(EU) 2024/1263Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97

Publikováno: Úř. věst. L 1263, 30.4.2024 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 29. dubna 2024 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 30. dubna 2024 Nabývá účinnosti: 30. dubna 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1263

30.4.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1263

ze dne 29. dubna 2024

o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zahrnuje dodržování hlavních zásad, jimiž jsou stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu, který se původně skládal z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (3) a (ES) č. 1467/97 (4) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 (5), je založen na cíli zdravých a udržitelných veřejných financí jako prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný, udržitelný a inkluzivní růst založený na finanční stabilitě, čímž podporuje dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(3)

Rámec správy fiskálních záležitostí je součástí evropského semestru, který zahrnuje rovněž koordinaci širších hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států a dohled nad nimi v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU, včetně evropského pilíře sociálních práv a souvisejících doporučení pro jednotlivé země.

(4)

Zapojení vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran do evropského semestru je klíčové pro zajištění odpovědnosti členských států za hospodářskou a fiskální politiku i pro transparentní a inkluzivní tvorbu politik.

(5)

Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl být upraven tak, aby lépe zohledňoval zvýšenou různorodost fiskálních pozic, veřejného dluhu a hospodářských výzev, jakož i dalších slabých míst napříč členskými státy. Důrazná politická reakce na pandemii COVID-19 se ukázala jako vysoce účinná při zmírňování hospodářských a sociálních důsledků krize způsobené touto pandemií, vedla však k výraznému zvýšení míry zadlužení veřejného i soukromého sektoru, což ukázalo, že je důležité postupně, realisticky, trvale a prorůstově snižovat míru zadlužení a schodek na obezřetnou úroveň, zajistit prostor pro proticyklickou politiku a řešit makroekonomické nerovnováhy, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost cílům v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Zároveň by měl být rámec správy ekonomických záležitostí Unie upraven tak, aby pomohl řešit střednědobé a dlouhodobé výzvy, jimž Unie čelí, jako je například dosažení spravedlivé digitální a ekologické transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (6), zajištění energetické bezpečnosti, podpory otevřené strategické autonomie, řešení demografických změn, posílení sociální a hospodářské odolnosti a udržované konvergence a provádění Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu, což vše vyžaduje reformy a trvale vysokou úroveň investic v nadcházejících letech.

(6)

Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst, a proto by měl rozlišovat mezi členskými státy tím, že zohlední jejich problémy v oblasti veřejného dluhu a hospodářské problémy a umožní víceleté fiskální cesty pro jednotlivé země, přičemž současně zajistí účinný mnohostranný dohled a dodržování zásady rovného zacházení.

(7)

Zajištění přiměřené úrovně veřejných investic je nezbytné k dosažení hlavních cílů reformy rámce správy ekonomických záležitostí stanovených v tomto nařízení a k řešení současných a budoucích priorit Unie. Provádění finančních nástrojů, jako jsou fondy politiky soudržnosti, které v současné době zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7), Evropský sociální fond plus (ESF+) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8) a Fond pro spravedlivou transformaci zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (9), nebo v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (10) či evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/672 (11), by mohlo poskytnout poznatky pro zlepšení účinnosti a efektivnosti investic a politik zaměstnanosti a kteréhokoli investičního nástroje Unie, který se zabývá společnými prioritami Unie.

(8)

Postup mnohostranného dohledu stanovený v čl. 121 odst. 2, 3 a 4 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU by měl sledovat celé spektrum hospodářského vývoje a vývoje zaměstnanosti v jednotlivých členských státech i v Unii jako celku. Patří sem zjišťování makroekonomické nerovnováhy a prevence a náprava nadměrné nerovnováhy, jak je stanoveno v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 (12) a (EU) č. 1176/2011 (13). Pro sledování tohoto hospodářského vývoje a vývoje zaměstnanosti by členské státy měly předkládat informace ve formě střednědobých fiskálně-strukturálních plánů pokrývajících období čtyř nebo pěti let v závislosti na řádné délce volebního období v dotčeném členském státě. Jako součást integrované analýzy vývoje zaměstnanosti a vývoje v sociální oblasti prováděné v souvislosti s evropským semestrem Komise na základě srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a zásad Rámce sociální konvergence posuzuje rizika pro vzestupnou sociální konvergenci v členských státech a sleduje pokrok při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv.

(9)

Měla by být stanovena podrobná pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování, schvalování a sledování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů s cílem podpořit zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst v členských státech a odolnost prostřednictvím reforem a investic, včetně těch, které přispívají ke společným prioritám Unie, a zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí .

(10)

Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány by měly propojovat fiskální politiku, strukturální reformy a investice každého členského státu. Tyto plány by měly by být základem rámce správy ekonomických záležitostí Unie. Každý členský stát by měl předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, který stanoví jeho fiskální cestu, jakož i prioritní veřejné investice a reformy, které společně zajistí trvalé a postupné snižování dluhu a udržitelný a inkluzivní růst, přičemž se vyhne procyklické fiskální politice. Uvedené plány by měly rovněž zahrnovat širší reformy a investice, mimo jiné ve vztahu ke společným prioritám Unie, konkrétně k ekologické transformaci včetně Zelené dohody pro Evropu a přechodu na klimatickou neutralitu do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119 a prostřednictvím provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14); k digitální transformaci včetně politického programu Digitální dekáda 2030 zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 (15); sociální a ekonomické odolnosti a provádění evropského pilíře sociálních práv včetně souvisejících cílů v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030; energetické bezpečnosti a k případnému budování obranných kapacit, včetně Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu nebo následných aktů Unie týkajících se těchto priorit. Během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (16) by měly být při sestavování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů řádně zohledněny závazky přijaté v národních plánech pro oživení a odolnost.

(11)

S cyklem evropského semestru jsou synchronizovány také fondy politiky soudržnosti. Investice a reformy v rámci těchto fondů, jakožto dlouhodobé investiční politiky rozpočtu Unie, by měly být při sestavování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů rovněž řádně zohledněny, aby byla zajištěna soudržnost a v příslušných případech doplňkovost.

(12)

Předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu by měl předcházet technický dialog s Komisí s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. Shrnutí tohoto technického dialogu by mělo být součástí posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů ze strany Komise. Na základě doporučení Komise by Rada měla přijmout doporučení stanovící dráhu čistých výdajů a případně schválit reformy a investice, které by byly podkladem pro případné prodloužení období korekce .

(13)

V zájmu zjednodušení fiskálního rámce Unie a zvýšení transparentnosti by měl jako základ pro stanovení fiskální cesty a pro provádění ročního fiskálního dohledu pro každý členský stát sloužit jediný operační ukazatel zakotvený v udržitelnosti dluhu. Tento jediný operační ukazatel by měl být založen na čistých primárních výdajích financovaných z vnitrostátních zdrojů, tedy na veřejných výdajích očištěných o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, národní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií a cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti. V souladu s hlavními zásadami, které Komise používá pro klasifikaci transakcí jako jednorázových a jiných dočasných opatření, by ukazatel čistých výdajů měl být rovněž očištěn o tato jednorázová a jiná dočasná opatření. Uvedený ukazatel, který není ovlivněn působením automatických stabilizátorů a dalšími výkyvy výdajů, které jsou mimo přímou kontrolu veřejné správy, poskytuje prostor pro proticyklickou makroekonomickou stabilizaci.

(14)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů by Komise měla členským státům, jejichž veřejný dluh přesahuje 60 % HDP nebo jejichž schodek veřejných financí přesahuje 3 % HDP, jak je stanoveno v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve spojení s Protokolem č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeným ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 12“), předat referenční trajektorii pokrývající čtyřleté období korekce s možností prodloužení o nejvýše tři roky. Tato referenční trajektorie by měla být založena na rizicích, měla by být specifická pro danou zemi a ukotvena v udržitelnosti dluhu, aby byl zajištěn přístup více zaměřený na budoucnost, který bude odpovídat současným i budoucím výzvám.

(15)

Na žádost členského státu, jehož veřejný dluh nepřesahuje 60 % HDP a jehož schodek veřejných financí nepřesahuje 3 % HDP, by Komise měla tomuto členskému státu předat pokyny v podobě technických informací.

(16)

V průběhu měsíce před uplynutím lhůty, v níž má Komise předat referenční trajektorii nebo technické informace, by měl mít daný členský stát možnost požádat o výměnu informací s Komisí na technické úrovni. Tato výměna na technické úrovni by měla poskytnout příležitost k diskusi o nejnovějších dostupných statistických informacích a o hospodářském a fiskálním výhledu dotčeného členského státu a zároveň zajistit rovné zacházení s členskými státy.

(17)

Rámec mnohostranného rozpočtového dohledu Unie je založen na statistických údajích poskytovaných Eurostatem, který je jménem Komise odpovědný za zajištění kvality fiskálních údajů sestavených v souladu s Evropským systémem národních a regionálních účtů. Eurostat má vytvořit rámec pro vykazování statistických údajů členskými státy o vnitrostátním spolufinancování programů financovaných Unií, které jsou nezbytné pro provádění tohoto nařízení a které Eurostat v současné době neshromažďuje. Dokud nebude rámec pro sběr a poskytování těchto údajů vytvořen, měly by mít členské státy možnost vycházet z odhadů. Formát, rozsah, četnost a lhůty pro poskytování těchto údajů členskými státy určí příslušné statistické orgány Unie.

(18)

Referenční trajektorie by měla zajistit, aby byl veřejný dluh do konce období korekce na věrohodně sestupné dráze anebo zůstal na obezřetné úrovni, a to i v případě nepříznivých scénářů. Dále by měla zajistit, aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto referenční hodnotou setrval, přičemž by měla zohledňovat skutečnost, že po uplynutí období korekce mohou členské státy čelit dalším nákladům, jako jsou náklady spojené s demografickým stárnutím. V neposlední řadě by měla zajišťovat soulad s nápravnou dráhou podle nařízení Rady (ES) č. 1467/97.

(19)

Aby se zlepšila předvídatelnost výsledku rámce mnohostranného rozpočtového dohledu Unie a posílilo rovné zacházení s členskými státy, měla by být referenční trajektorie předem v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu. Uvedené ochranné opatření by mělo ve fázi vypracovávání národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zajistit, aby se očekávaný poměr veřejného dluhu k HDP snižoval určitým minimálním ročním průměrným tempem. Fungovalo by jako minimální požadavek pro úsilí, na němž bude postavena referenční trajektorie i dráha čistých výdajů. Vzhledem ke specifické struktuře nesplaceného veřejného dluhu Řecka nastane splatnost značného objemu odložených úroků v roce 2033. K souvisejícímu výjimečnému zvýšení poměru veřejného dluhu k HDP by se v případě Řecka tudíž nemělo při uplatňování ochranného opatření pro udržitelnost dluhu přihlížet.

(20)

Požadavky na referenční trajektorii založené na posouzení rizik by podle očekávání měly být postačující ke snížení úrovně schodku veřejných financí výrazně pod referenční hodnotu 3 % HDP. Aby však byl rámec mnohostranného rozpočtového dohledu ještě odolnější vůči nejistému makroekonomickému a fiskálnímu vývoji, měla by referenční trajektorie ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve spojení s protokolem č. 12 rovněž stanovit společnou rezervu pro odolnost nebo konvergenci k této referenční hodnotě pro schodek. Tímto společným ochranným opatřením pro odolnost by se mělo zajistit vytvoření fiskálních rezerv pro nepříznivé okolnosti a šoky, a usnadnit tak provádění proticyklických politik na základě fiskálního rámce Unie.

(21)

U prvních národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů by věrohodnost snižování veřejného dluhu ve střednědobém horizontu měla vycházet z metodiky popsané v Monitoru udržitelnosti dluhu 2023 vypracovaném Komisí. Možná metodická zlepšení, a to i pokud jde o výchozí předpoklady, by měla prozkoumat pracovní skupina pro analýzu udržitelnosti dluhu. Uvedenou pracovní skupinu by měli tvořit odborníci z členských států, Komise a Evropské centrální banky. Jako pozorovatele by tato pracovní skupina by měla přizvat Evropskou fiskální radu a Evropský mechanismus stability. Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost vyzvat Komisi, aby svou metodiku předložila v rámci hospodářského dialogu stanoveného v tomto nařízení.

(22)

Aby bylo možné posoudit, zda jsou na konci čtyřletého nebo pětiletého prováděcího období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu nutné další korekce, měla by Komise znovu vyhodnotit situaci a předložit novou referenční trajektorii, pokud je veřejný dluh členského státu stále vyšší než 60 % HDP nebo pokud je jeho schodek veřejných financí vyšší než 3 % HDP.

(23)

Každý národní střednědobý fiskálně-strukturální plán by měl uvádět svůj status v kontextu vnitrostátních postupů, zejména zda byl předložen vnitrostátnímu parlamentu a zda jím byl schválen. V plánu by mělo být rovněž uvedeno, zda měl vnitrostátní parlament možnost projednat doporučení Rady k předchozímu plánu a jakákoliv případná další doporučení či rozhodnutí Rady nebo varování ze strany Komise. Je-li k dispozici stanovisko nezávislé fiskální instituce zřízené v souladu se směrnicí Rady 2011/85/EU (17), mělo by být připojeno k národnímu střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu předloženému Komisi. Před předložením druhého a dalšího národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu by měl každý členský stát v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem uskutečnit konzultace se sociálními partnery, regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami. Informace o konzultaci s vnitrostátními parlamenty a o uvedeném procesu konzultací by měly být zahrnuty v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu. Vzhledem k napjatějšímu harmonogramu, který se pro přípravu prvních národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů očekává, by mohly členské státy vést konzultace v přiměřených lhůtách před jejich přípravou.

(24)

V případě nově jmenované vlády by měl mít členský stát možnost předložit Komisi revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Pokud provedení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu brání objektivní okolnosti, měl by mít členský stát možnost požádat o předložení revidovaného plánu Komisi nejpozději 12 měsíců před koncem stávajícího plánu.

(25)

Pokud členské státy ve svém národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu pracují s předpoklady, které se liší od rámce pro střednědobé projekce veřejného dluhu, měly by tyto rozdíly v technickém dialogu a ve svém národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu transparentně a na základě řádných ekonomických argumentů řádně vysvětlit a odůvodnit.

(26)

Má-li Rada za to, že revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán členského státu nesplňuje požadavky tohoto nařízení, měla by zpravidla doporučit jako dráhu čistých výdajů původní referenční trajektorii dříve předanou Komisí.

(27)

V zájmu umožnění řádné interakce mezi společným rámcem Unie a vnitrostátními rozpočtovými rámci členských států by Komise měla ve svém posouzení, zda členské státy dodržují své dráhy čistých výdajů stanovené Radou, vycházet pouze z vývoje čistých výdajů. Členské státy by měly mít možnost stanovit své vnitrostátní rozpočtové cíle na základě jiného ukazatele, například strukturálního salda, pokud to jejich vnitrostátní rozpočtový rámec vyžaduje.

(28)

Komise by měla při posuzování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zkoumat zejména věrohodnost makroekonomických a fiskálních předpokladů, pokud se odlišují od předpokladů, z nichž vychází referenční trajektorie. Zejména projekce dluhu při nezměněné politice, které mají být v plánu zahrnuty, by měly být srovnatelné s projekcemi Komise.

(29)

Aby bylo zajištěno provádění národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, měly by Komise a Rada na základě výročních zpráv o pokroku předkládaných členskými státy a v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU sledovat reformy a investice zahrnuté v těchto plánech v rámci evropského semestru. Za tímto účelem by měly vést hospodářský dialog s Evropským parlamentem.

(30)

V zájmu zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a zainteresovanosti v souvislosti s rozhodnutími přijímanými v rámci evropského semestru by měl být do evropského semestru pravidelně a strukturovaně řádně zapojen Evropský parlament. Předseda Rady a Komise by měli Evropský parlament pravidelně informovat o výsledcích mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení. Informace, které mají být poskytnuty v souvislosti s tímto nařízením, by měla Komise připravit a předat Radě a bez zbytečného odkladu by měly být zpřístupněny Evropskému parlamentu.

(31)

K zajištění pozvolnějšího snižování dluhu může být období korekce prodlouženo maximálně o tři roky, pokud členský stát svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán podloží souborem ověřitelných a časově vymezených reforem a investic, které jako celek obecně posilují růst a odolnost, podporují udržitelnost veřejných financí, řeší společné priority Unie, reagují na příslušná doporučení pro danou zemi v rámci evropského semestru, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, a řeší investiční priority daného členského státu, aniž by vedly ke snížení úrovně veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů v období plánu ve srovnání se střednědobou úrovní před zahájením plánu, s přihlédnutím k rozsahu a míře výzev pro danou zemi.

(32)

Soubor reforem a investic, kterými je podloženo prodloužení období korekce, by měl být v souladu se závazky obsaženými ve schváleném plánu pro oživení a odolnost dotčeného členského státu během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství dohodnuté na základě víceletého finančního rámce. Obsahují-li plány pro oživení a odolnost ambiciózní reformy a investice, zejména pokud jde o hospodářský růst a udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu, mělo by se mít v případě prvních národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů za to, že splňují požadavky na prodloužení období korekce.

(33)

Soubor reforem a investic obsažených v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech by měl být v souladu se společnými prioritami Unie, které zahrnují dosažení spravedlivé ekologické a digitální transformace zahrnující rovněž klimatické cíle stanovené v nařízení (EU) 2021/1119; sociální a hospodářské odolnosti včetně evropského pilíře sociálních práv; energetické bezpečnosti, a v případě potřeby budování obranných kapacit. Komise by ve svém hodnocení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů měla těmto prioritám věnovat zvláštní pozornost. Tento soubor reforem a investic by měl být rovněž v souladu s prováděním vnitrostátních strategií stanovených dotčeným členským státem k řešení těchto priorit Unie.

(34)

Za účelem podpory strategií fiskální konsolidace podporujících růst by měl být dopad reforem a investic, jakmile budou v rámci národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů provedeny, náležitě zohledněn při vypracovávání následných plánů. Zvláštní pozornost by měla být věnována dopadu na udržitelnost veřejných financí prostřednictvím budoucích veřejných příjmů, výdajů a potenciálního růstu, jakož i příspěvku ke společným prioritám Unie, a to na základě spolehlivých ekonomických důkazů založených na datech.

(35)

Pokud členský stát časově vymezený soubor reforem a investic, kterými je podložena pozvolnější dráha čistých výdajů stanovená Radou , uspokojivě nenaplní ve stanovené lhůtě, měla by mít Rada možnost na doporučení Komise doporučit, aby bylo prodloužení doby korekce zkráceno, tedy aby bylo roční úsilí o korekci intenzivnější, ledaže provedení v původní lhůtě zabránily objektivní okolnosti.

(36)

Komise by měla pro každý členský stát zřídit kontrolní účet k evidování ročních a kumulativních odchylek pozorovaných čistých výdajů směrem nahoru a dolů od dráhy čistých výdajů stanovené Radou. Na kontrolním účtu by neměly být zaznamenávány odchylky po dobu, kdy jsou aktivovány únikové doložky. V souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97 by Komise měla při přípravě zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zohlednit jako relevantní faktor pokrok při provádění reforem a investic, včetně zejména politik pro provádění společné strategie Unie pro růst a zaměstnanost, a věnovat zvláštní pozornost finančním příspěvkům k dosažení společných priorit Unie, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

(37)

Nezávislé fiskální instituce prokázaly svou schopnost podporovat fiskální kázeň a posilovat důvěryhodnost veřejných financí členských států. Aby se zvýšila odpovědnost členských států, měla by být poradní úloha nezávislých fiskálních institucí v reformovaném rámci správy ekonomických záležitostí Unie zachována s cílem postupně budovat jejich kapacity.

(38)

V rámci správy ekonomických záležitostí Unie by měla významnější poradní úlohu hrát stálá a více nezávislá Evropská fiskální rada. Ta by měla i nadále vyhodnocovat provádění Paktu o stabilitě a růstu, posuzovat budoucí orientaci fiskální politiky eurozóny jako celku a poskytovat poradenství Komisi a Radě, přičemž by měla respektovat úlohu a výsady Komise stanovené ve Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU. Je třeba posílit její nezávislost a přístup k informacím. V procesu jmenování jejího předsedy a členů by měla být konzultována Rada a Evropský parlament. Tato jmenování by měla v nejvyšší možné míře zajišťovat náležitou zeměpisnou a genderovou vyváženost.

(39)

Při vydávání stanoviska k návrhům rozpočtových plánů předkládaným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (18) by Komise měla posoudit, zda jsou návrhy rozpočtových plánů v souladu s dráhou čistých výdajů stanovenou Radou podle tohoto nařízení.

(40)

V případě velkých otřesů v eurozóně nebo v Unii jako celku je nutné mít k dispozici obecnou únikovou doložku, aby bylo možné řešit prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku tím, že bude možné odchýlit se od dráhy čistých výdajů stanovené Radou, za předpokladu, že tato odchylka neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Aktivace a prodloužení obecné únikové doložky má být předmětem doporučení Rady, které by se Rada měla vynasnažit přijmout do čtyř týdnů od doporučení Komise. Evropská fiskální rada by měla vydat stanovisko k prodloužení obecné únikové doložky.

(41)

Kromě obecné únikové doložky by měla existovat také úniková doložka pro jednotlivé země, která by umožnila odchýlit se od dráhy čistých výdajů stanovené Radou v případě výjimečných okolností, jako jsou nepředvídatelné vnější události, které jsou mimo kontrolu členského státu, mají významný dopad na jeho veřejné finance a vyžadují proticyklická fiskální opatření, za předpokladu, že tato odchylka neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Aktivace a prodloužení únikových doložek pro jednotlivé země má být předmětem doporučení Rady, které by se Rada měla vynasnažit přijmout do čtyř týdnů od doporučení Komise, s přihlédnutím k žádosti dotčeného členského státu o aktivaci nebo prodloužení únikové doložky pro danou zemi.

(42)

Toto nařízení je součástí balíčku společně s nařízením Rady (EU) 2024/1264 (19) a směrnicí Rady (EU) 2024/1265 (20). Tyto tři legislativní akty (dále společně jen „reforma rámce správy ekonomických záležitostí“) společně reformují rámec správy ekonomických záležitostí Unie a začleňují do práva Unie podstatu hlavy III (Rozpočtový pakt) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (21) ze dne 2. března 2012 v souladu s článkem 16 uvedené smlouvy. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí vychází ze zkušeností s prováděním uvedené smlouvy ze strany členských států a zachovává střednědobé zaměření rozpočtového paktu jako nástroj k dosažení rozpočtové kázně a podpory růstu. Tato reforma zahrnuje posílený rozměr pro jednotlivé země, jehož cílem je zvýšit odpovědnost jednotlivých států, mimo jiné zachováním poradní úlohy nezávislých fiskálních institucí, která v zásadě vychází ze společných zásad rozpočtového paktu pro vnitrostátní mechanismy fiskální nápravy navržených Komisí v jejím sdělení ze dne 20. června 2012 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě. Analýza výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů pro celkové posouzení souladu požadované rozpočtovým paktem je stanovena v tomto nařízení. Stejně jako v rozpočtovém paktu jsou dočasné odchylky od střednědobého plánu povoleny pouze za výjimečných okolností v souladu s tímto nařízením a v souladu s ustanoveními o kontrolním účtu. Podobně jako u rozpočtového paktu by v případě významných odchylek od střednědobého plánu měla být provedena opatření za účelem nápravy těchto odchylek ve vymezeném časovém období. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí posiluje fiskální dohled a postupy vymáhání, aby byl naplněn závazek podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst. Reforma tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a udržitelnosti dluhu stanovené v rozpočtovém paktu.

(43)

Aby bylo zajištěno účinné provádění a náležité monitorování tohoto nařízení, měla by Komise po vyžádání stanoviska Hospodářského a finančního výboru poskytnout včasné pokyny ohledně informací, které mají členské státy poskytovat ve svých národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech a výročních zprávách o pokroku. Tyto pokyny by se měly zveřejnit.

(44)

Mnohostranný dohled by měl být založen na vysoce kvalitních a nezávislých statistikách vypracovaných v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (22).

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zajištění účinné koordinace hospodářských politik a mnohostranného rozpočtového dohledu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků koordinace a dohledu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Vzhledem ke stávající lhůtě uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, mělo by toto nařízení z důvodu naléhavosti vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví pravidla k zajištění účinné koordinace zdravých hospodářských politik členských států, čímž podporuje dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného a inkluzivního růstu a zaměstnanosti.

2.   Toto nařízení stanoví podrobná pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů v rámci mnohostranného rozpočtového dohledu ze strany Rady a Komise s cílem podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí .

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„doporučením pro danou zemi“ nebo „doporučeními pro jednotlivé země“ pokyny každoročně vydávané Radou jednotlivým členským státům ohledně hospodářské a rozpočtové politiky, politiky zaměstnanosti a strukturální politiky v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU;

2)

„čistými výdaji“ veřejné výdaje očištěné o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií, cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti a jednorázová a jiná dočasná opatření;

3)

„referenční trajektorií“ víceletá trajektorie čistých výdajů předaná Komisí, která má sloužit jako rámec pro dialog s členskými státy, jejichž veřejný dluh přesahuje 60 % hrubého domácího produktu (HDP) nebo jejichž schodek veřejných financí přesahuje 3 % HDP, při vypracovávání národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů;

4)

„technickými informacemi“ pokyny předané Komisí na žádost členským státům, jejichž veřejný dluh nepřesahuje 60 % HDP a jejichž schodek veřejných financí nepřesahuje 3 % HDP, předtím než vypracují své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány;

5)

„dráhou čistých výdajů“ víceletá trajektorie čistých výdajů členského státu;

6)

„národním střednědobým fiskálně-strukturálním plánem“ dokument obsahující fiskální, reformní a investiční závazky členského státu, který v závislosti na řádné délce volebního období v daném členském státě pokrývá období čtyř nebo pěti let;

7)

„roční zprávou o pokroku“ zpráva členského státu o plnění národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu včetně dráhy čistých výdajů stanovené Radou a o reformách a investicích;

8)

„obdobím korekce“ období, během něhož dochází v členském státě k fiskální korekci, pokrývající období čtyř let nebo v případě prodloužení období čtyř let plus další období nejvýše tří let;

9)

„kontrolním účtem“ záznam o kumulovaných odchylkách pozorovaných čistých výdajů v členském státě směrem nahoru a dolů od dráhy čistých výdajů stanovené Radou;

10)

„strukturálním saldem“ cyklicky očištěné saldo veřejných financí bez jednorázových a jiných dočasných opatření;

11)

„primárním strukturálním saldem“ strukturální saldo bez úrokových výdajů.

KAPITOLA II

EVROPSKÝ SEMESTR

Článek 3

Evropský semestr

1.   V zájmu zajištění užší koordinace hospodářských politik a udržované konvergence hospodářské a sociální výkonnosti členských států provádějí Rada a Komise za účasti Evropského parlamentu v souladu s článkem 27 tohoto nařízení mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve Smlouvě o fungování EU.

2.   Mnohostranný dohled se opírá o vysoce kvalitní a nezávislé statistiky vypracované v souladu se zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Evropský semestr zahrnuje:

a)

definování hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, doporučení pro jednotlivé země a doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny a dohled nad jejich prováděním;

b)

definování hlavních směrů politik zaměstnanosti, které mají členské státy zohlednit v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad evropského pilíře sociálních práv, a souvisejících doporučení pro jednotlivé země a dohled nad jejich prováděním. Dohled Komise nad prováděním zahrnuje dohled nad pokrokem při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv a jeho hlavních cílů prostřednictvím srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a rámce pro identifikaci rizik pro sociální konvergenci;

c)

předkládání, posuzování a schvalování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů členských států, jakož i sledování jejich provádění prostřednictvím ročních zpráv o pokroku;

d)

dohled za účelem prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011.

Článek 4

Provádění evropského semestru

1.   Po posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, výročních zpráv o pokroku a socioekonomické situace členských států podle tohoto nařízení podá Rada v případě potřeby na základě doporučení Komise členským státům doporučení, přičemž plně využije právní nástroje stanovené v článcích 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a související sekundární právní předpisy.

2.   Členské státy před přijetím klíčových rozhodnutí při tvorbě svých hospodářských a sociálních politik, politik zaměstnanosti, strukturálních a rozpočtových politik náležitě zohlední hlavní směry svých hospodářských politik, doporučení a hlavní směry politik zaměstnanosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) a b). Komise sleduje dosažený pokrok.

3.   Nejedná-li členský stát podle hlavních směrů a doporučení uvedených v odstavci 2 může to vést k:

a)

dalším doporučením;

b)

varování ze strany Komise nebo doporučení Rady podle čl. 121 odst. 4 SFEU;

c)

opatřením podle tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1467/97 nebo nařízení (EU) č. 1176/2011.

KAPITOLA III

REFERENČNÍ TRAJEKTORIE

Článek 5

Referenční trajektorie

Pokud veřejný dluh přesahuje 60 % HDP nebo pokud schodek veřejných financí přesahuje 3 % HDP, předá Komise dotčenému členskému státu a Hospodářskému a finančnímu výboru referenční trajektorii čistých výdajů pokrývající čtyřleté období korekce a jeho případné prodloužení o nejvýše tři roky podle článku 14.

Článek 6

Požadavky na referenční trajektorii založené na posouzení rizik

Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik, je odlišná pro každý členský stát a zajišťuje, aby:

a)

byl do konce období korekce, za předpokladu že nejsou přijata žádná další rozpočtová opatření, očekávaný poměr veřejného dluhu k HDP uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo na této dráze setrval anebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni pod 60 % HDP;

b)

byl očekávaný schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval, za předpokladu že nejsou přijata žádná další rozpočtová opatření,;

c)

úsilí o fiskální korekci v období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu bylo zpravidla lineární a přinejmenším úměrné celkovému úsilí v průběhu celého období korekce a

d)

v příslušných případech existoval soulad s nápravnou dráhou uvedenou v čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97.

Článek 7

Ochranné opatření pro udržitelnost dluhu

1.   Referenční trajektorie zajistí, aby se očekávaný poměr veřejného dluhu k HDP snižoval ročně v průměru nejméně o:

a)

1 procentní bod HDP, dokud poměr veřejného dluhu k HDP přesahuje 90 %;

b)

0,5 procentního bodu HDP, dokud se poměr veřejného dluhu k HDP nachází mezi 60 % a 90 %.

2 .   Průměrné snižování uvedené v odstavci 1 tohoto článku se vypočítává od roku předcházejícího začátku referenční trajektorie nebo roku, v němž se předpokládá zrušení postupu při nadměrném schodku podle nařízení (ES) č. 1467/97, podle toho, co nastane později, do konce období korekce.

Článek 8

Ochranné opatření pro odolnost schodku

1.   Referenční trajektorie zajistí, aby fiskální korekce v případě potřeby pokračovala, dokud dotčený členský stát nedosáhne takové úrovně schodku, která zajišťuje společnou rezervu pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP. .

2.   Roční zlepšení primárního strukturálního salda za účelem dosažení požadované rezervy činí 0,4 procentního bodu HDP a v případě prodloužení období korekce podle článku 14 se sníží na 0,25 procentního bodu HDP.

Článek 9

Předběžné pokyny Komise

1.   Do 15. ledna roku, v němž mají členské státy předložit své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány podle článku 11, nebo do tří týdnů od žádosti členského státu o předložení revidovaného plánu podle článku 15 Komise dotčenému členskému státu a Hospodářskému a finančnímu výboru předá:

a)

základní rámec a výsledky střednědobých projekcí veřejného dluhu;

b)

své makroekonomické prognózy a předpoklady;

c)

referenční trajektorii, je-li vyžadována podle článku 5, nebo technické informace, pokud o ně členský stát požádá podle odstavce 3 tohoto článku, a odpovídající primární strukturální saldo, včetně šablon tabulek a dalších relevantních informací potřebných k zajištění plné replikovatelnosti.

2.   V průběhu měsíce před uplynutím lhůty, v níž má Komise předat předběžné pokyny uvedené odstavci 1 tohoto článku, může členský stát Komisi požádat o výměnu informací na technické úrovni. Tato výměna poskytne příležitost k diskusi o nejnovějších dostupných statistických informacích a o hospodářském a fiskálním výhledu dotčeného členského státu.

3.   V případě členských států, jejichž schodek veřejných financí nepřesahuje 3 % HDP a jejichž veřejný dluh nepřesahuje 60 % HDP, poskytne Komise na žádost daného členského státu technické informace týkající se primárního strukturálního salda, které je nezbytné k zajištění toho, aby se celkový schodek udržel ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pod 3 % HDP, za předpokladu, že nebudou přijata žádná další politická opatření, a uvede, zda je k tomu zapotřebí fiskální korekce. Tyto technické informace musí být rovněž v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku uvedeným v článku 8.

Článek 10

Posouzení věrohodnosti

1.   K posouzení věrohodnosti toho, zda se očekávaný poměr veřejného dluhu k HDP členského státu nachází na sestupné dráze nebo zůstává na obezřetné úrovni, použije Komise replikovatelnou, předvídatelnou a transparentní metodiku založenou na těchto podmínkách:

a)

poměr veřejného dluhu se snižuje nebo zůstává na obezřetné úrovni podle deterministických scénářů rámce Komise pro střednědobé projekce veřejného dluhu;

b)

riziko, že se poměr veřejného dluhu během pěti let následujících po období korekce v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu nesníží, je dostatečně nízké, přičemž posouzení tohoto rizika je založeno na analýze udržitelnosti dluhu vypracované Komisí.

2.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby svou metodiku předložila v rámci hospodářského dialogu uvedeného v článku 28.

3.   Komise v době předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu podle článku 11 zveřejní své posouzení věrohodnosti a šablony tabulek obsahující podkladová data, jakož i veškeré další relevantní informace, aby zajistila replikovatelnost výsledků.

KAPITOLA IV

NÁRODNÍ STŘEDNĚDOBÉ FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍ PLÁNY

Článek 11

Předkládání národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů

1.   Každý členský stát předloží národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Radě a Komisi do 30. dubna posledního roku platného plánu. Členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení této lhůty.

2.   Členský stát může požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci o vydání stanoviska k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází dráha čistých výdajů, přičemž nezávislé fiskální instituci na vypracování tohoto stanoviska poskytne dostatek času.

Od 1. května 2032 vydávají příslušné nezávislé fiskální instituce tato stanoviska za předpokladu, že si vybudovaly dostatečnou kapacitu. Pokud nezávislá fiskální instituce nevydá své stanovisko v přiměřené lhůtě, nebrání to členskému státu v předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. Je-li stanovisko nezávislé fiskální instituce k dispozici, připojí se k národnímu střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu předkládanému Komisi.

3.   Před předložením svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu vede každý členský stát v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem konzultace s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

4.   Před předložením svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu může každý členský stát v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem projednat svůj návrh národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu se svým vnitrostátním parlamentem.

5.   Po předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Radě a Komisi každý členský stát svůj plán zveřejní.

Článek 12

Technický dialog

Před předložením svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu vede každý členský stát s Komisí technický dialog s cílem zajistit, aby byl plán v souladu s články 13 a 15.

Článek 13

Požadavky na národní střednědobé fiskálně-strukturální plány

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán:

a)

obsahuje dráhu čistých výdajů, jakož i základní makroekonomické předpoklady a plánovaná fiskálně-strukturální opatření za účelem prokázání souladu s fiskálními požadavky čl. 16 odst. 2 a 3;

b)

uvádí referenční trajektorii podle čl. 5 nebo technické informace předané Komisí podle čl. 9 odst. 3. Pokud národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje vyšší dráhu čistých výdajů, než jaká je v referenční trajektorii vydané Komisí podle článku 5, dotčený členský stát ve svém plánu uvede spolehlivé a na datech založené ekonomické argumenty, které tento rozdíl vysvětlí;

c)

vysvětluje, jakým způsobem dotčený členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a jakým způsobem bude daný členský stát řešit tyto společné priority Unie:

i)

spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119;

ii)

sociální a hospodářskou odolnost včetně evropského pilíře sociálních práv;

iii)

energetickou bezpečnost a

iv)

v případě potřeby budování obranných kapacit;

d)

popisuje opatření dotčeného členského státu, kterými reaguje na jemu určená doporučení pro danou zemi, jež jsou relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze podle nařízení (EU) č. 1176/2011, a na případná varování ze strany Komise nebo doporučení Rady podaná podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU;

e)

v příslušných případech obsahuje vysvětlení, jakým způsobem příslušný členský stát zajistí provedení příslušného souboru reforem a investic uvedených v článku 14, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce v členském státě o nejvýše tři roky;

f)

popisuje dopad reforem a investic, které již dotčený členský stát uskutečnil, přičemž zvláštní pozornost věnuje dopadu na udržitelnost veřejných financí prostřednictvím budoucích veřejných příjmů, výdajů a potenciálního růstu, a to na základě spolehlivých ekonomických důkazů založených na datech;

g)

obsahuje informace o:

i)

hlavních makroekonomických a rozpočtových předpokladech,

ii)

implicitních a podmíněných závazcích,

iii)

očekávaném dopadu reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce,

iv)

předpokládané úrovni veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů v průběhu období, k němuž se vztahuje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán,

v)

potřebách veřejných investic, včetně těch, které souvisejí se společnými prioritami Unie uvedenými v písmenu c) tohoto článku,

vi)

konzultacích s vnitrostátními parlamenty a konzultacích uvedených v článku 11,

vii)

souladu, a v příslušných případech o doplňkovosti, s fondy politiky soudržnosti, jakož i s plánem pro oživení a odolnost dotčeného členského státu během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.

Článek 14

Kritéria pro prodloužení období korekce

1.   Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 2, může být období korekce prodlouženo nejvýše o tři roky.

2.   Soubor reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, musí zpravidla v souhrnu splňovat tato kritéria:

a)

na základě důvěryhodných a obezřetných předpokladů vedou k udržitelnému zlepšení potenciálu v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky dotčeného členského státu;

b)

podporují udržitelnost veřejných financí, a to se strukturálním zlepšením veřejných financí ve střednědobém horizontu, jako je snížení poměru veřejných výdajů k HDP nebo zvýšení poměru veřejných příjmů k HDP;

c)

řeší společné priority Unie uvedené v čl. 13 písm. c);

d)

reagují na příslušná doporučení pro danou zemi určená dotčenému členskému státu, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze;

e)

zajišťují, aby plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů nebyla v průběhu období, na které se národní střednědobý fiskálně-strukturální plán vztahuje, nižší než střednědobá úroveň před tímto obdobím, s přihlédnutím k rozsahu a míře výzev, jimž daná země čelí.

3.   Každý z reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, musí být dostatečně podrobný, přednostně uskutečňovaný, časově vymezený a ověřitelný a musí splňovat tato kritéria:

a)

popis reformních a investičních závazků musí být jasný a umožnit Komisi posoudit tyto závazky podle kritérií stanovených v odstavci 2;

b)

reformy musí být provedeny v období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu;

c)

v provádění investic musí být do konce období korekce dosaženo významného pokroku;

d)

popis reforem a investic musí v příslušných případech obsahovat ukazatele, které umožní jednak posoudit jejich provádění, a jednak jejich sledování.

4.   Soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem k prodloužení období korekce musí být v souladu se závazky obsaženými ve schváleném plánu pro oživení a odolnost dotčeného členského státu během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241 a v dohodě o partnerství, která byla s dotčeným členským státem dohodnuta na základě víceletého finančního rámce.

Článek 15

Revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán

1.   Nejpozději dvanáct měsíců před koncem stávajícího národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, pokud existují objektivní okolnosti, které brání jeho provedení v daném období, může členský stát požádat o možnost předložit Komisi před koncem období, na něž se národní střednědobý fiskálně-strukturální plán vztahuje, revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. V takovém případě pokrývá revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán dobu do konce původního období plánu.

2.   V případě nově jmenované vlády může členský stát předložit revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, a to na nové období čtyř nebo pěti let v závislosti na řádné délce volebního období jeho zákonodárce.

3.   Členský stát může požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci o vydání stanoviska k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází dráha čistých výdajů, přičemž nezávislé fiskální instituci poskytne na vypracování tohoto stanoviska dostatek času.

Od 1. května 2032 vydávají příslušné nezávislé fiskální instituce uvedená stanoviska za předpokladu, že si vybudovaly dostatečnou kapacitu. Pokud nezávislá fiskální instituce nevydá své stanovisko v přiměřené lhůtě, nebrání to členskému státu v předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. Je-li stanovisko nezávislé fiskální instituce k dispozici, připojí se k revidovanému národnímu střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu předkládanému Komisi.

4.   Pro účely vypracování revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu členským státem v souladu s odstavcem 1 nebo 2 předá Komise danému členskému státu a Hospodářskému a finančnímu výboru novou referenční trajektorii nebo na žádost daného členského státu nové technické informace.

5.   Nová referenční trajektorie zohlední minulou korekci nebo její neexistenci v dotčeném členském státě a nevede k odložení úsilí o fiskální korekci zpravidla nevede ani ke snížení úsilí o fiskální korekci.

6.   V případě předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu se použijí články 12 až 13 a 16 až 20.

7.   Komise v příslušných případech zejména posoudí, zda se má v rámci revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu uplatnit nebo nadále uplatňovat jakékoli prodloužení období korekce. Při tomto posuzování Komise zohlední provádění souboru reformních a investičních závazků, které byly podkladem pro prodloužení podle původního národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, a změny z hlediska výzev v oblasti veřejného dluhu v rámci revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.

Článek 16

Posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů Komisí

1.   Komise posoudí každý národní střednědobý fiskálně-strukturální plán do šesti týdnů od jeho předložení. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na prodloužení této lhůty zpravidla až o dva týdny.

2.   Při posuzování národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Komise u každého členského státu přezkoumá, zda je jeho dráha čistých výdajů v souladu s požadavky na to, aby byl veřejný dluh do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % HDP a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod 3 % HDP a pod touto hodnotou se udržel.

3.   Při posuzování národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Komise u členských států, které obdržely referenční trajektorii, přezkoumá, zda jejich dráha čistých výdajů splňuje požadavky stanovené v článcích 6, 7 a 8.

4.   Komise u všech členských států přezkoumá, zda jejich národní střednědobé fiskálně-strukturální plány splňují požadavky stanovené v článku 13.

5.   Komise přezkoumá, zda je soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, ve vztahu k dotčenému členskému státu v souladu s článkem 14.

Článek 17

Schválení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Radou

1.   Na doporučení Komise přijme Rada doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, obsažených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu. Toto doporučení Rady se zpravidla přijme do šesti týdnů od přijetí doporučení Komise.

2.   Pokud národní střednědobý fiskálně-strukturální plán slouží jako plán nápravných opatření požadovaný k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy, jak je stanoveno v článku 31, Rada ve svém doporučení rovněž schválí reformy a investice nezbytné k nápravě dané nerovnováhy.

Článek 18

Doporučení Rady k předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu

Má-li Rada s ohledem na posouzení ze strany Komise za to, že národní střednědobý fiskálně-strukturální plán nesplňuje požadavky stanovené v čl. 16 odst. 2, 3 a 5, doporučí na doporučení Komise, aby dotčený členský stát předložil revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán.

Článek 19

Doporučení Rady v případě neplnění povinností ze strany členského státu

Rada na doporučení Komise doporučí dotčenému členskému státu, aby jeho dráhou čistých výdajů byla zpravidla referenční trajektorie vydaná Komisí, pokud:

a)

dotčený členský stát nepředloží revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán do jednoho měsíce od doporučení Rady uvedeného v článku 18;

b)

Rada má za to, že revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán nesplňuje požadavky stanovené v čl. 16 odst. 2, 3 a 5, přičemž svůj postoj náležitě zdůvodní;

c)

členský stát nepředloží svůj první národní střednědobý fiskálně-strukturální plán nebo nový národní střednědobý fiskálně-strukturální plán v posledním roce, na který se vztahuje aktuální národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, v souladu s čl. 11 odst. 1.

V situaci uvedené v prvním pododstavci písm. a) se mohou dotčený členský stát a Komise dohodnout na prodloužení uvedené lhůty zpravidla až o jeden měsíc.

Článek 20

Neplnění investičních a reformních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, ze strany členského státu

Pokud bylo členskému státu prodlouženo období korekce, ale členský stát neplní uspokojivě svůj soubor reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení uvedené v článku 14, může Rada na doporučení Komise a v souladu s článkem 29 doporučit revidovanou dráhu čistých výdajů s kratším obdobím korekce, ledaže provedení v původní lhůtě zabránily objektivní okolnosti.

KAPITOLA V

PROVÁDĚNÍ NÁRODNÍCH STŘEDNĚDOBÝCH FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍCH PLÁNŮ

Článek 21

Výroční zpráva o pokroku

1.   Každý členský stát předloží Komisi do 30. dubna každého roku roční zprávu o pokroku.

2.   Výroční zpráva o pokroku obsahuje zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou, provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru a v příslušných případech při plnění souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

3.   Každý členský stát svou výroční zprávu o pokroku zveřejní.

4.   Komise použije informace poskytnuté členskými státy v jejich výročních zprávách o pokroku i další relevantní informace pro účely vypracování posouzení uvedeného v čl. 4 odst. 1. Posouzení Komise se zveřejní.

5.   Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními rámci projednat zprávu o pokroku ve svých vnitrostátních parlamentech a s občanskou společností, sociálními partnery a příslušnými zúčastněnými stranami.

Článek 22

Sledování ze strany Komise

1.   Komise sleduje provádění národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, a zejména dráhy čistých výdajů stanovených Radou a reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

2.   Komise zřídí kontrolní účet za účelem evidence kumulativních odchylek pozorovaných čistých výdajů od dráhy čistých výdajů směrem nahoru a dolů, přičemž po schválení nového národního střednědobého fiskálně-strukturálního plán Radou se tento účet vynuluje.

3.   Na kontrolním účtu se zaznamená debet, pokud jsou pozorované čisté výdaje dotčeného členského státu v daném roce nad úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.

4.   Na kontrolním účtu se zaznamená kredit, pokud jsou pozorované čisté výdaje dotčeného členského státu v daném roce pod úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.

5.   Kumulované saldo kontrolního účtu je součtem ročních debetů a kreditů podle odstavců 3 a 4. Vyjadřuje se jako procento HDP.

6.   Debety a kredity se zaznamenávají ročně na základě skutečných výsledných hodnot.

7.   Pokud Rada přijala doporučení podle článku 25 nebo 26, odchylky se na kontrolní účet dotčeného členského státu nezaznamenávají.

Článek 23

Úloha nezávislých fiskálních institucí

1.   Členské státy mohou požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci podle článku 8a směrnice 2011/85/EU o posouzení souladu údajů o skutečných výsledných rozpočtových hodnotách vykázaných ve výroční zprávě o pokroku s dráhou čistých výdajů stanoveno Radou.

2.   V příslušných případech mohou členské státy příslušnou nezávislou fiskální instituci požádat, aby provedla analýzu faktorů, které vedly k odchylce od dráhy čistých výdajů stanovené Radou. Tato analýza je nezávazná a představuje doplnění k analýze provedené Komisí.

Článek 24

Evropská fiskální rada

1.   Evropská fiskální rada zřízená rozhodnutím Komise (EU) 2015/1937 (23) poskytuje poradenství ohledně výkonu funkcí Komise a Rady v mnohostranném fiskálním dohledu stanovených v článcích 121, 126 a 136 Smlouvy o fungování EU.

2.   Při plnění svých úkolů je Evropská fiskální rada při výkonu svých funkcí zcela nezávislá a vykonává své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Unie jako celku. Nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády členského státu, od orgánů a institucí Unie ani od žádného jiného veřejného či soukromého subjektu.

3.   Pro účely odstavce 1 patří mezi úkoly Evropské fiskální rady:

a)

poskytovat včasné následné hodnocení provádění rámce správy ekonomických záležitostí Unie;

b)

poskytovat poradenství ohledně budoucí orientace fiskální politiky vhodné pro eurozónu jako celek i ohledně vhodných nastavení fiskálních politik jednotlivých zemí, jež s ní jsou v souladu, v rámci pravidel Paktu o stabilitě a růstu;

c)

na žádost Komise nebo Rady poskytovat poradenství ohledně provádění Paktu o stabilitě a růstu, mimo jiné i pokud jde o prodlužování obecné únikové doložky v souladu s čl. 25 odst. 3 tohoto nařízení;

d)

úzce spolupracovat s nezávislými fiskálními institucemi uvedenými v článku 8a směrnice 2011/85/EU s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů;

e)

vznášet návrhy ohledně budoucího vývoje fiskálního rámce.

4.   Evropská fiskální rada se skládá z předsedy a čtyř členů.

5.   Předsedu a členy Evropské fiskální rady vybírá a jmenuje Komise po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou v transparentním procesu a na základě prokázaných analytických zkušeností a kompetencí v oblasti analýzy veřejných financí a v oblasti makroekonomie. Předseda a členové Evropské fiskální rady jsou jmenováni na období tří let s možností jednoho prodloužení o další tři roky.

6.   Evropská fiskální rada přijme svůj jednací řád.

7.   Evropská fiskální rada podává jednou ročně zprávu o své činnosti Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Všechny zprávy i doporučení poskytnuté Evropskou fiskální radou se zveřejní.

Článek 25

Obecná úniková doložka

1.   Na doporučení Komise založené na její analýze může Rada zpravidla do čtyř týdnů přijmout doporučení, kterým členským státům umožní odchýlit se od své dráhy čistých výdajů stanovené Radou v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku, pokud tím ve střednědobém horizontu nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí. Rada tuto odchylku časově omezí na jeden rok.

2.   Dokud prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku přetrvává, sleduje Komise nadále udržitelnost dluhu a zajišťuje koordinaci politik a vzájemně provázanou kombinaci politik se zohledněním rozměru eurozóny a Unie.

3.   Období, během něhož se členské státy mohou od své dráhy čistých výdajů stanovené Radou odchýlit, může Rada na doporučení Komise prodloužit, pokud prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku přetrvává. Evropská fiskální rada vydá k prodloužení obecné únikové doložky stanovisko. Prodloužení může být provedeno více než jednou. Každé prodloužení však trvá nejvýše další jeden rok.

Článek 26

Národní únikové doložky

1.   Na žádost členského státu a na doporučení Komise založené na její analýze může Rada na základě uvedeného doporučení Komise do čtyř týdnů přijmout doporučení, kterým určitému členskému státu umožní odchýlit se od své dráhy čistých výdajů stanovené Radou, pokud výjimečné okolnosti mimo jeho kontrolu mají významný dopad na jeho veřejné finance, za předpokladu, že tato odchylka ve střednědobém horizontu neohrozí udržitelnost veřejných financí. Rada tuto odchylku časově omezí.

2.   Na žádost dotčeného členského státu a na doporučení Komise může Rada období, během něhož se členský stát může odchýlit od dráhy čistých výdajů stanovené Radou, prodloužit, za předpokladu, že výjimečné okolnosti přetrvávají. Prodloužení může být provedeno více než jednou. Každé prodloužení však trvá nejvýše další jeden rok.

KAPITOLA VI

TRANSPARENTNOST A ODPOVĚDNOST

Článek 27

Úloha Evropského parlamentu

1.   V zájmu zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a zainteresovanosti v souvislosti s přijímanými rozhodnutími je do evropského semestru pravidelně a strukturovaně zapojen Evropský parlament, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu uvedeného v článku 28.

2.   Komise předá Evropskému parlamentu národní střednědobé fiskálně-strukturální plány předložené členskými státy. Komise informuje Evropský parlament o svém celkovém posouzení těchto plánů. Příslušný výbor Evropského parlamentu může prostřednictvím hospodářského dialogu uvedeného v článku 28 požádat Komisi, aby před výborem vystoupila. Při těchto příležitostech může být Komise vyzvána, aby předložila své posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

3.   Předseda Rady a Komise Evropský parlament pravidelně informují o výsledcích mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení.

4.   Předseda Rady a Komise zahrnou výsledky mnohostranného dohledu prováděného podle tohoto nařízení do své zprávy Evropskému parlamentu.

5.   Předseda Euroskupiny každoročně podává Evropskému parlamentu zprávu o vývoji v oblasti mnohostranného dohledu týkajícího se eurozóny.

6.   Komise připraví a předá Radě alespoň tyto informace a bez zbytečného odkladu je zpřístupní Evropskému parlamentu:

a)

posouzení udržitelnosti dluhu a jeho metodický rámec, jakmile budou zveřejněny;

b)

národní střednědobé fiskálně-strukturální plány předložené členskými státy, včetně referenčních trajektorií a drah čistých výdajů, a jejich případné revize;

c)

výroční zprávy o pokroku předložené členskými státy;

d)

posouzení vypracovaná Komisí a její doporučení Radě podle článků 17 až 20 tohoto nařízení;

e)

v příslušných případech analýzu Komise týkající se hospodářského a sociálního vývoje zveřejněnou v rámci evropského semestru;

f)

varování ze strany Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU;

g)

v případě aktivace únikových doložek podle článku 25 nebo 26 tohoto nařízení analýzu Komise, v níž se konstatuje, že udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu nebude ohrožena.

7.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může Komisi nejméně dvakrát ročně vyzvat, aby v rámci hospodářského dialogu uvedeného v článku 28 poskytla informace o výsledcích mnohostranného dohledu.

Článek 28

Hospodářský dialog

1.   Pro posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, může Evropský parlament vyzvat předsedu Rady, Komisi, a v příslušných případech předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby se na jeho půdě zúčastnili diskuse o pokynech členským státům vydaných Komisí, závěrech Evropské rady a výsledcích mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení.

2.   V příslušných případech jsou v rámci evropského semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu.

3.   V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ujednáními jsou v rámci evropského semestru v příslušných případech zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména vnitrostátní parlamenty a sociální partneři.

4.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat předsedu Rady, Komisi, a v příslušných případech předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny, aby projednali národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, jakož i další informace uvedené v čl. 27 odst. 6.

5.   Předseda Rady a Komise v souladu s čl. 121 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, a v příslušných případech předseda Euroskupiny, podávají každý rok Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu.

Článek 29

Zásada „dodržuj, nebo vysvětli“

Očekává se, že se Rada bude zpravidla řídit doporučeními a návrhy Komise nebo veřejně vysvětlí svůj postoj.

Článek 30

Dialog s členským státem

Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení Rady podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů.

KAPITOLA VII

VZTAH K NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1176/2011

Článek 31

Vztah k postupu při makroekonomické nerovnováze

1.   Neuspokojivé provádění reforem a investic zahrnutých do národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu členského státu, které jsou relevantní pro makroekonomickou nerovnováhu, vyplývající z posouzení provedeného v souladu s článkem 21 tohoto nařízení zohlední:

a)

Komise při provádění hloubkových přezkumů v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 a

b)

Rada a Komise pro účely svých doporučení, když zvažují, zda konstatovat existenci nadměrné nerovnováhy a doporučit dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011.

Komise zohlední veškeré informace, které dotčený členský stát považuje za relevantní.

2.   Členský stát, u něhož je v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán v souladu s článkem 15 tohoto nařízení. Uvedený revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán se řídí doporučením Rady přijatým v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011. Předložení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu podléhá schválení Radou v souladu s články 17 až 20 tohoto nařízení. Tento revidovaný plán se posoudí v souladu s článkem 16 tohoto nařízení.

3.   Pokud členský stát předloží revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán podle odstavce 2 tohoto článku, slouží tento revidovaný plán jako plán nápravných opatření požadovaný podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1176/2011 a stanoví konkrétní politická opatření, která členský stát provedl nebo zamýšlí provést, a obsahuje časový harmonogram pro provedení těchto opatření.

4.   Rada v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 a na základě zprávy Komise tento revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán posoudí do dvou měsíců od jeho předložení. Provádění revidovaného plánu se sleduje a posuzuje v souladu s článkem 22 tohoto nařízení a články 9 a 10 nařízení (EU) č. 1176/2011.

KAPITOLA VIII

VZTAH K NAŘÍZENÍ (EU) Č. 472/2013

Článek 32

Vztah k postupu posíleného dohledu

1.   Odchylně od článků 11 a 21 tohoto nařízení, nemusí členský stát předkládat národní střednědobý fiskálně-strukturální plán ani výroční zprávu o pokroku, pokud se na daný členský stát vztahuje makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (24).

2.   Pokud má členský stát aktivní národní střednědobý fiskálně-strukturální plán a na tento členský stát se začne vztahovat makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013, zohlední se tento národní střednědobý fiskálně-strukturální plán při přípravě makroekonomického ozdravného programu.

KAPITOLA IX

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Dialog s členskými státy

Komise zajistí průběžný dialog s členskými státy. Za tímto účelem Komise zejména vysílá mise, které posuzují socio-ekonomickou situaci dotčeného členského státu a zjišťují, zda tu existují jakákoli rizika či obtíže spojené s plněním požadavků tohoto nařízení. Pro účely tohoto dialogu si Komise může vyžádat názory příslušných zúčastněných stran se sídlem v dotčeném členském státě.

Článek 34

Monitorovací mise

1.   Komise může v členských státech, na které se vztahují doporučení vydaná podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, provádět monitorovací mise.

2.   Je-li dotčeným členským státem členský stát, jehož měnou je euro, nebo členský stát, který se účastní evropského mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (ERM II) zřízeného usnesením Evropské rady ze dne 16. června 1997 (25) může Komise k účasti na těchto monitorovacích misích v příslušných případech přizvat zástupce Evropské centrální banky.

Článek 35

Zpráva

1.   Komise do 31. prosince 2030 a poté každých pět let zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení, v příslušných případech doplněnou o návrh na změnu tohoto nařízení.

2.   Ve zprávě uvedené v odstavci 1 přezkoumá:

a)

účinnost tohoto nařízení při dosahování jeho cílů uvedených v článku 1;

b)

pokrok dosažený při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a udržované konvergence hospodářské výkonnosti členských států.

3.   Zpráva se předá Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 36

Přechodná ustanovení

1.   Pro první národní střednědobé fiskálně-strukturální plány se použijí tato ustanovení:

a)

odchylně od čl. 9 odst. 1 předá Komise dotčeným členským státům do 21. června 2024 na základě své nejnovější prognózy předběžné pokyny a členské státy předloží své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 v souladu s článkem 11, pokud se členský stát a Komise nedohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty;

b)

odchylně od čl. 9 odst. 1 mohou v průběhu měsíce předcházejícího 21. červnu 2024 členské státy požádat o výměnu informací na technické úrovni s Komisí;

c)

odchylně od čl. 11 odst. 3 mohou členské státy vést veřejnou konzultaci se sociálními partnery, regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami v souladu se zásadami stanovenými v článku 11 a v příslušných lhůtách;

d)

během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost se závazky obsažené ve schváleném plánu pro oživení a odolnost dotčeného členského státu zohlední pro účely prodloužení období korekce v souladu s článkem 14, pokud plán pro oživení a odolnost obsahuje významné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a posílení růstového potenciálu ekonomiky a pokud se dotčený členský stát zaváže pokračovat v reformním úsilí po zbývající část období, na něž se národní střednědobý fiskálně-strukturální plán vztahuje, a zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů na úrovni v průměru dosahované během období, na něž se plán pro oživení a odolnost vztahuje;

e)

pokud členský stát požádá o výjimku z ochranného opatření proti odkladu úsilí o fiskální konsolidaci podle čl. 6 písm. c), zohlední se projekty podporované půjčkami z Nástroje pro oživení a odolnost i vnitrostátní spolufinancování programů financovaných Unií v letech 2025 a 2026 za předpokladu, že tato výjimka neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu;

f)

vzhledem k výjimečnému dopadu nedávných ekonomických šoků a aktuální nejistotě ohledně odhadů potenciálního růstu mohou členské státy použít stabilnější řady, než jsou řady vyplývající ze společně dohodnuté metodiky, pokud je takové použití řádně odůvodněno ekonomickými argumenty a pokud kumulovaný růst v horizontu projekcí zůstává víceméně v souladu s výstupy dané metodiky.

2.   Do 31. prosince 2028 sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě svá předběžná zjištění ohledně uplatňování tohoto nařízení.

Článek 37

Zrušení nařízení (ES) č. 1466/97

Nařízení (ES) č. 1466/97 se zrušuje.

Článek 38

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. dubna 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. MICHEL


(1)   Úř. věst. C 290, 18.8.2023, s. 17.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. dubna 2024.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(5)  Usnesení Evropské rady o Paktu o stabilitě a růstu z Amsterdamu ze dne 17. června 1997 (Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).

(11)  Nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(15)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(17)  Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).

(19)  Nařízení Rady (EU) 2024/1264 ze dne 29. dubna 2024, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L, 2024/1264, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1264/oj).

(20)  Směrnice Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L, 2024/1265, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1265/oj).

(21)   https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/EU-MFCR_2012-02-17_Smlouva-o-stabilite-koordinaci-a-sprave-v-Hospodarske-a-menove-unii-ze-dne-31012012.pdf

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(23)  Rozhodnutí Komise (EU) 2015/1937 ze dne 21. října 2015 o zřízení nezávislé poradní Evropské fiskální rady (Úř. věst. L 282, 28.10.2015, s. 37).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(25)   Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 5.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU