(EU) 2024/1064Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1064 ze dne 9. dubna 2024 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých alkylfosfátových esterů pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 11. srpna 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých alkylfosfátových esterů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podaly dne 30. června 2023 společnosti ICL Europe U.A., Lanxess Deutschland GmbH a PCC Rokita S.A. (dále jen „žadatelé“). Podnět byl podán výrobním odvětvím Unie, které se zabývá výrobou některých alkylfosfátových esterů, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Dne 21. prosince 2023 zahájila Komise samostatné antisubvenční šetření týkající se dovozu alkylfosfátových esterů pocházejících z Číny zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (3) .

(4)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení Komise během období předběžného poskytování informací celně eviduje dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. c) nebo d) nejsou splněny.

(5)

Komise dovoz během období předběžného poskytování informací celně neevidovala, jelikož po zahájení šetření nedošlo ke zvýšení dovozu a podmínky uvedené v čl. 10 odst. 4 tudíž splněny nebyly.

(6)

Výrobní odvětví Unie požádalo o zavedení celní evidence dovozu podle čl. 14 odst. 5 v podnětu a v podání ze dne 11. prosince 2023. Žádost byla zamítnuta na základě toho, že po zahájení šetření se dovoz snížil.

(7)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(8)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(10)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že může přistoupit k výběru vzorku výrobců v Unii. Jelikož Komise měla za to, že tři výrobci, kteří jsou žadateli, představují celé výrobní odvětví Unie, předběžně rozhodla, že vzorek není nutný.

(11)

Vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému rozhodnutí, že budou prošetřeni všichni tři známí výrobci v Unii, vyjádřily. Nebyly předloženy žádné připomínky a rozhodnutí provést šetření u všech tří známých výrobců v Unii bylo potvrzeno.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(13)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala spolupracující dovozce, aby předložili odpovědi na dotazník.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(15)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo čtrnáct vyvážejících výrobců v Číně.

(16)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen.

(17)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými vyvážejícími výrobci a s čínskými orgány.

(18)

Jeden vyvážející výrobce, Zhejiang Wansheng Co., Ltd, jenž do vzorku nebyl zařazen, po tomto projednání požádal o zařazení, čímž by se vzorek rozšířil na čtyři vyvážející výrobce.

(19)

Žádost nebyla přijata, jelikož by to znamenalo nepřiměřenou zátěž z toho důvodu, že společnost Zhejiang Wansheng je velkou skupinou společností a její zařazení do vzorku by fakticky zdvojnásobilo počet společností, které mají být kontrolovány.

(20)

Původní vzorek byl proto potvrzen a důvody, proč nebyl změněn, byly uvedeny ve veřejně přístupném spisu (4).

(21)

Dva čínští vyvážející výrobci, Zhejiang Wansheng Co., Ltd. (který rovněž požádal o zařazení do vzorku) a Futong Chemical Co., Ltd., požádali o individuální přezkoumání podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(22)

Požadované zjišťování v prozatímní fázi šetření by vzhledem k nutnosti prošetřit tři vyvážející výrobce, kteří již byli zařazeni do vzorku, znamenalo příliš velké zatížení.

(23)

Konečné rozhodnutí o přijetí obou nebo žádné z těchto žádostí o individuální posouzení bude učiněno v konečné fázi šetření.

(24)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(25)

Žadatelé v podnětu rovněž poskytli dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Číně ve vztahu k dotčenému výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení řízení, aby se určilo, zda se použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Z tohoto důvodu zaslala Komise čínské vládě dodatečný dotazník.

(26)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii, dovozcům a vyvážejícím výrobcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (5).

(27)

Odpovědi na dotazníky předložili tři výrobci v Unii, jeden dovozce, osm uživatelů a pět čínských vyvážejících výrobců. Od čínské vlády nebyla na dotazníky obdržena žádná odpověď.

(28)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností:

(29)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2022 do 30. června 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2019 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(30)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou některé alkylfosfátové estery v současnosti kódu KN ex 2919 90 00 (kódy TARIC 2919900050 a 2919900065) a kódu KN ex 3824 99 92 (kód TARIC 3824999238) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(31)

Alkylfosfátové estery jsou definovány jako některé alkylfosfátové estery založené výhradně na bočních řetězcích s délkou dvou nebo tří atomů uhlíku (včetně chlorovaných alkylových řetězců) a s obsahem fosforu nejméně 9 % (hmotnostních) a viskozitou mezi 1 a 100 mPa.s (při 20–25 °C) spadající pod čísla Chemical Abstracts Service (dále jen „CAS“) 13674-84-5, 1244733-77-4 a 78-40-0.

(32)

Alkylfosfátové estery zahrnují dva typy výrobků, a sice tris(2-chlor-1-methylethyl)-fosfát (dále jen „TCPP“) a triethylfosfát (dále jen „TEP“). Běžně se používají jako zpomalovače hoření v tuhých a pružných pěnách.

(33)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky.

(34)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(35)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu, dva dovozci dotčeného výrobku, společnosti Prochema a Quimidroga, a jeden uživatel, společnost Kingspan, předložili tvrzení týkající se definice výrobku, v nichž požadovali, aby byl z definice výrobku vyloučen TEP.

(37)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v připomínkách k zahájení šetření tvrdila, že TCPP a TEP mají odlišná použití a nejsou zaměnitelné. Poukázala přitom na rozdíly v příslušných výrobních procesech, distribučních kanálech a technických a chemických vlastnostech.

(38)

Tvrdila, že TCPP se používá převážně jako zpomalovač hoření v tuhých a pružných polyurethanových pěnách, zatímco TEP se používá jako změkčovadlo v polymerech, gumách a plastech a jako zpomalovač hoření pouze druhotně a v omezené míře.

(39)

Podle Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu je výroba TEP o 60 % dražší než výroba TCPP, a proto by nahrazení TCPP za TEP nebylo ekonomicky únosné. Federace rovněž upozornila na to, že TCPP a TEP jsou zařazeny do jiných kapitol kombinované nomenklatury.

(40)

Dva dovozci dotčeného výrobku, společnosti Prochema a Quimidroga, a jeden uživatel, společnost Kingspan, se vyjádřili podobně.

(41)

Uvedli technické a chemické vlastnosti a zpochybnili názor, že by TCPP a TEP byly zaměnitelné, neboť mají odlišné technické vlastnosti a vlastnosti týkající se zpomalování hoření.

(42)

Společnost Kingspan rovněž argumentovala tím, že Čína je jediným výrobcem TEP na světě, a i když je vzájemné nahrazování TEP a TCPP technicky možné, vyžadovalo by ve značné míře reformulaci, recertifikaci a značné kapitálové výdaje.

(43)

Společnosti Kingspan a Quimidroga dále tvrdily, že zahrnutí TEP do definice výrobku je nahodilé, protože existuje řada dalších výrobků, které mají stejně podobné fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako TEP a TCPP, jako například cresyl-difenylfosfát (dále jen „CDP“), tris(2-ethylhexyl)fosfát (dále jen „TEHP“) a tributylfosfát.

(44)

Komise tato tvrzení zanalyzovala. Zaprvé, i když se výrobní proces, struktura molekul a některé chemické vlastnosti TCPP a TEP liší, mají oba výrobky podobné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, jež jsou definovány ve 31. a 32. bodě odůvodnění.

(45)

Ostatní výrobky zmíněné společnostmi Kingspan a Quimidroga (CDP, TEHP a tributylfosfát) nespadají do definice alkylfosfátových esterů uvedené v podnětu a ve 31. a 32. bodě odůvodnění a tyto vlastnosti nemají. Tyto produkty ve skutečnosti nejsou alkylfosfátové estery a nemají stejnou účinnost jako zpomalovače hoření. Rovněž nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by CDP, TEHP a tributylfosfát mohly efektivně nahradit TCPP nebo TEP ve stejných použitích.

(46)

Zadruhé žádná ze stran nezpochybnila, že TCPP a TEP jsou nahraditelné při použití v tuhých pěnách, která představují přibližně dvě třetiny celkové spotřeby TCPP a TEP v Unii. TEP má vyšší obsah fosforu než TCPP, a proto má vyšší schopnost zpomalovat hoření. Podle sdělení společnosti Kingspan je k nahrazení TCPP zapotřebí menší množství TEP (k nahrazení 1 kg TEP je zapotřebí přibližně 1,8 kg TCPP), což by částečně kompenzovalo vyšší výrobní náklady TEP.

(47)

I kdyby pro nahrazení TCPP za TEP v nových typech nebo složeních výrobků bylo třeba provést proces reformulace a recertifikace, nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by tento proces vyžadoval značné nebo mimořádné kapitálové výdaje. Kromě toho jsou obvykle tyto náklady na recertifikaci jednorázové, a nikoli opakované.

(48)

Zatřetí rozdíly ve výrobním procesu, distribučních kanálech a zařazení do kombinované nomenklatury nepopírají skutečnost, že TCPP i TEP spadají do definice výrobku uvedené ve 30. až 32. bodě odůvodnění a mají podobné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná hlavní použití.

(49)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že TEP by z definice výrobku neměl být vyloučen.

(50)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči čínským vyvážejícím výrobcům ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(51)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě alkylfosfátových esterů. Příslušné informace poskytlo deset vyvážejících výrobců.

(52)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

(53)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo od čínské vlády obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(54)

Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(55)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(56)

Dne 25. října 2023 zveřejnila Komise poznámku (dále jen „první poznámka“), v níž informovala zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které hodlala ke stanovení běžné hodnoty použít. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě alkylfosfátových esterů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila jako možné vhodné reprezentativní země Brazílii a Turecko.

(57)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od dvou čínských vyvážejících výrobců (Shandong Yarong a Anhui RunYue) a čínského sdružení Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu.

(58)

Dne 19. ledna 2024 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlela ke stanovení běžné hodnoty použít, a o tom, že v této fázi šetření byla jako reprezentativní země vybrána Brazílie.

(59)

Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných finančních údajů za rok 2022 pro brazilskou společnost Elekeiroz, výrobce výrobku ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem šetření.

(60)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od společností Shandong Yarong a Anhui RunYue a čínského sdružení Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu. Všechny obdržené připomínky jsou podrobně popsány v oddíle 3.2.

(61)

Komise proto dospěla k závěru, že běžná hodnota by měla být početně zjištěna způsobem stanoveným v čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že náklady a ceny v Číně by měly být odmítnuty.

(62)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(63)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však platí, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(64)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(65)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(66)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(67)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(68)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(69)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (6), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako jsou chemické látky). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(70)

Konkrétně bylo v podnětu uvedeno, že domácí ceny některých alkylfosfátových esterů a domácí náklady na jejich výrobu v Číně nelze akceptovat, protože jsou v rozporu s pojmem volného působení tržních sil a naopak jsou výsledkem komplexních a všezahrnujících státních zásahů.

(71)

V podnětu bylo poukázáno na to, že zkreslení v čínském odvětví některých alkylfosfátových esterů vyplývají především ze samotného uspořádání Číny, které je založeno na koncepci socialistického tržního hospodářství.

(72)

Socialistické tržní hospodářství se rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny (dále také jen „strana“), která řídí stát po všech stránkách, včetně hospodářství a soudního systému. Komunistická strana Číny svou pravomoc zasahovat uplatňuje na všech úrovních, podnikatelská rozhodnutí jednotlivých státem vlastněných i soukromých podniků nevyjímaje.

(73)

Ačkoli tedy čínské hospodářství z velké části tvoří nestátní subjekty, Komunistická strana Číny a stát si v řízení hospodářství v zemi zachovávají dominantní úlohu. Hlavní způsoby zasahování čínské vlády do čínského hospodářství spočívají ve správní, finanční a regulační kontrole státu.

(74)

Pokud jde o přidělování finančních zdrojů v Číně, pět velkých komerčních bank, které jsou většinově vlastněny státem, provozuje rozsáhlé celostátní sítě poboček a stará se téměř o polovinu veškerých aktiv spravovaných bankami. Kromě toho, že jsou tyto banky ve vlastnictví státu, jmenuje Komunistická strana Číny vedoucí pracovníky státem vlastněných bank i dalších státních finančních institucí.

(75)

Pokud jde o způsob regulace, udržuje si stát významnou kontrolu a vliv zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek a investic, které jsou využívány spíše k dosahování cílů veřejné a průmyslové politiky než k dosahování hospodářské efektivity. Stejně jako jiná odvětví podléhá i odvětví některých alkylfosfátových esterů státním zásahům a z nich vyplývajícím zkreslením.

(76)

V důsledku rozmanitých subvencí a státních zásahů je čínský trh s některými alkylfosfátovými estery odstřižen od běžného tržního chování, a proto nelze použít domácí ceny a náklady čínského odvětví některých alkylfosfátových esterů.

(77)

Dále bylo v podnětu poukázáno na následující prvky, které vedly k podstatným zkreslením.

(78)

V odvětví alkylfosfátových esterů působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Jak je uvedeno ve zprávě, čínská vláda má silný vliv na státem vlastněné i soukromé společnosti, a to zejména v odvětvích, jež jsou považována za strategická, což je případ i některých alkylfosfátových esterů.

(79)

Celkově lze říci, že čínská vláda a Komunistická strana Číny ovládají podniky vlastněné státem a formují jejich podnikovou strukturu i celkové konkurenční prostředí, aby dosáhly strategických hospodářských cílů. Komunistická strana Číny jmenuje klíčové vedoucí pracovníky státem vlastněných podniků a tyto podniky získávají preferenční přístup k důležitým vstupům (např. půdě a kapitálu) a další konkurenční výhody.

(80)

Kromě toho čínská vláda zřídila stranický výbor Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu při Státní radě („SASAC“). Mezi jejich základní funkce patří vedení reformy státem vlastněných podniků a každodenní řízení dozorčích komisí přidělených velkým státem vlastněným podnikům. Čínská vláda má i nadále plnou pravomoc rozhodovat o tom, jak mají podniky vlastněné státem využívat přidělený státní kapitál a jaké projekty mají realizovat.

(81)

Pokud jde o odvětví některých alkylfosfátových esterů, přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády. Zaprvé z dostupných informací vyplývá, že velký počet klíčových výrobců některých alkylfosfátových esterů v Číně jsou podniky vlastněné státem.

(82)

Hlavními státem vlastněnými výrobci zpomalovačů hoření v Číně jsou Zhejiang Wansheng Co., Ltd., Jiangsu Yoke Technology Co., Ltd., Yangzhou Chenhua New Material Co., Ltd., Shouguang Weidong Chemical Co., Ltd., a Shandong Tianyi Chemical Co., Ltd.

(83)

Podnět poukázal na to, že společnosti Zhejiang Wansheng Co. Ltd., Yangzhou Chenhua New Material Co. Ltd. a Jiangsu Yoke Technology Co. Ltd., v roce 2022 vyráběly a vyvážely TCPP do EU. Kromě toho společnosti Zhejiang Wansheng Co., Ltd., a Jiangsu Yoke Technology Co., Ltd., vyrábějí TEP.

(84)

Dalším příkladem státem vlastněného podniku, který vyrábí TCPP, je společnost CMEC Wuxi Machinery Engineering Co., Ltd., která je dceřinou společností ve stoprocentním vlastnictví společnosti China Machinery Engineering Corporation (dále jen „CMEC“), kterou zase vlastní státem vlastněný podnik Sinomach.

(85)

Kromě toho nedávné iniciativy, jejichž cílem bylo vyvíjet tlak na soukromé společnosti, aby investovaly do státem vlastněných podniků nebo se s nimi spojily, prokazují, že čínská vláda a Komunistická strana Číny se místo pro snižování počtu státem vlastněných podniků v odvětví některých alkylfosfátových esterů rozhodly pro další koncentraci trhu.

(86)

Například akcionáři společnosti Jiangsu Yoke Technology Co., Ltd., která vyrábí TCPP i TEP, jsou kromě soukromých akcionářů také investiční fond National Industry Integrated Circuit Industry Investment Fund Co., Ltd., a Wu-sijské centrum kapitálových investic Zemědělské banky II. Tyto dva subjekty jsou přímo ovládány čínskou vládou.

(87)

Podobně jsou pod přísnou kontrolou čínské vlády i společnosti v soukromém vlastnictví. Soukromí výrobci některých alkylfosfátových esterů zdůrazňují, že musí být v úzkém souladu s cíli čínské vlády a jsou stále pod jejím přímým vlivem.

(88)

Například největší podíl (45 %) společnosti Futong Chemical Co., Ltd. vlastní společnost Hubei Xingfa Chemicals Group Co., Ltd. Hlavním akcionářem (19,5 %) společnosti Hubei Xingfa Chemicals Group Co., Ltd. je hrabství Xingshan SASAC. Společnost Hubei Xingfa Chemicals Group Co., Ltd., vyrábí kromě TCPP také TEP.

(89)

Výkonný ředitel společnosti Hubei Xingfa Chemicals Group Co., Ltd., byl navíc delegátem na 20. celostátním sjezdu Komunistické strany Číny, což dokládá silné pouto mezi čínskou vládou a tímto podnikem. Je rovněž členem Komunistické strany Číny.

(90)

Jeden z členů vrcholového vedení společnosti Jiangsu Yoke Technology Co., Ltd., kromě toho získal ocenění pro vynikajícího člena komunistické strany v městské prefektuře Wu-si. Působí také jako místopředseda Odborného výboru pro nehořlavé materiály Čínské federace ropného a chemického průmyslu, což je subjekt v rámci Čínské federace ropného a chemického průmyslu, který se zase hlásí k vedení Komunistické strany Číny (7). Lze uvést řadu příkladů osobních vazeb mezi vedením výrobců TCPP a TEP a Komunistickou stranou Číny, včetně přítomnosti členů Komunistické strany Číny ve vyšším vedení výrobců TCPP, včetně společností Hubei Xingfa Chemical Group Co., Ltd., a Jiangsu Yoke Technology Co., Ltd.

(91)

Pokud jde o suroviny používané při výrobě TCPP, Čína navíc agresivně rozvíjí vlastní základnu pro výrobu propylenoxidu. Z čínských výrobců propylenoxidu je státem vlastněným podnikem společnost Sinochem.

(92)

Dále je většinovým vlastníkem společnosti Hangjin Technology Co., Ltd., komise města Wu-chan pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu. Ningbo ZRCC Lyondell Chemical Co., Ltd., je společný podnik, do kterého investuje společnost Sinopec. Většinovým akcionářem společnosti Wanhua Chemical Group Co., Ltd., je komise městské prefektury Jen-tchaj pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu. Wudi Xinyue Chemical Group Co., Ltd., je dceřinou společností skupiny Lubei Enterprise Group, která je podnikem vlastněným státem.

(93)

Jedním z čínských výrobců oxychloridu fosforečného, jenž je klíčovou surovinou používanou při výrobě TEP i TCPP, je společnost Sinochem.

(94)

Pokud jde o ethanol, další klíčovou surovinu pro výrobu TEP, je přítomnost státu v čínských výrobcích rovněž významná: SDIC Biological Jilin Co., Ltd., je součástí velkého čínského státem vlastněného investičního holdingu Development and Investment Corporation, zatímco 40 % akcií společnosti Henan Tianguan Fuel Ethanol Co., Ltd., drží Sinopec.

(95)

Vliv čínské vlády na hospodářství navíc přesahuje rámec vlastnictví, protože za součást socialistického tržního hospodářství jsou považovány i neveřejné sektory.

(96)

Proto jsou dokonce i soukromí výrobci některých alkylfosfátových esterů motivováni k tomu, aby své činnosti přizpůsobili státním politikám stanoveným v příslušných plánech, neboť dodržování těchto plánů s větší pravděpodobností povede k příznivému zacházení ze strany státních orgánů, obvykle pokud jde o zacházení ve finanční oblasti nebo přístup na trh.

(97)

Závěrem lze říci, že na čínském trhu s některými alkylfosfátovými estery působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví čínské vlády, jsou jí ovládány nebo jsou pod jejím strategickým dohledem či se řídí jejími pokyny.

(98)

Přítomnost státu ve firmách působících v odvětví alkylfosfátových esterů dává státním orgánům možnost ovlivňovat ceny či náklady. Čínská vláda si zachovává vliv ve státem vlastněných podnicích jmenováním a odvoláváním klíčových vedoucích pracovníků, což je hlavní odpovědností komisí pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu. Ve státem vlastněných i soukromých společnostech působí také interní stranické výbory, které mohou uplatňovat vliv vlády a strany na správu, řízení a podnikatelské rozhodování společností.

(99)

Buňky Komunistické strany Číny jsou schopny získat významný vliv i na soukromé firmy, v nichž určují ekonomickou agendu, kontrolují všechny aspekty jejího provádění a vyvíjejí stále větší tlak na to, aby měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích. To znamená, že podnikatelská rozhodnutí, včetně rozhodnutí týkajících se nákladů a cen, jsou významně ovlivněna veřejnými politikami státu a nepodléhají tak volnému působení tržních sil.

(100)

Platí to i pro odvětví některých alkylfosfátových esterů. Na Komunistickou stranu Číny je například napojeno několik řídících pracovníků společnosti Hubei Xingfa Chemical Group Co., Ltd. Patří k nim ředitelé, včetně výkonného zástupce generálního ředitele, a další. Potvrzuje to význam vlivu Komunistické strany Číny uvnitř společností vyrábějících TCPP a TEP, a to i těch v soukromém vlastnictví.

(101)

Čínská vláda je rovněž schopna ovlivňovat náklady na výrobu TCPP a TEP a jejich ceny svou přítomností a zásahy v předcházejících odvětvích surovin a vstupů. Členové Komunistické strany Číny jsou například řídícími pracovníky společnosti Sinochem Pharmaceutical Co., Ltd., která vyrábí propylenoxid a oxychlorid fosforečný.

(102)

Členy Komunistické strany Číny jsou prezident společnosti Sinochem a předseda dozorčí rady. Podobné vazby na stranu lze nalézt ve společnosti Wanhua Chemical Group Co., Ltd.: například ředitel skupiny před svým příchodem do této skupiny působil více než 30 let na několika pozicích ve státní správě. Od roku 2018 je také tajemníkem stranického výboru a zároveň vykonává funkci předsedy představenstva.

(103)

V tomto ohledu čínský stát zásahy do cen surovin umožňuje odvětví výroby některých alkylfosfátových esterů využívat mimořádné náklady, neboť čínská vláda může díky přítomnosti státu účinně kontrolovat provozní rozhodování jak ve státem vlastněných, tak v soukromých podnicích.

(104)

Čínská vláda dále ovlivňuje ceny energie a náklady na ni. Čínský trh s elektřinou se vyznačuje přítomností státem vlastněných podniků v různých fázích dodavatelského řetězce, jelikož je přibližně 50 % výrobní kapacity ve vlastnictví státu, zatímco celá přenosová síť je ve vlastnictví dvou státních podniků. Přítomnost státu na trhu s energiemi a jeho vliv na stanovování cen tak umožňuje čínské vládě výrazně snížit náklady na elektrickou energii ve prospěch výrobců TCPP a TEP.

(105)

Čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Rozvoj hospodářství je určován propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit a které se musí snažit realizovat. Mechanismus plánování řídí přidělování zdrojů, které mají plynout do odvětví určených jako strategická nebo politicky důležitá, než aby byly přidělovány podle tržních sil.

(106)

V ústředním 14. pětiletém plánu (dále jen „pětiletý plán“) jsou stanoveny strategické vize čínské vlády pro transformaci a modernizaci tradičních odvětví a osa rozvoje strategických nově vznikajících odvětví, včetně odvětví chemických látek, stavebních materiálů, nových materiálů a chemických vláken. Verze katalogu pokynů pro úpravu průmyslové struktury z roku 2019 (8) zajišťuje podporu výroby materiálů zpomalujících hoření.

(107)

Výrobky TCPP a TEP jsou proto předmětem preferenčního zacházení, zejména pokud jde o přístup k financování. Tím, že státní orgány dávají pobídky k vývoji a používání technologií pro výkonnější a vysoce kvalitní výrobky, řídí restrukturalizaci odvětví některých alkylfosfátových esterů tak, aby se z něj stalo celosvětově konkurenceschopné odvětví. Celá struktura tohoto odvětví je tedy spíše nastolena systémem plánování a prováděcími rozhodnutími, než aby se volně vyvíjela v souladu s tržními silami.

(108)

Celkově lze říci, že v oblasti zpomalovačů hoření dochází ke státním zásahům ve dvou osách: i) podpora rozvoje odvětví; a ii) aktivní kontrola a regulace odvětví a souvisejících surovin.

(109)

Pokud jde o TCPP, poskytuje čínská vláda odvětví zpomalovačů hoření četné subvence a finanční podporu prostřednictvím veřejných financí, zdanění, úvěrů, dovozu a vývozu a také pozemků.

(110)

Například ve stanoviscích k provádění 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví stavebních materiálů se uvádí, že čínská vláda hodlá u stavebních materiálů „[z]výšit rozumnou úroveň výroby a provozu“ a „[r]ozšířit kanály financování, plně využít řídící úlohu národních finančních fondů a koordinovat podporu finančních institucí“.

(111)

Čínská vláda reguluje nejen odvětví TCPP, ale také související vstupy. Například žlutý fosfor je výchozí surovinou pro výrobu oxychloridu fosforečného, který se používá jako vstup při výrobě TCPP a TEP. Kromě toho je vývoz žlutého fosforu omezen formou vývozních licencí. Podle katalogu zboží pro správu vývozních licencí (verze z roku 2023) je pro vývoz fosfátové horniny zapotřebí vývozní licence vydaná ministerstvem obchodu. Výroba a prodej tohoto klíčového vstupu pro výrobu některých alkylfosfátových esterů jsou proto v Číně aktivně kontrolovány a regulovány.

(112)

Pokud jde o vstupy pro TEP, cílem čínské vlády je důrazně podporovat výrobu a komercializaci těchto produktů. Čínská vláda například plánuje rozvíjet odvětví ethanolu. Ve 14. pětiletém plánu rozvoje energie z obnovitelných zdrojů se uvádí, že čínská vláda pokračuje v „podpoře komercializace paliv na bázi ethanolu […]“. Dále je v něm uvedeno, že vláda plánuje „aktivně rozvíjet paliva na bázi ethanolu získávaná z celulózy a dalších nepotravinářských zdrojů“.

(113)

Čínská vláda dotčené odvětví, včetně TCPP a TEP, podporuje a aktivně reguluje různými politickými nástroji tak, že pozitivně diskriminuje domácí dodavatele a ovlivňuje volné působení tržních sil.

(114)

V odvětví alkylfosfátových esterů v Číně rovněž neexistuje nebo se uplatňuje diskriminačně či nedostatečně vymáhá právo týkající se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví. Čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana práv věřitelů a dlužníků.

(115)

Tento systém se vyznačuje aktivní rolí státu v úpadcích, která mimo jiné vychází z rozsáhlé diskreční pravomoci soudů závislých na státu, blízkého vztahu insolvenčních správců a místních samospráv nebo státních pokynů pro oblast úpadků. Nejdůležitější je, že nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku má dopad na čínský finanční a úvěrový trh, takže některé společnosti získávají implicitní státní záruky, což následně zkresluje náklady na úvěry a přístup k financování.

(116)

Pokud jde o právní předpisy týkající se vlastnictví, nedostatky systému jsou zřejmé zejména v oblasti vlastnictví půdy a práv k užívání pozemků. Veškerá půda je vlastněna státem, a její přidělování proto závisí výhradně na státu, který může spíše sledovat politické cíle než dodržovat zásady volného trhu.

(117)

13. pětiletým plánem pro půdní zdroje se řídí přidělování a ceny za užívání pozemků a stanoví přednostní poskytování pozemků strategickým nově vznikajícím odvětvím a moderním podnikům služeb. Jelikož nízké ceny za přidělení půdy charakterizují čínský zpracovatelský průmysl obecně, vztahují se i na odvětví TCPP a TEP.

(118)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci některých alkylfosfátových esterů čínským pravidlům týkajícím se úpadku, obchodních společností a vlastnictví, a tudíž se jich také týkají zkreslení vyplývající z diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů.

(119)

Zkreslené jsou v odvětví alkylfosfátových esterů také mzdové náklady. V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Ve skutečnosti je zákonem uznána pouze jediná odborová organizace – Všečínská federace odborů –, která není nezávislá na státu, protože podléhá vedení Komunistické strany Číny, a nezapojuje se dostatečně do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících.

(120)

Vedoucí pozice v této odborové organizaci navíc obvykle zastávají vedoucí představitelé strany ve státem vlastněných podnicích, což omezuje jejich schopnost účinně zastupovat zájmy pracujících. Mobilitu čínské pracovní síly kromě toho ztěžuje systém registrace domácností, v jehož rámci získají přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a veřejných sociálních dávek pouze místní obyvatelé dané správní oblasti.

(121)

Pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají proto nižší příjem. Odvětví některých alkylfosfátových esterů rovněž podléhá čínskému pracovnímu právu, a proto se ho týkají tato zkreslení mzdových nákladů.

(122)

Zkreslení mzdových nákladů jsou ještě zvětšována subvencemi na pracovní sílu, které jsou poskytovány zejména výrobcům TCPP a TEP. Několik společností uvedlo, že takové subvence zahrnující subvence na školení, stáže zaměstnanců a stabilizaci pracovních míst v podniku, zavádění fondů pro talentované pracovníky a subvence na zvyšování kvalifikace obdržely (9).

(123)

Společnosti působící v odvětví alkylfosfátových esterů mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. Příslušná zkreslení jsou způsobena silnou přítomností státu ve finančních institucích a uměle nízkými výpůjčními náklady, které mají podpořit růst investic.

(124)

Zaprvé, čínský finanční systém, jemuž dominuje bankovní sektor, se vyznačuje silným postavením tří kategorií bank vlastněných nebo kontrolovaných státem: velkých komerčních bank, akciových komerčních bank a bank zajišťujících státní politiku. Je kontrolován nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím pravomoci čínské vlády jmenovat pracovníky vrcholného vedení se silnými rozhodovacími pravomocemi.

(125)

Čínský právní rámec navíc stanoví výslovnou právní povinnost finančních institucí vykonávat činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu.

(126)

Vedle toho obsahují právní předpisy závazná ustanovení, která se vztahují na všechny hospodářské instituce a týkají se propagace a podpory podporovaných odvětví, přičemž odvětví zpomalovačů hoření je výslovně uvedeno na seznamu podporovaných odvětví.

(127)

V důsledku toho se při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomická životaschopnost, neboť banky provádějí veřejné politiky vytvořené vládou.

(128)

Na trhu dluhopisů dominují subjekty spojené s vládou a na trhu nevládních dluhopisů do značné míry dominují podniky vlastněné státem. Přístup na trh je přísně regulován orgány státní správy a největšími subjekty na trhu (uživateli, držiteli, upisovateli dluhopisů) jsou především subjekty vlastněné státem.

(129)

Závažně zkresleny jsou proto dluhopisové a úvěrové ratingy, což má různé důvody, k nimž patří například vliv strategického významu daného podniku na posouzení rizik a síla případné implicitní záruky ze strany vlády. Odvětví alkylfosfátových esterů těžilo ze zkreslení na trhu dluhopisů, protože čínští výrobci TCPP a TEP získali vysoké ratingy.

(130)

Existenci podstatných zkreslení v čínském finančním systému již Komise zjistila při nedávných antidumpingových šetřeních a potvrdilo ji i ministerstvo obchodu USA. Kromě toho existují přesvědčivé důkazy o tom, že čínští výrobci některých alkylfosfátových esterů přímo využívali preferenčních úvěrů od státních i soukromých bank (několik výrobců dotčeného výrobku uvedlo, že od čínských bank obdrželi krátkodobé a dlouhodobé úvěry za netržních podmínek).

(131)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení (viz 65. bod odůvodnění). Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(132)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(133)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“.

(134)

Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (10). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(135)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (11).

(136)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(137)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(138)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (12) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(139)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(140)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (13). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(141)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(142)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(143)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(144)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (14).

(145)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (15).

(146)

Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (16).

(147)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (17).

(148)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (18).

(149)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (19).

(150)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství. V odvětví dotčeného výrobku je míra státního vlastnictví i nadále významná, přičemž řada výrobců alkylfosfátových esterů je plně nebo částečně vlastněna státem, např.: Shandong Yarong Chemical Co., Ltd. (společnost dříve známá jako Taian Yarong Biotechnology Co., Ltd. (20)); Nantong Jiangshan Agrochemical & Chemicals Limited Liability Co. (21); Wengfu (Group) Co., Ltd. (22); Zhejiang Wansheng Co., Ltd. (23)

(151)

Vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých podnicích (24) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(152)

Podobnou úroveň kontroly a politického dohledu lze pozorovat na úrovni příslušných průmyslových sdružení, jako je odvětvové průmyslové sdružení Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu.

(153)

Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (25).

(154)

Čínské sdružení pro řízení chemických podniků, které samo sebe charakterizuje jako organizaci zahrnující „více než 200 členských jednotek sdružení, které jsou klíčovými podniky chemického průmyslu“ (26), v článku 2 svých stanov uvádí, že „respektuje ústavu, zákony, nařízení a vnitrostátní politiky, uplatňuje základní hodnoty socialismu, podporuje ducha vlastenectví, dodržuje sociální morálku a vědomě posiluje budování integrity a sebekázeň“.

(155)

Kromě toho podle článku 3 stanov Čínské sdružení pro řízení chemických podniků „založí organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a stanoví nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a – stejně jako v případě Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu – „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů odpovědných za řízení odvětví“ (27).

(156)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví skutečně podléhají politickému dohledu a pokynům.

(157)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, které je zakotveno v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (28), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých.

(158)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (29)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán.

(159)

Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (30), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (31).

(160)

V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (32). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(161)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (33), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(162)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (34).

(163)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví alkylfosfátových esterů. Jako příklad lze uvést společnost Nantong Jiangshan Agrochemical & Chemicals Limited Liability Co. (35), v níž členové vedení současně zastávají funkce v Komunistické straně Číny (36).

(164)

Zasahování Komunistické strany Číny do podnikatelských rozhodnutí je zjevné i na úrovni skupiny, jak vyplývá z dostupných podnikových podání. Ve výroční zprávě za rok 2022 skupiny Sinopec se uvádí, že „[s]polečnost neustále zlepšuje kvalitu práce při budování strany, posiluje ducha zaměstnanců, posiluje kázeňskou kontrolu a dohled, pomáhá představenstvu účinně provádět různá rozhodnutí a opatření a podporuje kvalitní rozvoj společnosti“ (37).

(165)

Na internetových stránkách společnosti Sinopec je úloha strany ve skupině popsána následovně: „[p]osílit vedení strany v procesu zdokonalování podnikového řízení, […] podporovat stranickou organizaci, aby rozhodovala o souboru hlavních otázek týkajících se budování strany a dalších hledisek, a umožnit stranické organizaci, aby předběžně zkoumala a projednala soubor hlavních otázek týkajících se podnikání a řízení, na něž se současně vztahuje řízení vnitřní kontroly, aby byl zakotven v […] souboru rozhodovacích záležitostí, vytvořit ústřední rozhodovací a informační systém podporující vytvoření souboru rozhodovacích kompetencí, začlenění tohoto souboru do rozhodovacího procesu a informování o tomto procesu. Předběžný průzkum a projednávání hlavních otázek řízení podniku považujte za důležité hledisko plného výkonu vedoucích povinností stranické skupiny […]“ (38).

(166)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (39). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví alkylfosfátových esterů a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(167)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(168)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (40).

(169)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(170)

Jako první lze uvést, že 14. pětiletý plán pro suroviny (41) se přímo zaměřuje na odvětví dotčeného výrobku a je v něm stanoveno, že „[b]ude přísně kontrolováno navyšování výrobních kapacit v odvětví močoviny, fosforečnanu amonného, karbidu vápenatého, hydroxidu sodného a žlutého fosforu. Nové projekty se řídí zásadou, že musí být nahrazena stávající výrobní kapacita ve stejném objemu nebo musí být nahrazena větší výrobní kapacita“ (42).

(171)

V Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu z let 2019 a 2024 (43) jsou zpomalovače hoření uvedeny na seznamu podporovaných odvětví.

(172)

V pracovním plánu pro stabilní růst chemického a petrochemického průmyslu na rok 2023, který vydalo Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (44), je uvedeno, že jedním z jeho hlavních cílů je „[p]odporovat národní demonstrační základny pro nový model industrializace v petrochemickém a chemickém průmyslu, aby se zvýšila kvalita rozvoje a podpořil se Zelený petrochemický klastr v Ning-po a další moderní národní výrobní klastry v petrochemickém a chemickém průmyslu s cílem posunout se směrem ke klastrům světové úrovně. Vybudovat průmyslovou základnu pro účinné a hodnotné využívání zdrojů fosforu, urychlit strukturální přizpůsobení tradičních průmyslových odvětví, jako jsou fosforečná hnojiva a žlutý fosfor, a posílit kapacitu dodávek chemických výrobků z fosforu pro potřeby nových zdrojů energie, potravin a zdraví“ (45).

(173)

Cílem Poradního stanoviska k vysoce kvalitnímu rozvoji průmyslu chemických vláken z roku 2022 vydaného Národní komisí pro rozvoj a reformy (46) je podpořit špičkový vývoj nových materiálů z vláken: „[v]ývoj nových funkčních polyesterů, vysoce kvalitních chemických monomerů a supersimulátorů, zpomalovačů hoření, jakož i antibakteriálních, antivirových, vodivých, fotochromatických vláken, vláken s fázovým přechodem uchovávajících energii, regulujících teplotu, vláken pro barvení, absorpci a separaci kapalin, vláken pro použití v biomedicíně a dalších typů funkčních vláken. […] Výzkum a vývoj klíčových a pomocných materiálů. Výzkum a vývoj klíčových materiálů, pomocných materiálů a přídatných látek, jako jsou zpomalovače hoření, modifikátory, předsměsi, katalyzátory a oleje používané pro funkční vlákna“ (47).

(174)

Na úrovni provincie Šan-tung vyzývá 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu (48) místní orgány, aby „plně využily výhod výrobní kapacity hydroxidu sodného při společné výrobě chloru a vodíku, urychlily vertikální expanzi a horizontální propojení solného chemického průmyslu a zlepšily hloubkové zpracování alkalického chloru, uhličitanu sodného a bromu, […] nasměrovaly tradiční navazující průmysl výroby chloru a alkalických hydroxidů k expanzi do oblasti čistých chemických látek a zaváděly projekty hloubkového zpracování subchloridu chloru v navazujících odvětvích“ (49). Oddíl III.2.3. plánu počítá s následujícími vládními opatřeními: „Podpora nahrazování snížené výrobní kapacity u chloru a alkalických hydroxidů a přísná kontrola výrobní kapacity. […] Podpora komplexního využití odpadní kyseliny chlorovodíkové při výrobě chloru a vodíku“ (50).

(175)

Podobně podle 14. pětiletého plánu provincie Ťiang-su týkajícího se špičkového rozvoje chemického průmyslu (51): „vzhledem k průmyslové základně a výhodám se výrazně zlepší přínosy průmyslové koncentrace, míry využití půdy a vstupních a výstupních faktorů, a to přizpůsobením a optimalizací […] a rozšířením průmyslového řetězce směrem ke špičkovým výrobkům se dosáhne vysoce kvalitního rozvoje odvětví výroby chloru a alkalických hydroxidů v provincii“ (52).

(176)

Kromě toho mají vládní orgány utvářet průmyslové uspořádání tohoto odvětví takto: „[v] souladu s požadavky vnitrostátní průmyslové politiky na přísnou kontrolu nových výrobních kapacit v odvětvích s nadměrnými kapacitami a na nahrazování v rovnocenném nebo sníženém rozsahu u projektů pokročilé technologické transformace a modernizace, které splňují požadavky politiky, se kontroluje celkový objem výrobní kapacity u výrobků, jako je hydroxid sodný, a celkový rozsah zůstává na stávající úrovni. Prostřednictvím fúzí a reorganizací, odstraňováním zastaralých zařízení, nahrazováním kapacit a horizontálními aliancemi provádějte vládou řízené a dobrovolné podnikové operace založené na přilákání investic a tržní orientaci na transakce s indexy nahrazování kapacit a směrujte výrobní kapacity, zdroje a trhy k silným společnostem a integrujte je. V odvětví výroby chloru a alkalických hydroxidů vytvářejte vedoucí klíčové podniky, optimalizujte průmyslovou strukturu a přidělování zdrojů a zvyšte úroveň koncentrace“ (53).

(177)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(178)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(179)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(180)

Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (54).

(181)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (55). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (56). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (57).

(182)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví alkylfosfátových esterů. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(183)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(184)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (58).

(185)

Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (59). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti.

(186)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (60). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(187)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví alkylfosfátových esterů. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(188)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(189)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (61), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (62) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(190)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (63). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (64).

(191)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(192)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (65). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (66).

(193)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (67).

(194)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (68). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(195)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(196)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (69). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“. (70) Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(197)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(198)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(199)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(200)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném výše a v části II zprávy.

(201)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 167. až 199. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci alkylfosfátových esterů podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení má proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(202)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy.

(203)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(204)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(205)

Dne 6. listopadu 2023 předložila Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v reakci na první poznámku soubor připomínek, včetně připomínek týkajících se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(206)

Zaprvé Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu zaujala stanovisko, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení nelze použít z důvodu jeho neslučitelnosti s dohodami Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a rozhodnutím Orgánu WTO pro řešení sporů. Pokud jde o neslučitelnost s dohodami WTO, Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu tvrdila, že platnost některých ustanovení protokolu o přistoupení Číny k WTO, která jsou relevantní pro výpočet dumpingu, skončila dne 11. prosince 2016, a EU tedy musí dodržovat odpovídající závazky podle práva WTO. Pokud jde o neslučitelnost s rozhodnutími Orgánu pro řešení sporů, Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu uvedla, že pokud nelze použít domácí cenu v zemi vývozu, v souladu se závěry Odvolacího orgánu ve věci DS 473 nesmějí orgány provádějící šetření hodnotit pro účely výpočtu nákladů s cílem získat běžnou hodnotu dotčeného výrobku náklady uvedené v záznamech vedených vývozcem/výrobcem podle referenční hodnoty, která nesouvisí s výrobními náklady v zemi původu.

(207)

Pokud jde o argumenty Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu týkající se slučitelnosti s právem WTO, Komise připomněla, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady.

(208)

Co se týče tvrzení Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu týkajícího se věci DS 473, Komise připomněla, že zpráva Odvolacího orgánu ve věci DS 473 se nezabývala použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Právo WTO, jak je vykládáno Odvolacím orgánem ve věci DS 473, nicméně povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná. Argumenty Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu proto nemohly být přijaty.

(209)

Zadruhé Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu uvedla, že údajná zkreslení nejsou dostatečně doložena, a i kdyby existovala, neovlivnila všechny aspekty výrobních nákladů u alkylfosfátových esterů, a proto není třeba stanovit veškeré náklady čínských vyvážejících výrobců na jiném základě.

(210)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu zejména tvrdila, že:

(211)

Pokud jde o argumenty Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu týkající se dostatečnosti důkazů o existenci podstatných zkreslení a o tom, do jaké míry tato zkreslení ovlivňují výrobní náklady, Komise na začátku připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení může Komise, pokládá-li důkazy o podstatných zkresleních předložené žadateli za dostačující, na základě toho zahájit šetření.

(212)

S cílem posoudit existenci a možný dopad podstatných zkreslení Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení shromáždila údaje potřebné k určení existence a dopadu podstatných zkreslení a následného použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(213)

Údaje shromážděné Komisí a z nich vyplývající závěry, ať už jde o přítomnost státem vlastněných společností v odvětví dotčeného výrobku, vazby na Komunistickou stranu Číny, nebo existenci politik ovlivňujících strukturu nákladů, jsou podrobně uvedeny v tomto nařízení. Argumenty Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu, že důkazy uvedené v podnětu na podporu tvrzení mají spornou důkazní hodnotu nebo že Komise učinila závěry automaticky, proto nejsou na místě.

(214)

Dne 22. listopadu 2023 předložil vyvážející výrobce Anhui RunYue v reakci na první poznámku soubor připomínek, včetně připomínek týkajících se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(215)

Zaprvé společnost Anhui RunYue tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není slučitelný s právem WTO a rozhodnutími Orgánu pro řešení sporů. Společnost Anhui RunYue tvrdila, že v článku 2.2 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“) není uveden pojem podstatných zkreslení, a i kdyby tento pojem do působnosti článku 2.2 antidumpingové dohody spadal, výpočet početně zjištěné běžné hodnoty provedený EU musí být v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s výkladem uvedeného článku, který poskytl Odvolací orgán ve věci DS 473.

(216)

S odkazem na situace, v nichž článek 2.2 antidumpingové dohody povoluje početní zjištění běžné hodnoty, společnost Anhui RunYue tvrdila, že by šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení muselo odpovídat definici prodeje neuskutečněného v „běžném obchodním styku“ nebo „zvláštní situace na trhu“. Jelikož základní nařízení namísto toho umožňuje početní zjištění běžné hodnoty, jakmile se zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady z důvodu podstatných zkreslení, společnost Anhui RunYue poukázala na to, že právní předpisy EU zavádějí pojem, který v antidumpingové dohodě neexistuje.

(217)

Kromě toho společnost Anhui RunYue tvrdila, že použití údajů o výrobních faktorech v reprezentativní třetí zemi vede k tomu, že početně zjištěná běžná hodnota nemůže v žádném případě odrážet úroveň cen a nákladů v zemi vývozu, a proto se jedná o další nesoulad s právem WTO.

(218)

Zadruhé společnost Anhui RunYue uvedla, že neexistují dostatečné důkazy, jež by prokazovaly existenci podstatného zkreslení v odvětví výrobku, který je předmětem šetření.

(219)

Podle společnosti Anhui RunYue to má tyto důvody:

(220)

Argumenty společnosti Anhui RunYue proto nemohly být přijaty. Zaprvé, pokud jde o tvrzení, že pojem podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení neodpovídá žádnému obdobnému pojmu podle článku 2.2 antidumpingové dohody, Komise má za to, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je plně v souladu s příslušnými pravidly antidumpingové dohody, včetně možností početního zjištění běžné hodnoty stanovených v článku 2.2 antidumpingové dohody.

(221)

Skutečnost, že se společnost Anhui RunYue odkázala na věc DS 473, a argument, že početně zjištěná běžná hodnota neodráží úroveň cen a nákladů v zemi vývozu, již byly řešeny výše v 208. bodě odůvodnění.

(222)

Zadruhé, pokud jde o tvrzení týkající se zastaralosti důkazů obsažených ve zprávě a toho, že by Komise před přijetím konečného rozhodnutí měla poskytnout aktualizované a platné důkazy týkající se podstatných zkreslení, Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskými orgány, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů.

(223)

Komise dále konstatovala, že právní předpisy a politické dokumenty uvedené ve zprávě, včetně právních předpisů použitelných na dotčený výrobek, jsou z velké části i nadále v platnosti nebo na ně navazují pozdější legislativní a politické dokumenty.

(224)

Tento novější vývoj je zdokumentován ve zjištěních Komise, která dále doplnila informace poukazující na existenci významných zkreslení obsažených v žádosti a zprávě (viz 69. a 132. bod odůvodnění). Pokud jde o poznámky společnosti Anhui RunYue týkající se politik v EU, které se údajně podobají čínským pětiletým plánům, Komise uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se analyzuje možný dopad jednoho nebo více zkreslujících prvků uvedených ve zmíněném ustanovení na ceny a náklady v zemi vývozu.

(225)

Struktura nákladů a mechanismy tvorby cen na jiných trzích, například v EU, nemají v kontextu tohoto řízení žádný význam.

(226)

Pokud jde o povahu 14. pětiletého plánu, Komise dále zdůraznila, že čínské hospodářství se řídí spletitou sítí pětiletých plánů, které ovlivňují rozhodnutí veřejných orgánů na všech úrovních.

(227)

Co se týče argumentu společnosti Anhui RunYue k povaze čínských politických dokumentů, Komise považuje pětileté plány za závazné dokumenty, zvláště kvůli tomu, že v 14. pětiletém plánu je například celá jedna kapitola věnována „zlepšení mechanismu provádění plánování“ (71), kde se uvádí, že: „Pokud jde o závazné ukazatele, velké technické projekty a úkoly v oblasti veřejných služeb, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dalších oblastech uvedených v tomto plánu, je třeba vyjasnit úkoly jednotlivých subjektů a požadavky na harmonogram, rozdělit veřejné zdroje, řídit a kontrolovat společenské zdroje a zajistit dokončení podle harmonogramu. Pokud jde o očekávané ukazatele a úkoly v oblasti průmyslového rozvoje a strukturálních změn stanovené v tomto plánu, je nezbytné se při jejich dosažení spoléhat především na úlohu účastníků trhu. Vlády na všech úrovních musí vytvořit příznivé politické, institucionální a právní prostředí.“

(228)

Pokud jde o údajně pokrytecký postoj žadatelů, Komise uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se analyzuje možný dopad jednoho nebo více zkreslujících prvků uvedených ve zmíněném ustanovení na ceny a náklady v zemi vývozu.

(229)

Průmyslové politiky, jejichž cílem je podporovat základní odvětví na jiných trzích, například v EU, nejsou v kontextu tohoto šetření relevantní.

(230)

Kromě toho Komise nesouhlasila s argumentem, že tvrzení týkající se zásahů státu jsou neopodstatněná, neboť ne všichni výrobci jsou státem vlastněné podniky a vazba na Komunistickou stranu Číny není známkou kontroly státu.

(231)

V odvětví alkylfosfátových esterů jsou státní vlastnictví, stejně jako ovládání státem a jeho strategický dohled nebo pokyny přítomny ve velké míře. Přítomnost struktur Komunistické strany Číny ve společnostech v odvětví alkylfosfátových esterů a skutečnost, že tyto společnosti usnadňují činnosti budování strany a její zapojení do svého rozhodování, navíc jasně ukazují, že tyto společnosti nejsou nezávislé na státu a jednají spíše v souladu s politikami Komunistické strany Číny než s tržními silami.

(232)

To, že se společnost Anhui RunYue odkázala na čínské právní předpisy, zde není na místě.

(233)

Zaprvé společnost Anhui RunYue provedla selektivní výklad čínského zákona o státem vlastněných aktivech v podnicích. Společnost sice zdůraznila formální oddělení správní role státu a role státu jakožto společníka podle článku 6 zákona, ale rozhodla se vynechat odkaz na článek 1, který definuje obecný účel zákona, kterým je mimo jiné „podpora vedoucí úlohy hospodářského odvětví ve státním vlastnictví v rámci národního hospodářství a podpora rozvoje socialistického tržního hospodářství“.

(234)

Společnost Anhui RunYue rovněž neodkázala na článek 7, který ukládá státu, aby podporoval větší investice státního kapitálu do klíčových odvětví a oblastí důležitých pro národní hospodářství, ani neodkázala na článek 36, podle něhož státem vlastněné podniky musí při investování dodržovat vnitrostátní průmyslové politiky. Pokud jde o článek 11 čínského zákona o obchodních společnostech, Komise neporozuměla tomu, proč by Komunistická strana Číny nemohla zasahovat do fungování podniku jen proto, že se nepodílela na přípravě jeho stanov.

(235)

V této souvislosti Komise zejména zdůraznila, že podle článku 1 čínského zákona o obchodních společnostech byl tento zákon přijat mimo jiné na podporu rozvoje socialistického tržního hospodářství.

(236)

Analýza uvedená v tomto oddíle, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví dotčeného výrobku, ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených.

(237)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(238)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(239)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(240)

Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku (73) a druhou poznámku (74) (první a druhá poznámka).

(241)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(242)

Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(243)

Výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí pouze v Číně, Evropské unii, Spojených státech amerických a Japonsku. Žádná z těchto zemí nemá podle kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína.

(244)

Komise proto analýzu rozšířila s cílem nalézt výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření, a na základě toho vybrat reprezentativní zemi.

(245)

Komise v první i druhé poznámce vysvětlila způsob hledání výrobku ve stejné obecné kategorii nebo odvětví, který byl vyroben v zemi s vyššími středními příjmy.

(246)

V první poznámce Komise vysvětlila, že alkylfosfátové estery jsou organofosfátové zpomalovače hoření, a proto je na počátku analýzy, jejímž účelem je nalézt reprezentativní zemi, třeba zjistit, kde se vyrábí organofosfátové zpomalovače hoření, což jsou výrobky ve stejné obecné kategorii jako alkylfosfátové estery, neboť TCPP i TEP jsou organofosfátové zpomalovače hoření.

(247)

V první poznámce bylo uvedeno, že výroba organofosfátových zpomalovačů hoření byla zjištěna v Ruské federaci a v Turecku. Ruská federace nebyla dále jako možná reprezentativní země zvažována z důvodu nedostatku spolehlivých údajů o dovozu.

(248)

Jak je vysvětleno níže, nepodařilo se nalézt žádné snadno dostupné finanční údaje o výrobcích organofosfátových zpomalovačů hoření v Turecku.

(249)

Komise pak v první poznámce objasnila, že změkčovadla lze považovat za výrobek, jenž je alkylfosfátovým esterům dostatečně podobný, a to z těchto důvodů:

(250)

Výroba změkčovadel byla zjištěna v Brazílii a byly rovněž nalezeny veřejně dostupné finanční údaje o ziskovém výrobci. Komise nezískala žádné důkazy o výrobě změkčovadel v jiné zemi s vyššími středními příjmy.

(251)

Komise v první poznámce vyzvala k předložení připomínek k odůvodnění výběru reprezentativní země.

(252)

Žádná zúčastněná strana nebyla schopna určit jinou chemickou látku, která by mohla být považována za výrobek ve stejné obecné kategorii jako alkylfosfátové estery.

(253)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu nesouhlasila s tím, že změkčovadla jsou ve skutečnosti dostatečně podobnými výrobky, a souhlasila s Komisí, že organofosfátové zpomalovače hoření by měly být použity jako podobnější výrobek. Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu však souhlasila s tím, že neexistují žádné snadno dostupné údaje týkající se organofosfátové zpomalovače hoření z Turecka nebo jiné země s vyššími středními příjmy.

(254)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu uvedla, že změkčovadla jsou pouze jednou chemickou látkou ve větší skupině a že mnoho dalších esterů nebo chemických látek splňuje stejná kritéria stanovená v první poznámce.

(255)

Komise tyto připomínky shrnula a odpověděla na ně ve druhé poznámce a dospěla k závěru, že změkčovadla jsou výrobkem, který je alkylfosfátovým esterům, a organofosfátovým zpomalovačům hoření obecně, podobnější než jiné estery, které s alkylfosfátovými estery nesdílejí uvedené vlastnosti.

(256)

Druhá poznámka dospěla k tomuto závěru z následujících důvodů:

(257)

Komise proto na základě tamní výroby změkčovadel hodlá považovat Brazílii za reprezentativní zemi.

(258)

Komise uvedla, že o Turecku bylo možné na základě výroby organofosfátových zpomalovačů hoření uvažovat jako o reprezentativní zemi, avšak v první i druhé poznámce byly vyloženy problémy týkající se veřejně dostupných údajů o dovozu a snadno dostupných finančních údajů.

(259)

Údaje o dovozu z Turecka nebyly považovány za spolehlivé kvůli malému množství dovážených hlavních surovin, zejména zanedbatelnému množství propylenoxidu a fosforu.

(260)

Komise a zúčastněné strany rovněž nebyly schopny najít žádné snadno dostupné finanční údaje společností vyrábějících v Turecku podobný výrobek, ať už organofosfátové zpomalovače hoření, nebo změkčovadla.

(261)

Jak bylo vysvětleno výše, Brazílie by mohla být použita jako vhodná reprezentativní země na základě výroby změkčovadel a vzhledem k tomu, že dovoz hlavních výrobních faktorů nebyl významně ovlivněn dovozem z Číny nebo z některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (75).

(262)

Komise rovněž byla schopna nalézt v Brazílii jednu společnost, jež vyrábí změkčovadla a jejíž veřejně dostupné finanční údaje podávají nezkreslenou a přiměřenou částku pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(263)

Komise proto ve druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii.

(264)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a společnosti Elekeiroz SA jako společnosti v reprezentativní zemi vyjádřily. K tomuto bodu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(265)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(266)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(267)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(268)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména propylenoxidu, ethanolu, fosforu a chloru, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“).

(269)

Komise rovněž uvedla, že jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku kupuje oxychlorid fosforečný (polotovar používaný k výrobě TCPP i TEP) a nevyrábí jej z chloru a fosforu.

(270)

Jelikož se s oxychloridem fosforečným kvůli jeho nebezpečné povaze celosvětově obchodovalo ve velmi omezeném množství, oznámila Komise ve druhé poznámce, že stanoví referenční hodnotu tak, že:

(271)

Komise dále uvedla, že použije statistiky poskytnuté Brazilským ústavem pro geografii a statistiku (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística) (76) ke stanovení nezkreslených nákladů práce v Brazílii a ceny elektrické energie a páry (na základě zemního plynu) zveřejněné Ministerstvem těžby a energetiky (Ministério de Minas e Energia) (77).

(272)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky, které představují méně než 0,6 % celkových výrobních nákladů vykázaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“.

(273)

Komise rovněž uvedla, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot z příslušné reprezentativní země.

(274)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory

(275)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na přepravu, jak je vysvětleno ve 280. a 281. bodě odůvodnění.

(276)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy WTO, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755.

(277)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do Brazílie, neboť v 61. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně.

(278)

Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(279)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 272. bodě odůvodnění.

(280)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi.

(281)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejících výrobců a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi.

(282)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejících výrobců a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi.

(283)

V reakci na druhou poznámku společnost Shandong Yarong požádala Komisi, aby upravila dovozní cenu propylenoxidu při dovozu do Brazílie, s odůvodněním, že náklady na balení při dovozu do Brazílie nemusí být stejné jako na čínském domácím trhu.

(284)

Vzhledem k nedostatku důkazů, které by tuto žádost odůvodňovaly, a nedostatku jakýchkoli informací, které by Komisi umožnily takovou úpravu provést, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(285)

Společnost Anhui RunYue v připomínkách k první i druhé poznámce tvrdila, že dovozní ceny surovin dle databáze GTA byly stanoveny na úrovni CIF, a tudíž zahrnovaly náklady na námořní přepravu a pojistné, zatímco čínští výrobci nakupovali suroviny na místním trhu za ceny, které žádné náklady na námořní přepravu a pojistné nezahrnovaly.

(286)

Aby se zajistilo spravedlivé srovnání, měly by tedy být podle této společnosti od cen uvedených v databázi GTA pro Brazílii odečteny náklady na námořní přepravu a pojistné.

(287)

Komise konstatovala, že při předchozích antidumpingových šetřeních důsledně používala ke stanovení nákupní ceny vstupů dostupných na domácím trhu v reprezentativní zemi ceny CIF, které byly k dispozici ve statistikách obchodu.

(288)

Komise měla za to, že tato nákupní cena přímo konkuruje cenám na domácím trhu v reprezentativní zemi, a proto ji lze pro účely šetření použít jako vhodnou referenční hodnotu. Na základě toho bylo tvrzení zamítnuto.

(289)

Společnost Anhui RunYue, jediný vyvážející výrobce, který nakupuje oxychlorid fosforečný, rovněž požádala Komisi, aby zveřejnila více informací o způsobu výpočtu referenční hodnoty pro tento výrobní faktor. Komise společnosti Anhui RunYue tento výpočet referenční hodnoty sdělila v době předběžného poskytování informací.

(290)

Komise ke stanovení referenční hodnoty pro pracovní sílu v Brazílii použila statistiky zveřejněné Brazilským ústavem pro geografii a statistiku (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística) (80). Tyto statistiky poskytly podrobné informace o mzdách, souvisejících sociálních poplatcích a počtu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu za rok 2021. Tyto údaje byly poskytovány každoročně.

(291)

Komise použila údaje o nákladech práce (omezené na zaměstnance, kteří jsou spojeni s výrobou) u ekonomické činnosti „Výroba chemických látek a chemických přípravků“ podle klasifikace NACE Rev. 2 (81).

(292)

Hodnoty byly indexovány do období šetření pomocí národního indexu spotřebitelských cen (Índice Nacional de Preços ao Consumidor, dále jen „INPC“), který zveřejňuje Brazilský ústav pro geografii a statistiku (82).

(293)

Informace o počtu odpracovaných hodin v Brazílii nebyly ve statistikách Brazilského ústavu pro geografii a statistiku k dispozici, a proto Komise k výpočtu referenční hodnoty použila informace o počtu hodin odpracovaných v Brazílii za týden, které poskytla Mezinárodní organizace práce (MOP) (83).

(294)

Komise tedy vypočítala náklady práce za hodinu v Brazílii tak, že vydělila roční náklady práce získané ze statistik Brazilského ústavu pro geografii a statistiku počtem hodin odpracovaných za rok.

(295)

Jak je uvedeno níže ve 331. bodě odůvodnění, při výpočtu běžné hodnoty pak byly náklady práce za hodinu v Brazílii vynásobeny počtem odpracovaných hodin, který vykázali spolupracující čínští vyvážející výrobci.

(296)

V návaznosti na druhou poznámku se Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu a společnosti Anhui RunYue a Shandong Yarong vyjádřily ke zdroji použitému pro stanovení nezkreslených nákladů práce.

(297)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu tvrdila, že statistická metoda (průzkum mezi podniky) a typ údajů (údaje z průzkumu) použité Brazilským ústavem pro geografii a statistiku podmiňují kvalitu statistických údajů ochotou společností odpovědět na průzkum, což vzhledem k neexistenci podrobných údajů o jednotlivých společnostech v průzkumu způsobilo, že reprezentativnost údajů pro příslušné výrobní odvětví je sporná.

(298)

Komise konstatovala, že IBGE je subjekt provozovaný federální správou pod ministerstvem hospodářství a hlavním poskytovatelem údajů a informací o zemi. Proto dospěla k závěru, že shromážděné údaje a metody použité daným subjektem jsou dostatečně spolehlivé a slouží jako primární zdroj statistických údajů v Brazílii. Dostupnost podrobných údajů o jednotlivých společnostech účastnících se konkrétního průzkumu nebyla považována za nezbytnou k potvrzení spolehlivosti této instituce, použitých statistických metod a údajů, které shromáždila. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(299)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu rovněž uvedla, že náklady práce vypočtené Komisí byly nadhodnoceny na základě řady faktorů, a to příliš vysokého procentního podílu sociálních poplatků, zahrnutí nepovinných nákladů a dvojího započtení jiných nákladů. Mimoto namítla, že počet zaměstnanců byl zjišťován na konci roku, čímž byli vyloučeni zaměstnanci propuštění v průběhu roku, avšak jejich odstupné bylo zahrnuto, a to vedlo k nadhodnocení mzdy na zaměstnance.

(300)

Zaprvé, Komise uplatnila na mzdy zaměstnanců, kteří jsou spojeni s výrobou, procentní podíl sociálních poplatků a dalších dávek pro pracovní sílu vypočtený jako poměr celkových poplatků k celkovým mzdám. Podle názoru Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu by Komise tento procentní podíl měla upravit, protože se očekávalo, že náklady na zaměstnance, kteří nejsou spojeni s výrobou, budou mít vzhledem k očekávané vyšší úrovni odměn větší dopad. Federace však toto tvrzení nepodložila žádnými důkazy ani nenavrhla možný způsob úpravy.

(301)

Za druhé, ústav IBGE zahrnul do svých statistik podrobné náklady práce, včetně nejen zákonných sociálních úprav, ale i nepovinných nákladů účtovaných zaměstnavatelům; jelikož tyto náklady jsou nedílnou součástí nákladů práce a jsou relevantní pro výpočet průměrných nákladů práce, nebyl důvod je vylučovat. Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu kromě toho nepředložila žádné přesvědčivé důkazy o tom, že některé náklady byly ve statistikách započítány dvakrát.

(302)

Nakonec Komise uvedla, že počet zaměstnanců spojených s výrobou zůstal v roce 2021 stabilní a vykázal velmi omezený nárůst o 2 %; proto se domnívala, že počet zaměstnanců na konci roku je spolehlivým ukazatelem průměrného počtu zaměstnanců ve výrobě v průběhu roku.

(303)

Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(304)

Společnost Anhui RunYue tvrdila, že náklady práce jsou ovlivněny několika faktory a v různých zemích s vyššími středními příjmy se značně liší. Požádala proto Komisi, aby vzala v úvahu možnost, že příslušné náklady práce v Číně nejsou zkreslené a neměly by se nahrazovat.

(305)

Komise uvedla, že jakmile byla v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení zjištěna existence podstatných zkreslení, která mají dopad na výrobek, který je předmětem šetření, nebylo možné použít skutečné náklady jednotlivých vyvážejících výrobců, ledaže by bylo na základě přesných a vhodných důkazů jednoznačně prokázáno, že nejsou zkreslené. To se nestalo, a proto byly příslušné náklady shledány zkreslenými a tvrzení bylo zamítnuto.

(306)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu a společnost Anhui RunYue požádaly Komisi, aby k úpravě údajů od Brazilského ústavu pro geografii a statistiku nepoužívala index spotřebitelských cen (INCP). Federace uvedla, že není vhodné používat tento index v situaci, kdy se kupní síla zaměstnanců snížila v důsledku vysoké inflace, a navrhla použít průměrnou čtvrtletní mzdu v Brazílii zveřejněnou Brazilským ústavem pro geografii a statistiku. Podle společnosti Anhui RunYue neexistuje žádná jasná přímá souvislost mezi národním indexem spotřebitelských cen a úrovní mezd, protože je ovlivňují odlišné faktory. Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu ani společnost Anhui RunYue však své tvrzení nepodložily žádnými důkazy.

(307)

Komise rovněž uvedla, že INCP se v Brazílii ve velké míře používá při vyjednávání o mzdách, neboť měří změny cen u osob nacházejících se v platové třídě, v níž plat dosahuje nejvýše pěti minimálních mezd (84). Komise se proto domnívala, že tento index je pro měření mzdové inflace vhodný. Tvrzení bylo zamítnuto.

(308)

Společnost Shandong Yarong kritizovala Komisi za to, že k určení nákladů práce za hodinu v Brazílii použila dva různé zdroje, totiž Brazilský ústav pro geografii a statistiku jako zdroj údajů o mzdách a sociálních poplatcích a MOP jako zdroj údajů o počtu hodin odpracovaných v Brazílii za měsíc.

(309)

Společnost Shandong Yarong tvrdila, že Komise by měla použít pouze údaje MOP, a nikoli kombinovat dva různé zdroje nebo by případně měla použít skutečně odpracované hodiny čínských vyvážejících výrobců.

(310)

Vzhledem k tomu, že Brazilský ústav pro geografii a statistiku nezveřejňuje své výpočty počtu hodin odpracovaných v Brazílii za měsíc, nemohla Komise převzít náklady i odpracované hodiny ze stejného zdroje a taková omezení nebyla nutná. Společnost Shandong Yarong rovněž neudala žádný důvod, proč by některý z uvedených dvou zdrojů údajů neměl být spolehlivý.

(311)

Komise kromě toho uvedla, že MOP neposkytuje takovou úroveň podrobnosti jako Brazilský ústav pro geografii a statistiku, protože agreguje údaje za celý zpracovatelský průmysl bez ohledu na velikost a podskupinu činnosti společností, a proto Komise považuje Brazilský ústav pro geografii a statistiku za spolehlivější zdroj údajů pro stanovení nezkreslených nákladů práce.

(312)

Kromě toho se Komise domnívala, že by bylo metodologicky chybné stanovit referenční hodnotu pro náklady práce v jedné zemi, v tomto případě v Brazílii, pomocí počtu odpracovaných hodin v jiné zemi; statistika nákladů práce by měla odrážet objem vložené práce, tj. počet skutečně odpracovaných hodin, a odpovídající náklady zaměstnavatele na tento objem vložené práce.

(313)

Tato tvrzení byla proto odmítnuta.

(314)

Cenu elektrické energie platnou pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo těžby a energetiky (Ministério de Minas e Energia). Komise použila průměrné ceny za období šetření, které byly zveřejněny v „brazilském měsíčním bulletinu o energetice“.

(315)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu tvrdila, že tento bulletin není vhodným zdrojem, neboť podle brazilského Ministerstva těžby a energetiky umožňuje pouze „rozumný odhad měsíčního a kumulovaného vývoje celkové poptávky po energii v Brazílii“. Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu požádala Komisi, aby použila údaje z jiné publikace (85) Ministerstva těžby a energetiky, které byly použity v předchozích případech.

(316)

Komise toto tvrzení zamítla. Ministerstvo těžby a energetiky údaje pro všechny své publikace o elektrické energii získalo ze stejného zdroje – Národní agentury pro elektrickou energii (Agência Nacional de Energia Elétrica –ANEEL) (86), a proto byla úroveň spolehlivosti měsíčního bulletinu stejná jako u ostatních publikací.

(317)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu rovněž nadnesla, že ceny v měsíčním bulletinu Ministerstva těžby a energetiky mohou být uvedeny včetně DPH a jiných daní a že v takovém případě by tyto daně měly být odečteny.

(318)

Komise tuto záležitost prozkoumala a došla k závěru, že v Brazílii energie není předmětem DPH. Sazby zveřejněné v měsíčním bulletinu však zahrnovaly daň z oběhu zboží a poskytování mezistátních a meziměstských dopravních a komunikačních služeb, kterou pod názvem „Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços“ (dále jen „ICMS“) vybírají brazilské státy. Průmysloví uživatelé mohli požadovat vrácení této daně, a proto nebyla fakticky zaplacena. Vzhledem k tomu, že většina států vybírala během období šetření ICMS se sazbou 17–18 %, Komise referenční hodnotu pro elektrickou energii přepočítala tak, že od zveřejněných sazeb odečetla částku v průměrné výši 17,5 %.

(319)

Komise ve druhé poznámce uvedla, že hodlá vypočítat cenu páry v Brazílii podle metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (87). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě. Za tímto účelem Komise jako tepelný vstup použila zemní plyn a použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii, kterou pro období šetření zveřejnilo Ministerstvo těžby a energetiky Brazílie (88).

(320)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu namítla, že s ohledem na rozsáhlé brazilské zásoby uhlí by se pára pravděpodobněji vyráběla spalováním energetického uhlí, a nikoli zemního plynu a že v metodice Komise by se tato námitka měla zohlednit.

(321)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu nepředložila žádné důkazy o tom, že by energetické uhlí bylo pro výrobu páry v Brazílii a konkrétně v chemickém odvětví vhodnějším vstupem. Z brazilské energetické bilance (89), kterou zveřejnil výzkumný odbor Ministerstva těžby a energetiky „Empresa de Pesquisa Energética“, naopak vyplývá, že zemní plyn je ve skladbě zdrojů energie, které se používají v chemickém odvětví, zastoupen mnohem více než energetické uhlí – představuje 31 % spotřeby energie, zatímco energetické uhlí 2,2 %. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(322)

Pokud jde o elektrickou energii, Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu tvrdila, že Komise by měla použít cenu plynu bez daní, jelikož cena zveřejněná v bulletinu daně zahrnuje. Komise dospěla k závěru, že toto tvrzení je opodstatněné a že ICMS je vybírána i z plynu, avšak průmysloví uživatelé pak mohou požadovat její vrácení a daň fakticky není zaplacena. Komise proto cenu plynu přepočítala tak, že v souvislosti s ICMS odečetla 17,5 %.

(323)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výše uvedených výrobních faktorů.

(324)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(325)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů společnosti Elekeiroz SA za rok 2022, které byly zveřejněny na jejích internetových stránkách (90).

(326)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu uvedla, že v těchto výkazech za rok 2022 jsou výsledky společnosti rozděleny na prodej organických chemických látek a prodej anorganických chemických látek. Federace tvrdila, že ke zjištění prodejních, režijních a správních nákladů a zisku by v případě výrobce alkylfosfátových esterů bylo vhodnější použít finanční údaje týkající se obchodního segmentu organických chemických látek.

(327)

Vzhledem k tomu, že alkylfosfátové estery jsou organické sloučeniny, pokládala Komise tvrzení Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu za opodstatněné a při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku zohlednila pouze údaje týkající se obchodního segmentu organických chemických látek.

(328)

Společnost Shandong Yarong požádala Komisi, aby omezila zisk společnosti Elekeiroz SA na cílový zisk výrobního odvětví Unie podle podnětu.

(329)

Pokud by tomuto návrhu bylo vyhověno, bylo by ve skutečnosti zbytečné výkazy společnosti Elekeiroz použít a zisk dosažený touto společností by nebyl vzat v úvahu, a proto byl tento požadavek na omezení zisku zamítnut.

(330)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(331)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(332)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, jak je popsáno ve 324. bodě odůvodnění.

(333)

Poté Komise přičetla prodejní, režijní a správní náklady ve výši 8,49 % a zisk společnosti Elekeiroz SA ve výši 8,39 %, jak je uvedeno ve 325. bodě odůvodnění (oba údaje vyjadřují procentní podíl nákladů na prodané zboží).

(334)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(335)

U vývozu dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(336)

U jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku byl malý objem vývozu do Unie uskutečněn prostřednictvím obchodníka ve spojení ve třetí zemi. V tomto případě byla vývozní cena stanovena na základě ceny, za kterou byl výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu v Unii.

(337)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost.

(338)

V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly úpravy provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, cel, nákladů na úvěry, bankovních poplatků a provizí.

(339)

U vyvážejícího výrobce Nantong Jiangshan byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) pro prodej prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem v Singapuru, aby byla zajištěna srovnatelnost cen.

(340)

Komise zjistila, že společnost ve spojení se sídlem v Singapuru vykonávala funkce srovnatelné s funkcemi obchodního zástupce pracujícího na základě provize. Toto zjištění bylo založeno na těchto „shodných indiciích“ (91):

(341)

Obchodník, který je usazen v jiné zemi, vykonával základní funkce související s prodejem, jako jsou vyhledávání zákazníků, vedení obchodních jednání, uzavírání smluv, zajišťování zásilek a příprava dokumentů pro celní odbavení podle požadavků zákazníka. Tyto funkce byly vykonávány ve vztahu ke všem vývozním prodejům do Unie, na nichž se obchodník podílel. Tento prodej představoval menší část veškerého vývozu společnosti Nantong Jiangshan do Unie během období šetření.

(342)

Smlouva mezi společností Nantong Jiangshan a obchodníkem ve spojení obsahuje ustanovení, která potvrzují nezávislost obchodníka v jeho hospodářských činnostech a „nedostatek solidarity“ mezi obchodníkem a společností Nantong Jiangshan.

(343)

Funkce tohoto obchodníka byly funkcemi obchodního zástupce pracujícího na základě provize, a proto byla úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) oprávněná. Úprava spočívala v odečtení prodejních, režijních a správních nákladů obchodní společnosti a fiktivní částky zisku, která by byla normálně převzata od spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(344)

Protože zisk spolupracujícího dovozce, který není ve spojení (92), nemohl být zpřístupněn, rozhodla se Komise použít ziskové rozpětí z posledního šetření týkajícího se chemického výrobku, a to ziskové rozpětí ve výši 6,89 % u dovozce, který není ve spojení, stanovené v rámci šetření týkajícího se polyvinylalkoholů (93). Takové ziskové rozpětí bylo s ohledem na dostupné informace považováno za přiměřené.

(345)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(346)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(347)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(348)

Na základě toho činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku 59,1 %.

(349)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců.

(350)

Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě statistických údajů Eurostatu.

(351)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 80 % celkového dovozu během období šetření. Na tomto základě Komise považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(352)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(353)

Obdobný výrobek v Unii vyráběli během období šetření tři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(354)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 18 274 tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například odpovědí všech tří výrobců v Unii na antidumpingové dotazníky. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, tři prošetřovaní výrobci v Unii představovali celkovou výrobu obdobného výrobku v Unii.

(355)

Za účelem zjištění, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(356)

Komise zjistila, že malá část celkové výroby výrobců v Unii byla určena pro závislý trh. Výrobek prodával nebo využíval pro vlastní spotřebu pouze jeden z výrobců v Unii a vzhledem k důvěrné povaze těchto obchodních údajů nelze v tomto nařízení uvést přesné objemy. Závislý trh byl stabilní a představoval méně než 2 % celkové spotřeby v Unii.

(357)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o prodeji na volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem a ceny vývozu, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok.

(358)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje výrobního odvětví Unie. Jsou to: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost získat kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo prodej na volném trhu.

(359)

Vzhledem k tomu, že pro závislý trh byla určena pouze malá část výroby výrobců v Unii, nebyl v rámci šetření zjištěn mezi hospodářskými ukazateli žádný významný rozdíl, a to bez ohledu na to, zda bylo posouzení provedeno se zřetelem na veškerou činnost, nebo na základě údajů týkajících se volného trhu.

(360)

Dovoz dotčeného výrobku spadá do různých kódů TARIC a jeden z těchto kódů zahrnuje i jiné výrobky než dotčený výrobek. Z tohoto důvodu bylo nutné stanovit dovoz na základě statistických údajů Eurostatu v kombinaci se specifickými údaji o dotčeném výrobku od poskytovatele informací o trhu (ThinkReal (94)). Tyto informace o trhu jsou k dispozici pouze na základě předplatného, a tak Komise obdržela souhlas pouze k tomu, aby příslušné údaje zveřejnila v rozpětích a/nebo indexech.

(361)

Před rokem 2020 byl TCCP zařazen pod kód TARIC 2919900090, který zahrnuje širší škálu výrobků než jen TCPP. Od roku 2020 je TCPP zařazen pod kód 3824999238 a tento kód již jiné výrobky nezahrnuje. Dovoz TCPP se však nadále vykazoval pod kódem koše 2919900090. Ke stanovení objemu dovozu TCPP použila Komise údaje o trhu od společnosti ThinkReal, které obsahují objemy čínského vývozu pouze TCPP. Ke stanovení ceny TCPP v posuzovaném období Komise použila údaje Eurostatu v kombinaci s údaji společnosti ThinkReal. Pokud jde o dovoz TEP, Komise vycházela ze statistických údajů Eurostatu vykázaných pod kódem TARIC 2919900050, protože tento kód zahrnuje pouze dotčený výrobek.

(362)

Komise o výše uvedené metodice, již hodlala ke stanovení dovozu použít, informovala zúčastněné strany v poznámce zveřejněné dne 15. listopadu 2023 (95). Komise v této poznámce metodiku podrobně popsala a vyzvala zúčastněné strany, aby se k metodice a stanoveným objemům a hodnotám dovozu vyjádřily. Připomínky k této poznámce předložila Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu, jeden dovozce dotčeného výrobku, společnost Prochema, a jeden uživatel, společnost Kingspan.

(363)

Společnost Kingspan uvedla, že pokud je jí známo, TEP se mimo Čínu nevyrábí a dané objemy dovozu TEP ze třetích zemí se s největší pravděpodobností pojí k Číně.

(364)

Společnost Prochema předložila informace o čínském vývozu shromážděné jejími čínskými partnery. Rovněž zopakovala své dřívější argumenty proti přijetí opatření, kterými se blíže zabývá kapitola 7.2 tohoto nařízení.

(365)

Žádná z připomínek uvedených v 362. až 364. bodě odůvodnění se netýkala metodiky popsané v poznámce Komise ke statistickým údajům o dovozu ani objemů a hodnot dovozu stanovených v této poznámce a ani je nezpochybňovala.

(366)

Komise proto v této fázi uplatňuje metodiku popsanou v poznámce ze dne 15. listopadu 2023.

(367)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě a) prodeje všech známých výrobců v Unii na volném trhu Unie (96) a b) dovozu do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu v kombinaci s údaji od poskytovatele informací o trhu, jak je uvedeno v 360. bodě odůvodnění, a přitom zohlednila i údaje předložené spolupracujícími vyvážejícími výrobci v dotčené zemi. Na tomto základě se spotřeba v Unii během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(368)

Celková spotřeba výrobku, který je předmětem šetření, v Unii nejprve v letech 2019–2021 klesla. Tento pokles souvisel se zpomalením hospodářské činnosti, které bylo způsobeno omezeními volného pohybu osob a omezením mezinárodních obchodních toků během krize COVID-19. V roce 2022 spotřeba mírně vzrostla, avšak nedosáhla úrovně z roku 2019 a v období šetření dále klesala v souvislosti se zpomalením činnosti ve stavebnictví. V průběhu posuzovaného období se spotřeba dotčeného výrobku celkově snížila o 21 %.

(369)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu a společnosti ThinkReal. Podíl čínského dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(370)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(371)

Objem dovozu z Číny představoval v roce 2019 60 % spotřeby v Unii. V letech 2020 a 2021 se objem dovozu z Číny snížil v souvislosti s logistickými omezeními a zpomalením mezinárodních obchodních toků v důsledku krize COVID-19.

(372)

Po roce 2021 se v návaznosti na zmírnění logistických omezení objem dovozu z Číny rychle zvýšil. Nejvýraznější zvýšení bylo zaznamenáno mezi lety 2021 a 2022, kdy došlo k meziročnímu nárůstu o 56 %. Objem čínského dovozu zůstal na vysoké úrovni i v období šetření, a to navzdory poklesu spotřeby v Unii.

(373)

V důsledku toho se podíl čínského dovozu na trhu během posuzovaného období zvýšil z 60 % na 80 %, což představuje nárůst o 32 % mezi rokem 2019 a obdobím šetření.

(374)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu a společnosti ThinkReal. Cenové podbízení bylo u dovozu stanoveno podle údajů spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi a údajů o domácím prodeji poskytnutých výrobním odvětvím Unie za období šetření.

(375)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(376)

Průměrné ceny dovozu z Číny se nejprve výrazně zvýšily. Tento nárůst souvisel se snížením objemu dovozu, k němuž došlo ve spojitosti s logistickými omezeními způsobenými krizí COVID-19. Po roce 2021 se tento trend obrátil. Současně s nárůstem objemu se ve srovnání s rokem 2021 výrazně snížila cena dovozu dotčeného výrobku z Číny. S výjimkou let 2020 a 2021 byly vývozní ceny během posuzovaného období nižší než prodejní ceny a výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku, které jsou uvedeny v tabulce 8.

(377)

Po celé posuzované období byla dovozní cena TCPP nižší než dovozní cena TEP. Cena obou typů výrobků sledovala stejný trend: výrazný nárůst v letech 2021 a 2022 a pokles v období šetření. Dovozní cena TEP se během posuzovaného období celkově zvýšila o 28 %, zatímco dovozní cena TCPP vzrostla o 5 %.

(378)

Komise určila cenové podbízení během období šetření porovnáním váženého průměru prodejních cen podle typu výrobku účtovaných výrobci v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, a odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku při dovozu od spolupracujících čínských výrobců prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě nákladů, pojištění a přepravného (CIF), s příslušnými úpravami o cla a náklady po dovozu.

(379)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii v období šetření. Prokázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení mezi 32,0 % a 35,5 % při dovozu od spolupracujících výrobců v dotčené zemi na trhu Unie.

(380)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(381)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů poskytnutých výrobci v Unii a tyto údaje porovnala s údaji v podnětu. Mikroekonomické ukazatele posoudila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii. Vzhledem k tomu, že tři prošetřovaní výrobci v Unii představovali celé výrobní odvětví Unie, vztahovaly se makroekonomické i mikroekonomické údaje ke všem výrobcům v Unii a ve vztahu k hospodářské situaci výrobního odvětví Unie byly shledány reprezentativními.

(382)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(383)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(384)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(385)

V průběhu posuzovaného období poklesl objem výroby výrobního odvětví Unie o 56 %. Tento pokles výroby ovlivnil všechny výrobce v Unii. Vývoj objemu výroby se ubíral opačným směrem než vývoj objemu čínského dovozu, neboť zpočátku, v letech 2019–2021, kdy se čínský dovoz snížil v důsledku logistických omezení způsobených krizí COVID-19, bylo výrobní odvětví Unie schopno výrobu navýšit. Po roce 2021 čínský dovoz opět vzrostl a objem výroby v Unii mezi lety 2021 a 2022 poklesl o 64 %, přestože spotřeba v Unii stoupla. V období šetření, kdy se spotřeba v Unii snížila, se objem výroby výrobního odvětví Unie dále snižoval.

(386)

Výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období prakticky stejná, pouze v roce 2020 došlo k jejímu mírnému navýšení díky menším investicím v oblasti odstraňování úzkých míst. V důsledku poklesu objemu výroby se míra využití kapacity snížila z 69 % v roce 2019 na pouhých 30 % v období šetření. U poklesu využití kapacity byl pozorován stejný trend jako u poklesu objemu výroby a v posuzovaném období byl zaznamenán celkový pokles využití kapacity o 56 %.

(387)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(388)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl během posuzovaného období o 58 %. Tento pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie byl mnohem větší než pokles spotřeby v Unii během stejného období, který činil 21 %.

(389)

Projevilo se to poklesem podílu výrobního odvětví Unie na volném trhu ze 39 % v roce 2019 na 20 % v průběhu období šetření.

(390)

Spotřeba na volném trhu v Unii se během posuzovaného období v důsledku zpomalení stavební činnosti snížila přibližně o 21 %. Zároveň se objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu v Unii snížil o 58 %. Výrobní odvětví Unie tak přišlo o značnou část podílu na trhu, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčené země a jenž se během téhož období podstatně zvýšil.

(391)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(392)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie po zvýšení prodeje a výroby nejprve stoupla. Spolu s poklesem výroby a prodeje po roce 2021 se snížila i zaměstnanost, takže došlo k obratu trendu z let 2019–2021. Za celé posuzované období zaměstnanost klesla v důsledku toho, že výrobci v Unii snížili výrobu. Výsledkem bylo snížení pracovní síly o 14 % bez zohlednění nepřímé zaměstnanosti.

(393)

V letech 2019–2021 se zvyšovala i produktivita. Ta však po roce 2021 rapidně poklesla spolu se snížením objemu výroby. Kvůli tomu, že chemický průmysl je specifický a je v něm bez ohledu na objem výroby zapotřebí určitý počet zaměstnanců, kteří udržují výrobní procesy v chodu, nebylo možné zaměstnanost plně přizpůsobit klesající úrovni výroby. Z tohoto důvodu došlo za celé posuzované období k poklesu produktivity o 49 %.

(394)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad velikosti skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(395)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. V roce 2010 probíhalo šetření týkající se části dotčeného výrobku (TCPP), ale bylo ukončeno bez přijetí opatření. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(396)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(397)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na volném trhu v Unii v letech 2019–2020 nejprve klesly a poté se zvýšily v důsledku poklesu čínského dovozu a cenového tlaku ze strany tohoto dovozu na trh Unie. V období šetření se ceny opět snížily v souvislosti se zvýšením objemu dovozu a snížením cen dovozu z dotčené země. Průměrná jednotková prodejní cena v Unii během posuzovaného období zaznamenala celkový nárůst o 36 %.

(398)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily o 42 %. Zvýšení nákladů bylo způsobeno zejména vyššími náklady na hlavní suroviny, tj. žlutý fosfor a propylenoxid, které představují více než 50 % celkových výrobních nákladů. Prodejní ceny se ve stejném období zvýšily o 36 %, to však nestačilo k vyrovnání nárůstu cen surovin v důsledku stlačení cen způsobeného čínským dovozem.

(399)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(400)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v roce 2020 snížily o 7 % a poté se zvýšily o 8 % v roce 2021, o 2 % v roce 2022 a dále o 2 % v období šetření, což během posuzovaného období představuje celkový nárůst o 5 %.

(401)

Stav zásob výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(402)

Stav zásob nebyl v posuzovaném období příliš velký a představoval méně než 10 % objemu výroby. Celkově konečný stav zásob během posuzovaného období poklesl o 33 %, což odpovídalo snížení objemu výroby. V rámci šetření nebyl během posuzovaného období zjištěn žádný neobvyklý stav zásob, zejména ve srovnání s úrovní výroby se spíše jednalo o běžné výkyvy. To ukazuje, že výrobci v Unii jsou schopni pružně reagovat na měnící se poptávku.

(403)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(404)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(405)

V průběhu posuzovaného období se ziskovost nejprve zlepšila z 3 % v roce 2019 na 29 % v roce 2021, kdy se čínský dovoz snížil a úroveň cen se zvýšila v důsledku logistických omezení způsobených krizí COVID-19. Po roce 2021 se objem čínského dovozu výrazně zvýšil a dovozní ceny prudce klesly. Zároveň se zvýšily jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Kvůli cenovému tlaku vyvíjenému čínským dovozem nebyli výrobci v Unii schopni v reakci na zvýšení nákladů zvýšit ceny. V důsledku toho ziskovost výrobního odvětví Unie klesla z 29 % v roce 2021 na –6 % v období šetření.

(406)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku v posuzovaném období navazoval na vývoj ziskovosti, jenž byl zase ovlivněn zvýšením výrobních nákladů a negativním vývojem objemu prodeje a neschopností výrobního odvětví Unie přizpůsobit ceny vyšším výrobním nákladům.

(407)

Investice výrobního odvětví Unie se nejprve v letech 2019–2020 snížily a poté se v letech 2020–2022 v souladu se zvýšením objemu výroby a výkonností zvýšily. Během období šetření investice zároveň se zhoršujícími se výsledky poklesly. Celkově bylo v posuzovaném období zaznamenáno snížení investic o 28 %.

(408)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Návratnost investic se vyvíjela obdobně jako ziskovost, to jest nejprve se v letech 2019–2021 zlepšovala, poté rychle klesla a během období šetření se dostala do záporných hodnot.

(409)

Výrobci v Unii byli součástí poměrně velkých skupin vyrábějících různé chemické výrobky. Výrobek, který je předmětem šetření, nepředstavoval významnou část celkových příjmů těchto skupin. V posuzovaném období proto z krátkodobého hlediska nebyla klesajícím ziskem spojeným s výrobkem, který je předmětem šetření, významně ovlivněna schopnost opatřit si kapitál na úrovni skupiny.

(410)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období zápornou tendenci. Objem výroby výrobního odvětví Unie poklesl o 56 % a objem prodeje na volném trhu poklesl o 58 %. Tento pokles výrazně převýšil 21 % pokles spotřeby během posuzovaného období a projevil se poklesem podílu na volném trhu ze 39 % v roce 2019 na 20 % v průběhu období šetření, tj. poklesem o 19 procentních bodů.

(411)

Dovoz z Číny se mezi rokem 2019 a obdobím šetření zvýšil o 5 %, a třebaže se spotřeba na trhu Unie snížila o 21 %, čínský dovoz výrazně zvýšil svůj podíl na trhu. Dovoz z dotčené země mezi rokem 2019 a obdobím šetření podstatně zvýšil svůj podíl na trhu, a to z 60 % na 80 %.

(412)

Kromě toho se čínské dovozní ceny za celé posuzované období zvýšily pouze o 11 %, zatímco výrobní náklady v Unii v souvislosti s vyššími náklady na suroviny vzrostly o 42 %.

(413)

Čínské dovozní ceny byly s výjimkou let 2020 a 2021, kdy byl dovoz potlačen z důvodu logistických omezení během krize COVID-19, rovněž nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(414)

V období šetření byly dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců nižší než ceny výrobního odvětví Unie v průměru o 34,6 %.

(415)

Kromě toho a bez ohledu na jakékoli cenové podbízení Komise dále uvedla na základě trendů obsažených v tabulkách 3, 4, 6 a 8, že dumpingový dovoz stlačil ceny výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny dostatečně na to, aby vyrovnaly zvýšení výrobních nákladů, zejména v období šetření, kdy dumpingový dovoz posílil svůj podíl na trhu a výrobnímu odvětví Unie vznikly ztráty.

(416)

Krize COVID-19 způsobila dočasný pokles objemu čínského dovozu v letech 2020 a 2021 a v tomto období ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie vykazovaly pozitivní vývoj. Tyto pozitivní trendy se však po roce 2021 rychle obrátily, když prudce vzrostl objem dovozu z Číny a dovozní ceny rapidně klesly. Přestože se prodejní ceny výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zvýšily, byl tento nárůst nižší než nárůst výrobních nákladů. Kvůli cenovému tlaku ze strany čínského dovozu nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny tak, aby odrážely zvýšené výrobní náklady. V důsledku toho se výrobní odvětví Unie v období šetření stalo ztrátovým.

(417)

Souhrnně lze říci, že objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období dramaticky snížil, a to téměř o 60 %, což o mnoho přesahuje pokles spotřeby na trhu Unie, a výrobní odvětví Unie tak přišlo o polovinu svého podílu na trhu. Dovoz z Číny byl během posuzovaného období kromě dočasného poklesu v letech 2020 a 2021 značný, a to za ceny, které byly s výjimkou období 2020–2021 nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Následkem tlaku čínského dovozu a stlačování cen klesla úroveň prodeje výrobního odvětví Unie za krátkou dobu mezi rokem 2021 a obdobím šetření o více než 50 %. Během období šetření prodávalo výrobní odvětví Unie za ceny, které již nepokrývaly náklady, a proto se stalo ztrátovým.

(418)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(419)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo vysokými investičními náklady, mimořádné tržní podmínky během pandemie COVID-19 a po ní a pokles spotřeby v Unii, dovoz výrobním odvětvím Unie, zvýšené náklady na suroviny a energii v Unii a inflace a nedostatečná nahraditelnost.

(420)

Objem dovozu z dotčené země se od roku 2019 do období šetření zvýšil (jak ukazuje tabulka 3) o 5 % a v důsledku toho se jeho podíl na trhu zvýšil o 20 procentních bodů, tj. ze 60 % na 80 %. Tento nárůst výrazně převýšil vývoj spotřeby na trhu Unie ve stejném období, která poklesla o 21 %. Ve stejné době ztratilo výrobní odvětví Unie 58 % objemu prodeje a 19 % podílu na trhu. Navíc se ceny dovozu z dotčené země, třebaže se před prudkým poklesem, k němuž došlo po roce 2022, dočasně v letech 2020–2022 zvýšily, podbízely cenám ve výrobním odvětví Unie o 32,0 % až 35,5 % a v průměru o 34,6 %.

(421)

Tlak vyvíjený dumpingovým dovozem rovněž způsobil významné stlačení cen, o čemž svědčí skutečnost, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvyšovat ceny stejným tempem jako náklady. Jak ukazuje tabulka 8, výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily o 42 %, zatímco jeho prodejní ceny stouply o 36 %. Toto nedostatečné zvýšení cen vedlo k významné ztrátě objemu prodeje a podílu na trhu. V důsledku neschopnosti zvýšit ceny a ztráty objemu prodeje se tak ziskovost výrobního odvětví Unie po mimořádném roce 2021 prudce snižovala a v období šetření dosáhla ztráty –6 %.

(422)

Analýza ukazatelů újmy ve 353. až 418. bodě odůvodnění ukazuje, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie se zejména ke konci posuzovaného období zhoršila, což souviselo s významným nárůstem dumpingového dovozu z dotčené země, který se v období šetření podle zjištění podbízel cenám ve výrobním odvětví Unie a v každém případě způsobil významné stlačení cen, neboť výrobní odvětví Unie nemohlo zvyšovat své ceny podle nárůstu výrobních nákladů, zejména v období šetření.

(423)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z Číny ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(424)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v připomínkách k zahájení šetření tvrdila, že žádná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie během posuzovaného období nemohla být způsobena čínským vývozem, ale jinými činiteli, jako je dovoz ze třetích zemí, dovoz výrobním odvětvím Unie, pokles vývozu výrobního odvětví Unie, mimořádně vysoké investiční náklady výrobního odvětví Unie, účinky obnovení rovnováhy na trhu, zvýšené náklady na suroviny v Unii, prudký nárůst cen energií v Unii, inflace v Unii a nedostatečná nahraditelnost.

(425)

Komise analyzovala, zda a do jaké míry tyto činitele přispěly k újmě.

(426)

Dovoz z ostatních třetích zemí činil v posuzovaném období nejvýše 2 861 tun a v období šetření pouze 185 tun.

(427)

Dovoz z jiných třetích zemí proto nemohl být zdrojem újmy.

(428)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v připomínkách k zahájení šetření tvrdila, že výrobní odvětví Unie vykazovalo v období šetření slabou výkonnost na vývozním trhu a že právě nízká vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie je hlavní příčinou újmy, kterou utrpělo.

(429)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(430)

Během posuzovaného období představoval objem vývozu méně než 20 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie. Průměrná cena tohoto vývozu se v letech 2019–2022 nejprve zvýšila o 80 %. Tato úroveň se poté v období šetření snížila, zůstala však o 40 % vyšší než v roce 2019. Průměrná cena tohoto vývozu byla vyšší než průměrná cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie a zůstala rovněž vyšší než výrobní náklady po celé posuzované období.

(431)

Ceny prodeje na vývoz tudíž během celého posuzovaného období zajišťovaly kladné ziskové rozpětí. Vzhledem k tomu, že objem prodeje na vývoz představoval méně než 20 % celkového objemu prodeje výrobců v Unii, dospěla Komise dále k závěru, že vývozní výkonnost nepřispěla k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(432)

Komise proto argument Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie přispěla k újmě, zamítla.

(433)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v připomínkách k zahájení šetření tvrdila, že výrobci v Unii uskutečnili v roce 2022 rozsáhlé investice, a naznačila, že tyto investice mohly mít významný podíl na celkových výrobních nákladech a způsobit tak újmu.

(434)

Šetřením bylo zjištěno, že ačkoli se investice v relativním vyjádření od roku 2021 do roku 2022 zdvojnásobily, jejich úroveň v absolutním vyjádření zůstala během celého posuzovaného období nízká (představovala méně než 1 % hodnoty prodeje výrobního odvětví Unie). Investice ani zvýšení odpisů, které z investic vyplývají, neměly podstatný dopad na ukazatele újmy, jako jsou výrobní náklady, ziskovost nebo peněžní tok.

(435)

Komise proto argument, že investice výrobního odvětví Unie přispěly k újmě, zamítla.

(436)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v připomínkách k zahájení šetření tvrdila, že újma byla způsobena tržními podmínkami. Tvrdila, že prudký nárůst ziskovosti a podílu na trhu, který výrobní odvětví Unie zaznamenalo v roce 2021, byl způsoben zvláštními hospodářskými podmínkami a situací na trhu způsobenými pandemií COVID-19 a že s návratem k běžným tržním podmínkám ceny dotčeného výrobku z Číny klesly, přičemž však zůstaly nad cenovou úrovní z roku 2019. Pokles ziskovosti žadatelů se tudíž na základě běžné tržní dynamiky dal očekávat.

(437)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. Situace způsobená pandemií COVID-19 sice skutečně v letech 2020–2021 ke zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu a ziskovosti přispěla, ale následný pokles nelze označit za návrat k běžným tržním podmínkám. Jak je uvedeno ve 360. až 373. bodě odůvodnění, čínský dovoz se během posuzovaného období zvýšil, zatímco spotřeba v Unii se snížila. Jak je vysvětleno ve 387. až 389. bodě odůvodnění, to vedlo ke snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu ze 39 % na 20 %. Pokles ziskovosti během posuzovaného období nebyl důsledkem změn absolutních cenových úrovní, ale spíše nesouladu mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a výrobními náklady. Jak je uvedeno ve 396. až 398. bodě odůvodnění, zvýšení prodejních cen o 36 % v posuzovaném období nestačilo k vyrovnání nárůstu cen surovin v důsledku významného cenového tlaku způsobeného čínským dovozem.

(438)

Komise proto argument, že újma byla výsledkem běžných tržních podmínek, zamítla.

(439)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v připomínkách k zahájení šetření tvrdila, že újma byla způsobena zvýšenými náklady na suroviny a energii v Unii a inflací obecně. Tvrdila, že v Unii došlo ke značnému nárůstu zejména cen hlavních surovin, tedy oxychloridu fosforečného a propylenoxidu, avšak v Číně tyto ceny takový nárůst nezaznamenaly. Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu rovněž tvrdila, že pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie souvisel se zvýšením cen elektrické energie a plynu a se zrychlením růstu míry inflace v Unii.

(440)

Šetřením bylo zjištěno, že oxychlorid fosforečný a propylenoxid skutečně představují významný podíl nákladů na výrobu výrobku, který je předmětem šetření, zatímco podíl ostatních výrobních faktorů je méně výrazný. Jak je uvedeno ve 396. až 398. bodě odůvodnění, průměrná jednotková prodejní cena v Unii během posuzovaného období zaznamenala celkový nárůst o 36 %, zatímco jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily o 42 %. Jelikož hlavním faktorem ziskovosti výrobců v Unii je schopnost promítnout zvýšení nákladů do prodejní ceny, rozdíl mezi náklady a prodejními cenami skutečně způsobil zhoršení ziskovosti výrobců v Unii.

(441)

Jak je uvedeno ve 440. bodě odůvodnění, neschopnost výrobního odvětví Unie promítnout zvýšení nákladů byla způsobena nízkými cenami dumpingového dovozu z dotčené země, který se podbízel cenám ve výrobním odvětví Unie a v každém případě způsobil významné stlačení cen. Jak ukazuje tabulka 8, výrobní náklady výrobního odvětví Unie zůstaly od roku 2022 do období šetření stabilní, ale výrobní odvětví Unie bylo současně pod tlakem čínského dumpingového vývozu nuceno snížit prodejní ceny o 20 %, což způsobilo pokles ziskovosti od zisku ve výši 15 % ke ztrátě ve výši –6 %.

(442)

Šetřením bylo také zjištěno, že podíl ostatních výrobních faktorů nebyl významný, a proto ani dopad inflace na tyto výrobní faktory nemohl způsobit zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(443)

Komise proto argument, že újma byla způsobena zvýšenými náklady na suroviny a energii v Unii nebo inflací, zamítla.

(444)

Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu v připomínkách k zahájení šetření tvrdila, že TCPP a TEP nejsou nahraditelné, a proto dovoz TEP z Číny nemohl výrobnímu odvětví Unie, které vyrábí a prodává pouze TCPP, způsobit podstatnou újmu.

(445)

Jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, TEP a TCPP mají podobné základní fyzikální a chemické vlastnosti a jsou nahraditelné při použití v tuhých pěnách, která představují většinovou část celkové spotřeby v Unii. Vzhledem k tomu, že si tyto dva typy výrobků na trhu Unie přímo konkurují, nebyla újma způsobena pouze dovozem TCPP, ale také dovozem TEP.

(446)

Komise proto tento argument zamítla.

(447)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Účinky všech ostatních činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o ztrátu podílu na trhu, snížení ziskovosti, návratnost investic a peněžní tok, byly pouze malé.

(448)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Tato újma spočívá zejména ve ztrátě podílu na trhu, cenovém podbízení, stlačení cen a snížení ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků.

(449)

Žadatelé v podnětu uváděli existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(450)

Za účelem posouzení náležité míry opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(451)

Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

(452)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(453)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(454)

Podíl čínského dovozu na trhu činil v prvním roce posuzovaného období 60 % a zůstal vysoký během celého tohoto období. Za těchto okolností nebylo možné v posuzovaném období stanovit ziskovost před zvýšením čínského dovozu.

(455)

Žadatel tvrdil, že v roce 2021 převládaly běžné podmínky hospodářské soutěže a že Komise by měla tento rok použít pro stanovení základního zisku. Ziskovost 29 %, které bylo v roce 2021 dosaženo, však lze vysvětlit omezeními volného pohybu osob v Číně a omezením mezinárodních obchodních toků během krize COVID-19. Komise proto dospěla k závěru, že míra ziskovosti dosažená v tomto roce neodpovídá běžným podmínkám hospodářské soutěže.

(456)

V letech 2020 a 2022 dosáhlo výrobní odvětví Unie rovněž 6 % nebo vyšší ziskovosti, jak je uvedeno ve 403. bodě odůvodnění. Tyto roky však také byly přinejmenším částečně ovlivněny turbulencemi způsobenými krizí COVID-19 a nelze je považovat za roky, kdy panovaly běžné podmínky hospodářské soutěže.

(457)

Ve snaze nalézt období, v němž převládaly běžné podmínky hospodářské soutěže, hodlala Komise posoudit ziskovost dosaženou v posledních deseti letech. Tyto informace poskytl pouze jeden žadatel. Nebylo proto možné stanovit ziskovost, která by byla ve vztahu k období posledních deseti let reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Kromě toho dosahoval čínský dovoz po celé toto desetileté období významného objemu (nejméně 47 000 tun), takže ani jeden rok z tohoto období nelze považovat za rok, který předcházel nárůstu čínského dovozu.

(458)

Žadatelé navrhli pro účely posouzení běžného základního zisku alternativní metodiku spočívající v měření ziskovosti dosažené u výrobků, které jsou údajně podobné dotčenému výrobku, avšak nejsou předmětem čínského dumpingového dovozu.

(459)

Jeden žadatel předložil ziskové rozpětí dosažené obchodní jednotkou zahrnující dotčený výrobek, další deriváty fosforu a některá změkčovadla.

(460)

Jeden žadatel předložil ziskové rozpětí dosažené obchodní jednotkou zahrnující dotčený výrobek, další deriváty fosforu a některá změkčovadla.

(461)

Třetí žadatel předložil ziskové rozpětí dosažené u jiného zpomalovače hoření na bázi fosforu.

(462)

Žadatelé však neprokázali, že údajně podobné výrobky podléhají stejnému konkurenčnímu prostředí, velikosti trhu, struktuře odběratelů a dalším faktorům, které ovlivňují ziskovost.

(463)

Ziskovost dosaženou u těchto souvisejících výrobků proto nelze považovat za rovnocennou běžnému základnímu zisku dosaženému u dotčeného výrobku a Komise alternativní metodiku zamítla.

(464)

Jelikož neexistují žádné důkazy o tom, že by za běžných podmínek hospodářské soutěže bylo možné dosáhnout vyšší ziskovosti než 6 %, stanovila Komise základní zisk na 6 %.

(465)

Žádný žadatel neposkytl důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší.

(466)

Na tomto základě spadá cena nepůsobící újmu do rozpětí (97)2 325–2 355 EUR/t, což vyplývá z uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 6 % na výrobní náklady výrobců v Unii během období šetření.

(467)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2.

(468)

Jeden žadatel předložil osvědčení o uhlíkové stopě dotčeného výrobku a důkazy o úrovni přímých a nepřímých emisí CO2, v souvislosti s nimiž je nutný nákup povolenek v systému obchodování s emisemi (ETS). Na základě těchto důkazů a rostoucích cen povolenek ETS, které předpokládá agentura Bloomberg, Komise vypočítala, že dodržováním předpisů vzniknou v každém roce během příštích pěti let průměrné náklady ve výši 3,3 EUR/t. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 466. bodě odůvodnění.

(469)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, v rozpětí 2 330–2 360 EUR/t.

(470)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou početně zjištěnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(471)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti.

(472)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(473)

Protože je ovšem rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(474)

Komise na základě výše uvedeného posouzení došla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(475)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(476)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 2 odst. 7 základního nařízení, zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení.

(477)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(478)

Všichni výrobci výrobku, který je předmětem šetření, v Unii v průběhu šetření spolupracovali a vyjádřili podporu přijetí těchto opatření.

(479)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vzniká podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Tento dovoz se ke konci posuzovaného období, a během období šetření, významně podbízel cenám ve výrobním odvětví Unie, v každém případě výrazně stlačoval ceny, jak ukazují zjištěná rozpětí prodeje pod cenou, a způsobil významnou ztrátu podílu na trhu a zisku, jak je podrobně popsáno v 380. až 448. bodě odůvodnění.

(480)

Přijetí opatření by nejspíše zabránilo dalšímu nárůstu dovozu z Číny za velmi nízké ceny. Bez opatření budou čínští výrobci i nadále prodávat dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny, bránit výrobnímu odvětví Unie v prodeji za přiměřené ceny a ve vytváření dostatečného zisku, a působit tak výrobnímu odvětví Unie další podstatnou újmu.

(481)

Byl proto učiněn závěr, že přijetí opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(482)

Dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, předložili formulář pro výběr vzorku. Pouze jeden z nich však poskytl odpověď na dotazník. Jeden dovozce kromě toho poskytl částečnou odpověď na dotazník bez popisných připomínek a jeden dovozce a jeden obchodník předložili připomínky.

(483)

Spolupracující dovozce, který poskytl odpověď na dotazník, představoval 25 % až 30 % dovozu z Číny. Byl proti přijetí opatření a tvrdil, že by bylo v rozporu se zájmy uživatelů dotčeného výrobku v Unii. Rovněž se domníval, že i kdyby dovozci a obchodníci měli ztratit nějakou část podílu na trhu ve prospěch výrobců v Unii, stále by si část podílu na trhu udrželi, protože výrobní odvětví Unie nemá dostatečnou kapacitu na to, aby pokrylo poptávku v Unii.

(484)

U spolupracujícího dovozce, který poskytl odpověď na dotazník, se podíl dotčeného výrobku na jeho celkovém obratu pohyboval mezi 2 % a 5 %. Pracovní místa přiřazená k dotčenému výrobku byla odhadnuta přibližně na 15 zaměstnanců.

(485)

Celkově byl spolupracující dovozce ziskový. S ohledem na omezený podíl dotčeného výrobku na celkovém obratu a na skutečnost, že dovozci by si v každém případě udrželi část podílu na trhu, Komise konstatovala, že přijetí opatření by na dovozce nemělo značný negativní dopad.

(486)

Dovozce, který jako jediný předložil připomínky, byl rovněž proti přijetí opatření a tvrdil, že by bylo v rozporu se zájmy uživatelů dotčeného výrobku v Unii.

(487)

Proto je na základě dostupných informací zřejmé, že přijetí opatření by mělo na dovozce jen omezený dopad, a tento dopad by jednoznačně převážily přínosy, které by tato opatření mohla přinést výrobnímu odvětví Unie.

(488)

V rámci šetření se přihlásilo více uživatelů a deset z nich poskytlo alespoň částečnou odpověď na dotazník. Jedna ze společností, které se přihlásily, používala pouze zanedbatelné množství výrobku, který je předmětem šetření, pro účely laboratorního testování a neposkytla žádné další připomínky ani podání. Tři další uživatelé, ačkoli zaslali odpověď na dotazník, neposkytli žádné popisné připomínky. Uživatelé, kteří předložili odpověď na dotazník, koupili v období šetření přibližně 25 % celkového dovozu výrobku z Číny.

(489)

Přestože některé odpovědi byly nedostačující, byla Komise schopna odhadnout dopad opatření na uživatele. Výrobek, který je předmětem šetření, představoval méně než 5 % výrobních nákladů konečných výrobků, které jej obsahují, jako jsou například polyurethanové a polyisokyanurátové izolační materiály. Komise proto dospěla k závěru, že náklady na opatření mají jen omezený význam ve vztahu ke konečné ceně navazujících výrobků a mohly by být absorbovány nebo alespoň přeneseny na spotřebitele.

(490)

Šest uživatelů, kteří poskytli popisné připomínky, bylo proti opatřením. Pro opatření nebyl žádný z uživatelů.

(491)

Společnost Kingspan tvrdila, že výrobní kapacita Unie nestačí na to, aby uspokojila poptávku v Unii, a že v případě TCPP i TEP neexistují jiné zdroje dodávek než Čína. Podle společnosti Kingspan by proto jakákoli opatření pouze zvýšila náklady na izolaci a požární bezpečnost.

(492)

Společnost Arkema tvrdila, že nahrazení dotčeného výrobku není proveditelným řešením a že výrobní odvětví Unie nebylo pravidelně schopno dodávat výrobek, který je předmětem šetření, v dostatečném množství. Společnost Arkema rovněž uvedla, že cena výrobku, který je předmětem šetření, vyráběného v Unii je vyšší než cena dováženého výrobku.

(493)

Společnost Recticel uvedla, že nahrazení dotčeného výrobku není proveditelné a že poptávka v Unii je vyšší než kapacita výrobního odvětví Unie.

(494)

Společnost Stepan (Stepan Deutschland GmbH a Stepan Netherlands B.V.) uvedla, že by opatření týkající se dotčeného výrobku zvýšila cenu navazujících výrobků a narušila konkurenceschopnost polyurethanových a polyisokyanurátových pěn oproti jiným izolačním technologiím a měla by rovněž negativní dopad na cíle Unie v oblasti izolací a snižování emisí uhlíku.

(495)

Společnost Stepan dále tvrdila, že výrobní odvětví Unie odmítlo uzavřít dlouhodobé smlouvy, které by ochránily před výkyvy tržních cen.

(496)

Společnost Polinvent tvrdila, že v současné době nejsou na trhu k dispozici žádné alternativní výrobky. Nahrazení dotčeného výrobku by bylo časově náročné a ekonomicky neúnosné. Společnost tvrdila, že přijetí opatření by vedlo k nedostatku dodávek a zvýšilo by náklady velkoobchodníků, výrobců a konečných uživatelů.

(497)

Komise argumenty předložené uživateli uvážila.

(498)

Pokud jde o tvrzení, že nahrazení dotčeného výrobku by v některých případech mohlo být nepraktické nebo ekonomicky neúnosné, je třeba připomenout, že cílem antidumpingových cel není zakázat dovoz, ale obnovit spravedlivé podmínky obchodu a hospodářské soutěže. Proto otázka, zda by výrobek, který je předmětem šetření, mohl být nahrazen jinými výrobky, není relevantní.

(499)

Dovoz z Číny zůstává pro uživatele dotčeného výrobku nezbytným zdrojem. Pod tlakem dumpingového dovozu z Číny však hrozí, že výroba v Unii bude ještě více omezena nebo zastavena. To by mělo nepříznivý dopad na bezpečnost dodávek z pohledu uživatelů, a to zejména proto, že celosvětová výroba je již nyní do značné míry soustředěna v Číně. Pokud by se na druhou stranu přijetím antidumpingových opatření podařilo obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž, mohla by si Unie zajistit příznivější podmínky pro to, aby mohla zvýšit výrobní kapacitu, a mohlo by se zmírnit riziko v oblasti zabezpečení dodávek.

(500)

Pokud jde o tvrzení, že výrobní odvětví Unie odmítlo uzavřít dlouhodobé smlouvy, které by ochránily uživatele před výkyvy cen, v rámci šetření nebyly nalezeny důkazy o tom, že by některý z tržních subjektů, včetně čínských vývozců nebo dovozců, nabízel smlouvy, v nichž by byly prodejní ceny pevně stanoveny na dlouhou dobu. To je také racionální volba v situaci, kdy ceny hlavních surovin na trhu kolísají.

(501)

Na základě odpovědí uživatelů bylo shledáno, že ačkoli by dopad na náklady navazujících meziproduktů mohl být větší, výrobek, který je předmětem šetření, představuje méně než 5 % nákladů na konečné výrobky. Dopad případných antidumpingových cel na odběratele by proto byl omezený.

(502)

Komise dospěla k závěru. že opatření pravděpodobně zvýší výrobní náklady uživatelů. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu však zřejmě i pro uživatele bude mít přínos větší bezpečnost dodávek v Unii. Vzhledem k tomu, že zamýšlená výše cel nebude mít na dovoz omezující účinek a představuje ani ne 5 % nákladů na konečné výrobky, dospěla Komise k závěru, že dopad na uživatele bude omezený a nepřeváží nad pozitivním účinkem na výrobní odvětví Unie.

(503)

Jelikož výrobek, který je předmětem šetření, představoval méně než 5 % nákladů na izolační materiály, dospěla Komise také k závěru, že opatření nebudou mít žádný významný nepříznivý dopad na cíle Unie v oblasti izolací a snižování emisí uhlíku.

(504)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz alkylfosfátových esterů pocházejících z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(505)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být přijata prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(506)

Na dovoz některých alkylfosfátových esterů pocházejících z Čínské lidové republiky by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(507)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla, vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly činit:

(508)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty.

(509)

Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(510)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(511)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižšího cla odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(512)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(513)

Vyvážející výrobce, společnost Nantong Jiangshan, odpověděl na předběžné informace a předložil čtyři připomínky. Nejprve Komisi oznámil změnu anglického psaní názvu své společnosti oproti tomu, co dříve používal ve své korespondenci. Anglický název společnosti byl proto v nařízení aktualizován.

(514)

Za druhé se vyjádřil k výpočtu běžné hodnoty za použití referenčních hodnot z brazilských dovozních statistik, které jsou zveřejňovány na hraniční úrovni. Komise však tyto dovozní ceny upravené tak, aby zohlednily náklady na dopravu do továrny, a proto by referenční hodnoty nepoužila přímo pro výpočet běžné hodnoty.

(515)

Za třetí se vyjádřil k tomu, zda prodejní a režijní náklady přidané k výrobním nákladům povedou k běžné hodnotě včetně nákladů na dopravu, které byly odstraněny z vývozní ceny. Komise měla za to, že běžná hodnota nezahrnuje náklady na dopravu, a proto se běžná hodnota a vývozní cena porovnávaly na stejné úrovni ceny ze závodu.

(516)

Závěrem uvedl, že jejich dumpingové rozpětí bylo vyšší než v případě jiných čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, což nespadá do oblasti působnosti připomínek, které je třeba řešit při předběžném poskytování informací.

(517)

Po analýze jejich připomínek k předběžnému poskytnutí informací nebyla nutná žádná změna dumpingového rozpětí.

(518)

Vyvážející výrobce Shandong Yarong požádal Komisi, aby ověřila jejich přepočet ceny ethanolu za litr na cenu za tunu.

(519)

Komise potvrzuje, že cenu za tunu vypočítala takto:

(520)

Po analýze jejich připomínek k předběžnému poskytnutí informací nebyla nutná žádná změna dumpingového rozpětí.

(521)

Čínský vyvážející výrobce Zhejiang Wansheng nezařazený do vzorku požádal o administrativní změnu svého anglického názvu v příloze tohoto nařízení a tato změna byla provedena.

(522)

Několik uživatelů odpovědělo na předběžné poskytnutí informací, kteří vyjádřili nesouhlas s uložením opatření a předložili připomínky k zájmu Unie a k definici výrobku.

(523)

Vzhledem k tomu, že v žádné z připomínek nezazněly obavy ohledně přesnosti výpočtů, bude se Komise těmito připomínkami zabývat v konečné fázi.

(524)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(525)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,