(EU) 2025/311Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/311 ze dne 14. února 2025 o opatřeních proti usídlení a šíření vrtulí druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) na území Unie a pro jejich eradikaci
| Publikováno: | Úř. věst. L 311, 17.2.2025 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
| Přijato: | 14. února 2025 | Autor předpisu: | |
| Platnost od: | 9. března 2025 | Nabývá účinnosti: | 1. března 2025 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
Úřední věstník |
CS Řada L |
|
2025/311 |
17.2.2025 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/311
ze dne 14. února 2025
o opatřeních proti usídlení a šíření vrtulí druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) na území Unie a pro jejich eradikaci
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d), e), f), g) a i) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Vrtule druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) (dále jen „dotčené škodlivé organismy“) jsou uvedeny v části A přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) jako karanténní škodlivé organismy pro Unii. |
|
(2) |
Druhy Bactrocera dorsalis (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) jsou také uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 (3) jako prioritní škodlivé organismy. |
|
(3) |
Dotčené škodlivé organismy se často vyskytují v zásilkách odesílaných do Unie ze třetích zemí. Od roku 2019 byl výskyt dotčených škodlivých organismů zjištěn v Belgii, Řecku, Francii, Itálii, Rakousku a na Kypru. Dotčené členské státy přijaly opatření (např. intenzivní odchyt, odstranění napadených plodů a plodů spadaných na zem, zákaz přemísťování napadených plodů) a dotčené škodlivé organismy byly v těchto členských státech buď eradikovány, nebo jejich eradikace v současnosti probíhá. |
|
(4) |
Pro zajištění jednotného a účinného přístupu k zabránění usídlení dotčených škodlivých organismů a jejich šíření na území Unie je třeba přijmout harmonizovaná opatření, pokud jde o průzkumy výskytu dotčených škodlivých organismů, pohotovostní plány, stanovení vymezených území, eradikaci a prevenci usídlení a šíření dotčených škodlivých organismů mimo vymezená území. |
|
(5) |
V zájmu sledování výskytu a eradikace dotčených škodlivých organismů a zamezení jejich usídlení a šíření je zapotřebí sestavit seznam hostitelských rostlin dotčených škodlivých organismů, které jsou pěstovány na území Unie (dále jen „hostitelské rostliny“). Z téhož důvodu by měla být přijata odpovídající opatření týkající se plodů těchto rostlin (dále jen „dotčené plody“). |
|
(6) |
Dotčené škodlivé organismy mohou vstoupit na území Unie prostřednictvím obchodních zásilek nebo zavazadel cestujících a jsou schopny se aktivně šířit. Pravidla týkající se průzkumů proto zahrnují i techniky pro zjištění napadení dotčených plodů nacházejících se na hostitelských rostlinách, průzkumy prováděné na územích, do nichž se dotčené plody dovážejí a kde je s nimi obchodováno, odchyt dotčených škodlivých organismů a vzorkování potenciálně napadených plodů, a umožňují tak příslušným orgánům tyto průzkumy přizpůsobit biologii těchto škodlivých organismů. |
|
(7) |
Příslušné orgány by měly mít možnost nestanovit v určitých případech vymezená území, pokud lze vzhledem ke specifické biologii dotčeného škodlivého organismu nebo k vlastnostem daného místa dospět k závěru, že škodlivý organismus může být okamžitě eliminován. Jedná se například o situaci, kdy je prokázáno, že dotčené škodlivé organismy byly na dané území zavlečeny s plody, na nichž byly nalezeny, že tyto plody byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, a že dotčený škodlivý organismus se na daném území nemůže usídlit, a kdy je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen na stanovišti produkce s fyzickou izolací nebo na stanovišti s chráněným pěstováním, mimo něž se nemůže usídlit. Příslušné orgány by měly mít zejména možnost vzít v úvahu situace, kdy se neočekává přežití dotčeného škodlivého organismu z důvodu nepříznivých zimních podmínek. |
|
(8) |
Postupy odchytu používané při průzkumech na vymezených územích by měly být zvlášť přizpůsobeny biologii dotčených škodlivých organismů. To je nezbytné k zajištění řádného monitorování výskytu dotčeného škodlivého organismu a postupu eradikace. |
|
(9) |
Eradikační opatření by měla zohlednit biologii dotčených škodlivých organismů, tj. vrtulí, a zahrnovat proto metody jako např. likvidace samců, použití návnad, sběr a bezpečné odstranění spadaných a (předčasně) sklizených dotčených plodů, ošetření půdy (mechanické, chemické či mikrobiologické) na stanovištích produkce dotčených rostlin a v jejich okolí za účelem likvidace půdních stadií dotčených škodlivých organismů nebo využití techniky sterilního hmyzu. |
|
(10) |
Měla by být přijata opatření k zabránění šíření dotčených škodlivých organismů mimo vymezená území. Tato opatření by se měla týkat přemísťování hostitelských rostlin určených k pěstování, dotčených plodů a zeminy ze zamořené zóny do zbývající části území Unie. Vzhledem k tomu, že nejpravděpodobnějšími cestami šíření dotčených škodlivých organismů jsou hostitelské rostliny a zemina, měla by být přijata opatření k zajištění toho, že budou prosté dotčených škodlivých organismů ve všech jejich stadiích. |
|
(11) |
Příslušným orgánům a profesionálním provozovatelům by měl být poskytnut dostatek času na přizpůsobení se tomuto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo použít ode dne 1. března 2025. |
|
(12) |
Příslušným orgánům by měl být nadto poskytnut dodatečný čas na přípravu koncepce každého průzkumu a vyčlenění dostatečných zdrojů na jeho provedení v souladu s metodikou statistického výběru vzorků. Příslušné ustanovení by se proto mělo použít ode dne 1. ledna 2026. |
|
(13) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví opatření proti usídlení a šíření druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) na území Unie a pro jejich eradikaci.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„dotčenými škodlivými organismy“ vrtule druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) nebo Bactrocera zonata (Saunders); |
|
2) |
„hostitelskými rostlinami“ rostliny druhů uvedených na seznamu v příloze I; |
|
3) |
„dotčenými plody“ plody hostitelských rostlin. |
Článek 3
Průzkumy výskytu dotčených škodlivých organismů na území Unie
1. Systémy vzorkování a na rizicích založených průzkumů výskytu dotčených škodlivých organismů musí umožňovat určit s dostatečnou mírou spolehlivosti nízkou úroveň výskytu dotčeného škodlivého organismu na dotčených plodech.
Průzkumy musí vycházet z Pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů vypracovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a z vědeckých a technických informací uvedených v kartě průzkumu výskytu dotčeného škodlivého organismu vypracované úřadem (4) (dále jen „karta průzkumu výskytu škodlivého organismu“).
2. Tyto průzkumy se provedou zejména:
|
a) |
na částech hostitelských rostlin nesoucích plody pomocí technik umožňujících zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu; |
|
b) |
na letištích a v přístavech a v jejich okolí, v aukčních a maloobchodních zařízeních, kde se obchoduje s dotčenými plody, a v jejich okolí, v místech, kde jsou dotčené plody baleny, zpracovávány nebo propouštěny do oběhu, v oblastech produkce dotčených plodů a případně na dalších relevantních místech; |
|
c) |
prostřednictvím odchytu s pomocí vhodných lapačů v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) 26 (5) a |
|
d) |
v případě jakéhokoli podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu na dotčených plodech prostřednictvím vzorkování dotčených plodů a identifikace daného škodlivého organismu. |
Článek 4
Pohotovostní plány pro prioritní škodlivé organismy
Členské státy do svých pohotovostních plánů pro organismy Bactrocera dorsalis a Bactrocera zonata zahrnou postupy k:
|
a) |
identifikaci vlastníků soukromých prostor v oblastech, kde se mají opatření stanovená tímto nařízením uplatňovat, a |
|
b) |
zajištění přístupu příslušných orgánů k prostorám uvedeným v písmenu a). |
Členské státy své pohotovostní plány každoročně přezkoumají a v případě potřeby je aktualizují.
Článek 5
Stanovení vymezených území
1. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území.
2. Vymezené území sestává z těchto zón:
|
a) |
zamořené zóny, což je zóna, v níž byl potvrzen výskyt dotčeného škodlivého organismu, o poloměru nejméně 500 m kolem míst(a) jeho nálezu, a |
|
b) |
nárazníkové zóny o poloměru nejméně 7 km za hranicí zamořené zóny. |
3. Stanovení přesných hranic vymezeného území musí zohledňovat biologii dotčených škodlivých organismů, stupeň zamoření, vlastnosti atraktantu a konkrétní rozšíření hostitelských rostlin na daném území.
4. V případě nálezu dotčeného škodlivého organismu mimo zamořenou zónu musí být vymezené území stanovené v souladu s tímto článkem odpovídajícím způsobem upraveno.
5. V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti a profesionálních provozovatelů o stanovení vymezených území a o možných omezeních vztahujících se na přemísťování dotčených plodů.
Článek 6
Výjimky ze stanovení vymezených území
1. Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, je-li splněno alespoň jedno z těchto kritérií:
|
a) |
příslušné orgány dospějí k závěru, že dotčený škodlivý organismus se na území, kde byl zpozorován, nemůže usídlit; |
|
b) |
je prokázáno, že dotčený škodlivý organismus byl na dané území zavlečen se zásilkou, v níž byl nalezen, dotčené plody v uvedené zásilce byly napadeny před jejich dodáním na dané území a po tomto dodání nedošlo k rozmnožení dotčeného škodlivého organismu; |
|
c) |
výskyt dotčeného škodlivého organismu je úředně potvrzen na stanovišti produkce s fyzickou izolací od okolního prostředí, což brání šíření dotčeného škodlivého organismu mimo dané stanoviště; |
|
d) |
výskyt dotčeného škodlivého organismu je úředně potvrzen na stanovišti produkce chráněném takovým způsobem, jenž umožňuje zamezit dalšímu výskytu dotčených škodlivých organismů na hostitelských rostlinách a dotčených plodech, a příslušné orgány dospějí k závěru, že dotčené škodlivé organismy se nemohou usídlit mimo dané stanoviště z důvodu nepříznivých zimních podmínek. |
2. Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:
|
a) |
přijmout opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření; |
|
b) |
provést intenzivní průzkum v zóně o poloměru nejméně 500 m kolem míst(a) nálezu dotčeného škodlivého organismu a |
|
c) |
v případě potřeby, a zejména v případech podle odst. 1 písm. c) a d) uplatnit účinná opatření k zamezení šíření dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím dotčených plodů nebo hostitelských rostlin mimo stanoviště produkce. |
Pokud v případě podle odst. 1 písm. b) příslušné orgány usoudí, že dotčený škodlivý organismus není schopen přežít v zimních podmínkách, lze období průzkumu omezit na období předcházející nástupu zimních podmínek.
Článek 7
Průzkumy na vymezených územích
1. Příslušné orgány provádějí na vymezených územích každoroční průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, přičemž zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.
2. Počet lapačů na km2 rozmístěných v rámci tohoto průzkumu se od okraje ke středu zkoumané oblasti postupně zvyšuje. Při stanovení počtu a typu lapačů, jejich rozmístění a možných atraktantů, které mají být v lapačích použity, členské státy zohlední informace uvedené v mezinárodních pokynech, zejména ve standardu ISPM 26, jakož i v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.
3. Zváží se také vzorkování dotčených plodů rostoucích ve zkoumané oblasti. Při stanovení postupů vzorkování příslušné orgány zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu i zásady stanovené v mezinárodně uznávaných postupech pro úřední kontroly dotčeného škodlivého organismu. Použitá koncepce průzkumu a systémy vzorkování musí umožnit určit s alespoň 95 % mírou spolehlivosti i 1 % míru výskytu dotčeného škodlivého organismu.
4. Výsledky průzkumů provedených na vymezených územích se předloží Komisi za použití jedné ze šablon uvedených v příloze II.
Článek 8
Zrušení vymezených území
Vymezené území uvedené v článku 5 lze zrušit, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
|
a) |
dotčený škodlivý organismus nebyl na základě průzkumu podle článku 7 zjištěn na vymezeném území po dobu nejméně 120 dnů, nebo |
|
b) |
příslušné orgány dospěly k závěru, že dotčený škodlivý organismus byl po určitou dobu vystaven dostatečně nízkým teplotám. |
Článek 9
Eradikační opatření
Pro účely eradikace dotčených škodlivých organismů v zamořené zóně příslušné orgány podle potřeby provedou jedno nebo více z těchto opatření:
|
a) |
využití metody likvidace samců a/nebo návnad s použitím vhodných atraktantů; |
|
b) |
sběr a bezpečné odstranění spadaných dotčených plodů nebo plodů sklizených v raném stadiu zralosti a ošetření půdy, včetně mechanického, chemického nebo mikrobiologického ošetření, v oblastech produkce dotčených rostlin a v jejich okolí s cílem zlikvidovat půdní stadia dotčeného škodlivého organismu; |
|
c) |
využití techniky sterilního hmyzu; |
|
d) |
použití přípravků na ochranu rostlin v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (6); |
|
e) |
v případě dostupnosti hromadný odchyt dotčených škodlivých organismů pomocí dostatečného počtu lapačů, včetně lapačů rozmístěných v souladu s čl. 7 odst. 2. |
Článek 10
Opatření k zamezení šíření dotčeného škodlivého organismu
1. Dotčené plody pěstované nebo skladované v zamořené zóně lze přemísťovat z této zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území, pouze pokud jsou účinně ošetřeny proti dotčenému škodlivému organismu.
Ošetření uvedené v prvním pododstavci zahrnuje použití vhodných a dostatečně účinných přípravků na ochranu rostlin povolených podle nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo použití alternativních metod v souladu s mezinárodně uznávanými fytosanitárními standardy, zejména ISPM 28 (7), jako je tepelné ošetření, ošetření chladem nebo ozařování.
Dotčené plody lze rovněž přemísťovat ze zamořené zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území:
|
a) |
pro účely vhodného ošetření, pokud jsou přijata účinná opatření k zamezení šíření dotčeného škodlivého organismu během přepravy a prostřednictvím zařízení, v němž se provádí ošetření; |
|
b) |
pokud pocházejí z oblasti mimo vymezené území, přes zamořenou zónu se pouze přemísťují a jsou přijata účinná opatření k zamezení jejich napadení dotčeným škodlivým organismem, nebo |
|
c) |
pokud byly dotčené plody sklizeny v ročním období, určeném příslušnými orgány, během něhož se na těchto plodech neočekává výskyt živých stadií dotčeného škodlivého organismu z důvodu jeho reprodukční biologie. |
2. Hostitelské rostliny určené k pěstování a přemísťované ze zamořené zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území musí být bez plodů a případná ulpělá zemina nebo jiný pěstební substrát musí být prosté dotčených škodlivých organismů.
Hostitelské rostliny nesoucí plody však mohou být přemísťovány ze zamořené zóny nebo přes zamořenou zónu, pokud pocházejí z oblasti mimo vymezené území a byla přijata účinná opatření k zamezení napadení rostlin dotčenými škodlivými organismy.
3. Zeminu tvořící 10 cm svrchní vrstvy půdy ze stanovišť produkce, kde byly dotčené plody pěstovány, lze přemísťovat ze zamořené zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území, pouze pokud:
|
a) |
u ní byla provedena vhodná opatření k eliminaci dotčeného škodlivého organismu, nebo |
|
b) |
se uloží na skládce pod alespoň 50 cm vrstvou krycího materiálu pod dohledem příslušných orgánů. |
Veškerá přeprava takové zeminy do místa ošetření nebo na skládku musí probíhat za podmínek účinně zamezujících šíření dotčeného škodlivého organismu.
4. Odpad z dotčených plodů musí být bezpečně zlikvidován způsobem, který brání vývoji a šíření dotčeného škodlivého organismu.
Článek 11
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. března 2025.
Ustanovení čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce se však použije ode dne 1. ledna 2026.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. února 2025.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/1702/oj).
(4) EFSA (Úřad pro bezpečnost potravin). Story map for surveillance of non-EU Tephritidae in the EU. https://efsa.europa.eu/plants/planthealth/monitoring/surveillance/tephritidae-pestsurveycards.
(5) Mezinárodní standard pro fytosanitární opatření (ISPM) 26: Vymezování území prostých škodlivých organismů pro škůdce čeledi Tephritidae. https://www.ippc.int/core-activities/standards-setting/ispms.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj).
(7) Mezinárodní standard pro fytosanitární opatření (ISPM) 28: Fytosanitární ošetření proti regulovaným škodlivým organismům. https://www.ippc.int/core-activities/standards-setting/ispms.
PŘÍLOHA I
Seznam hostitelských rostlin pro každý druh dotčeného škodlivého organismu
Bactrocera dorsalis:
|
|
Abelmoschus spp. |
|
|
Annona cherimola |
|
|
Annona montana |
|
|
Annona muricata |
|
|
Annona reticulata |
|
|
Annona senegalensis |
|
|
Annona squamosa |
|
|
Averrhoa carambola |
|
|
Capparis spp. |
|
|
Capsicum annuum |
|
|
Capsicum frutescens |
|
|
Carica papaya |
|
|
Citrofortunella floridana |
|
|
Citrofortunella macrocarpa |
|
|
Citrullus colocynthis |
|
|
Citrullus lanatus |
|
|
Citrus amblycarpa |
|
|
Citrus aurantifolia |
|
|
Citrus aurantium |
|
|
Citrus depressa |
|
|
Citrus jambhiri |
|
|
Citrus latifolia |
|
|
Citrus limon |
|
|
Citrus maxima |
|
|
Citrus meyerii |
|
|
Citrus natsudaidai |
|
|
Citrus nobilis |
|
|
Citrus paradisi |
|
|
Citrus reticulata |
|
|
Citrus sinensis |
|
|
Citrus swinglei |
|
|
Citrus unshiu |
|
|
Coccinia grandis |
|
|
Cucumis ficifolius |
|
|
Cucumis melo |
|
|
Cucumis prophetarum |
|
|
Cucumis sativus |
|
|
Cucurbita spp. |
|
|
Cydonia oblonga |
|
|
Diospyros dasyphylla |
|
|
Diospyros decandra |
|
|
Diospyros ebenaster |
|
|
Diospyros lotus |
|
|
Diospyros mespiliformis |
|
|
Diospyros montana |
|
|
Eriobotrya spp. |
|
|
Ficus spp. |
|
|
Fortunella spp |
|
|
Fragaria chiloensis |
|
|
Fragaria vesca |
|
|
Juglans nigra |
|
|
Juglans regia |
|
|
Lagenaria siceraria |
|
|
Malus domestica |
|
|
Malus sylvestris |
|
|
Mangifera indica |
|
|
Momordica balsamina |
|
|
Momordica charantia |
|
|
Momordica cochinchinensis |
|
|
Morus alba |
|
|
Morus nigra |
|
|
Passiflora edulis |
|
|
Persea americana |
|
|
Physalis minima |
|
|
Physalis peruviana |
|
|
Prunus armeniaca |
|
|
Prunus avium |
|
|
Prunus bokhariensis |
|
|
Prunus cerasoides |
|
|
Prunus domestica |
|
|
Prunus persica |
|
|
Psidium cattleianum |
|
|
Psidium guajava |
|
|
Punica granatum |
|
|
Pyrus communis |
|
|
Pyrus pashia |
|
|
Pyrus pyrifoli |
|
|
Sambucus spp. |
|
|
Solanum aculeatissimum |
|
|
Solanum aethiopicum |
|
|
Solanum americanum |
|
|
Solanum anguivi |
|
|
Solanum betaceum |
|
|
Solanum capsicoides |
|
|
Solanum donianum |
|
|
Solanum erianthum |
|
|
Solanum granuloso-leprosum |
|
|
Solanum incanum |
|
|
Solanum lasiocarpum |
|
|
Solanum linnaeanum |
|
|
Solanum lycopersicum |
|
|
Solanum mauritianum |
|
|
Solanum melongena |
|
|
Solanum nigrum |
|
|
Solanum pimpinellifolium |
|
|
Solanum pseudocapsicum |
|
|
Solanum seaforthianum |
|
|
Solanum sessiliflorum |
|
|
Solanum sodomeum |
|
|
Solanum stramoniifolium |
|
|
Solanum torvum |
|
|
Solanum trilobatum |
|
|
Vaccinium reticulatum |
|
|
Vitis vinifera (včetně hybridních odrůd) |
|
|
Ziziphus mauritiana |
|
|
Ziziphus mucronata |
Bactrocera latifrons:
|
|
Capsicum annuum |
|
|
Capsicum baccatum |
|
|
Capsicum chinense |
|
|
Capsicum frutescens |
|
|
Citrullus lanatus |
|
|
Citrus aurantifolia |
|
|
Cucumis dipsaceus |
|
|
Cucumis melo |
|
|
Cucumis sativus |
|
|
Cucurbita spp. |
|
|
Lagenaria siceraria |
|
|
Momordica charantia |
|
|
Momordica trifoliolata |
|
|
Passiflora foetida |
|
|
Persea americana |
|
|
Physalis alkekengi |
|
|
Physalis angulate |
|
|
Physalis peruviana |
|
|
Psidium guajava |
|
|
Punica granatum |
|
|
Solanum aculeatissimum |
|
|
Solanum aethiopicum |
|
|
Solanum americanum |
|
|
Solanum anguivi |
|
|
Solanum capsicoides |
|
|
Solanum donianum |
|
|
Solanum erianthum |
|
|
Solanum granuloso-leprosum |
|
|
Solanum incanum |
|
|
Solanum indicum |
|
|
Solanum lanceifolium |
|
|
Solanum lasiocarpum |
|
|
Solanum linnaeanum |
|
|
Solanum lycopersicum |
|
|
Solanum macrocarpon |
|
|
Solanum mammosum |
|
|
Solanum melongena |
|
|
Solanum muricatum |
|
|
Solanum nigrescens |
|
|
Solanum nigrum |
|
|
Solanum pimpinellifolium |
|
|
Solanum pseudocapsicum |
|
|
Solanum scabrum |
|
|
Solanum seaforthianum |
|
|
Solanum sisymbriifolium |
|
|
Solanum stramoniifolium |
|
|
Solanum torvum |
|
|
Solanum trilobatum |
|
|
Solanum viarum |
|
|
Solanum violaceum |
|
|
Solanum virginianum |
|
|
Ziziphus jujuba |
|
|
Ziziphus mauritiana |
|
|
Ziziphus nummularia |
Bactrocera zonata:
|
|
Annona reticulata |
|
|
Annona squamosa |
|
|
Citrullus lanatus |
|
|
Citrus aurantium |
|
|
Citrus limon |
|
|
Citrus paradisi |
|
|
Citrus reticulata |
|
|
Citrus sinensis |
|
|
Cucumis sativus |
|
|
Cucurbita spp. |
|
|
Cydonia oblonga |
|
|
Diospyros kaki |
|
|
Eriobotrya japonica |
|
|
Ficus spp. |
|
|
Lagenaria siceraria |
|
|
Malus domestica |
|
|
Malus sylvestris |
|
|
Mangifera indica |
|
|
Momordica charantia |
|
|
Persea americana |
|
|
Prunus armeniaca |
|
|
Prunus domestica |
|
|
Prunus persica |
|
|
Psidium cattleianum |
|
|
Psidium guajava |
|
|
Punica granatum |
|
|
Pyrus communis |
|
|
Pyrus pyrifolia |
|
|
Pyrus ussuriensis |
|
|
Ziziphus mauritiana |
PŘÍLOHA II
Šablony pro podávání zpráv o výsledcích průzkumů prováděných podle článku 7
ČÁST A
ŠABLONA PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O VÝSLEDCÍCH KAŽDOROČNÍCH PRŮZKUMŮ
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Název |
Datum stanovení |
Popis |
Počet |
|
Počet |
Datum |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
i |
ii |
iii |
iv |
i |
ii |
iii |
iv |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pokyny k vyplnění šablony
Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.
Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.
Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.
Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po provedení průzkumu.
Ve sloupci 4: Uveďte přístup: Eradikace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus.
Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), v samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. oblast přiléhající k NZ, kolem školek atd.), v samostatných řádcích.
Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
1. |
Venkovní prostředí (oblast produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les. |
|
2. |
Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromá zahrada; 2.2. veřejné prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť). |
|
3. |
Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo, jiné než skleník; 3.3. veřejné místo, jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl). |
Ve sloupci 7: Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.
Ve sloupci 8: Z oblastí uvedených ve sloupci 7 uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu.
Ve sloupci 9: Uveďte rostliny, plody, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.
Ve sloupci 10: Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.
Ve sloupci 11: Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.
Ve sloupci 12: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec nejsou relevantní.
Ve sloupcích 13 a 14: V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).
Ve sloupci 15: Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal, v případě zjištění v NZ. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).
ČÁST B
Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů za použití statisticky podloženého přístupu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Název |
Datum stanovení |
Popis |
Počet |
Hostitelské druhy |
Plocha (ha nebo jiná, relevantnější jednotka) |
Jednotky prohlídky |
Popis |
Jednotky |
Vizuální prohlídky |
Odchyt |
Testování |
Jiné metody |
Rizikový faktor |
Úrovně rizika |
Počet lokalit |
Relativní rizika |
Podíl hostitelské populace |
Pozitivní |
Negativní |
Neurčené |
Počet |
Datum |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||
Pokyny k vyplnění šablony
Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:
|
— |
cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky, |
|
— |
metodu detekce a citlivost metody, |
|
— |
rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin. |
Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.
Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.
Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po provedení průzkumu.
Ve sloupci 4: Uveďte přístup: eradikace nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.
Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek), na samostatných řádcích.
Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
1. |
Venkovní prostředí (oblast produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les. |
|
2. |
Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromá zahrada; 2.2. veřejné prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť). |
|
3. |
Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo, jiné než skleník; 3.3. veřejné místo, jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl). |
Ve sloupci 7: Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.
Ve sloupci 8: Uveďte zvolenou cílovou populaci a odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a zahrnuté území. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o parcely, pole, skleníky atd. Zdůvodněte tuto volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem identifikace a zjištění výskytu škodlivých organismů.
Ve sloupci 9: Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či zemědělské podniky nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být zdůvodněna ve výchozích předpokladech.
Ve sloupci 10: Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností u každého případu, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.D., pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.
Ve sloupci 11: Uveďte odhad efektivity vzorkování. „Efektivitou vzorkování“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody při odchytu pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.
Ve sloupci 12: „Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení efektivity vzorkování (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).
Ve sloupci 13: Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích (použijte tolik řádků, kolik je potřeba). Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.
Ve sloupci B: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec nejsou relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.
Ve sloupci 18: Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech).
Ve sloupci 21: Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).
Ve sloupci 22: Uveďte hlášení o ohniscích výskytu za rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).
Ve sloupci 23: Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.
Ve sloupci 24: Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.
(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1715 ze dne 30. září 2019, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek (nařízení o IMSOC) (Úř. věst. L 261, 14.10.2019, s. 37, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/1715/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/311/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)