(EU) 2024/2030Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2030 ze dne 23. července 2024, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013

(1)

Na jaře 2024 byly části Rakouska postiženy nepříznivými klimatickými jevy nebývalého rozsahu (mrazy), kterým v lednu, únoru a březnu předcházely neobvykle vysoké teploty. V jejich důsledku došlo k urychlení nástupu vegetace v průměru o tři týdny, jež byla proto citlivější na neobvykle nízké teploty, které poté na jaře panovaly. Vlna mrazů významně postihla produkci jádrového a peckového ovoce a odvětví vína.

(2)

Během dvou týdnů ve druhé polovině dubna 2024 bylo území Česka zasaženo nepříznivými klimatickými jevy nebývalého rozsahu (mrazy), které způsobily neobvykle nízké teploty trvající několik dní. Vzhledem k tomu, že vegetace byla v důsledku extrémně teplého počasí v březnu oproti obvyklému stavu velmi urychlená došlo k bezprecedentnímu poškození sadů a vinic. Vlna mrazů vážně postihla produkci ovoce a odvětví vína.

(3)

V dubnu 2024 byly části Polska postiženy nepříznivými klimatickými jevy nebývalého rozsahu (mrazy). Vzhledem k tomu, že vegetace byla v důsledku příznivých podmínek v březnu oproti obvyklému stavu velmi urychlená, měly mrazy negativní dopad na ovoce a zeleninu, zejména na ovocné sady a bobuloviny, a odvětví vína. V průběhu měsíce května 2024 postihly odvětví ovoce a zeleniny další nepříznivé klimatické jevy (krupobití) a způsobily další škody.

(4)

Ačkoli existují náznaky, že k podobným nepříznivým klimatickým jevům dochází v celkovém kontextu rostoucích rizik pro zemědělství souvisejících se změnou klimatu, intenzita jevů v Rakousku, Česku a Polsku byla mimořádná a zasáhla značnou plochu a podíl produkce.

(5)

Značné škody, jež tyto nepříznivé klimatické jevy zemědělcům způsobily, a ztráty příjmů, které v jejich důsledku utrpěli postižení zemědělci v Rakousku, Česku a Polsku, ohrožují hospodářskou životaschopnost zemědělských podniků.

(6)

Proto by mělo být přijato mimořádné opatření, jež by přispělo k řešení konkrétních problémů v návaznosti na uvedené nepříznivé klimatické jevy.

(7)

Značné škody a ekonomické ztráty, které utrpěli zemědělští producenti v důsledku nepříznivých klimatických jevů, představují konkrétní problém ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013, který nelze snadno řešit opatřeními přijatými podle článků 219 nebo 220 uvedeného nařízení. Situace není konkrétně spojena s identifikovaným mimořádným narušením trhu nebo s přesně stanovenou hrozbou takového narušení. Nesouvisí ani s opatřeními, která by řešila šíření nákaz zvířat, ani se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin.

(8)

Měly by být stanoveny částky, které by měly Rakousko, Česko a Polsko dostat k dispozici, s přihlédnutím k váze Rakouska, Česka a Polska v zemědělském odvětví Unie na základě čistých stropů pro přímé platby stanovených v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) a také k dopadu nedávných nepříznivých klimatických jevů v těchto členských státech.

(9)

Rakousko, Česko a Polsko by měly podporu rozdělit prostřednictvím nejúčinnějších kanálů na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která zohlední rozsah obtíží a skutečných hospodářských škod, jimž dotčení zemědělci čelí. Měly by zajistit, aby zemědělci byli konečnými příjemci podpory, a zabránit jakémukoli narušení trhu nebo hospodářské soutěže.

(10)

Vzhledem k tomu, že částky přidělené Rakousku, Česku a Polsku by řešily hospodářské obtíže zemědělců pouze částečně, mělo by být těmto členským státům umožněno poskytnout zemědělcům dodatečnou vnitrostátní podporu za podmínek stanovených tímto nařízením.

(11)

Aby Rakousko, Česko a Polsko mohly podporu flexibilně rozdělovat podle situace dotčených zemědělců, měly by mít možnost ji kumulovat s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, aniž by však zemědělcům poskytovaly nadměrnou kompenzaci.

(12)

Aby se zabránilo nadměrné kompenzaci, měly by Rakousko, Česko a Polsko při reagování na předmětné hospodářské ztráty zohlednit podporu poskytnutou v rámci jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů podpory nebo v rámci soukromých režimů.

(13)

Z rozpočtových důvodů by měla Unie financovat výdaje vzniklé Rakousku, Česku a Polsku v rámci tohoto mimořádného opatření pouze tehdy, pokud jsou tyto výdaje uskutečněny do určitého data způsobilosti. Podpora na toto mimořádné opatření by proto měla být vyplacena do 31. ledna 2025.

(14)

Vzhledem k tomu, že po dni 31. lednu 2025 nemají být prováděny žádné platby, nepoužije se čl. 5 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (3), který stanoví poměrné snížení měsíčních plateb prováděných po uplynutí této lhůty.

(15)

Rakousko, Česko a Polsko by měly Komisi sdělit podrobné informace o provádění tohoto nařízení, aby Unie mohla sledovat účinnost opatření zavedeného tímto nařízením.

(16)

Aby bylo zajištěno, že zemědělci obdrží podporu co nejdříve, mělo by být Rakousku, Česku a Polsku umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by tudíž mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,