(EU) 2025/258Nařízení Komise (EU) 2025/258 ze dne 7. února 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2400, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u středně těžkých a těžkých nákladních vozidel a těžkých autobusů a zahrnutí vozidel poháněných vodíkem a dalších nových technologií, a kterým se mění nařízení (EU) č. 582/2011, pokud jde o použitelná pravidla pro stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva za účelem získání rozšíření EU schválení typu
Publikováno: | Úř. věst. L 258, 20.2.2025 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 7. února 2025 | Autor předpisu: | |
Platnost od: | 12. března 2025 | Nabývá účinnosti: | 1. března 2025 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
![]() |
Úřední věstník |
CS Řada L |
2025/258 |
20.2.2025 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/258
ze dne 7. února 2025,
kterým se mění nařízení (EU) 2017/2400, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u středně těžkých a těžkých nákladních vozidel a těžkých autobusů a zahrnutí vozidel poháněných vodíkem a dalších nových technologií, a kterým se mění nařízení (EU) č. 582/2011, pokud jde o použitelná pravidla pro stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva za účelem získání rozšíření EU schválení typu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 4 písm. e) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (EU) 2017/2400 (2) zavedlo společnou metodu pro porovnání výkonnosti těžkých vozidel uváděných na trh Unie, pokud jde o jejich emise CO2 a spotřebu paliva. Obsahuje ustanovení pro certifikaci konstrukčních částí s dopadem na emise CO2 a spotřebu paliva u těžkých vozidel, zavádí simulační nástroj pro účely stanovení a uvádění emisí CO2 a spotřeby paliva těchto vozidel a stanoví mimo jiné požadavky na orgány členských států a výrobce k ověření shody certifikace konstrukčních částí a shodnosti, pokud jde o používání simulačního nástroje. |
(2) |
Nařízení Komise (EU) 2022/1379 (3) rozšířilo oblast působnosti nařízení (EU) 2017/2400 na středně těžká nákladní vozidla a těžké autobusy a zahrnulo nové technologie, jako jsou hybridní a výhradně elektrická vozidla, dvoupalivová (dual fuel) vozidla a rekuperace odpadního tepla. |
(3) |
Vzhledem k tomu, že jsou vyvíjeny další nové technologie, které mohou v budoucnu vstoupit na trh, měly by být pro tyto nové technologie stanoveny požadavky. Mezi tyto nové technologie by měla patřit vozidla poháněná vodíkem, účinná koncová ložiska kol, vozidla poháněná několika nezávisle pracujícími hnacími ústrojími nebo vozidla schopná dobíjení za jízdy. |
(4) |
Jelikož v době certifikace hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva nemusí být jasné, zda se jedná o účelové vozidlo či nikoliv, měly by být všechny simulace u vozidel v dotčených skupinách prováděny na všech profilech určení. Správné přiřazení certifikovaných hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva by tedy mělo být provedeno v závislosti na stavu registrace vozidla. |
(5) |
Vzhledem k tomu, že vybavení vozidel účinnými koncovými ložisky kol má pozitivní dopad na emise CO2, zavádí se nový postup umožňující certifikaci účinných koncových ložisek kol s cílem zajistit, aby se jejich vysoká účinnost odrazila ve stanovení hodnot CO2 a spotřeby paliva. |
(6) |
Měl by být posílen postup stanovení odporu vzduchu vozidel s cílem zlepšit jeho opakovatelnost a reprodukovatelnost a snížit zátěž spojenou se zkouškami a zajistit, že prvky zlepšující aerodynamické vlastnosti mohou být účinně certifikovány, přičemž by měl být doplněn novým postupem založeným na simulaci výpočetní dynamiky tekutin. |
(7) |
Vzhledem k tomu, že silniční ověřovací zkouška se ukázala být důležitým nástrojem pro ověřování výpočtů emisí CO2 a spotřeby paliva středně těžkých a těžkých nákladních vozidel, měla by se s určitými úpravami použít i na těžké autobusy, aby se zohlednila složitost časté vícestupňové výroby těchto vozidel. |
(8) |
Vzhledem k tomu, že se toto nařízení bude vztahovat na nové technologie, zejména v případě středně těžkých nákladních vozidel, je třeba zabránit rozporům mezi povinnostmi podle nařízení (EU) 2017/2400 a celosvětově harmonizovaných zkoušek pro lehká užitková vozidla za účelem stanovení hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva, jak je stanoveno v nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (4). Nařízení (EU) č. 582/2011 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno, aby se zajistilo, že žádná středně těžká nákladní vozidla nebudou pro účely stanovení hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva testována ve dvou různých režimech. |
(9) |
Aby měly členské státy, vnitrostátní orgány a hospodářské subjekty dostatek času pro přípravu na uplatňování pravidel zavedených tímto nařízením, mělo by být jeho datum použitelnosti odloženo. |
(10) |
V zájmu včasné použitelnosti nařízení, zejména v případě technologií, na které se tato změna nově vztahuje, by mělo být možné získat licenci k používání simulačního nástroje a získat certifikaci pro konstrukční části v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 ve znění tohoto nařízení, a to od vstupu tohoto nařízení v platnost. |
(11) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
Článek 12 se mění takto:
|
2) |
Článek 13 se mění takto:
|
3) |
Článek 14 se mění takto:
|
4) |
V čl. 15 odst. 1 se doplňuje nová odrážka, která zní:
|
5) |
V čl. 16 odst. 2 se doplňuje nová odrážka, která zní:
|
6) |
V čl. 17 odst. 2 se doplňuje nová odrážka, která zní:
|
7) |
V čl. 18 odst. 1 se v prvním pododstavci doplňuje nová odrážka, která zní:
|
8) |
V čl. 22 bodě 1 se druhý pododstavec mění takto:
|
9) |
Článek 24 se nahrazuje tímto: „Článek 24 Uplatňování požadavků Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení, nejsou-li splněny povinnosti uvedené v článku 9 tohoto nařízení, považují členské státy prohlášení o shodě pro vozidla, kterým bylo uděleno schválení typu, za neplatná pro účely článku 48 nařízení (EU) 2018/858, a u vozidel, kterým bylo uděleno schválení typu, a jednotlivě schválených vozidel zakáží registraci, prodej nebo uvedení do provozu vozidel ve skupinách 1s, 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 11, 12, 16, 31 až 40, 53 a 54.“ |
10) |
Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
11) |
Příloha III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
12) |
Příloha IV se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
13) |
Příloha V se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení. |
14) |
Příloha VI se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení. |
15) |
Znění přílohy VI tohoto nařízení se vkládá jako příloha VIIa. |
16) |
Příloha VIII se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení. |
17) |
Příloha IX se mění v souladu s přílohou VIII tohoto nařízení. |
18) |
Příloha Xa se mění v souladu s přílohou IX tohoto nařízení. |
19) |
Příloha Xb se mění v souladu s přílohou X tohoto nařízení. |
Článek 2
Článek 3 nařízení (EU) č. 582/2011 se mění takto:
1) |
v odst. 1 druhém pododstavci se zrušuje druhá věta; |
2) |
odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Za účelem získání rozšíření EU schválení typu vozidla z hlediska emisí vozidla typu schváleného v rámci tohoto nařízení, jehož referenční hmotnost je vyšší než 2 380 kg, ale nepřesahuje 2 610 kg, musí výrobce splňovat požadavky stanovené v oddíle 5 přílohy VIII, pokud nejsou hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva pro tato vozidla stanoveny v souladu s nařízením (EU) 2017/2400.“ |
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2026.
Bod 21 přílohy X se použije ode dne 1. března 2025.
Odchylně od odstavce 2 a 3 od 12. března 2025 schvalovací orgány neodmítnou udělit certifikaci vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva u konstrukčních částí v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 ve znění tohoto nařízení. Od 12. března 2025 nezakážou členské státy registraci, uvedení na trh a uvedení do provozu nového vozidla, pokud dotčené vozidlo splňuje požadavky nařízení (EU) 2017/2400 a nařízení (EU) č. 582/2011 ve znění tohoto nařízení, jestliže o to výrobce požádá.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. února 2025.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/595/oj.
(2) Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Úř. věst. L 349, 29.12.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2400/oj).
(3) Nařízení Komise (EU) 2022/1379 ze dne 5. července 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2400, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u středně těžkých a těžkých nákladních vozidel a těžkých autobusů, a kterým se zahrnují elektrická vozidla a další nové technologie (Úř. věst. L 212, 12.8.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1379/oj).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a kterým se mění přílohy I a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 167, 25.6.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/582/oj).
PŘÍLOHA I
Příloha I nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
V bodě 1.1 se tabulka 1 nahrazuje tímto: „Tabulka 1 Skupiny vozidel pro těžká nákladní vozidla
|
2) |
Bod 2.3 se mění takto:
|
(*1) EMS – evropský modulární systém
(*2) U těchto tříd vozidel se tahače považují za nákladní vozidla bez přípojného vozidla, ale se specifickou pohotovostní hmotností tahače.
PŘÍLOHA II
Příloha III nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
V bodě 2 se doplňují následující podbody, které znějí:
|
2) |
V bodě 3 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto: „V tabulkách 1 až 17 jsou uvedeny soubory vstupních parametrů, které je třeba poskytnout s ohledem na vlastnosti vozidla.“ |
3) |
Tabulka 1 se mění takto:
|
4) |
Tabulka 2 se mění takto:
|
5) |
Tabulka 3 se mění takto:
|
6) |
Tabulka 3a se mění takto:
|
7) |
Tabulka 4 se mění takto:
|
8) |
Tabulka 5 se mění takto:
|
9) |
Tabulka 6 se mění takto:
|
10) |
Tabulka 7 se nahrazuje tímto: „Tabulka 7 Obecné vstupní parametry pro HEV, PEV a FCHV
|
11) |
Tabulka 8 se mění takto:
|
12) |
V tabulce 9 se za úvodní pododstavec doplňuje nový pododstavec, který zní: „Samostatný údaj pro každé jednotlivé hnací ústrojí v případě více mechanicky nezávislých hnacích ústrojí v souladu s bodem 10.1.4“. |
13) |
Tabulka 10 se nahrazuje tímto: „Tabulka 10 Vstupní parametry podle REESS (Platí pouze v případě, že je konstrukční část ve vozidle přítomna)
|
14) |
Za tabulku 11 se vkládá nová tabulka, která zní: „Tabulka 11a Vstupní parametry pro systém palivových článků (Platí pouze v případě, že je konstrukční část ve vozidle přítomna) Jeden nebo dva různé systémy palivových článků, z nichž každý může mít instalovány až tři stejné jednotky.
|
15) |
Bod 6 se nahrazuje tímto:
|
16) |
Bod 6.2 se nahrazuje tímto:
|
17) |
Bod 10 se nahrazuje tímto:
|
18) |
V bodě 10.1.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě FCHV:
|
19) |
V bodě 10.1.2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Pokud uspořádání hnacího ústrojí vozidla podle bodu 10.1.1 je „P“, „S“, „F“ nebo „E“, určí se poloha EM namontovaného v hnacím ústrojí vozidla v souladu s definicemi uvedenými v tabulce 14.“ |
20) |
Tabulka 14 se mění takto:
|
21) |
V tabulce 15 se doplňuje nová položka, která zní:
|
22) |
Za tabulku 15 se vkládá nový bod, který zní:
|
23) |
Za bod 10.1.4 se vkládá nová tabulka, která zní: „Tabulka 15a Platné vstupy architektury hnacího ústrojí do simulačního nástroje
|
24) |
Za bod 11.5 se doplňují nové body, které znějí:
|
25) |
V dodatku 1 se tabulka 1 mění takto:
|
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1257 ze dne 24. dubna 2024 o schvalování typu motorových vozidel a motorů, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska jejich emisí a životnosti baterie (Euro 7), o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009, nařízení Komise (EU) č. 582/2011, (EU) 2017/1151 a (EU) 2017/2400 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1362 (Úř. věst. L 2024/1257, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1257/oj).
(2) „běžný provoz vozidla“ vylučuje jakékoliv významné omezení provozu (např. za běžný provoz vozidla se nepovažuje „nouzový provoz“).“
(3) „Ano“ (tj. konstrukční část nápravy přítomna) pouze v případě, že oba parametry „DifferentialIncluded“ a „DesignTypeWheelMotor“ jsou nastaveny na „false“.“
(*1) Uvedené hodnoty pro fusable předpokládají, že nádrž má vnitřní systém ohřevu, který se aktivuje při dosažení minimálního tlaku. Pokud tento systém ohřevu v nádrži není, použije výrobce po schválení schvalovacím orgánem nižší hodnotu pro fusable.“
PŘÍLOHA III
Příloha IV nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
V bodě 2 se doplňuje nový podbod, který zní:
|
2) |
Bod 3 se mění takto:
|
PŘÍLOHA IV
Příloha V nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
V bodě 3.1.2 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pokud je motor z rodiny motorů CO2 definované v souladu s dodatkem 3 namontován ve vozidle vybaveném palubním zařízením pro sledování a zaznamenávání spotřeby paliva a/nebo energie a ujetých kilometrů motorových vozidel v souladu s požadavky uvedenými v čl. 5c písm. b) nařízení (ES) č. 595/2009, musí být zkušební motor vybaven tímto palubním zařízením.“ |
2) |
V bodě 3.1.6.2 se nadpis tabulky „Tabulka 1“ nahrazuje nadpisem „Tabulka 1a“. |
3) |
Bod 3.2 se mění takto:
|
4) |
V bodě 3.2.1 prvním pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto: „Jedním ze dvou referenčních paliv je vždy B7 nebo B100 a druhým referenčním palivem je G25, GR, LPG Fuel B nebo vodík.“ |
5) |
V tabulce 2 bodě 3.5 se řádek „Hmotnostní průtok paliva u plynných paliv“ nahrazuje tímto:
|
6) |
V bodě 4.3.3.1 se pododstavec nahrazuje tímto: „Kromě ustanovení uvedených v příloze 4 předpisu OSN č. 49 se zaznamená skutečný hmotnostní průtok paliva spotřebovaný motorem podle bodu 3.4 a údaje uvedené v bodě 4.3.5.3 podbodě 5 písm. a) při zkoušce WHTC.“ |
7) |
V bodě 4.3.4.1 se pododstavec nahrazuje tímto: „Kromě ustanovení uvedených v příloze 4 předpisu OSN č. 49 se zaznamená skutečný hmotnostní průtok paliva spotřebovaný motorem podle bodu 3.4 a údaje uvedené v bodě 4.3.5.3 podbod 5 písm. a) při zkoušce WHSC.“ |
8) |
V bodě 4.3.5.3 prvním pododstavci se za podbod 4 doplňuje nový podbod, který zní:
|
9) |
V bodě 5.3.3.1 v tabulce 4 se doplňuje nová položka, která zní:
|
10) |
V bodě 6.1.9 se doplňuje nový text, který zní: „V případě naftového motoru zkoušeného s typem referenčního paliva B100 v souladu s bodem 3.2 je „Motorová nafta B100 CI“ vstupním údajem do nástroje pro předběžné zpracování údajů motoru“ |
11) |
V dodatku 2 se část 1 mění takto:
|
12) |
V dodatku 3 se za bod 1.10.1 se doplňují nové body, které znějí:
|
13) |
Dodatek 4 se mění takto:
|
14) |
V dodatku 7 tabulce 1a se řádek „FuelType“ nahrazuje tímto:
|
PŘÍLOHA V
Příloha VI nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
Bod 4.1.7.2 za bodem 4.2.7.1 se nahrazuje tímto:
|
2) |
Za bod 6.1.2.1 se doplňuje nový bod, který zní:
|
3) |
V bodě 7.6 se druhá věta nahrazuje tímto: „Provede se zkouška pouze jedné převodovky za rodinu.“ |
4) |
V bodě 7.10 se první věta nahrazuje tímto: „Aniž je dotčen bod 7.6, je-li výsledek zkoušky provedené podle bodu 8 vyšší než ten, který je uveden v bodě 8.1.3, provedou se zkoušky u tří dalších převodovek ze stejné rodiny.“ |
5) |
V dodatku 9 se druhý oddíl „Bod zastavení“ nahrazuje tímto: „Bod zastavení:
μ(v0)=1,8/vs “. |
6) |
V dodatku 12 tabulce 1 se v řádku „DifferentialIncluded“ ve sloupci „Popis/odkaz“ doplňuje nový text, který zní: „Tento vstupní parametr je vyžadován pouze u vozidel s pohonem předních kol.“ |
PŘÍLOHA VI
PŘÍLOHA VIIA
Certifikační postup pro zkoušení koncových ložisek kol
1. Úvod a definice
1.1 Úvod
Tato příloha popisuje certifikační postup týkající se ztrát třením u koncových ložisek kol pro nepoháněné nápravy. Certifikace koncových ložisek kol na poháněných nápravách je zahrnuta v postupu stanoveném v příloze VII.
Alternativně k certifikaci koncových ložisek kol lze pro účely stanovení specifických emisí CO2 vozidla použít standardní ztráty třením u koncových ložisek kol podle bodu 6.
1.2 Definice
Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:
(1) |
„ložiskem kola“ se rozumí ložiska, která se používají k uložení koncového ložiska jednoho kola ve vozidle; |
(2) |
„koncovým ložiskem kola“ se rozumí sestava konstrukčních částí, které vytvářejí spojení mezi kolem a nápravou, jež zahrnuje ložiska kola, těsnění a maziva, jakož i náboj kola, pokud je k dispozici, a všechny ostatní konstrukční části důležité pro rotační tření, přičemž nemusí zahrnovat brzdový kotouč a přírubu kola; |
(3) |
„radiálním zatížením“ se rozumí zatížení působící na koncové ložisko kola kolmo a svisle k ose hřídele; |
(4) |
„axiálním zatížením“ se rozumí zatížení působící na koncové ložisko kola ve směru osy hřídele s ohledem na dynamický poloměr kola; |
(5) |
„místem linie zatížení“ se rozumí místo na koncovém ložisku kola, přes které působí radiální zatížení; |
(6) |
„výrobcem koncového ložiska kola“ se rozumí právnická osoba, která vyrábí koncové ložisko kola; |
(7) |
„rodinou koncových ložisek kol“ se rozumí výrobcem definované seskupení koncových ložisek kol, jak je stanoveno v bodě 2.3, která mají podobné konstrukční charakteristiky a vlastnosti související s emisemi CO2 a spotřebou paliva; |
(8) |
„zákazníkem“ se rozumí právnická osoba, která prodává vozidlo nebo nápravu, v níž je namontováno koncové ložisko kola; |
(9) |
„zkušebním subjektem“ se rozumí právnická osoba odpovědná za zkoušky koncového ložiska kola, a to buď výrobce koncového ložiska kola, nebo třetí strana; |
(10) |
„těsněním“ se rozumí část ložiska kola určená k tomu, aby zabránila vniknutí částic nebo kapalin do ložiska kola nebo k zabránění úniku maziva; |
(11) |
„vůlí“ se rozumí celková vzdálenost, o kterou se jeden ložiskový kroužek může pohybovat vůči druhému v axiálním směru; |
(12) |
„předpětím“ se rozumí záporná provozní vůle v ložisku kola; |
(13) |
„vnitřním kroužkem“ se rozumí kroužek nebo kroužky ložisek kola s menším průměrem, než má vnější kroužek; |
(14) |
„vnějším kroužkem“ se rozumí kroužek nebo kroužky ložisek kola s větším průměrem, než má vnitřní kroužek; |
(15) |
„měřením“ se rozumí měření ztrát třením v koncovém ložisku kola vyjádřené jako třecí točivý moment v Nm; |
(16) |
„jmenovitým zatížením ložiska“ se rozumí maximální konstrukční zatížení definované ve specifikacích ložiska kola; |
(17) |
„průměrem rozteče“ se rozumí vzdálenost v ložisku kola mezi geometrickými středy dvou valivých prvků, jsou-li tyto dva valivé prvky diametrálně protilehlé; |
(18) |
„postupem záběhu“ se rozumí postup stabilizace nepoužitého koncového ložiska kola pod zatížením za účelem jeho uvedení do stavu odpovídajícímu provozu. |
2. Obecné požadavky
2.1 Výběr koncového ložiska kola
Koncová ložiska kol použitá pro ověření měření ztrát třením jsou nová.
Jedná se o stejná koncová ložiska kol, která jsou definována ve specifikacích, jež jsou určeny pro sériovou výrobu a budou instalovány v aplikacích zákazníka.
Mezi tyto specifikace patří mimo jiné rozměry, materiály, kvalita a úpravy povrchů, počet válečků, těsnění, typ, kvalita a množství maziva, jakož i jakékoli další vlastnosti důležité pro tření koncového ložiska kola.
2.2 Počet zkoušených koncových ložisek kol
Pro účely certifikace CO2 rodiny koncových ložisek kol se zkouší nejméně čtyři různá koncová ložiska kol základního člena rodiny podle postupů popsaných v bodech 3 a 4, přičemž se pro každé z nich použijí stejné cílové stupně rychlosti a zatížení.
2.3. Parametry určující rodinu koncových ložisek kol
Následující kritéria se použijí shodně u všech členů rodiny koncových ložisek kol:
— |
množství valivých prvků, |
— |
průměr valivých prvků v rozmezí ± 0,5 mm (měřeno kolmo a ve středu dlouhé osy), |
— |
délka valivých prvků v rozmezí ± 1 mm (měřeno podél dlouhé osy), |
— |
průměr rozteče v rozmezí ±1 mm, |
— |
počet řad, |
— |
kontaktní úhel vnějšího kroužku s valivými prvky ± 1deg, |
— |
typ maziva: olej nebo mazadlo, |
— |
místo zátěžové linie (v případě, že základní člen rodiny není testován v místě uvedeném na obrázku 2). |
2.4 Volba základního člena rodiny koncových ložisek kol
Základním členem rodiny koncových ložisek kol je člen s nejvyšším třením.
Pokud má rodina více než jednoho člena, zkušební subjekt odůvodní výběr základního člena rodiny na základě vlastností konstrukční části.
Jmenovitým zatížením ložiska pro rodinu je nejvyšší jmenovité zatížení všech členů rodiny.
Pro každého člena rodiny poskytne zkušební subjekt kvantifikovatelné údaje o:
— |
výkonnostní charakteristice těsnění (např. ztráty třením), |
— |
výkonnostní charakteristice (např. viskozitě) mazání (oleje nebo mazadla), |
— |
předpětí / rozsahu vůle (např. maximální a minimální). |
Schvalovací orgán může požádat zkušební subjekt, aby poskytl dodatečné odůvodnění, a to i prostřednictvím simulací nebo výpočtů, pokud se domnívá, že vlastnosti uvedené ve čtvrtém pododstavci postačují k odůvodnění výběru rodiny.
2.5 Záběh
Zkušební subjekt použije na koncová ložiska kol postup záběhu.
Při záběhu se použije stejná zkušební sestava a musí být splněny stejné požadavky jako při měření ztrát třením.
2.5.1 Postup záběhu
Postup záběhu se skládá ze čtyř po sobě jdoucích fází.
V první fázi se koncové ložisko kola roztočí ve směru hodinových ručiček konstantní rychlostí 300 otáček za minutu s radiálním zatížením odpovídajícím 50 % jmenovitého zatížení ložiska po dobu 60 ±2 minut.
Ve druhé fázi se koncové ložisko kola roztočí proti směru hodinových ručiček konstantní rychlostí 300 otáček za minutu s radiálním zatížením odpovídajícím 50 % jmenovitého zatížení ložiska po dobu 60 ±2 minut.
Ve třetí fázi se koncové ložisko kola roztočí ve směru hodinových ručiček konstantní rychlostí 500 otáček za minutu s radiálním zatížením odpovídajícím 100 % jmenovitého zatížení ložiska po dobu 660 ±2 minut.
Ve čtvrté fázi se koncové ložisko kola roztočí proti směru hodinových ručiček konstantní rychlostí 500 otáček za minutu s radiálním zatížením odpovídajícím 100 % jmenovitého zatížení ložiska po dobu 660 ±2 minut.
Postup záběhu zdokumentuje zkušební subjekt s ohledem na délku záběhu, otáčky, radiální zatížení a teplotu ložiska a podá o něm zprávu schvalovacímu orgánu.
2.6 Mazivo
2.6.1 Požadavky na mazivo
Typ, kvalita a množství maziva jsou tytéž jako typ, kvalita a množství definované ve specifikacích, jež jsou určeny pro sériovou výrobu a budou v aplikacích zákazníka.
Pokud výrobce koncového ložiska kola nedodává mazivo spolu s ložiskem kola, poskytne zákazník potřebné informace o mazivu, které bude použito při konečné aplikaci, aby bylo možné koncové ložisko kola přesně vyzkoušet.
2.6.2 Olejové mazivo
Pokud je mazivo olejového typu, musí být hladina oleje v ložisku taková, jak je stanoveno ve specifikacích nápravy. Pokud není k dispozici žádná specifikace, použije se maximální geometricky možná hladina oleje v nápravě.
2.7 Provozní vůle / předpětí
Pokud lze provozní vůli / předpětí ložiska nastavit, musí být vůle / předpětí použité pro zkoušku ložiska kola nastaveno na aritmetický průměr rozsahu vůle/předpětí definovaného ve specifikacích v toleranci ±20 μm.
2.8 Těsnění
Těsnění použitá pro zkoušky koncového ložiska kola jsou tatáž, jako těsnění definovaná ve specifikacích, jež jsou určeny pro sériovou výrobu a budou instalovány v aplikacích zákazníka.
Pokud výrobce koncového ložiska kola nedodává těsnění spolu s koncovým ložiskem kola, poskytne zákazník potřebné informace o těsnění, které bude použito při konečné aplikaci, aby bylo možné koncové ložisko kola přesně vyzkoušet.
3. Postup zkoušení konců kol
3.1 Zkušební podmínky
3.1.1 Okolní teplota
Teplota se ve zkušební komoře udržuje na hodnotě 25 °C ± 10 °C. Okolní teplota se měří ve vzdálenosti 1 metr od vnějšího kroužku ložiska kola a zaznamená se do zkušebního protokolu. Jedná se o cílovou teplotu pro zkušební subjekt, přičemž systematické odchylky od této teploty mezi zkouškami nejsou přípustné.
3.1.2 Teplota ložisek kol
Teplota ložiska kola se měří na straně otvoru vnitřního kroužku umístěného na vnitřní straně vozidla. Během měření musí být teplota ložiska kola udržována na maximální hodnotě 60 °C. Za tímto účelem lze použít chlazení vzduchem podle oddílu 3.3.5.
3.2 Nastavení zkoušky
Nastavení zkoušky musí odpovídat obrázku 1.
Obrázek 1
Zjednodušené schéma nastavení zkoušky
3.2.1 Instalace přístrojů k měření točivého momentu, zatížení, teploty a otáček
Přístroje k měření točivého momentu se instalují tak, aby bylo možné měřit ztráty třením na koncovém ložisku kola a aby byly minimalizovány parazitní vlivy.
Je instalován přístroj k měření otáček, který měří rotační rychlost koncového ložiska kola.
Na vnitřní straně vozidla musí být instalován přístroj k měření teploty na straně otvoru vnitřního kroužku.
Pro měření radiálního zatížení působícího na koncové ložisko kola musí být instalován přístroj k měření zatížení.
3.2.2 Nastavení zkoušky
Nastavení zkoušky se skládá z elektrického stroje, který se používá k dosažení rotační rychlosti na koncovém ložisku kola, a z přístroje schopného působit radiálním zatížením na koncové ložisko kola.
Koncové ložisko kola musí být instalováno tak, aby se vnější kroužek ložiska kola otáčel a sloužil k získávání údajů o otáčkách, zatímco vnitřní kroužek se neotáčí.
Mezi elektrickým strojem a koncovým ložiskem kola jsou povoleny převody a spojky, pokud neovlivňují výsledky měření.
3.2.3 Měřicí zařízení
Zařízení kalibrační laboratoře musí splňovat požadavky buď normy řady IATF 16949, ISO 9000, nebo ISO/IEC 17025. Všechna laboratorní referenční měřicí zařízení používaná ke kalibraci a/nebo ověřování musí odpovídat požadavkům národních (mezinárodních) norem.
Přesnosti měření stanovené v bodech 3.2.3.1 až 3.2.3.4 se týkají celého měřicího řetězce, včetně snímačů a dalších zdrojů nepřesností. Stanovené tolerance nejistoty se nepoužívají pro systematické odchylky při použití měřicích přístrojů s vyšší přesností.
3.2.3.1 Třecí točivý moment
Nejistota měření točivého momentu pro měření třecího točivého momentu koncového ložiska kola nepřekročí ± 0,2 Nm.
V případě vyšší nejistoty se měření vypočítá podle bodu 3.4.6.
3.2.3.2 Radiální zatížení
Nejistota měření zatížení při měření radiálního zatížení působícího na koncové ložisko kola nepřekročí ± 1 kN.
Pokud je radiální zatížení použito jako hmotnost, převede se pomocí gravitační konstanty 9,81 N/kg.
3.2.3.3 Rotační rychlost
Nejistota měření rotační rychlosti u měření otáček koncového ložiska kola nepřekročí ± 2,5 ot/min.
3.2.3.4 Teploty
Nejistota měření teploty pro měření okolní teploty nepřekročí ± 2 °C.
Nejistota měření teploty pro měření teploty ložiska kola nepřekročí ± 2 °C.
3.2.4 Měřicí signály a záznam údajů
Pro účel výpočtu ztrát třecího točivého momentu se zaznamenají tyto signály:
a) |
vstupní rotační rychlost [ot/min]; |
b) |
třecí točivý moment koncového ložiska kola [Nm]; |
c) |
použité radiální zatížení [kN]; |
d) |
teplota ložiska [°C]; |
e) |
okolní teplota [°C]. |
U snímačů se použijí tyto minimální frekvence odebírání vzorků:
a) |
třecí točivý moment: 300 Hz; |
b) |
rotační rychlost: 100 Hz; |
c) |
teploty: 10 Hz; |
d) |
zatížení: 10 Hz. |
Nezpracované údaje o třecím točivém momentu se filtrují vhodným dolnopropustným filtrem, například Butterworthovým filtrem druhého řádu s mezní frekvencí 0,1 Hz. Filtrování dalších signálů lze použít po dohodě se schvalovacím orgánem. Je třeba se vyvarovat jakéhokoli efektu překrývání (aliasing).
Nezpracované údaje se nehlásí.
3.3 Zkušební postup
Za účelem stanovení mapy ztrát točivého momentu koncového ložiska kola je třeba změřit body sítě mapy ztrát třecího točivého momentu, jak je uvedeno v bodě 3.4.
Měření bodu sítě lze opakovat pouze v případě, že k tomu existuje technicky opodstatněný důvod, například porucha měřicího čidla. Toto opakování se zaznamená do zkušebního protokolu. Celá zkouška jednoho vzorku koncového ložiska kola, od zahájení záběhu až po uzavření posledního bodu sítě, musí být dokončena do 55 hodin, jinak je zkouška vzorku neplatná.
3.3.1 Rozsah radiálního zatížení
Mapa třecích ztrát se měří při radiálním zatížení odpovídajícím 25 %, 50 % a 100 % jmenovitého zatížení ložiska.
Cílové zatížení uvede zkušební subjekt spolu se skutečným naměřeným zatížením.
3.3.2 Místo linie radiálního zatížení
Radiální zatížení musí působit na koncové ložisko kola v jeho středu tak, aby místo linie zatížení bylo ve středu ložiska kola v rozmezí ± 0,5 mm. Střed ložiska kola je určen jako střed vnějších poloh vnitřních kroužků ložiska kola (viz obrázek 2).
Obrázek 2
Určení místa linie zatížení (LLP)
Na žádost výrobce a se souhlasem schvalovacího orgánu může být místo linie zatížení zvoleno mimo střed ložiska. V tomto případě musí výrobce prokázat, že toto místo linie zatížení odpovídá použití koncového ložiska kola.
3.3.3 Axiální zatížení
Pro účely těchto měření uvedených v tomto bodě nepůsobí na koncová ložiska kol žádné axiální zatížení.
3.3.4 Rozsah rotační rychlosti
Koncové ložisko kola se zkouší při 250 a 500 otáčkách za minutu. Všechny body rotační rychlosti se měří ve směru a proti směru hodinových ručiček v souladu s pořadím zkoušek uvedeným v bodě 3.4.1. Výsledky lze uvádět jako průměrné naměřené hodnoty ve směru a proti směru hodinových ručiček.
3.3.5 Chlazení a vytápění
Koncové ložisko kola může být chlazeno vzduchem pomocí ventilátoru s využitím okolního vzduchu o okolní teplotě podle definice v bodě 3.1.1. Jiné vnější chlazení nebo vytápění není povoleno. V případě, že se použije chlazení vzduchem, pro všechna zkoušená koncová ložiska kol ve všech bodech sítě se použijí stejné podmínky chlazení.
3.4 Měření map ztrát třecího točivého momentu
3.4.1 Zkušební sekvence
Zkušební sekvence, která se použije, závisí na uspořádání měření nastavení zkoušky.
V případě, že je uspořádání měření takové, že radiální zatížení a třecí točivý moment jsou určovány samostatně speciálním přístrojem pro měření točivého momentu, zkouška koncového ložiska kola probíhá podle zkušební sekvence A popsané v bodě 3.4.1.1.
V případě, že je uspořádání měření takové, že radiální zatížení a třecí točivý moment jsou určovány zároveň stejným přístrojem pro měření točivého momentu, zkouška koncového ložiska kola probíhá podle zkušební sekvence B popsané v bodě 3.4.1.2.
Pokud na základě popisů funkcí uvedených v druhém a třetím pododstavci nemůže zkušební subjekt posoudit, která zkušební sekvence se použije, použije se zkušební sekvence A.
3.4.1.1 Zkušební sekvence A
Měření tření v bodech sítě začíná při nejvyšším radiálním zatížení sestupně k nejnižšímu radiálnímu zatížení, přičemž v každém stupni zatížení se nejprve zkouší nejvyšší a poté nejnižší rotační rychlost. Po změření bodu sítě při nejnižším zatížení a nejnižší rotační rychlosti se směr otáčení na koncovém ložisku kola obrátí a zopakuje se dříve popsaná sekvence.
Zkušební sekvence je schematicky znázorněna na obrázku 3.
Obrázek 3
Schéma zkušební sekvence A
3.4.1.2 Zkušební sekvence B
Měření tření v bodech sítě začíná při nejvyšším radiálním zatížení a nejvyšší rotační rychlosti. Poté se směr otáčení obrátí a změří se stejný bod zatížení/rychlosti. Při zachování stejného zatížení se směr otáčení opět obrátí a tření se měří při nižší rotační rychlosti. Tento bod zatížení/rychlosti se měří také v obou směrech otáčení. Dříve popsaný postup se opakuje pro nastavení 50% a 25% radiálního zatížení.
Zkušební sekvence je schematicky znázorněna na obrázku 4.
Obrázek 4
Schéma zkušební sekvence B
3.4.2 Stabilizace a doba měření
Pro každý bod sítě počítá zkušební subjekt před zahájením měření s dobou stabilizace 117 ± 2 minuty. Kromě toho se použijí tyto definice:
— |
Pro zkušební sekvenci A: Před prvním bodem sítě a před sedmým bodem sítě (po změně směru otáčení) se doba stabilizace prodlouží o dalších 60 ± 2 minuty. Doby stabilizace jsou uvedeny na obrázku 3. |
— |
Pro zkušební sekvenci B: Před prvním bodem sítě se doba stabilizace prodlouží o dalších 60 ± 2 minuty. Před pátým a devátým bodem sítě se doba stabilizace prodlouží o dalších 30 ± 2 minuty. Doby stabilizace jsou uvedeny na obrázku 4. |
Tření se pro každý jednotlivý bod sítě měří během posledních 180 sekund příslušné fáze konstantní rychlosti. V případě, že kritérium stabilizace popsané v oddíle 3.4.3 není splněno během posledních 180 sekund bodu sítě, lze měření provést z prvního dřívějšího nepřerušeného úseku 180 sekund, kde bylo kritérium stabilizace splněno.
V případě, že je zkušební sestava vybavena oporou koncového ložiska kola pomocí podpěrného ložiska, které se má během měření každého bodu sítě otáčet v obou směrech, měří se tření během posledních 180 sekund otáčení podpěrného ložiska ve směru hodinových ručiček a během posledních 180 sekund otáčení podpěrného ložiska proti směru hodinových ručiček.
3.4.3 Kritérium stabilizace
Kritérium stabilizace je splněno, pokud směrodatná odchylka třecího točivého momentu během měření nepřekročí 15 % střední hodnoty nebo 0,4 Nm, podle toho, která hodnota je vyšší.
3.4.4 Zprůměrování bodů sítě
Pro každý jednotlivý vzorek se všechny zaznamenané hodnoty pro každý bod sítě zprůměrují na aritmetický průměr za celou dobu měření. Poté se tyto hodnoty aritmetického průměru téhož bodu sítě zprůměrují pro všechny vzorky na jednu hodnotu aritmetického průměru pro každý bod sítě.
3.4.5 Ověření měření
Pro každý bod sítě:
— |
hodnota otáček koncového ložiska kola před zprůměrováním se nesmí odchylovat od nastavené hodnoty o více než ± 5 otáček za minutu, |
— |
hodnota radiálního zatížení před zprůměrováním se nesmí odchylovat od nastavené hodnoty o více než ± 2 kN, |
— |
systematické odchylky od nastavených hodnot nejsou povoleny. |
Pokud nejsou výše uvedená kritéria splněna, je měření příslušného bodu sítě neplatné. V tomto případě se měření pro celý dotčený stupeň rychlosti a zatížení opakuje a důvod zrušení bodu sítě se zaznamená do zkušebního protokolu. Po provedení opakované zkoušky se údaje konsolidují.
3.4.6 Hodnocení celkové nejistoty ztráty točivého momentu
V případě, že nejistoty naměřeného třecího točivého momentu jsou nižší než mezní hodnota stanovená v bodě 3.2.3.1, považují se nahlášené ztráty třecího točivého momentu za rovné naměřeným ztrátám třecího točivého momentu.
V případě vyšších nejistot se k naměřeným ztrátám třecího točivého momentu přičte část nejistoty, která přesahuje mezní hodnotu.
Konečná ztráta třecího točivého momentu na koncovém ložisku kola při dané rychlosti a zatížení se tedy vypočítá takto:
kde:
— |
Treported je vypočtená ztráta třecího točivého momentu při daných otáčkách a zatížení uváděná pro certifikaci CO2 koncových ložisek kol [Nm], |
— |
Tmeasured je naměřená ztráta třecího točivého momentu podle oddílu 3.4.4 při daných otáčkách a zatížení [Nm], |
— |
Ut je absolutní hodnota nejistoty točivého momentu (>0) vyjádřená v Nm, |
— |
Ulimit je 0,2 Nm. |
3.5 Výpočet hodnoty tření pro certifikaci
Pro výpočet konečné hodnoty tření pro koncové ložisko kola se body sítě hlášené mapy ztrát točivého momentu nejprve zprůměrují pro všechny vzorky koncového ložiska kola podle oddílu 0, v příslušných případech se opraví podle oddílu 3.4.6 a poté se provede jejich vážení podle tabulky 1 pro použití koncového ložiska kola nepoháněné nápravy.
Tabulka 1
Váhové faktory pro použití pro nepoháněné nápravy
|
250 ot/min. |
500 ot/min. |
25% zátěž |
0,4 % |
2,4 % |
50% zátěž |
7,9 % |
35,3 % |
100% zátěž |
9,5 % |
44,5 % |
3.6 Prohlášení o certifikované hodnotě tření
Výrobce koncového ložiska kola může prohlásit vážený průměr tření vypočtený podle bodu 3.5 za certifikovanou hodnotu pro danou rodinu koncových ložisek kol. Alternativně má výrobce koncového ložiska kola možnost deklarovat jakoukoli vyšší hodnotu tření. Deklarovaná hodnota tření se zaokrouhlí na jedno desetinné místo.
4. Shodnost certifikovaných vlastností souvisejících s emisemi CO2 a palivem
Každé koncové ložisko kola certifikované v souladu s touto přílohou musí být vyrobeno tak, aby odpovídalo schválenému typu s ohledem na popis uvedený v certifikačním formuláři a jeho přílohách. Postupy ověřování shodnosti certifikovaných vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva musí odpovídat postupům stanoveným v článku 31 nařízení (EU) 2018/858.
Shodnost certifikovaných vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva se ověřuje podle popisu uvedeného v certifikátu uvedeném v dodatku 1 a podle zvláštních podmínek stanovených v tomto bodě.
Výrobce koncového ložiska kola provádí zkoušku, a to nejméně každý druhý rok od data certifikace základního člena rodiny, počtu rodin koncových ložisek kol podle tabulky Table 2. Počet zkoušených rodin koncových ložisek kol závisí na objemu výroby v roce předcházejícím roku, kdy se má zkouška shodnosti výroby provést.
Zkouší se nejméně dvě koncová ložiska kol téhož člena rodiny.
Tabulka 2
Velikost vzorku pro zkoušky shodnosti
Objem výroby |
Počet zkoušených rodin koncových ložisek kol |
0 –100 000 |
2 |
100 001 –150 000 |
3 |
150 001 –250 000 |
4 |
250 001 a více |
5 |
5. Zkoušky shodnosti výroby
Pro zkoušku shodnosti certifikovaných vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva použije výrobce koncového ložiska kola stejný postup, jaký je popsán v bodě 3, včetně postupu záběhu a kritérií ověřování.
5.1 Vyhodnocení zkoušky shodnosti certifikovaných vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva
Zkouška shodnosti certifikovaných vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva je úspěšná, pokud je vážená průměrná hodnota tření ze zkoušky shodnosti nižší nebo rovna deklarované hodnotě tření pro rodinu koncového ložiska kola s povolenou tolerancí +10 %.
Pokud je zkouška shodnosti výroby neúspěšná, zkouší se stejným postupem tři další koncová ložiska kol. Zaznamenané hodnoty všech zkoušených koncových ložisek, včetně tří dalších koncových ložisek kol, se pro každý bod sítě zprůměrují na aritmetický průměr. Pokud je zkouška shodnosti výroby opět neúspěšná, použijí se ustanovení článku 23.
Pokud se prokáže, že některý člen rodiny má vyšší tření než základní člen rodiny, přeřadí se do jiné rodiny koncových ložisek kol a vyžádá si novou certifikaci.
6. Standardní ztráta třecího točivého momentu
Standardní ztráta třením pro nepoháněné nápravy musí být 4,8 Nm.
Dodatek 1
VZOR CERTIFIKÁTU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI, SAMOSTATNÉHO TECHNICKÉHO CELKU NEBO SYSTÉMU
Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)
CERTIFIKÁT O VLASTNOSTECH RODINY KONCOVÝCH LOŽISEK KOL SOUVISEJÍCÍCH S EMISEMI CO2 A SPOTŘEBOU PALIVA
Sdělení týkající se:
|
Správní razítko |
certifikátu rodiny koncových ložisek kol z hlediska vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/2400. Nařízení Komise (EU) 2017/2400 naposledy pozměněné …
Certifikační číslo:
Kryptografický klíč:
Důvod rozšíření:
1 |
Nehodící se škrtněte. |
ODDÍL I
1. |
Značka (obchodní název výrobce): |
2. |
Typ: |
3. |
Název a adresa výrobce: |
4. |
Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů): |
5. |
Jméno a adresa případného zástupce výrobce: |
ODDÍL II
1. |
Doplňující informace (v příslušných případech): viz doplněk |
2. |
Schvalovací orgán odpovědný za provedení zkoušek: |
3. |
Datum zkušebního protokolu |
4. |
Číslo zkušebního protokolu |
5. |
Poznámky (jsou-li nějaké): viz doplněk |
6. |
Místo |
7. |
Datum |
8. |
Podpis |
Přílohy:
1. |
Informační dokument |
2. |
Zkušební protokol |
Dodatek 2
INFORMAČNÍ DOKUMENT O KONCOVÉM LOŽISKU KOLA
Informační dokument č.:… |
Vydání: … Datum vydání: … Datum změny: … |
podle …
Typ a (v příslušných případech) rodina koncového ložiska kola: …
OBECNÉ
1. |
Název a adresa výrobce: |
2. |
Značka (obchodní název výrobce): |
3. |
Typ koncového ložiska kola: |
4. |
Typ nápravy: |
5. |
Případná rodina koncového ložiska kola: |
6. |
Případný obchodní název (názvy): |
7. |
Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů): |
8. |
Jméno a adresa zástupce výrobce: |
ČÁST 1
Základní vlastnosti (základního) koncového ložiska kola a typy koncového ložiska kola v rámci rodiny koncových ložisek kol
Specifické vlastnosti koncových ložisek kol |
Základní koncové ložisko kola |
Člen rodiny |
||
č. 1 |
č. 2 |
č. 3 |
||
Množství valivých prvků |
… |
… |
… |
… |
Průměr valivých prvků |
… |
… |
… |
… |
Délka valivých prvků |
… |
… |
… |
… |
Průměr rozteče |
… |
… |
… |
… |
Počet řad |
… |
… |
… |
… |
Kontaktní úhel vnějšího kroužku s valivými prvky |
… |
… |
… |
… |
Typ maziva |
… |
… |
… |
… |
Místo zátěžové linie |
… |
… |
… |
… |
Jmenovité zatížení |
… |
… |
… |
… |
SEZNAM PŘÍLOH
Č. |
Popis |
Datum vydání |
1 |
Výkonnostní charakteristiky těsnění |
… |
2 |
Výkonnostní charakteristiky mazání |
… |
3 |
Předpětí nebo rozsah vůle |
… |
4 |
Seznam čísel dílů pro konstrukční části koncového ložiska kola |
… |
PŘÍLOHA VII
Příloha VIII nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
V bodě 2 se doplňuje nový podbod, který zní:
|
2) |
Bod 3 se nahrazuje tímto:
|
3) |
V bodě 3.2.2 se první věta nahrazuje tímto:
|
4) |
V bodě 3.2.5 se podbody i) a ii) nahrazují tímto:
|
5) |
Bod 3.3.1.7 se nahrazuje tímto:
|
6) |
Za bod 3.3.1.8 se vkládá nový bod, který zní:
|
7) |
Bod 3.5.2 se nahrazuje tímto:
|
8) |
V bodě 3.5.3.1 podbodě vii) se druhá odrážka nahrazuje tímto:
|
9) |
V bodě 3.5.3.4 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Jakékoli použití mechanické provozní brzdy během částí zkoušky uvedených v tomto bodě a v bodě 3.5.3.5 činí celou zkoušku neplatnou. Pokud jsou k zajištění toho, že během těchto částí nedojde k aktivaci provozní brzdy, vyžadována specifická nastavení vozidla, výrobce poskytne na vyžádání schvalovacímu orgánu, Komisi, orgánu dozoru nad trhem nebo třetí straně splňující požadavky nařízení (EU) 2022/163 podrobné informace o těchto nastaveních, aby bylo zajištěno, že zkoušku bude možné opakovat nezávisle na výrobci.“ |
10) |
Bod 3.5.3.5 se mění takto:
|
11) |
Bod 3.5.3.8 se nahrazuje tímto:
Musí být dodržena stejná opatření jako u první zkoušky při nízké rychlosti.“ |
12) |
Bod 3.11 se zrušuje. |
13) |
V bodě 3.9 v tabulce 5 se doplňují nové řádky, které znějí:
|
14) |
V dodatku 1 oddíle II se poslední pododstavec „Schvalovací dokumentace. Zkušební protokol.“ nahrazuje tímto:
|
15) |
V dodatku 2 části I se doplňuje nový bod, který zní: Příloha 2 k informačnímu dokumentu „ Informace o případném použití metody CFD
|
16) |
Dodatek 5 se mění takto:
|
17) |
Dodatek 6 se mění takto:
|
18) |
V dodatku 9 se tabulka 1 mění takto:
|
19) |
Za dodatek 9 se doplňují nové dodatky, které znějí: „Dodatek 10 Schválení metody CFD
Dodatek 11 VZOR LICENCE K POUŽITÍ METODY CFD PRO STANOVENÍ ODPORU VZDUCHU Maximální formát: A4 (210 × 297 mm) LICENCE K POUŽITÍ METODY CFD PRO STANOVENÍ ODPORU VZDUCHU
licence k použití metody CFD s ohledem na stanovení odporu vzduchu v souladu s přílohou VIII nařízení (EU) 2017/2400. Číslo licence metody CFD (podle systému číslování uvedeného v bodě 2 dodatku 8, s výjimkou dodatečného písmene „P“ l oddílu 3 nahrazeného „CFD“): Důvod odmítnutí/odejmutí: ODDÍL I
ODDÍL II
Přílohy (pro každou konfiguraci vozidla A a B)
Zkušební protokoly pro každou platnou zkoušku při konstantní rychlosti. |
(1) nehodící se škrtněte
PŘÍLOHA VIII
Příloha IX nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
Bod 2 se mění takto:
|
2) |
V bodě 3.3.2 v tabulce 7 v řádku „Alternátor“ v podřádku „Technologie alternátoru“ ve sloupci „Vysvětlivky“ se poslední věta nahrazuje tímto:
|
3) |
V tabulce 10 bodě 3.4.1.2 se sloupec „Kompresorová spojka (P311)“ nahrazuje tímto:
|
4) |
V bodě 3.5.2 se tabulka 14 mění takto:
|
5) |
Bod 3.6 se mění takto:
|
PŘÍLOHA IX
Příloha Xa nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
V bodě 1 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto: „Tato příloha stanovuje požadavky na ověřovací zkoušku, což je zkušební postup pro ověřování emisí CO2 u nových těžkých nákladních vozidel. Ověřovací zkouška spočívá v tom, že zkoušce v provozu jsou podrobena nově vyrobená vozidla za účelem ověření emisí CO2. Provádí ji výrobce vozidla a dohlíží na ni schvalovací orgán, který udělil licenci k používání simulačního nástroje. V případě těžkých autobusů provede ověřovací zkoušku výrobce primárního vozidla. Během ověřovací zkoušky se u vozidla měří točivý moment a otáčky hnaných kol, otáčky motoru, spotřeba paliva a emise znečišťujících látek a další příslušné parametry uvedené v bodě 6.1.6. Naměřené údaje se používají jako vstup do simulačního nástroje, který používá vstupní údaje o vozidle a vstupní informace ze stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva vozidla. Pro účely simulace ověřovací zkoušky se jako vstup použijí okamžitý točivý moment kola a rotační rychlost kol a otáčky motoru. Pro úspěšné absolvování ověřovací zkoušky nesmí emise CO2 vypočtené z naměřené spotřeby paliva překročit mezní hodnoty stanovené v bodě 7 v porovnání s emisemi CO2 ze simulace ověřovací zkoušky. Obrázek 1 uvádí schematické znázornění postupu při ověřovací zkoušce. Vyhodnocovací kroky prováděné simulačním nástrojem při simulaci ověřovací zkoušky popisuje dodatek 1 k této příloze.“ |
2) |
V bodě 2 se podbod (4) nahrazuje tímto:
|
3) |
Bod 3 se mění takto:
|
4) |
V bodě 4 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Každé vozidlo vybrané k ověřovací zkoušce musí být ve stavu odpovídajícím stavu, v jakém by mělo být uvedeno na trh. Nejsou povoleny žádné změny hardwaru (např. maziva) nebo softwaru (např. pomocné regulátory). Pneumatiky mohou být nahrazeny pneumatikami určenými pro měření s průměrem, který nepřesahuje ± 10 % průměru původní pneumatiky.“ |
5) |
V bodě 5.6 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „U těžkých autobusů se zaznamená stav kompresoru pneumatického systému. Fáze, kdy je do zásobníku dodáván stlačený vzduch, se v údajích o měření označí podle ustanovení uvedených v tabulce 4 této přílohy. Stav kompresoru se sleduje buď prostřednictvím záznamu tlaku v systému, nebo prostřednictvím dostupných signálů CAN.“ |
6) |
V bodě 5.7 druhé odrážce se údaj „β“ nahrazuje tímto:
|
7) |
V tabulce 2 bodě 5.9 se řádek „Točivý moment“ nahrazuje tímto:
|
8) |
Za bod 5.11 se vkládají nové body, které znějí:
|
9) |
V bodě 6.1.1 se vkládá nový pododstavec, který zní: „V případě těžkých autobusů zpřístupní výrobce primárního vozidla vstupní informace a vstupní údaje, jakož i soubor záznamů výrobce, přičemž výrobce dokončeného vozidla zpřístupní soubor informací o vozidle a soubor informací o zákazníkovi.“ |
10) |
Bod 6.1.1.1 se mění takto:
|
11) |
Bod 6.1.1.2 se nahrazuje tímto:
|
12) |
V bodě 6.1.4.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Těžké autobusy skupin vozidel vymezených v tabulce 4, 5 a 6 přílohy I se podrobí zkoušce s konečnou karoserií úplného nebo dokončeného vozidla.“ |
13) |
V bodě 6.1.4.2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „U těžkých nákladních vozidel skupin 1s, 1, 2 a 3, středně těžkých nákladních vozidel a u těžkých autobusů musí být užitečné zatížení vozidla v rozmezí 55 % až 75 % maximální přípustné hmotnosti v souladu se směrnicí 96/53/ES pro konkrétní vozidlo nebo jízdní soupravu.“ |
14) |
Bod 6.1.4.4 se nahrazuje tímto:
|
15) |
V bodě 6.1.5.5 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „Pokud je vozidlo vybaveno pomocným topením na palivo, měří se pouze spotřeba paliva spalovacího motoru. Případný záznam signálů celkové hmotnosti vozidla a množství paliva v motoru, jak je určuje zařízení OBFCM, začne nejpozději po zahájení měření spotřeby paliva a skončí společně s měřením spotřeby paliva. Na začátku měření spotřeby paliva a na konci měření spotřeby paliva zařízením OBFCM se zaznamenávají hodnoty ujetých kilometrů a celkové spotřeby paliva za dobu životnosti.“ |
16) |
Bod 6.1.5.7 se mění takto:
|
17) |
V bodě 6.1.6 se tabulka 4 mění takto:
|
18) |
Za bod 6.1.6 se vkládá nový bod, který zní:
|
19) |
Bod 7.1 se nahrazuje tímto:
|
20) |
V bodě 7.2.1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „U těžkých autobusů se rovněž ověřuje soubor informací o vozidle a soubor informací o zákazníkovi dokončeného vozidla.“ |
21) |
Bod 7.3 se nahrazuje tímto:
|
22) |
Bod 8.1.1 se nahrazuje tímto:
(14) Pouze pro těžké autobusy primární výrobce vozidla“;" |
23) |
Bod 8.2.3 se nahrazuje tímto:
|
24) |
Za bod 8.13.14.7 se doplňuje nový bod, který zní:
|
25) |
Za bod 8.13.14.7 se vkládají nové body, které znějí:
|
26) |
V dodatku 1 části A se bod 3 nahrazuje tímto:
případ b) ventilátory chlazení motoru s elektrickým pohonem: Pfan(t) = P el(t) . 1,43
V případě vozidel, u nichž se motor během ověřovací zkoušky vypíná a znovu startuje (systém stop-start), se použijí obdobné korekce pro příkon pomocných zařízení a energii k opětovnému nastartování motoru, jaké se používají v deklaračním režimu simulačního nástroje. Simulace okamžité spotřeby paliva FCsim(t) se provádí pro každý interval 0,5 sekund takto:
Měrná spotřeba paliva vypočítaná simulačním nástrojem BSFCm-c, použitá v bodě 7.2.2 pro výpočet faktoru CVTP se vypočítá takto:
kde:
U motorů dual fuel se BSFCsim určuje pro obě paliva zvlášť.“ |
(14) Pouze pro těžké autobusy primární výrobce vozidla“;“
(1) Nelinearitou se rozumí maximální odchylka mezi ideálními a skutečnými vlastnostmi výstupního signálu ve vztahu k měřené hodnotě při konkrétním měřicím rozsahu.
(2) Opakovatelností se rozumí stupeň shody výsledků po sobě jdoucích měření stejné měřené hodnoty prováděných za stejných podmínek měření.“
PŘÍLOHA X
Příloha Xb nařízení (EU) 2017/2400 se mění takto:
1) |
V bodě 2 se doplňují následující podbody, které znějí:
|
2) |
V bodě 3.1 se v tabulce 1 za řádek „Točivý moment“ vkládají nové řádky, které znějí:
|
3) |
V tabulce 1 v bodě 3.1 se za řádek „Teplota“ vkládá nový řádek, který zní:
|
4) |
Za bod 3.2 se vkládají nové body, které znějí:
|
5) |
V bodě 4.1.3 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Napětí pro neomezenou schopnost provozu je reprezentativním rozsahem napětí, které se obvykle používá ve skutečných vozidlech, a nutně neodráží minimální/maximální technicky povolené vstupní napětí do zkoušené jednotky ani neodráží extrémní mezní podmínky, kdy jsou schopnosti provozu zkoušené jednotky omezeny řízením vozidla na vysoké úrovni, které není součástí skutečného logického řízení zkoušené jednotky (např. snížení dostupného hnacího točivého momentu zkoušené jednotky v důsledku omezení v dobíjecím systému pro uchovávání energie vozidla).“ |
6) |
Za bod 4.1.8.4 se vkládá nový bod, který zní:
|
7) |
Bod 4.2.2 se mění takto:
|
8) |
V bodě 4.2.2.1 se druhá věta nahrazuje tímto: „Toto deklarování se činí zvlášť pro každý dopředný převodový stupeň IEPC s vícerychlostní převodovkou, měřený podle bodu 4.2.2, a také pro každou ze dvou úrovní napětí Vmin,Test a Vmax,Test.“ |
9) |
Bod 4.2.6.2 se nahrazuje tímto:
|
10) |
Bod 4.2.6.2.1 se mění takto:
|
11) |
Bod 4.2.6.2.2 se mění takto:
|
12) |
Za bod 4.2.6.2.2 se vkládá nový bod, který zní:
|
13) |
V bodě 4.2.6.4 se šestý pododstavec nahrazuje tímto: „Všechny provozní body musí být udržovány v provozu po dobu nejméně 5 sekund. Během této doby provozu musí být rotační rychlost zkoušené jednotky udržována na stanovené hodnotě rotační rychlosti v mezích tolerance ±1 % nebo 20 ot/min, podle toho, která hodnota je vyšší. Kromě toho musí být během této doby provozu, s výjimkou nejvyšší a nejnižší stanovené hodnoty točivého momentu při každé stanovené hodnotě rotační rychlosti, průměrný točivý moment udržován na stanovené hodnotě točivého momentu v toleranci ±1 % stanovené hodnoty točivého momentu nebo ±5 Nm (±2 % stanovené hodnoty točivého momentu nebo ±20 Nm v případě, že zkoušená jednotka je IEPC s převodovkou a/nebo diferenciálem), podle toho, která hodnota je větší.“ |
14) |
V bodě 4.3.2 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „V případě IEPC s vícerychlostní převodovkou, kde byly mezní hodnoty točivého momentu stanoveny pro každý dopředný rychlostní stupeň v souladu s bodem 4.2.2 písm. c), se úkon manipulace provede zvlášť pro každý dopředný rychlostní stupeň.“ |
15) |
Bod 4.3.3 se mění takto:
|
16) |
Bod 4.3.4 se mění takto:
|
17) |
Za bod 6.4.1 se doplňují nové body, které znějí:
|
18) |
Dodatek 7 se nahrazuje tímto: „Dodatek 7 Informační dokument pro systém palivových článků
certifikátu o vlastnostech souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva systému elektrického stroje IEPC/IHPC typu 1 / bateriového systému / kondenzátorového systému v souladu / systému palivových článků / s nařízením Komise (EU) 2017/2400. Nařízení Komise (EU) 2017/2400 použitelné k [datum] Certifikační číslo: Kryptografický klíč: Důvod rozšíření:
podle … Typ / (v příslušných případech) rodina FCS:
ČÁST 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY (ZÁKLADNÍHO) SYSTÉMU PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ A TYPŮ SYSTÉMU PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ V RÁMCI RODINY SYSTÉMŮ PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 informačního dokumentu o systému palivových článků Informace o zkušebních podmínkách systému palivových článků
Příloha č. 2 informačního dokumentu o systému palivových článků Mezní podmínky pro provoz systému palivových článků ve vozidlech podle prohlášení výrobce: Tuto tabulku přebírá/doplňuje výrobce podle své provozní specifikace pro provoz systému palivových článků uvnitř vozidla. Údaje v následující tabulce jsou povinné:
Příloha č. 3 informačního dokumentu o systému palivových článků Tabulka 1 Informace o výsledcích certifikačních zkoušek systému palivových článků ve formě aritmetických průměrů
Vysvětlení k tabulce v příloze 3 informačního dokumentu systému palivových článků Poloha snímačů je schematicky znázorněna na obrázku 5. Všechny hodnoty – s výjimkou doby trvání, relativního sklonu odhadu a relativní chyby odhadu – jsou aritmetickým průměrem hodnot v každém provozním bodě stanoveným za dobu analýzy tanlys definovanou podle bodu 7.3.4.4 (tj. před krokem průměrování vzestupně a sestupně). Pro provozní bod stabilizace systému je časový rámec průměrování definován stejnou délkou časového rámce jako doba analýzy a nachází se těsně před přechodem na následující OP01a. Minimální požadavky na přesnost snímačů jsou uvedeny v příslušném sloupci tabulky 2. Rozlišují se následující typy, přičemž typ I má nejvyšší přesnost a typ III nejnižší:
Pokud je stejná hodnota naměřena více než jedním snímačem, zdokumentují se pouze hodnoty zjištěné snímačem s vyšší přesností. Pokud jsou ve sloupci s poznámkami uvedeny výrazy „v příslušných případech“ / „pokud je k dispozici“, není třeba instalovat žádné další snímače. Tabulka 2 Požadavky na přesnost snímačů
|
19) |
Dodatek 8 se mění takto:
|
20) |
Dodatek 9 se mění takto:
|
21) |
Dodatek 10 se mění takto:
|
22) |
Dodatek 11 se nahrazuje tímto: „Dodatek 11 Standardní hodnoty systému palivových článků K vygenerování vstupních údajů pro systém palivových článků na základě standardních hodnot se provedou tyto kroky:
|
23) |
V dodatku 12 se doplňují nové body, které zní:
|
24) |
V dodatku 13 se doplňují nové body, které znějí:
|
25) |
V dodatku 14 bodě 1.4 tabulce 1 se za řádek „B“ vkládá nový řádek, který zní:
|
26) |
Dodatek 15 se mění takto:
|
(*1) Pokud se měří objemový průtok, přesnost se převede jako přesnost měření hmotnostního průtoku.“
(1) Index vodíkového paliva se zjistí odečtením „celkového množství nevodíkových plynů“ uvedeného v této tabulce, je vyjádřen v molárních procentech, ze 100 molárních procent.
(2) Celkové množství uhlovodíků kromě methanu zahrnuje kyslíkaté organické druhy.
(3) Součet naměřených CO, HCHO a HCOOH nesmí překročit 0,2 μmol/mol.
(4) Celkové množství sloučenin síry zahrnuje přinejmenším H2S, COS, CS2 a merkaptany, které se obvykle nacházejí v zemním plynu.
(5) Zaznamená se zkušební metoda. Upřednostňovány jsou zkušební metody definované v normě ISO21087.
(6) Netýká se analýzy specifických znečišťujících látek v závislosti na výrobním procesu. Výrobce vozidla sdělí příslušnému orgánu důvody pro vynětí určitých kontaminujících látek.
(*2) bez dalšího rozpisu
(7) nejsou součástí certifikované energetické bilance, chybějící konstrukční částí podpůrných zařízení se započítají pomocí metod stanovených v bodě 7.5
(8) podle specifikace výrobce, jež zajistí provoz podobný reálnému provozu
(9) v případě potřeby montováno na systém palivových článků, resp. vozidlo
(10) jsou povoleny pouze úpravy umožňující samostatný provoz
(11) integrace položek je nepovinná
(12) mohou být součástí subsystému řízení tepla nebo subsystému úpravy vody
(13) 1nehodící se škrtněte
(*3) V příslušných případech.
(*4) V souladu s bodem 7.2.1 a tabulkou 9 této přílohy.
(*5) deklarováno výrobcem subsystému souboru palivových článků.
(*6) Zkouška shodnosti výroby musí být provedena v prvním roce.
(*7) Zohlední se pouze systémy palivových článků, na které se vztahují požadavky tohoto nařízení a pro které nebyly určeny standardní hodnoty podle dodatku 11.
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/258/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)