(EU, Euratom) 2024/2509Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/2509 (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění)

(1)

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti a právní jistoty by uvedené nařízení mělo být přepracováno.

(2)

Toto nařízení stanoví finanční pravidla použitelná na souhrnný rozpočet Evropské unie (dále jen „rozpočet“) ve smyslu článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a neupravuje provádění omezujících opatření přijatých na základě Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) ani se jich nedotýká, a to ani v rámci plnění rozpočtu.

(3)

S ohledem na získané zkušenosti s uplatňováním finančních pravidel vztahujících se na rozpočet a v návaznosti na přijetí nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4) by měly být provedeny určité cílené změny, jimiž by se tato finanční pravidla uvedla do souladu s novým právním rámcem, přizpůsobila se potřebám efektivního řešení krizí a zlepšila se ochrana finančních zájmů Unie. Dále by měly být provedeny cílená zjednodušení, technické aktualizace a opravy.

(4)

V návaznosti na přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 by měly být odkazy na základní akty nahrazeny a odkazy na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (5), nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768 (6) a interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (7), by měly být připojeny k odkazům používaným v tomto nařízení.

(5)

V zájmu přehlednosti by všechny odkazy na zrušené nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8) měly být nahrazeny odkazy na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9).

(6)

V zájmu právní jistoty by měla být opravena řada křížových odkazů.

(7)

Je třeba lépe zohlednit zvláštní povahu a fungování tvorby rezerv na finanční závazky a rozpočtových záruk. Některé definice a pravidla týkající se rozpočtových záruk, rozpočtových závazků, právních závazků, prostředků na platby, příjemců finančních prostředků a uveřejňování informací o příjemcích by proto měly být upraveny. Měla by být připojena definice konstituční fáze tvorby rezerv na finanční závazky. Kromě toho by definice měly být aktualizovány tak, aby odrážely zejména změny pravidel zadávání veřejných zakázek a zavedení pravidel pro nefinanční dary.

(8)

Aby se zvýšila transparentnost ohledně příjemců finančních prostředků Unie, kteří jsou nevládními organizacemi, měla by být zavedena definice nevládních organizací, která by obsahovala kritéria umožňující je identifikovat. Žadatelé o grant by navíc měli mít povinnost uvést své právní postavení, včetně toho, zda jsou nevládní organizací.

(9)

Do tohoto nařízení by měl být vložen odkaz na obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (10). Nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 představuje základní kámen právního rámce, kterým se řídí plnění rozpočtu.

(10)

Je nezbytné, aby při plnění rozpočtu zajistily členské státy a Komise soulad s Listinou základních práv Evropské unie a respektovaly hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU.

(11)

Toto nařízení by mělo schvalujícím osobám umožnit, aby v relevantních případech v souladu s odvětvovými pravidly přijaly vhodná opatření a uskutečnily kroky na ochranu rozpočtu, například pozastavením plateb, v případech, kdy členský stát nedodržuje při provádění akce financované z finančních prostředků Unie příslušné hodnoty Unie a základní práva.

(12)

Hlavní rozpočtové zásady by měly zůstat zachovány. Stávající odchylky od těchto zásad pro konkrétní oblasti, jako jsou výzkum, vnější činnost a strukturální fondy, by měly být přezkoumány a co nejvíc zjednodušeny s tím, že je nutno zohlednit, zda jsou nadále relevantní, jakou přidanou hodnotu přinášejí pro rozpočet a jakou zátěž představují pro zúčastněné strany.

(13)

Pravidla pro přenos prostředků by měla být formulována jednoznačněji a mělo by se rozlišit mezi automatickým a neautomatickým přenosem. Dotčené orgány Unie by měly informace o automatických i neautomatických přenosech poskytovat Evropskému parlamentu a Radě.

(14)

Za účelem efektivního využívání finančních prostředků by měl být povolen přenos a využití vnějších účelově vázaných příjmů pro nástupnický program nebo akci. Měla by existovat možnost přenášet vnitřní účelově vázané příjmy pouze do následujícího rozpočtového roku, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(15)

V návaznosti na přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 a s ním souvisejících základních právních aktů by do tohoto nařízení měla být začleněna určitá pravidla týkající se rozpočtových zásad, zejména pokud jde o zrušení a přenos prostředků, zrušení přidělení prostředků na závazek a opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, která jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu (EU) 2021/1060 (11) a (EU) 2021/2116 (12).

(16)

Pokud jde o vnitřní účelově vázané příjmy, mělo by být povoleno financování nových projektů v oblasti nemovitostí z příjmů z pronájmu a prodeje budov. Za tímto účelem by tyto příjmy měly být považovány za vnitřní účelově vázané příjmy, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití.

(17)

V zájmu zjednodušení a s cílem lépe sladit načasování příspěvků členských států s odpovídajícími platebními potřebami by všechny dodatečné finanční příspěvky členských států na opatření a programy Unie, včetně dobrovolných příspěvků, měly podléhat stejnému zacházení a být považovány za vnější účelově vázané příjmy.

(18)

Aby se zvýšila transparentnost a viditelnost způsobu uvádění účelově vázaných příjmů a zároveň zůstala zachována podstata dříve poskytnutých informací, měly by být v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvedeny podrobné informace o odhadované výši vnitřních a vnějších účelově vázaných příjmů, jež mají být obdrženy, a jejich předpokládané rozdělení do relevantních rozpočtových položek. Kromě toho je vhodné vyjasnit požadavky na podávání zpráv ohledně plnění vnitřních a vnějších účelově vázaných příjmů v předchozím roce. Tím se zajistí, že veškeré informace o plnění účelově vázaných příjmů a odhadované výši účelově vázaných příjmů, jež mají být obdrženy, budou předloženy jasným a přístupným způsobem.

(19)

Pravidla platná pro převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení, by měla být aktualizována tak, aby zohledňovala rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech zřízenou na základě nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Kromě toho by měly být provedeny úpravy, které by zohledňovaly skutečnost, že k uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech již není nutné podávat návrh opravného rozpočtu.

(20)

Orgány Unie by měly mít možnost přijímat jakékoli dary Unii.

(21)

Aby bylo možné za výjimečných okolností rychle reagovat, měla by být Komise oprávněna přijímat věcné dary, bez ohledu na jejich hodnotu, poskytnuté za účelem humanitární pomoci, mimořádné podpory, civilní ochrany nebo pomoci pro řešení krizí. Aby byly zajištěny odpovídající záruky, měla by Komise takové dary přijímat, pouze pokud je jejich přijetí v souladu se zásadami řádného finančního řízení a transparentnosti, nevede ke střetu zájmů, nepoškozuje pověst Unie a nepoškozuje bezpečnost či veřejný pořádek Unie nebo členských států ani nehrozí jejich poškozením. Dárce by se v době přijetí daru neměl nacházet v žádné ze situací zakládajících vyloučení podle systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů ani být evidován v příslušné databázi jako vyloučený. Pokud Komise dar přijme, měla by příslušná schvalující osoba poskytnout informace o těchto případech ve své výroční zprávě o činnosti.

(22)

Mělo by být zavedeno ustanovení, které právnickým osobám povolí sponzorovat formou věcného plnění určitou událost nebo činnost pro propagační účely nebo pro účely sociální odpovědnosti podniků.

(23)

Je nutno objasnit s ohledem na rozpočet pojem výkonnosti. Výkonnost by měla být vázána na přímé uplatňování zásady řádného finančního řízení. Zásadu řádného finančního řízení je rovněž třeba definovat a měla by být vytvořena souvislost mezi stanovenými cíli a ukazateli výkonnosti, výsledky, jakož i hospodárností, efektivností a účinností při využívání prostředků. Z důvodů právní jistoty a s cílem zamezit rozporům se stávajícími výkonnostními rámci jednotlivých programů by měla být vymezena terminologie týkající se výkonnosti, zejména výstup a výsledky.

(24)

S ohledem na horizontální cíl začlenění hlediska rovnosti žen a mužů, cíle týkající se monitorování výdajů na klima a výkonnosti a výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení poklesu biologické rozmanitosti by měly být zavedeny konkrétní ukazatele výkonnosti týkající se rozpočtu, aby bylo možné sledovat výdaje na rovnost žen a mužů a na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na ochranu biologické rozmanitosti. Tyto ukazatele by měly být stručné a přiměřené, neměly by se překrývat, jejich počet by měl být omezen a neměly by vést k nadměrné administrativní zátěži. Měly by být založeny na účinné, transparentní a komplexní metodice a případně na obecně uznávaných vědeckých důkazech. Údaje shromážděné v souvislosti s těmito ukazateli by měly být případně rozčleněny podle pohlaví a měly by být shromažďovány způsobem, který umožní agregaci těchto údajů napříč všemi příslušnými programy.

(25)

Vzhledem k důležitosti řešení klimatických a environmentálních výzev a s cílem zajistit, aby plnění rozpočtu přispívalo k naplňování Zelené dohody pro Evropu, uvedené ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu, cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, by pojem výkonnost ve vztahu k rozpočtu měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i plnění programů a provádění činností udržitelných způsobem, který by nebránil plnění environmentálních cílů zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů.

(26)

Je důležité podporovat sociální práva a spravedlivé pracovní podmínky v souladu s evropským pilířem sociálních práv a článkem 9 Smlouvy o fungování EU. Je-li to proveditelné a vhodné, měly by Komise a členské státy při provádění programů a činností financovaných z rozpočtu dodržovat příslušné platné vnitrostátní právní předpisy, právo Unie, úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) a kolektivní smlouvy.

(27)

V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) by právní předpisy Unie měly být vysoce kvalitní a měly by se zaměřovat na oblasti, kde občanům přinášejí největší přidanou hodnotu, a co nejefektivněji a nejúčinněji přispívat k dosahování společných cílů politik Unie. Plnění těchto cílů může napomoci, budou-li stávající a nové výdajové programy a činnosti, s nimiž jsou spojeny značné výdaje, podrobeny hodnocení.

(28)

Aby Komise splnila svůj závazek, že bude standardně digitalizovaná a bude podporovat efektivnější a kvalitnější kontroly a audity tím, že zvýší úroveň jistoty a současně sníží náklady, je vhodné výslovně uvést používání digitálních nástrojů a vznikajících technologií, jako je strojové učení, robotická automatizace procesů, vytěžování údajů a umělá inteligence.

(29)

Za účelem vyšší ochrany rozpočtu před nesrovnalostmi, včetně podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování, by měla být zavedena standardizovaná opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací o příjemcích finančních prostředků Unie. Zejména musí být možné identifikovat fyzické osoby, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie nebo těží ze zneužívání finančních prostředků Unie, aby bylo možné účinně předcházet podvodům a nesrovnalostem, odhalovat je, vyšetřovat a napravovat či odstraňovat. Posuzovat rizika pro účely výběru, zadávání, finančního řízení, monitorování, vyšetřování, kontroly a auditu by mělo usnadňovat a k účinnému předcházení nesrovnalostí, včetně podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování, jejich odhalování a nápravě a následným opatřením by mělo přispívat elektronické zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích finančních prostředků Unie a jejich skutečných majitelích, jak jsou vymezeni v čl. 3 bodě 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (14), a pravidelné zpřístupňování těchto údajů v jednotném integrovaném a interoperabilním informačním a monitorovacím systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik (dále jen „jednotný integrovaný informační systém“) poskytovaném Komisí. Pravidla zaznamenávání, uchovávání, předávání a zpracování údajů by měla být v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů. Jednotný integrovaný informační systém by měl být vyvinut tak, aby zabránil dvojímu podávání zpráv a snížil administrativní zátěž pro členské státy a další prováděcí subjekty. Komise by měla jednat jako správce a měla by odpovídat za vývoj a správu integrovaného informačního systému a za dohled nad ním. Členské státy, vyšetřovací, kontrolní a auditní orgány Unie, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“), Účetního dvora a Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“), by měly mít přístup k těmto údajům v rámci výkonu jejich příslušných pravomocí a povinností. Při tomto přístupu by měly být dodržovány zásady nezbytnosti a přiměřenosti. Údaje dostupné prostřednictvím jednotného integrovaného informačního systému by měly být zpřístupněny Evropskému parlamentu a Radě případ od případu v rozsahu nezbytném a přiměřeném pro výkon jejich příslušných pravomocí v rámci postupu udělování absolutoria Komisi.

(30)

Jednotný integrovaný informační systém by měl být založen na interoperabilitě, přičemž aktuální informace a údaje o příjemcích finančních prostředků Unie by měly být v tomto systému vyhledávány nebo do něj zadávány mimo jiné za použití příslušných vnitrostátních databází, interních systémů příslušných vnitrostátních subjektů a orgánů, řídicích a platebních orgánů, vnitrostátních databází veřejných zakázek a nabídkových řízení, veřejně přístupných údajů a údajů z dalších databází Komise, a to automaticky a pokud možno v reálném čase, čímž by se zaručila komplexnost a úplnost informací a údajů.

(31)

Jednotný integrovaný informační systém by měl být navržen a zaveden tak, aby umožňoval shromažďování příslušných informací týkajících se stejných příjemců v rámci různých programů financování Unie. Měl by používat pouze takové ukazatele rizik, které jsou objektivní, přiměřené, nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích aktualizovaných informací a údajů, pokud možno v reálném čase. Jednotný integrovaný informační systém by měl být navržen pro použití v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů platnými pro zpracování osobních údajů, včetně zásady minimalizace a omezení uchovávání údajů.

(32)

Aby se zajistilo, že funkce jednotného integrovaného informačního systému zůstanou na vysoké úrovni, měly by být pokud možno uskutečněny určité kroky a opatření, včetně sladění datových polí s příslušnými informačními systémy a databázemi členských států a Komise, s nezbytnými dodatky pro účely nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, včetně odkazu na jedinečný identifikátor operací; integrace příslušných vnitrostátních informačních systémů a databází s jednotným informačním systémem pro automatickou výměnu informací; umožnění uživatelům přizpůsobit a seskupit ukazatele rizik a jejich váhu podle potřeb a specifik fondu, programu nebo členského státu Unie; využívání umělé inteligence k analýze a interpretaci údajů; poskytnutí uživatelům vícero možností, pokud jde o použití funkcí vyhledávání a filtrování informací; poskytnutí pokynů uživatelům ohledně interpretace a používání údajů a výsledků a školení k používání jednotného informačního systému, posuzování rizik a jejich zohledňování při ověřování a auditech.

(33)

V souladu se zásadou transparentnosti, zakotvenou v článku 15 Smlouvy o fungování EU, mají orgány Unie jednat co nejotevřeněji. Pokud jde o plnění rozpočtu, vyplývá z uplatnění této zásady, že by občané měli vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou diskusi, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie, posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie a přispívají ke zvyšování její důvěryhodnosti. Komunikace by měla být cílenější a mít za cíl zvýšit viditelnost příspěvku Unie pro občany. Těchto cílů by mělo být dosaženo uveřejněním relevantních informací týkajících se všech příjemců finančních prostředků financovaných z rozpočtu, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, kdy by byly zohledněny legitimní zájmy těchto příjemců s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací a v případě fyzických osob na jejich právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Orgány Unie by proto měly při uveřejňování informací uplatňovat v souladu se zásadou proporcionality selektivní přístup. Rozhodnutí uveřejnit informace by měla vycházet z relevantních kritérií, aby byly poskytované informace užitečné.

(34)

Aniž jsou dotčena pravidla týkající se ochrany osobních údajů, je třeba usilovat o co největší transparentnost ohledně informací o příjemcích finančních prostředků. Informace o příjemcích finančních prostředků Unie by měly být uveřejňovány na centralizovaných a zvláštních internetových stránkách orgánů Unie, jako je systém pro finanční transparentnost, a měly by být snadno dostupné prostřednictvím vhodných a zabezpečených technických řešení. Požadavky na uveřejnění by měly zahrnovat všechny způsoby plnění rozpočtu, včetně plnění ostatními orgány a institucemi Unie.

(35)

Komise by měla mít možnost plnit rozpočet nepřímo prostřednictvím organizací členských států. Z důvodů právní jistoty je proto vhodné definovat organizaci členského státu jako subjekt zřízený v členském státě buď jako veřejnoprávní subjekt, nebo jako subjekt soukromého práva, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky. Finanční jištění, které takovýmto soukromoprávním subjektům poskytuje členský stát v souladu se stávajícími požadavky stanovenými právem Unie ve formě, kterou tento členský stát stanovil a která nutně nevyžaduje bankovní záruku, by mělo být za dostatečné finanční záruky považováno.

(36)

Osobní údaje fyzických osob by neměly být zpřístupněny veřejnosti po dobu delší, než po jakou příslušní příjemci využívají finančních prostředků, a tyto údaje by tedy měly být po dvou letech vymazány.

(37)

Ve většině případů upravených tímto nařízením se uveřejňování údajů týká právnických osob. V případě fyzických osob by měly být osobní údaje uveřejňovány v souladu se zásadou proporcionality mezi významem poskytnuté částky a potřebou kontrolovat nejlepší využití finančních prostředků. V takovém případě je uveřejnění jejich regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v souladu s cílem uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků, zajišťuje rovné zacházení mezi různě velkými členskými státy a respektuje právo příjemce finančních prostředků na soukromý život, a zejména na ochranu jeho osobních údajů.

(38)

Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality by měly být upřesněny situace, kdy by k uveřejnění nemělo dojít. Uveřejňovány by neměly být například informace o stipendiích nebo jiných formách přímé podpory vyplacené nejpotřebnějším fyzickým osobám, o určitých zakázkách velmi nízké hodnoty nebo o finanční podpoře pod určitou prahovou hodnotou poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk, anebo v případech rizika, že by uveřejněním byla ohrožena práva a svobody dotčených osob chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků. Za účelem zachování stávající praxe a zajištění transparentnosti by však žádná zvláštní výjimka z povinnosti uveřejňovat informace založená na konkrétní prahové hodnotě neměla existovat v případě grantů.

(39)

Jsou-li pro účely transparentnosti v souvislosti s využíváním finančních prostředků Unie a kontrolou nad udělovacími řízeními uveřejňovány osobní údaje příjemců finančních prostředků, měli by o tom být tito příjemci informování, stejně jako o svých právech a postupech pro jejich výkon v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679 (15).

(40)

Za účelem dodržení zásady rovného zacházení se všemi příjemci finančních prostředků by měly být údaje týkající se fyzických osob uveřejňovány rovněž v souladu s povinností členských států zajistit vysoký stupeň transparentnosti veřejných zakázek, jejichž hodnota překračuje finanční limity stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (16).

(41)

V případě nepřímého a sdíleného řízení by měly informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků poskytovat osoby, subjekty nebo určené subjekty vynakládající finanční prostředky Unie. V případě sdíleného řízení by tyto informace měly být uveřejněny v souladu s odvětvovými pravidly. Členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie v rámci přímého řízení, by měly poskytovat informace o svých příjemcích finančních prostředků dle tohoto nařízení. Komise by měla zpřístupnit informace o jednotných internetových stránkách, včetně odkazu na jejich adresy, na nichž jsou informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků k dispozici.

(42)

V zájmu lepší srozumitelnosti a větší transparentnosti údajů o finančních nástrojích využívaných v přímém a nepřímém řízení je vhodné sloučit všechny požadavky na podávání zpráv do jednoho pracovního dokumentu, který má být připojen k návrhu rozpočtu.

(43)

Aby se zajistila transparentnost, zabránilo určitým případům duplicity a sladil harmonogram podávání zpráv podle dostupnosti příslušných údajů a aby se zároveň zajistilo, že nedojde ke ztrátě informací, měly by být informace o rozpočtových zárukách, společném rezervním fondu a podmíněných závazcích, na něž se vztahuje strop vlastních zdrojů, nově seskupeny do těchto tří kategorií a předkládány v příslušných zprávách uceleným způsobem.

(44)

Aby se zvýšila transparentnost a přesnost podávaných zpráv, měly by informace o finančních nástrojích předkládané v pracovním dokumentu připojeném k návrhu rozpočtu zahrnovat informace o realizovaných ztrátách z aktiv.

(45)

Aby byla zajištěna synchronizace s harmonogramem pro přijetí výkazu odhadů, měl by být k návrhu rozpočtu připojen pracovní dokument o politice Komise v oblasti nemovitostí.

(46)

S cílem prosazovat osvědčené postupy při využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) by Komise měla být schopna subjektům odpovědným za činnosti v oblasti řízení a kontroly pro informaci poskytnout nezávazné metodické pokyny, jež objasňují její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a příkladů osvědčené praxe. Tyto pokyny by měly být podle potřeby aktualizovány.

(47)

Judikatura (17) ukládající Komisi povinnost zaplatit splatné úroky nebo jiné poplatky z částek pokut zrušených nebo snížených Soudním dvorem Evropské unie způsobila novou nepředvídatelnou situaci. Je proto nutné umožnit odečíst od příjmů rozpočtu veškeré splatné úroky nebo jiné poplatky z částek zrušených nebo snížených pokut nebo jiných sankcí, včetně záporného výnosu vztahujícího se k těmto částkám. Tato výjimka ze zákazu záporných výnosů by měla být omezena na tuto konkrétní situaci. Pro dodržení obecné zásady navrácení do původního stavu (restitutio in integrum), která se použije v případě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie, které později Soudní dvůr Evropské unie zruší nebo sníží, je třeba stanovit, že se záporný výnos z předběžně vybrané částky těchto pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie neodečítá od částky, která má být vrácena. Aby se vyrovnala ztráta výhod plynoucích z peněžních prostředků ode dne, kdy dotčené třetí strany pokutu Komisi předběžně uhradily, až do dne jejího vrácení, by částka, která má být vrácena, měla být navýšena o úrok v sazbě, kterou Evropská centrální banka uplatňuje na své hlavní refinanční operace, zvýšené o jeden a půl procentního bodu jako přiměřená náhrada pro tyto třetí strany v této situaci, což znamená, že pak by již nebylo nutné uplatnit na tuto částku žádnou jinou úrokovou sazbu. Dále, tato sazba odpovídá úrokové sazbě, kterou lze uplatnit vůči dlužníkovi, pokud se dlužník rozhodne odložit platbu pokuty nebo jiné sankce, a namísto zaplacení poskytne finanční záruku. Tyto úroky a poplatky by měly být odečteny jako záporné příjmy pouze do 31. prosince 2027, dokud nebude nalezeno konečné řešení pro víceletý finanční rámec po roce 2027 ve vztahu k úrokové sazbě a dalším poplatkům, které by měly být zaplaceny jako přiměřená náhrada za vrácení zrušených nebo snížených pokut nebo jiných sankcí. Toto konečné řešení by mělo zhodnotit dosavadní zkušenosti a očekávaný budoucí vývoj a mělo by být v souladu s uplatňováním rozpočtových zásad stanovených v tomto nařízení. Za účelem zajištění dostatečného peněžního toku k odškodnění dotčených třetích stran za ztrátu výhod plynoucích z peněžních prostředků v případě zrušení nebo snížení výše pokuty nebo jiné sankce by mohlo být potřeba zajistit, aby částky z pokut nebo jiných sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí bylo možné zapsat do rozpočtu do konce následujícího rozpočtového roku. Za účelem zajištění plné transparentnosti tohoto mechanismu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě poskytovat veškeré informace dostupné v rámci ročního rozpočtového procesu.

(48)

S ohledem na zvýšený objem výpůjčních a úvěrových operací prováděných Komisí jménem Unie za účelem financování oživení po pandemii COVID-19 by měla být dále posílena transparentnost těchto operací. S cílem řešit rostoucí složitost těchto operací a zajistit lepší viditelnost jejich obsahu by měl být do dokumentu připojeného k oddílu rozpočtu, který se týká Komise, doplněn komplexní přehled výpůjčních a úvěrových operací prováděných Komisí. Tento přehled by měl mimo jiné zahrnovat podrobné informace o splatnosti, harmonogramu plateb, splatných úrocích na souhrnné úrovni, investorské základně na primárním trhu a případně o velikosti a nákladech společného fondu likvidity, který je základem diverzifikované strategie financování, jakož i o plánu výpůjček. Kromě toho by v tomto přehledu měly být uvedeny podkladové údaje a metodika, kterou Komise používá k výpočtu vzniklých úroků a odhadu splatných úroků, bez zahrnutí případných citlivých tržních informací.

(49)

Je vhodné, aby spolu mohly orgány Unie navzájem uzavírat meziútvarové dohody za účelem snazšího čerpání svých prostředků a aby existovala možnost uzavírat takovéto dohody mezi útvary orgánů Unie, subjekty Unie, evropskými úřady, subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláří generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti.

(50)

Z důvodů právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že rozhodné právo, podle něhož mají být v případě střetu zájmů přijata veškerá vhodná opatření, zahrnuje unijní a vnitrostátní právní předpisy týkající se střetů zájmů.

(51)

S cílem zvýšit inkluzivitu by měly být na seznam subjektů, kterým mohou být svěřeny úkoly související s plněním rozpočtu, doplněny soukromé subjekty nebo subjekty podle práva Unie usazené v členském státě, které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby, jež jsou způsobilé v rámci nepřímého řízení, a jsou jim poskytnuty dostatečné finanční záruky. Pokud tyto soukromé subjekty nebo subjekty podle práva Unie nevyužívají finančního jištění poskytovaného členským státem, měly by mít dostatečné finanční záruky podobu společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenných finančních záruk.

(52)

Je vhodné stanovit postup pro zřizování nových evropských úřadů a rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými úkoly těchto úřadů. Orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady by měly mít možnost pověřit ředitele evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby. Evropské úřady by měly mít rovněž možnost uzavírat meziútvarové dohody za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti. Je vhodné přijmout zvláštní pravidla pro vypracovávání účetních záznamů, ustanovení, která zmocňují účetního Komise pověřit výkonem některých z jeho úkolů zaměstnance těchto úřadů, a operační postupy pro bankovní účty, jež by Komise měla být schopna otevřít jménem evropského úřadu.

(53)

S cílem zvýšit nákladovou efektivnost výkonných agentur by vzhledem k praktickým zkušenostem získaným s jinými subjekty Unie mělo být možné svěřit účetnímu Komise veškeré úkoly účetního výkonné agentury nebo část těchto úkolů.

(54)

Z důvodu právní jistoty je nutné objasnit, že ředitelé výkonných agentur jednají při správě operačních prostředků programů svěřených agenturám jako pověřené schvalující osoby. K tomu, aby se zvýšení efektivity v důsledku globální centralizace určitých podpůrných služeb mohlo projevit naplno, by měla by být výslovně stanovena možnost výkonných agentur vynakládat správní výdaje.

(55)

Je nutné stanovit pravidla týkající se pravomocí a povinností účastníků finančních operací, zejména schvalujících osob a účetních.

(56)

Evropský parlament, Rada, Účetní dvůr a účetní Komise by měli být do dvou týdnů informováni o jmenování pověřené schvalující osoby, interního auditora a účetního i o ukončení výkonu jejich funkce.

(57)

Schvalující osoby by měly plně odpovídat za veškeré příjmové a výdajové operace provedené v rámci jejich odpovědnosti a za systémy vnitřní kontroly a měly by nést odpovědnost za svou činnost, v případě potřeby prostřednictvím disciplinárního řízení.

(58)

Měly by být vymezeny též úkoly, odpovědnost a zásady postupů, které mají schvalující osoby dodržovat. Pověřené schvalující osoby by měly zajistit, aby dále pověřené schvalující osoby a jejich zaměstnanci obdrželi informace a odbornou přípravu o standardech kontroly a příslušných metodách a postupech a aby byla přijata opatření k zajištění fungování kontrolního systému. Pověřená schvalující osoba by měla podávat svému orgánu Unie informace o výkonu povinností v podobě výroční zprávy. Tato zpráva by měla obsahovat požadované finanční informace a informace o řízení, jimiž pověřená schvalující osoba dokládá své prohlášení o věrohodnosti k výkonu svých povinností, včetně informací o celkové výkonnosti provedených operací. Podklady k provedeným operacím by měly být uchovávány alespoň po pět let. O všech formách jednacího řízení v rámci zadávání veřejných zakázek by měla pověřená schvalující osoba podat zvláštní zprávu dotčenému orgánu Unie, který by měl podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě, neboť tato řízení představují odchylku od běžných udělovacích řízení.

(59)

Je třeba zohlednit dvojí úlohu, kterou vedoucí delegací Unie a po dobu jejich nepřítomnosti zástupci těchto vedoucích plní jako dále pověřené schvalující osoby pro Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a, pokud jde o operační prostředky, pro Komisi.

(60)

Komise by měla výkonem rozpočtových pravomocí ve vztahu k operačním prostředkům v jejím oddíle rozpočtu pověřit zástupce vedoucích delegací Unie pouze v případech, kdy je plnění těchto úkolů zástupci vedoucích delegací naprosto nezbytné k zajištění kontinuity činnosti po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie. Zástupci vedoucích delegací Unie by neměli být oprávněni vykonávat tyto pravomoci systematicky nebo z důvodu vnitřní dělby práce.

(61)

Účetní by měl odpovídat za řádné provádění plateb, vybírání příjmů a vymáhání pohledávek. Měl by spravovat pokladnu, bankovní účty a soubory údajů o třetích osobách, vést účty a odpovídat za sestavení finančních výkazů orgánu Unie. Pouze účetní Komise by měl být oprávněn stanovovat účetní pravidla a harmonizované účtové osnovy, zatímco účetní všech ostatních orgánů Unie by měli stanovovat postupy účtování pro své orgány.

(62)

Upraveny by měly být též podmínky jmenování účetního a ukončení výkonu jeho funkce.

(63)

Účetní by měl stanovit postupy, které zajišťují, aby účty otevřené pro účely správy pokladny a zálohové účty nevykazovaly záporný zůstatek.

(64)

Je vhodné sladit platební prostředky schválené pro správu pokladny s moderními platebními metodami, včetně kreditních karet a elektronických peněženek.

(65)

Vzhledem k tomu, že platby prováděné delegacemi Unie na základě standardních pravidel pro rozpočtové, pokladní a účetní operace (dále jen „rozpočtové postupy“) jsou stále častěji uskutečňovány prostřednictvím centrální pokladny, a v důsledku toho se snižuje počet operací a částky hrazené prostřednictvím zálohových účtů, je vhodné zjednodušit pravidla pro zřizování, správu a kontrolu zálohových účtů.

(66)

Měly by být stanoveny podmínky pro používání zálohových účtů, tedy systému správy, který představuje odchylku od běžných rozpočtových postupů a týká se pouze omezených částek, a dále úkoly a odpovědnost správců zálohových účtů, schvalujících osob a účetních při kontrole těchto účtů. Z důvodu efektivnosti by měly být při delegacích Unie zřízeny zálohové účty, na nichž budou spravovány prostředky z oddílů rozpočtu týkajících se Komise i ESVČ. Je rovněž vhodné umožnit za určitých podmínek využívání zálohových účtů v delegaci Unie k vyplácení omezených částek prostřednictvím rozpočtových procesů. Co se týká jmenování správců zálohových účtů, mělo by být možné vybírat je i z řad zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie, stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (18) (dále jen „služební řád“).

(67)

Aby se zohlednila situace v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád, a vyskytují-li se s ohledem na přijetí všech právních závazků příslušnou schvalující osobou technické problémy, mělo by být přípustné, aby právní závazky velmi nízké hodnoty do výše 2 500 EUR, které jsou spojeny s platbami prováděnými ze zálohových účtů, přijímali zaměstnanci Komise v této oblasti a aby vedoucí delegací Unie nebo jejich zástupci podepisovali právní závazky na pokyn příslušné schvalující osoby Komise.

(68)

Jakmile jsou definovány úkoly a odpovědnost účastníků finančních operací, mohou být tyto osoby povolány k odpovědnosti pouze za podmínek stanovených ve služebním řádu. V orgánech Unie byly zřízeny specializované výbory pro řešení finančních nesrovnalostí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (19). Kvůli omezenému počtu postoupených případů a z důvodu efektivnosti je však vhodné převést jejich funkce na interinstitucionální výbor zřízený tímto nařízením (dále jen „výbor“). Výbor by měl posuzovat žádosti a vydávat doporučení o potřebě přijmout rozhodnutí o vyloučení a uložení peněžitých sankcí, které mu předloží Komise nebo jiné orgány a subjekty Unie, aniž je dotčena jejich správní samostatnost ve vztahu k jejich zaměstnancům. Tento přesun má zamezit rovněž zdvojování práce a snížit riziko vydání protichůdných doporučení nebo stanovisek v případech, které se týkají jak hospodářského subjektu, tak i zaměstnance orgánu nebo subjektu Unie. Je třeba zachovat postup, jímž může schvalující osoba požadovat potvrzení pokynu, o němž se domnívá, že je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, a být tak zproštěna odpovědnosti, k níž by mohla být povolána. Při plnění této úlohy by se mělo složení výboru upravit. Výbor by neměl mít vyšetřovací pravomoci.

(69)

Co se týká příjmů, je nutné zabývat se zápornými úpravami vlastních zdrojů, na něž se vztahují nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (20) a (EU, Euratom) 2021/770 (21). S výjimkou případu vlastních zdrojů je nutné zachovat stávající úkoly a kontroly spadající do odpovědnosti schvalujících osob v různých fázích procesu: sestavení odhadu pohledávek, vydání inkasního příkazu a zaslání výzvy k úhradě, jíž je dlužník informován o stanovení pohledávky, a případné rozhodnutí o vzdání se nároku v souladu s kritérii, která za účelem efektivního výběru příjmů zajišťují soulad se zásadou řádného finančního řízení.

(70)

Schvalující osoba by měla mít možnost upustit zcela nebo částečně od inkasa stanovené pohledávky, pokud dlužník vstoupil do insolvenčního řízení, jak je vymezeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 (22), zejména v případě soudního vyrovnání nebo jiného podobného řízení.

(71)

Měly by být zvlášť upraveny postupy pro úpravu odhadů pohledávek nebo jejich snížení na nulu.

(72)

Je nutné vyjasnit, kdy se do rozpočtu zapisují částky obdržené z pokut a jiných sankcí, jakož i úroky nebo jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí.

(73)

Vlivem nedávného vývoje na finančních trzích a úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace je nutné revidovat ustanovení týkající se úrokové sazby u pokut nebo jiných sankcí.

(74)

K zohlednění zvláštní povahy pohledávek v podobě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) je nutné zavést zvláštní ustanovení o úrokových sazbách vztahujících se na splatné částky, které však nebyly dosud uhrazeny, v případě, že Soudní dvůr Evropské unie tyto částky navýší.

(75)

Měla by být jasněji vymezena i zpřísněna pravidla pro inkaso. Zejména je třeba upřesnit, že účetní má inkasovat částky započtením i proti částkám, které dlužníkovi dluží výkonná agentura při plnění rozpočtu.

(76)

Za účelem zaručení právní jistoty a transparentnosti by měla být stanovena pravidla týkající se lhůt pro zaslání výzvy k úhradě.

(77)

Pro účely zajištění správy aktiv a zároveň upřednostnění cíle zajistit bezpečnost a likviditu peněžních prostředků je nutno prozatímně vybírat částky týkající se pokut a jiných sankcí uložených podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, například pokut ukládaných v soutěžních věcech, proti nimž je podán prostředek právní nápravy. Komise by rovněž měla mít možnost investovat tyto částky do finančních aktiv a určit účel dalšího použití výnosů z nich. Jelikož Komise není jediným orgánem Unie, který je oprávněn ukládat pokuty nebo jiné sankce, je nutné upravit tyto pokuty nebo jiné sankce ukládané jinými orgány Unie a stanovit pravidla pro jejich vymáhání, která by měla být rovnocenná pravidlům používaným Komisí.

(78)

K tomu, aby měla Komise všechny informace potřebné k přijímání rozhodnutí o financování, je nutné stanovit minimální požadavky na obsah těchto rozhodnutí v případě grantů, zadávání veřejných zakázek, svěřenských fondů Unie pro vnější činnost (dále jen „svěřenské fondy Unie“), cen, finančních nástrojů, nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů a rozpočtových záruk. Současně je třeba umožnit, aby byla rozhodnutí o financování přijímána na dobu delší než jeden rozpočtový rok s cílem poskytnout potenciálním příjemcům finančních prostředků dlouhodobější perspektivu, s tím, že jejich provádění je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků na příslušný rozpočtový rok. Dále je nutné snížit počet náležitostí vyžadovaných u rozhodnutí o financování. V zájmu zjednodušení by mělo rozhodnutí o financování představovat současně i roční nebo víceletý pracovní program. Jelikož příspěvky pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 jsou stanoveny již v rozpočtu, nemělo by se v této souvislosti vyžadovat přijetí zvláštního rozhodnutí o financování.

(79)

Pokud jde o výdaje, je třeba objasnit vztah mezi rozhodnutími o financování, souhrnnými rozpočtovými závazky a individuálními rozpočtovými závazky a pojmy rozpočtový a právní závazek, aby se vymezil zřetelný rámec pro jednotlivé fáze plnění rozpočtu.

(80)

S cílem zohlednit zejména počet právních závazků přijímaných delegacemi a zastoupeními Unie a kolísání směnných kurzů u těchto závazků by předběžné rozpočtové závazky měly být možné i v případě, kdy jsou konečný příjemce platby a částka určeni.

(81)

Aby byl EZZF uveden do souladu s obecnými účetními a rozpočtovými postupy, jakmile to bude technicky možné, mělo by být umožněno přijímat individuální rozpočtové závazky pro provádění plateb, aniž by bylo třeba nejprve přijmout předběžný souhrnný závazek, po němž následují individuální závazky ve lhůtě nejvýše dvou měsíců nebo za určitých podmínek v delší lhůtě. Aby bylo možné realizovat individuální rozpočtové závazky a platby za první měsíc rozpočtového roku v prosinci, měly by být navíc běžné výdaje na řízení EZZF přidány k druhům výdajů, pro něž jsou schváleny platby předem.

(82)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být jasněji vymezeny jednotlivé druhy plateb, které mohou provádět schvalující osoby. Měla by být blíže objasněna pravidla pro zúčtování plateb předběžného financování, zejména v případech, kdy není možné průběžné zúčtování. Za tímto účelem by měla být v přijatých právních závazcích zahrnuta odpovídající ustanovení.

(83)

Toto nařízení by mělo stanovit, že se platby mají uskutečnit ve stanovených lhůtách a že v případě jejich nedodržení budou mít věřitelé nárok na úroky z prodlení, které jdou k tíži rozpočtu, s výjimkou členských států, Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF).

(84)

Základní prvky elektronických faktur při zadávání veřejných zakázek by měly vycházet z pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU (23).

(85)

V zájmu jasnosti by měla být definice nevhodných nabídek při zadávání veřejných zakázek revidována tak, aby zahrnovala nabídky, u nichž hospodářský subjekt nemá přístup k zadávání veřejných zakázek.

(86)

Je nezbytné vyjasnit, že jednotlivé zakázky na základě rámcových smluv, jež byly uzavřeny s jediným hospodářským subjektem, mohou být zadávány a měněny v mezích podmínek stanovených v rámcové smlouvě.

(87)

Vzhledem k tomu, že opatření týkající se předchozího uveřejňování informací jsou stejná pro otevřená, užší i soutěžní řízení s jednáním, mělo by být za určitých podmínek umožněno použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v návaznosti na neúspěšné soutěžní řízení s jednáním.

(88)

Z oblasti působnosti pravidel tohoto nařízení pro zadávání veřejných zakázek je nezbytné vyloučit služby osvědčování a ověřování listin poskytované notáři, a to v případech, kdy postupy, jimiž se tyto služby v dotčeném členském státě řídí, nejsou otevřené hospodářské soutěži.

(89)

Je vhodné stanovit možnost jednacích řízení bez předchozího uveřejnění, pokud jde o služby poskytované organizacemi členských států, které se nemohou účastnit soutěžních řízení.

(90)

Aby byl zajištěn soulad s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (24), měla by schvalující osoba požadovat předložení dokladů týkajících se kritérií pro vyloučení a výběr před přijetím rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.

(91)

Považuje se za vhodné začlenit ustanovení týkající se potvrzování a schvalování výdajů do jednoho článku a zavést definici zrušení přidělení prostředků na závazek. Jelikož jsou operace prováděny v počítačových systémech, měl by být podpis doložky „předáno k platbě“ jako vyjádření rozhodnutí o potvrzení, s výjimkou omezeného počtu případů, nahrazen zabezpečeným elektronickým podpisem. Je rovněž nutné objasnit, že se potvrzování výdajů týká všech způsobilých nákladů, včetně nákladů, které nejsou spojeny se žádostí o platbu, jak je tomu v případě zúčtování předběžného financování.

(92)

Za účelem snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení by měla být stanovena pravidla, která jsou společná více než jednomu nástroji pro plnění rozpočtu. Z těchto důvodů by měla být některá ustanovení přeskupena, znění a oblast působnosti dalších ustanovení by měly být sladěny a zbytečná opakování a křížové odkazy by se měly odstranit.

(93)

Každý orgán Unie by měl zřídit výbor pro pokrok v oblasti interního auditu, jehož úkolem bude zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary příslušného orgánu doporučení interního a externího auditu řádně zohledňovaly a uplatňovaly. O složení tohoto výboru pro pokrok v oblasti interního auditu by měl rozhodnout každý orgán Unie s ohledem na svou organizační samostatnost a na význam nezávislého odborného poradenství.

(94)

Větší důraz je nutno klást na výkonnost a výsledky projektů financovaných z rozpočtu Unie. Je tudíž vhodné stanovit kromě forem příspěvku Unie, které již jsou náležitě zavedeny (proplacení skutečně vynaložených způsobilých nákladů, jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální financování), další formu financování nesouvisející s náklady na příslušné operace. Tato dodatečná forma financování by měla být založena buď na splnění určitých předběžných podmínek, nebo na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti.

(95)

Pokud má příspěvek Unie formu financování nesouvisejícího s náklady a je-li úhrada založena na výsledcích, mělo by se dosažení těchto výsledků měřit předem stanovenými milníky nebo cíli, přičemž dosažení těchto milníků nebo cílů by mělo být ověřeno před vyplacením příspěvku. Záznamy a podklady související s dosažením cílů nebo milníků by měly být uchovávány pro účely následných kontrol nebo auditů, a to i ze strany Účetního dvora.

(96)

Pokud Komise posuzuje provozní a finanční způsobilost příjemců finančních prostředků Unie nebo jejich systémů a postupů, měla by mít možnost spolehnout se na posouzení, která již provedla sama nebo která již provedly jiné subjekty nebo dárci, jako jsou vnitrostátní agentury a mezinárodní organizace, aby se zamezilo dvojímu posuzování týchž příjemců finančních prostředků. Možnost křížového spoléhání se na posouzení provedená jinými subjekty by se měla využít v případě, že tato posouzení proběhla v souladu s podmínkami, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro příslušný způsob plnění rozpočtu. Na podporu křížového spoléhání se na posouzení mezi dárci by proto Komise měla prosazovat uznávání mezinárodně přijímaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.

(97)

Je rovněž důležité zamezit situacím, kdy u příjemců finančních prostředků Unie prováděly audit využití těchto prostředků různé subjekty několikrát. Mělo by proto být možné spolehnout se na audity, které již provedli nezávislí auditoři, pokud je dostatečně prokázána jejich kompetence a nezávislost a pokud je auditní činnost založena na mezinárodně uznávaných auditních standardech poskytujících přiměřenou jistotu a pokud se týkaly finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie. Tyto audity by pak měly být základem celkové jistoty ohledně využití finančních prostředků Unie. Za tímto účelem je důležité zajistit, aby zpráva nezávislého auditora i související auditní dokumentace byly na požádání zpřístupněny Evropskému parlamentu, Komisi, Účetnímu dvoru a auditním orgánům členských států.

(98)

Pro účely spoléhání se na posouzení a audity a s cílem snížit administrativní zátěž osob a subjektů přijímajících finanční prostředky Unie je důležité zajistit, aby byly využívány veškeré informace, které již mají orgány Unie, řídící orgány nebo jiné subjekty vynakládající finanční prostředky Unie k dispozici, a příjemci finančních prostředků nebo příjemci grantů tak nebyli o stejné informace žádáni opakovaně.

(99)

K zajištění mechanismu dlouhodobé spolupráce s příjemci finančních prostředků by mělo být umožněno podepisovat dohody o finančním rámcovém partnerství. Finanční rámcová partnerství by měla být uskutečňována prostřednictvím grantů nebo dohod o přiznání příspěvku uzavřených s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie. Za tímto účelem by měl být stanoven minimální obsah těchto dohod o přiznání příspěvku. Finanční rámcová partnerství by neměla nepatřičně omezovat přístup k finančním prostředkům Unie.

(100)

Podmínky a postupy pro pozastavení, ukončení nebo snížení výše příspěvku Unie by měly být harmonizovány v rámci jednotlivých nástrojů pro plnění rozpočtu, jako jsou granty, veřejné zakázky, nepřímé řízení nebo ceny. Je třeba vymezit důvody tohoto pozastavení, ukončení nebo snížení. Pokud se následně zjistí, že v průběhu udělovacího řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, měla by příslušná schvalující osoba přijmout určitá nápravná opatření, ledaže by jejich nepřijetí bylo odůvodněné, například pokud je plnění právního závazku v zájmu dotčeného orgánu nebo instituce nebo pokud je třeba zaručit kontinuitu služby.

(101)

Toto nařízení by mělo stanovit standardní lhůty, po které jsou příjemci finančních prostředků povinni uchovávat dokumenty týkající se příspěvků Unie, aby se zabránilo rozdílným nebo neúměrným smluvním požadavkům a současně se poskytl Komisi, Účetnímu dvoru a OLAFu dostatek času k získání přístupu k těmto údajům a dokumentům a k provedení následných kontrol a auditů. Všem osobám či subjektům přijímajícím finanční prostředky Unie by měla být mimoto uložena povinnost spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie.

(102)

Aby byly účastníkům a příjemcům finančních prostředků poskytnuty náležité informace a aby měli možnost uplatnit své právo na obhajobu, měli by mít možnost předložit připomínky předtím, než bude přijato opatření s nepříznivým dopadem na jejich práva, a měli by být informováni o prostředcích právní nápravy, které k napadení takového opatření mají.

(103)

V rámci udělovacího řízení není nutné, aby příslušná schvalující osoba poskytla účastníkovi příležitost předložit připomínky, pokud byl tento účastník v udělovacím řízení odmítnut. Za účelem zajištění právní jistoty by toto mělo být rovněž upřesněno v ustanovení o sporných řízeních a právních prostředcích nápravy.

(104)

Vzhledem ke stále složitějšímu geopolitickému prostředí s rychle se vyvíjejícími hybridními a kybernetickými hrozbami, jakož i k potřebě digitální transformace s inherentním rizikem technické zranitelnosti musí Unie zajistit ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku Unie nebo jejích členských států, jak se odráží ve veřejných politikách a právních předpisech. Týká se to ochrany základních zájmů společnosti, jako je zajištění bezpečnosti dodávek energie, boj proti organizované trestné činnosti a podvodům. Poskytování finančních prostředků Unie v souvislosti se strategickými aktivy a zájmy, jako jsou digitální nebo kosmická infrastruktura, komunikační a informační systémy a služby, může vyžadovat použití zvláštních podmínek – při dodržení všech mezinárodních dohod Unie – s cílem zajistit tuto ochranu, mj. pokud jde o integritu komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců. Druhy podmínek a požadavků pro jejich uplatňování by měly být vyjasněny. Zvláštní podmínky stanovené v tomto nařízení však nejsou vyčerpávající a je možné, aby základní akt obsahoval zvláštní podmínky za předpokladu, že nezmění požadavky a postupy stanovené v tomto nařízení, pokud jde o ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku, ani se od nich neodchyluje.

(105)

Na ochranu finančních zájmů Unie by Komise měla zřídit jednotný systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

(106)

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl vztahovat na účastníky, příjemce finančních prostředků, subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, na subdodavatele zhotovitele, poskytovatele nebo dodavatele, na skutečné majitele a přidružené subjekty vyloučeného subjektu, na fyzické osoby, ručitele, jakož i na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn v nepřímém řízení, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě finančních nástrojů využívaných v přímém řízení, na účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet ve sdíleném řízení poskytly informace, a na sponzory.

(107)

Za účelem zvýšení ochrany finančních zájmů Unie by měl být systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů posílen. Je důležité zabránit tomu, aby osoba nebo subjekt, které se nachází v situaci zakládající vyloučení, mohly požádat o finanční prostředky Unie, být vybrány k vynakládání prostředků nebo tyto prostředky získat v rámci programu ve sdíleném řízení. Existuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, měla by mít příslušná schvalující osoba možnost vyloučit osobu nebo subjekt, pokud se tato osoba nebo subjekt nacházejí v situaci zakládající vyloučení a má se za to, že nejsou spolehlivé, neboť se dopustily určitých typů závažného pochybení. Aniž jsou dotčeny povinnosti informovat stanovené v jiných základních aktech, osoby a subjekty plnící rozpočet v rámci sdíleného řízení by měly předávat Komisi prostřednictvím jakéhokoli oficiálního kanálu, jako je automatizovaný informační systém zřízený Komisí, který se v současné době používá pro oznamování podvodů a nesrovnalostí (dále jen „systém pro řízení nesrovnalostí“), informace týkající se zjištěných skutečností a zjištění v souvislosti s těmito pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími pouze s odkazem na důvody uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d), pokud se o těchto informacích dozví. Neexistuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, měla by mít příslušná schvalující osoba možnost vyloučení provést na základě předběžné právní kvalifikace určené výborem s přihlédnutím ke skutečnostem a zjištěním vyplývajícím z auditů nebo vyšetřování prováděných OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem nebo z jakéhokoli jiného auditu či kontroly prováděných na pokyn schvalující osoby. Toto vyloučení by mělo být zaevidováno v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Osoby a subjekty plnící rozpočet v rámci sdíleného řízení by měly před přidělením finančních prostředků Unie nebo výběrem účastníků a příjemců nahlédnout do databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Toto nahlédnutí by se mělo týkat osoby nebo subjektu, které žádají o finanční prostředky Unie nebo které byly vybrány k jejich vynakládání. Aby bylo zajištěno účinné provádění systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, měly by příslušné orgány členských států vymáhat vyloučení zaznamenaná v databázi ve vztahu k těmto osobám nebo subjektům, které žádají o finanční prostředky Unie nebo byly vybrány k jejich vynakládání, a to po celou dobu trvání vyloučení. Toto vyloučení by mělo zajistit integritu procesu zadávání veřejných zakázek nebo výběru a chránit ho před účastí osob nebo subjektů zapojených do závažného pochybení. Žádosti členských států o platby v rámci sdíleného řízení, jež zahrnují výdaje související s osobou nebo subjektem, které byly vyloučeny, by neměly být propláceny. Pokud jsou finanční prostředky členským státům vypláceny v rámci založeném na výkonnosti, měla by se použít zvláštní pravidla stanovená v odvětvových pravidlech.

(108)

Je důležité zdůraznit, že systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl uplatňovat pouze ve vztahu k finančním prostředkům Unie vypláceným členským státům v rámci přímého řízení, u nichž mají členské státy povinnost přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, v rozsahu, v jakém má Komise odpovídající povinnosti podle příslušného právního rámce. Odpovědnost Komise by proto měla být omezena na povinnost postoupit případ výboru za účelem vyloučení určité osoby nebo subjektu, pokud se schvalující osoba dozví o závažném pochybení na základě pravomocných rozsudků, konečných správních rozhodnutí nebo skutečností a zjištění vyplývajících z auditů nebo vyšetřování, které v souvislosti s danými finančními prostředky provedl OLAF, EPPO nebo Účetní dvůr, nebo z jakéhokoli jiného auditu či kontroly provedených na pokyn schvalující osoby. Aniž jsou dotčeny tyto povinnosti Komise, jsou členské státy i nadále odpovědné za ověřování informací o rozhodnutích o vyloučení zaevidovaných v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, aby zajistily výkon těchto rozhodnutí a zaručily, že nebude podána žádost o platbu týkající se osoby nebo subjektu, které se nacházejí v situaci zakládající vyloučení. Aniž jsou dotčena odvětvová pravidla a dobrovolné uplatňování, systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se neměl vztahovat na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (25).

(109)

Je třeba objasnit, že je-li rozhodnutí o evidenci určité osoby nebo subjektu v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů přijato v důsledku situací zakládajících vyloučení, v nichž se nachází fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu dotyčné osoby nebo subjektu nebo která má ve vztahu k nim pravomoc k zastupování, rozhodování nebo kontrole, fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy dotyčné osoby nebo subjektu, nebo fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro splnění právního závazku, mají informace zaevidované v databázi zahrnovat údaje týkající se těchto osob.

(110)

Rozhodnutí o vyloučení určité osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení určité osobě nebo subjektu peněžité sankce a rozhodnutí o uveřejnění souvisejících informací by měly přijímat příslušné schvalující osoby s ohledem na svou samostatnost ve správních záležitostech. V případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí a v případech týkajících se závažného porušení smlouvy by příslušné schvalující osoby měly přijmout své rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace s přihlédnutím k doporučení výboru. Výbor by měl posoudit rovněž dobu trvání vyloučení, pokud nebyla stanovena pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.

(111)

Úlohou výboru by mělo být zajištění konzistentního fungování systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Tento výbor by měl být složen ze stálého předsedy, stálého místopředsedy, který by měl zastupovat předsedu, dvou zástupců Komise a zástupce žádající schvalující osoby.

(112)

S cílem uvést systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů do souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a zvýšit jeho účinnost by měl být pokus o ovlivnění poskytnutí finančních prostředků Unie nebo neoprávněné získání finančních prostředků Unie, a to i v souvislosti se střetem zájmů, výslovně zahrnut jako zvláštní situace zakládající vyloučení z důvodu vážného profesního pochybení.

(113)

S náležitým ohledem na zásadu proporcionality by příslušná schvalující osoba měla vyloučit osobu nebo subjekt, které prokázaly nedostatek integrity tím, že se dopustily protiprávního jednání neslučitelného s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie, jako je podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo členovi skupiny, pokud toto jednání může nepříznivě ovlivnit plnění zakázky.

(114)

Samostatný důvod pro vyloučení by měl být doplněn v případě úmyslné a neodůvodněné nedostatečné spolupráce v souvislosti s vyšetřováními, kontrolami nebo audity prováděnými schvalující osobou, OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem, neboť to může mít závažné důsledky pro ochranu finančních zájmů Unie.

(115)

Předběžná právní kvalifikace nepředjímá konečné posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu ze strany příslušných orgánů členských států podle vnitrostátního práva. Doporučení výboru, jakož i rozhodnutí příslušné schvalující osoby by proto mělo být po oznámení tohoto konečného posouzení přezkoumáno.

(116)

Příslušná schvalující osoba by měla osobu nebo subjekt vyloučit z účasti na udělovacím řízení, pokud bylo pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím zjištěno, že se tato osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení, úmyslného nebo neúmyslného porušení povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní, vytvoření subjektu v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální a jakékoli jiné právní povinnosti, podvodu týkajícího se rozpočtu, korupce, jednání týkajícího se zločinného spolčení, praní peněz, financování terorismu, teroristických trestných činů nebo trestných činů souvisejících s teroristickou činností, dětské práce nebo jiných trestných činů týkajících se obchodování s lidmi, anebo pokud se dopustily nesrovnalostí. Osoba nebo subjekt by z řízení měly být vyloučeny rovněž v případě závažného porušení právního závazku, včetně porušení požadavku plnit smlouvu na nejvyšší profesionální úrovni, nebo v případě úpadku nebo v případech odmítnutí spolupráce při vyšetřováních, kontrolách nebo auditech. Při posuzování těchto důvodů pro vyloučení by za relevantní faktor mohly být považovány nepřiměřeně škodlivé činy odsouzené podle mezinárodního obchodního práva, pokud zahrnují vážné profesní pochybení.

(117)

V souladu s rozsudkem Tribunálu ze dne 15. února 2023 (26) by měla schvalující osoba při rozhodování o vyloučení určité osoby nebo subjektu z důvodu závažného profesního pochybení vycházet z dostatečně konkrétních a přesvědčivých důkazů, a je proto schopna jasně a jednoznačně prokázat, že se žadatel dopustil protiprávního jednání, jež má dopad na jeho profesní důvěryhodnost a jež vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti ve smyslu tohoto nařízení.

(118)

Při rozhodování o vyloučení osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení peněžité sankce osobě nebo subjektu a o uveřejnění související informace by měla příslušná schvalující osoba zajistit dodržení zásady proporcionality tím, že zohlední zejména závažnost situace, její dopad na rozpočet, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, dobu trvání a opakování pochybení, případný úmysl nebo stupeň nedbalosti a míru spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu s příslušným orgánem a přínos této osoby nebo subjektu pro vyšetřování.

(119)

Příslušná schvalující osoba by měla mít rovněž možnost vyloučit určitou osobu nebo subjekt z účasti na udělovacím řízení v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, je v úpadku nebo v podobné situaci platební neschopnosti, nebo pokud taková fyzická nebo právnická osoba neplní svou povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo daně, jestliže má taková situace dopad na finanční situaci daného hospodářského subjektu.

(120)

Za účelem dalšího posílení ochrany finančních zájmů Unie by schvalující osoba měla mít možnost vyloučit skutečné majitele a přidružené subjekty vyloučeného subjektu, které se podílely na pochybení vyloučeného subjektu, nebo jim uložit peněžitou sankci. Cílem možnosti vyloučit skutečné majitele a přidružené subjekty je zabránit tomu, aby se osoba nebo subjekt, které byly vyloučeny z výběru týkajícího se vynakládání finančních prostředků Unie, mohly nadále účastnit zadávacích a udělovacích řízení prostřednictvím nové společnosti nebo stávajících přidružených subjektů.

(121)

S cílem zvýšit účinnost systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl tento systém vztahovat rovněž na fyzické osoby, u nichž se má za to, že jsou odpovědné za pochybení subjektu, aby se nemohly účastnit udělovacích řízení nebo být vybrány k vynakládání finančních prostředků Unie buď za svou osobu, nebo prostřednictvím nové podnikové identity, aniž je dotčeno právo být vyslechnut.

(122)

Na žádost schvalující osoby by výbor pro systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů měl mít možnost vydávat doporučení ve zrychleném řízení, aniž je dotčeno právo být vyslechnut. Tento postup by se měl použít, pokud to okolnosti nebo povaha případu vyžadují, například pokud orgán členského státu vydal pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, ale doba trvání vyloučení není stanovena; nebo třetí země vydala pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí; nebo dotčené osobě nebo subjektu již byla uložena sankce rovnocenná vyloučení na základě rozhodnutí mezinárodních organizací.

(123)

Rozhodnutí o vyloučení z účasti na udělovacím řízení by nemělo být proti určité osobě nebo subjektu přijímáno v případě, že přijetím nápravných opatření prokázaly svou spolehlivost. Tato možnost by se neměla použít v případě nejzávažnější trestné činnosti.

(124)

S ohledem na zásadu proporcionality je třeba rozlišovat mezi případy, kdy lze jako alternativu k vyloučení z účasti na udělovacím řízení uložit peněžitou sankci, a případy, kdy závažnost jednání dotčeného příjemce finančních prostředků, který se pokusil získat finanční prostředky Unie neoprávněně, odůvodňuje uložit peněžitou sankci spolu s vyloučením z řízení k zajištění odrazujícího účinku. Je třeba definovat také maximální výši peněžité sankce, kterou může veřejný zadavatel uložit.

(125)

Peněžitá sankce by měla být uložena pouze příjemci finančních prostředků, a nikoli účastníkovi, jelikož se její výše vypočítává na základě hodnoty dotčeného právního závazku.

(126)

Možností přijmout rozhodnutí o vyloučení nebo uložit peněžité sankce není dotčena možnost uplatnit smluvní sankce, například nárok na náhradu škody.

(127)

Doba vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být omezena stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU a měla by být v souladu se zásadou proporcionality.

(128)

Je třeba určit počátek běhu a délku promlčecí lhůty pro přijetí rozhodnutí o vyloučení nebo pro uložení peněžitých sankcí.

(129)

Je důležité, aby bylo možné zesílit odrazující účinek vyvolaný vyloučením z účasti na udělovacím řízení a peněžitými sankcemi. V této souvislosti by odrazující účinek měl být zesílen možností uveřejnit informace týkající se vyloučení z řízení nebo peněžité sankce způsobem, který je v souladu s požadavky na ochranu údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679. Toto uveřejnění by mělo přispět k zajištění toho, aby se stejné jednání neopakovalo. Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality je třeba upřesnit, v jakých situacích by k uveřejnění nemělo dojít. Při posuzování by příslušná schvalující osoba měla zohledňovat případná doporučení výboru. Pokud jde o fyzické osoby, osobní údaje by měly být uveřejňovány pouze za výjimečných okolností odůvodněných závažností dotčeného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie.

(130)

Informace týkající se vyloučení z účasti na udělovacím řízení nebo peněžité sankce by měly být uveřejněny pouze v určitých případech, jako jsou vážné profesní pochybení, podvod, závažné nedostatky při plnění hlavních povinností vyplývajících z právního závazku financovaného z rozpočtu nebo nesrovnalost, anebo je-li subjekt vytvořen v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální či jakékoli jiné právní povinnosti.

(131)

Kritéria pro vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být zřetelně odlišena od kritérií, jež vedou k případnému odmítnutí v udělovacím řízení.

(132)

Informace o včasném odhalování rizik a o rozhodnutích o vyloučení a o uložení peněžitých sankcí osobě nebo subjektu by měly být centralizovány. Za tímto účelem by měly být příslušné informace uloženy v databázi zřízené a provozované Komisí jako vlastníkem centralizovaného systému. Tento systém by měl fungovat v souladu s právem na soukromí a ochranu osobních údajů.

(133)

Zatímco za zřízení a provoz systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by měla být zodpovědná Komise, ostatní orgány a instituce Unie a všechny osoby a subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení, by se měly tohoto centralizovaného systému účastnit předáváním příslušných informací Komisi. Příslušná schvalující osoba a výbor by měly osobě nebo subjektu zaručit právo na obhajobu. Tatáž práva by měla být osobě nebo subjektu přiznána v rámci včasného odhalování rizik, pokud schvalující osoba hodlá přijmout opatření, které by mohlo nepříznivě ovlivnit práva dotčené osoby nebo subjektu. V případě podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání, které ohrožuje finanční zájmy Unie, avšak dosud není předmětem pravomocného rozsudku, by měla mít příslušná schvalující osoba možnost odložit vyrozumění osoby nebo subjektu a výbor by měl mít možnost odložit výkon práva dotyčné osoby nebo subjektu na vyjádření. Tento odklad by měl být odůvodněný pouze v případech, kdy existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení.

(134)

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU by měla být na Soudní dvůr Evropské unie přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí o vyloučení přijatých a peněžitých sankcí uložených podle tohoto nařízení.

(135)

Aby bylo možné řešit pokusy subjektů o vyhýbání se možným nepříznivým důsledkům svého pochybení, měla by být za přesných podmínek stanovena pravidla pro oznamování v souvislosti s postupy včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Kromě toho by se na tyto postupy mělo vztahovat používání systému elektronické výměny.

(136)

Pro usnadnění ochrany finančních zájmů Unie ve všech způsobech plnění rozpočtu by osoby a subjekty podílející se na plnění rozpočtu měly získat přístup do databáze včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a ověřit vyloučení z účasti na udělovacím řízení, o němž rozhodly schvalující osoby na úrovni Unie. Před přidělením nebo výběrem osoby nebo subjektu pro vynakládání a přijímání finančních prostředků Unie by se mělo nahlédnout do databáze včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Tím není dotčena možnost nahlížet do databáze v jiných fázích provádění právního závazku.

(137)

Toto nařízení by mělo podporovat cíl vytvoření elektronické veřejné správy, a zejména používání elektronických údajů při výměně informací mezi orgány Unie a třetími osobami.

(138)

V zájmu stability právního prostředí by pokrok při používání elektronické výměny informací a předkládání dokumentů elektronickou cestou, případně i včetně elektronického zadávání zakázek, které představují významné zjednodušení, měl být doprovázen nastavením jednoznačných podmínek pro uznávání systémů, jež mají být používány, přičemž současně by měla být zachována možnost účastníků, příjemců finančních prostředků a schvalujících osob postupovat při správě finančních prostředků Unie pružně, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(139)

Za účelem zlepšení správy a kvality interoperabilních digitálních veřejných služeb by členské státy, orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie měly v co největší míře uplatňovat Evropský rámec interoperability.

(140)

Je třeba stanovit pravidla týkající se složení a úkolů komise pověřené posuzováním dokumentace žádosti v zadávacích řízeních, řízeních o udělení grantu a soutěžích o ceny. Mělo by být možné, aby členy výboru byli i externí odborníci, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.

(141)

V souladu se zásadou řádné správy by si schvalující osoba měla vyžádat vysvětlení nebo chybějící dokumenty, přičemž by měla být dodržena zásada rovného zacházení a dokumentace žádosti by se neměla podstatně změnit. Schvalující osoba by měla mít možnost se rozhodnout, že tak neučiní, pouze v řádně odůvodněných případech. Schvalující osoba by měla mít mimoto možnost opravit zjevné administrativní chyby, nebo požádat o jejich opravu účastníka.

(142)

Řádné finanční řízení by mělo vyžadovat, aby se Komise chránila požadováním záruk při vyplacení předběžného financování. Požadavek, aby zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé a příjemci grantů poskytovali záruku, by neměl být automatický, nýbrž by měl být založen na analýze rizik. Pokud schvalující osoba během plnění zjistí, že ručitel není nebo přestal být oprávněn vydávat záruky v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, měla by mít schvalující osoba možnost požádat o nahrazení záruky.

(143)

Různé soubory pravidel pro přímé a nepřímé řízení, zejména pokud jde o pojem úkolů v rámci plnění rozpočtu, vedly k dezorientaci a riziku chybné kvalifikace jak u Komise, tak i u jejích partnerů, a tato pravidla by proto měla být zjednodušena a harmonizována.

(144)

Ustanovení o předběžném posouzení pilířů, které se týká osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie v nepřímém řízení, by měla být revidována, aby se Komise mohla pokud možno spoléhat na systémy, pravidla a postupy – včetně náležité péče – těchto osob a subjektů, které se pokládají za rovnocenné systémům a postupům, jež používá Komise. Mimoto je důležité objasnit, že pokud posouzení odhalí oblasti, v nichž zavedené postupy nepostačují k ochraně finančních zájmů Unie, měla by mít Komise možnost podepsat dohody o přiznání příspěvku a současně přijmout vhodná dohledová opatření. Je rovněž důležité objasnit, ve kterých případech se může Komise rozhodnout nevyžadovat předběžné posouzení pilířů za účelem podepsání dohod o přiznání příspěvku.

(145)

Za účelem zajištění efektivního plnění rozpočtu je vhodné dále vyjasnit uplatňování zásady proporcionality v případě nepřímého řízení. Ačkoli zásada proporcionality nemůže ovlivnit povahu povinností uložených příslušným platným právním rámcem, měla by se systematicky používat při spolupráci s prováděcími partnery Unie, aby bylo dosaženo správné rovnováhy mezi ochranou finančních zájmů Unie a zachováním schopnosti Unie provádět své politiky. Měly by být provedeny určité úpravy a restrukturalizace příslušných ustanovení. To by nemělo být vykládáno jako praktické omezení nezbytných práv a přístupu, které musí mít příslušná schvalující osoba, EPPO ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 (27), OLAF, Účetní dvůr a případně příslušné vnitrostátní orgány, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(146)

V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné stanovit uplatňování povinností stanovených tímto nařízením v případě konečných příjemců, kteří dostávají podporu z rozpočtu v rámci finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk. Při uplatňování těchto povinností by se měla náležitě zohlednit povaha konečných příjemců a akce a související finanční rizika a měla by být zajištěna jeho úměrnost této povaze a rizikům. Je třeba se vyhnout zbytečné administrativní zátěži, zejména pokud jsou konečnými příjemci finančních prostředků mikropodniky, malé a střední podniky a srovnatelné hospodářské subjekty s rovnocenným obratem nebo bilanční sumou.

(147)

Finanční pravidla stanovená v tomto nařízení by měla být jednoduchá a jasná, aby se zabránilo tzv. „gold-platingu“ a dodatečné administrativní zátěži pro příjemce finančních prostředků Unie, členské státy, orgány Unie nebo jiné osoby a subjekty plnící rozpočet.

(148)

Zásadu proporcionality je rovněž třeba použít při posuzování pravidel, systémů a postupů subjektů, které již byly úspěšně posouzeny, jako jsou subjekty používající pravidla stanovená Komisí, které by měly být vyňaty z předběžného posouzení. Mělo by být rovněž možné z požadavku předběžného posouzení vyjmout organizace členských států pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie v rámci sdíleného řízení.

(149)

Je nezbytné vyjasnit, že pokud jsou subjekty vybírány pro práci v rámci nepřímého řízení na základě výzvy k vyjádření zájmu, použijí se zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

(150)

Odměna osob a subjektů plnících rozpočet by měla být založena na výkonnosti, je-li to příhodné a možné.

(151)

Aby byla zajištěna integrita rozpočtu při jeho plnění v rámci nepřímého řízení, je vhodné vyžadovat od prováděcích partnerů, aby Komisi informovali o podezření na podvod, korupci nebo jinou protiprávní činnost, a zahrnout tuto povinnost do dohod, které uzavírají se třetími stranami v rámci nepřímého řízení.

(152)

Komise navazuje se třetími zeměmi partnerství prostřednictvím dohod o financování. Je důležité objasnit obsah těchto dohod o financování, zejména pro ty části akce, které provádí třetí země v nepřímém řízení.

(153)

Je důležité uznat zvláštní povahu nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů, kdy Komise kombinuje svůj příspěvek s příspěvky finančních institucí, a ujasnit uplatňování ustanovení o finančních nástrojích a rozpočtových zárukách.

(154)

Pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek, jež platí pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet, by měly být založeny na pravidlech stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (28) a směrnici 2014/24/EU.

(155)

Zkušenosti ukázaly, že uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení není vhodné pro zadávání veřejných zakázek na finanční služby v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů či jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (29), které Komise používá v souvislosti se svými výpůjčními a úvěrovými operacemi, správou aktiv a pokladními operacemi. To zahrnuje služby poskytované centrálními bankami, Evropským mechanismem stability, EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními subjekty pověřenými vydáváním a správou státních dluhopisů. Z toho důvodu a v souladu s článkem 10 směrnice 2014/24/EU by se na tyto služby neměla vztahovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená v tomto nařízení.

(156)

S ohledem na pandemii COVID-19 je vhodné změnit definici krize, která se použije zejména v případě společných ustanovení a zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a měla by zahrnovat veřejné zdraví a zdraví zvířat, mimořádné události v oblasti potravinového zabezpečení a bezpečnosti potravin a globální zdravotní hrozby. Aby byla umožněna flexibilita potřebná k zajištění rychlé reakce na nepředvídané mimořádně naléhavé okolnosti vyplývající z krize, měl by mít veřejný zadavatel možnost uplatňovat zjednodušená pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jako je použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v krizových situacích a přijetí dokladů týkajících se kritérií pro vyloučení a výběr od předpokládaného úspěšného uchazeče po přijetí rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, avšak v každém případě před podpisem smlouvy. Veřejný zadavatel by měl mít rovněž možnost v reakci na krizi výjimečně změnit smlouvu na veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu nad rámec platných limitů bez zadávacího řízení. Kromě toho by v krizové situaci mělo být výjimečně možné přidat nové veřejné zadavatele po zahájení zadávacího řízení a před podpisem nebo po změně smlouvy bez omezení hospodářské soutěže. Před použitím těchto zjednodušených pravidel by mělo být vyžadováno vyhlášení krize v souladu s příslušnými vnitřními předpisy, s výjimkou zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti, kde se takové vyhlášení nevyžaduje. Kromě toho by příslušné schvalující osoby měly případ od případu zdůvodnit krajní naléhavost vyplývající z vyhlášené krize.

(157)

U smíšených zakázek by měla být objasněna metodika veřejných zadavatelů pro určení použitelných pravidel.

(158)

U veřejných zakázek, jejichž hodnota je nejméně rovna finančním limitům stanoveným směrnicí 2014/24/EU, u veřejných zakázek, jejichž hodnota je nižší než uvedené limity, a u veřejných zakázek nespadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice by měla být objasněna opatření týkající se předchozího a následného uveřejňování informací, která je nutno provést k zahájení zadávacího řízení.

(159)

Toto nařízení by mělo obsahovat úplný seznam všech zadávacích řízení, jichž mohou orgány Unie využít, a to bez ohledu na finanční limity.

(160)

V zájmu zjednodušení správy a s cílem podporovat účast malých a středních podniků by pro veřejné zakázky střední hodnoty mělo být stanoveno jednací řízení.

(161)

V případě potřeby by mělo být možné provádět společné zadávání veřejných zakázek mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států na jedné straně a orgány a subjekty Unie nebo výkonnými agenturami na straně druhé, aniž by tyto orgány, subjekty nebo agentury měly povinnost pořizovat stavební práce, dodávky nebo služby. Aby mohli veřejní zadavatelé plně využívat potenciálu vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, měly by být rozšířeny možnosti orgánů Unie, subjektů Unie nebo výkonných agentur týkající se nákupu dodávek nebo služeb jménem dvou nebo více členských států. Orgán Unie, subjekt Unie nebo výkonná agentura by měly mít možnost vést příslušné zadávací řízení jménem členských států na základě dohody mezi příslušnými stranami nebo vystupovat jako velkoobchodník, který nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje dodávky a služby, včetně pronájmů, členským státům nebo partnerským organizacím, které vybral. V souladu s pravidly pro soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením mohou jiné legislativní akty Unie obsahovat konkrétnější pravidla pro společné zadávání veřejných zakázek nebo zadávání veřejných zakázek jménem členských států. Tyto akty by přitom měly tyto odchylky jasně uvádět a vyjmenovat konkrétní důvody, které je ospravedlňují.

(162)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU by mělo i toto nařízení umožňovat, aby byly před zahájením zadávacího řízení provedeny tržní konzultace. S cílem zajistit, aby bylo inovační partnerství využíváno pouze v případě, že požadované stavební práce, dodávky a služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu, měla by být v tomto nařízení stanovena povinnost provést takovéto předběžné tržní konzultace před využitím inovačního partnerství.

(163)

Je třeba objasnit, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje a zároveň zaručit, aby pro své veřejné zakázky získali nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, zejména požadováním specifických štítků nebo využíváním vhodných postupů zadávání veřejných zakázek.

(164)

V souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu by měl být pokrok při realizaci aspektů ekologizace zajištěn tím, že do výzev k podávání nabídek budou v relevantních případech zahrnuta zelená kritéria pro výběr či zadání veřejné zakázky, jež budou hospodářské subjekty motivovat k tomu, aby nabízely udržitelnější možnosti.

(165)

Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou při plnění veřejných zakázek dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU, měly by být tyto povinnosti součástí minimálních požadavků stanovených veřejným zadavatelem a měly by být začleněny do smluv podepsaných veřejným zadavatelem.

(166)

Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle označovány jako střet zájmů. Pojem „střet zájmů“ by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází osoba nebo subjekt odpovědný za plánování, plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu nebo úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie nebo vnitrostátního orgánu na jakékoli úrovni. Pokusy nepřípustně ovlivnit určité udělovací řízení nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení, jež může vést k odmítnutí v udělovacím řízení nebo k vyloučení z čerpání finančních prostředků Unie. Hospodářské subjekty mohou být také v situaci, kdy by k provedení veřejné zakázky neměly být vybrány z důvodu protichůdného profesního zájmu. Tak by například určitá společnost neměla hodnotit projekt, jehož se sama zúčastnila, nebo by auditor neměl provádět audit účetních závěrek, které předtím ověřoval. Při posuzování střetů zájmů a plnění povinnosti zřídit systémy pro odhalování a prevenci těchto střetů by se měla dodržovat zásada proporcionality. Vhodné pokyny k posuzování střetů zájmů by měly poskytnout další objasnění těm, kdo tyto situace posuzují na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, s cílem přispět k právní jistotě.

(167)

Aby bylo zajištěno, že neexistují protichůdné profesní zájmy, které by mohly ovlivnit způsobilost k plnění zakázky nezávislým, nestranným a objektivním způsobem, je nezbytné vyjasnit povinnosti veřejného zadavatele a zájemců nebo uchazečů. Na jedné straně by zájemci, uchazeči a případně subjekty, jejichž způsobilosti využívají, jakož i předpokládaní subdodavatelé měli prohlásit, že takové protichůdné zájmy neexistují, a na požádání poskytnout související informace. Na druhé straně by měl veřejný zadavatel posoudit existenci těchto protichůdných profesních zájmů v případě prohlášení nebo na základě dodatečných informací. Pokud jsou zjištěny takové protichůdné profesní zájmy, mělo by to vést k odmítnutí v udělovacím řízení.

(168)

Konkurenceschopný a otevřený vnitřní trh by měl zajistit rovné podmínky a umožnit evropským i zahraničním hospodářským subjektům soutěžit na základě výkonnosti. Zahraniční subvence mohou narušit vnitřní trh a oslabit rovné podmínky v zadávacích řízeních, kde například hospodářské subjekty, které zakázku obdržely, měly prospěch ze zahraničních subvencí. Za účelem nápravy tohoto rizika stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 (30) pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které skutečně nebo potenciálně narušují vnitřní trh, a případně pro zajištění nápravy těchto narušení. Za účelem zajištění souladu mezi pravidly platnými pro členské státy a zadávacími řízeními podle tohoto nařízení by orgány Unie, instituce a výkonné agentury Unie měly obdobně uplatňovat stejná pravidla a postupy pro zahraniční subvence, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2022/2560.

(169)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o procesní podrobnosti a související body týkající se předběžného přezkumu a hloubkového šetření veškerých zahraničních finančních příspěvků získaných v zadávacím řízení. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31).

(170)

V souladu se směrnicí 2014/24/EU by mělo být možné, aby ověření, zda je určitý hospodářský subjekt vyloučen, uplatnění kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky a ověření souladu se zadávací dokumentací byla provedena v libovolném pořadí. Mělo by být tedy možné nabídku odmítnout na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky, aniž by předtím proběhla kontrola daného uchazeče s ohledem na kritéria pro vyloučení nebo kritéria pro výběr.

(171)

Veřejné zakázky by měly být zadávány podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky v souladu s článkem 67 směrnice 2014/24/EU.

(172)

V zájmu právní jistoty je nutné vyjasnit, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání se týkají výhradně hodnocení nabídek. Aby byla pravidla Unie pro zadávání veřejných zakázek uvedena do souladu se směrnicí 2014/24/EU, měli by mít veřejní zadavatelé rovněž možnost použít jako kritérium pro zadání organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění zakázky, pokud mohou významně ovlivnit kvalitu plnění zakázky, a v důsledku toho i ekonomickou hodnotu nabídky. Veřejní zadavatelé, kteří využijí některého z těchto kritérií pro zadání, by měli vhodnými smluvními prostředky zajistit, aby pracovníci přidělení k plnění zakázky účinně splňovali stanovené normy kvality. Veřejní zadavatelé by měli udělit souhlas s jakoukoli náhradou těchto pracovníků a měli by ověřit, zda náhradní pracovníci poskytují rovnocennou úroveň kvality jako nahrazení pracovníci. Dále by mělo být zajištěno, aby v rámci kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky nedocházelo k překryvu a dvojímu vyhodnocování téhož prvku.

(173)

Aby se omezily časově náročné postupy a aby mohli veřejní zadavatelé plně využívat možností, které dynamické nákupní systémy nabízejí, je nezbytné zjednodušit pravidla upravující tyto systémy. Tyto systémy by zejména měly být provozovány formou užšího řízení, což umožní každému hospodářskému subjektu, který podá žádost o účast a splňuje kritéria pro vyloučení a výběr, účastnit se zadávacích řízení prováděných prostřednictvím dynamického nákupního systému po dobu jeho platnosti, která by neměla být omezena na čtyři roky. Nabídky mohou být rovněž předkládány ve formě elektronického katalogu, zejména pro běžně dostupné výrobky nebo služby obecně dostupné na trhu. Kromě toho by za účelem snížení administrativní zátěže mělo být u konkrétních zakázek v rámci dynamického nákupního systému upuštěno od požadavku jmenovat komisi pro otevírání obálek a hodnotící komisi.

(174)

S ohledem na pokrok v digitalizaci zadávacích řízení by mělo být vyjasněno, že veřejné otevírání obálek v případě otevřených řízení lze organizovat na dálku prostřednictvím videokonferencí.

(175)

Za účelem zjednodušení a sladění s pravidly, jež platí pro zadávání veřejných zakázek orgány Unie na vlastní účet, by měla být v oblasti vnější činnosti zrušena povinnost uveřejnit seznam vybraných zájemců, kteří mají být vyzváni k podání nabídky, na internetových stránkách Komise.

(176)

Zadávání veřejných zakázek Unie by mělo zajistit, aby byly finanční prostředky Unie využívány účinným, transparentním a vhodným způsobem, a současně snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. V této souvislosti by mělo elektronické zadávání zakázek přispět k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a ke zlepšení přístupu všech hospodářských subjektů k veřejným zakázkám. Všechny orgány Unie, které zadávají veřejné zakázky, by na svých internetových stránkách měly uveřejnit jasná pravidla týkající se pořizování, výdajů a monitorování, jakož i veškeré zadané veřejné zakázky včetně jejich hodnoty.

(177)

Při elektronickém zadávání zakázek by se elektronická výměna informací s účastníky měla v co největší míře opírat o stávající normy, jako je jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/7 (32) a elektronická fakturace v souladu se směrnicí 2014/55/EU.

(178)

V každém řízení je nutno objasnit existenci fáze vyhlášení soutěže a hodnocení. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky by mělo vždy vycházet z hodnocení.

(179)

Zájemci a uchazeči by v okamžiku, kdy je jim oznámen výsledek řízení, měli být vyrozuměni o důvodech přijetí daného rozhodnutí a měli by obdržet podrobné odůvodnění, jež bude vycházet z obsahu hodnotící zprávy.

(180)

Je vhodné upřesnit, že na žádost by měly být neúspěšným uchazečům, kteří podali nabídky splňující požadavky, sděleny informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky. Neúspěšní uchazeči by měli na žádost obdržet dodatečné informace i v případě, že kvůli vybranému pořadí kritérií nebyl ověřen soulad jejich nabídky. Je třeba rovněž objasnit, že uchazeči, kteří byli odmítnuti, by k těmto informacím neměli mít přístup.

(181)

V případě rámcových smluv s obnovením soutěže by neměla existovat povinnost sdělit neúspěšným uchazečům informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, protože pokud by strany téže rámcové smlouvy získaly takovéto informace pokaždé při obnovení soutěže, mohlo by to ohrozit spravedlivou soutěž mezi nimi.

(182)

Veřejný zadavatel by měl mít možnost zadávací řízení zrušit nebo částečně zrušit, v případě řízení zadávaných po částech nebo zadávání veřejných zakázek z více zdrojů, před podpisem smlouvy, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na odškodnění. Tím by neměly být dotčeny případy, kdy veřejný zadavatel jednal takovým způsobem, že je možné povolat ho v souladu s obecnými zásadami práva Unie k odpovědnosti za škody.

(183)

Zadávání veřejných zakázek z více zdrojů by mělo být povoleno v řádně odůvodněných případech, zejména s cílem zabránit nadměrnému spoléhání se na jediného poskytovatele, pokud jde o kritické vybavení a služby, s přihlédnutím k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb.

(184)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU je třeba upřesnit podmínky, za nichž lze provést ve smlouvě na veřejnou zakázku změny během jejího plnění, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. To by zejména nemělo být požadováno v případech, jako jsou administrativní změny, univerzální právní nástupnictví a uplatňování jasných a jednoznačných ustanovení o změnách nebo opčních práv, kdy se minimální požadavky původního řízení nemění. Nové zadávací řízení by mělo být vyžadováno v případě podstatných změn původní veřejné zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně ve vztahu k rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o podstatných podmínkách veřejné zakázky, a to zejména v případě, kdy by změny podmínek mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

(185)

Ze získaných zkušeností vyplývá, že je nezbytné vyjasnit, ve kterých případech se má za to, že se změnou mění předmět veřejné zakázky.

(186)

Je nezbytné upravit možnost požadovat v případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb záruku za splnění, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností a aby bylo zajištěno řádné plnění po celou dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku. Je rovněž nezbytné upravit možnost požadovat záruku za uvolnění zádržného, která bude pokrývat období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to v souladu s běžnou praxí v dotčených odvětvích.

(187)

Za účelem určení příslušných finančních limitů a řízení je třeba vyjasnit, zda jsou orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie považovány za veřejné zadavatele. Za veřejné zadavatele by neměly být považovány, pokud provádějí nákup u centrálního zadavatele. Kromě toho orgány Unie tvoří jediný právní subjekt a jejich útvary mezi sebou nemohou uzavírat smlouvy, nýbrž pouze meziútvarové dohody.

(188)

Je vhodné odkázat v tomto nařízení na finanční limity, jež směrnice 2014/24/EU stanoví pro stavební práce a pro dodávky a služby a směrnice 2014/23/EU pro koncese. Úprava těchto finančních limitů, jak je stanovena ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/23/EU, by tedy měla být přímo použitelná na zadávání veřejných zakázek a koncese podle tohoto nařízení.

(189)

Udělování koncesí by mělo být zjednodušeno uplatňováním finančních limitů stanovených ve směrnici 2014/23/EU na koncese.

(190)

Pro účely harmonizace a zjednodušení by měly být standardní postupy pro zadávání veřejných zakázek používány rovněž na druhy nákupů, jež upravuje zjednodušený režim pro veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby podle článku 74 směrnice 2014/24/EU. Finanční limit pro nákupy realizované ve zjednodušeném režimu by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.

(191)

V zájmu lepšího přizpůsobení zadávacích řízení tržním podmínkám mimo Unii by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení, podle nichž delegace Unie zadávají veřejné zakázky na vlastní účet ve třetích zemích. Je proto vhodné přezkoumat finanční limity pro zadávání veřejných zakázek používané delegacemi Unie ve třetích zemích a uvést je do souladu s limity používanými pro zadávání zakázek v oblasti vnější činnosti.

(192)

Je nutno vyjasnit podmínky, za nichž se použije odkladná lhůta, jež má být dodržena před podpisem smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy.

(193)

Pravidla vztahující se na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti by měla být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnicích 2014/23/EU a 2014/24/EU.

(194)

Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek platná jak v době podání nabídky, tak v průběhu plnění zakázky by měla zahrnovat podmínky stanovené v prováděcích aktech (opatření nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 (33), jakož i příslušné povinnosti pro úspěšné uchazeče stanovené v uvedeném nařízení.

(195)

V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek je třeba přeskupit obecná ustanovení o zadávání veřejných zakázek a zvláštní ustanovení použitelná na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a odstranit zbytečná opakování a křížové odkazy.

(196)

Je nutno vyjasnit, které hospodářské subjekty mají v závislosti na místě svého usazení přístup k zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení, a výslovně upravit možnost, aby tento přístup měly též mezinárodní organizace.

(197)

V řádně odůvodněných případech, kdy má být veřejná zakázka zadána delegací Unie ve třetí zemi nebo výlučně v zájmu delegace Unie ve třetí zemi, by příslušná schvalující osoba měla mít možnost otevřít přístup k zadávacímu řízení fyzickým nebo právnickým osobám usazeným ve třetí zemi, která nemá zvláštní dohodu s Unií v oblasti zadávání zakázek. Tato flexibilita by měla být zajištěna zejména v případech, kdy neexistují žádné fyzické nebo právnické osoby usazené v zemích, které mají přístup k zadávání veřejných zakázek na základě zvláštní dohody s Unií v oblasti zadávání zakázek, jež mohou zajistit požadované stavební práce, dodávky nebo služby.

(198)

K dosažení rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a větší vzájemné provázanosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek na straně jedné a potřebou umožnit flexibilitu s ohledem na určité technické aspekty těchto pravidel na straně druhé by technická pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla být stanovena v příloze tohoto nařízení a Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny uvedené přílohy.

(199)

Měla by být upřesněna oblast působnosti hlavy týkající se grantů, zejména pokud jde o druhy akcí nebo subjektů, jež jsou k udělení grantu způsobilé, a pokud jde o právní závazky, jež lze ke krytí grantů použít. Přijímání rozhodnutí o udělení grantu by mělo být postupně ukončeno vzhledem k jejich omezenému používání a postupnému zavádění elektronických grantů. Strukturu je nutno zjednodušit přesunutím ustanovení o jiných nástrojích, než jsou granty, do ostatních částí tohoto nařízení. Je třeba objasnit povahu subjektů, které mohou obdržet granty na provozní náklady, a již neodkazovat na subjekty, jež sledují cíl v obecném zájmu Unie, neboť tyto subjekty jsou zahrnuty v pojmu subjektů, které sledují cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporují ji.

(200)

V zájmu zjednodušení postupů a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení je nutno zjednodušit a zefektivnit ustanovení o obsahu žádosti o grant, výzvy k podávání návrhů a grantové dohody.

(201)

S cílem usnadnit provádění akcí financovaných více dárci, u nichž v době, kdy jsou pro účely příspěvku Unie přidělovány prostředky na závazek, není známo celkové financování dotyčné akce, je třeba objasnit způsob stanovení příspěvku Unie a metodu ověřování jeho využití.

(202)

Měla by být zavedena nová kategorie grantu velmi nízké hodnoty do výše 15 000 EUR s cílem zjednodušit administrativní požadavky pro žadatele o finanční prostředky Unie. Vzhledem k velmi nízké hodnotě těchto grantů by se mělo upustit od požadavků na předložení čestného prohlášení a na posouzení finanční způsobilosti.

(203)

Za účelem dalšího zjednodušení žádostí o grant v souladu s řádným finančním řízením by mělo být možné, aby schvalující osoba na základě posouzení rizik rozhodla, že se kontroly finanční způsobilosti budou zaměřovat pouze na hlavního žadatele.

(204)

Zkušenosti s financováním za použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování ukázaly, že tyto formy financování značně zjednodušují správní postupy a podstatně snižují riziko chyb. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby představují vhodnou formu financování bez ohledu na oblast zásahu Unie, a zejména v případě standardizovaných a opakujících se akcí, jako jsou mobilita, či vzdělávací činnosti atd. Navíc jelikož je institucionální spolupráce mezi orgány veřejné správy členských států a přijímajících nebo partnerských zemí (tzv. dvoustranné institucionální partnerství) uskutečňována orgány členských států, je zde odůvodněno využívání zjednodušeného vykazování nákladů, které by mělo napomáhat zapojení těchto orgánů. V zájmu vyšší efektivity by měly mít členské státy a další příjemci finančních prostředků Unie možnost využívat zjednodušené vykazování nákladů častěji. V tomto ohledu by podmínky pro využití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb měly být pružnější. Je nutné výslovně umožnit stanovení jednorázových částek pokrývajících způsobilé náklady akce nebo pracovního programu v plné výši. Na podporu zaměření se na výsledky by mělo být mimoto upřednostněno financování založené na výstupech. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založené na vstupech by měly představovat alternativní možnost v případě, není-li použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb založených na výstupech možné nebo vhodné.

(205)

Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že pokud má grant formu financování, které není spojeno s náklady, ustanovení o odhadovaném rozpočtu, spolufinancování a zamezení dvojího financování se nepoužijí, neboť je nelze použít v případě, že částka, která má být uhrazena, souvisí s definovanými podmínkami nebo výsledky a je oddělena od souvisejících nákladů.

(206)

Správní postupy povolování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by se měly zjednodušit svěřením pravomoci udělovat toto povolení příslušným schvalujícím osobám. Takové povolení může případně vydat Komise vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.

(207)

V zájmu kompenzace nedostatečné dostupnosti údajů používaných ke stanovení jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by mělo být přípustné využití odborného posudku.

(208)

Přestože je třeba využít potenciál častějšího využívání zjednodušených forem financování, je nutné zajistit dodržování zásady řádného finančního řízení, a zejména zásad hospodárnosti, efektivity a zákazu dvojího financování. Proto by zjednodušené formy financování měly zajistit, aby vynaložené zdroje byly přiměřené cílům, kterých má být dosaženo, aby tytéž náklady nebyly financovány z rozpočtu více než jednou, aby byla dodržována zásada spolufinancování a aby ve vztahu k příjemcům grantu nedocházelo k celkově nadměrné kompenzaci. Zjednodušené formy financování by tak měly být založeny na statistických nebo účetních údajích, obdobných objektivních ukazatelích nebo odborném úsudku. Navíc by se měla nadále uplatňovat vhodná ověřování, kontroly a pravidelná posuzování.

(209)

Je třeba objasnit rozsah ověření a kontrol ve srovnání s pravidelným posuzováním jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb. Tato ověřování a kontroly by se měly zaměřit na splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, případně včetně dosažení výstupů nebo výsledků. Tyto podmínky by neměly vyžadovat podávání zpráv o nákladech, které příjemce grantu skutečně vynaložil. Pokud výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování předem určila příslušná schvalující osoba nebo Komise, neměla by být tato výše během následných kontrol zpochybněna. To by však nemělo bránit tomu, aby byl grant v případě nedostatečného, částečného nebo pozdního plnění nebo v případě nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností snížen. Zejména by měl být grant snížen, jestliže podmínky pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb nebyly splněny. Četnost a rozsah pravidelného posuzování by měla záviset na vývoji a povaze nákladů, zejména s ohledem na významné změny v tržních cenách a jiné relevantní okolnosti. Pravidelné posuzování může vést k úpravě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které se použijí na budoucí dohody, nemělo by se ho však využívat ke zpochybnění hodnoty jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které již byly sjednány. Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb může vyžadovat přístup k účtům příjemce grantu pro statistické a metodické účely, a ten je nutný i k předcházení podvodům a jejich odhalování.

(210)

Má-li grant formu paušální sazby, jednotkových nákladů nebo jednorázové částky, a proto nedochází k následnému ověření souvisejících nákladů, není možné zkontrolovat, že způsobilé náklady vznikly během doby trvání akce. Za účelem zajištění právní jistoty by mělo být vyjasněno, že následné kontroly a kontroly příjemců grantů ověří, že splnění podmínek pro platbu paušální sazby, jednotkových nákladů nebo jednorázové částky bylo dosaženo během prováděcího období.

(211)

Aby se usnadnila účast malých organizací na provádění politik Unie v situaci omezené dostupnosti zdrojů, je nutno uznat jako způsobilé náklady hodnotu práce odvedené dobrovolníky. Tyto organizace by proto měly být schopny ve větším rozsahu využívat práci dobrovolníků za účelem spolufinancování akce nebo pracovního programu. Aniž by byla dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu, měl by být grant Unie v těchto případech omezen na odhadované způsobilé náklady, u nichž se nejedná o náklady na práci dobrovolníků. Jelikož dobrovolnickou práci vykonávají třetí osoby, aniž by jim příjemce grantu vyplácel odměnu, zabraňuje toto omezení proplacení nákladů, které tento příjemce nevynaložil. Kromě toho by hodnota práce dobrovolníků neměla přesáhnout 50 % příspěvků ve formě věcného plnění a jakéhokoli dalšího spolufinancování.

(212)

Za účelem zajištění právní jistoty by mělo být vyjasněno, že pokud jsou věcná plnění od třetích stran poskytnutá ve formě práce dobrovolníků uvedena v odhadovaném rozpočtu jako způsobilé náklady, mělo by spolufinancování, na které se použije 50 % limit, zahrnovat všechny zdroje financování, tj. grant Unie, věcná plnění a jiné zdroje financování.

(213)

V zájmu ochrany jedné ze základních zásad veřejných financí by v tomto nařízení měla být zachována zásada neziskovosti.

(214)

Za účelem zajištění právní jistoty při výpočtu příspěvku Unie v případě zisku z grantu financovaného z rozpočtu by mělo být vyjasněno, že pro účely navrácení procentního podílu zisku odpovídajícího příspěvku Unie na způsobilé náklady by se nemělo rozlišovat mezi skutečně vzniklými náklady a zjednodušenými náklady.

(215)

Granty by v zásadě měly být udělovány na základě výzvy k podávání návrhů. Jsou-li povoleny výjimky, měly by být z hlediska rozsahu a trvání vykládány a uplatňovány restriktivně. Výjimečná možnost udělit grant bez výzvy k podávání návrhů držitelům de facto nebo de iure monopolu by měla být použita pouze tehdy, jsou-li dotčené subjekty jedinými, které jsou schopny provádět příslušné druhy činností nebo kterým byl tento monopol svěřen právním předpisem nebo orgánem veřejné moci.

(216)

V rámci přechodu k elektronickým grantům a elektronickému zadávání zakázek by měli být žadatelé a uchazeči žádáni o prokázání svého právního postavení a finanční životaschopnosti pouze jednou za stanovené období a nemělo by od nich být vyžadováno opětovné poskytování podkladů při každém udělovacím řízení. Je proto nutné sladit požadavky ohledně počtu roků, za něž budou dokumenty v řízení o udělení grantu a zadávacím řízení požadovány.

(217)

Příjemce grantu může poskytnout finanční podporu třetí straně na základě splnění určitých podmínek, přičemž částka vyplacená jakékoli třetí straně by neměla přesáhnout 60 000 EUR. Tuto částku by mělo být možné překročit pouze tehdy, pokud by dosažení cílů akce bylo jinak nemožné nebo příliš obtížné. Aby byla zajištěna větší flexibilita při plnění rozpočtu v krizových a mimořádných situacích, mělo by být rovněž možné tuto částku překročit bez nutnosti poskytovat odůvodnění každého jednotlivého případu, pokud se jedná o humanitární pomoc, operace mimořádné podpory, operace v oblasti civilní ochrany nebo pomoc pro řešení krizí. Schvalující osoba by měla o takovýchto případech podat zprávu.

(218)

Pokud provádění akce nebo pracovního programu vyžaduje, aby příjemce grantu provedl zadávací řízení, mělo by být vyjasněno, že každý příjemce může použít své vlastní nákupní postupy za předpokladu, že zajistí nejlepší poměr kvality a ceny, nebo případně nejnižší cenu, bez ohledu na to, zda příjemce zadá veřejnou zakázku a je veřejným zadavatelem ve smyslu tohoto nařízení. Definice smlouvy by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(219)

Ceny představují cennou formu finanční podpory nesouvisející s předpokládanými náklady, a jejich využívání by tedy mělo být usnadněno a příslušná pravidla ujasněna. Ceny by se měly považovat za doplněk, nikoli náhradu jiných nástrojů financování, jako jsou granty.

(220)

Aby bylo možné pružnější využívání cen, měla by být povinnost podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uveřejňovat soutěže o ceny v jednotkové hodnotě nejméně 1 000 000 EUR ve výkazech připojených k návrhu rozpočtu nahrazena povinností předem informovat Evropský parlament a Radu a výslovně uvést tyto ceny v rozhodnutí o financování.

(221)

Při udělování cen by měly být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení. V této souvislosti by měly být stanoveny minimální požadavky na soutěže, zejména podmínky pro vyplacení ceny vítězům po udělení ceny a vhodné způsoby uveřejnění. Je rovněž zapotřebí jednoznačně vymezit udělovací řízení od podání přihlášek až po vyrozumění žadatelů a oznámení vítězi, které je obdobou řízení o udělení grantu.

(222)

Toto nařízení by mělo stanovit zásady a podmínky týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci a pravidla pro omezení finanční odpovědnosti Unie, boj proti podvodům a praní peněz, likvidaci finančních nástrojů a podávání zpráv.

(223)

V minulých letech využívala Unie v rostoucí míře finanční nástroje, které umožňují dosáhnout vyšší aktivace mimorozpočtových zdrojů prostřednictvím rozpočtu, současně však pro tento rozpočet znamenají finanční riziko. K těmto finančním nástrojům patří nejen finanční nástroje, na něž se nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahuje, nýbrž také další nástroje, jako jsou rozpočtové záruky a finanční pomoc, jež byly dříve upraveny pouze pravidly stanovenými v příslušných základních právních aktech. Je důležité stanovit společný rámec v zájmu zajištění jednotnosti zásad vztahujících se na tento soubor nástrojů a seskupit je pod novou hlavu v tomto nařízení, která bude kromě stávajících pravidel platných pro finanční nástroje obsahovat i oddíly týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci pro členské státy nebo třetí země.

(224)

Finanční nástroje a rozpočtové záruky mohou významně přispívat k multiplikaci účinku finančních prostředků Unie, jestliže jsou tyto finanční prostředky sdruženy s dalšími zdroji a mají aktivační účinek. Finanční nástroje a rozpočtové záruky by měly být využívány pouze tehdy, neexistuje-li riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo nesouladu s pravidly státní podpory.

(225)

V rámci ročního přídělu prostředků schváleného Evropským parlamentem a Radou na určitý program by se měly finanční nástroje a rozpočtové záruky využívat na základě předběžného hodnocení, které prokáže, že z hlediska dosažení cílů politik Unie jsou tyto finanční nástroje a rozpočtové záruky účinné.

(226)

Finanční nástroje, rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly být schváleny prostřednictvím základního právního aktu. Jsou-li v řádně odůvodněných případech finanční nástroje vytvořeny jinak než základním právním aktem, měly by být v rámci rozpočtu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

(227)

Měly by být vymezeny nástroje spadající potenciálně do působnosti hlavy X, jako jsou půjčky, záruky, kapitálové investice, kvazikapitálové investice a nástroje pro sdílení rizik. Definice nástrojů pro sdílení rizik by měla umožňovat zařazení úvěrového posílení v případě projektových dluhopisů, pokrytí rizika spojeného s obsluhou dluhu v rámci určitého projektu a omezení úvěrových rizik držitelů dluhopisů na základě úvěrového posílení ve formě půjčky nebo záruky.

(228)

Veškeré splátky plynoucí z finančního nástroje nebo rozpočtové záruky by se měly použít pro potřeby nástroje nebo záruky, které je generovaly, k zefektivnění uvedeného nástroje nebo záruky, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, a měly by být zohledněny v případných budoucích návrzích na prostředky pro daný nástroj nebo záruku.

(229)

Toto nařízení stanoví, že Komise je v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si jménem Unie nebo Euratomu odpovídající částky za účelem jejich dalšího půjčování přijímajícím členským státům nebo třetím zemím za podmínek platných pro tyto výpůjčky. V tomto ohledu jsou peněžní toky mezi vypůjčenými prostředky a úvěry vzájemně vyrovnané. To znamená, že by Unie měla provádět tržní operace na základě potřeby vyplácení pro každý konkrétní případ půjčky, což omezuje možnost soudržně plánovat různé výpůjční operace a zvolit takovou strukturu splatnosti, která bude optimální z hlediska nákladů.

(230)

Financování jednotlivých programů finanční pomoci prostřednictvím oddělených metod financování vytváří náklady a je složité, protože různé programy finanční pomoci soutěží o omezený počet možností financování. Dochází tak k roztříštění nabídky dluhových cenných papírů Unie a k omezení likvidity a zájmu investorů o samostatné programy, přestože všechny dluhové cenné papíry Unie mají stejně vysokou úvěrovou kvalitu. Finanční pomoc by proto měla být organizována podle jednotné metody financování, která by zvyšovala likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost jejích emisí.

(231)

Nedávné zkušenosti s potřebami financování pro Ukrajinu ukázaly na nevýhody roztříštěného přístupu k organizaci dluhu Unie. Za účelem posílení pozice Unie jako emitenta dluhu denominovaného v eurech je zásadní, aby všechny nové emise byly organizovány na základě jednotné metody financování, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jako jsou emise Euratomu, malé emise a financování programů finanční pomoci, jejichž základní akty vstoupily v platnost před 9. listopadem 2022.

(232)

Model jednotné metody financování a většina prvků infrastruktury potřebné k jejímu provádění již byly zavedeny v podobě diverzifikované strategie financování podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053. Tato strategie umožnila úspěšně mobilizovat finanční prostředky na granty a půjčky podle nařízení (EU) 2021/241 a na celou řadu dalších programů Unie uvedených v nařízení Rady (EU) 2020/2094 (34). Vzhledem k očekávané složitosti operací potřebných k uspokojení naléhavých potřeb financování Ukrajiny a k předvídání možných budoucích výpůjčních a úvěrových operací je vhodné stanovit diverzifikovanou strategii financování jako jednotnou metodu financování pro provádění výpůjčních operací.

(233)

Použití diverzifikované strategie financování by mělo umožnit pružné provádění programu financování při plném dodržování zásady rozpočtové neutrality a vyrovnanosti, jak je stanoveno v čl. 310 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Náklady na program financování by měli plně hradit příjemci na základě jednotné metodiky rozdělování nákladů, která zajišťuje jejich transparentní a proporcionální rozdělení. Povinnost splatit dluh by měla v souladu s tímto nařízením zůstat na příjemci finanční pomoci.

(234)

Provádění diverzifikované strategie financování by vyžadovalo, aby byl v případě všech výpůjčních a úvěrových programů, které ji uplatňují, dodržován jednotný soubor pravidel.

(235)

Diverzifikovaná strategie financování by měla Komisi poskytnout větší flexibilitu, pokud jde o načasování a splatnost jednotlivých finančních transakcí, a umožnit pravidelné a stabilní výplaty různým přijímajícím zemím. Tato strategie by měla být založena na sdružování nástrojů financování. To by Komisi umožnilo flexibilně organizovat platby příjemcům nezávisle na tržních podmínkách v době vyplácení a zároveň by se tím snížilo riziko, že by Komise musela zvyšovat pevné částky za nestabilních nebo nepříznivých podmínek.

(236)

Poskytnout Komisi tuto flexibilitu by vyžadovalo vytvoření společného fondu likvidity. Taková centralizovaná funkce likvidity by zvýšila odolnost finanční kapacity Unie a umožnila by jí odolávat dočasnému nesouladu mezi celkovým přílivem a odlivem peněz na základě spolehlivé kapacity pro předvídání likvidity.

(237)

Komise by měla provést všechny nezbytné transakce, jejichž cílem je pravidelná přítomnost na kapitálovém trhu, dosažení nejoptimálnějších nákladů na financování a usnadnění transakcí s dluhovými cennými papíry Unie a Euratomu.

(238)

S ohledem na rozšíření diverzifikované strategie financování na širší škálu programů je proto vhodné, aby Komise zavedla nezbytná opatření pro její provádění. Tato opatření by měla zahrnovat rámec řízení, postupy řízení rizik a metodiku rozdělování nákladů, které by měly respektovat čl. 223 odst. 4 písm. e) tohoto nařízení. Aby byla zajištěna transparentnost, měla by Komise Evropský parlament a Radu pravidelně a komplexně informovat o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu.

(239)

V zájmu právní jistoty a jasnosti, pokud jde o již poskytnutou finanční pomoc a o makro-finanční pomoc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (35), by se ustanovení tohoto nařízení týkající se diverzifikované strategie financování měla vztahovat pouze na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstoupí v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.

(240)

Je důležité, aby auditované finanční výkazy týkající se finančních nástrojů a rozpočtových záruk prováděných v rámci nepřímého řízení byly poskytnuty včas, aby je Účetní dvůr mohl zohlednit při vypracovávání připomínek k předběžné účetní závěrce.

(241)

Je vhodné uznat sladění zájmů při sledování cílů politik Unie, a zejména skutečnost, že EIB a EIF mají zvláštní odborné znalosti pro využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(242)

EIB a EIF, které jednají jako skupina, by měly mít možnost na sebe vzájemně přenášet část úkolů souvisejících s prováděním, pokud by toto přenesení mohlo být přínosné pro provedení dané akce a v souladu s bližším vymezením v příslušné dohodě s Komisí.

(243)

V zájmu soudržnosti a za účelem zohlednění víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je u finančních nástrojů a rozpočtových záruk nezbytné vyjasnit některá ustanovení o podávání zpráv osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie v rámci nepřímého řízení, o uplatňování hlavy X v případě, že jsou kombinovány s doplňkovou podporou z rozpočtu, včetně grantů, a o kombinaci s finančními prostředky Unie vynakládanými v rámci sdíleného řízení.

(244)

Je třeba objasnit, že jsou-li finanční nástroje nebo rozpočtové záruky kombinovány s doplňkovými formami podpory poskytované z rozpočtu Unie, měla by se pravidla vztahující se na finanční nástroje a rozpočtové záruky uplatňovat na celé opatření. Tato pravidla by měla být případně doplněna zvláštními požadavky stanovenými v odvětvových pravidlech.

(245)

Využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk financovaných z rozpočtu by mělo být v souladu s unijní politikou týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a s jejími aktualizacemi, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 o kritériích a postupu pro sestavení unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (36) a jejich příloze a v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017 o unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (37) a jejich přílohách.

(246)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země představují obecně mimorozpočtové operace, které mají značný dopad na rozvahu Unie. Ačkoli i nadále zůstávají obecně mimorozpočtovými operacemi, jejich zařazení do tohoto nařízení zajišťuje silnější ochranu finančních zájmů Unie a jednoznačnější rámec pro jejich schvalování, řízení a účtování.

(247)

Unie zahájila důležité iniciativy založené na rozpočtových zárukách, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD). K vlastnostem těchto nástrojů patří to, že vytvářejí pro Unii podmíněný závazek a vyžadují tvorbu rezerv s cílem vytvořit rezervu likvidity, která umožňuje, aby rozpočet reagoval náležitě na platební povinnosti, jež mohou z těchto podmíněných závazků vyplývat. Aby byl zaručen úvěrový rating Unie, a tudíž její schopnost poskytovat účinně financování, je nezbytné, aby byl při schvalování a sledování podmíněných závazků, jakož i při tvorbě rezerv na tyto závazky dodržován solidní soubor pravidel, který by se měl vztahovat na všechny rozpočtové záruky.

(248)

Podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk mohou pokrývat širokou škálu finančních a investičních operací. Možnost uplatnění rozpočtové záruky nelze každoročně plánovat s úplnou jistotou jako v případě půjček se stanoveným splátkovým kalendářem. Proto je nezbytné stanovit rámec pro schvalování a sledování podmíněných závazků, který zajišťuje, aby byl neustále plně dodržován strop pro roční prostředky na platby stanovený v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

(249)

Tento rámec by měl umožňovat rovněž řízení a kontrolu, včetně pravidelného podávání zpráv o finanční expozici Unie. Míra tvorby rezerv na finanční závazky by měla být stanovena na základě náležitého posouzení finančních rizik plynoucích z příslušného nástroje. Udržitelnost podmíněných závazků by měla být posouzena každoročně v rámci rozpočtového procesu. Je nutno zřídit mechanismus včasného varování, aby se zamezilo nedostatečným rezervám na pokrytí finančních závazků.

(250)

Rostoucí využívání finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci vyžaduje uvolnění značného objemu prostředků na platby a vytvoření příslušných rezerv. K zajištění aktivace mimorozpočtových zdrojů a současně zajištění náležité úrovně ochrany před finančními závazky je důležité optimalizovat výši potřebných rezerv a dosáhnout vyšší efektivnosti sdružením těchto rezerv ve společném rezervním fondu. Pružnější využívání těchto sdružených rezerv mimoto umožňuje efektivní celkovou míru tvorby rezerv, která zajišťuje potřebnou ochranu s optimálním množstvím zdrojů.

(251)

Pravidla pro tvorbu rezerv a společný rezervní fond by měla zajistit důkladný rámec pro vnitřní kontrolu. Pokyny pro správu zdrojů ve společném rezervním fondu by měly být stanoveny Komisí po konzultaci s účetním Komise. Schvalující osoby finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci by měly aktivně sledovat finanční závazky v rámci své odpovědnosti a finanční správce zdrojů společného rezervního fondu by měl spravovat peníze a aktiva ve fondu podle pravidel a postupů, které stanoví účetní Komise.

(252)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly dodržovat stejný soubor zásad, jaký byl stanoven pro finanční nástroje. Rozpočtové záruky by měly zejména být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Měly by být využívány v nepřímém řízení, nebo pouze výjimečně v přímém řízení. Měly by se vztahovat pouze na finanční a investiční operace a protistrany by měly na příslušné operace přispět z vlastních zdrojů.

(253)

Finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země by měla mít podobu půjčky, úvěrové linky nebo jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Za tímto účelem by Komise měla být v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aniž by se Unie podílela na jakékoli změně splatnosti, která by ji vystavila úrokovému riziku nebo jinému komerčnímu riziku.

(254)

Ustanovení týkající se finančních nástrojů by se měla uplatňovat co nejdříve, aby bylo dosaženo požadovaného zjednodušení a účinnosti. Ustanovení týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci, jakož i společného rezervního fondu by se měla uplatňovat od víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Tento harmonogram umožní důkladnou přípravu nových nástrojů pro řízení podmíněných závazků. Umožní rovněž sladění zásad stanovených v hlavě X a návrhu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 na straně jedné a zvláštních programů souvisejících s tímto rámcem na straně druhé.

(255)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (38) stanoví pravidla mimo jiné pro financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni, zejména s ohledem na podmínky financování, přiznání a rozdělení finančních prostředků, dary a příspěvky, financování kampaní při volbách do Evropského parlamentu, nárokovatelné výdaje, zákaz určitého financování, účetnictví, předkládání zpráv a audit, provádění a kontroly, sankce, spolupráci mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy a na transparentnost.

(256)

Toto nařízení by mělo obsahovat pravidla pro příspěvky z rozpočtu určené pro evropské politické strany, jež předpokládá nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(257)

Finanční podpora poskytovaná evropským politickým stranám by měla mít formu specifických příspěvků, aby tak reagovala na jejich specifické potřeby.

(258)

I když je finanční podpora přiznávána bez nutnosti předkládat roční pracovní program, měly by evropské politické strany následně řádné využívání finančních prostředků Unie odůvodnit. Příslušná schvalující osoba by měla především ověřit, zda byly finanční prostředky využity k zaplacení nárokovatelných výdajů podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky a ve lhůtách stanovených v tomto nařízení. Příspěvky evropským politickým stranám by měly být využity do konce rozpočtového roku následujícího po roce jejich přiznání, přičemž po jeho uplynutí by měly být nevyčerpané prostředky příslušnou schvalující osobou získány zpět.

(259)

Prostředky Unie přiznané na financování provozních nákladů evropských politických stran by neměly být využívány k jiným účelům, než jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména by tedy neměly být využívány k přímému nebo nepřímému financování třetích osob, například vnitrostátních politických stran. Evropské politické strany by měly využívat tyto příspěvky na úhradu procentní části stávajících a budoucích výdajů, a nikoli výdajů nebo dluhů, jež vznikly před podáním žádosti o příspěvky.

(260)

Přiznání příspěvků by mělo být rovněž zjednodušeno a přizpůsobeno specifikům evropských politických stran, zejména tím, že nebudou stanovována kritéria pro výběr, bude zavedena jediná platba předběžného financování v plné výši jako obecné pravidlo a stanovena možnost využívat jednorázové částky, paušální financování a jednotkové náklady.

(261)

Vyplácení příspěvků z rozpočtu by mělo být pozastaveno, sníženo nebo ukončeno, pokud evropské politické strany poruší nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(262)

Sankce vyplývající jak z tohoto nařízení, tak z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 by měly být ukládány jednotným způsobem a měly by být ukládány v souladu se zásadou ne bis in idem. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 nemají být správní nebo peněžité sankce podle tohoto nařízení uloženy v žádném z případů, za něž již byly uloženy sankce na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(263)

Toto nařízení by mělo stanovit obecný rámec, na jehož základě lze rozpočtovou podporu využít jako nástroj v oblasti vnější činnosti včetně povinnosti třetí země poskytovat Komisi odpovídající a včasné informace pro vyhodnocení dodržení dohodnutých podmínek a ustanovení, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie.

(264)

V zájmu posílení úlohy Evropského parlamentu a Rady je třeba vyjasnit postup pro zřízení svěřenského fondu Unie. Rovněž je nutné upřesnit zásady platné pro příspěvky do svěřenských fondů Unie, zejména význam zajištění příspěvků od dalších dárců, jež ospravedlňují zřízení takového fondu, pokud jde o jeho přidanou hodnotu. Je též nutné objasnit povinnosti účastníků finančních operací a správní rady svěřenského fondu a stanovit pravidla, která zajišťují, aby byli zúčastnění dárci ve správní radě zastoupeni spravedlivým způsobem a aby byl k využití finančních prostředků fondu třeba kladný hlas Komise. Kromě toho je důležité podrobněji upravit požadavky na podávání zpráv platné pro svěřenské fondy Unie.

(265)

Unie by měla mít možnost účastnit se globálních iniciativ, pokud tato účast přispívá k dosažení cílů politiky Unie. Aby byl zajištěn vhodný právní rámec pro účast Unie v globálních iniciativách, měl by být příspěvek Unie na tyto iniciativy zahrnut jako nový nástroj pro plnění rozpočtu. Použití tohoto nového finančního nástroje by podléhalo podmínkám, jejichž splnění by zajistilo úroveň ochrany srovnatelnou s ostatními nástroji pro plnění rozpočtu. Tyto podmínky by měly zahrnovat existenci vhodných vnitřních a vnějších systémů pro boj proti podvodům a nesrovnalostem, přičemž systémy provozované prováděcími subjekty globální iniciativy by měly být považovány za vnější systémy. Použití ustanovení týkajících se globálních iniciativ by mělo být omezeno na případy, kdy jiné nástroje pro plnění rozpočtu stanovené ve finančním nařízení neumožňují dosáhnout příslušných cílů politiky Unie ve stejném rozsahu a se stejným dopadem. Pokud je to možné a vhodné, měla by se Komise stát členem každé správní rady nebo rovnocenného řídícího výboru globální iniciativy s cílem zajistit účinné zastoupení zájmů Unie. Za účelem transparentnosti a účinného rozhodování by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě co nejdříve poskytovat podrobné informace o každém zamýšleném příspěvku ke globální iniciativě, aby mohly tyto informace náležitě zohlednit.

(266)

Aby bylo možné přizpůsobit se pokroku v oblasti digitalizace, měly by být seznamy externích odborníků sestavené na základě výzvy k vyjádření zájmu platné déle, než je doba trvání víceletého programu, je-li zajištěna rotace odborníků a noví odborníci mohou vyjádřit svůj zájem. Kromě toho je nezbytné umožnit orgánům Unie přilákat vysoce kvalifikované externí odborníky, aby se zajistilo, že postup hodnocení a zvláštní stanoviska a poradenství poskytované těmito odborníky jsou vysoce kvalitní. Aby mohly orgány Unie úspěšně konkurovat jiným subjektům na trhu, měly by mít možnost nabízet ve výjimečných a řádně odůvodněných případech konkurenceschopnější odměnu. V zájmu právní jistoty by měla být pravidla platná pro placené externí odborníky vyjasněna tak, aby odrážela jednotlivé fáze udělovacího řízení.

(267)

Aby byl orgánům Unie poskytnut jasný právní rámec pro darování služeb, dodávek nebo stavebních prací, měly by být nefinanční dary zahrnuty jako nový nástroj pro plnění rozpočtu. Tento nástroj by neměl být zaměňován s obecným rámcem podpory poskytované Unií třetím zemím, který je širší povahy, ale může zahrnovat nefinanční dary. S ohledem na pandemii COVID-19 a dopad ruské útočné války proti Ukrajině by tento nástroj měl poskytnout stabilní právní základ, zejména pro budoucí krizové a mimořádné situace, a zajistit, aby orgány Unie měly vhodné nástroje rozpočtové podpory a mohly členským státům, dalším osobám a subjektům pomoci, když podporu nejvíce potřebují. Tento nástroj by měl být prováděn v rámci přímého řízení nebo nepřímého řízení subjektem Unie. Související ustanovení, např. definice, pozastavení, ukončení a snížení a hodnotící komise, by měla být odpovídajícím způsobem upravena. V zájmu řádného finančního řízení by dodávky nepodléhající rychlé zkáze financované ze správních prostředků neměly být darovány dříve, než částečně ztratí na hodnotě.

(268)

Podobně jako v případě zavedení nefinančních darů by měly mít orgány Unie možnost udělovat ceny, které nejsou finanční povahy. Je to důležité i proto, aby byly umožněny soutěže pro mladé lidi, kteří nemají ve svém členském státě bankovní účet, ale kteří mohou odměnu snadno obdržet v praktické podobě. Za tímto účelem by měla být odpovídajícím způsobem upravena definice a ustanovení o „cenách“.

(269)

V souladu se zefektivněním stávajících pravidel a s cílem zabránit přílišnému opakování by měla být zvláštní ustanovení části druhé nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jež se vztahují na EZZF, výzkum, vnější činnost a zvláštní fondy Unie, zahrnuta do příslušných částí tohoto nařízení, pouze pokud se dosud používají a jsou relevantní.

(270)

Ustanovení o uspořádání účetních závěrek a účetnictví je třeba zjednodušit a ujasnit. Je proto vhodné seskupit všechna ustanovení o ročních účetních závěrkách a podávání ostatních finančních zpráv.

(271)

Lhůty pro připomínky Účetního dvora k předběžné účetní závěrce a pro předložení konečné účetní závěrky by měly být upraveny tak, aby zohledňovaly harmonogram postupu udělování absolutoria.

(272)

Rozhodnutí o udělení absolutoria by se mělo týkat účtů všech příjmů a výdajů Unie, včetně účelově vázaných příjmů a souvisejících konkrétních výdajů, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Unie uvedených v rozvaze, včetně těch, které vznikly na základě výpůjčních a úvěrových operací. Stejně tak by přezkum všech příjmů Účetním dvorem měl zahrnovat účelově vázané příjmy a související výdaje.

(273)

Způsob, jakým orgány Unie v současnosti hlásí Evropskému parlamentu a Radě projekty v oblasti nemovitostí, by měl být zlepšen. Orgány Unie by měly mít možnost financovat nové projekty v oblasti nemovitostí z příjmů obdržených za již prodané budovy. Je tudíž nutno v ustanoveních o těchto projektech odkázat na ustanovení o vnitřních účelově vázaných příjmech. To umožní uspokojit měnící se potřeby v rámci politiky orgánů Unie v oblasti nemovitostí a současně ušetřit náklady a zajistit větší flexibilitu.

(274)

Ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu Komise vybízí k renovaci budov s cílem snížit jejich emise a zvýšit jejich energetickou účinnost. S ohledem na rychlý vývoj trhu s energeticky účinnými budovami je naléhavě nutné, aby orgány Unie začlenily závazky Zelené dohody pro Evropu do své vlastní politiky v oblasti nemovitostí a renovovaly své budovy, přičemž by měly upřednostňovat investice s největší energetickou účinností. Kromě toho je vzhledem k nedávnému vývoji pracovních metod urychlenému pandemií COVID-19 třeba přizpůsobit fond kancelářských prostor orgánů Unie v rámci rozvoje dynamické politiky týkající se kancelářských prostor. V důsledku toho by mělo být povoleno financování přestaveb prostřednictvím půjček za předpokladu, že povede k úsporám, v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Evropský parlament a Rada by měly obdržet dostatečné informace, které by jim umožnily vydat předchozí schválení, včetně informací o přidané hodnotě plánované přestavby a jejím příspěvku k ekologické transformaci. Výklad pojmu „nové projekty v oblasti nemovitostí“ by měl být rozšířen a měl by zahrnovat zejména projekty týkající se přestaveb.

(275)

Za účelem přizpůsobení pravidel platných pro určité subjekty Unie, podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a podrobných podmínek pro efektivní míru tvorby rezerv a její minimální poměr by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, změny přílohy I tohoto nařízení, podrobné podmínky a metodiku pro výpočet efektivní míry tvorby rezerv a změny vymezeného minimálního poměru efektivní míry tvorby rezerv, jež by však neměla být stanovena níže než na 85 %. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(276)

Některé změny, pokud jde o poskytování přístupu ze strany Komise k údajům o příjemcích finančních prostředků pro účely uveřejnění a elektronické zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích finančních prostředků a jejich skutečných majitelích a přístupu k jednotnému integrovanému informačnímu systému pro vytěžování dat a hodnocení rizik za účelem analýzy těchto údajů, by se měly vztahovat pouze na programy přijaté v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2027 a financované z něj, aby byl zajištěn hladký přechod poskytnutím dostatečného času na nezbytnou úpravu elektronických datových systémů a příslušných dohod, jakož i poskytnutí pokynů a odborné přípravy.

(277)

Komise by měla do konce roku 2027 předložit posouzení připravenosti jednotného integrovaného informačního systému. Toto posouzení by mělo vyhodnotit, zda je zajištěna interoperabilita s příslušnými informačními systémy a databázemi, včetně systémů a databází členských států, která umožňuje automatické předávání příslušných informací v reálném čase, je-li to možné, a zamezuje duplicitnímu podávání zpráv; zda jsou ukazatele rizik používané jednotným integrovaným informačním systémem dostatečně jednotné, objektivní, přiměřené a nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích informací; zda jednotný integrovaný informační systém umožňuje používání umělé inteligence pro analýzu a interpretaci údajů a zda je jednotný integrovaný informační systém v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů.

(278)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů, který dne 7. července 2022 vydal své stanovisko.

(279)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,