(EU) 2024/1469Nařízení Rady (EU) 2024/1469 ze dne 21. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

(1)

Dne 31. července 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 833/2014 (2) o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

(2)

Nařízením (EU) č. 833/2014 se uvádí v účinnost některá opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP (3).

(3)

Dne 21. května 2024 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2024/1470, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP.

(4)

Dne 24. února 2022 prezident Ruské federace oznámil vojenskou operaci na Ukrajině a ruské ozbrojené síly zahájily nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Tato nezákonná útočná válka je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, jakož i zákazu použití síly stanoveného v čl. 2 odst. 4 Charty Organizace spojených národů (OSN), který je jednou ze základních norem mezinárodního práva, a dalších zásad Charty OSN.

(5)

Valné shromáždění OSN v rezoluci ES-11/1, přijaté dne 2. března 2022, agresi Ruské federace vůči Ukrajině, která je porušením čl. 2 odst. 4 Charty OSN co nejdůrazněji odsoudilo. V rezoluci ES-11/4, přijaté dne 12. října 2022, vzalo Valné shromáždění OSN na vědomí prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 29. září 2022, v němž připomněl, že jakákoli anexe území jednoho státu jiným státem, k níž dojde pod hrozbou použití síly nebo v důsledku jejího skutečného použití, je porušením zásad Charty OSN a mezinárodního práva, a odsoudilo uspořádání nezákonných tzv. referend Ruskou federací v regionech nacházejících se v rámci mezinárodně uznaných hranic Ukrajiny, jakož i pokus o protiprávní anexi Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti Ukrajiny v návaznosti na uspořádání těchto tzv. referend.

(6)

V rezoluci A/RES/ES-11/5 ze dne 15. listopadu 2022 vyjádřilo Valné shromáždění OSN vážné znepokojení nad ztrátami na životech, vysídlováním civilního obyvatelstva, ničením infrastruktury a přírodních zdrojů, ztrátou veřejného a soukromého majetku a hospodářskou katastrofou způsobenou agresí Ruské federace vůči Ukrajině a uznalo, že Ruská federace musí být pohnána k odpovědnosti za porušování mezinárodního práva na Ukrajině nebo vůči ní, včetně agrese, která je v rozporu s Chartou OSN, jakož i za porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, a že musí nést právní důsledky veškerého svého mezinárodně protiprávního jednání, což se týká i odškodnění bezpráví, včetně veškeré škody uvedeným jednáním způsobené.

(7)

V rezoluci A/ES-11/L.7 ze dne 23. února 2023 Valné shromáždění OSN rovněž vyzvalo strany ozbrojeného konfliktu k plnému dodržování jejich závazků podle mezinárodního humanitárního práva a k okamžitému ukončení útoků na kritickou infrastrukturu Ukrajiny a veškerých úmyslných útoků na civilní objekty, včetně rezidenčních objektů, škol a nemocnic.

(8)

Rada dne 28. února 2022 přijala rozhodnutí (SZBP) 2022/335 (4), kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP, v němž se zakazují transakce související se správou rezerv, jakož i aktiv centrální banky Ruska, včetně transakcí s jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem jednajícím jménem nebo na pokyn centrální banky Ruska. Dne 9. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/395 (5), jímž začlenila takový zákaz ve vztahu k Ruskému fondu národního bohatství. V důsledku tohoto zákazu jsou relevantní aktiva v držení finančních institucí v členských státech „imobilizována“.

(9)

Jak je zdůrazněno v závěrech ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 26. a 27. října 2023, je třeba, aby bylo v koordinaci s partnery dosaženo rozhodného pokroku, pokud jde o možné způsoby, jak by veškeré mimořádné příjmy soukromých subjektů, které přímo plynou z imobilizovaného ruského majetku, mohly být směrovány na podporu Ukrajiny a její obnovy a rekonstrukce, v souladu s platnými smluvními závazky a při dodržování práva Unie a mezinárodního práva. Evropská rada ve svých závěrech vyzvala vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby urychlili práci za účelem předložení návrhů.

(10)

Ve svých závěrech přijatých ve dnech 14. a 15. prosince 2023 Evropská rada znovu důrazně odsoudila útočnou válku Ruska proti Ukrajině, jež představuje zjevné porušení Charty OSN, a opětovně zdůraznila, že Evropská unie neochvějně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic i její přirozené právo na sebeobranu proti ruské agresi.

(11)

Evropská rada ve svých závěrech přijatých dne 1. února 2024 na svém mimořádném zasedání zdůraznila, že je třeba na období 2024–2027 společně s partnery zajistit pro Ukrajinu stabilní, předvídatelnou a udržitelnou finanční podporu, a dospěla k závěru, že na období 2024–2027 má být zřízen Nástroj pro Ukrajinu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (6) bylo přijato dne 29. února 2024. Dne 5. března 2024 předložila Komise návrh nařízení, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl (EDIP) a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů (7). EDIP by měl být zřízen na období 2025–2027 a zahrnuje program spolupráce („Nástroj na podporu Ukrajiny“), jehož cílem je přispět k obnově, rekonstrukci a modernizaci technologické a průmyslové základny ukrajinské obrany.

(12)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 22. března 2024 uvedla, že vzhledem k naléhavosti situace je Evropská unie odhodlána i nadále poskytovat Ukrajině a jejímu lidu veškerou nezbytnou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho a tak intenzivně, jak bude třeba.

(13)

Dne 12. února 2024 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2024/577 (8), kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP, s cílem objasnit zákaz jakýchkoli transakcí souvisejících se správou rezerv a aktiv ruské centrální banky a zavést další opatření.

(14)

Rozhodnutí (SZBP) 2024/577 objasnilo, že transakce v oblasti správy rozvahy spojené s aktivy a rezervami ruské centrální banky nebo spojené s aktivy a rezervami jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu jednajícího jménem nebo na pokyn ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství, nespadají do oblasti působnosti zákazu transakcí, který platí od 28. února 2022. Transakce v oblasti správy rozvahy, které zůstávají povoleny, se týkají zejména opětovných investic peněžních zůstatků, jež se podle zásad obezřetné investiční politiky a v souladu s platnými regulačními požadavky akumulují v důsledku imobilizovaných kupónů nebo dividend a umořovacích plateb a splatných vkladů.

(15)

Jiné transakce, zejména jakýkoli přímý či nepřímý převod na ruskou centrální banku nebo jakoukoliv právnickou osobu, subjekt nebo orgán jednající jménem nebo na pokyn ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství, nebo v jejich prospěch, zůstávají zakázány.

(16)

Zákaz takových jiných transakcí vytváří mimořádnou a neočekávanou akumulaci peněžních zůstatků v rozvahách centrálních depozitářů cenných papírů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (9), kteří jsou klíčovými aktéry vypořádání obchodů s finančními nástroji a poskytování služby centrální evidence finančních nástrojů v Unii. Tato akumulace je způsobena imobilizací aktiv a rezerv ruské centrální banky a jiných právnických osob, subjektů nebo orgánů jednajících jménem nebo na pokyn ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství, protože veškeré platby jistiny a úroků, kupónů, dividend nebo jiných příjmů z cenných papírů ruské centrální bance, těmto osobám, subjektům a orgánům jsou zakázány.

(17)

Centrální depozitáři cenných papírů se nacházejí ve zvláštní situaci, která se liší od ostatních finančních institucí, protože peněžní zůstatky zákazníků centrálních depozitářů cenných papírů nebo vůči těmto zákazníkům jsou obvykle z centrálních depozitářů cenných papírů převáděny před koncem dne a nepřinášejí jejich zákazníkům žádný výnos. Peněžní zůstatky držené centrálními depozitáři cenných papírů v souvislosti s aktivy ruské centrální banky, nebo jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu jednajících jménem nebo na pokyn ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství, které se akumulují v důsledku omezujících opatření, musí být následně centrálními depozitáři cenných papírů obezřetně spravovány. V důsledku toho jsou generovány neočekávané a mimořádné příjmy.

(18)

Neočekávané a mimořádné příjmy nemusí být podle platných pravidel ani po ukončení zákazu transakcí poskytnuty ruské centrální bance. Nepředstavují tedy státní aktiva. Pravidla na ochranu státních aktiv se proto na tyto příjmy nevztahují.

(19)

Navíc vzhledem k tomu, že tyto neočekávané a mimořádné příjmy nutně vyplývají z provádění omezujících opatření, zejména zákazu stanoveného v čl. 1a odst. 4 rozhodnutí 2014/512/SZBP a v čl. 5a odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014, nemohou centrální depozitáři cenných papírů očekávat, že z nich získají nepatřičný a nezamýšlený hospodářský prospěch. Na základě legitimního záměru sledovat cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména upevnění a podporu demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva, zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti a ochrany civilního obyvatelstva, jakož i pomoc lidem, kteří čelí člověkem způsobeným pohromám, zavedlo rozhodnutí (SZBP) 2024/577 opatření s cílem zajistit, aby neočekávané a mimořádné zisky centrálních depozitářů cenných papírů vzniklé v období mezi vstupem uvedeného rozhodnutí v platnost a okamžikem, kdy budou dočasná omezující opatření týkající se aktiv a rezerv ruské centrální banky ukončena, prospěly Ukrajině. Tato opatření jsou zohledněna v nařízení Rady (EU) 2024/576 (10).

(20)

Od 15. února 2024 jsou konkrétně centrální depozitáři cenných papírů, kteří drží rezervy a aktiva ruské centrální banky v celkové hodnotě přesahující 1 milion EUR, povinni tyto mimořádné peněžní zůstatky, které se akumulují v důsledku imobilizace aktiv a rezerv ruské centrální banky, účtovat a spravovat odděleně od svých ostatních činností a rovněž odděleně vést vytvořené neočekávané a mimořádné příjmy.

(21)

Centrálním depozitářům cenných papírů je rovněž zakázáno zcizit jim z toho plynoucí čistý zisk, jak se stanoví v souladu s vnitrostátním právem, po odečtení daně z příjmů právnických osob v rámci obecného režimu dotyčného členského státu, ať už rozdělením ve formě dividend, nebo v jakékoli jiné formě ve prospěch akcionářů nebo jakékoli třetí strany, dokud Rada nerozhodne o stanovení finančního příspěvku získaného z těchto čistých zisků na podporu Ukrajiny. Z toho plynoucí čisté zisky vytvořené před 15. únorem 2024 zůstávají neomezené a okamžitě dostupné pro absorpci výdajů, rizik a ztrát centrálních depozitářů cenných papírů, jak vyžadují unijní a vnitrostátní právní předpisy použitelné na centrální depozitáře cenných papírů, včetně právních předpisů v oblasti obezřetnostního dohledu, je-li to relevantní.

(22)

V den druhého výročí nezákonné, neospravedlnitelné a nevyprovokované totální invaze Ruska na Ukrajinu vedoucí představitelé skupiny G7 ve svém prohlášení ze dne 24. února 2024 zopakovali, že jejich země i nadále podporují právo Ukrajiny na sebeobranu a jsou nadále odhodlány podporovat její dlouhodobou bezpečnost, a zavázali se, že posílí svoji bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu a zvýší své výrobní a dodavatelské kapacity s cílem pomoci Ukrajině. Zmíněné prohlášení uvítalo přijetí právních aktů Unie týkajících se mimořádných příjmů centrálních depozitářů cenných papírů získaných z imobilizovaných ruských státních aktiv a vyzvalo k dalším krokům, které umožní jejich využívání v souladu s platnými smluvními závazky a v souladu s platnými právními předpisy.

(23)

S ohledem na závažnost situace a v reakci na útočnou válku Ruska vůči Ukrajině a dokud bude Ruská federace svým protiprávním jednáním nadále porušovat základní pravidla mezinárodního práva, včetně zejména zákazu použití síly stanoveného v čl. 2 odst. 4 Charty OSN, nebo mezinárodní humanitární právo, je vhodné, aby byla veškerá opatření uložená Unií zachována v platnosti. Rovněž je vhodné přijmout další mimořádná opatření zaměřená na podporu Ukrajiny a její obnovy a rekonstrukce, jakož i její přirozené právo na sebeobranu proti ruské agresi, v souladu s cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména s cíli zachování hodnot, základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a integrity Unie, upevnění a podpory demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva, práva na sebeobranu a zákazu agrese podle Charty OSN, zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti a ochrany civilního obyvatelstva, jakož i pomoc lidem, kteří čelí člověkem způsobeným pohromám, jako je pohroma, jíž Ukrajině a jejímu obyvatelstvu působí útočná válka Ruska.

(24)

Rozhodnutí (SZBP) 2024/1470 proto stanoví dodatečná opatření. Tato dodatečná opatření by se měla v souladu se zásadou právní jistoty použít ode dne 15. února 2024. Cílem těchto dodatečných opatření by v konečném důsledku měla být podpora Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (11), jakož i programů Unie financovaných z rozpočtu Unie, jako je Nástroj pro Ukrajinu a programy na podporu spolupráce při společných nákupech pro Ukrajinu se zaměřením na obnovu, rekonstrukci a modernizaci technologické a průmyslové základny obrany na Ukrajině. Zvláštní příděly v souvislosti s opatřeními pomoci v rámci Evropského mírového nástroje a rozdělení prostředků mezi tento nástroj a programy Unie financované z rozpočtu Unie jsou stanoveny v rozhodnutí (SZBP) 2024/1470. Rozdělení prostředků mezi programy Unie financované z rozpočtu Unie by mělo být prováděno v souladu s mechanismem stanoveným v tomto nařízení.

(25)

Rozhodnutí (SZBP) 2024/1470 zejména stanoví pravidla týkající se toho, jak by měly být čisté zisky plynoucí z neočekávaných a mimořádných příjmů centrálních depozitářů cenných papírů v důsledku provádění zákazu stanoveného v čl. 1a odst. 4 rozhodnutí 2014/512/SZBP a čl. 5a odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014 směrovány na podporu Ukrajiny a její obnovy a rekonstrukce, jakož i její sebeobrany proti útočné válce Ruska, v souladu s platnými smluvními závazky a v souladu s právem Unie a mezinárodním právem v koordinaci s partnery.

(26)

Centrální depozitáři cenných papírů, kteří drží aktiva a rezervy v celkové hodnotě přesahující 1 milion EUR, by měli přispět z svých odpovídajících čistých zisků finančním příspěvkem ve výši 98,5 % těchto čistých zisků akumulovaných od 15. února 2024. Tento podíl je odůvodněn skutečností, že předmětné čisté zisky nutně vyplývají z provedení zákazu stanoveného v čl. 1a odst. 4 rozhodnutí 2014/512/SZBP a v čl. 5a odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014, a proto centrální depozitáři cenných papírů nemohou očekávat, že z nich budou mít nepatřičný a nezamýšlený hospodářský prospěch. Vzhledem k odpovědnosti centrálních depozitářů cenných papírů a úloze, kterou hrají při nakládání s imobilizovaným majetkem, je však vhodné stanovit, že si mohou ponechat omezené procento čistých zisků, aby byla zajištěna efektivita jejich práce. Platby by měly být prováděny dvakrát ročně, dokud kumulace mimořádných zisků v rozvahách centrálních depozitářů cenných papírů neustane z důvodu ukončení omezujících opatření zakazujících transakce s aktivy a rezervami ruské centrální banky. Komise by měla dvakrát ročně informovat Radu o částkách převedených centrálními depozitáři cenných papírů.

(27)

Centrální depozitáři cenných papírů by měli mít možnost prozatímně si ponechat podíl nepřesahující 10 % finančního příspěvku s ohledem na splnění zákonných požadavků na kapitál a řízení rizik s ohledem na dopad způsobený válkou na Ukrajině, pokud jde o aktiva v držení centrálních depozitářů cenných papírů. Pokud se tento podíl v budoucnu stane nedostatečným, měli by mít centrální depozitáři cenných papírů možnost podat vnitrostátnímu orgánu dohledu řádně odůvodněnou žádost o ponechání dodatečného procentního podílu splatného finančního příspěvku. Vnitrostátní orgán dohledu by měl konzultovat Komisi a případně Evropskou centrální banku a měl by přijmout odpovídající rozhodnutí. Vnitrostátní orgán dohledu může schválit ponechání dodatečného procentního podílu pouze po zjištění, že je to nezbytně nutné pro splnění požadavků na řízení rizik s ohledem na dopad způsobený válkou na Ukrajině, pokud jde o aktiva v držení centrálních depozitářů cenných papírů. Rozhodnutí vnitrostátního orgánu dohledu o ponechání dodatečného procentního podílu by mělo být konečné, pokud Komise ve stanovené lhůtě nerozhodne, že dodatečný procentní podíl nesplňuje příslušné podmínky. Komise by za tímto účelem měla konzultovat Evropskou centrální banku. Komise by měla Radu informovat o každém rozhodnutí vnitrostátního orgánu dohledu o ponechání dodatečného procentního podílu. Pokud se Komise nejméně čtyři měsíce po přijetí takového rozhodnutí s ohledem na nejnovější informace domnívá, že ponechání dodatečného procentního podílu již není nezbytně nutné pro splnění požadavků na řízení rizik, měla by po konzultaci s vnitrostátním orgánem dohledu, a je-li to vhodné, s Evropskou centrální bankou rozhodnout o snížení tohoto dodatečného procentního podílu.

(28)

Měla by být stanovena podrobná pravidla pro převod prozatímně ponechaných částek ve prospěch Unie, pokud tyto částky již nejsou potřeba. Zejména pokud prozatímně ponechané částky nejsou využity do pěti let od jejich výběru nebo pokud jsou příslušná omezující opatření ukončena, měl by vnitrostátní orgán dohledu určit, zda jsou tyto částky nebo jejich část stále zapotřebí ke splnění požadavků na řízení rizik, ledaže Komise ve stanovené lhůtě rozhodne, že příslušné podmínky splněny nejsou.

(29)

Každý centrální depozitář cenných papírů by měl Komisi a svému příslušnému vnitrostátnímu orgánu každoročně podávat zprávy o výši peněžních zůstatků a čistých zisků akumulujících se v důsledku imobilizace aktiv a rezerv ruské centrální banky nebo jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu jednajícího jménem nebo na pokyn ruské centrální banky, jako je Ruský fond národního bohatství, a o celkové výši příjmů vytvořených na tomto základě. Měl by rovněž podávat zprávy o prozatímně ponechaných částkách.

(30)

Na výběr finančního příspěvku by se měla vztahovat horizontální pravidla pro příjmové operace stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12), včetně předávání výzev k úhradě centrálním depozitářům cenných papírů s cílem požádat o platby.

(31)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím prováděcích aktů nařízení, která stanoví konkrétní pravidla pro podávání zpráv a pro finanční plnění příjmových operací, jako jsou platby centrálních depozitářů cenných papírů a stanovení konečných částek finančního příspěvku. Tato pravidla mohou případně doplňovat horizontální pravidla pro příjmové operace s cílem zohlednit zvláštní charakteristiky finančního příspěvku. Komise by za tímto účelem měla konzultovat příslušné vnitrostátní orgány dohledu.

(32)

Pro centrální depozitáře cenných papírů znamenají tato dodatečná opatření stanovená v tomto nařízení nové povinnosti, totiž přispívat Unii za účelem podpory Ukrajiny a její obnovy a rekonstrukce, jakož i její sebeobrany proti ruské agresi. S ohledem na kontext, v němž jsou tato opatření přijímána, na specifickou situaci centrálních depozitářů cenných papírů a na legitimní cíl opatření pro sledování cílů zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, zejména zachování hodnot, zásadních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a integrity Unie, upevnění a podpory demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva, práva na sebeobranu a zákazu agrese podle Charty OSN, zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti a ochrany civilního obyvatelstva, jakož i pomoc obyvatelstvu, které čelí katastrofám způsobeným člověkem, jako jsou katastrofy způsobené Ukrajině a jejímu obyvatelstvu v důsledku útočné války Ruska, respektují tato opatření plně základní práva a svobody uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména jejími články 17 a 52, neboť jsou opodstatněná a přiměřená sledovaným cílům.

(33)

Vzhledem k tomu, že tyto neočekávané a mimořádné příjmy nutně vyplývají z provádění omezujících opatření, zejména zákazu stanoveného v čl. 1a odst. 4 rozhodnutí 2014/512/SZBP a v čl. 5a odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014 a s ohledem na důsledky pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, pokud jde o jejich použití, by prováděcí pravomoci k přezkumu přílohy XLI nařízení (EU) č. 833/2014 měly být svěřeny Radě.

(34)

Opatření stanovená tímto nařízením spadají do působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie. Proto je, zejména z důvodu zajištění jejich jednotného uplatňování ve všech členských státech, k jejich provádění nezbytné regulační opatření na úrovni Unie.

(35)

Omezující opatření spojená se zákazem transakcí souvisejících se správou aktiv a rezerv ruské centrální banky by měla zůstat v platnosti, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí Ukrajině škody způsobené touto válkou.

(36)

Nařízení (EU) č. 833/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 5a se odstavce 8, 9 a 10 nahrazují tímto:

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“ "

2)

V článku 5a se doplňují nové odstavce, které znějí:

(*2)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“ "

3)

Doplňuje se nová příloha XLI v souladu s přílohou tohoto nařízení.