(EU) 2024/1782Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1782 ze dne 24. června 2024, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 včetně prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli

Publikováno: Úř. věst. L 1782, 25.6.2024 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 24. června 2024 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 26. června 2024 Nabývá účinnosti: 1. července 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1782

25.6.2024

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/1782

ze dne 24. června 2024,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 včetně prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (1), a zejména na články 16, 19 a 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (2), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   SOUVISLOSTI

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (3) (dále jen „nařízení o konečných ochranných opatřeních“) zavedla Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné ochranné opatření na některé výrobky z oceli (dále jen „ochranné opatření“), které sestává z celních kvót pro některé výrobky z oceli (dále jen „dotčený výrobek“), jež se týkají 26 kategorií výrobků z oceli a jsou stanoveny na úrovních zachovávajících tradiční obchodní toky pro jednotlivé kategorie výrobků. Clo ve výši 25 % se použije pouze v případě, že jsou tyto celní kvóty překročeny. Ochranné opatření bylo uloženo na počáteční období tří let do 30. června 2021.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (4) (dále jen „první nařízení o přezkumu před prodloužením“) dospěla Komise k závěru, že dané opatření je nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě a že se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje. Dospěla rovněž k závěru, že prodloužení opatření bylo v zájmu Unie. Rozhodla proto o prodloužení ochranného opatření do 30. června 2024.

(3)

Ve 161. bodě odůvodnění nařízení o konečných ochranných opatřeních se Komise zavázala, že „bude pravidelně provádět posouzení situace a alespoň na konci každého roku uložení opatření zváží přezkum“. V tomto duchu provedla Komise v letech 2019 (5), 2020 (6) a 2022 (7) vždy jedno funkční přezkumné šetření. V červnu 2023 (8) v rámci přezkumného šetření rovněž posoudila, zda bylo předčasné ukončení opatření oprávněné (9).

(4)

Dne 12. ledna 2024 obdržela Komise odůvodněnou žádost čtrnácti členských států EU, aby v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 (10) (dále jen „základní nařízení o ochranných opatřeních“) a článkem 16 nařízení (EU) 2015/755 posoudila, zda by stávající ochranné opatření mělo být prodlouženo. Komise měla za to, že žádost obsahovala dostatečné důkazy k zahájení přezkumného šetření před prodloužením.

(5)

V souladu s tím zveřejnila dne 9. února 2024 v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení šetření (11) týkající se možného prodloužení daného ochranného opatření. Komise zahrnula do oblasti působnosti tohoto oznámení rovněž závazek posoudit, zda by bylo nutné provést nějakou technickou úpravu fungování tohoto ochranného opatření v případě, že by dospěla k závěru, že by mělo být prodlouženo.

2.   POSTUP

(6)

Za účelem řádného posouzení toho, zda je ochranné opatření i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě, zda se ocelářský průmysl Unie přizpůsobuje a zda je toto prodloužení v souladu s širším zájmem Unie, shromáždila Komise prostřednictvím dotazníků konkrétní údaje od výrobního odvětví Unie (12). Tyto údaje obsahovaly mimo jiné vývoj klíčových hospodářských a finančních ukazatelů pro dotčený výrobek v období 2021–2023 (dále jen „posuzované období“), jakož i důkazy o tom, že se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje.

(7)

Komise si rovněž vyžádala a shromáždila názory zúčastněných stran na možné prodloužení a na případné nezbytné úpravy fungování daného opatření, a proto vedla souběžně dvě různá šetření. Za tímto účelem byly zúčastněné strany v oznámení o zahájení šetření vyzvány k účasti na šetření tím, že písemně předloží své připomínky a podpůrné důkazy, a známí výrobci dotčeného výrobku v Unii a jejich sdružení byli zároveň požádáni, aby vyplnili dotazníky o újmě. Pokud jde o funkční přezkum, Komise požádala zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska a předložily konkrétní písemné důkazy k následujícím otázkám:

(a)

přidělování a správa celních kvót;

(b)

vytěsňování tradičních obchodních toků;

(c)

aktualizace seznamu rozvojových zemí, které jsou členy Světové obchodní organizace (WTO), vyňatých z oblasti působnosti daného opatření na základě jejich nejnovější úrovně dovozu;

(d)

úroveň liberalizace;

(e)

další změny okolností, které mohou vyžadovat úpravu výše nebo přidělení celní kvóty.

(8)

Pokud jde o řádný proces, přezkumné šetření před prodloužením a funkční přezkumné šetření zahrnovala dvoufázový písemný postup, v jehož rámci zúčastněné strany nejprve předložily své připomínky a následně dostaly možnost předložit připomínky k podáním ostatních stran. Celkově Komise obdržela ve stanovených lhůtách více než 65 podání a protiargumentů od zúčastněných stran. Obdržela rovněž více než 100 jednotlivých odpovědí na dotazník od výrobců v Unii.

(9)

Při posuzování, zda byly splněny podmínky pro prodloužení ochranného opatření, Komise nejprve analyzovala, zda byly splněny právní požadavky na prodloužení ochranného opatření podle pravidel EU a WTO, zejména to, zda je dané opatření nezbytné, aby se zabránilo vážné újmě (oddíl 3.2) a zda se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje (oddíl 3.3). Zadruhé rovněž posuzovala, zda by takové prodloužení bylo v souladu s celkovým zájmem Unie (viz oddíl 3.4). A konečně Komise ve svém posouzení řádně zohlednila připomínky a důkazy, které obdržela od zúčastněných stran, jakož i veškeré další dostupné informace týkající se výše uvedených skutečností. V oddíle 4 se Komise konkrétně zabývala relevantními tvrzeními zúčastněných stran týkajícími se prodloužení.

(10)

Komise následně posoudila potřebu provést určité technické úpravy daného opatření. Tento postup se řídil oblastmi stanovenými v oznámení o zahájení šetření (viz 7. bod odůvodnění), ale obsahoval také technickou změnu, která zahrnuje dovoz z Mosambiku do oblasti působnosti ochranného opatření.

3.   POSOUZENÍ PRODLOUŽENÍ

3.1.   Právní požadavky

(11)

Podle čl. 7 odst. 1 Dohody WTO o ochranných opatřeních a čl. 19 odst. 2 základního nařízení o ochranných opatřeních EU může být doba použitelnosti ochranného opatření prodloužena za předpokladu, že prodloužení je i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě („test nezbytnosti“) a že výrobní odvětví Unie prokazatelně provádějí přizpůsobení. Článek 22 základního nařízení EU o ochranných opatřeních navíc stanoví, že dané opatření musí být v zájmu Unie.

3.2.   Zda je ochranné opatření i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě (test nezbytnosti)

(12)

Pokud jde o první právní kritérium, Komise nejprve přezkoumala hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie na základě obdržených odpovědí na dotazník (oddíl 3.2.1). Následně Komise posoudila několik klíčových faktorů, aby určila, jak by se dovoz pravděpodobně vyvíjel a jak by tento vývoj ovlivnil výrobce v Unii v případě, že by ochranné opatření neexistovalo (dále jen „kontrafaktuální analýza“, viz oddíl 3.2.2).

3.2.1.   Hospodářská situace ocelářského průmyslu Unie

(13)

Za účelem posouzení hospodářské situace ocelářského průmyslu Unie zaslala Komise dotazníky známým výrobcům oceli v Unii, aby shromáždila informace týkající se ukazatelů újmy u dotčeného výrobku v posuzovaném období. Komise požádala známá průmyslová sdružení Unie (EUROFER – Evropský ocelářský svaz, ESTA – Evropský svaz pro ocelové trubky a CET – Comité Européen de la Tréfilerie), aby rozeslala dotazníky svým jednotlivým členům. Kromě toho Komise vyrozuměla známé výrobce v Unii o žádosti o vyplnění dotazníků prostřednictvím systému veřejně přístupných spisů (TRON) (13). Tyto dotazníky byly zpřístupněny rovněž na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod (14). Všechny příslušné pokyny týkající se dotazníků byly zahrnuty rovněž do oznámení o zahájení šetření.

(14)

Komise obdržela více než 100 jednotlivých odpovědí na dotazník od členů tří známých odvětvových sdružení Unie i od ostatních výrobců v Unii, kteří nejsou členy žádného sdružení. Kromě toho tato tři odvětvová sdružení konsolidovala údaje, které jejich členové poskytli jednotlivě.

(15)

Komise konsolidovala údaje obdržené přímo od výrobců v Unii jednotlivě a překontrolovala jejich správnost se souborem údajů, které předložila odvětvová sdružení v rámci specializovaných dálkových křížových kontrol. Komise poté spojila odpovědi členů sdružení s odpověďmi obdrženými od výrobců, kteří nejsou členy žádného sdružení, do jednoho konsolidovaného souboru údajů, který představoval základ pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(16)

Vývoj ukazatelů újmy během posuzovaného období je uveden v tabulkách 1 až 4 níže:

(a)   Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby

Tabulka 1

Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby

v tisících tun

2021

2022

2023

Objem výroby dotčeného výrobku

178 257

158 704

154 158

Index 2021 = 100

100

89

86

Výrobní kapacita dotčeného výrobku

231 509

229 881

230 139

Index 2021 = 100

100

99

99

Využití kapacity

77,00 %

69,04 %

66,98 %

Stav zásob

32 082 625

30 434 986

31 214 413

Index 2021 = 100

100

95

97

Zdroj:

údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

(17)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobců v Unii ve srovnání s rokem 2021 neustále snižoval, přičemž v roce 2022 klesl o 11 % a v roce 2023 o 14 %. Výrobní kapacita zůstala po celé období stabilní, což znamená, že využití kapacity sledovalo klesající trend a v roce 2023 dosáhlo velmi nízké úrovně 67 %. Konečně zásoby se v roce 2022 snížily o 5 % a v roce 2023 o 3 % ve srovnání s rokem 2021.

(b)   Spotřeba v Unii, domácí prodej a podíl na trhu (15)

Tabulka 2

Spotřeba v Unii, domácí prodej a podíl na trhu

 

2021

2022

2023

Spotřeba v tisících tun

161 072

148 065

139 207

Index 2021 = 100

100

92

86

Domácí prodej v tisících tun

127 188

116 462

111 165

Index 2021 = 100

100

92

87

Podíl na trhu v %

79,0 %

78,7 %

79,9 %

Zdroj:

údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

(18)

Spotřeba na trhu Unie se začala v roce 2022 snižovat (–8 %) a tento trend pokračoval i v roce 2023 (–14 %) ve srovnání s rokem 2021. Vývoj objemu domácího prodeje výrobců v Unii vykazoval v posuzovaném období velmi podobný trend (v porovnání s rokem 2021 to bylo –8 % v roce 2022 a –13 % v roce 2023). Během posuzovaného období zvýšilo výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu o 0,9 procentního bodu.

(c)   Jednotková prodejní cena, ziskovost, peněžní tok a návratnost investovaného kapitálu

Tabulka 3

Jednotková prodejní cena, ziskovost, peněžní tok a návratnost investovaného kapitálu

 

2021

2022

2023

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

914

1 230

1 028

Index 2021 = 100

100

135

113

Ziskovost (% obratu)

9,4 %

10,3 %

0,3 %

Peněžní tok (v milionech EUR)

5 024

10 696

7 881

Index 2021 = 100

100

213

157

Návratnost investovaného kapitálu (v %)

25,2 %

22,5 %

–2,2 %

Zdroj:

údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

(19)

Jednotková prodejní cena se ve srovnání s rokem 2021 postupně zvyšovala o 35 % v roce 2022 a o 13 % v roce 2023. Peněžní tok se oproti roku 2021 v roce 2022 zvýšil o 113 % a v roce 2023 o 57 %. Návratnost investovaného kapitálu se v roce 2022 mírně snížila a v roce 2023 dosáhla záporných hodnot (–2,2 %).

(20)

Zvýšení cen a snaha o oživení po pandemii COVID-19 způsobily, že výrobní odvětví Unie bylo v roce 2021 ziskové (9,4 %) a v roce 2022 se zisky mírně zvýšily (10,3 %). V roce 2023 ziskovost prudce poklesla a dosáhla pouze 0,3% zisku.

(d)   Zaměstnanost

Tabulka 4

Zaměstnanost

(počet pracovních míst na plný úvazek)

2021

2022

2023

Zaměstnanost

180 958

181 913

179 867

Index 2021 = 100

100

101

99

Zdroj:

údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

(21)

Zaměstnanost zůstala v celém posuzovaném období stabilní, přičemž v roce 2023 došlo v porovnání s rokem 2021 k 1% poklesu.

Závěr

(22)

Ukazatele újmy ukázaly, že v roce 2021 dosáhlo výrobní odvětví Unie zdravé úrovně ziskovosti, a to zejména díky vysokým cenám a silnému oživení poptávky po pandemii COVID-19. Od druhé poloviny roku 2022 však výrobní odvětví Unie začalo vykazovat známky zhoršení. Některé důležité ukazatele, jako je výroba, prodej a využití kapacity, vykazovaly negativní trend (16), přičemž náklady na energie se výrazně zvýšily (17). Zhoršení většiny ekonomických ukazatelů se v roce 2023 ještě prohloubilo, a to v důsledku poklesu cen v kontextu nákladů na energie převyšujících průměrné úrovně dosahované v minulosti a prudkého poklesu domácího prodeje a výroby na trhu Unie. V důsledku toho dosáhlo využití kapacity nejnižší úrovně za posledních deset let a ziskovost prudce poklesla (až dosáhla nulové úrovně). Ačkoliv se výrobnímu odvětví Unie v roce 2023 podařilo ve srovnání s rokem 2021 zvýšit tržní podíl téměř o jeden procentní bod na úkor snížení ziskovosti, je třeba na tento vývoj nahlížet v kontextu přetrvávajícího vysokého tlaku dovozu (18), přičemž dovoz dosáhl v posuzovaném období vyššího podílu na trhu než v předchozích obdobích (19), jak bude vysvětleno v oddíle 3.2.2.

(23)

Na základě výše uvedených ukazatelů (tabulky 1 až 4) dospěla Komise k závěru, že se situace výrobního odvětví Unie v letech 2021 až 2023 zhoršila a že na konci posuzovaného období byla nestabilní.

Dodatečná analýza podle skupiny výrobků

(24)

V souladu s přístupem původního šetření (20) posuzovala Komise rovněž vývoj ukazatelů újmy podle skupin výrobků (21). Skupiny výrobků, na které se vztahuje ochranné opatření pro ocel, jsou ploché výrobky, dlouhé výrobky a trouby.

(25)

Tabulky 5 až 8 ukazují vývoj ukazatelů újmy podle skupin výrobků.

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby

v tisících tun

2021

2022

2023

Objem výroby dotčeného výrobku (ploché výrobky)

133 919

118 680

117 230

Index 2021 = 100

100

89

88

Objem výroby dotčeného výrobku (dlouhé výrobky)

38 061

33 729

30 848

Index 2021 = 100

100

89

81

Objem výroby dotčeného výrobku (trouby)

6 277

6 295

6 080

Index 2021 = 100

100

100

97

 

 

 

 

Výrobní kapacita dotčeného výrobku (ploché výrobky)

168 949

167 811

168 540

Index 2021 = 100

100

99

100

Výrobní kapacita dotčeného výrobku (dlouhé výrobky)

50 958

50 622

50 219

Index 2021 = 100

100

99

99

Výrobní kapacita dotčeného výrobku (trouby)

11 602

11 449

11 380

Index 2021 = 100

100

99

98

 

 

 

 

Využití kapacity (ploché výrobky)

79,27 %

70,72 %

69,56 %

Využití kapacity (dlouhé výrobky)

74,69 %

66,63 %

61,43 %

Využití kapacity (trouby)

54,10 %

54,99 %

53,43 %

 

 

 

 

Zásoby (ploché výrobky)

25 377

22 941

24 042

Index 2021 = 100

100

90

95

Zásoby (dlouhé výrobky)

3 349

3 468

3 274

Index 2021 = 100

100

104

98

Zásoby (trouby)

3 357

4 026

3 899

Index 2021 = 100

100

120

116

Zdroj:

údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

Tabulka 6

Spotřeba v Unii, domácí prodej a podíl na trhu

 

2021

2022

2023

Spotřeba v tisících tun (ploché výrobky)

92 700

84 749

81 344

Index 2021 = 100

100

91

88

Spotřeba v tisících tun (dlouhé výrobky)

57 398

53 223

48 072

Index 2021 = 100

100

93

84

Spotřeba v tisících tun (trouby)

10 973

10 093

9 790

Index 2021 = 100

100

92

89

 

 

 

 

Domácí prodej v tisících tun (ploché výrobky)

68 864

63 050

61 409

Index 2021 = 100

100

92

89

Domácí prodej v tisících tun (dlouhé výrobky)

50 011

45 512

42 139

Index 2021 = 100

100

91

84

Domácí prodej v tisících tun (trouby)

8 312

7 900

7 617

Index 2021 = 100

100

95

92

 

 

 

 

Podíl na trhu v % (ploché výrobky)

74,3 %

74,4 %

75,5 %

Podíl na trhu v % (dlouhé výrobky)

87,1 %

85,5 %

87,7 %

Podíl na trhu v % (trouby)

75,8 %

78,3 %

77,8 %

Zdroj:

údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

Tabulka 7

Jednotková prodejní cena, ziskovost, peněžní tok a návratnost investovaného kapitálu

 

2021

2022

2023

Jednotková prodejní cena (EUR za tunu) (ploché výrobky)

971

1 309

1 104

Index 2021 = 100

100

135

114

Jednotková prodejní cena (EUR za tunu) (dlouhé výrobky)

759

1 016

804

Index 2021 = 100

100

134

106

Jednotková prodejní cena (EUR za tunu) (trouby)

1 177

1 581

1 382

Index 2021 = 100

100

134

117

 

 

 

 

Ziskovost (% obratu) (ploché výrobky)

10,6 %

11,0 %

0,1 %

Ziskovost (% obratu) (dlouhé výrobky)

7,6 %

9,6 %

–1,0 %

Ziskovost (% obratu) (trouby)

5,1 %

7,3 %

5,6 %

 

 

 

 

Peněžní tok (v milionech EUR) (ploché výrobky)

3 434

6 326

5 999

Index 2021 = 100

100

184

175

Peněžní tok (v milionech EUR) (dlouhé výrobky)

1 439

3 509

682

Index 2021 = 100

100

244

47

Peněžní tok (v milionech EUR) (trouby)

151

861

1 200

Index 2021 = 100

100

571

795

 

 

 

 

Návratnost investovaného kapitálu (v %) (ploché výrobky)

29,04 %

26,64 %

–3,24 %

Návratnost investovaného kapitálu (v %) (dlouhé výrobky)

16,95 %

18,31 %

–3,15 %

Návratnost investovaného kapitálu (v %) (trouby)

29,31 %

11,00 %

7,81 %

Zdroj: údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

Tabulka 8

Zaměstnanost

(počet pracovních míst na plný úvazek)

2021

2022

2023

Zaměstnanost (ploché výrobky)

114 657

114 444

114 053

Index 2021 = 100

100

100

99

Zaměstnanost (dlouhé výrobky)

40 053

39 870

39 485

Index 2021 = 100

100

100

99

Zaměstnanost (trouby)

26 248

27 599

26 329

Index 2021 = 100

100

105

100

Zdroj:

údaje z odvětví a odpovědi na dotazník.

(26)

Analýza podle skupin výrobků na základě výše uvedených ukazatelů potvrzuje zjištění týkající se dotčeného výrobku: hospodářská situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně zhoršovala a v současné době je nestabilní. I v případě skupiny výrobků, která vykazovala lepší výkonnost, pokud jde o ziskovost a vývoj tržního podílu (tj. trouby), však v posuzovaném období došlo ke zhoršení jiných klíčových ukazatelů, jako je využití kapacity, úroveň výroby a domácí prodej.

3.2.2.   Kontrafaktuální analýza

(a)   Tlak dovozu – vývoj dovozu a tržního podílu

(27)

Komise posoudila vývoj dovozu, a to jak z celkového hlediska, tak ve vztahu ke spotřebě, aby určila rozsah tlaku, který mohl v posuzovaném období vyvíjet na trh Unie. Kromě toho Komise posoudila vývoj používaných celních kvót (viz oddíl 3.2.2 písm. b)).

(28)

Dovoz do Unie se v roce 2023 snížil o 17 % ve srovnání s rokem 2021, kdy dosáhl druhé nejvyšší úrovně od roku 2013 (22).

Tabulka 9

Vývoj dovozu

 

2021

2022

2023

Objem dovozu v tisících tun

33 884

31 603

28 042

Index 2021 = 100

100

93

83

Zdroj:

EUROSTAT.

(29)

Analýza na úrovni skupiny výrobků tento celkový trend potvrdila, jak je uvedeno v tabulce 10 níže.

Tabulka 10

Podíl dovozu na trhu podle skupin výrobků

 

2021

2022

2023

Spotřeba v tisících tun (ploché výrobky)

92 700

84 749

81 344

Index 2021 = 100

100

91

88

Spotřeba v tisících tun (dlouhé výrobky)

57 398

53 223

48 072

Index 2021 = 100

100

93

84

Spotřeba v tisících tun (trouby)

10 973

10 093

9 790

Index 2021 = 100

100

92

89

 

 

 

 

Dovoz v tisících tun (ploché výrobky)

23 835

21 699

19 935

Index 2021 = 100

100

91

84

Dovoz v tisících tun (dlouhé výrobky)

7 387

7 711

5 933

Index 2021 = 100

100

104

80

Dovoz v tisících tun (trouby)

2 661

2 192

2 174

Index 2021 = 100

100

82

82

 

 

 

 

Podíl na trhu v % (ploché výrobky)

25,7 %

25,6 %

24,5 %

Podíl na trhu v % (dlouhé výrobky)

12,9 %

14,5 %

12,3 %

Podíl na trhu v % (trouby)

24,2 %

21,7 %

22,2 %

Zdroj:

Údaje z odvětví, odpovědi na dotazník a EUROSTAT.

(30)

Komise posoudila vývoj dovozu na základě vývoje spotřeby ve stejném období. Následující graf ukazuje, že spotřeba dosáhla vrcholu v letech 2017–2018. V roce 2023 však došlo k jejímu drastickému snížení a dosažená úroveň byla nejnižší od roku 2013 (23). Na druhé straně podíl dovozu zaznamenával prudký a nepřetržitý nárůst až do roku 2018, kdy bylo v červenci prozatímně zavedeno dané ochranné opatření, a v následujících dvou letech mírně klesal. Od roku 2021 se však podíl dovozu opět zvýšil a zůstává na úrovni výrazně vyšší než před uložením ochranného opatření. Šetření proto dospělo k závěru, že úroveň tlaku dovozu z hlediska podílu na trhu je dokonce vyšší než úroveň před uložením ochranného opatření (24) i než úroveň stanovená podle prvního nařízení o přezkumu před prodloužením (25).

Image 1

Zdroje:

Pokud jde o dovoz, Eurostat. Pokud jde o spotřebu, odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník poskytnuté v rámci původního šetření (období let 2013–2017), prvního přezkumného šetření před prodloužením (období let 2018–2020) a druhého přezkumného šetření před prodloužením (období let 2021–2023).

(b)   Tlak dovozu – vývoj využívání celních kvót

(31)

Komise posuzovala rovněž tlak dovozu s ohledem na vývoj využívání celních kvót (26). Komise nejprve posoudila vývoj celních kvót od vydání prvního nařízení o přezkumu před prodloužením. Údaje v níže uvedeném grafu znázorňují objemy celních kvót, které byly k dispozici na konci každého z posledních dvou let provádění ochranného opatření (27), a ukazují, že na konci posledního čtvrtletí roku provádění ochranného opatření (duben až červen) činilo průměrné využití celních kvót přibližně 46 %, přičemž v roce 4 a v roce 5 zůstalo nevyužito od 7 do 8,5 milionu tun celních kvót. V současném roce provádění ochranného opatření (28) (údaje k dispozici do 21. května 2024) se vývoj dostupných celních kvót jeví jako srovnatelný. Komise tedy při zkoumání celkového využití celních kvót na konci dvou posledních let provádění ochranného opatření, včetně probíhajícího roku, nezaznamenala zásadní změnu.

Image 2

Zdroj:

Výpočty GŘ TRADE založené na údajích z databáze využívání kvót GŘ TAXUD. https://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/quota_consultation.jsp

(32)

Zadruhé, Komise posoudila nejnovější vývoj na základě čtvrtletního sledování dosavadního využívání celních kvót v probíhajícím roce provádění ochranného opatření (29).

(33)

Analýza využití celních kvót potvrdila, že objem nevyužitých celních kvót byl značný a ještě se zvyšoval a že na konci čtvrtletí leden–březen 2024 dosáhl přibližně 7 milionů nevyužitých tun. V důsledku toho činilo využití celních kvót po třech čtvrtletích 47 %, jak ukazuje následující graf. Při posuzování tlaku dovozu je však třeba analyzovat míru využití celních kvót společně s vývojem podílu dovozu v oddíle 3.2.2 písm. a), který vykazoval průměrný nárůst ve srovnání s předchozími obdobími, a s podrobnějším hodnocením, jako je například hodnocení uvedené níže v tomto oddíle. Zejména s ohledem na to, že objem celních kvót se od roku 2019 v důsledku liberalizace a počátečního navýšení zvýšil přibližně o 25 %, a na to, že spotřeba výrazně poklesla a neočekává se, že by v blízké budoucnosti došlo k jejímu významnému oživení.

Image 3

Zdroj:

Výpočty GŘ TRADE založené na údajích z databáze využívání kvót GŘ TAXUD. https://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/quota_consultation.jsp

(34)

Podrobnější analýza těchto údajů totiž ukázala, že během tří hodnocených čtvrtletí bylo v průměru vyčerpáno 21 jednotlivých celních kvót (ať už přidělených jednotlivým zemím, nebo zbytkových) v několika kategoriích výrobků. Jejich společný průměrný objem představoval 32 % (téměř dva miliony tun za čtvrtletí) celkového průměrného objemu dovozu ve stejném období.

(35)

Pokud jde o původ, šetření rovněž potvrdilo, že relevantní počet těchto celních kvót vyčerpaly některé z největších zemí vyvážejících ocel do Unie (30), které v daném čtvrtletí vyčerpaly od jedné do osmi celních kvót pro jednotlivé země, které jim byly přiděleny (31). Podobné vývozní vzorce Komise identifikovala již v prvním nařízení o přezkumu před prodloužením (32). Největší celní kvóta v rámci daného opatření (zbytková celní kvóta v kategorii 1) byla navíc v posledních třech po sobě jdoucích čtvrtletích pravidelně vyčerpávána téměř okamžitě, což ukazuje na trvalé oportunistické chování některých třetích zemí (33).

(36)

Vyčerpání celních kvót a rychlost tohoto vyčerpání v některých případech představují ukazatel těch celních kvót, u nichž bylo pravděpodobnější, že by bez daného ochranného opatření na trh Unie pronikly další objemy. Dané ochranné opatření tak v tomto ohledu bránilo dalšímu tlaku dovozu. S ohledem na tyto údaje proto Komise dospěla k závěru, že tyto způsoby využívání celních kvót, které se v různé míře projevovaly ve všech skupinách výrobků, dále potvrzují vysokou úroveň tlaku dovozu na trhu Unie s ocelí.

(c)   Vývoj celosvětového vývozu z hlavních zemí vyvážejících ocel a vývoj spotřeby na jejich domácích trzích

(37)

Dovoz do Unie se v roce 2023 oproti roku 2021 snížil o 17 % (34). Dovoz na trh USA se ve stejném období zároveň snížil o 8 %, jak je uvedeno v tabulce 11, a i nadále byl výrazně nižší než vrchol dosažený v roce 2017, tedy před uložením opatření USA podle § 232. V roce 2023 se dovoz oproti roku 2017, který byl posledním rokem před zavedením opatření podle § 232, snížil o téměř 6 milionů tun.

Tabulka 11

Dovoz do Spojených států v tunách

Rok

2017

2021

2022

2023

Třetí země celkem (vyjma EU)

21 933 440

17 977 836

19 473 713

16 405 997

Zdroj:

Komise USA pro mezinárodní obchod () .

(38)

Komise po zjištění vývoje objemu dovozu na dva největší trhy pro dovoz oceli (Unie a USA) (36) analyzovala vývozní výkonnost hlavních zemí dodávajících ocel do Unie (37) do třetích zemí (jiných než EU a USA).

(39)

Z tabulky 12 vyplývá, že celkově platí, že hlavní země vyvážející dotčený výrobek do Unie během posuzovaného období podstatně snížily vývoz na jiné třetí trhy. Individuální hodnocení vývozní výkonnosti těchto zemí rovněž potvrdilo všeobecný negativní trend vývoje vývozu na jiné trhy než trhy Unie a USA (38).

Tabulka 12

Vývoj vývozu dotčeného výrobku z hlavních zemí dodávajících ocel do EU (kromě vývozu do EU a USA) na trhy třetích zemí (kromě Číny)

Rok

2021

2022

2023

změna v %

Změna v tunách

Tuny

100 433 268

85 647 917

80 921 385

–19 %

–19 511 882

Zdroj:

databáze Global Trade Atlas. Tato databáze shromažďuje statistické údaje poskytnuté vnitrostátními celními statistickými úřady z každé země: https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/mi/products/maritime-global-trade-atlas.html

(40)

Na základě těchto údajů dospěla Komise k závěru, že kromě nižších objemů vývozu na trh Unie (tabulka 9) a na trh USA (tabulka 11) tyto země obecně nedokázaly nahradit objem vývozu, o který přišly na dvou největších dovozních trzích, vývozem na jiné trhy. Celkově tak hlavní země vyvážející ocel do Unie přišly o značné objemy vývozu do celého světa.

(41)

Komise dále doplnila své vlastní posouzení analýzou provedenou ze strany OECD pro širší rozsah výrobků. Údaje OECD potvrdily vlastní posouzení Komise, že objem vývozu hlavních zemí vyvážejících ocel v posuzovaném období celkově trvale klesal (39).

(42)

Jediná výrazná výjimka z tohoto jinak konzistentního trendu se týkala výkonu čínského vývozu, který v roce 2023 prudce vzrostl a dosáhl přibližně 95 milionů tun. To představovalo nárůst vývozu o 24 milionů tun (+40 %) (40). Nárůst čínského vývozu by jen vzhledem ke svému rozsahu zakryl pokles vývozu zjištěný prakticky u všech ostatních velkých vyvážejících zemí. Z tohoto důvodu není Čína zahrnuta do souhrnné analýzy v tabulce 12.

(43)

Dodatečný tlak čínského vývozu totiž podstatně zvýšil konkurenci na trzích jiných třetích zemí (41). To dále snížilo dostupnost a velikost vývozních trhů v celém světě (42) a přispělo ke snížení vývozu z ostatních zemí.

(44)

Údaje OECD v tomto ohledu ukázaly, že navzdory tomu, že u většiny největších vývozců oceli došlo ke snížení vývozu, vykazoval dovoz na mnoha velkých dovozních trzích kromě EU a USA rostoucí trend (43). Jeví se, že přinejmenším na některých těchto trzích (např. ASEAN (44), Korea, Turecko (45), Brazílie (46)) se jedná o důsledek strmého nárůstu čínského vývozu (47). Údaje za první měsíce roku 2024 navíc nenaznačují, že by se toto vývozní chování Číny měnilo (48).

(45)

V souvislosti s tímto vývojem čínského vývozu Komise posoudila rovněž souvislosti a dopad tohoto drastického nárůstu čínského vývozu do třetích zemí na trh Unie, pokud jde o dovozní toky.

(46)

Komise potvrdila, že dovoz z některých zemí původu, v nichž Čína v roce 2023 výrazně zvýšila svou vývozní přítomnost (včetně Vietnamu, Indonésie a Malajsie) (49), jakož i z dalších zemí, které obvykle na těchto asijských trzích Číně konkurují (Japonsko (50)), na trh Unie v roce 2023 prudce vzrostl (51). Ve srovnání s obdobím před uložením ochranného opatření byl tento nárůst ještě výraznější. Z analyzovaných údajů tedy jednoznačně vyplývá, že v celkovém kontextu slabší spotřeby tento silný a dále rostoucí tlak dovozu z Číny na některých třetích trzích přiměl výrobce v některých zemích, aby pro část své produkce hledali jiná exportní odbytiště, mezi nimiž byl i trh Unie (52).

(47)

V dalším kroku Komise posoudila vývoj domácí spotřeby v hlavních zemích vyvážejících ocel (53) v posuzovaném období.

Tabulka 13

Vývoj spotřeby na hlavních trzích s ocelí (včetně hlavních zemí vyvážejících do EU)

Rok/výrobek

Za tepla válcované svitky a svitkový plech

Za studena válcované svitky

Žárově pozinkovaná ocel + svitky EZ

Pocínovaný plech

Plech z vratné válcovací stolice

Tyče pro výztuž + válcovaný drát

Tyčová ocel + konstrukční profily

Železniční doprava

Vše – vč. Číny

Čína

Bez Číny

2018

501 094

172 656

87 022

8 539

110 692

495 876

190 878

8 137

1 574 894

964 829

610 065

2019

505 033

167 801

90 303

8 820

113 426

531 934

197 669

8 710

1 623 696

1 024 141

599 556

2020

518 795

176 849

91 167

8 371

121 359

552 592

211 095

8 111

1 688 338

1 141 389

546 949

2021

544 636

182 974

90 038

8 094

118 641

547 644

207 966

7 050

1 645 904

1 050 573

595 331

2022

532 646

173 302

87 504

7 317

119 759

516 659

200 983

7 175

1 707 043

1 085 222

621 821

2023

559 856

181 132

92 419

8 020

126 071

502 780

200 126

7 376

1 677 781

1 068 225

609 556

Zdroj:

databáze CRU (k dispozici na základě předplatného).

(48)

Z výše uvedené tabulky 13 (54) vyplývá, že v roce 2022 spotřeba na domácích trzích hlavních vývozců oceli v celkovém vyjádření (55) poklesla o 61 milionů tun (–4 %) oproti roku 2021 (56). Z toho nejstrmější pokles celkového objemu zaznamenala čínská spotřeba, a to o –34 milionů tun. V roce 2023 činil celkový pokles oproti roku 2021 –2 % (–29,2 milionu tun).

(49)

Analýza v tomto oddíle potvrdila, že hlavní vývozci oceli mají stále větší potíže s vývozem části své produkce na třetí trhy (viz také oddíl 3.2.2 písm. e) a f)). Z údajů navíc vyplynulo, že vzhledem k vývoji spotřeby by bylo jen těžko možné nasměrovat ztracené objemy vývozu na vlastní domácí trhy. Pro mnohé z největších dodavatelů oceli do Unie to mělo za následek výraznou ztrátu objemu prodaného na domácím trhu i ve třetích zemích.

(d)   Nadbytečná kapacita

(50)

Vývoj celosvětové nadměrné kapacity byl klíčovým prvkem v rozhodnutí Komise, na jehož základě bylo v únoru 2019 uloženo konečné ochranné opatření (57), které bylo v červnu 2021 prodlouženo (58). Ve stávajícím šetření Komise posoudila nejnovější vývoj nadměrné kapacity v oblasti oceli, přičemž vycházela ze zdrojů, jako je například Výbor OECD pro ocel a Globální fórum pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství, které ve svých nejnovějších zprávách potvrzují, že nadměrná kapacita je i nadále na velmi vysoké úrovni (59).

(51)

Podle těchto zdrojů se odhaduje, že v roce 2023 bude celosvětová kapacita výroby oceli převyšovat výrobu o více než 550 milionů metrických tun. To odpovídá výrobě oceli v Indii, Americe, EU, Japonsku a Turecku v roce 2023 dohromady (60) a představuje to čtyřnásobek spotřeby na trhu Unie v roce 2023.

(52)

Tyto údaje tedy ukázaly, že od zavedení ochranných opatření zaměřených na ocel v roce 2019 se situace v oblasti nadměrné kapacity nijak nezlepšila. V odvětví oceli se naopak i nadále jedná o závažný problém, u něhož se v blízké budoucnosti neočekává žádné zlepšení. I Komise totiž při posuzování pravděpodobného vývoje globální nadměrné kapacity potvrdila, že situace směřuje k dalšímu zhoršování. OECD uvedla, že v letech 2024–2026 je plánována instalace přibližně 160 milionů tun nové kapacity (61). Tyto nové kapacity, které jsou větší než roční spotřeba Unie, by byly přidány v období, kdy se předpokládá jen mírný růst celosvětové poptávky po oceli, což by znamenalo riziko dalšího prohloubení rozdílu mezi kapacitou a poptávkou, a tudíž i zhoršení situace v oblasti nadměrné kapacity.

(53)

Analyzované informace navíc potvrdily, že Unie byla prakticky jediným významným ocelářským regionem, kde se instalovaná kapacita v období 2018–2023 snížila, a tudíž nepřispěla k současným trendům celosvětové nadměrné kapacity (62).

(54)

Komise tyto informace o nadměrné kapacitě dále potvrdila svým vlastním posouzením údajů z databáze CRU (63) pro hlavní světové země vyrábějící ocel, mezi něž patří hlavní země vyvážející ocel na trh Unie.

(55)

Komise proto dospěla k závěru, že nadměrná kapacita zůstává na velmi vysoké úrovni a pravděpodobně se bude ještě zvyšovat.

(56)

Kromě posouzení posledního vývoje celosvětové nadměrné kapacity Komise analyzovala souvislosti mezi rostoucím nadbytkem kapacity v některých zemích a regionech a vývojem dovozu do Unie z těchto zemí. Toto posouzení vycházelo ze statistik dovozu a také z konkrétního výzkumu vývoje nadměrné kapacity, který provedl Výbor OECD pro ocel (64) a Globální fórum pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství (65).

(57)

Podle Globálního fóra pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství „se v posledních letech stále více projevují rizika nadměrných investic v jihovýchodní Asii, v některých částech Blízkého východu a v Africe, kde toto zvyšování kapacit velmi výrazně převyšuje místní poptávku po oceli“. Dokument dále uvádí, že „Vietnam, Indonésie a Malajsie zaznamenaly růst kapacity o více než 35 % až do výše 95 %, přičemž poptávka po oceli buď klesla, nebo se mírně zvýšila (…), a že nevyvážený růst zaznamenávají i některé další ekonomiky na Blízkém východě, v jižní Asii a severní Africe (např. Írán, Pákistán a Alžírsko)“ (66).

(58)

Tyto informace se přitom shodovaly rovněž s informacemi, které k jednotlivým zemím poskytla OECD a které poukazují na výrazný nárůst kapacit v těchto (jakož i v dalších) zemích původu (67). V tomto ohledu šetření rovněž odhalilo, že za částí těchto navýšení kapacity stály čínské zahraniční investice zaměřené zejména, ale nikoli výhradně na region ASEAN (68).

(59)

Při posuzování vývoje dovozu do Unie podle zemí původu Komise zjistila, že v období 2022–2023 došlo k prudkému nárůstu dovozu (69) z některých zemí původu (70), a to i navzdory existenci ochranného opatření. Dovoz z těchto zemí původu nezahrnoval tradiční dodavatele Unie, a v některých případech před zavedením ochranného opatření a v prvních letech jeho uplatňování téměř neexistoval. Z tohoto důvodu tyto země nesplňovaly podmínky pro přidělení kvóty pro jednotlivé země, a proto využívaly prostor, který byl k dispozici v rámci zbytkových celních kvót, k velmi rychlému pronikání na trh Unie ve velkých objemech. Taková náhlá přítomnost vyvolala významná narušení trhu a v některých případech narušila účinnost opatření (viz oddíl 7.3 níže). Následující graf ukazuje vývoj dovozu z některých z těchto zemí původu do Unie.

Image 4

Zdroj:

Eurostat

(60)

Z tohoto grafu vyplývá, že dovoz z těchto zemí se v roce 2023 oproti roku 2017, tedy před zavedením ochranného opatření, zvýšil o téměř 4 miliony tun.

(61)

Z analýzy dostupných údajů proto vyplynulo, že existuje přímá souvislost mezi vývojem dovozu z určitých zemí původu na trh Unie a vývojem a stavem nadměrné kapacity u těchto zemí původu, k čemuž je nutno přičíst ještě zvýšenou přítomnost čínského vývozu v některých z nich. Jak je uvedeno v oddíle 7.3, šetření potvrdilo, že takto agresivní pronikání na trh, na který se vztahuje ochranné opatření, mělo již v té době negativní dopad na výrobní odvětví Unie, a proto bylo nutné podniknout další kroky ve věci fungování tohoto opatření, aby se tyto účinky vyrovnaly.

(e)   Opatření vůči třetím zemím včetně opatření USA podle § 232

(62)

V nařízení o konečných ochranných opatřeních dospěla Komise k závěru, že opatření USA podle § 232 týkající se některých výrobků z oceli by pravděpodobně mohla u vývozu původně určeného pro trh USA způsobit značný odklon obchodu na trh Unie, pokud Unie nepřijme žádné nápravné opatření. Ve svém nařízení o konečných ochranných opatřeních dospěla Komise k závěru, že existují důkazy o tom, že první známky odklonu obchodu se objevily již v roce 2018 (71). V prvním nařízení o přezkumu před prodloužením Komise potvrdila, že riziko odklonu obchodu vyplývající z tohoto opatření nadále trvá (72). Komise rovněž v souvislosti s nařízením o třetím funkčním přezkumu provedla zvláštní podrobné posouzení dopadu tohoto opatření na potenciální obchodní toky na trh Unie. V tomto posouzení Komise dospěla k závěru, že riziko odklonu obchodu přetrvává i přes změny, kterými prošlo opatření USA podle § 232 (73).

(63)

V současném šetření Komise posoudila nejnovější stav daného opatření USA, aby zjistila, zda předchozí zjištění zůstávají v platnosti. Šetření potvrdilo, že dané opatření zůstává v platnosti a že od posledního posouzení Komisí v roce 2023 nedošlo k žádným podstatným změnám jeho rozsahu ani fungování (74). Kromě toho se na základě dostupných informací (75) jevilo jako rozumné předpokládat, že opatření USA podle § 232 nebude v dohledné době zrušeno ani podstatně změněno.

(64)

Komise v tabulce 11 (dovoz do USA) poukázala na to, že úroveň dovozu na trh USA byla i nadále podstatně nižší než v období před uložením opatření podle § 232. Kromě toho, jak je uvedeno v oddíle 3.2.2 písm. c) (vývoz na jiné trhy a domácí spotřeba), největší dodavatelé do Unie obecně nenašli jiné trhy, které by nahradily objemy, jež vyváželi dříve mimo jiné i na trh USA.

(65)

Riziko odklonu obchodu na trh Unie v důsledku opatření USA podle § 232 v případě, že by ochranné opatření Unie pozbylo platnosti, proto v plném rozsahu přetrvává.

(66)

Kromě opatření USA podle § 232 USA rovněž uvedly, že zvýší cla na dovoz některých ocelářských výrobků z Číny podle § 301 (76). Toto opatření by zvýšilo obtíže Číny při vývozu na trh USA, čímž by vzniklo další riziko odklonu obchodu, ať už v důsledku dodatečných objemů oceli vyvážených přímo z Číny do Unie, nebo nepřímo vytlačením jiných zemí původu na třetích trzích v důsledku zvýšené čínské přítomnosti, jak již bylo uvedeno výše v oddíle 3.2.2 písm. d). Tyto objemy by pak mohly být alespoň částečně směrovány na trh Unie.

(67)

Vedle USA Komise identifikovala také nová opatření jiná než nástroje na ochranu obchodu (77), která byla přijata jinými jurisdikcemi. Mexiko například zvýšilo v srpnu 2023 dovozní clo na některé výrobky z oceli z 15 % na 25 % (78). Brazílie zvýšila v únoru 2024 dovozní clo na několik výrobků z oceli (79). Turecko omezilo v dubnu 2024 vývoz některých výrobků z oceli do Izraele (80).

(68)

Šetření proto potvrdilo, že počet a rozsah opatření přijatých třetími zeměmi se i nadále zvyšuje, což zvyšuje riziko odklonu obchodu, neboť trhy dostupné vývozcům se dále zmenšily.

(f)   Situace v oblasti ochrany obchodu ve třetích zemích

(69)

Vývoj a stav opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu týkajících se výrobků z oceli ve třetích zemích (81) byl posouzen v předchozích šetřeních (82). Při tomto šetření se Komise zabývala nejnovějším vývojem a potvrdila, že počet zavedených opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu se nadále zvyšuje a zůstává na vysoké úrovni, jak ukazuje níže uvedený graf.

Image 5

Zdroj:

Portál WTO o obchodních opravných prostředcích – https://trade-remedies.wto.org/en

(70)

Z tohoto grafu navíc rovněž vyplývá, že značná část uvedených opatření byla uložena proti hlavním vývozcům oceli do Unie (83). To znamená, že tyto země mají stále větší potíže s vývozem své produkce do třetích zemí také v důsledku rostoucího počtu opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu, která jsou zaměřena proti nim.

(71)

Kromě toho Komise rovněž zaznamenala, jak jiné jurisdikce navrhovaly rozšíření svých stávajících ochranných opatření, jako například Spojené království (84), nebo zahajovaly nová šetření ochranných opatření, jako například Jihoafrická republika (85). Rostoucí počet obchodních ochranných opatření, která se množí napříč jurisdikcemi, prohlubuje obtíže vyvážejících zemí při hledání odbytišť pro jejich produkci, a to v kontextu rostoucí nadměrné kapacity (86), což ještě přispěje ke zvýšení již existujícího napětí na trhu. Pozorovaný vývoj na trhu, zejména razantní nárůst čínského vývozu v podmínkách slabého trhu, může navíc vést k dalším opatřením v rámci nástrojů na ochranu obchodu (87).

(g)   Atraktivita trhu Unie

(72)

Z hlediska objemu je Unie v současnosti zdaleka největším světovým trhem pro dovoz oceli (88). Pokud jde o cenovou úroveň, vyvážejí země, jež jsou hlavními dodavateli Unie, velkou většinu své oceli na unijní trh soustavně za vyšší ceny, než za jaké vyvážejí na ostatní trhy ve třetích zemích. Podle posouzení cen provedeného Komisí vykazovalo 57 % až 93 % kódů výrobků analyzovaných podle jednotlivých zemí vyšší ceny u vývozu do Unie než na jiné třetí trhy (89).

(73)

Z toho je jasně patrné, že vývozci mají o trh Unie velmi silný zájem a někdy se dopouštějí nekalého cenového chování. V posledních letech Komise uložila řadu antidumpingových a vyrovnávacích opatření na dovoz oceli, včetně kategorií výrobků, na něž se vztahuje ochranné opatření (90). Tento silný zájem o proniknutí na trh Unie se dále projevuje tím, že se některé země snaží obejít stávající opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu (91). Statistické trendy dovozu do Unie potvrzují přitažlivost trhu Unie pro vývozce. Ve srovnání s obdobím před zavedením ochranného opatření se tržní podíl dovozu do Unie během posuzovaného období v průměru dokonce zvýšil, a to v situaci klesající spotřeby a navzdory existujícímu ochrannému opatření. V některých případech jsou navíc celní kvóty na dané čtvrtletí velmi rychle vyčerpány, což svědčí o průběžném oportunistickém chování.

(74)

S ohledem na tyto skutečnosti dospěla Komise k závěru, že trh Unie s ocelí je z hlediska velikosti a cen i nadále atraktivní.

(h)   Tržní výhled

(75)

Aby Komise doplnila posouzení faktorů popsaných v oddíle 3.2.2 písm. a) až 3.2.2 písm. g), provedla rovněž analýzu nejnovějších dostupných tržních výhledů. Tyto výhledy předpokládají relativně pomalé oživení spotřeby v letech 2024 a 2025 ve srovnání s rokem 2023, které však nedosáhne ani objemů z roku 2021.

(76)

Asociace Worldsteel ve svém krátkodobém výhledu z dubna 2024 předpověděla, že v roce 2024 vzroste světová poptávka po oceli o 1,7 % na 1,793 milionu tun a v roce 2025 o 1,2 % na 1,815 milionu tun. Toto mírné oživení v letech 2024 (které sotva dosáhne hodnot z roku 2022) a 2025 se stále nevyrovná objemu poptávky z roku 2021. Zpráva uvádí, že „globální ekonomické vyhlídky se zhoršily v důsledku zpřísňování měnové politiky, které ovlivňuje spotřebu a investice. Stavebnictví, zejména bytová výstavba, trpí vysokými úrokovými sazbami a náklady, přičemž určitou úlevu poskytují investice do infrastruktury. Výrobní odvětví zpomaluje v důsledku slabší poptávky, přičemž výrazný nepříznivý dopad zaznamenalo zboží dlouhodobé spotřeby“  (92).

(77)

V prohlášení předsedy Výboru OECD pro ocel z března 2024 se zase uvádí, že nejnovější prognózy na roky 2024 a 2025 naznačují, že růst světové poptávky po oceli bude i nadále velmi pomalý (93).

(78)

A konečně hospodářský výhled sdružení EUROFER byl v souladu s ostatními posuzovanými výhledy a naznačil, že růst trhu s ocelí bude i v nadcházejících čtvrtletích nadále ovlivňován pokračující hospodářskou nejistotou a že v roce 2024 se předpokládá další zpomalení růstu odvětví využívajících ocel (+0,2 %, revidováno směrem dolů z +0,4 %), zejména v důsledku druhé po sobě jdoucí recese v odvětví stavebnictví, a poté mírné oživení (+1,5 %) v roce 2025 (94).

(79)

Komise proto dospěla k závěru, že situace na světovém trhu s ocelí obecně, a zejména v Unii, bude z hlediska poptávky i nadále náročná.

3.2.3.   Závěry k požadavku nezbytnosti

(80)

Na základě výše uvedených důkazů a úvah Komise konstatovala, že se ocelářský průmysl Unie nachází v nestabilní situaci.

(81)

Komise rovněž konstatovala, že dovoz z hlavních zemí vyvážejících ocel vyvíjel a i nadále vyvíjí velmi vysoký a stále rostoucí tlak na trh s ocelí v Unii. Tlak dovozu se ještě zvýšil, neboť na trh Unie náhle a rychle pronikly různé země původu, které na něm v minulosti nebyly v relevantních objemech přítomny. Dovozní tlak zjištěný v předchozích šetřeních se tak ještě zvýšil.

(82)

Komise rovněž potvrdila vysokou úroveň nadměrné kapacity a očekávané zvýšení kapacity v nadcházejících letech v souvislosti s očekávaným pomalým růstem poptávky. To naznačuje, že situace v oblasti nadměrné kapacity se pravděpodobně nezlepší.

(83)

Vyvážející země ztratily přístup nejen na největší dovozní trhy (Unie a USA), ale i na další třetí trhy. Kromě toho se celkově snížila i jejich domácí spotřeba. Další vrstvu tlaku na konkurenci na třetích trzích vytvořil strmý nárůst vývozu z Číny, který vytlačil objemy z ostatních vyvážejících zemí; nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v blízké budoucnosti změnit.

(84)

Obchodně restriktivní opatření a opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu byla na vzestupu a zůstávala i nadále na vysoké úrovni, a vyvážejícím zemím proto vznikaly další obtíže při hledání odbytišť pro vlastní produkci. A konečně šetření potvrdilo, že trh Unie je z hlediska své velikosti a cen atraktivní.

(85)

Vzhledem k velikosti nadměrné kapacity ve světě, vysokému počtu obchodních překážek v různých jurisdikcích a stávajícímu tržnímu výhledu dospěla Komise k závěru, že pokud by ochranné opatření pozbylo platnosti, dovoz do Unie by se pravděpodobně zvýšil. Takové zvýšení by vyvolalo další tlak dovozu na nestabilní výrobní odvětví Unie, a tudíž by mělo pravděpodobně za následek vážnou újmu. Vzhledem k prvkům analyzovaným v oddílech 3.1 a 3.2 proto Komise dospěla k závěru, že toto opatření je i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie nebo k její nápravě.

3.3.   Zda existují důkazy o tom, že se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje

(86)

Jedním z cílů ochranného nástroje je umožnit domácím výrobcům přizpůsobit se, dokud jsou opatření v platnosti. Důkaz o úpravách v daném odvětví je proto nezbytnou podmínkou k prodloužení ochranného opatření.

(87)

V tomto ohledu Komise již v roce 2021 potvrdila (95), že se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje. V době, kdy Komise v červenci 2018 zavedla ochranné opatření na ocel, se totiž výrobní odvětví Unie již začalo přizpůsobovat v reakci na vážnou krizi, kterou ocelářství procházelo od poloviny roku 2010, kdy se celosvětová poptávka po oceli snížila, avšak globální kapacita stále narůstala (96).

(88)

Důkazy o četných úpravách provedených výrobním odvětvím Unie shromáždila Komise při tomto šetření prostřednictvím odpovědí na dotazník (97), písemných podání a vlastního průzkumu (na základě veřejně dostupných informací, jako jsou například články zmiňující přizpůsobení výrobního odvětví ve všech níže uvedených kategoriích).

(89)

Výrobní odvětví Unie zdokumentovalo řadu opatření ke zlepšení konkurenceschopnosti v současných náročných tržních podmínkách. Od prvního nařízení o přezkumu před prodloužením v roce 2021 pokračovalo výrobní odvětví Unie v provádění řady restrukturalizačních opatření, jako je například uzavírání méně efektivních nebo nedostatečně využívaných závodů (98). To potvrdily i údaje o kapacitě uvedené v odpovědích na dotazník, které svědčí o mírném poklesu výrobní kapacity (99). S těmito informacemi se shodují i údaje Výboru OECD pro ocel, který uvádí, že v období 2018–2023 se kapacita v Unii snížila o 5,2 milionu tun (100). V souvislosti s tímto typem přizpůsobení oznámil v dubnu 2024 jeden z největších výrobců v Unii (thyssenkrupp) nadcházející významné snížení kapacity o přibližně 2,5 milionu tun ve svém největším výrobním závodě. Výrobní odvětví Unie tedy vyvíjelo trvalé a značné úsilí, aby se přizpůsobilo podmínkám na trhu (101).

(90)

Kromě toho výrobci v Unii doložili řadu dalších opatření na zlepšení konkurenceschopnosti, jako je například rozšíření portfolia výrobků, často o výrobky s vyšší přidanou hodnotou (102), a zlepšení účinnosti procesů a modernizace zařízení (103). V tomto ohledu se úsilí ocelářského průmyslu Unie soustředilo na zlepšení energetické účinnosti (104), a to i s ohledem na splnění emisních požadavků EU.

(91)

Provedené úpravy se týkají všech skupin výrobků, na které se vztahuje ochranné opatření.

(92)

Komise proto dospěla k závěru, že z důkazů vyplývá, že se výrobní odvětví Unie během posuzovaného období i nadále přizpůsobovalo.

3.4.   Zájem Unie

(93)

Komise rovněž zkoumala, zda existují závažné hospodářské důvody, které by mohly vést k závěru, že prodloužení stávajícího ochranného opatření není v zájmu Unie.

(94)

Za tímto účelem Komise posoudila dopad možných opatření na výrobce, dovozce a uživatele v Unii. Posouzení dostupných důkazů je strukturováno takto: i) hospodářská situace výrobců oceli v Unii a možný dopad zrušení opatření a ii) zájem uživatelů a dovozců v Unii, kteří mimo jiné posuzují vývoj využívání celních kvót v rámci ochranného opatření a celkovou dostupnost dovozu na trhu Unie s ohledem na stávající tržní výhled.

3.4.1.   Zájem výrobců v Unii

(95)

Jak bylo nastíněno v prvním nařízení o přezkumu před prodloužením, má ocelářský průmysl Unie více než 500 výrobních závodů provozovaných ve 23 členských státech EU. Tento průmysl přímo zaměstnává přes 300 000 osob, a pokud se zahrnou nepřímá a indukovaná pracovní místa v jiných odvětvích, podporuje v celé Unii odhadem 2,6 milionu pracovních míst. Různé analýzy provedené útvary Komise navíc poukázaly na význam ocelářského průmyslu pro hospodářství Unie (105). Současné šetření potvrdilo, že v tomto ohledu nedošlo k žádným podstatným změnám.

(96)

V tomto šetření Komise rovněž dospěla k závěru, že opatření je i nadále nezbytné, aby se zabránilo vážné újmě, která by pravděpodobně nastala, pokud by ochranné opatření pozbylo platnosti. Situace vážné újmy by vážně ohrozila úsilí výrobního odvětví Unie o přizpůsobení.

(97)

Šetření proto potvrdilo, že prodloužení opatření by bylo v zájmu výrobců v Unii.

3.4.2.   Zájem uživatelů a dovozců v Unii

(98)

Šetření rovněž posoudilo pravděpodobný dopad prodloužení opatření na uživatele a dovozce v Unii.

(99)

V tomto ohledu dospělo šetření k závěru, že spotřeba v Unii drasticky poklesla a v souladu s tímto vývojem na trhu docházelo k tomu, že soustavně co čtvrtletí a stále častěji zůstával velký objem celních kvót nevyužit. Šetření navíc rovněž potvrdilo, že od roku 2019, převážně z důvodu pravidelné liberalizace, existoval velmi rozsáhlý a stále se prohlubující rozdíl mezi nárůstem objemu celních kvót (106) a vývojem spotřeby (107). Z tržního výhledu rovněž vyplynulo, že u spotřeby v Unii se očekává pouze mírný růst a že tento růst bude v každém případě výrazně nižší než objem celních kvót, které jsou i nadále k dispozici, a to zpravidla z více zemí původu, napříč kategoriemi a skupinami výrobků.

(100)

Komise proto dospěla k závěru, že i v případě prodloužení platnosti opatření budou mít uživatelé a dovozci v Unii i nadále možnost získávat ocel s nulovým clem napříč kategoriemi výrobků z různých zemí původu. Šetření navíc potvrdilo, že výrobci v Unii mají prostor ke zvýšení využití své kapacity, a mohou tak odběratelům v Unii dodávat další množství. Komise proto potvrdila, že prodloužení opatření by celkově nebránilo uživatelům a dovozcům v Unii získávat dostatečné objemy oceli s nulovým clem jak z dovozních zdrojů, tak od výrobců v Unii.

(101)

Komise navíc stejně jako v případě prvního nařízení o přezkumu před prodloužením (108) provedla křížovou kontrolu potenciálního dopadu, který ochranné opatření (109) mohlo mít na úroveň cen oceli na trhu Unie, a to porovnáním trendů v Unii s trendy na jiných hlavních trzích s ocelí ve světě (110). Z této analýzy vyplynulo, že vývoj cen na trhu Unie zaznamenával stejný nebo velmi podobný trend jako na ostatních trzích, což svědčí o tom, že dané ochranné opatření nevytvářelo z hlediska vývoje cen v Unii žádnou anomálii.

(102)

Na základě těchto zjištění tedy Komise dospěla k závěru, že z podání uživatelů a dovozců v Unii nevyplývá, že by prodloužení bylo v rozporu s celkovým zájmem Unie.

3.5.   Závěr ohledně prodloužení

(103)

Komise zjistila, že jsou splněny právní požadavky nezbytnosti a přizpůsobení, které jsou nutné k prodloužení ochranného opatření. Komise navíc zjistila, že opatření by nebylo v rozporu s celkovým zájmem Unie.

(104)

Komise proto dospěla k závěru, že ochranné opatření pro ocel je vhodné prodloužit i na období po 30. červnu 2024.

4.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN K PRODLOUŽENÍ

(105)

Komise obdržela více než 65 připomínek a protiargumentů od zúčastněných stran, včetně výrobců oceli v Unii, uživatelů a dovozců oceli v Unii, jakož i jejich příslušných sdružení, vyvážejících výrobců a vlád třetích zemí. V tomto oddíle se Komise bude zabývat tvrzeními těchto zúčastněných stran ohledně prodloužení. V zájmu administrativní hospodárnosti seskupila Komise tyto žádosti podle povahy a obsahu. Komise v příslušných případech odkázala na zjištění v tomto nařízení (oddíly 3 a 4), které se již podrobně zabývá většinou tvrzení zúčastněných stran. Komise dospěla k závěru, že žádný ze vznesených argumentů nemůže změnit závěr Komise ohledně vhodnosti prodloužení ochranného opatření pro ocel.

4.1.   Závěry orgánu WTO pro řešení sporů ve sporu DS595 vyžadují, aby Komise platnost opatření ukončila

(106)

Některé zúčastněné strany se odvolávaly na zprávu Orgánu pro řešení sporů (dále jen „DSB“) ze dne 29. dubna 2022 ve sporu DS595 Evropská unie – ochranná opatření na některé výrobky z oceli a tvrdily, že Komise měla opatření automaticky ukončit, neboť nebylo v souladu s některými ustanoveními Dohody WTO o ochranných opatřeních a Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT“).

(107)

V této souvislosti Komise stejně jako v předchozích přezkumech, v nichž bylo vzneseno toto tvrzení, odkazuje na prováděcí nařízení (EU) 2023/104 ze dne 13. ledna 2023 (111), kterým provedla rozhodnutí DSB, a uvedla tak ochranné opatření pro ocel do souladu s pravidly WTO ve všech aspektech, v nichž odborná komise zjistila nesrovnalosti.

(108)

Tvrzení týkající se tohoto sporu proto nejsou v rámci probíhajícího přezkumu relevantní, neboť již byla řešena samostatným právním aktem. V každém případě, a jak to vyplývalo z logiky nařízení (EU) 2023/104, Komise nesouhlasila s tvrzením, že by na základě závěrů odborné skupiny v tomto sporu musela opatření ukončit.

(109)

Jedna ze stran tvrdila, že podle pravidel WTO mají členové WTO možnost prodloužit ochranná opatření pouze jednou. Je tomu tak proto, že v příslušném textu dohody WTO (článek 7.3) o ochranných opatřeních je slovo „prodloužení“ uvedeno v jednotném čísle. Orgán pro řešení sporů (DSB) však dosud neposkytl žádný věcný výklad, nicméně slovu „prodloužení“ v čl. 7 odst. 3 předchází slovo „jakékoli“ (any), což může naznačovat, že je možné provést více než jedno prodloužení. Kromě toho se v čl. 19 odst. 3 základního nařízení o ochranných opatřeních používá výraz „prodloužení“ v množném čísle.

4.2.   Snížení rizika odklonu obchodu v důsledku změn v opatření USA podle § 232

(110)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že v důsledku některých změn v opatření USA podle § 232 by se riziko odklonu obchodu údajně snížilo natolik, že by ochranné opatření z těchto důvodů již nebylo nutné.

(111)

Jedná se o opakované tvrzení, které zúčastněné strany vznášely i v předchozích přezkumech. Komise proto tuto otázku posuzovala při různých příležitostech již v minulosti včetně přezkumu z června 2023 (112). Ve všech případech dospěla Komise k závěru, že změny opatření USA podle § 232 nezměnily posouzení rizika odklonu obchodu na trh Unie vyplývajícího z opatření USA podle § 232 (113).

(112)

V kontextu současného přezkumu byly změny opatření USA podle § 232, na které se zúčastněné strany odvolávají, provedeny již před červnem 2023, a byly tedy již zahrnuty do posouzení Komise v rámci tohoto šetření. Komisi proto nebyly předloženy žádné další důkazy pro to, aby se odchýlila od svého posouzení v roce 2023.

(113)

Jak bylo vysvětleno v oddíle 3.2.2 písm. e), informace, které měla Komise k dispozici, navíc naznačovaly, že je nejen velmi pravděpodobné, že opatření USA podle § 232 zůstane v platnosti, ale že USA a další třetí země ještě zvyšují počet obchodních opatření proti dovozu ze třetích zemí. Tím se zvyšuje riziko odklonu obchodních toků od těchto opatření včetně opatření USA podle § 232.

4.3.   Trh Unie je dostatečně chráněn jinými nástroji na ochranu obchodu

(114)

Některé strany tvrdily, že ocelářské odvětví Unie je již dostatečně chráněno četnými antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními, jež se vztahují na širokou škálu výrobků. V tomto ohledu vytváří kumulativní účinek různých nástrojů na ochranu obchodu pro výrobní odvětví Unie situaci nadměrné ochrany.

(115)

Komise konstatuje, že každý z různých nástrojů na ochranu obchodu slouží jinému účelu. Ochranné opatření je opatřením erga omnes, které se zabývá strmým nárůstem dovozu v důsledku nepředvídaného vývoje, který způsobuje nebo může způsobit vážnou újmu, a antidumpingová a vyrovnávací opatření jsou zaměřena na ochranu domácího průmyslu před nekalými obchodními praktikami (dumping nebo subvencování). Jsou-li splněny právní podmínky pro zavedení (nebo prodloužení) jednotlivých nástrojů, je EU nebo kterýkoli jiný člen WTO oprávněn použít různé nástroje současně.

(116)

Jak bylo připomenuto v předchozích šetřeních (114), je ochranný nástroj v EU slučitelný s uplatňováním jiných nástrojů na ochranu obchodu, aniž by vytvářel nadměrnou ochranu, protože právní rámec EU (115) stanoví mechanismus, který má zabránit dvojí nápravě u téhož výrobku. Tento mechanismus zajišťuje, aby v případě, že dovoz v rámci ochranného opatření překročí objem celních kvót s nulovým clem, nedošlo ke kumulaci 25 % u příslušného antidumpingového a/nebo vyrovnávacího cla, takže to nepovede k většímu ovlivnění obchodu, než je žádoucí. Legálnost postupu Komise v tomto ohledu navíc potvrdil i Tribunál EU v rámci sporu ve věci ochranného opatření pro ocel (116). Z těchto důvodů Komise výše uvedená tvrzení zamítla.

4.4.   Objem dovozu se snížil a nízké využívání celních kvót svědčí o nízkém tlaku dovozu

(117)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že tlak dovozu je nižší v důsledku snížené poptávky a nízkého využívání celních kvót.

(118)

Nicméně navzdory menšímu využívání celních kvót v situaci nižší spotřeby (–14 % v období 2021–2023) a nižšího dovozu (–17 % ve stejném období) z údajů vyplývá, že tlak dovozu z hlediska podílu dovozu na trhu zůstává i nadále vysoký. Tržní podíl dovozu se i navzdory mírnému poklesu v roce 2023 i nadále blížil rekordním hodnotám, přičemž činil 21,5 %. Tato úroveň je výrazně vyšší než průměrný tržní podíl před přijetím konečných ochranných opatření na začátku roku 2019 (16,4 %).

(119)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.2 písm. a), kombinovaný průměrný objem vyčerpaných celních kvót navíc představoval 32 % (téměř dva miliony tun za čtvrtletí) celkového průměrného objemu dovozu v probíhajícím roce provádění ochranného opatření. Pokud jde o země původu, pokračující tlak dovozu z některých zemí původu u některých kategorií výrobků (117) navzdory celkové dostupnosti objemů celních kvót přispěl k celkovému zvýšení podílu dovozu na trhu v posuzovaném období v kontextu klesající poptávky.

(120)

Komise se proto domnívá, že nižší využívání celních kvót nemusí nutně znamenat snížení tlaku dovozu, které by mohlo být důvodem k ukončení opatření do 30. června 2024.

4.5.   Rychlé vyčerpání některých celních kvót naznačuje, že na dovoz není dostatek oceli

(121)

Některé zúčastněné strany (zejména vývozci a uživatelé) tvrdily, že některé celní kvóty jsou rychle vyčerpány nebo jsou vyčerpávány soustavně, a objemy bezcelních kvót jsou proto nedostatečné. To údajně způsobuje nedostatečnou nabídku.

(122)

Komise toto tvrzení posuzovala v předchozích šetřeních a i pro účely tohoto přezkumu potvrzuje, že rychlé vyčerpání některých celních kvót nemůže vést k závěru, že kvůli ochrannému opatření mají uživatelé obecně nedostatek oceli. V tomto ohledu Komise poznamenala, že tvrzení některých zúčastněných stran se týkala samostatného vyčerpání některých konkrétních celních kvót, ale neodkazovala na celkovou dostupnost oceli mimo konkrétní zemi původu, která mohla rychle vyčerpat své celní kvóty pro danou zemi. Komise tedy potvrdila, že i když některé konkrétní země původu v daném okamžiku u určitých kategorií výrobků své kvóty vyčerpaly, z obecného hlediska byl přístup k těmto kategoriím výrobků v rámci ostatních zemí původu do značné míry zajištěn (viz oddíl 3.2.2 písm. b).

(123)

Důkazy od jednotlivých stran navíc nepotvrdily tvrzení, že výrobní odvětví Unie není schopno dodávat. Nízká míra využití u většiny kategorií výrobků naopak spíše naznačuje, že ocel lze skutečně pořídit u výrobního odvětví Unie.

(124)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

4.6.   Výkonnost výrobního odvětví Unie

(125)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že neexistují důkazy o tom, že výrobní odvětví Unie je zranitelné, a jiné namítaly, že zjištěné činitele újmy nelze přičítat zvýšení dovozu (nebo potenciálnímu zvýšení dovozu), ale spíše globálním podmínkám. Dalšími faktory, které ovlivňují výkonnost výrobního odvětví Unie, jsou údajně zejména zvýšené náklady na energii a dopravu. Konečně pak další strany uvedly, že kontrola újmy nebyla provedena u všech kategorií výrobků.

(126)

V tomto ohledu Komise konstatuje, že požadavky na prodloužení ochranného opatření podle čl. 7 odst. 1 Dohody WTO o ochranných opatřeních a čl. 19 odst. 2 základního nařízení o ochranných opatřeních, konkrétně nutnost předcházet vážné újmě nebo ji napravit a přizpůsobování domácího výrobního odvětví, nevyžadují, aby během posuzovaného období došlo ke zvýšení dovozu. Komise zjistila, že je pravděpodobné, že pokud by ochranné opatření pozbylo platnosti, dovoz by se zvýšil, což by vedlo k vážné újmě pro výrobní odvětví Unie.

(127)

Pokud jde o údajnou nutnost prokázat újmu ve všech kategoriích výrobků, Komise připomíná, že definice výrobku zahrnuje všechny kategorie výrobků jako jeden výrobek, a proto se posuzování újmy provádí u výrobku, který je předmětem šetření, jako celku, a nikoli podle jednotlivých kategorií výrobků. Komise v příslušných případech prokázala, že analýza podle skupin výrobků nemění závěry dosažené na úrovni výrobku jako celku.

(128)

Komise proto výše uvedená tvrzení odmítla.

4.7.   Ochranné opatření způsobilo zvýšení cen a snížení konkurenceschopnosti navazujících průmyslových odvětví

(129)

Někteří uživatelé tvrdili, že ochranné opatření způsobilo zvýšení cen, což snižuje konkurenceschopnost navazujících průmyslových odvětví využívajících ocel. Uživatelé rovněž tvrdili, že se zvýšil dovoz hotových výrobků a polotovarů, protože tyto výrobky získaly konkurenceschopnost ve srovnání se stejnými výrobky vyráběnými těmito uživateli v EU, a to v důsledku zvýšení vstupních nákladů způsobeného ochranným opatřením.

(130)

Komise neobdržela žádné důkazy na podporu jakýchkoli tvrzení o ceně nebo konkurenceschopnosti. Podle informací o cenách, které Komise posuzovala (viz oddíl 3.4.2 o zájmu Unie), však ceny na trhu Unie zaznamenávaly stejný nebo velmi podobný trend jako ceny na jiných trzích, což svědčí o tom, že dané ochranné opatření nevytvářelo z hlediska vývoje cen v Unii žádnou anomálii.

(131)

Komise proto výše uvedená tvrzení odmítla.

4.8.   Výrobní odvětví Unie se nepřizpůsobuje

(132)

Řada stran zpochybnila úsilí o přizpůsobení, které výrobní odvětví Unie vynakládalo po uplatnění ochranného opatření. Na základě toho dospěly k závěru, že ochranné opatření nelze prodloužit, protože nebyl splněn jeden ze zákonných požadavků pro prodloužení. Strany tvrdily, že přizpůsobení se zaměřovalo především na dekarbonizaci ocelářského průmyslu EU, a tvrdily rovněž, že tyto plány dosud nebyly realizovány.

(133)

Výrobci v Unii předložili Komisi řadu příkladů přizpůsobení, o nichž bylo nedávno rozhodnuto a které se v současné době nacházejí v různých fázích provádění. Kromě toho Komise zjistila, že kromě příkladů, které uvedlo výrobní odvětví Unie, existovalo i velké množství opatření, jež přijali výrobci v Unii všech velikostí s cílem zlepšit konkurenceschopnost, a to i navzdory náročným tržním podmínkám. Některé tyto příklady jsou uvedeny v oddíle 3.3 tohoto nařízení.

(134)

Komise proto výše uvedená tvrzení odmítla.

(135)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že většina opatření k přizpůsobení výrobního odvětví Unie byla vyvolána environmentálními povinnostmi uloženými právními předpisy a politikami EU, a proto je nelze považovat za přizpůsobení vedoucí ke zlepšení konkurenceschopnosti vůči dovozu.

(136)

V tomto ohledu Komise zjistila, že opatření k přizpůsobení přijatá podniky v jakékoli souvislosti obvykle reagují na různé důvody a zároveň slouží více účelům. Často se stává, že přizpůsobení za účelem zlepšení vlivu určitého zařízení na životní prostředí přinese zlepšení energetické účinnosti nebo že nová řada ekologických výrobků uspokojí i rostoucí poptávku. V každém případě by všechna přizpůsobení posuzovaná Komisí bez ohledu na to, zda by byla zaměřena na modernizaci zařízení, efektivitu procesů nebo uzavření nedostatečně využívaných zařízení, přinesla zlepšení konkurenceschopnosti, které se na trhu, jako je trh Unie, rovná lepší připravenosti čelit konkurenci v oblasti dovozu.

5.   DÉLKA PRODLOUŽENÍ

(137)

Komise zjistila, že ochranné opatření Unie pro ocel je i nadále nezbytné, aby zabránilo vážné újmě, a že existují důkazy o tom, že výrobní odvětví Unie pokračuje v provádění opatření s cílem přizpůsobit se situaci na trhu, která se vyznačuje vyšším tlakem dovozu. Podle článku 19 základního nařízení o ochranných opatřeních, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 Dohody WTO o ochranných opatřeních, se však doba platnosti ochranných opatření „omezuje na dobu, která je nezbytná k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě a pro usnadnění přizpůsobení výrobců Unie“ .

(138)

Maximální doba trvání ochranného opatření je osm let s výjimkou rozvojových zemí, které jsou členy WTO. To znamená, že Unie může stávající ochranné opatření prodloužit maximálně do 30. června 2026.

(139)

V tomto šetření Komise zjistila, že prodloužení opatření je nezbytné. Některé skutečnosti, které byly důvodem pro uložení opatření v roce 2019, přetrvávají, konkrétně vysoká úroveň nadměrné kapacity v oblasti oceli, vysoký počet opatření na ochranu obchodu uplatňovaných jinými zeměmi a riziko odklonu obchodu v důsledku opatření USA podle § 232, jakož i v důsledku dalších opatření přijatých třetími zeměmi od roku 2019.

(140)

Situace výrobního odvětví Unie je navíc v současné době nestabilní, přičemž se i nadále přizpůsobuje vysokému a stále rostoucímu tlaku dovozu vyvážejících zemí. Z analyzovaných informací nevyplývají žádné známky nasvědčující tomu, že by některá z klíčových skutečností odůvodňujících prodloužení tohoto opatření v blízké budoucnosti vymizela nebo se podstatně zlepšila.

(141)

Kromě toho nejnovější vyhlídky trhu týkající se světové spotřeby oceli předpokládají pouze mírné oživení o +1,7 % v roce 2024 (které sotva dosáhne hodnot z roku 2022) a o +1,2 % v roce 2025 (což povede k tomu, že úroveň spotřeby zůstane pod úrovní roku 2021).

(142)

V této souvislosti považuje Komise za nezbytné prodloužit platnost opatření o další dva roky do 30. června 2026 s cílem zajistit, že opatření poskytne výrobcům v Unii účinnou a smysluplnou záchrannou síť. Po uplynutí osmiletého období opatření automaticky zanikne.

6.   ZAHRNUTÍ MOSAMBIKU DO OBLASTI PŮSOBNOSTI OPATŘENÍ

(143)

EU se v rámci dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Jihoafrickým společenstvím pro rozvoj zavázala vyjmout dovoz ze zemí Jihoafrického společenství pro rozvoj (dále jen „SADC“) z uplatňování mnohostranných záruk na dobu pěti let. Po uplynutí této lhůty proto EU zařadila dovoz z Jihoafrické republiky a většiny členů SADC do oblasti působnosti ochranného opatření pro ocel (118). V případě Mosambiku tato výjimka vypršela později.

(144)

V důsledku toho Komise považovala za vhodné zahrnout Mosambik do oblasti působnosti ochranného opatření od 1. července 2024, aby byla splněna povinnost zacházení podle doložky nejvyšších výhod v souladu s pravidly WTO.

(145)

Z důvodu tohoto vyloučení nebyly údaje o dovozu z Mosambiku použity v původních zjištěních, která Komise učinila v nařízení o konečných ochranných opatřeních, pokud jde o důkazy o existenci zvýšeného dovozu (119). Jednalo se o výsledek uplatnění zásady souběžnosti (120), podle níž orgán provádějící šetření nemůže ve své analýze brát v potaz země původu vyloučené z uplatňování opatření.

(146)

Vzhledem k tomu, že dovoz z Mosambiku již z opatření nadále vyloučen nebude, musí Komise přehodnotit původní zjištění, která vedla k uplatnění konečných opatření, a to tak, že zahrne údaje o dovozu z Mosambiku, které byly k dispozici již v době původního šetření.

(147)

Pokud jde o posouzení nárůstu dovozu, je v následující tabulce uveden celkový dovoz do EU, na který se vztahuje ochranné opatření pro ocel v období posuzovaném v nařízení o konečných ochranných opatřeních (2013–2017), včetně dovozu z Mosambiku:

Tabulka 14

Objem dovozu (po zahrnutí Mosambiku) a podíl na trhu

 

2013

2014

2015

2016

2017

Poslední období

Dovoz (v tunách)

18 453 646

22 011 946

26 692 843

29 283 252

30 271 064

31 476 287

Dovoz z Mosambiku (v tunách)

25

0

0

0

492

0

 

0,00014 %

0,00000 %

0,00000 %

0,00000 %

0,00163 %

0,00000 %

Index 2013 = 100

100

119

145

159

164

171

Tržní podíl

12,78 %

14,48 %

16,97 %

17,97 %

18,19 %

18,88 %

Zdroj:

Eurostat a odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník v roce 2018.

(148)

Dovoz se během původního analyzovaného období zvýšil v absolutním vyjádření o 71 %, stejně jako podíl dovozu na trhu (z 12,78 % v roce 2013 na 18,19 % v roce 2017).

Komise s ohledem na aktualizované údaje potvrdila, že původní posouzení zvýšeného dovozu zůstává beze změny. Vzhledem k zanedbatelnému podílu dovozu z Mosambiku na celkovém dovozu do Unie měla navíc Komise za to, že původní zjištění o hrozbě vážné újmy, příčinných souvislostech, zájmu Unie a nepředvídatelném vývoji stále platí. Součástí tohoto přezkumu je i aktualizovaný seznam rozvojových zemí, které jsou do opatření zahrnuty nebo z něj vyloučeny, a který obsahuje Mosambik (příloha III.2).

(149)

Na základě výše uvedeného posouzení budou nové celní kvóty použitelné od 1. července 2024 (příloha IV) zahrnovat i dovoz z Mosambiku.

7.   POSOUZENÍ FUNGOVÁNÍ OPATŘENÍ

(150)

Jakmile Komise dospěla k závěru, že prodloužení opatření je vhodné a že dovoz z Mosambiku by měl spadat do oblasti působnosti opatření, zkoumala, zda bude nutno provést technické úpravy fungování opatření. Na základě podrobné analýzy všech obdržených podání dospěla Komise k následujícím závěrům. Tyto závěry jsou uspořádány do následujících oddílů podle struktury uvedené v oznámení o zahájení šetření.

7.1.   Přidělování a správa celních kvót

(151)

V tomto oddíle Komise analyzovala vývoj a vzorce využívání celních kvót a připomínky, jež strany v této souvislosti učinily. Na základě této analýzy určila, zda je v zájmu Unie opodstatněná jakákoli úprava vyplývající ze změněných okolností.

Připomínky zúčastněných stran

(152)

Některé strany (výrobní odvětví Unie) požadovaly zrušení čtvrtletního převádění nevyužitých kvót do dalšího čtvrtletí (alespoň za poslední čtvrtletí), případně zastropování tohoto převádění maximálně na 4 % nevyužitých celních kvót čtvrtletně, zatímco jiné strany (některé vyvážející země a uživatelé) požadovaly přesun nevyužitých kvót pro jednotlivé země (dále jen „kvóty pro jednotlivé země“) do zbytkové kvóty následujícího čtvrtletí.

(153)

Kromě toho některé vyvážející země a uživatelé požadovali, aby byl systém kvót pro jednotlivé země pro určité kategorie (nebo dokonce pro všechny kategorie) zrušen a aby byly kvóty spravovány v celosvětovém měřítku v rámci každého čtvrtletí s cílem maximalizovat využití kvót. Další požadovali, aby některé celní kvóty, které jsou v současnosti spravovány v celosvětovém měřítku, byly spravovány společně s kvótami pro jednotlivé země a zbytkovými celními kvótami.

(154)

Komise obdržela rovněž žádosti o přepočet všech kvót na základě nového referenčního období s cílem zohlednit nedávnou změnu obchodních toků a žádosti o zvýšení úrovně kvót. Některé zúčastněné strany rovněž požadovaly zrušení kvót pro některé země a přerozdělení těchto částek mezi jiné země původu.

(155)

Výrobní odvětví Unie požádalo o zrušení poměrného rozdělení 25 % objemu cla nad rámec kvóty v den vyčerpání určité celní kvóty mezi všechna prohlášení přijatá v tento den.

Posouzení

(156)

Komise předběžně poznamenala, že řada výše uvedených tvrzení si vzájemně odporuje. Komise zejména neidentifikovala žádné ucelené a široce podložené tvrzení, které by odůvodňovalo přehodnocení stávající základní struktury správy celních kvót, zejména pokud jde o období používané k výpočtu objemů celních kvót a kombinaci kvót pro jednotlivé země a zbytkových celních kvót ve většině kategorií výrobků.

(157)

Ochranné opatření platí již přibližně šest let. Struktura celních kvót se v průběhu těchto let osvědčila jako účinná a konzistentní. V odůvodněných případech provedla Komise nezbytné úpravy správy kvót tak, aby byly kvóty i nadále účinné a aby odpovídaly vývoji na trhu. Existují však základní prvky struktury celních kvót, které jsou klíčové a zajišťují předvídatelnost a soudržnost tohoto opatření, a proto Komise nevidí důvod, proč je měnit.

(158)

V tomto ohledu platí, že jak bylo vysvětleno v předchozích přezkumech tohoto opatření, byly celní kvóty pro jednotlivé země i zbytkové kvóty přiděleny na základě vývozní výkonnosti v referenčním období původního šetření (121). Toto referenční období nelze změnit, jak to navrhuje řada stran, neboť přepočet všech celních kvót na základě novějších toků, na které se opatření vztahuje, by byl v rozporu s cílem respektovat tradiční obchodní toky, které existovaly před zavedením opatření.

(159)

Systém čtvrtletní správy celních kvót se při zabezpečení stability na trhu Unie ukázal jako účinný, neboť zabraňuje celkovému prudkému nárůstu dovozu, jenž by mohl trh destabilizovat, a zajišťuje řádný a předvídatelný tok dovozu v průběhu celého roku. Tento systém rovněž umožňuje, aby byly tradiční obchodní toky z hlediska objemu a zemí původu přípustné bez jakéhokoli dodatečného cla, a v případě potřeby umožňuje některým zemím původu, aby zvýšily svůj bezcelní vývoz nad rámec svých tradičních obchodních toků (122).

(160)

Současný systém správy celních kvót je navržen tak, aby zajišťoval rovnováhu mezi protichůdnými zájmy. Zaprvé z něj těží výrobní odvětví Unie, protože tento systém zamezuje přílivu dovozu během krátkého časového období a následným nepříznivým dopadům na trh. Zadruhé je tento systém přínosný i pro některé třetí země a některé uživatele v Unii, kteří by jinak byli z trhu neoprávněně vytěsněni jinými většími dodavateli a nemohli by dodávat výrobky uživatelům v Unii, kteří by zase z těchto konkrétních zemí původu nemohli nakupovat materiál, jenž potřebují. Kromě toho tento systém umožňuje větším vyvážejícím zemím překročit své tradiční obchodní toky ve většině kategorií výrobků tím, že jim dává přístup ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí období, v němž stávající dodavatelé nedokázali kvóty plně využít.

(161)

Provedení některých změn požadovaných zúčastněnými stranami by vážně narušilo rovnováhu zájmů zúčastněných stran, a bylo by tak v rozporu s celkovým zájmem Unie a účinným fungováním opatření. To zahrnuje požadavek výrobního odvětví Unie týkající se poměrného rozdělení cla v den vyčerpání kvóty. V tomto ohledu se použijí ustanovení čl. 51 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447, která definují poměrný základ a neumožňují žádnou flexibilitu.

(162)

Strany ve svých podáních navíc nepředložily žádný důkaz o tom, v čem je stávající systém celních kvót nepřiměřený a jak by různé jimi navrhované úpravy byly v obecném zájmu Unie (a nikoliv pouze v jejich individuálním zájmu) a v souladu s logikou a řádným fungováním opatření.

(163)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování stávajícího systému správy kvót (čtvrtletní správy a kombinace kvót pro jednotlivé země a zbytkových kvót), až na několik odůvodněných výjimek v zájmu Unie), jakož i zachování převodu nevyužitých kvót a přístupu ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí roku provádění ochranného opatření (4. čtvrtletí) je i nadále přiměřené a spravedlivé vůči všem zúčastněným stranám.

(164)

Přestože je současný systém správy celních kvót vhodný, Komise se domnívá, že vyžaduje určité technické úpravy, aby se přizpůsobil nedávnému vývoji na trhu, například změnám v obchodních tocích, a aby se zvýšila jeho účinnost. Tyto změny budou vysvětleny a posouzeny níže společně s některými tvrzeními uvedenými v oddíle 7.2 „Vytěsňování tradičních obchodních toků“ a v oddíle 7.6 „Další změny okolností“.

7.2.   Vytěsňování tradičních obchodních toků

(165)

Vzhledem k systému převádění nevyužitých kvót mezi čtvrtletími v rámci roku provádění ochranného opatření (123) je poslední čtvrtletí roku provádění ochranného opatření (duben–červen) obvykle čtvrtletím, kdy nevyužité objemy dosahují nejvyšších hodnot. V zájmu maximalizace využití kvót na konci roku provádění ochranného opatření zavedla Komise v nařízení o konečných ochranných opatřeních mechanismus, podle něhož mohou větší vývozci, kteří vyčerpali kvóty pro svou zem, získat v posledním čtvrtletí přístup i ke zbytkovým objemům kvót.

(166)

V rámci prvního funkčního přezkumu v roce 2019 Komise konstatovala, že tento systém by mohl vést k nepřiměřenému vytěsňování menších dodavatelů v rámci zbytkových kvót. Tento trend se po roce 2019 rozšířil i do dalších kategorií. Proto Komise v rámci funkčního přezkumu v roce 2020 navrhla systém, podle něhož by přístup zemí s individuálními kvótami ke zbytkovým kvótám v posledním čtvrtletí roku provádění ochranného opatření vycházel ze skutečného využití zbytkových kvót v předchozích čtvrtletích těmito zeměmi, na které se zbytkové celní kvóty vztahují. Cílem této úpravy bylo ochránit v posledním čtvrtletí toky menších dodavatelů, kteří jsou přirozenými příjemci zbytkových kvót (124).

(167)

S cílem co nejvíce omezit vytěsňování tradičních zemí původu v rámci zbytkových kvót a zároveň zachovat doplňkový přístup v kategoriích, v nichž je nezbytné zajistit maximální využití kvóty, Komise vypracovala systém, podle něhož by každá kategorie výrobků spadala do jedné ze tří níže uvedených skupin, které odpovídají třem různým scénářům přístupu. Tento systém splňuje jednu z hlavních zásad a cílů ochranného opatření – zajistit zachování tradičních obchodních toků z hlediska zemí původu.

(168)

V současné době se uplatňují tyto tři režimy:

bez přístupu – pokud stávající dodavatelé v rámci zbytkové kvóty dokázali zbytkové kvóty vyčerpat sami a v posledním čtvrtletí byly zjištěny účinky vytěsňování,

omezený přístup – pokud stávající dodavatelé dokázali využít pouze část zbytkové kvóty, kterou měli k dispozici, a k vyčerpání kvót byly v omezené míře zapotřebí další země původu,

bez omezení – pokud zbytkové kvóty nebyly ve velké míře využívány a nebyly zjištěny žádné účinky vytěsnění.

Připomínky zúčastněných stran

(169)

Nebyla vznesena žádná tvrzení týkající se současného systému umožňujícího zemím s individuálními kvótami přístup ke zbytkovým kvótám v posledním čtvrtletí roku provádění ochranného opatření.

(170)

V rámci tohoto oddílu požádalo výrobní odvětví Unie Komisi, aby prošetřila rizika vytěsnění u všech kategorií výrobků v důsledku významného nárůstu dovozu z nových vyvážejících zemí. Tento požadavek je řešen samostatně v oddíle 7.3.

Posouzení

(171)

Celkově se Komise domnívá, že současný systém se ukázal jako vhodný k danému účelu. Zajišťuje, aby uživatelé v Unii maximalizovali své šance na vyčerpání zbytkové kvóty a rovněž aby byly respektovány tradiční obchodní toky v rámci zbytkové kvóty z hlediska zemí původu (což je také v zájmu uživatelů). Kromě toho Komise neobdržela žádná podání, která by poukazovala na konkrétní problém ve fungování tohoto prvku opatření.

(172)

Komise nicméně na základě nejnovějších dostupných údajů posoudila, zda v posledním čtvrtletí došlo k vytěsnění v oblasti zbytkové kvóty. Toto posouzení bylo provedeno na základě údajů o dovozu a využívání kvót podle země původu a kategorie v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024.

(173)

Na základě tohoto posouzení dospěla Komise k závěru, že stávající systém by měl zůstat zachován. Komise však byla toho názoru, že je možné ho zjednodušit tak, aby hospodářským subjektům na trhu zajišťoval předvídatelnost a rovněž aby do budoucna zabránil veškerému případnému vytěsňování. Komise se proto domnívala, že fungování opatření by mělo být upraveno tak, že budou povoleny dva režimy namísto současných tří. První režim, „bez přístupu“, by se vztahoval na ty kategorie, kde je průměrné využití zbytkové kvóty v dané kategorii velmi vysoké. Druhý režim, „přístup“, by se vztahoval na ostatní kategorie a umožňoval by v posledním čtvrtletí přístup ke zbytkovým objemům, které stávající vyvážející země v průměru nevyužily v rámci zbytkových celních kvót. V několika málo kategoriích se i nadále uplatňuje zvláštní režim.

Úprava

(174)

Na tomto základě byly režimy přístupu pro jednotlivé kategorie výrobků upraveny takto (konkrétní objemy viz příloha I (IV.3) tohoto nařízení):

bez přístupu: 3B, 14, 16, 20, 26,

přístup: 2, 3A, 4A, 5, 6, 9, 10, 12, 13, 15, 18, 19, 21, 22, 24, 25B, 27, 28.

(175)

Kategorie, na které se tento systém nevztahuje (v souladu se zásadami uplatněnými v předchozím funkčním přezkumu), jsou tyto:

Zvláštní režim: 1 a 4B.

Stávající režim, který poskytuje přístup ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí zemím s individuálními kvótami omezený 30% stropem pro každou vyvážející zemi, je i nadále přiměřený z hlediska zajišťování dostatečné rozmanitosti zdrojů dodávek a zároveň zamezování účinkům vytěsnění v důsledku nadměrného dalšího dovozu nad rámec tradičních obchodních toků.

Globální správa: 7, 8, 17, 25A.

Možnost přístupu ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí se nepoužije, protože neexistují žádné země, které by vyvážely na základě kvóty přidělené konkrétní zemi.

(176)

Toto opatření by tedy i nadále umožňovalo přístup ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí u převážné většiny kategorií výrobků. Tento systém zároveň zajišťuje, že dodatečné objemy, které budou některé země v rámci tohoto systému případně vyvážet, nebudou nepřiměřeně vytěsňovat země bez individuálních kvót. Od nynějška budou země, kde v zásadě nehrozí riziko vytěsnění, chráněny také před případnou náhlou změnou obchodních toků v budoucnu v souladu s průměrným využíváním zbytkových celních kvót v běžném roce provádění ochranného opatření. Tento systém zajišťuje uživatelům rozsáhlý přístup k dostupným objemům a zároveň zachovává účinnost opatření, pokud jde o výrobce v Unii. Proto je stávající systém z hlediska obecného zájmu Unie nejpřiměřenější.

7.3.   Úpravy ke zlepšení účinnosti opatření u některých zbytkových celních kvót

Připomínky zúčastněných stran

(177)

Komise měla za to, že je nutné společně posoudit některá tvrzení uvedená v oddíle 7.1 (Přidělování a správa celních kvót), v oddíle 7.2 (Vytěsňování tradičních obchodních toků) a v oddíle 7.6 (Další změny okolností). Důvodem je skutečnost, že základní příčina těchto tvrzení je zřejmě stejná.

(178)

Tato tvrzení se v podstatě týkala změny struktury obchodních toků u několika kategorií výrobků, kdy vývozci, kteří v referenčním období (2015–2017) nevyváželi významná množství, a proto jim nebyly přiděleny kvóty pro jednotlivé země, vstupovali na trh Unie se značným objemem prostřednictvím některých zbytkových kvót.

(179)

Strany tvrdily, že tuto změnu struktury obchodních toků lze považovat za změnu okolností trvalé povahy, neboť tito noví vývozci v posledních letech výrazně navýšili výrobní kapacity. Tyto toky údajně vytěsňovaly ostatní země původu v oblasti zbytkových kvót, a zúčastněné strany navrhly změny v oblasti správy celních kvót. Tyto navrhované změny zahrnovaly vytvoření kvót pro jednotlivé země s cílem ochránit určité toky ve zbytkových kvótách, vytvoření nových režimů, které by zabránily vyčerpání celních kvót z určitých zemí původu ve všech čtvrtletích, převod nevyužitých množství do zbytkových kvót v následujícím čtvrtletí a rozdělení kategorií nebo stanovení stropu u zbytkových kvót.

Posouzení

(180)

Komise analyzovala dovozní toky u zbytkových kvót v řadě kategorií, ohledně nichž zúčastněné strany vznesly tvrzení.

(181)

Analýza potvrdila, že nedávný vývoj na trhu vedl k výraznému poklesu vývozu tradičních dodavatelů do Unie v rámci zbytkových kvót v některých kategoriích, přičemž vývoz z nových zemí původu se v rámci týchž zbytkových kvót zvýšil. Tato změna obchodních toků vytvářela v některých kategoriích řadu negativních dopadů na fungování opatření, jak bude vysvětleno níže.

(182)

Komise konstatovala, že u dvou kategorií výrobků byla tato tvrzení opodstatněná. V důsledku toho bylo nutné upravit fungování opatření, aby byla zajištěna jeho účinnost a zachování tradičních obchodních toků v zájmu Unie.

(a)   Kategorie výrobku 1 – Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

(183)

Kategorie výrobku 1 (ploché výrobky válcované za tepla) je celkově velmi důležitou kategorií výrobků v rámci daného ochranného opatření, a to z různých důvodů. Trvale představuje zdaleka největší podíl na dovozu (8,5 milionu tun v roce 2023), což se rovná 31 % celkového dovozu v rámci daného opatření v roce 2023. Představuje rovněž 34 % celkové výroby daného výrobního odvětví Unie a přibližně 25 % jeho domácího prodeje z hlediska objemu. Tato kategorie má mnohostranné využití a je považována za komoditu, a proto je obzvláště citlivá na změny cen. Ploché výrobky válcované za tepla lze použít jako konečný produkt mimo jiné ve stavebnictví nebo automobilovém průmyslu, ale používají se také jako vstupní materiál k výrobě dalších navazujících výrobků, zejména výrobků kategorie 2 (ploché výrobky válcované za studena), které lze dále zpracovat například na kategorii 4 (pokovené plechy), jež lze opět následně zpracovat na kategorii 5 (ocel s organickým povlakem). Ploché výrobky válcované za tepla se používají rovněž jako vstup pro výrobu některých trubek. Proto je vývoj v této kategorii vzhledem k jejímu významu z hlediska celkové výroby dotčeného výrobku v Unii a její provázanosti s několika dalšími kategoriemi výrobků pro účinnost ochranného opatření obzvláště důležitý.

(184)

Účinně řízená celní kvóta pro tuto kategorii proto vzhledem k jejímu mimořádnému významu zvyšuje šance na celkovou účinnost opatření. V důsledku toho byla podrobena zvláštní kontrole a její fungování bylo v předchozích přezkumných šetřeních několikrát přezkoumáno s cílem přizpůsobit její správu převládajícím podmínkám na trhu.

(185)

Zbytková kvóta pro tuto kategorii je navíc největší individuální celní kvótou v rámci opatření, podle níž je na počátku každého čtvrtletí k dispozici přibližně 1 milion tun.

(186)

Pokud jde o současnou situaci, od července 2023 (po čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí (125)) byla zbytková celní kvóta vždy vyčerpána v první den daného čtvrtletí.

(187)

To způsobilo nerovnováhu na trhu po celý zbytek těchto čtvrtletí vzhledem k tomu, že byla okamžitě k dispozici velmi velká množství, což vyvolalo značný tlak dovozu.

(188)

Tlak dovozu byl v této kategorii výrobků obzvláště silný, neboť dovoz i nadále sílil navzdory celkovému výraznému poklesu spotřeby oceli v Unii. Podíl dovozu na trhu v této kategorii výrobků totiž v roce 2023 dosáhl 30 %, což je výrazně nad průměrem pro dotčený výrobek jako celek.

(189)

Tento fenomén předčasného vyčerpání byl způsoben zejména velmi silným pronikáním Vietnamu a Egypta, které začaly vyvážet kategorii výrobků 1 do Unie až v druhé polovině roku 2022, ale na konci roku 2023 už představovaly více než 45 % dovozu v rámci této celní kvóty. V důsledku toho byly v některých z těchto čtvrtletí vytěsněny jiné menší země, které však v minulosti v této kategorii vyvážely, jako například Švýcarsko.

Image 6

Zdroj:

Databáze celních kvót GŘ TAXUD, * do 5. dubna 2024https://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/quota_consultation.jsp.

(190)

Pro dosažení větší stability trhu v této důležité kategorii výrobků a tudíž zajištění toho, že nedojde k oslabení účinnosti opatření v důsledku vývoje na trhu, rozhodla Komise, že je vhodné provést úpravu.

Úprava

(191)

Na základě výše uvedených skutečností měla Komise za to, že nejvhodnějším řešením je zavést omezení maximálního objemu, který může jedna země čtvrtletně vyvézt v rámci zbytkové celní kvóty.

(192)

Po pečlivém zvážení všech příslušných zájmů včetně zájmů dotčených vyvážejících zemí a jejich uživatelů v Unii dospěla Komise k závěru, že je vhodné stanovit 15% strop na jednu zemi nad objem celních kvót, který byl původně k dispozici v jednotlivých čtvrtletích (126).

(193)

Takto nastavený strop na jedné straně zajišťuje, že pronikání dovozu v první den daného čtvrtletí bude omezeno na objemy v rámci zbytkové celní kvóty, a tlak dovozu na trh se tak sníží. Na druhé straně budou moci nejvíce postižené vyvážející země stále vyvážet relevantní objemy nad rámec svých historických obchodních toků před zavedením ochranného opatření a obecně také nad rámec objemů, které vyvážely v prvních letech platnosti ochranného opatření. Kromě toho chrání zájmy těch uživatelů a vyvážejících zemí Unie, kteří byli dosud soustavně vytěsňováni.

(194)

Komise měla za to, že tato úprava nepředstavuje žádné riziko pro dostupnost kategorie výrobků 1 na trhu Unie, a to z několika důvodů. Zaprvé existuje významný objem nevyužitých kvót pro jednotlivé země od jiných velkých dodavatelů a existují i další dodavatelé, kteří mohou do určité míry zvýšit svou přítomnost v rámci zbytkových celních kvót. Zadruhé, výrobní odvětví Unie má k dispozici kapacitu ke zvýšení domácí výroby, jak ukazuje tabulka 5. To by přispělo k lepšímu využití kapacity výrobního odvětví Unie, což by mu zase pomohlo zlepšit svou celkovou hospodářskou výkonnost. A konečně, vzhledem k výhledovým prognózám trhu se jeví jako velmi nepravděpodobné, že by společný objem nevyužitých kvót pro jednotlivé země plus dostupná kapacita výrobců v Unii nestačily k uspokojení poptávky v budoucnosti.

(195)

Z těchto důvodů měla Komise za to, že daná úprava je v obecném zájmu Unie, neboť zlepšuje fungování opatření, zvyšuje jeho účinnost a zároveň zabraňuje nepatřičnému vytěsňování a zajišťuje uživatelům v Unii dostatečně rozmanitou nabídku.

(b)   Kategorie výrobku 16 – Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

(196)

Kromě kategorie výrobků 1 Komise rovněž zjistila, že změna struktury dovozu narušuje rovnováhu zemí původu u zbytkové celní kvóty pro kategorii výrobků 16, což má negativní dopad na fungování opatření. V této kategorii došlo k tomu, že ve dvou z posledních tří posuzovaných čtvrtletí se začala zbytková celní kvóta naplňovat již v prvních dnech daného čtvrtletí (127).

(197)

Z posouzení Komise vyplynulo, že až do čtvrtletí červenec–září 2023 existovala obecně řada vyvážejících zemí, které pravidelně vyčerpávaly zbytkovou celní kvótu. Podíl dovozu dle jednotlivých zemí se v jednotlivých čtvrtletích lišil. Alžírsko využívalo v průměru (128) 39 % celkového zbytkového objemu celní kvóty, Bosna a Hercegovina přibližně 23 %, Korea 9 % a Japonsko 7 %. Některé další země v průměru využívaly zbývajících 20 %.

(198)

Komise se při navrhování konečného ochranného opatření a při různých funkčních přezkumech snažila zachovat tradiční obchodní toky z hlediska objemů a zemí původu. Cíle zachování tradičních objemů bylo dosaženo výpočtem celních kvót na základě minulých obchodních toků a cíle zachování tradičních zemí původu bylo dosaženo stanovením kvót pro jednotlivé země.

(199)

Menší tradiční dodavatelské země, které nesplňovaly podmínky přidělení kvót pro jednotlivé země v dané kategorii výrobků, však byly potenciálně vystaveny náhlým a prudkým změnám obchodních toků v rámci svých příslušných zbytkových celních kvót. A právě v této situaci se v případě kategorie výrobku 16 ocitly některé vyvážející země, které tak nemohly pokračovat ve vývozu smysluplných objemů, což bylo na úkor jich samých i jejich uživatelů v Unii.