(EU) 2024/1244Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ze dne 24. dubna 2024 o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení, o zřízení portálu průmyslových emisí a o zrušení nařízení (ES) č. 166/2006Text s významem pro EHP.

(1)

Osmý akční program Evropské unie pro životní prostředí, přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (4) vyžaduje, aby Komise, členské státy, regionální a místní orgány a zúčastněné subjekty účinně uplatňovaly vysoké standardy transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise (EHK) OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“) na úrovni Unie i na úrovni členských států.

(2)

Aarhuská úmluva, ratifikovaná Evropským společenstvím dne 17. února 2005 na základě rozhodnutí Rady 2005/370/ES (5), uznává, že lepší přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a šíření těchto informací přispívají k větší osvětě v otázkách životního prostředí, k svobodné výměně názorů, k účinnější účasti veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí a v konečném důsledku k lepšímu životnímu prostředí. Aarhuská úmluva navíc uznává právo na ochranu důvěrnosti osobních údajů a souborů údajů týkajících se fyzické osoby, pokud tato osoba nedala souhlas ke zpřístupnění těchto informací veřejnosti a pokud je taková důvěrnost stanovena vnitrostátními právními předpisy. Vyžaduje-li právo Unie zachování důvěrnosti obchodních nebo průmyslových informací za účelem ochrany oprávněných hospodářských zájmů, měla by být tato důvěrnost zachována.

(3)

Na zpracování osobních údajů členskými státy nebo orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v rámci tohoto nařízení se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) a (EU) 2018/1725 (7). Subjekty údajů mají tudíž právo být informovány o zpracování svých údajů v rámci tohoto nařízení a o výkonu svých práv podle uvedených nařízení.

(4)

Evropské společenství ratifikovalo dne 2. prosince 2005 Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „protokol“) rozhodnutím Rady 2006/61/ES (8).

(5)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (9) byl zřízen evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek, jehož účelem je provedení protokolu.

(6)

Zpráva Komise o pokroku dosaženém při provádění nařízení (ES) č. 166/2006, zveřejněná dne 13. prosince 2017, dospěla k závěru, že ohlašovací povinnost by měla být zefektivněna dalším využitím synergií s jinými souvisejícími právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, které se týkají znečištění z průmyslových zařízení, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (10) a směrnicí Rady 91/271/EHS (11). V této zprávě bylo rovněž zdůrazněno, že je potřeba prozkoumat možnosti dalších informací o souvisejících tématech s cílem zvýšit účinnost ohlašovaných údajů.

(7)

Sdělení Komise ze dne 12. května 2021 s názvem Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ stanoví akční plán Unie pro nulové znečištění, energetiku, dekarbonizaci a oběhové hospodářství a podporuje účinné využívání ohlašovaných informací v širším rámci pro monitorování a výhled v oblasti nulového znečištění a v monitorovacím rámci stanoveném v 8. akčním programu pro životní prostředí.

(8)

Komise v souladu se závěry své zprávy o pokroku dosaženém při provádění nařízení (ES) č. 166/2006, zveřejněné dne 13. prosince 2017, a s podporou Evropské agentury pro životní prostředí (dále jen „agentura“) vyvinula v červnu 2021 portál průmyslových emisí (dále jen „portál“) s cílem nahradit evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek, a zlepšit tak synergie s ohlašováním, které se provádí dle směrnice 2010/75/EU.

(9)

Portál by měl veřejnosti poskytovat bezplatný online přístup k integrovanějšímu a soudržnějšímu souboru údajů o hlavních tlacích na životní prostředí vytvářených průmyslovými zařízeními, neboť tyto údaje představují nákladově efektivní nástroj pro srovnávání a přijímání rozhodnutí o záležitostech týkajících se životního prostředí, pro podporu lepší environmentální výkonnosti, sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, referenční srovnávání zařízení, monitorování dodržování příslušných mezinárodních dohod, stanovování priorit a hodnocení pokroku dosaženého na základě unijních a vnitrostátních politik a programů v oblasti životního prostředí.

(10)

Portál by měl zpřístupnit údaje, které jsou v něm obsaženy, v agregované i neagregované podobě, aby uživatelé mohli cíleně vyhledávat údaje, a měl by poskytnout elektronické nástroje pro snadné získávání údajů z něj, a to i ve formě souborů údajů získaných z databáze dotazováním.

(11)

Ohlašovací povinnost by se měla vztahovat na „úroveň zařízení“ s cílem vytvářet synergie mezi portálem a databázemi údajů o environmentálních tlacích z průmyslových zařízení, včetně těch, na které se vztahuje směrnice 2010/75/EU, a s cílem zajistit soudržnost a podporu provádění této směrnice.

(12)

Za účelem splnění požadavků stanovených protokolem by se ohlašovací povinnost stanovená v tomto nařízení měla vztahovat na všechny činnosti uvedené v příloze I protokolu a při plnění této ohlašovací povinnosti by měla být uvedena provozovna, k níž zařízení nebo jeho část patří. S cílem vytvořit synergie se souvisejícími právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, které mají dopad na průmyslová zařízení, by měla být oblast působnosti tohoto nařízení rovněž sladěna s průmyslovými činnostmi stanovenými v přílohách I a Ia směrnice 2010/75/EU a s některými činnostmi, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 (12).

(13)

Za účelem monitorování environmentální výkonnosti průmyslových zařízení by údaje, které má portál obsahovat, měly v případě překročení platných kvantitativních prahových hodnot uvedených v příloze II zahrnovat únik některých znečišťujících látek do životního prostředí, přenosy odpadních vod obsahujících tyto znečišťující látky mimo lokalitu a přenosy odpadů mimo lokalitu.

(14)

Portál by měl rovněž obsahovat údaje o využívání vody, energie a příslušných surovin dotčenými zařízeními, aby bylo možné sledovat pokrok při budování oběhového hospodářství mimořádně účinně využívajícího zdroje. Údaje, které má portál obsahovat, by se měly týkat příslušných surovin, které se používají ve výrobním procesu a mají významný účinek či dopad na životní prostředí. Určení toho, co je třeba považovat za příslušné suroviny, by mělo vycházet z práce provedené v rámci příprav referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice 2010/75/EU.

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení, pokud jde o ohlašování údajů provozovateli příslušným orgánům, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vypracování seznamu příslušných surovin, které mají hospodářské subjekty ohlašovat po konzultaci s členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které se věnují podpoře lidského zdraví a ochraně životního prostředí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(16)

Provozovatelé zařízení by měli ohlašovat informace týkající se objemu produkce a provozních hodin dotčených zařízení, aby bylo možné uvést do souvislostí ohlašované údaje o únicích znečišťujících látek, přenosech odpadních vod obsahujících tyto znečišťující látky mimo lokalitu a přenosech odpadů mimo lokalitu. S těmito informacemi by se mělo v příslušných případech nakládat v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají důvěrnosti.

(17)

Celkový přínos portálu k přístupu k informacím o životním prostředí týkajícím se průmyslových zařízení by měl být maximalizován zahrnutím informací, o kterých Komisi podávají zprávu členské státy v souladu se směrnicí 2010/75/EU, a dalších informačních toků, které vyplývají z právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí týkajících se změny klimatu, ochrany ovzduší, vody a půdy a práva Unie v oblasti nakládání s odpady, včetně ohlašování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (14), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (15) a směrnice 2010/75/EU. Kromě toho by s cílem maximalizovat hodnotu portálu pro uživatele měl být tento portál navržen tak, aby usnadňoval budoucí integraci s ostatními příslušnými toky údajů v oblasti životního prostředí.

(18)

Pro účely právní jistoty by provozovatelé nebo členské státy měly uvést, zda jsou údaje o únicích znečišťujících látek, o přenosech odpadních vod obsahujících tyto znečišťující látky mimo lokalitu a o přenosech odpadů mimo lokalitu nižší než prahové hodnoty pro ohlašování.

(19)

Za účelem zlepšení kvality ohlašovaných údajů a zajištění jejich srovnatelnosti je vhodné harmonizovat metody kvantifikace, které mají používat provozovatelé při ohlašování úniků znečišťujících látek, přenosů odpadních vod obsahujících tyto znečišťující látky mimo lokalitu, přenosů odpadů mimo lokalitu a využívání zdrojů. Vzhledem k tomu, že měření je nejpřesnější metodou kvantifikace, měli by provozovatelé pro účely kvantifikace používat měření. V případě neproveditelnosti měření by měli provozovatelé použít výpočet. Odhad by měl být použit pouze jako krajní možnost.

(20)

Vzhledem k tomu, že provozovatelům zařízení pro chov hospodářských zvířat a zařízení pro akvakulturu mohou chybět zdroje nezbytné pro provedení přesné kvantifikace úmyslného úniku znečišťujících látek, měly by být členské státy oprávněny provádět kvantifikaci těchto úniků jejich jménem.

(21)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení, pokud jde o podávání zpráv členskými státy, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení druhu a formátu informací, které mají být poskytnuty, a lhůt pro podávání zpráv. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(22)

Vzhledem k tomu, že je důležité umožnit občanům Unie rychlý přístup k informacím o životním prostředí, je nezbytné, aby členské státy zveřejňovaly údaje tak rychle, jak je to technicky možné. Za tím účelem by lhůta pro podávání zpráv, byť má být přesná lhůta pro podávání zpráv stanovena v prováděcím aktu, neměla být delší než 11 měsíců od konce příslušného ohlašovacího roku.

(23)

Portál by měl podle potřeby rovněž usnadnit přístup k informacím o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů, a umožnit tak subjektům podílejícím se na rozhodovacím procesu vidět úniky znečišťujících látek v širších souvislostech a zvolit pro snížení znečištění nejúčinnější řešení.

(24)

Údaje ohlašované členskými státy a provozovateli by měly být vysoce kvalitní, zejména pokud jde o jejich přesnost, úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost. Příslušné orgány by proto měly posoudit kvalitu údajů poskytnutých provozovateli.

(25)

Přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí ohlašovaným členskými státy by měl být neomezený a výjimky z tohoto pravidla by měly být možné pouze v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (16) nebo případně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (17).

(26)

Měla by být zajištěna účast veřejnosti na veškerém dalším vývoji portálu, a to tak, že jí bude poskytnuta včasná a účinná příležitost předložit v tomto ohledu připomínky, informace, analýzy a stanoviska k procesu rozhodování.

(27)

Za účelem posílení užitečnosti a dopadu portálu by Komise s pomocí agentury měla vypracovat pokyny na podporu provádění tohoto nařízení, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat uplatňování ustanovení, která nebyla obsažena v nařízení (ES) č. 166/2006, a potenciálním dopadům na odvětví, na něž se uvedené nařízení nevztahuje.

(28)

S cílem umožnit Komisi aktualizovat seznam průmyslových nebo zemědělských činností, na něž se vztahuje ohlašovací povinnost, měla by na ni být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), aby mohla změnit toto nařízení za účelem sladění přílohy I se změnami protokolu.

(29)

Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby mohla změnit přílohu II tohoto nařízení s cílem stanovit prahové hodnoty pro ohlašování, pravomoc doplnit znečišťující látky, na něž se vztahují zvláštní regulační opatření stanovená v právních předpisech Unie týkajících se kvality vod a ovzduší, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (18) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (19), 2004/107/ES (20), 2006/118/ES (21), 2008/50/ES (22), 2008/105/ES (23) a (EU) 2020/2184 (24), a pravomoc zohlednit změny provedené v protokolu, pokud jde o znečišťující látky, které se ohlašují, nebo jejich prahové hodnoty pro ohlašování. Aby se usnadnilo plné uplatňování tohoto nařízení, měla by Komise do 31. prosince 2025 přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se přezkoumá seznam látek a prahových hodnot uvedený v příloze II tohoto nařízení včetně mimo jiné posouzení potřeby snížit prahové hodnoty pro ohlašování per- a polyfluoralkylových látek (PFAS) a dalších příslušných látek.

(30)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (25). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)

Za účelem zajištění účinného provádění tohoto nařízení by měly členské státy stanovit sankce za jeho porušení a zajistit jejich uplatňování.

(32)

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 166/2006 je třeba podstatným způsobem pozměnit, mělo by být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením z důvodů právní jistoty, jasnosti a transparentnosti.

(33)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšit přístup veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí zřízením integrované a ucelené elektronické databáze pro celou Unii a umožnit monitorování průmyslového znečištění, čímž se přispěje k prevenci a snižování takového znečištění, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, protože k porovnatelnosti údajů v členských státech je nutná vysoká úroveň sladění, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(34)

Ohlašovací povinnost stanovená tímto nařízením by se měla použít od ohlašovacího roku 2027 s cílem poskytnout členským státům a provozovatelům dostatečnou lhůtu pro přijetí nezbytných opatření.

(35)

V zájmu zajištění kontinuity údajů a právní jistoty by se na ohlašovací rok 2026 mělo nadále uplatňovat nařízení (ES) č. 166/2006,

1)

„zařízením“ stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti na tomtéž místě, které po technické stránce souvisejí s činnostmi uvedenými v příloze I a mohly by ovlivnit emise a znečištění;

2)

„provozovnou“ jedno nebo více zařízení nebo jejich části, které se nacházejí na tomtéž místě a které provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba;

3)

„místem zařízení“ zeměpisné umístění zařízení a provozovny;

4)

„veřejností“ veřejnost ve smyslu čl. 3 bodu 16 směrnice 2010/75/EU;

5)

„únikem“ jakékoli zavedení znečišťující látky do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo vyhazování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod;

6)

„znečišťující látkou“ látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z důvodu jejich vlastností a zavedení do životního prostředí;

7)

„látkou“ látka ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2010/75/EU;

8)

„provozovatelem“ provozovatel ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2010/75/EU;

9)

„přenosem mimo místo zařízení“ přesun odpadů určených k využívání nebo odstraňování a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice zařízení;

10)

„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES;

11)

„odpadními vodami“ městské odpadní vody, splašky a průmyslové odpadní vody ve smyslu čl. 2 bodů 1, 2 a 3 směrnice 91/271/EHS a jakékoliv jiné použité vody podléhající z důvodu obsažených látek nebo předmětů regulaci na základě právních předpisů Unie;

12)

„rozptýlenými zdroji“ mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do ovzduší, vody nebo půdy, jejichž společný dopad na tyto složky životního prostředí může být významný a u kterých není praktické shromažďovat zprávy z každého jednotlivého zdroje zvlášť;

13)

„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán nebo orgány nebo jakýkoliv jiný příslušný subjekt nebo subjekty, které jsou určeny členskými státy;

14)

„nebezpečným odpadem“ nebezpečný odpad ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice 2008/98/ES;

15)

„využitím“ kterýkoliv ze způsobů využívání uvedených v příloze II směrnice 2008/98/ES;

16)

„odstraněním“ kterýkoliv ze způsobů odstraňování uvedených v příloze I směrnice 2008/98/ES;

17)

„ohlašovacím rokem“ kalendářní rok, za který musí být shromážděny údaje;

18)

„akvakulturou“ akvakultura ve smyslu čl. 4 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (26).

a)

postupy ohlašování, přičemž zvláštní pozornost věnuje ustanovením, která nebyla obsažena v nařízení (ES) č. 166/2006, a odvětvím, na něž se nevztahovalo uvedené nařízení, včetně technických pokynů pro metody usnadňující analýzy pro monitorování per- a polyfluoralkylových látek (PFAS), jako jsou meze detekce, hodnoty ukazatelů a četnost odběru vzorků;

b)

ohlašované údaje;

c)

zajištění a posuzování kvality;

d)

uvedení druhu údajů, které lze odepřít, a v případě důvěrných údajů důvody pro jejich odepření;

e)

odkazy na mezinárodně schválené metodiky pro zjišťování a analýzu úniků a metody odběru vzorků;

f)

názvy jakýchkoli mateřských společností;

g)

metody výpočtů, včetně emisních faktorů pro každou technologii snižování emisí, pro chov hospodářských zvířat a akvakulturu;

h)

způsob, jak mají být v praxi uplatňovány definice stanovené tímto nařízením pro místa zařízení, provozovny a zařízení, například pomocí seznamu příkladů nebo konkrétních vysvětlení, obrázků, výkresů, grafů nebo jiných vizuálních referenčních materiálů či podpory.