(EU) 2024/1915Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1915 ze dne 11. července 2024 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz mobilních přístupových plošin pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 13. listopadu 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu mobilních přístupových plošin pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 29. září 2023 podala „Koalice pro obnovení rovných podmínek v odvětví mobilních přístupových plošin v EU“ (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou mobilních přístupových plošin, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Ve dnech 15. ledna 2024 a 12. března 2024 podal žadatel žádost o celní evidenci dovozu mobilních přístupových plošin pocházejících z ČLR podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(4)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“), zmocněná zastupovat v tomto šetření osm vyvážejících výrobců (3), ve svých podáních ze dne 22. ledna 2024 a 21. května 2024 předložila připomínky k žádostem žadatele o celní evidenci dovozu. Domnívá se, že žádosti neobsahovaly dostatečné důkazy odůvodňující celní evidenci dovozu. Především se domnívala, že statistiky o dovozu nejsou spolehlivé, protože kódy KN obsahují jiné výrobky, že nárůst v každém případě není podstatný a že je ovlivněn sezónností poptávky. Rovněž se domnívala, že trh mobilních přístupových plošin, který je založen na poptávce, neumožňuje neočekávaný dodatečný dovoz nebo hromadění zásob.

(5)

Komise tyto připomínky CCCME zamítla, neboť druhá žádost o celní evidenci, kterou žadatel podal dne 12. března 2024, obsahovala dostatečné důkazy o zvýšení dovozu po zahájení šetření, a to i při zohlednění sezónnosti poptávky.

(6)

Komise považovala připomínky CCCME za neopodstatněné. Analýza objemů dovozů po zahájení šetření brala v úvahu pouze dotčený výrobek a vliv sezónnosti byl řešen porovnáním stejných období roku před zahájením šetření a po něm. Na základě informací uvedených v žádostech a analýzy dovozních statistik před zahájením šetření a po něm dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují celní evidenci dovozu.

(7)

V souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení proto Komise prováděcím nařízením (EU) 2024/1450 (4) rozhodla, že u dotčeného výrobku by měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, která povedou k uložení antidumpingového cla, a pokud budou splněny nezbytné podmínky, mohlo být toto clo uloženo na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními předpisy.

(8)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Komise obdržela připomínky, které byly řešeny v příslušných oddílech.

(10)

Připomínky předložili CCCME a žadatel.

(11)

Dne 22. ledna 2024 podala CCCME vyjádření k různým aspektům šetření. Připomínky ke konkrétním aspektům šetření byly případně řešeny v konkrétních oddílech tohoto nařízení.

(12)

CCCME rovněž předložila připomínky k podnětu (včetně záležitostí týkajících se újmy a příčinné souvislosti). Tyto připomínky týkající se předběžných důkazů v podnětu byly doručeny více než měsíc po lhůtě 37 dnů stanovené v oddíle 5.2 oznámení o zahájení šetření, a proto nemohly být zohledněny. Komise však připomněla, že byly splněny požadavky pro zahájení šetření, tj. že přiměřenost a přesnost důkazů předložených žadatelem byla považována za dostatečnou. Rovněž připomněla, že z právně potvrzených důkazů požadovaných pro podání podnětu („dostatečné důkazy“) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v podnětu nejsou stejné jako množství a kvalita informací dostupných na konci šetření. Strany mají v každém případě možnost vyjádřit se k předběžným zjištěním, včetně otázek týkajících se újmy a příčinné souvislosti, po zveřejnění předběžných zjištění.

(13)

CCCME rovněž tvrdila, že nemohla plně uplatnit své právo na obhajobu, protože důkazy, které byly v podnětu k dispozici, byly značně redigovány a obsahovaly pouze hrubé odhady, aniž dostatečně uváděly jejich důvod. Požádala proto Komisi, aby se na žadatele obrátila ohledně předložení dostatečně podrobné veřejně přístupné verze.

(14)

Komise nejprve konstatovala, že CCCME nemá vlastním jménem právo na obhajobu, neboť není reprezentativním sdružením ve smyslu základního nařízení, a nelze ji tedy považovat za zúčastněnou stranu ve smyslu uvedeného nařízení. Pokud jde o práva na obhajobu vyvážejících výrobců, které CCCME zastupuje, měla Komise za to, že verze podnětu určená zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, v případě údajů, které byly poskytnuty jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly uplatnit své právo na obhajobu v průběhu řízení. Rovněž poznamenala, že žádost CCCME přišla více než dva měsíce po zahájení řízení a obsahovala pouze prostá tvrzení, ale žádné podložené tvrzení o konkrétním chybějícím důkazu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(15)

Žadatel předložil připomínky k podání CCCME. Domníval se, že by se k různým připomínkám nemělo přihlížet, protože byly doručeny po uplynutí lhůt stanovených v oznámení o zahájení šetření. Poskytl další připomínky k definici výrobku, významným zkreslením a aspektům šetření týkajícím se újmy, které byly případně zohledněny v příslušných oddílech níže.

(16)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(17)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby obdobného výrobku v Unii během období šetření, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(18)

Vzorek se skládal ze tří výrobců v Unii, na které připadalo více než 55 % odhadované celkové výroby v Unii a 52 % prodeje všech výrobců obdobného výrobku v Unii. Výběrem tří největších výrobců a prodejců v Unii v období šetření, kteří se nacházeli ve dvou různých členských státech, Komise v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení zahrnula největší reprezentativní objem výroby a prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Komise dospěla k názoru, že tento vzorek výrobců v Unii je proto pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v příloze oznámení o zahájení šetření do 7 dnů ode dne zveřejnění oznámení. Žádný dovozce informace neposkytl a při šetření nespolupracoval.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osmnáct vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek čtyř na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(22)

Koalice pro obnovení rovných podmínek v odvětví mobilních přístupových plošin v EU tvrdila, že Komise by měla zajistit reprezentativnost vzorku tím, že by kromě objemu vývozu zohlednila i další faktory, jako je vlastnictví vývozců, domácí prodej a výrobní kapacita. Komise se ve své analýze řídila ustanoveními čl. 17 odst. 1 a zaměřila se na nejvhodnější kritéria pro výběr vzorku, a proto tyto argumenty zamítla.

(23)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise zachovala původní vzorek, který představoval 68,91 % odhadovaného celkového objemu vývozu mobilních přístupových plošin z Čínské lidové republiky do Unie v období šetření.

(24)

Dne 15. května 2024 byla společnost JLG informována, že Komise hodlá použít článek 18 základního nařízení, protože během ověřování odpovědí na dotazník se ukázalo, že část odpovědi byla založena na systému, jehož údaje nebyly přístupné v reálném čase. Komise nemohla zjistit, zda byly informace použité k přípravě dotazníku staženy před zahájením šetření, či nikoli. V důsledku toho Komise nemohla zjistit, zda informace uvedené v odpovědi na dotazník pocházejí z účetního systému společnosti a zda tyto informace přesně odrážejí zejména míru spotřeby vstupních materiálů.

(25)

Dne 23. května 2024 byla společnost Sinoboom informována o tom, že Komise má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení na údaje, které nebylo možné ověřit v odpovědi na dotazník. Během ověřovací návštěvy se objevil problém týkající se vykazování výrobních činitelů, pokud jde o vlastní výrobu a nakoupené konstrukční díly. Komise předběžně dospěla k závěru, že údaje týkající se nákladů předložené společností Sinoboom neodrážejí přesně skutečně vynaložené náklady, zejména pokud jde o díly vlastní výroby.

(26)

Společnosti JLG i Sinoboom předložily připomínky k zamýšlenému použití článku 18 základního nařízení. Společnost JLG nesouhlasila s použitím nejlepších dostupných údajů na základě článku 18 a požádala o slyšení u úředníka pro slyšení. Dne 6. června 2024 poskytla společnost JLG na schůzce s případovým týmem některá vysvětlení a předběžně bylo rozhodnuto, že se při početním zjišťování běžné hodnoty společnosti JLG částečně použijí nejlepší dostupné údaje. Vývozní ceny této společnosti mohly být i nadále použity pro výpočet dumpingového rozpětí, protože nebyly ovlivněny výše popsaným problémem. Konečné rozhodnutí bude přijato v konečné fázi po dalším šetření, přičemž se zohlední i názory úředníka pro slyšení.

(27)

Dne 31. května 2024 předložila společnost Sinoboom připomínky týkající se použití článku 18, které však nezměnily předběžný závěr o použití nejlepších dostupných údajů, pokud jde o některé výrobní činitele. Vývozní ceny této společnosti by se přesto mohly použít pro výpočet dumpingového rozpětí. Konečné rozhodnutí o rozsahu použití dostupných údajů bude přijato v konečné fázi.

(28)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(29)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky dodatečné dotazníky zaměřené na tento aspekt.

(30)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu.

(31)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto stran:

(32)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(33)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou mobilní přístupové plošiny, které jsou zkonstruované pro zdvihání osob, samohybné, o maximální pracovní výšce 6 metrů či více, a jejich části, které byly předem smontovány nebo připraveny k montáži, s výjimkou jednotlivých komponentů, pokud jsou předkládány odděleně, a s výjimkou plošin, jež jsou určeny pro zdvihání osob a jsou namontovány na vozidlech kapitoly 86 a 87 harmonizovaného systému (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“), v současnosti kódů KN ex 8427 10 10, ex 8427 20 19, ex 8428 90 90, ex 8431 20 00 a ex 8431 39 00 (kódy TARIC: 8427101010, 8427201910, 8428909020, 8431200060 a 8431390010).

(34)

Definice výrobku zahrnuje stroje používané pro zdvihání osob v široké škále různých použití a zahrnují kloubové pracovní plošiny, teleskopické pracovní plošiny, nůžkové plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny.

(35)

Dotčeným výrobkem je mobilní přístupová plošina pocházející z Čínské lidové republiky („dotčený výrobek“).

(36)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(37)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(38)

Po zahájení šetření CCCME uvedla, že definice výrobku zahrnuje příliš širokou škálu výrobků, jako jsou kloubové plošiny nebo nůžkové plošiny, elektrické a hybridní mobilní přístupové plošiny nebo mobilní přístupové plošiny s jiným typem pohonu (spalovací motor (ICE), např. vznětový, na LPG, na propan atd.), a že tyto výrobky nejsou všechny stejné.

(39)

CCCME argumentovala především tím, že mezi konvenčními mobilními přístupovými plošinami s ICE a elektrickými nebo hybridními mobilními přístupovými plošinami existují rozdíly ve fyzikálních a technických vlastnostech – kvůli odlišnému pohonu mají obě kategorie odlišné mechanické součásti a elektrické nebo hybridní mobilní přístupové plošiny nemají žádnou z technických funkcí konvenčních mobilních přístupových plošin s ICE, které se velmi liší z hlediska výkonu a kapacity. Podle CCCME existují rozdíly, pokud jde o rozložení hmotnosti a konstrukci, a kromě toho měly konvenční a elektrické mobilní přístupové plošiny také různá technická specifika, jako je odlišná autonomie, nosnost a mobilita. Kromě toho se lišil výrobní proces i hlavní způsoby použití: konvenční mobilní přístupové plošiny se používají venku, zatímco elektrické nebo hybridní mobilní přístupové plošiny uvnitř.

(40)

Z těchto důvodů CCCME tvrdila, že elektrické a hybridní mobilní přístupové plošiny a konvenční mobilní přístupové plošiny nemají stejné technické a fyzikální vlastnosti a neměly by být považovány za podobné výrobky. Komise zastávala názor, že elektrické a hybridní mobilní přístupové plošiny by měly být vyloučeny z definice výrobku.

(41)

Žadatel se naopak domníval, že Komise má široký prostor pro uvážení, pokud jde o stanovení definice výrobku v rámci šetření. Rovněž uvedl, že všechny mobilní přístupové plošiny jsou bezpečnější a pohodlnější alternativou žebříků, lešení nebo věží, že jsou v podstatě nástrojem zajišťujícím bezpečnost a ochranu pracovníků a že neexistují žádné rozdíly, které by odůvodňovaly změnu rozsahu výrobků. Tvrdil, že skutečnost, že konvenční mobilní přístupové plošiny s ICE a elektrické nebo hybridní mobilní přístupové plošiny mají jiný zdroj energie, nemění jejich základní vlastnosti a že rozdíly mezi například elektrickými a dieselovými plošinami nejsou zvenčí výrobku patrné.

(42)

CCCME se domnívala, že pokud by se Komise rozhodla nevyloučit z definice výrobku elektrické a hybridní mobilní přístupové plošiny, měla by případně zvážit vyloučení výrobků, u nichž výrobní odvětví Unie nemá kapacitu uspokojit poptávku na trhu, jako jsou:

(43)

Jelikož podle CCCME Unie neměla kapacitu na výrobu těchto typů mobilních přístupových plošin, byla CCCME toho názoru, že dovoz těchto modelů mobilních přístupových plošin z Číny nemohl ovlivnit tento segment trhu a nemohl způsobit výrobcům v Unii žádnou újmu. Kromě toho by uložení cel na tyto kategorie mobilních přístupových plošin nebylo podle jejího názoru v zájmu Unie, protože neexistují žádné modely vyráběné v tuzemsku, které by mohly nahradit dovoz těchto typů. Přijetí opatření na ochranu obchodu proti těmto typům mobilních přístupových plošin by proto vedlo pouze ke zvýšení nákladů pro následné uživatele, aniž by to přineslo jakýkoli prospěch domácímu výrobnímu odvětví Unie, protože domácí trh Unie je nemůže dodávat a uspokojit poptávku na trhu.

(44)

Žadatel uvedl, že jeden z modelů (elektrické/hybridní kloubové plošiny s pracovní výškou nad 24 m), který údajně nevyráběli výrobci v Unii, vyráběl výrobce Dynolift Oy, a domníval se, že modely mobilních přístupových plošin jsou v každém případě zaměnitelné.

(45)

Komise nesouhlasila s tím, že odlišný zdroj energie a skutečnost, že elektrické nebo hybridní mobilní přístupové plošiny se obvykle používají uvnitř a konvenční mobilní přístupové plošiny s ICE venku, odlišné součásti a odlišná výrobní/montážní linka odůvodňují vyloučení elektrických nebo hybridních mobilních přístupových plošin z definice výrobku. Naopak, tyto mobilní přístupové plošiny jsou do značné míry zaměnitelné, obě kategorie spadají pod definici výrobku a bylo odůvodněno, že obě kategorie jsou součástí definice výrobku.

(46)

Komise rovněž připomněla, že popis definice výrobku zahrnoval hlavní fyzické a technické vlastnosti výrobku, včetně samohybné mobilní přístupové plošiny určené ke zdvihání osob, a definoval minimální výšku plošiny. Jak konvenční mobilní přístupové plošiny s ICE, tak elektrické nebo hybridní mobilní přístupové plošiny odpovídaly popisu a měly tedy podle Komise stejné základní použití a hlavní fyzikální vlastnosti.

(47)

Komise zvážila žádost CCCME o vyloučení některých typů výrobků. Dospěla k závěru, že neexistuje dostatek důkazů o tom, že se tyto typy výrobků v Unii nevyrábějí, ani o tom, že je výrobci v Unii v blízké budoucnosti nezačnou vyrábět. Rovněž nebylo prokázáno, že by je nebylo možné nahradit stroji s jiným pohonným systémem. Jelikož toto tvrzení nebylo podloženo důkazy, Komise je předběžně zamítla.

(48)

CCCME dále uvedla, že tyto části by měly být vyloučeny z rozsahu šetření. Tvrdila, že části mobilních přístupových plošin zahrnují velkou škálu výrobků, jako je podvozek, točna, zdvihací mechanismus (tvořený nůžkami nebo klouby), plošina atd. Podle jeho názoru se jednalo o nedokončené zboží, které nemělo stejné základní vlastnosti jako hotová mobilní přístupová plošina. Plošina se zdvihacím mechanismem nebyla srovnatelná se smontovanou mobilní přístupovou plošinou, protože postrádala pohonné ústrojí a kola, která plošině propůjčují pohyblivost. Zvedací plošinu lze také namontovat na nákladní automobil, což bylo z tohoto šetření výslovně vyloučeno. Stejně tak části, které postrádají zvedací složku, která je jedním z nezbytných znaků mobilních přístupových plošin, nelze považovat za části, které by touto základní vlastností disponovaly.

(49)

Kromě toho CCCME tvrdila, že dodatečné náklady na zpracování (tj. přeměna částí na hotové mobilní přístupové plošiny) jsou značné a přidaná hodnota výrobce spočívá ve svařování a/nebo montáži dílů, testování, lakování a úprava strojů pro konečný výrobek (a samozřejmě ve výzkumu a vývoji a investicích, které předcházely výrobě). Jednalo se o složité operace vyžadující použití speciálních nástrojů. Nesložené části rovněž nijak nekonkurovaly hotovému výrobku, a nepůsobily tak výrobnímu odvětví Unie újmu, protože žádný následný uživatel by nikdy neuvažoval o tom, že by takové části získal a použil jako takové. Z těchto důvodů se CCCME domnívala, že části a hotové mobilní přístupové plošiny by neměly být součástí téhož dotčeného výrobku.

(50)

CCCME rovněž uvedla, že z definice výrobku není jasné, zda jsou vyloučeny izolované součásti nebo podsestavy, či nikoli. Pokud by byly zahrnuty části nebo podsestavy, tvrdila, že výrobní odvětví Unie nebylo řádně vymezeno a že nebyla splněna 25 % hranice stanovená v čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Zejména výrobci částí a podsestav byli zcela vynecháni a šetření se neúčastnili.

(51)

Žadatel s těmito tvrzeními CCCME nesouhlasil. Domnívá se, že zařazení částí je v pravomoci Komise a že je v souladu s její praxí. Domníval se, že další zpracování při sestavování hotové části ve specializovaném závodě je omezené a že sestavení tří nebo čtyř hotových částí do konečného výrobku je až posledním krokem montážního procesu. Rovněž se domníval, že každá část mobilní přístupové plošiny byla vyrobena výhradně pro určitý model stroje a vždy pro určitého výrobce. Tvrdil, že definice výrobku nezahrnuje jednotlivé komponenty, ale hotové části, které vyrábí pouze výrobní odvětví mobilních přístupových plošin.

(52)

Komise zvážila předložené argumenty, ale zachovala definici výrobku definovanou v oznámení o zahájení šetření a ve 27. bodě odůvodnění výše. Předem smontované nebo k montáži připravené části lze podle potřeby použít pouze k sestavení jednotky mobilní přístupové plošiny, a proto jsou neoddělitelně spojeny s hotovou jednotkou mobilní přístupové plošiny. Komise proto považovala za vhodné ponechat v definici výrobku části, kterými jsou podvozek, otočná plošina, zdvihací mechanismus a plošina. Komise rovněž potvrdila, že jednotlivé součásti, pokud jsou prezentovány samostatně, nespadají do definice výrobku. Vzhledem k tomu, že tyto části vyrábělo pouze výrobní odvětví mobilních přístupových plošin, mělo za to, že výrobní odvětví Unie je dobře vymezeno. Komise proto zamítla tvrzení, že nebyla splněna 25 % hranice stanovená v čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(53)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(54)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě mobilních přístupových plošin. Příslušné informace předložilo osmnáct čínských vyvážejících výrobců.

(55)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(56)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení šetření Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné informace by pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot mohla být vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Brazílie. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(57)

Dne 21. prosince 2023 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě mobilních přístupových plošin, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila jako možné vhodné reprezentativní země Brazílii, Mexiko a Turecko.

(58)

Dne 17. května 2024 Komise vydala druhou poznámku o výrobních činitelích (dále jen „druhá poznámka“). V této druhé poznámce se Komise zabývala všemi připomínkami k první poznámce a potvrdila příslušné zdroje, které zamýšlela použít pro stanovení běžné hodnoty. Druhá poznámka informovala zúčastněné strany o výběru Brazílie jako reprezentativní země. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví výši prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na základě snadno dostupných informací pro společnost Madal Palfinger S.A., která je výrobcem výrobku ve stejné obecné kategorii jako mobilní přístupová plošina v reprezentativní zemi.

(59)

Společnost Dingli navrhla použít Malajsii jako reprezentativní zemi a předložila finanční údaje společnosti Favelle Favco Cranes Sdn. Bhd („Favelle Favco“), výrobce těžkých plošin, včetně pobřežních, věžových, přístavních a pásových jeřábů.

(60)

Komise tento návrh zamítla, protože společnost Favelle Favco není výrobcem výrobku, který je předmětem šetření, ani mobilních plošin montovaných na nákladní automobily, tedy výrobku vybraného jako náhrada za mobilní přístupové plošiny, který je vhodnější než stroje vyráběné společností Favelle Favco (viz 189. bod odůvodnění). Mobilní plošiny montované na nákladní automobily využívají stejné hlavní komponenty jako několik kategorií mobilních přístupových plošin, ale jsou postaveny na zadní části nákladního automobilu. Mobilní přístupové plošiny montované na nákladní automobily jsou z hlediska výrobního procesu a vstupního materiálů blízké, aby mohly být považovány za výrobek stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem šetření. Kromě toho jsou tyto plošiny montované na nákladní automobily určeny ke zvedání osob, nikoliv materiálu, což představuje rozdíl oproti jeřábům, které rovněž nevyužívají stejné hlavní komponenty jako mobilní přístupové plošiny.

(61)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(62)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však platí, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(63)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(64)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(65)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(66)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(67)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“ .

(68)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (5), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (jako je odvětví oceli). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva týkající se Číny byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(69)

Žadatel odkázal na důkazy obsažené ve zprávě, aby poukázal na četná narušení čínského hospodářství. Podnět rovněž doplnil zprávu o další relevantní důkazy, jako jsou zprávy mezinárodních organizací, akademické práce nebo zjištění orgánů na ochranu obchodu v jiných jurisdikcích. Žadatel navíc odkázal na zjištění Komise v nedávných šetřeních, která prokázala, že čínské hospodářství je zásadně ovlivněno zásahy čínské vlády.

(70)

Konkrétněji žadatel uvedl, že trh mobilních přístupových plošin v Číně je oddělen od běžných tržních sil z celé řady důvodů, jako je skutečnost, že Čína je komunistický stát založený na doktríně „socialistického tržního hospodářství“; Komunistická strana Číny má silný vliv na ekonomiku země, včetně soukromého sektoru; odvětví mobilních přístupových plošin podléhá státní politice plánování.

(71)

Dále podnět připomněl další podrobnosti týkající se následujících prvků, které vedly k významným zkreslením.

(72)

V odvětví mobilních přístupových plošin působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Podniky ve vlastnictví, pod kontrolou, pod politickým dohledem nebo pod vedením čínských orgánů tvoří podstatnou část čínského hospodářství a odvětví mobilních přístupových plošin.

(73)

Žadatel uvedl příklady jmenování představenstva vyvážejícího výrobce Guangxi LiuGong Machinery Co., Ltd. (dále jen „Liugong“) regionální komisí SASAC a oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) o „špičkové transformaci“„velké čtyřky“ v oblasti čínských stavebních strojů: Sany Heavy Industry Co., Ltd. (Sany), Zoomlion Intelligent Access Machinery Co., Ltd. (Zoomlion), Liugong a XCMG Fire Fighting Safety Equipment Co., Ltd. (XCMG), které jsou klíčovými hráči na trhu mobilních přístupových plošin.

(74)

Žadatel dále uvedl, že Čína považuje odvětví mobilních přístupových plošin za „jedno z důležitých pilířových odvětví“. V tomto odvětví proto hrají důležitou roli státní podniky a stát a Čína již dlouho plánuje konsolidaci svého stavebního průmyslu prostřednictvím obřích fúzí a akvizic ve snaze soustředit obrovskou kapacitu do rukou několika málo hráčů. Žadatel ilustroval proces konsolidace a přítomnost státu tím, že připomněl historii společnosti XCMG, jakož i úlohu, kterou hrálo odvětvové průmyslové sdružení CCMA.

(75)

Za druhé, přítomnost státu ve firmách mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady. Stát vykonává kontrolu nad státním podnikem prostřednictvím svých hlasovacích práv jako vlastník státního podniku a Komunistická strana Číny sleduje, zda státní podniky dodržují vládní politiku, jmenování vedení nebo členů správní rady, a podílí se na klíčových rozhodnutích. V podnětu se poukazuje na to, že společnost XCMG je státní podnik a byla 100 % vlastněna městem Sü-čou, dokud neprošla částečnou privatizací v roce 2020, po níž však zůstala vládní kontrola na úrovni 80 %. Společnost Liugong je navíc také státním podnikem a v roce 2021 byla vybrána komisí SASAC jako „klíčový státní podnik“ v zemi. V podnětu byly dále uvedeny odkazy na formální (vlastnictví akcií) a neformální (propojení osob) vazby mezi státem a vyvážejícím výrobcem Zoomlion.

(76)

Kromě toho podnět poukázal na to, že přímý vliv státu na společnosti přesahuje rámec státních podniků, a to vzhledem k povinné přítomnosti výboru Komunistické strany Číny v soukromých společnostech a rostoucímu vlivu Komunistické strany Číny na obchodní rozhodnutí společností. Podnět poskytl konkrétní příklad skupiny Sany, jejíž předseda je nejen členem Komunistické strany Číny, ale byl také zástupcem Národního lidového shromáždění v roce 2022. Skupina Sany, stejně jako další společnosti, jako jsou Sinoboom, Dingli nebo Sunward Intelligent Equipment Co. Ltd. (Sunward), se rovněž úzce přizpůsobují politice čínské vlády.

(77)

Podnět dále zdůraznil vliv státu také v předcházejících odvětvích, zejména pokud jde o výrobu a dodávky oceli, lithium-iontových baterií, terénních pneumatik, dieselových motorů a elektřiny.

(78)

Zatřetí se podnět týkal veřejných politik či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Podle podnětu určuje směr čínské ekonomiky systém závazných plánů, které stanoví priority a cíle vlády na ústřední i místní úrovni. Čínská průmyslová odvětví, ať už státní nebo soukromá, mají silnou motivaci přizpůsobit své aktivity prioritám příslušných plánů.

(79)

Ve 14. pětiletém plánu (6) jsou špičková zařízení a vozidla využívající nové zdroje energie označena za strategická nově vznikající odvětví a plán rovněž uvádí, že Čína bude „podporovat inovativní rozvoj […] průmyslových strojů“ . Žadatel uvedl, že v důsledku veřejných politik je odvětví mobilních přístupových plošin postiženo strukturálními nadbytečnými kapacitami. Kromě toho žadatel zdůraznil, že pětiletý plán rovněž stanoví vládní politiku a zapojení v předcházejícím odvětví, což je rozhodující pro zkreslení cen v navazujícím odvětví. Podnět se týkal příslušných ustanovení 14. pětiletého plánu, zejména pokud jde o ocelářství a stavební stroje, a také strategie Made in China 2025.

(80)

Kromě toho podnět poukazoval na to, že čínská vláda uměle mění úroveň dodávek surovin nebo centrálně stanovuje ceny, čímž manipuluje s cenami vstupů a meziproduktů pro odvětví mobilních přístupových plošin. Podnět v této souvislosti uvádí takové faktory, jako jsou vývozní kvóty na koks, koksovatelné uhlí a kovový odpad, vývozní cla na železnou rudu, koks, koksovatelné uhlí a ocelový šrot, požadavky na vývozní licence pro koks a koksovatelné uhlí a stanovování cen elektřiny.

(81)

Kromě toho veřejné politiky, jako je iniciativa Jedno pásmo, jedna cesta, vedou podle podnětu k umělému vytváření vnějších odbytišť pro čínské odvětví mobilních přístupových plošin. Současně různé soubory politik, zejména masivní stavební projekty financované státem, výrazně zvýšily poptávku po stavebních strojích na čínském domácím trhu, což vytvořilo umělá vnitřní odbytiště pro výrobce mobilních přístupových plošin.

(82)

Za čtvrté podnět poukazoval na neexistenci nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání čínského práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví. Podnět zdůrazňoval zejména umělé podporování neživotaschopných společností ve stavebnictví, které má dopad na navazující odvětví stavebních strojů, a také nedostatek soukromého vlastnictví pozemků a s tím související netransparentní a politicky motivované poskytování pozemků.

(83)

Za páté, podnět poukazoval na zkreslení mzdových nákladů a na skutečnost, že v Číně působí pouze jedna zákonem uznaná odborová organizace – Všečínská federace odborů. Tato odborová organizace rovněž podléhá vedení Komunistické strany Číny. Čína navíc stále neratifikovala několik nejdůležitějších mezinárodních úmluv o práci. Kromě toho má na čínskou pracovní sílu dopad systém registrace domácností, který byl přijat s cílem nasměrovat alokaci pracovních zdrojů do rozvíjejícího se těžkého průmyslu v městských oblastech a který vzhledem k diskriminačnímu zacházení s migrujícími pracovníky ve skutečnosti vytváří deformaci mzdových nákladů v Číně.

(84)

Za šesté, výrobci mobilních přístupových plošin mají výhodu z přístupu k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. Nejen že hlavní banky v Číně jsou ve vlastnictví státu, ale i soukromé banky musí při své činnosti zohledňovat státní politiku, což se mimo jiné projevuje tím, že investice jsou přednostně směřovány do „podporovaných“ odvětví. Podnět ilustruje tyto výhody pro čínské výrobce mobilních přístupových plošin výčtem půjček, které v minulosti získaly společnosti Liugong, skupina Sany, jakož i XCMG, Zoomlion, Sinoboom a Dingli, a doplňuje tyto odkazy zprávami, které uvádějí politickou motivaci finančních institucí poskytujících tyto půjčky.

(85)

Žadatel dále uvedl, že ratingy dluhopisů a úvěrové ratingy v Číně jsou často zkreslené a systematicky odpovídají nižším mezinárodním ratingům, které jsou základem stávající situace zadluženého státního sektoru. Důvodem jsou „implicitní vládní záruky“ poskytované „podporovaným“ nebo jiným určeným odvětvím, které vylučují nesplácení dluhopisů.

(86)

Žadatel celkově uvedl, že celý čínský trh je ovládán systémovými deformacemi, které se vztahují na odvětví mobilních přístupových plošin a na celé hospodářství. Čínská vláda zasahuje na všech úrovních dodavatelského řetězce mobilních přístupových plošin, čímž vytváří situaci, kdy jsou vstupy, vstupy těchto vstupů atd. tak či onak ovlivněny státním narušením.

(87)

Závěrem žadatel tvrdil, že vzhledem k tomu, že v odvětví mobilních přístupových plošin dochází k významným zkreslením podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, musí být běžná hodnota vypočtena výhradně na základě nákladů na výrobu a prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty v reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje a odpovídající úrovní sociální ochrany a ochrany životního prostředí.

(88)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jakož i v její aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (7), která se opírá o veřejně dostupné zdroje.

(89)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(90)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“  (8).

(91)

Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (9). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(92)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: Odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (10).

(93)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(94)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(95)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“  (11) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(96)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(97)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (12). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(98)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(99)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(100)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(101)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (13).

(102)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (14).

(103)

To samé platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy vlastního kapitálu společností atd. Tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (15).

(104)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (16).

(105)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (17).

(106)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (18).

(107)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(108)

Mezi hlavními hospodářskými subjekty v odvětví dotčeného výrobku je řada společností s významným podílem subjektů napojených na stát. Například společnost XCMG je z 28,24 % vlastněna státem (19), přičemž podíl státu ve společnosti Liugong činí 31,24 % (20) a ve společnosti Zoomlion 17,17 % (21).

(109)

V Číně však vládní kontrola dalece přesahuje rámec přímého vlastnictví. Nejenže odvětví dotčeného výrobku podléhá několika vládním politikám (podrobněji popsaným v oddíle 3.3.4 níže), ale vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích (podrobněji popsaných v oddíle 3.3.3 níže) vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem ze strany vlády. Kromě toho lze kontrolu a politický dohled ze strany vlády pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (22), zejména China Construction Machinery Association (dále jen „CCMA“) (23), která má rovněž pobočku pro stroje pro dekorační a letecké práce (24).

(110)

CCMA například v článku 3 svých stanov uvádí, že se organizace „řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny vytváří organizace Komunistické strany Číny, aby prováděla stranickou činnost a zajišťovala nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací. Subjektem odpovědným za registraci a řízení tohoto sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a subjektem odpovědným za budování strany je stranický výbor komise SASAC“ a že „přijímá obchodní vedení a dohled od subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany a útvarů pro řízení průmyslu“ (25). Kromě toho podle článku 36 stanov musí být osoby pověřené vedením sdružení „[p]odřízeny vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a mít dobré politické vlastnosti“ (26).

(111)

Mezi členy CCMA patří společnosti XCMG, Sinoboom, Liugong a Zoomlion, přičemž XCMG a Zoomlion zároveň zastávají funkci místopředsedů sdružení (27).

(112)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je státním stejně jako soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví skutečně podléhají politickému dohledu a pokynům.

(113)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou skutečně buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státem vlastněných, tak v soukromých. Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (28), přičemž Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země, vzhledem k tomu, do jaké míry v Číně jsou státní a stranické struktury propojené.

(114)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (29)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(115)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (30), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (31).

(116)

Už v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (32). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(117)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (33), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(118)

Oddíl II.4 pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (34).

(119)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví mobilních přístupových plošin.

(120)

Jako příklad uveďme, že v případě společnosti XCMG je předseda skupiny XCMG a společnosti XCMG Machinery zároveň tajemníkem strany. Generální ředitel skupiny XCMG a ředitel společnosti XCMG Machinery je navíc nejen zástupcem tajemníka stranického výboru skupiny XCMG, ale v minulosti působil také jako člen skupiny stranického vedení úřadu městské správy Sü-čou a zástupce generálního tajemníka městského výboru Komunistické strany Číny v Sü-čou (35).

(121)

Společnost XCMG také velmi jasně vyjadřuje svou bezpodmínečnou loajalitu vůči Komunistické straně Číny a ochotu přijmout vedoucí úlohu strany. Podle vlastního vyjádření společnosti XCMG: „[e]kologický systém budování strany ‚Rudá XCMG‘ bere slavnou historickou tradici skupiny XCMG jako ‚rudý gen‘, budování organizační síly základních stranických organizací jako ‚rudou buňku‘ a roli vysoce kvalitní práce při budování strany jako ‚rudý motor‘ “ . Kromě toho „[v] 80 letech od svého založení společnost XCMG vždy integrovala vedení strany do všech úrovní činnosti společnosti, čímž se strana stala nejspolehlivější hlavní silou v případě bouří a zajistila správný směr rozvoje podnikání společnosti“. Společnost XCMG zřejmě hodlá pokračovat ve své věrnosti Komunistické straně Číny i v budoucnu, protože se „bude řídit úvahou Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, plně naplňovat ducha 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny a dvou důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, odhodlaně převezme důležité poslání státních podniků jako ‚pilířů‘ socialistické ekonomiky s čínskými rysy, […] vést kvalitní rozvoj společnosti pod silným vedením strany a nově a více přispívat k uskutečnění čínského snu o velkém omlazení čínského národa!“ (36). Toto prohlášení mimochodem také naznačuje, že se společnost XCMG bez ohledu na formální rozdělení akcií považuje za státní podnik.

(122)

Pokud jde o společnost Liugong, její předseda a generální ředitel je členem Komunistické strany Číny a působil jako poslanec 13. všečínského shromáždění lidových zástupců a poslanec 13. shromáždění lidových zástupců autonomní oblasti Kuang-si Čuang. Místopředseda společnosti navíc působí jako tajemník stranického výboru společnosti a kromě řady dalších politických funkcí také jako zástupce 14. shromáždění lidových zástupců autonomní oblasti Kuang-si Čuang (37).

(123)

Kromě toho podle článku 31 stanov společnosti Liugong (38), výbor Komunistické strany Číny v rámci společnosti

plní následující povinnosti v souladu s ústavou Komunistické strany Číny a dalšími stranickými předpisy:

(124)

Kromě toho podle článku 32 stanov: „[v]ýbor strany společnosti […] vytváří systém a mechanismus pro účast stranické organizace na rozhodování o zásadních otázkách a podporuje představenstvo, dozorčí radu a úroveň řízení při výkonu jejich pravomocí v souladu se zákonem“. Článek 33 stanoví, že„[h]lavními postupy, kterými se výbor strany podílí na rozhodování o zásadních otázkách společnosti, jsou: výbor strany pořádá schůze, na kterých projednává a studuje zásadní otázky, o nichž hodlá rozhodnout představenstvo a vedení společnosti, a předkládá svá stanoviska a návrhy“  (39) .

(125)

Podobná zjištění lze učinit i v případě společnosti Zoomlion, jejíž předseda zastává řadu veřejných funkcí, včetně funkce zástupce 16., 17. a 19. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny, zástupce 10. a 12. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny, zástupce 8., 9. a 10. sjezdu Komunistické strany Číny v provincii Chu-nan a člena 10. výboru Komunistické strany Číny v provincii Chu-nan. Předseda společnosti Zoomlion navíc působí také jako místopředseda CCMA (40).

(126)

Společnost Zoomlion navíc již léta horlivě podřizuje obchodní rozhodnutí vedení Komunistické strany Číny, jak vyplývá z jejích prohlášení z roku 2021: „V celém procesu reforem a inovací společnosti Zoomlion bylo budování strany vždy ukotvením veškeré práce, které hrálo hlavní roli v politickém vedení a doprovodu vysoce kvalitního rozvoje a zajišťovalo, že společnost je stabilní a má široký dosah na cestě trvalého vysoce kvalitního rozvoje. […] Poslušnost vedení strany a posilování budování strany jsou kořenem a duší reformy podniku. Společnost Zoomlion vždy trvala na tom, že reformu a rozvoj podniků povede prostřednictvím budování strany, že stranické organizace budou hrát plnou roli v celkovém řízení a koordinaci všech stran a že využije výhod budování strany k zajištění standardizace a stability podnikové reformy. Za hlavní pilíř reformy a rozvoje podniku považujte „poslušnost vedení strany“. Za posledních dvacet let prošel Zoomlion dvěma velkými bitvami, a to reformou vědeckotechnického systému a reformou státních podniků […]. Reforma a restrukturalizace trvala více než deset let a stranický výbor na vyšší úrovni vždy trval na tom, aby určoval směr a řídil celkovou situaci a předem schvaloval důležité záležitosti; […] Vedení strany je integrováno do všech aspektů reformy a začleněno do všech úrovní řízení společnosti, což zajišťuje správné směřování reformy a účinná opatření. […] Společnost Zoomlion prošla v prvních dvaceti letech rychlým rozvojem, zažila pětiletý pokles v odvětví a od roku 2017 se vrátila k nepřetržitému vzestupnému vývoji. Společnost Zoomlion vždy trvala na tom, že budování strany povede k rozvoji, a proměnila jedinečné výhody budování strany v podnicích v produktivitu, konkurenceschopnost a soudržnost“ (41).

(127)

Také v případě společnosti Sinoboom dochází k překrývání manažerských funkcí Komunistické strany Číny, neboť předseda společnosti je nejen členem Komunistické strany Číny, ale také zástupcem 14. shromáždění lidových zástupců provincie Chu-nan (42).

(128)

Z veřejně dostupných informací navíc vyplývá úzká spolupráce mezi společností Sinoboom a vládními orgány, jakož i finančními institucemi, které provádějí průmyslovou politiku nařízenou státem: „na základně projektu SINOBOOM Intelligent International Intelligent Manufacturing City se konal slavnostní ceremoniál na oslavu postupu [společnosti Sinoboom] mezi 50 nejlepších světových strojírenských společností a dokončení a uvedení první etapy projektu SINOBOOM International Intelligent Manufacturing City do provozu. […], hlavní inženýr a inspektor prvního stupně ministerstva průmyslu a informačních technologií provincie Chu-nan, […], náměstek starosty lidové správy města Čchang-ša, […], tajemník stranického výboru města Ning-siang, […], náměstek tajemníka stranického výboru města Ning-siang a starosta a další vedoucí představitelé provinční a městské správy, […], zástupce tajemníka stranického výboru, místopředseda a generální ředitel Caixin Financial Holdings, […], generální tajemník China Construction Machinery Industry Association, Sü Chung-sia, generální ředitel společnosti [Sinoboom], a zástupci partnerů, jako jsou finanční instituce, se zúčastnili a byli svědky dalšího historického okamžiku na cestě ke kvalitnímu rozvoji společnosti SINOBOOM Intelligent. […] Společnost HUNAN CHASING Financial Holdings jako důležitý partner společnosti [Sinoboom] zorganizovala své dceřiné společnosti tak, aby poskytovaly společnosti [Sinoboom] inovativní komplexní finanční služby pokrývající celý průmyslový řetězec, čímž pomohla společnosti [Sinoboom] přejít na kapitálový trh, a byla společností [Sinoboom] vysoce oceněna. […] V budoucnu bude společnost HUNAN CHASING Financial Holdings neochvějně realizovat strategickou pozici a poslání „tří vrcholů a čtyř novinek“ naší provincie, […] poskytovat inovativní komplexní finanční služby pokrývající celý životní cyklus a celý průmyslový řetězec pro podniky v naší provincii a neustále přispívat svou moudrostí a silou ke kvalitnímu hospodářskému rozvoji naší provincie“ (43).

(129)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (44). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví mobilních přístupových plošin a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(130)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(131)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (45).

(132)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(133)

Cílem 14. pětiletého plánu je „[p]rospět optimalizaci a modernizaci zpracovatelského průmyslu […], [k]ultivovat vyspělé výrobní klastry a podpořit inovační rozvoj průmyslových odvětví, jako jsou […], stavební stroje“, a také zajistit „důkladnou realizaci zvláštních projektů ke zvýšení klíčové konkurenceschopnosti a technologické transformace zpracovatelského průmyslu, povzbudit podniky k používání vyspělých a použitelných technologií, posílit modernizaci zařízení a rozsáhlé uplatňování nových výrobků“  (46) .

(134)

Tyto cíle byly upřesněny v oznámení o prováděcím stanovisku ke zvyšování spolehlivosti zpracovatelského průmyslu, které Ministerstvo průmyslu a informačních technologií vydalo v roce 2023 a v němž byly stanoveny „strategické cíle stát se výrobní velmocí a velmocí kvality se zaměřením na klíčová odvětví, jako je strojírenství […], aby se vytvořila skupina výrobních podniků s vysokou spolehlivostí výrobků, silnou konkurenceschopností na trhu a silným vlivem značky“, a byly uvedeny konkrétní údaje o předcházejících odvětvích, která mají být prioritně podporována: „[s]ystém vstřikování paliva do motoru, systém řazení výkonu traktoru, systém následného zpracování výfukových plynů, digitální hydraulické komponenty a integrovaný systém elektrického pohonu pro stavební stroje […] a obecné základní komponenty, jako jsou špičková ložiska, přesná ozubená kola, vysokopevnostní spojovací materiál, vysoce výkonná těsnění (47)“.

(135)

Kromě toho Ministerstvo průmyslu a informačních technologií dále upřesnilo opatření čínské vlády v oznámení o pracovním plánu pro udržitelný růst strojírenského průmyslu na období 2023–2024 (48). Podle tohoto pracovního plánu má čínská vláda v úmyslu „posílit budování značky kvality, [p]rovádět opatření ke zvýšení spolehlivosti strojírenských výrobků, [r]ealizovat projekty budování základů pro základní spolehlivost výrobků [a] organizovat zvláštní činnosti pro vzestupný rozvoj čínských značek, posílit propagaci a kultivaci značek v klíčových odvětvích, jako jsou průmyslové stroje […], a zvýšit konkurenceschopnost čínských značek“. Pokud jde konkrétně o stavební stroje, čínská vláda uvádí, že „bude vyvinuto úsilí o zlepšení základních schopností odvětví, zajištění průlomu v oblasti (49) “ a že má v úmyslu „[v]ést podniky, aby posílily výzkum a rozsáhlou aplikaci klíčových základních komponentů, jako jsou baterie, motory a elektronické řízení pro stavební stroje využívající nové zdroje energie.“ V neposlední řadě hodlá čínská vláda podpořit poptávku po stavebních strojích vypracováním „politik podpory propagace [a] prozkoumáním mechanismu vyřazení starých stavebních strojů a podporou kvalifikovaných regionů, aby se ujaly vedení při zavádění řízení registrace stavebních strojů a mechanismů vyřazení“ (50).

(136)

Další příklady na úrovni provincie: ve 14. pětiletém plánu rozvoje špičkové výroby v provincii Če-ťiang (51) vládní orgány určily řadu „klíčových úkolů“ , přičemž jedním z nich je podpora odvětví „inteligentních speciálních zařízení“, konkrétně „inteligentních leteckých pracovních plošin.“  (52)

(137)

Na úrovni provincií Komise zjistila, že provincie Chu-nan zavedla zvláštní opatření na podporu průmyslu mobilních přístupových plošin a jeho příslušných dodavatelů (53).

(138)

Na obecní úrovni městský stranický výbor a správa města Sü-čou (provincie Ťiang-su) kromě formulace plánu rozvoje stavebních strojů v Sü-čou (2021–2030) (54), zřídily zvláštní podpůrný projekt „Ekosystém inovací ‚333‘, aby se stavební stroje staly ‚průmyslem č. 1‘“ (55). Tento obecní projekt byl také vybrán provinčními orgány jako typický „případ reformy a inovace pro vybudování silné výrobní provincie“ (56). Cílem projektu je vytvořit z města Sü-čou „hlavní město stavebních strojů“ prostřednictvím organizace průmyslových klastrů, které budou sdružovat a podporovat společnosti, včetně společnosti XCMG (57), což potvrdil i tajemník stranického výboru města Sü-čou: „Sü-čou bude rozvíjet a rozšiřovat odvětví stavebních strojů s větším odhodláním, větším vzorem a praktičtějšími opatřeními a bude usilovat o vybudování vyspělého výrobního klastru s mezinárodní konkurenceschopností, čímž poskytne provincii Ťiang-su silnou podporu při dosahování nových úspěchů v posilování, doplňování a rozšiřování průmyslového řetězce“ (58) ..

(139)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(140)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(141)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(142)

Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (59).

(143)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (60). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (61). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (62).

(144)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví stavebních strojů, a tedy i mobilních přístupových plošin. To ilustruje příklad společnosti XCMG ve městě Sü-čou: „aby pomohla společnosti XCMG rozšířit průmyslovou „tonáž“, zajistilo město Sü-čou od roku 2018 prostřednictvím schválení a rekvizic více než 2 000 mu pozemků pro průmysl stavebních strojů […]“ (63). Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(145)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(146)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (64).

(147)

Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (65). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti.

(148)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (66). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(149)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom že by se odvětví mobilních přístupových plošin netýkal čínský systém pracovního práva. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(150)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(151)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (67), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (68) a pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(152)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (69). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(153)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (70). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (71) .

(154)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (72). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (73). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(155)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(156)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (74). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ . (75) Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(157)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(158)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(159)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(160)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná v aktualizované zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(161)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/ při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v oddílech 3.3.1–3.3.7. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci mobilních přístupových plošin podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení má proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(162)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. aktualizované zprávy.

(163)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(164)

Společnost Sinoboom ve svých připomínkách předložených dne 3. ledna 2024 vyjádřila svůj obecný postoj, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení by neměl být použit z důvodu nedostatku důkazů o významném narušení čínského výrobního odvětví mobilních přístupových plošin, a požádala Komisi, aby akceptovala domácí ceny a náklady řádně oznámené společností Sinoboom. Jinak Sinoboom odkázal na připomínky CCCME týkající se existence významných zkreslení. Argumenty Komise týkající se (údajného nedostatku) důkazů o významném zkreslení jsou proto uvedeny níže v reakci na argumenty CCCME.

(165)

Dne 3. a 22. ledna 2024 předložila CCCME řadu připomínek, v nichž dospěla k závěru, že neexistují dostatečné důkazy o tom, že by v souvislosti s čínským odvětvím mobilních přístupových plošin, jakož i se všemi vstupními materiály, docházelo k významným narušením popsaným v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Proto CCCME požádala Komisi, aby použila domácí ceny a náklady v Číně, protože podle názoru CCCME odrážejí nezkreslené ceny. Na podporu svého stanoviska CCCME uvedla následující argumenty.

(166)

Za prvé, CCCME tvrdila, že žádné důkazy neodhalují, že by trh mobilních přístupových plošin v Číně byl výrazně narušen. Zpráva je zejména aktualizovaná a mobilní přístupové plošiny v ní nejsou zmíněny, stejně jako nejsou zmíněny ve 14. pětiletém plánu nebo v oznámení ke 14. pětiletému plánu; Čína v posledních sedmi letech otevřela svůj finanční systém a na svém území uvítala zahraniční investice; Čína dosáhla významného pokroku v posílení ochrany duševního vlastnictví; Čína rovněž provedla důležité reformy v rámci státních podniků, snížila nadměrnou kapacitu a zvýšila jejich konkurenceschopnost, což výrazně snížilo počet údajných „zombie“ podniků.

(167)

Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Komise zveřejnila a do spisu vložila aktualizovanou zprávu, která z velké části potvrzuje druhy a rozsah narušení popsaných ve zprávě a uvádí další podrobnosti o tom, jak k narušením došlo a jak pokračují. Komise v této souvislosti konstatovala, že čínský finanční systém vykazuje stejné rušivé rysy, které byly pozorovány již v době zveřejnění původní zprávy (viz oddíl 3.3.7 výše). Totéž platí pro sektor státních podniků (viz oddíl 3.3.2 výše), kde Komise například zjistila, že údajné zvýšení konkurenceschopnosti bylo často důsledkem politicky motivované restrukturalizace podniků.

(168)

Za druhé, to, že je odvětví stavebních strojů součástí čínských politických programů „zeleného rozvoje“ a „kvality průmyslových výrobků“, neznamená, že odvětví mobilních přístupových plošin do těchto politik spadá. Odvětví mobilních přístupových plošin ve skutečnosti patří do odvětví průmyslových zařízení.

(169)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. Za prvé, mobilní přístupové plošiny se často používají v souvislosti se stavebními pracemi, což je v rozporu s rozlišením CCCME mezi stavebními stroji a průmyslovými zařízeními. Komise navíc poukázala na to, že ambice 14. pětiletého plánu v oblasti ekologizace a přizpůsobení průmyslu se vztahují na celé čínské hospodářství, jak vyplývá například z článku VIII nebo XXXIX 14. pětiletého plánu.

(170)

Za třetí, CCCME zpochybňuje přítomnost státních podniků v odvětví. CCCME zejména nesouhlasí s kvalifikací společnosti XCMG jako státního podniku, protože její akcie jsou veřejně obchodovatelné a mezi jejími akcionáři jsou i někteří zahraniční akcionáři. Pokud jde o společnost Liugong, CCCME uvedla, že tato společnost není státním podnikem, ale veřejnou společností obchodovanou na burze cenných papírů v Šen-čenu. V této souvislosti CCCME vyzvala Komisi, aby věnovala mimořádnou pozornost zdrojům, a varovala před používáním nespolehlivých informačních zdrojů, jako jsou například internetové stránky seetao.com.

(171)

Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Komise zaprvé odkázala na připomínky ve 107. až 110. bodě odůvodnění týkající se vlastnictví státu ve společnosti XCMG, jakož i ve společnosti Liugong a dalších výrobcích mobilních přístupových plošin, a rovněž dalších typů kontroly ze strany vlády. Komise dále připomněla, že společnost XCMG i společnost Liugong jsou členy (společnost XCMG dokonce místopředsedou) CCMA, která se výslovně hlásí k vedení Komunistické strany Číny a přijímá obchodní pokyny a dohled státních orgánů (viz 110. až 111. bod odůvodnění). Proto bez ohledu na nominální podíl státu v těchto podnicích nebo na skutečnost, že část jejich akcií drží zahraniční akcionáři, fungují tyto podniky pod kontrolou nebo politickým dohledem či vedením orgánů ČLR a stát může zasahovat do jejich cen nebo nákladů. Pokud jde o zdroje použité na podporu argumentů týkajících se existence či neexistence podstatných zkreslení, Komise uvedla, že zatímco CCCME vyzvala Komisi, aby použila spolehlivé zdroje, sama CCCME opakovaně odkazovala na zdroje, které nelze považovat za spolehlivé, jako jsou noviny vlastněné oddělením propagandy ústředního výboru Komunistické strany Číny.

(172)

Za čtvrté, bez ohledu na typ vlastnictví společností XCMG a Liugong CCCME tvrdila, že jejich omezený vývoz do EU by neumožnil žádné narušení, které by proniklo do celkového čínského vývozu víceúčelových zařízení do EU, protože žádná ze společností není subjektem, který by stanovoval ceny na úrovni EU. Čínští výrobci zařazení do vzorku, kteří jsou mimochodem plně vlastněni USA, mají silnější vliv na stanovování cen v EU.

(173)

Toto tvrzení není na místě. Podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise neposuzuje, zda významná narušení ovlivňují stanovení cen v USA, ale zda je vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi z důvodu existence významných narušení v této zemi. Tento argument byl tedy odmítnut.

(174)

Za páté, CCCME tvrdila, že přítomnost státu ve firmách neexistuje, a nedává mu tak možnost ovlivňovat ceny či náklady. Neexistují zejména žádné důkazy o tom, že by vedoucí pracovníci společnosti XCMG a/nebo Liugong jednali po zásahu státu. Podobně je na tom i společnost Zoomlion, která je rovněž kótovaná na burze a jejíž soukromí vlastníci, včetně zámořských investorů, a SASAC provincie Chu-nan vlastní pouze 14,4 % akcií, což je nedostatečné k tomu, aby mohla vykonávat jakoukoli významnou kontrolu, která by mohla vést k narušení hospodářské soutěže.

(175)

Tento argument je založen na mylném tvrzení, že vlastnictví nižší než nominální většiny akcií vylučuje, aby stát zasahoval do obchodní činnosti podniku. Komise jej odmítla z důvodů, které jsou podrobně popsány výše v oddílech 3.3.2 a 3.3.3, zejména ve 109. až 111. a 120. až 129. bodě odůvodnění.

(176)

Za šesté, CCCME poukázala na to, že účast vládních úředníků na zahajovacích ceremoniálech nebo setkáních představenstva společnosti s vládními úředníky nemá důkazní hodnotu o jakémkoli zásahu státu. Takové praktiky jsou zvykem nejen v Číně, ale například i ve Francii.

(177)

Komise nemůže s tímto argumentem souhlasit. Ačkoli odkazy na třetí země, jako je Francie, nejsou v tomto kontextu relevantní, Komise poznamenala, že vazby mezi vedením společností v odvětví mobilních přístupových plošin a mezi čínskou vládou a/nebo členy Komunistická strana Číny dalece přesahují účast na ceremoniálech, jak je podrobně uvedeno v oddíle 3.3.3 výše.

(178)

Za sedmé, pokud jde o významná narušení na předcházejících trzích, CCCME poukázala na specifika šetření v USA, při nichž se používají „dostupné nepříznivé skutečnosti“, a kromě toho uvedla, že posouzení v USA proběhlo před více než třemi lety. Kromě toho CCCME zpochybnila rušivý potenciál 14. pětiletého plánu tím, že citovala jeho článek XXXIX a uvedla, že toto ustanovení se týká environmentálních ambicí v těžebním průmyslu, a nikoli hospodářských narušení. V této souvislosti CCCME zdůraznila, že Evropa rovněž sleduje ekologické ambice prostřednictvím rámců Zelené dohody a Fit for 55. Trestání ekologických iniciativ ve stavu klimatické krize by od takových ambicí odradilo a mělo by pro svět vážné důsledky.

(179)

Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Komise doplnila argumenty předložené žadatelem vlastním výzkumem (viz oddíly 3.3.1 až 3.3.7), čímž prokázala přítomnost významných zkreslení bez ohledu na důkazní hodnotu posouzení USA. Podobně byl v aktualizované zprávě podrobně vysvětlen rušivý potenciál 14. pětiletého plánu jakožto dokumentu, který je středobodem složitého systému vládního průmyslového plánování v Číně (viz zejména 97. až 100. bod odůvodnění výše). Vyjmutí jediné citace ze 14. pětiletého plánu z tohoto systému plánování průmyslové politiky nemůže tento rušivý účinek systému plánování změnit. Komise dále uvedla, že ekologické ambice Evropy nejsou v souvislosti s posouzením prováděným podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení relevantní.

(180)

Za osmé, CCCME zpochybňuje jakoukoli spojitost mezi konkrétními výrobci baterií pro elektromobily a/nebo projekty s odvětvím mobilních přístupových plošin a poukazuje rovněž na to, že modely mobilních přístupových plošin společnosti XCMG vybavené motory čínského státního výrobce Yuchai jsou určeny pro vnitřní spotřebu, protože motor nesplňuje vysoké standardní požadavky třetích zemí. Podobně CCCME uvedla, že platnost dohody mezi společností Zoomlion a státním podnikem Dongfeng Motor Corporation již vypršela a transakce podle této dohody byly v každém případě provedeny za tržních podmínek. CCCME dále připomněla, že čínští výrobci používají různé díly mobilních přístupových plošin vyráběné západními výrobci, zatímco výrobci mobilních přístupových plošin v EU nakupují řadu dílů z Číny.

(181)

Komise tento argument nepřijala. V kontextu zavádění přítomnosti státních společností v předcházejících odvětvích mají konkrétní smluvní podmínky mezi společnostmi Zoomlion a Dongfeng Motor Corporation druhořadý význam. Podobně údajná skutečnost, že některé motory dodané společností Yuchai byly zabudovány do modelů mobilních přístupových plošin pro domácí trh, nezpochybňuje významnou přítomnost státních podniků mezi výrobci motorů mobilních přístupových plošin. Komise rovněž uvedla, že CCCME nezpochybňuje odkaz žadatele na silnou přítomnost státu na dalších trzích vstupů, jako je těžba a zpracování rud železných kovů (60 %), podpůrné činnosti pro těžbu (97 %) nebo tavení a zpracování železných kovů (72 %). Komise nepovažovala za relevantní skutečnost, že čínští výrobci údajně používají různé díly mobilních přístupových plošin vyrobené západními výrobci nebo že výrobci mobilních přístupových plošin v EU nakupují řadu dílů z Číny.

(182)

Za deváté, CCCME tvrdila, že neexistují žádné důkazy o tom, že by odvětví mobilních přístupových plošin mělo prospěch z veřejných politik nebo opatření diskriminujících domácí dodavatele. CCCME v této souvislosti uvedla, že odkaz na „nově vznikající odvětví“ ve 14. pětiletém plánu nelze v žádném případě přeložit jako existenci diskriminace nebo zkreslení, a to i proto, že mobilní přístupové plošiny nepředstavují špičková zařízení. Odvětví mobilních přístupových plošin navíc nemá prospěch z iniciativy Jedno pásmo, jedna cesta, která není zaměřena na průmyslová zařízení, k nimž mobilní přístupové plošiny patří, ale na stavebnictví, tedy odvětví, v němž podle CCCME nedochází k žádným narušením a jehož rozvoj je v každém případě nezávislý na odvětví mobilních přístupových plošin. CCCME uvedla, že čínské úřady spíše deregulují stavební sektor a že i když jsou státní zásahy v tomto odvětví nezbytné, půjčky developerům jsou poskytovány za tržní hodnotu.

(183)

Komisi tento argument nepřesvědčil. Jak je podrobně vysvětleno v oddíle 3.3.4, odvětví mobilních přístupových plošin těží z řady veřejných politik, ať už přímo, nebo jako součást většího odvětví, v němž výrobci mobilních přístupových plošin působí (viz zejména 133. až 137. bod odůvodnění). Komise navíc shledala odkaz CCCME na odvětví stavebnictví jako na oblast, v níž převažují tržní zásady, za velmi nevěrohodný, a to i vzhledem k tomu, že čínské odvětví bydlení, tj. odvětví přímo související s odvětvím stavebnictví, je i nadále předmětem regulačních opatření čínských orgánů (76). Komise proto argument CCCME zamítla.

(184)

Nakonec CCCME uvedla, že Čína dosáhla významného pokroku v oblasti úpadku a že provedla důležité reformy v rámci státních podniků, čímž snížila nadměrnou kapacitu a zvýšila jejich konkurenceschopnost, což výrazně snížilo počet „zombie“ společností a omezilo narušení trhu.

(185)

Tento argument je v podstatě opakováním argumentu, kterým se zabýval již výše uvedený 167. bod odůvodnění. Komise dále uvedla, že CCCME namísto poskytnutí věcných informací o údajných tržně orientovaných reformách odkázala na prohlášení čínské vlády z roku 2017 a na články třetích stran, které existenci narušení skutečně potvrzují. Tento argument byl proto odmítnut.

(186)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(187)

Jak je vysvětleno v 57. až 58. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 21. prosince 2023 a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 17. května 2024. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru zvolit v tomto případě Brazílie jako vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(188)

Komise nedokázala určit zemi, která by byla na stejné úrovni hospodářského rozvoje jako Čína a která by vyráběla výrobek, který je předmětem šetření, a měla snadno dostupné příslušné finanční informace. V důsledku toho Komise hledala případné reprezentativní země, kde existuje výroba výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření.

(189)

Komise za účelem výběru reprezentativní země určila výrobek ve stejné obecné kategorii jako mobilní přístupové plošiny. Tímto výrobkem jsou mobilní plošiny montované na nákladní automobily. Mobilní plošiny montované na nákladní automobily využívají stejné hlavní komponenty jako několik kategorií mobilních přístupových plošin, ale jsou postaveny na zadní části nákladního automobilu. Vozidla jsou nakupována výrobci a mají minimální vliv na složení zdvihací části plošiny. Mobilní přístupové plošiny montované na nákladní automobily byly dostatečně blízké, pokud jde o konečné použití, výrobní proces a vstupní materiály, a v důsledku toho i prodejní, režijní a správní náklady a zisk, aby mohly být považovány za výrobek stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem šetření.

(190)

Společnost Sinoboom navrhla jako výrobek stejné obecné kategorie jako mobilní přístupové plošiny použít mobilní a pásové jeřáby vyráběné společností Liebherr-International AG v Brazílii.

(191)

Komise tento návrh zamítla, protože jeřáby jsou zařízení pro manipulaci s materiálem, která se používají ke zvedání zboží, nikoli osob. První z nich jsou z definice výrobku, který je předmětem šetření, výslovně vyloučeny.

(192)

Komise zjistila výrobu mobilních plošin montovaných na nákladní automobily na ve dvou zemích s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína: Brazílii a Srbsku.

(193)

Výrobní závod v Srbsku nebyl v období šetření v provozu. Komise proto vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi, protože tato země vyrábí mobilní plošiny montované na nákladní automobily. Komise poté prověřila dostupnost finančních údajů.

(194)

Pokud jde o Brazílii, společnost Madal Palfinger Brazil, 100 % dceřiná společnost společnosti Palfinger GmbH, výrobce mobilních přístupových plošin se sídlem v Rakousku, vyráběla plošiny montované na nákladní automobily. Finanční údaje byly k dispozici pro roky 2022 a 2023 a týkaly se celého období šetření.

(195)

Společnost Dingli a CCCME tvrdily, že brazilská společnost Madal Palfinger není vhodným zdrojem zisku a prodejních, režijních a správních nákladů, protože nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(196)

Společnost Dingli rovněž tvrdila, že společnost Madal Palfinger je 100 % dceřinou společností společnosti z EU.

(197)

Komise tyto argumenty odmítla s odůvodněním, že kromě Mexika a Turecka neexistuje žádná jiná vhodná země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje, která by vyráběla výrobek, který je předmětem šetření. Vlastnictví brazilského výrobce ze strany EU bylo považováno za irelevantní, protože společnost Madal Palfinger je nedílnou součástí domácího průmyslového komplexu v Brazílii a Latinské Americe.

(198)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce CCCME uvedla, že pokud významná část činnosti společnosti Madal Palfinger odpovídá transakcím a operacím uvnitř skupiny, nelze náklady a zisky společnosti považovat za spolehlivé pro účely stanovení běžné hodnoty, protože tyto transakce nebyly provedeny v běžném obchodním styku.

(199)

Komise tento argument odmítla, protože po přezkoumání podrobného účetnictví společnosti Madal Palfinger za období šetření neshledala žádné známky „nespolehlivých transakcí uvnitř skupiny“. CCCME rovněž nepředložila žádný důkaz o tom, že by významnou část činnosti společnosti Madal Palfinger tvořil tento typ transakcí.

(200)

CCCME tvrdila, že Brazílie v současné době uplatňuje antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření na ocel válcovanou za tepla, těžké plechy, ocelový drát, ploché tyče z oceli, trubky z uhlíkové oceli, trubky z nerezové oceli, měděné trubky a plechy z nerezové oceli válcované za studena. Vzhledem k tomu, že ocelové materiály představují základní vstupy mobilních přístupových plošin, včetně ocelových plechů a desek válcovaných za tepla, ocelových tyčí a dutých konstrukčních tvarů, narušila restriktivní opatření na dovoz cenu těchto ocelových vstupů na brazilském domácím trhu.

(201)

Komise tento argument odmítla, protože se má za to, že opatření na ochranu obchodu nenarušují trhy, na nichž jsou uplatňována. Naopak, tato opatření mají obnovit rovné podmínky. Samotná existence těchto opatření nemůže být důvodem pro vyloučení země jako reprezentativní země.

(202)

Poté, co Komise uznala, že Brazílie může být považována za vhodnou reprezentativní zemi z hlediska podobné úrovně rozvoje jako Čína a dostupnosti příslušných finančních údajů, nepovažovala za nutné posoudit úroveň sociální a environmentální ochrany dalších potenciálních reprezentativních zemí.

(203)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(204)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(205)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce bude používat statistiky zveřejněné brazilským Ústavem pro geografii a statistiku (78) a statistiku cen elektřiny zveřejňovanou brazilskou vládou v měsíčním energetickém věstníku pro elektřinu (79) a ceny plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejněné Ministerstvem pro doly a energetiku (80).

(206)

CCCME a společnost Sinoboom uvedly, že Komise uvedla pouze konečné ceny zaplacené za clo a nezveřejnila výchozí údaje, na jejichž základě stanovila konečnou nezkreslenou hodnotu.

(207)

Komise tento argument odmítla, protože informovala strany, že se opírá o databázi GTA, snadno dostupný zdroj informací obsahující ceny zaplacené za clo. Rovněž nebylo jasné, co se rozumí „výchozími údaji“, jak tvrdily CCCME a společnost Sinoboom.

(208)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k neobvykle velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto z hlediska hodnoty zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny.

(209)

CCCME tvrdila, že zařazení nákladů pod 1 % celkových nákladů do kategorie spotřebního materiálu je nepřijatelné, protože jde o jednotlivé nákladové položky.

(210)

Komise tento argument zamítla, protože vzhledem k neobvykle velkému počtu výrobních činitelů v tomto případě bylo seskupení nevýznamných vstupů shledáno jako vhodné. Jelikož se jednalo o nevýznamné náklady, byl dopad na výpočet dumpingového rozpětí považován za malý.

(211)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele mobilních přístupových plošin

(212)

U některých výrobních činitelů v Brazílii, které byly v databázi GTA uváděny v CNY/kus, použila Komise pro výpočet běžné hodnoty cenu zaplacenou za clo v kilogramech, jak byla uvedena jako vedlejší cena v databázi GTA, protože to bylo považováno za přesnější vzhledem k tomu, že tyto výrobní činitele mají rozdílnou závažnost, tj. jejich podíl se může výrazně lišit. Ceny uváděné v kusech tyto rozdíly přesně nezachycovaly.

(213)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Při stanovení této částky vycházela Komise z údajů od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(214)

Na základě připomínek společnosti Dingli, CCCME a společnosti Sinoboom, že referenční hodnota pro motory zveřejněná ve druhé poznámce je nesprávná, Komise tento argument přijala a použila buď cenu zaplacenou za clo v kilogramech, nebo cenu zaplacenou za clo v kusech, jak je uvedena jako sekundární cena v databázi GTA.

(215)

Vzhledem k částečnému použití článku 18 na společnost Sinoboom, viz 25. bod odůvodnění, Komise rozdělila náklady jednoho vykázaného typu zboží na ostatní typy zboží pomocí vypočteného alokačního poměru. Některé náklady byly považovány za spotřební materiál.

(216)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně výrobce v reprezentativní zemi (ze závodu) použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. K této ceně byly připočteny náklady na dopravu za použití metodiky popsané v 218. bodě odůvodnění. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (84). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, který by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Zbývající objemy byly považovány za reprezentativní.

(217)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je uvedeno v tabulce 1.

(218)

Komise vyjádřila náklady vývozců zařazených do vzorku na dopravu u dodávek surovin jako procento skutečných nákladů na každou surovinu a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejnou surovinu v Brazílii, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Tyto náklady byly připočteny k dovozní ceně včetně dovozních cel s cílem stanovit nezkreslenou cenu surovin dodaných k bráně výrobce v reprezentativní zemi.

(219)

Brazilský Ústav pro geografii a statistiku zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise použila nejnovější dostupné statistiky za rok 2021 pro průměrné náklady práce v odvětví výroby strojů, zařízení a vybavení pro přepravu a zvedání nákladů a osob.

(220)

CCCME a společnost Dingli požádaly o použití statistik MOP s tím, že údaje brazilského Ústavu pro geografii a statistiku vycházejí z výsledků dobrovolného průzkumu.

(221)

Komise žádost zamítla, protože MOP nerozlišuje platy podle konkrétních kategorií podnikání; výroba je nejspecifičtější kategorií, kterou lze použít. Kromě toho se v údajích MOP nerozlišuje podle velikosti podniků. Průzkum brazilského Ústavu pro geografii a statistiku slouží také jako zdroj databáze MOP.

(222)

CCCME a společnost Dingli požadovaly, aby se pro výpočet mzdových nákladů používala tabulka 1.1 každoročního průzkumu odvětví (85) pro výpočet mzdových nákladů. Tvrdily, že tabulka 1.1 poskytuje údaje o počtu zaměstnanců souvisejících s výrobou a o jejich mzdách, zatímco tabulka 2.2 poskytuje obecné údaje pro místní jednotky průmyslových podniků, včetně všech zaměstnanců mimo pracovníky související s výrobou.

(223)

Komise žádost zamítla, protože tabulka 2.2 každoročního průzkumu odvětví (86), která byla použita pro výpočet, poskytuje údaje o mnohem specifičtějších kategoriích podniků, konkrétně v odvětví výroby plošin.

(224)

CCCME ve svých připomínkách souvisejících s mzdovými náklady tvrdila, že do výpočtu příspěvků na sociální zabezpečení by Komise měla zahrnout pouze příspěvky do Instituto Nacional do Seguro Social (INSS) a Fundo de Garantia do Tempo de Serviço (FGTS).

(225)

Toto tvrzení nebylo doloženo. Komise tento argument předběžně zamítla, protože CCCME nepředložila dostatečné důkazy pro omezení příslušné části mzdových nákladů na výše uvedené příspěvky. Podle průzkumu Komise existují v Brazílii další příspěvky (87).

(226)

CCCME a společnost Dingli požadovaly, aby se pro výpočet nákladů práce použily směnné kurzy pro rok 2021, nikoli směnné kurzy během období šetření. Komise při přepočtu mzdových nákladů vzniklých v roce 2021 z brazilských realů na čínské jüany vycházela ze směnného kurzu v období šetření.

(227)

Komise výpočty odpovídajícím způsobem upravila.

(228)

Komise při výpočtu vycházela ze mzdových nákladů z roku 2021, což jsou jediné dostupné údaje, a aby tyto náklady přiblížila skutečným hodnotám v období šetření, použila index mzdových nákladů pro období 2016–2021, tj. 106,24 %. CCCME a společnost Dingli navrhly použít novější indexaci, která by pokrývala období od roku 2021 do období šetření. Takový průměrný index příjmů podle údajů brazilského Ústavu pro geografii a statistiku činí 103,1 %. Komise návrh přijala a hodnoty upravila.

(229)

Cenu elektřiny pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje brazilská vláda v měsíčním energetickém věstníku. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v CNY/kWh, které byly zveřejňovány na období od října 2022 do září 2023.

(230)

CCCME a společnost Dingli ve svých připomínkách k druhé poznámce o výrobních činitelích upozornily na administrativní chybu při použití směnného kurzu pro výpočet ceny elektřiny a plynu. Komise chybu opravila.

(231)

Společnost Dingli a CCCME tvrdily, že z ceny elektřiny a plynu by se měla odečíst 17,5 % DPH.

(232)

Komise tento argument odmítla, protože DPH je skutečným nákladem, který platí společnost Madal Palfinger v reprezentativní zemi.

(233)

Cenu zemního plynu pro průmyslové odvětví v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo dolů a energetiky. Komise použila ceny průmyslové elektřiny v CNY/kWh zveřejněné pro období od října 2022 do září 2023.

(234)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(235)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(236)

CCCME tvrdila, že Komise by měla použít údaje z účetnictví společnosti Madal Palfinger k určení podílu výrobních režijních nákladů na základě dostupných údajů.

(237)

Komise tento argument odmítla a pro výpočet individuálních rozpětí použila procentní podíl režijních nákladů vynaložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, který byl ověřen během inspekcí na místě, neboť to navzdory zkreslení vedlo k mnohem přesnějším výsledkům pro jednotlivé společnosti než spoléhání se na obecné režijní náklady získané z účetnictví společnosti Madal Palfinger.

(238)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky nákladů na výrobní režii, prodejních, režijních a správních nákladů, zisku a odpisů vycházela Komise ve druhé poznámce k výrobním činitelům z finančních údajů společnosti Madal Palfinger S.A. pro rok 2023 zveřejněných v časopise Pioneiro (88).

(239)

Společnost Dingli uvedla, že Komise by měla vypočítat vážený průměr prodejních, režijních a správních nákladů a zisku týkajících se období šetření kromě údajů za rok 2023 také na základě údajů za rok 2022. Komise toto tvrzení přijala a odpovídajícím způsobem přepočítala prodejní, správní a režijní náklady a zisk pomocí váženého průměru finančních údajů za roky 2022 a 2023, aby bylo náležitě zohledněno období šetření. Finanční údaje zahrnující výhradně poslední čtvrtletí roku 2022 a 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 nebyly k dispozici.

(240)

Společnosti Sinoboom a Dingli navrhly vyloučit příjmy z prodeje týkající se vývozu pro účely výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů.

(241)

Komise tento argument odmítla, protože nemohla identifikovat účet zisků a ztrát týkající se vývozního a domácího prodeje. V důsledku toho nebylo možné oddělit náklady na domácí a vývozní prodej.

(242)

CCCME a společnost Dingli tvrdily, že Komise upravila finanční náklady společnosti Madal Palfinger tak, že odstranila hodnotu „úprav současné hodnoty“, zatímco finanční příjmy ponechala bez úpravy o hodnotu položky stejné povahy, a požadovaly, aby Komise upravila finanční příjmy brazilské společnosti o „hodnotu úprav současné hodnoty“ ve výši 11 526 000 BRL, jak je uvedeno v poznámce 19 k účetní závěrce.

(243)

Toto tvrzení nebylo doloženo. Komise je předběžně zamítla, protože se domnívala, že „úpravy současné hodnoty“ u finančních příjmů se nacházejí v běžném obchodním styku, a proto chybí dostatečně jasný důvod pro jejich odstranění.

(244)

Společnost Dingli a CCCME tvrdily, že náklady na přepravu, pojištění přepravy a provize by měly být z výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů odstraněny.

(245)

Komise návrh zamítla, protože neměla k dispozici dostatečné informace týkající se určení příjmů a nákladů souvisejících s přepravou, pojištěním přepravy a provizemi, které by umožnily oddělení nákladů souvisejících s vývozem a domácím prodejem.

(246)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě obchodní úrovně odpovídající ceně ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(247)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, byly potvrzeny během inspekce na místě. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(248)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 234. až 238. bodě odůvodnění. Stanovila je na základě účetní závěrky společnosti Madal Palfinger S.A, jak je vysvětleno ve 238. bodě odůvodnění.

(249)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozích bodech odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Madal Palfinger S.A. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží (dále jen „COGS“) a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 21,61 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 10,86 %. Komise považovala tyto částky za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu.

(250)

Společnost Terex prohlásila, že osm použitých typů zboží bylo nezkreslených. Komise tyto typy zboží odmítla, protože byly nakoupeny domácími kanály nebo prodejem uvnitř skupiny. Společnost Terex dále tvrdila, že třináct dalších surovin bylo rovněž nezkreslených. Komise zjistila, že tyto náklady jsou nižší než 1 % výrobních nákladů, a proto je zařadila do skupiny spotřebního materiálu.

(251)

Vzhledem k částečnému použití článku 18 na společnost JLG, viz 24. až 28. bod odůvodnění, byla běžná hodnota pro společnost JLG početně zjištěna na základě informací od ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, pokud jde o řadu reprezentativních typů výrobku, které prodávali jak ostatní vyvážející výrobci, tak společnost JLG. Komise vycházela z míry využití těchto vývozců spolu s referenčními hodnotami pro Brazílii.

(252)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení. Vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byly provedeny úpravy ceny o veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o zisk ve výši 5 %, s přihlédnutím k předběžnému zamítnutí tvrzení společnosti Terex, že působila jako samostatný hospodářský subjekt, jak je uvedeno výše.

(253)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, běžná hodnota a vývozní cena byly v případě potřeby upraveny tak, aby: i) bylo možné je očistit zpět na úroveň ze závodu; a ii) bylo možné zohlednit rozdíly v činitelích, o nichž se tvrdilo, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, a které byly prokázány.

(254)

Jak je vysvětleno v 246. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(255)

Aby byla vývozní cena očištěna zpět na úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu, byly provedeny úpravy o clo, ostatní dovozní poplatky, náklady na dopravu, manipulaci s nákladem a vedlejší náklady, jakož i náklady na balení.

(256)

Byly zohledněny následující činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady, náklady na záruky a garance, náklady na technickou pomoc a služby, bankovní poplatky a provize.

(257)

Komise v případě potřeby odečetla v souladu s čl. 2 odst. 9 rovněž prodejní, správní a režijní náklady a zisk ve výši 5 %, který byl u dovozců, kteří nejsou ve spojení, považován za přiměřený (viz 252. bod odůvodnění výše).

(258)

Společnost Terex China prohlásila, že by měla být posuzována jako jeden hospodářský subjekt společně s dalšími subjekty, které patří do stejné skupiny společností („Terex Corporation“), pokud jde o výpočet běžné hodnoty. Podle svého tvrzení slouží společnost Terex China jako smluvní výrobce společnosti Terex Global Gmbh (TGG) registrované ve Švýcarsku. Společnost Terex China obstarává suroviny a vyrábí výrobky jménem společnosti TGG. Skupina namísto zisku uplatňuje na smluvní výrobce marži k nákladům, která činí 6 %. Podle společnosti TGG působí společnosti různých subjektů společnosti Terex, které se podílejí na výrobě a prodeji mobilních přístupových plošin, jako jeden hospodářský subjekt, přestože se jedná o právně odlišné subjekty.

(259)

Skupina řídí svou globální výrobu centrálně na základě prognóz prodeje od jednotlivých poboček odpovědných za regionální prodej. Společnost Terex China dále nemá žádné prodejní náklady související s prodejem v EU, protože pobočky skupiny v Unii fungují jako prodejní oddělení pro prodej v EU. Společnost Terex China nemá žádné přímé kontakty se zákazníky v EU, protože prodej v Unii organizují a realizují pobočky skupiny.

(260)

Komise toto tvrzení a důkazy ve spisu přezkoumala. Podle smlouvy o výrobních službách a dodávkách mezi společnostmi Terex China a TGG vrací společnost Terex China společnosti TGG peníze v případě, že výrobky nesplňují potřebné specifikace. Veškeré spory vyplývající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní se navíc řídí zákony státu Delaware, USA, a vykládají se v souladu s nimi. Kupní cena za výrobky dodávané společností Terex společnosti TGG nebo jejím přidruženým společnostem je dále založena na tržní ceně, na které se strany čas od času dohodnou. Komise se domnívala, že tyto prvky ukazují na protichůdné zájmy.

(261)

Kromě toho Komise zjistila, že prostřednictvím společnosti TGG prodávali i jiní výrobci než společnost Terex China.

(262)

Pokud jde o vztah mezi společnostmi Terex China a TGG na jedné straně a Genie France, společností ve spojení, a Terex Italia na straně druhé, jejich smlouvy obsahují platbu marže v souladu s principem tržního odstupu v rozmezí 5–10 %, doložku, že strany jednají jako nezávislí dodavatelé, doložku o volbě práva a soudní příslušnosti v případě sporu a doložku, která definuje vztah mezi stranami jako „prodávající a kupující“.

(263)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo tvrzení, že různé subjekty společnosti Terex zapojené do výroby a prodeje mobilních přístupových plošin fungují jako jediný hospodářský subjekt, předběžně zamítnuto.

(264)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(265)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(266)

Jak je vysvětleno ve 24. až 27. bodě odůvodnění, Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení využila v případě společností Sinoboom a JLG dostupné údaje. V případě společnosti Sinoboom byly pro stanovení běžné hodnoty, pokud jde o její nakupované vstupní materiály, použity odpovídající referenční ceny těchto vstupních materiálů.

(267)

Pokud jde o společnost JLG, byla běžná hodnota z důvodu částečného použití článku 18, jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění výše, početně zjištěna na základě informací vypočtených pro ostatní spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Komise vycházela z míry využití těchto vývozců spolu s referenčními hodnotami pro Brazílii. Zjištěná běžná hodnota byla poté porovnána s vývozními cenami společnosti JLG. V případě společnosti Sinoboom byly v důsledku částečného použití článku 18 (25. a 26. bod odůvodnění) náklady na jeden typ zboží, které společnost vykázala, přiděleny ostatním druhům společné organizace trhu pomocí vypočteného alokačního poměru (viz 215. bod odůvodnění). Vypočtená dumpingová rozpětí pro společnosti JLG a Sinoboom tedy činila 54,5 %, resp. 55,3 %. Komise vypočítala vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, avšak bez ohledu na rozpětí stanovená za okolností uvedených v článku 18 základního nařízení.

(268)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 42 %.

(269)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě Eurostatu.

(270)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 90 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(271)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(272)

Výrobek, který je předmětem šetření, definovaný v oddíle 2 zahrnuje jak jednotky (celé stroje), tak jejich části. Níže uvedená analýza různých ukazatelů újmy se však zaměřuje pouze na jednotky, nikoli na jednotlivé části. Ačkoli výrobní odvětví Unie v posuzovaném období vyrábělo jednotky i jejich části, samotné části neprodávalo ani nenakupovalo. Vyrobené části se používají vždy pro konkrétní typ stroje, obvykle se vyrábějí na zakázku. Analýza újmy byla proto předběžně založena pouze na jednotkách.

(273)

Podle žadatele vyrábělo během období šetření obdobný výrobek v Unii 22 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(274)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 35 000 jednotek (kompletních strojů). Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, konkrétně na základě ověřené odpovědi na dotazník obdržené od žadatele, které byly pokud možno porovnány s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(275)

Jak je uvedeno v oddíle 1.5.1, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 56 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(276)

Komise stanovila spotřebu Unie na základě:

(277)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v jednotkách)

(278)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 122 %.

(279)

Dovoz z ČLR vycházel z údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, u nichž se mělo za to, že představují 100 % dovozu do Unie.

(280)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu čínského dovozu se spotřebou na trhu v Unii podle výše uvedené tabulky 2.

(281)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(282)

Během posuzovaného období se objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR zvýšil o 226 % a jeho podíl na trhu vzrostl z 37 % v roce 2020 na 54 % v období šetření, což představuje nárůst o 47 %.

(283)

Komise stanovila dovozní ceny na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří byli považováni za téměř 100 % dovozu do Unie.

(284)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní cena (v EUR/jednotka)

(285)

V posuzovaném období se průměrná cena čínského dovozu zvýšila o 60 % a v období šetření dosáhla úrovně 17 879 EUR/jednotku.

(286)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(287)

Cenové srovnání bylo provedeno pro stejný druh výrobků u obchodních operací na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Na základě výše uvedených skutečností bylo u dumpingového čínského dovozu na trh Unie stanoveno vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 13,4 %.

(288)

V každém případě, bez ohledu na existenci cenového podbízení, Komise předběžně zjistila, že čínský dovoz významně stlačil ceny výrobního odvětví Unie, které muselo během období šetření prodávat za ceny nižší než náklady. Rozpětí prodeje pod cenou na vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku jsou značná.

(289)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(290)

Jak je uvedeno v oddíle 1.5.1, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(291)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů z podnětu a odpovědi žadatele na specifický dotazník. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(292)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(293)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(294)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

(295)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie zvýšila o 100 % a v období šetření dosáhla více než 35 000 jednotek. Zvýšení výroby mělo pozitivní dopad na využití kapacity, které se v posuzovaném období zvýšilo o 88 %.

(296)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(297)

V posuzovaném období se objem prodeje dotčeného výrobku výrobců v Unii zvýšil o 62 %. Jelikož však nebyli schopni plně využít navýšení spotřeby v Unii o 122 % (viz tabulka 2), podíl výrobců v Unii na trhu se snížil o 27 %.

(298)

Během posuzovaného období spotřeba dotčeného výrobku vzrostla o 122 %. Ve stejném období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil přibližně o 27 % a podíl dovozu dotčeného výrobku z ČLR na trhu se zvýšil o 47 %. Přestože výroba a prodej výrobního odvětví Unie v absolutních číslech vzrostly, nedokázaly těžit z vyšší spotřeby Unie, pokud jde o podíl na trhu. Naopak, výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu, a proto si ani nedokázalo udržet své postavení.

(299)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(300)

Během posuzovaného období zaměstnanost v Unii vzrostla o 40 %. V kombinaci se zvýšením produktivity (o 43 %) se produkce ve stejném období zvýšila o 100 % (viz tabulka 5).

(301)

Všechna předběžně stanovená dumpingová rozpětí (viz oddíl 3.6.4) byla výrazně vyšší než úroveň de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(302)

Dva výrobci v Unii zařazení do vzorku byli součástí stejné skupiny. Vzorek se proto skládal pouze ze dvou různých hospodářských subjektů. Komise proto přijala žádost výrobců v Unii zařazených do vzorku, aby z důvodu zachování důvěrnosti poskytla informace v rozpětí.

(303)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(304)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu v posuzovaném období.

(305)

V průběhu posuzovaného období se ceny výrobních činitelů výrazně zvýšily. Nárůst nákladů o více než 30 % se týkal především cen oceli, polovodičů a energie. Vzhledem k tomu, že využití výroby se zvýšilo z velmi nízké úrovně v roce 2020 (25 %) na 47 % v období šetření a že fixní náklady zůstaly stejné, celkové náklady se zvýšily v menší míře.

(306)

Současně se objem dovozu mobilních přístupových plošin z Číny mezi lety 2020 a 2022 zvýšil o 200 % (viz tabulka 3) za ceny výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulka 4). Tento cenový tlak zabránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny tak, aby odrážely rostoucí náklady. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie nuceno stanovit ceny na neudržitelně nízké úrovni, aby neztratilo příliš velký podíl na trhu. Ačkoli to z tabulky 8 není přímo patrné, protože se jedná o rozmezí, výrobní náklady byly v průměru po celé období vyšší než prodejní ceny. V posuzovaném období proto výrobní odvětví Unie nadále vykazovalo ztráty (viz tabulka 11), a to i v situaci, kdy trh vzkvétal a prodej rostl. Za normálních tržních podmínek, tj. při neexistenci výrazně rostoucího dovozu za nespravedlivě nízké ceny, by z toho výrobní odvětví Unie mohlo těžit a vrátit se do ziskové situace.

(307)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšily o 16 % a průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se zvýšily o 14 %. Hlavním činitelem, který ovlivnil zvýšení výrobních nákladů, bylo zvýšení ceny surovin v posuzovaném období. Výrobní náklady byly v posuzovaném období v průměru vyšší než prodejní ceny.

(308)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(309)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zvýšily o 7 %.

(310)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(311)

Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob měnila. V období šetření byla v porovnání s rokem 2020 o 30 % vyšší. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby v posuzovaném období klesl o 35 %.

(312)

Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Zásoby proto nejsou u tohoto výrobního odvětví považovány za smysluplný ukazatel újmy.

(313)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(314)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(315)

Finanční situace výrobního odvětví Unie byla již v roce 2020 ovlivněna nárůstem čínského dovozu, který začal v roce 2018. Jak je vysvětleno v oddíle 4.5.3.1, cenový tlak způsobený nekalým dovozem na trh Unie bránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny tak, aby odrážely rostoucí náklady. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie nuceno stanovit ceny na neudržitelně nízké úrovni, aby si udrželo dostatečný objem. Jelikož výrobní odvětví Unie nemohlo pod tlakem levného čínského dovozu zvýšit svou výrobu, projevilo se to v nízkém využití kapacity, které se zvýšilo z 25 % v roce 2020 na 47 % v období šetření, ale zůstalo pod 50 % ve srovnání s využitím kapacity čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které se v závislosti na společnosti a roce pohybovalo mezi 53 % a 99 %.

(316)

Přestože se ziskovost v roce 2021 zlepšila o 27 %, výrobní odvětví Unie zůstalo ztrátové. V roce 2022 se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila, neboť ziskovost klesla o 185 %. Pokles ziskovosti v roce 2022 byl způsoben abnormálním nárůstem výrobních nákladů způsobeným zvýšením cen surovin v kombinaci se skutečností, že prodejní ceny byly pevně stanoveny na určité období. Proto nebylo možné odpovídajícím způsobem zvýšit prodejní ceny, což se projevilo ve velkých ztrátách. Proto navzdory rozšiřujícímu se trhu a masivnímu nárůstu spotřeby nebylo výrobní odvětví Unie schopno držet krok s neustálým zvyšováním nákladů. Tato situace se v roce 2022 ještě zhoršila. Během posuzovaného období se celková ziskovost zvýšila, ale v období šetření zůstala záporná – mezi [(–5 %) a 0 %]. Peněžní tok výrazně poklesl (o 146 %) a současně se v posuzovaném období snížila úroveň ročních investic o 64 %. Návratnost investic měla stejný klesající trend, během posuzovaného období se snížila o 440 %.

(317)

Rok 2020, který byl použit jako referenční bod pro analýzu trendů, byl podle žadatele silně ovlivněn pandemickou situací a činnost výrobního odvětví Unie byla za posledních deset let nejnižší. Nárůst ukazatelů od roku 2020 proto neznamenal růst průmyslu, ale spíše oživení na předchozí úroveň činností.

(318)

Údaje předložené žadatelem za rok 2019 skutečně potvrdily, že v roce 2020 byla výroba a prodej výrobního odvětví Unie mimořádně nízká – v roce 2019 byl objem výroby výrobců v Unii podobný úrovni výroby v období šetření a prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie mezi rokem 2019 a obdobím šetření poklesl o 14 %. Jelikož však referenční rok 2020 byl ovlivněn pandemickou situací, řada ukazatelů vykázala v posuzovaném období nárůst. Zejména výroba výrobního odvětví Unie vzrostla o 100 % a její prodej na trhu Unie se zvýšil o 62 %.

(319)

Navzdory značnému nárůstu spotřeby dotčeného výrobku v Unii během posuzovaného období (o 122 %) nebylo výrobní odvětví Unie schopno odpovídajícím způsobem zvýšit svůj prodej, aby si alespoň udrželo svůj podíl na trhu. Naopak v důsledku čínského dovozu za výrazné dumpingové ceny se v posuzovaném období podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil ze 52 % na 38 %. Současně se ve stejném období výrazně zvýšil objem čínského dovozu, a to o 226 %, a jeho podíl na trhu se zvýšil z 37 % na 54 %. Kromě ztrát, které výrobní odvětví Unie utrpělo během posuzovaného období, se negativně vyvíjely i další ukazatele újmy, jako je peněžní tok, úroveň investic a návratnost investic.

(320)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(321)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Komise zkoumala dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie. Nebyly známy žádné další faktory, které by mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie.

(322)

Jak je uvedeno v oddíle 4.3.1, objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR se v posuzovaném období výrazně zvýšil. Ceny dovozu se rovněž podbízely cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 13,4 %. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno udržet nebo zvýšit svůj podíl na trhu a těžit ze zvýšené spotřeby dotčeného výrobku na trhu Unie během posuzovaného období. Tato situace měla vážný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, která byla během celého posuzovaného období záporná.

(323)

Komise proto vyvodila předběžný závěr, že tento dumpingový dovoz měl negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(324)

Komise rovněž zkoumala, zda mohly jiné známé činitele jednotlivě nebo společně oslabit příčinnou souvislost, která byla předběžně zjištěna mezi dumpingovým dovozem, takže tato souvislost již není skutečná a podstatná.

(325)

Dovoz z ostatních třetích zemí stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vzhledem k tomu, že údaje o tomto dovozu spadajícím pod některé kódy KN byly uváděny pouze v tunách (a nikoli v jednotkách), nemohla Komise na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku stanovit objemy a ceny za jednotku, jako tomu bylo v případě výrobního odvětví Unie a dovozu z Číny. Objemy a ceny dovozu z jiných třetích zemí proto nemohly být přímo srovnávány s objemy a cenami výrobního odvětví Unie a dovozu z Číny, a byly tudíž pouze orientační, ačkoli trendy založené na těchto objemech a cenách v posuzovaném období byly přesné. Pro stanovení podílů na trhu však Komise použila přepočítací koeficient z tun na jednotky na základě údajů spolupracujících čínských vyvážejících výrobců (91). Pokud jde o ceny, Komise je nepovažovala za přesné, protože vzhledem k rozdílům ve skladbě výrobků by použití přepočítacího koeficientu nevedlo k přesným jednotkovým cenám.

(326)

Kromě ČLR byl dotčený výrobek do Unie dovážen z několika dalších zemí, které dohromady představovaly 8 % podílu na trhu v období šetření:

Tabulka 12

Dovoz z dalších zemí (v tunách)

(327)

Kromě Číny byly dalšími dvěma největšími dovozci do Unie Spojené státy a Spojené království, přičemž podíl každého z nich na trhu v období šetření činil 3 %. Ostatní země (kromě Číny) měly v období šetření dohromady podíl na trhu přibližně 3 %. Ceny dovozu z těchto zemí se v posuzovaném období zvýšily o 22 %.

(328)

V absolutním vyjádření se úroveň dovozu z celkového počtu všech třetích zemí kromě ČLR zvýšila o 57 %, avšak v důsledku zvýšené spotřeby na trhu Unie se podíl všech těchto zemí na trhu během posuzovaného období snížil o 4 procentní body a byl výrazně nižší než podíl čínského dovozu.

(329)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že dovoz z jiných zemí nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(330)

Komise posoudila objem vývozu na základě informací předložených Koalicí pro obnovení rovných podmínek v odvětví mobilních přístupových plošin v EU. Vývozní ceny byly stanoveny na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(331)

Objem a ceny vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(332)

V posuzovaném období zvýšilo výrobní odvětví Unie svůj objem vývozu o 188 %. Jak je však uvedeno v oddíle 4.4.3.5, v roce 2020 bylo výrobní odvětví Unie silně ovlivněno pandemií, která měla dopad na úroveň jeho vývozu. Před pandemií, byla úroveň jejich vývozu podobná úrovni dosažené v roce 2021.

(333)

Průměrné vývozní ceny se v posuzovaném období snížily o 7 % a v období šetření byly nižší než průměrné výrobní náklady. Tyto vývozní ceny za jednotku se však pohybovaly od přibližně 13 000 EUR za jednotku do 49 000 EUR za jednotku.

(334)

Celkově šetření ukázalo, že většina vývozního prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku byla zisková. Byl tak učiněn závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie byla pozitivní a nemohla přispět k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(335)

Jak je uvedeno v oddíle 2.4.1 výše, CCCME tvrdila, že elektrické a hybridní mobilní přístupové plošiny by měly být z definice výrobku vyloučeny. Uvedla, že výrobci v Unii se tradičně zaměřovali na konvenční mobilní přístupové plošiny, zatímco čínští výrobci se zaměřovali na vývoz elektrických mobilních přístupových plošin. CCCME dále tvrdila, že některé modely nebyly vyráběny výrobci v Unii (viz 39. bod odůvodnění), a proto dovoz těchto modelů mobilních přístupových plošin z Číny a elektrických mobilních přístupových plošin obecně nemohl ovlivnit tento segment trhu a nemohl způsobit výrobcům v Unii žádnou újmu.

(336)

Komise s tím nesouhlasila. Srovnání typů výrobku dovážených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a typů výrobku prodávaných výrobním odvětvím Unie ukázalo, že obecně je více než 90 % typů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku srovnatelných s typy výrobku dováženými z Číny. Kromě toho se v období šetření více než 60 % prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku na trhu Unie týkalo elektrických mobilních přístupových plošin. Komise dále uvedla, že prodej hybridních mobilních přístupových plošin výrobním odvětvím Unie i čínskými vyvážejícími výrobci byl zanedbatelný. Elektrické mobilní přístupové plošiny prodávané výrobci v Unii proto konkurovaly typům výrobku prodávaným čínskými vyvážejícími výrobci.

(337)

Kromě toho se Komise domnívala, že v důsledku dovozu relativně levnějších elektrických strojů, jako jsou například elektrické nůžky, se pro výrobce v Unii stalo ekonomicky méně životaschopné konkurovat některým typům výrobků. Skutečnost, že se určité typy výrobků vyráběly méně, proto nemohla vést k závěru, že tyto typy výrobků nekonkurovaly dovozům z Číny, ale že se jednalo spíše o důsledek dumpingových dovozů.

(338)

Komise proto dospěla k závěru, že dumpingový dovoz elektrických mobilních přístupových plošin z Číny přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(339)

Komise rozlišila a oddělila účinek všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Případný vliv těchto dalších faktorů na výkonnost výrobního odvětví Unie byl však omezený.

(340)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z Číny, která nebyla oslabena výše uvedenými faktory.

(341)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(342)

V tomto případě žadatel tvrdil, že na trhu surovin existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(343)

V této fázi Komise předběžně zjistila, že neexistují podmínky pro použití čl. 7 odst. 2a. Komise bude v šetření této záležitosti pokračovat v konečné fázi.

(344)

V předběžné fázi bylo proto prozatímní antidumpingové clo stanoveno v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Za účelem posouzení náležité míry opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než rozpětí újmy.

(345)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(346)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z ČLR, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(347)

Žadatel uvedl, že na základě předchozí výkonnosti výrobního odvětví Unie by měl být za běžných tržních podmínek uvažován přiměřený zisk ve výši 10,2 %. Tato výše cílového zisku však nebyla prokázána ani podložena zjištěními šetření.

(348)

Informace týkající se stanovení běžného zisku byly dodatečně zahrnuty do dotazníku zaslaného výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. To zahrnovalo ziskovost obdobného výrobku za deset let předcházejících období šetření.

(349)

Jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku uvedl cílový zisk ve výši 17,7 %, který však vycházel ze standardních variabilních nákladů, nikoli z realizovaného zisku. Komise tedy nemohla tento zisk zohlednit. Komise se proto rozhodla použít zisk dosažený v Evropě v roce 2018 dvěma výrobci ve spojení zařazenými do vzorku pro prodej mobilních přístupových plošin, jelikož rok 2018 byl podle výrobců mobilních přístupových plošin posledním rokem, který předcházel prudkému nárůstu čínského dovozu, a to vedlo k cílovému zisku ve výši 7 %. Komise se proto předběžně rozhodla použít cílový zisk ve výši 7 %.

(350)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení poskytli dva výrobci v Unii zařazení do vzorku informace o budoucích nákladech vyplývajících z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2.

(351)

Komise měla za to, že u některých nákladů společnosti nepředložily dostatečné důkazy o tom, že tyto náklady vycházely ze závazných požadavků podle mnohostranné dohody o životním prostředí nebo úmluv MOP, ale že se jednalo spíše o projekty k uspokojení tržní poptávky po výrobě elektrických mobilních přístupových plošin. Komise však souhlasila s připočtením nepřímých nákladů na CO2 při spotřebě energie a tyto náklady byly připočteny k ceně bez újmy.

(352)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté sečetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů.

(353)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí prodeje pod cenou na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny jednotlivých spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(354)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ byla definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz oddíl 3.7.4).

(355)

Komise zkoumala, zda by navzdory zjištění dumpingu působícího újmu nebylo uložení opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení v rozporu se zájmem Unie. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, předcházejících dodavatelů, uživatelů, distributorů a dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(356)

Výrobní odvětví Unie vyrábějící mobilní letecké plošiny se podle žadatele skládá z 22 společností a podle jeho informací zaměstnává více než 3 000 zaměstnanců. Žádný z výrobců se nepostavil proti zahájení šetření.

(357)

Jak je uvedeno v oddíle 4.4.3.5, dumpingový dovoz z ČLR měl negativní dopad na situaci výrobců dotčeného výrobku v Unii: navzdory nárůstu spotřeby na trhu Unie se podíl výrobců v Unii na trhu nezvýšil a jejich ziskovost se snížila.

(358)

Vzhledem k závěru uvedenému v oddíle 4.5.3.5, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie začít využívat výhod spravedlivých obchodních podmínek na trhu Unie, ukončí pokles cen a umožní výrobnímu odvětví Unie zlepšit ziskovost na udržitelnou úroveň a zotavit se. Výrobní odvětví Unie by také mohlo zvýšit svou výrobu a využití kapacity, což by mělo další pozitivní dopad na jeho výkonnost.

(359)

Neuložení opatření by pravděpodobně mělo na výrobní odvětví Unie další významné negativní dopady projevující se nižším prodejem, objemem výroby a využitím kapacity a dalším stlačením cen, jež by vedlo k dalšímu zhoršení jeho finanční a hospodářské situace z hlediska ziskovosti a investic. Všechny tyto okolnosti by ohrozily životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(360)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(361)

Kromě přímé zaměstnanosti se výrobní odvětví mobilních přístupových plošin opírá také o rozsáhlou síť dodavatelů různých komponentů mobilních přístupových plošin, které jsou následně montovány na výrobních linkách výrobního odvětví Unie. Jen žadatelé se podle svých informací spoléhali na nejméně 280 dodavatelů, z nichž odhadem 260 působí v Unii. To by podle odhadu výrobního odvětví Unie znamenalo přibližně 32 000 pracovních míst v EU v nejméně čtrnácti různých členských státech: Itálii, Polsku, Francii, Německu, Belgii, Maďarsku, Slovinsku, Švédsku, Dánsku, Finsku, Španělsku, Nizozemsku, Irsku a Rumunsku.

(362)

Vzhledem k absenci dalších dostupných informací se Komise na základě výše uvedených skutečností domnívala, že kromě pozitivního dopadu na finanční situaci výrobního odvětví Unie by uložení antidumpingových cel mohlo mít pozitivní dopad na dodavatele mobilních přístupových plošin, kteří se nacházejí v širokém spektru členských států.

(363)

Podle žadatele tvoří naprostou většinu uživatelů (75–90 %) půjčovny.

(364)

Pouze jeden z uživatelů v Unii, půjčovna Kiloutou, poskytl úplnou odpověď na dotazník. Společnost Kiloutou patří do skupiny, která se zabývá pronájmem zařízení a stavebních strojů pro stavební profesionály. Společnost se domnívala, že pokud by byla na čínský dovoz uložena antidumpingová cla, uživatelé na trhu Unie by mohli pocítit vyšší náklady na mobilní přístupové plošiny, protože tato činnost je závislá na nákladově efektivních přístupových plošinách.

(365)

Žadatel se naopak domníval, že vzhledem k tomu, že životnost strojů je dlouhá a každý stroj je pronajat a použit mnohokrát, kolísání cen se rozmělní. Dále, vzhledem k tomu, že průměrná cena stroje se pohybuje kolem [35 000 – 40 000] EUR, jsou případné cenové výkyvy rozděleny na několik let a několik případů použití a na různé zákazníky. Podle jeho názoru je velikost vozového parku velkých půjčoven v porovnání s roční spotřebou Unie také poměrně velká. Vzhledem k velikosti těchto vozových parků a relativně pomalé obměně jsou uživatelé mnohem méně zranitelní vůči výkyvům cen. Pronajímatelé jsou podle jeho názoru rovněž chráněni před možným zvýšením cen v důsledku opatření tím, že jsou schopni přenést tyto účinky na své zákazníky, což jim umožní zachovat si marže.

(366)

Žadatel rovněž tvrdil, že stroje jsou také půjčovnami nebo jinými kupujícími běžně přeprodávány. Tyto přeprodeje, a to i po několika letech užívání, by mohly být realizovány za značnou část pořizovací ceny. Jakékoli zvýšení ceny v důsledku tohoto opatření by proto následně zvýšilo i cenu při dalším prodeji použitých strojů.

(367)

Na základě výše uvedeného se Komise domnívala, že dopad na půjčovny je skutečně méně významný, než kdyby dotčený výrobek dále „zpracovávaly“. Jelikož stroje zůstávají obecně majetkem půjčoven, každé zvýšení jejich ceny se přímo odrazí ve zvýšení jejich aktiv. Skutečnost, že stroje jsou používány po delší dobu, podle názoru Komise rovněž sníží negativní účinek případného zvýšení ceny.

(368)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření nebudou mít na půjčovny nepřiměřený dopad.

(369)

Dalšími uživateli mobilních přístupových plošin jsou většinou stavební, průmyslové a zemědělské firmy nebo společnosti, které tyto stroje pravidelně potřebují, např. logistická centra a letiště. Ve většině případů se jedná o velké společnosti.

(370)

Podle názoru žadatele je dopad zvýšení cen na tyto společnosti omezený, protože mobilní letecké plošiny představují pouze okrajovou část jejich vybavení a nákladů. Tito koncoví uživatelé jsou společnosti s dostatečným objemem činností, díky nimž investice do platforem představují omezenou část jejich nákladů.

(371)

Komise se domnívala, že společnosti, které nakupují mobilní přístupové plošiny, mají různé hlavní činnosti a náklady na mobilní přístupové plošiny by byly v porovnání s celkovými náklady těchto společností obecně marginální. Případné zvýšení ceny mobilních přístupových plošin by zvýšilo jejich náklady, ale ne natolik, aby to mělo vážný finanční dopad na jejich provoz. Komise proto dospěla k závěru, že dopad opatření na tyto ostatní uživatele je omezený.

(372)

Pokud by dovozci a obchodníci nespolupracovali, měla Komise za to, že dovozci a obchodníci, kteří nejsou ve spojení, by mohli i nadále získávat mobilní přístupové plošiny z více zdrojů a mohli by je dále prodávat za ceny, které by jim umožnily zachovat si marže. Komise se proto domnívala, že v případě uložení antidumpingových opatření je dopad na dovozce a obchodníky, kteří nejsou ve spojení, omezený.

(373)

Ačkoli se očekává, že celková cenová úroveň mobilních přístupových plošin se zvýší, Komise s ohledem na výše uvedené shledala, že celkové přínosy opatření převažují nad možným negativním dopadem na dovozce a uživatele. Komise se domnívala, že pro hlavní uživatele – půjčovny – je rovněž důležité, aby výroba mobilních přístupových plošin pokračovala na trhu Unie a diverzifikovala jejich vozový park. Pokud by půjčovny byly zcela závislé na dovozu, čelily by případně prodloužení dodacích lhůt, přerušení dodávek a dlouhodobému zvýšení cen.

(374)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(375)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz mobilních přístupových plošin pocházejících z Číny uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(376)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(377)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Na základě připomínek obdržených po zveřejnění informací byla opravena administrativní chyba týkající se objemů použitých pro výpočet újmy a dumpingového rozpětí pro společnost Terex, což vedlo k úpravě rozpětí směrem dolů. U společnosti Sinoboom byla rovněž opravena administrativní chyba, což vedlo k mírně nižšímu dumpingovému rozpětí. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito konkrétně uvedenými společnostmi ve spojení, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(378)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(379)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(380)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následné uložit celostátního clo.

(381)

Statistické údaje týkající se mobilních přístupových plošin jsou často vyjádřeny v počtu kusů. V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (92) není však pro mobilní přístupové plošiny žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že v prohlášení o propuštění do volného oběhu se musí u dovozu dotčeného výrobku kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět i počet kusů. Kusy by měly být uvedeny u těchto kódů TARIC: 8427101010, 8427201910, 8428909020, 8431200060 a 8431390010.

(382)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(383)

V případě potřeby byly zohledněny připomínky k přesnosti výpočtů.

(384)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise.

(385)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,