(EU) 2025/298Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/298 ze dne 31. října 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku pro odhad počtu a hodnoty transakcí spojených s použitím tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů denominovaných v měně, která není úřední měnou členského státu, jako prostředku směny

(1)

U pojmu „transakce“ v čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2023/1114 je lhostejné, jaký typ peněženky používá plátce nebo příjemce k zahájení nebo přijetí transakce spojené s použitím tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny. V souladu s tím je pro upřesnění metodiky uvedené v čl. 22 odst. 6 nařízení (EU) 2023/1114 nezbytné vzít v úvahu, že podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení by mělo zahrnovat transakce mezi hostovanými peněženkami, jakož i transakce mezi hostovanou peněženkou na jedné straně a nehostovanou peněženkou nebo jinými typy adres distribuovaného registru, nad nimiž držitel tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nemá kontrolu, na straně druhé. Transakce mezi nehostovanými peněženkami nebo mezi nehostovanými peněženkami a jinými typy adres distribuovaného registru, nad nimiž držitel tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nemá kontrolu, by neměly být do rozsahupodávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2023/1114zahrnuty, a to vzhledem k tomu, že vydavatelé nemusí mít pro podávání zpráv o takových transakcích podle uvedených ustanovení potřebné informace. Tím by neměla být dotčena oznamovací povinnost vydavatelů v souvislosti s těmito transakcemi podle čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2023/1114 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2902 (2).

(2)

Podle čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2023/1114 jsou transakcemi spojenými s použitím jako prostředku směny pouze transakce, které vedou ke změně fyzické nebo právnické osoby oprávněné nakládat s tokenem vázaným na aktiva. To platí i v případě, že skutečný majitel ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (3) zůstává stejný, a bez ohledu na to, zda jsou tyto transakce vypořádány v distribuovaném registru (v řetězci) nebo mimo distribuovaný registr (mimo řetězec). Pro účely podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2023/1114 by proto údaje, které má vydavatel příslušnému orgánu oznamovat, neměly zahrnovat převody tokenu vázaného na aktiva mezi různými adresami nebo účty téže osoby.

(3)

Čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec nařízení (EU) 2023/1114 stanoví, že některé transakce nejsou považovány za spojené s použitím tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny. Jak je objasněno v 61. bodě odůvodnění uvedeného nařízení, transakce spojené s použitím tokenů vázaných na aktiva jako prostředku směny jsou zejména transakce spojené s úhradou dluhů, mimo jiné v kontextu transakcí s obchodníky, a neměly by zahrnovat transakce spojené s investičními funkcemi a službami, jako je prostředek směny za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva, ledaže existují důkazy, že je dotyčný token vázaný na aktiva použit k vypořádání transakcí v jiných kryptoaktivech. Proto je nutné dále upřesnit druh transakcí, které mají být oznamovány podle čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2023/1114.

(4)

Vydavatel by měl odhadnout počet a hodnotu transakcí spojených s použitím tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny podle čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2023/1114 tak, že od celkového počtu a hodnoty transakcí vypořádaných tokenem vázaným na aktiva v průběhu příslušného čtvrtletí odečte transakce, při nichž je token vázaný na aktiva směněn za finanční prostředky nebo jiná kryptoaktiva s vydavatelem nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, transakce, při nichž je token vázaný na aktiva použit jako kolaterál pro účely provádění transakcí s finančními nástroji, a transakce, při nichž je token vázaný na aktiva použit k vypořádání derivátové smlouvy. Kromě toho může vydavatel odečíst i jiné transakce s tokenem vázaným na aktiva, u nichž má oprávněné důvody předpokládat, že účelem příslušných transakcí není platba za zboží nebo služby, přičemž musí být schopen příslušnému orgánu na požádání prokázat, že měl oprávněné důvody předpokládat, že tyto transakce nesouvisejí s použitím tokenu vázaného na aktiva k platbě za zboží nebo služby.

(5)

Transakce spojené s použitím tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny by měly zahrnovat i transakce, při nichž se k úhradě zboží a služeb používá jedno nebo více kryptoaktiv, která jsou odlišná od tokenu vázaného na aktiva, za předpokladu, že tyto transakce jsou vypořádány v tokenu vázaném na aktiva. To může zahrnovat například případy, kdy je token vázaný na aktiva použit jako překlenovací aktivum k vypořádání transakce s kryptoaktivem odlišným od tokenu vázaného na aktiva, pokud je účelem této transakce platba za zboží nebo služby, a případy, kdy je token vázaný na aktiva použit jako překlenovací aktivum k vypořádání transakce zahrnující dvě kryptoaktiva odlišná od tokenu vázaného na aktiva, pokud je účelem této transakce platba za zboží nebo služby. Naproti tomu by do rozsahu podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2023/1114 neměly spadat transakce, při nichž si strany přejí obchodovat nebo směnit dvě různá kryptoaktiva odlišná od tokenu vázaného na aktiva a dohodnou se na vypořádání transakce pomocí tokenu vázaného na aktiva, aniž by účelem podkladové transakce byla platba za zboží nebo služby.

(6)

Vydavatel by měl pro každou transakci v oblasti působnosti čl. 22 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2023/1114 určit prostor s jednotnou měnou, pro který by měla být tato transakce vykázána. Transakce uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení by měly zahrnovat transakce, u nichž se plátce i příjemce nacházejí ve stejném prostoru s jednotnou měnou v rámci Unie.

(7)

Aby se zajistilo, že čtvrtletní průměrný počet a průměrná souhrnná hodnota transakcí za den jsou odhadovány na základě spolehlivých a smysluplných údajů, a aby se zvýšila kvalita podávání zpráv, měl by mít vydavatel zavedeny systémy a postupy, které mu umožní sesouhlasit údaje obdržené podle čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2023/1114 a prováděcího nařízení (EU) 2024/2902 od příjemcova poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, nebo v případě transakcí z hostované do nehostované peněženky údaje obdržené od plátcova poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, s údaji, které má k dispozici z jiných zdrojů, včetně případných údajů o transakcích dostupných z distribuovaného registru.

(8)

V souladu s čl. 58 odst. 3 nařízení (EU) 2023/1114 se ustanovení článků 22 a 23 a čl. 24 odst. 3 uvedeného nařízení použijí rovněž na elektronické peněžní tokeny denominované v měně, která není úřední měnou členského státu. Toto nařízení by se proto mělo obdobně vztahovat i na tyto elektronické peněžní tokeny.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(10)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o poradenství skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),

1)

„prostorem s jednotnou měnou“ se rozumí jedna nebo více zemí, které mají stejnou úřední měnu;

2)

„hostovanou peněženkou“ se rozumí adresa peněženky pro kryptoaktiva, u níž poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zajišťuje jménem klienta úschovu kryptoaktiv nebo prostředků přístupu k těmto kryptoaktivům nebo kontrolu nad kryptoaktivy nebo prostředky přístupu k těmto kryptoaktivům, v příslušných případech ve formě soukromých šifrovacích klíčů;

3)

„nehostovanou peněženkou“ se rozumí adresa peněženky pro kryptoaktiva, u níž má samotný uživatel kontrolu nad prostředky přístupu ke kryptoaktivům, v příslušných případech ve formě soukromých šifrovacích klíčů.