumpingového dovozu nejvýraznější. V situaci podstatné újmy, kdy vývozní ceny byly vyšší než ceny na domácím trhu, tedy prodej na vývoz situaci výrobců v Unii spíše zmírnil, než zhoršil.

(339)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohla vývozní výkonnost oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem pocházejícím z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(340)

Společnosti Aditya Birla a PPG tvrdily, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena ztrátou podílu na vývozním trhu. Podle společnosti Aditya Birla to nevysvětluje, proč žadatel nebyl schopen zvýšit svůj prodej na vývoz, a to ani v případě, že žadatel utrpěl v Unii újmu. Jak je uvedeno výše v 335. až 337. bodě odůvodnění, výrobci v Unii čelili stejným problémům na vývozních trzích, přičemž museli konkurovat dotčeným zemím, a ztráta vývozních trhů nemůže vysvětlit ztrátu podílu na domácím trhu a silně stlačené ceny v Unii, které vedly k záporným ziskům na trhu Unie. Tvrzení společností Aditya Birla a PPG proto muselo být zamítnuto.

(341)

Výbor ERC tvrdil, že hlavním činitelem, který způsobil zhoršení výkonnosti a ziskovosti žadatele, byly zvýšené výrobní náklady, a nikoli dumpingový dovoz. V této souvislosti výbor ERC rovněž uvedl, že v letech 2022–2023 ceny elektřiny v Unii prudce vzrostly, což bylo relevantní pro výrobní náklady a ziskovost výrobců v Unii. Společnost Aditya Birla také uvedla, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je způsobena vysokými výrobními náklady v důsledku energetické krize a zvýšením cen surovin. Podle společnosti Aditya Birla došlo k nárůstu vývozu z dotčených zemí v roce 2022 a v období šetření, což je období, kdy bylo výrobní odvětví Unie nejvíce ovlivněno nárůstem cen energií a nedostupností surovin. Ve stejném duchu společnost Cortex uvedla, že pokles ziskovosti v oblasti epoxidových pryskyřic v roce 2023 byl způsoben zejména výskytem mimořádných hospodářských podmínek, jako je energetická krize v Evropě. Společnost PPG také uvedla, že důvodem zhoršení situace výrobního odvětví Unie je zvýšení nákladů na energii po roce 2021.

(342)

Není pochyb o tom, že energetická krize způsobila prudký nárůst nákladů na energii a následně i nákladů na výrobu epoxidových pryskyřic v Unii, jak připomíná 305. bod odůvodnění tohoto nařízení. V období 2021–2022 však výrobci v Unii dokázali navzdory rostoucím výrobním nákladům a cenám energie, které dosáhly nejvyšší úrovně, zvýšit své prodejní ceny, aby své rostoucí jednotkové náklady pokryli, a během posuzovaného období dosáhli nejvyšší úrovně ziskovosti. Na druhou stranu, v roce 2023 a v období šetření, kdy se trend růstu cen energie obrátil (v rozporu s tvrzením výboru ERC a společnosti Aditya Birla), ziskovost výrobců v Unii prudce poklesla a dosáhla znepokojivě záporných hodnot a podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie byla velmi zřetelná. Společnost Aditya Birla navíc neprokázala, že od roku 2022 existuje problém s dostupností surovin. Dumpingový dovoz by v žádném případě neměl výrobcům v EU bránit ve zvyšování cen, jehož cílem je přenést zvýšení nákladů. V situaci, kdy byly ceny výrobců v Unii silně stlačeny v důsledku rostoucí úrovně dumpingového dovozu a výrobní náklady zůstaly vysoké, je klesající ziskovost pouze projevem újmy způsobené dumpingovým dovozem, a nikoli poklesem výkonnosti, který si výrobci způsobili sami. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(343)

Jak je uvedeno výše v 257. až 258. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii se v důsledku prudce rostoucí poptávky v letech 2020 až 2021 zvýšila o 11 %. Poptávka však v roce 2022 klesla pod úroveň roku 2020 a v roce 2023 a v období šetření se dále snížila.

(344)

Výbor ERC uvedl, že nižší poptávka od roku 2022 byla přímým důsledkem standardních tržních úprav výrobců barev souvisejících s měnícími se tržními podmínkami, nikoli důsledkem nekalých konkurenčních praktik. Společnost PPG se v souvislosti s příčinnou souvislostí odvolává také na výrazný pokles spotřeby po roce 2021. Společnost Aditya Birla rovněž tvrdila, že s poklesem spotřeby klesá i prodej a že tento vývoj nemá nic společného s dovozem z dotčených zemí. Společnost Cortex dále uvedla, že právě problémy v odvětví stavebnictví, které je jedním z hlavních trhů pro epoxidové pryskyřice, měly přímý dopad na ziskovost dotčeného výrobku. Společnost Cortex tvrdila, že pokles ziskovosti výrobců v Unii byl ovlivněn celkovou úrovní spotřeby dotčeného výrobku v Unii.

(345)

Trh Unie v letech 2022 až 2023 (a později) skutečně zaznamenal snížení o sedm procentních bodů a celkově v posuzovaném období o 11 %. Tento pokles následkem pandemie COVID-19, využívání zásob a obecného hospodářského útlumu. Za normálních podmínek hospodářské soutěže by na takto zmenšujícím se trhu klesly objemy prodeje všech účastníků trhu více méně stejně. V tomto případě však dotčené země získaly mezi rokem 2022 a obdobím šetření další podíl na trhu Unie ve výši 5,2 procentního bodu na úkor výrobního odvětví Unie (které ztratilo šest procentních bodů podílu na trhu), zatímco celkový podíl ostatních dovážejících zemí na trhu zůstal stabilní. Strany navíc nevysvětlily, proč by snížení poptávky nutilo výrobní odvětví Unie s více než 55 % podílem na trhu náhle prodávat své výrobky výrazně pod cenou. Poptávka navíc již v letech 2021–2022 klesla o téměř 14 % (tedy dvakrát více než v letech 2022–2023), ale výrobci v Unii se stále dosahovali značných zisků.

(346)

Tvrzení stran byla zamítnuta, jelikož nebylo zjištěno, že by hospodářský pokles v tomto případě způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(347)

Společnosti Cortex, PPG a Akzo Nobel tvrdily, že v letech 2020–2021 došlo k výraznému nárůstu poptávky po epoxidových pryskyřicích a zároveň k nepřiměřenému a výraznému zvýšení cen ze strany výrobců, kteří podali podnět, na trhu Unie. Podle společností Cortex a PPG výrobci, kteří podali podnět, stanovili ceny výrazně vyšší než výrobní náklady, což odběratele následně podnítilo k hledání alternativních zdrojů dodávek. Společnost Cortex proto tvrdila, že nárůst dovozu z dotčených zemí v letech 2020–2021 byl výsledkem přirozeného působení tržních sil, zatímco v roce 2022 a v dalších letech zůstal objem dovozu z dotčených zemí stabilní.

(348)

Jak je uvedeno v 306. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku byli v roce 2020 ztrátoví a teprve v roce 2021 vykázali mimořádný zisk v důsledku i) růstu poptávky, ii) narušení dodavatelských řetězců vedoucího k omezení nabídky a iii) zvýšení prodejních cen (předstihujícího postupný růst cen uhlovodíků). Reakci výrobců v Unii na tehdejší tržní podmínky je třeba považovat za racionální obchodní reakci hospodářského subjektu v tržním hospodářství. Zhoršení situace výrobního odvětví Unie v souvislosti s nárůstem levného dovozu však nelze považovat za důsledek působení tržních sil. Je třeba podotknout, že souhrnný dovoz z dotčených zemí neustále rostl každý rok posuzovaného období (tedy nejen v letech 2020 a 2021), zatímco podíl výrobců v Unii na trhu klesal a celkový dovoz z ostatních zemí byl stabilní. Kromě toho se dovozní ceny každé z dotčených zemí podbízejí cenám Unie již od roku 2021. Ačkoli se škodlivé účinky levného a rostoucího dovozu projevily výrazněji až v roce 2023 a v období šetření, strategie vývozců z dotčených zemí se v posuzovaném období v podstatě nezměnila. Závěrem lze říci, že neexistuje žádná souvislost mezi cenovou politikou a dalšími obchodními rozhodnutími výrobního odvětví Unie a utrpěnou újmou. Újma způsobená výrobnímu odvětví Unie není důsledkem volného působení tržních sil, ale spíše nekalých obchodních praktik vývozců z dotčených zemí.

(349)

Společnost PPG se dále odvolávala na údajnou strategii výrobců v Unii, která měla v roce 2021 upřednostnit rozpětí / vyšší jednotkové hodnoty před objemem prodeje. Společnost PPG však nedokázala zdůvodnit, jak a proč by toto obchodní chování v období, kdy výrobní odvětví Unie dosahovalo značných zisků, způsobilo zhoršení podmínek výrobního odvětví Unie od roku 2022 nebo k nim dokonce přispělo, natož jak by takové chování zmírnilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobcům v Unii.

(350)

Společnost Cortex dále uvedla, že kromě cenových rozhodnutí měla na celkovou úroveň výroby a ziskovost výrobců, kteří podali podnět, pravděpodobně vliv i další obchodní rozhodnutí (např. uzavření linek na výrobu BPA, závodu na výrobu kumenu nebo podniků na výrobu epoxidových pryskyřic mimo Unii). Společnost Aditya Birla v podobném duchu tvrdila, že výrazný pokles výroby byl způsoben uzavřením závodů společností Olin a Westlake, které bylo strategicky naplánováno.

(351)

Za prvé, společnost Westlake ani Olin během posuzovaného období své závody na výrobu epoxidové pryskyřice v Unii nezavřely. Ačkoli výrobci v Unii mohli svou činnost na zmenšujícím se trhu omezit, celkově, jak je uvedeno v tabulce 5, zůstala výrobní kapacita po celé posuzované období na stabilní úrovni. Za druhé, společnost Cortex nedoložila, jak by činnosti jiných, byť přidružených výrobců nebo činnosti týkající se jiných aktiv než epoxidových pryskyřic ovlivnily ziskovost výrobců v Unii v oblasti epoxidových pryskyřic.

(352)

Společnost PPG dále poukázala na nedostatečné investice společností Olin a Westlake do jejich zastaralých zařízení a na řadu událostí vyšší moci, na které se společnost Westlake odvolávala v souvislosti s příčinnou souvislostí.

(353)

Je třeba podotknout, že konsolidovaná úroveň investic u obou výrobců v Unii zařazených do vzorku byla v průběhu posuzovaného období poměrně stabilní (zejména v letech 2020–2022) a v každém případě byla v porovnání s úrovní výroby a prodeje v období šetření vyšší než na začátku posuzovaného období. Ačkoli investiční činnost byla ke konci posuzovaného období utlumena (což vedlo k 16 % poklesu během posuzovaného období), bylo to důsledkem slabého trhu a nejnovější finanční výkonnosti dotčených společností. Během posuzovaného období byla nicméně provedena rozsáhlá škála investic s cílem: i) modernizovat vybavení a zařízení, například kontrolní systémy, za účelem odstranění překážek ve výrobním procesu; ii) dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity a zajistit soulad s environmentálními a bezpečnostními předpisy. Odvolávání se na vyšší moc v ojedinělých případech rovněž nenaznačuje žádné širší důsledky pro efektivitu výroby výrobců v Unii. Celkově nic nenasvědčuje tomu, že by zjištěný pokles investic jakkoli ovlivnil konkurenceschopnost výrobců v Unii. Závěrem lze říci, že společnost PPG nedoložila, jak by údajně nedostatečné investice způsobily výrobnímu odvětví Unie újmu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(354)

Byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí na jedné straně a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé. Výrazný nárůst objemu a podílu dumpingového dovozu na trhu a zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, patrné zejména od roku 2022, se časově shodovaly. Zvýšený objem dumpingového dovozu narušil na relativně slabém trhu s poklesem poptávky provozní sazby výrobního odvětví Unie a jeho schopnost stanovit ceny, které by pokryly vysoké výrobní náklady, což jasně ukazuje na existenci stlačení cen. Výsledkem byla ztrátová situace výrobců v Unii v roce 2023 a během období šetření.

(355)

Komise prověřila i další možné činitele, které mohly mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Komise rozlišila a oddělila účinky těchto činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(356)

Pokud jde o účinky dovozu z ostatních třetích zemí, Komise dospěla k závěru, že s výjimkou korejského dovozu tento dovoz výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil újmu. Třetí země měly celkově stabilní podíly na trhu a ceny vyšší než ceny dumpingového dovozu, zejména v období od roku 2022 do období šetření, kdy byly škodlivé účinky dumpingového dovozu nejvýraznější. Pokud jde konkrétně o korejský dovoz, ten se v posuzovaném období podbízel prodejním cenám Unie a jeho podíl na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil z 11 % na 15 % zatímco Čína, Tchaj-wan a Thajsko zvýšily svůj kumulativní podíl na trhu z 3,5 % na 16,9 % (90). I když korejský dovoz mohl přispět k situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie, neoslabil tedy příčinnou souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(357)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie příčinnou souvislost rovněž neoslabila. Prodej na vývoz, pokud jde o objem i cenu, se v posuzovaném období vyvíjel podobně jako prodej v Unii. Důvodem je skutečnost, že výrobci v Unii čelí stejným výzvám na svých tradičních vývozních trzích a musí konkurovat výrobcům z dotčených zemí s jejich levným dovozem. Závěrem lze říci, že ačkoli účinek vývozní výkonnosti na výrobce v Unii přispěl k nepříznivé situaci u výrobců v Unii, z důvodů vysvětlených v 335. až 340. bodě odůvodnění nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(358)

Co se týče poklesu spotřeby a zvýšení výrobních nákladů v důsledku růstu cen surovin, je nesporné, že výrobní odvětví Unie čelilo v posuzovaném období mnoha výzvám. Nebýt však cenového tlaku dumpingového dovozu, bylo by výrobní odvětví Unie schopno přenést zvýšení nákladů a adekvátně reagovat na měnící se podmínky na trhu. Jak bylo uvedeno výše, dumpingový dovoz by v žádném případě neměl výrobcům v Unii bránit ve zvyšování cen, jehož cílem je přenést zvýšení nákladů. Ačkoli tedy energetická krize a pokles poptávky představovaly pro výrobce v Unii značnou výzvu, bylo zjištěno, že tento vývoj výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu nezpůsobil.

(359)

Pokud jde o obchodní rozhodnutí učiněná výrobci v Unii, ať už jde o zvýšení cen, investiční rozhodnutí, nebo provoz závodu, tato rozhodnutí byla učiněna v reakci na převládající tržní podmínky a musí být považována za racionální obchodní rozhodnutí, která by v tržním hospodářství učinil každý hospodářský subjekt. Komise proto dospěla k závěru, že tato rozhodnutí podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobila.

(360)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele (dovoz z Koreje a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie), jednotlivě ani společně, neoslabily ani nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá ve snížení podílu na trhu, výroby, využití výrobní kapacity, produktivity, ziskovosti, konečného stavu zásob, peněžního toku a návratnosti investic. Kromě toho, jak je vysvětleno výše ve 276. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie trpělo stlačením cen způsobeným dovozem z dotčených zemí.

(361)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(362)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(363)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(364)

Zisk výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období značně kolísal. Mimořádně vysokých zisků v letech 2021–2022 bylo dosaženo v období mimořádné poptávky podporované hospodářstvím ovlivněným pandemií COVID-19 a omezeními v dodavatelském řetězci. Proto by nebylo vhodné jako základní zisk v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení použít údaje o zisku z let 2021–2022. Kromě toho v letech předcházejících posuzovanému období nebylo možné určit přesné nebo přiměřené úrovně ziskovosti, a to ani vzhledem k nedostatku spolehlivých údajů o zisku v důsledku omezení podnikového systému, ani vzhledem k výkyvům od vysokých zisků k vysoce záporné ziskovosti. Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení stanovila cílový zisk za účelem stanovení ceny, která nepůsobí újmu, na 6 %. Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku mimoto nepředložil odůvodněný podnět týkající se minulých investičních nákladů nebo nákladů na výzkum a vývoj a inovace. S ohledem na uvedené skutečnosti se Komise uchýlila k použití minimálního cílového zisku ve výši 6 %, který byl za účelem stanovení ceny nepůsobící újmu přičten ke skutečným výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(365)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné podněty podle čl. 7 odst. 2d ohledně současných nebo budoucích nákladů, které vyplývají z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, ani z uvedených úmluv MOP, nebyly k této stanovené ceně nepůsobící újmu připočteny žádné další náklady.

(366)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie v období šetření, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(367)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz“ pocházející z příslušné dotčené země je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a pro tento dovoz.

(368)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(369)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení.

(370)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(371)

Jak je vysvětleno v 249. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie se skládá ze šesti skupin výrobců, kteří během období šetření vyráběli výrobek, který je předmětem šetření.

(372)

Odvětví epoxidových pryskyřic v Unii má pro průmyslovou základnu Unie zásadní význam. Epoxidová pryskyřice, voděodolná chemická látka, se používá v nátěrech a lepidlech v obranném, automobilovém, leteckém a kosmickém průmyslu, v odvětví elektroniky, stavebnictví, zdravotnických prostředků a energetiky a mnoha dalších důležitých odvětvích. Epoxidová pryskyřice se používá také pro domácí a spotřební zboží a při zpracování a balení potravin.

(373)

Epoxidové pryskyřice hrají důležitou roli i při energetické transformaci, protože výrobky používané pro výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů (např. lopatky větrných turbín, baterie, palivové články a solární panely) obsahují epoxidové pryskyřice jako nenahraditelnou součást zajišťující dlouhou životnost a účinnost. Svaz chemického průmyslu ČR (který opatření podporuje a jehož členem je i český výrobce Spolchemie, který podal podnět) rovněž zdůraznil, že zajištěním rovných podmínek v Unii lze dosáhnout ekologické transformace v chemickém dodavatelském řetězci Unie a cílů v oblasti klimatu.

(374)

Celkově by uložení opatření v tomto případě pravděpodobně vedlo k vyššímu objemu prodeje výrobců v Unii, a tedy k lepšímu využití kapacity a k oživení provozních rozpětí a zisku. Lepší výkonnost by následně vedla k udržení úrovně investic a zaměstnanosti a k podpoře pokračujících inovací.

(375)

Opatření by byla přínosem i pro předcházející odvětví, která se zvýšeným objemem výroby epoxidových pryskyřic zaznamenají trvalejší poptávku po surovinách.

(376)

Bez opatření by bylo pravděpodobnější, že se stopa výroby epoxidových pryskyřic v Unii bude dále zmenšovat. Klesající míra využití by vedla k neudržitelně vysokým fixním nákladům a prudkému snížení investic, což by mělo za následek potenciální ztrátu pracovních míst, a tím by se schopnost těchto provozů konkurovat dumpingovému dovozu z dotčených zemí ještě více snížila. Jak rovněž poznamenala Polská komora chemického průmyslu (na podporu opatření), dovoz epoxidových pryskyřic za ceny, které neodrážejí spravedlivou tržní hodnotu, má negativní dopad nejen na trh s epoxidovými pryskyřicemi, ale také na předcházející trhy (např. trh s fenolem).

(377)

Vzhledem k probíhajícím šetřením na ochranu obchodu ve Spojených státech amerických proti dotčeným zemím by v případě uložení cel byl vývoz pravděpodobně přesměrován do jiných destinací, například do Unie, vzhledem k její atraktivitě jako alternativního trhu. Tento odklon obchodních toků do Unie by při neexistenci opatření situaci výrobního odvětví Unie ještě zhoršil.

(378)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(379)

V tomto případě se přihlásili uživatelé zastupující převážně segment nátěrových hmot a odvětví větrné energie. Druhý jmenovaný segment představuje dva z hlavních způsobů použití dotčeného výrobku ze strany uživatelů. Několik uživatelů (společnosti PPG, Akzo Nobel, Sherwin Williams, Siemens Gamesa, Allnex Europe) odpovědělo na dotazník pro uživatele, který byl k dispozici na začátku šetření. Ostatní uživatelé (společnosti MIPA a Emil Frei) se zúčastnili šetření, aniž speciální dotazník pro uživatele vyplnili.

(380)

Pokud jde o uživatele v odvětví nátěrových hmot, jejich finanční výsledky ukazují (alespoň u uživatelů, kteří předložili odpovědi na strukturovaný dotazník zahrnující celou jejich činnost v oblasti nátěrových hmot v Unii), že dosahovali vysokých ziskových rozpětí, která v období šetření dosahovala i dvouciferných hodnot. Uživatelé z odvětví nátěrových hmot dále uvedli, že podíl nákladů na epoxidovou pryskyřici na jejich výrobních nákladech je omezený a obecně tvoří nejvýše 10 % výrobních nákladů. Kromě toho jejich příjmy z výrobků obsahujících epoxidové pryskyřice nebyly vyšší než 40–45 % (a často byly mnohem nižší).

(381)

Pokud jde o uživatele v odvětví větrné energie, uživatel, který se ozval s odpovědí na dotazník Komise (společnost Siemens Gamesa), se sice nachází v nestabilním stavu, ale dominuje trhu větrné energetiky na moři a zavedl smluvní mechanismy k zajištění proti případným výkyvům cen surovin a náklady na epoxidové pryskyřice na nákladech na větrnou turbínu (činnost, v níž uživatelé v odvětví větrné energie působí (91)) se pohybují pouze kolem [0–3] %.

(382)

V souvislosti s analýzou zájmu uživatelů je pozoruhodné, že několik uživatelů (například společnosti Akzo Nobel nebo Emil Frei) uznalo, že čínský dovoz epoxidových pryskyřic může výrobnímu odvětví Unie způsobovat újmu.

(383)

Pokud jde o dovozce, kteří nejsou ve spojení, spolupracovaly při tomto šetření dvě společnosti (Cortex a Comexim), a to i poskytnutím odpovědí na dotazník Komise. Další dovozce, který není ve spojení, společnost Monchy, rovněž vyjádřil svůj nesouhlas s případnými antidumpingovými opatřeními. Společnost Cortex se vyslovila pro uložení antidumpingových opatření ve vztahu k Číně a tvrdila, že by tento krok vedl k obnovení běžných obchodních podmínek, vyslovila se však proti uplatňování opatření na jiné země než Čínu.

(384)

Společnost Cortex tvrdila, že široké uplatňování antidumpingových opatření (zahrnující i jiné země než Čínu) není v zájmu Unie. Podle společnosti Cortex je schopnost hospodářských subjektů v Unii uspokojit potřeby trhu s epoxidovými pryskyřicemi v Unii omezená a nemusí být dostatečná. Společnosti Comexim a Monchy rovněž tvrdily, že objem výroby v Evropě nepostačuje k pokrytí poptávky v Unii. Společnost PPG rovněž uvedla, že vzhledem k omezené výrobě a několika minulým prohlášením o vyšší moci ze strany výrobců v Unii je zásadní zachovat alternativní zdroje dodávek za konkurenceschopné ceny. Společnost Sherwin Williams rovněž tvrdila, že kapacita Unie nepostačuje k pokrytí poptávky v Unii a že cla by vedla ke snížení dostupnosti dotčeného výrobku na trhu Unie.

(385)

Podle společnosti PPG povede uložení antidumpingových cel k další koncentraci trhu s epoxidovými pryskyřicemi v rukou velkých výrobců, což bude na úkor spotřebitelů a hospodářské soutěže na trhu jako celku.

(386)

Podle společnosti PPG by cla bránila dosažení cílů Unie v oblasti uhlíkové neutrality a energie z obnovitelných zdrojů, neboť by způsobila narušení dodavatelského řetězce epoxidových pryskyřic. Společnost Siemens Gamesa Renewable Energy (dále jen „SGRE“) rovněž uvedla, že uložení antidumpingových opatření by bylo v rozporu s cíli energetické politiky stanovenými Unií, že uživatelé by svou výrobu přesunuli mimo Unii nebo by dokonce zcela opustili trh a že k dovozu epoxidových pryskyřic z dotčených zemí neexistují žádné vhodné alternativy. Společnost Sherwin Williams rovněž vyjádřila obavu, že uložení cel by vedlo k možnému přemístění navazujících odvětví mimo Unii.

(387)

Za prvé, pokud jde o tvrzení, že výrobní odvětví Unie není schopno pokrýt poptávku a možnost jiných alternativních zdrojů, Komise připomněla, že existují další velké vyvážející země, jako je Indie, Korea nebo Švýcarsko, a jejich výrobci představují alternativní zdroje dodávek a zdravou hospodářskou soutěž pro výrobní odvětví Unie. Za druhé, vstupu čínského, thajského a tchajwanského dovozu do Unie za spravedlivé ceny nebude bráněno. Uložení antidumpingových cel proto nemůže vést ke zvýšené koncentraci výrobců na trhu s epoxidovou pryskyřicí. Za třetí, strany navíc nepředložily žádné podložené důkazy o tom, že by výrobci v Unii nebyli schopni uspokojit poptávku uživatelů v Unii. Ačkoli výrobci v Unii mohli své provozní sazby na zmenšujícím se trhu omezit, jak je uvedeno v 351. bodě odůvodnění, jejich výrobní kapacita zůstala po celé posuzované období na stabilní a postačující úrovni.

(388)

Bez opatření by dále byla ohrožena nejen existence odvětví epoxidových pryskyřic v Unii, ale také stabilita dodávek epoxidu pro uživatele epoxidu. V rozporu s tvrzením stran by závislost na dumpingovém dovozu narušila úsilí Unie o rozvoj vlastní spolehlivé průmyslové základny a o splnění cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a uhlíkové neutrality. Jak dále poznamenal jeden z uživatelů (společnost Allnex Europe), zatímco čínské epoxidové pryskyřice mohou vykazovat proměnlivou kvalitu a výkonnost, pryskyřice vyráběné v Unii jsou obvykle spojovány se stálostí v použitích, kde je rozhodující výkonnost a shoda s předpisy.

(389)

A konečně, vzhledem k úrovni ziskovosti (zejména u odvětví nátěrových hmot) a/nebo omezenému podílu nákladů na epoxidové pryskyřice na výrobních nákladech uživatelů (podrobněji viz 380. až 381. bod odůvodnění), jakož i ke stávajícím alternativním zdrojům dodávek by uložení opatření nemělo mít na uživatele omezující účinek, natož aby je nutilo k přemístění mimo Unii. Tvrzení stran byla tedy zamítnuta.

(390)

Výbor ERC rovněž uvedl, že uložení antidumpingových cel není v celkovém zájmu Unie, protože tento krok by zvýšil ceny epoxidových pryskyřic pro průmyslové uživatele a konečné spotřebitele v Unii. Společnost Cortex dále uvedla, že náklady na cla se přenesou na spotřebitele, takže je ovlivní. Společnost PPG nakonec tvrdila, že uložení antidumpingových cel by vedlo ke zvýšení cen epoxidových pryskyřic, což by zase zvýšilo tlak na společnost PPG a další uživatele v Unii, aby zvýšili ceny. Společnost PPG ve skutečnosti prohlásila, že by nebyla schopna přenést jakékoli zvýšení nákladů na materiály v důsledku antidumpingových cel a že by takové zvýšení nákladů ovlivnilo její konkurenceschopnost na trhu Unie. Společnost Monchy rovněž tvrdila, že uložení opatření by mělo nepříznivý vliv na finanční výsledky a zaměstnanost v dovážející společnosti. Nakonec společnost SGRE uvedla, že opatření by měla vliv na dlouhodobé technologické přežití uživatelského odvětví.

(391)

Za prvé, antidumpingová opatření by sice mohla vést ke zvýšení ceny epoxidových pryskyřic a mohla by mít nepříznivý vliv na některé dovozce, uživatelská odvětví a konečné uživatele výrobků obsahujících epoxidové pryskyřice, ale toto tvrzení je čistě spekulativní, neboť nebyly předloženy žádné důkazy, které by kvantifikovaly dopad cel. Kromě toho zdroje informací o trhu (konkrétně společnost Tecnon OrbiChem ve své zprávě ChemFocus Report (92) z října 2024) předpokládají pouze mírné zvýšení cen, pokud budou zavedena antidumpingová opatření na dovoz epoxidových pryskyřic. Jakákoli cenová korekce by nadto byla pouze projevem obnovení spravedlivého obchodu v situaci, kdy by ceny výrobního odvětví Unie byly stlačeny v důsledku dumpingového dovozu. Kromě toho vysoce ziskové operace uživatelů nátěrových hmot (jako je společnost PPG) umožní absorbovat případné zvýšení nákladů a uložená cla jsou stanovena na úrovni, která uživatelům a dovozcům umožní pokračovat v dovozu epoxidových pryskyřic za přiměřené a spravedlivé ceny. Závěrem lze říci, že hypotetické nepříznivé účinky na uživatelská odvětví a dovozce nemohou převážit nad zřetelnou potřebou obnovit rovné podmínky na trhu Unie s epoxidovými pryskyřicemi, zejména pokud je v sázce zachování výrobního odvětví Unie.

(392)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že opatření budou mít na uživatele a spotřebitele nepodstatný dopad. Takový závěr lze učinit na základě kombinace následujících činitelů. Za prvé, podíl nákladů na epoxidovou pryskyřici na navazujících výrobcích nebo zboží pro konečného spotřebitele je obecně omezený. Za druhé, alternativní zdroje epoxidových pryskyřic jsou snadno dostupné od výrobců v Unii a z různých jiných zdrojů dovozu, což zajišťuje stálé dodávky a zdravou hospodářskou soutěž. A konečně, konkurenční tlak pravděpodobně zmírní případné zvýšení nákladů, které by mohlo vzniknout v důsledku uložení těchto cel.

(393)

Případný dopad opatření na dovozce bude pravděpodobně nevýznamný, protože dovozci mohou nadále dovážet epoxidové pryskyřice za spravedlivé ceny z dotčených zemí nebo jiných třetích zemí, což vytvoří zdravou hospodářskou soutěž pro odvětví domácí výroby epoxidových pryskyřic.

(394)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z Číny, Tchaj-wanu a Thajska v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(395)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(396)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z Číny, Thajska a Tchaj-wanu uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(397)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(398)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z [dotčené země]“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(399)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla je možné až poté, co je celním orgánům členských států předložena platná obchodní faktura. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z [dotčené země]“.

(400)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(401)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(402)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(403)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(404)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(405)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(406)

Společnost Aditya Birla, žadatel a skupina Sinochem předložily připomínky, avšak žádná z připomínek nevyjádřila obavy ohledně přesnosti výpočtů. Komise se bude připomínkami uvedených stran zabývat v konečné fázi.

(407)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(408)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,