(EU) 2024/1041Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1041 ze dne 28. listopadu 2023 kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu

Publikováno: Úř. věst. L 1041, 8.4.2024 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 28. listopadu 2023 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 28. dubna 2024 Nabývá účinnosti: 28. dubna 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1041

8.4.2024

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/1041

ze dne 28. listopadu 2023

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (1), a zvláště pak vzhledem k ustanovení čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2022/869 stanoví rámec pro určení, plánování a provádění projektů společného zájmu, které jsou nezbytné k realizaci jedenácti strategických prioritních koridorů energetické infrastruktury v jednotlivých zeměpisných oblastech, pokud jde o oblast elektřiny, příbřežních elektrizačních soustav, vodíku a elektrolyzérů, a tří celounijních prioritních oblastí energetické infrastruktury pro inteligentní elektrické rozvodné sítě, inteligentní plynárenské sítě a sítě pro přepravu oxidu uhličitého, a dále rámec pro identifikaci, plánování a provádění projektů ve společném zájmu vypracovaných Unií společně se třetími zeměmi v oblasti elektřiny, vodíku a sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

(2)

V souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) 2022/869 by Komise měla do 30. listopadu 2023 přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví první unijní seznam podle nařízení (EU) 2022/869.

(3)

Všechny způsobilé projekty navržené pro zařazení na unijní seznam byly posouzeny na základě kritéria udržitelnosti, které je povinné pro všechny kategorie projektů v souladu s nařízením (EU) 2022/869. Pouze ty projekty, které vykazovaly výrazný přínos z hlediska udržitelnosti, pak byly posouzeny regionálními skupinami uvedenými v článku 3 nařízení (EU) 2022/869, které potvrdily, že dané projekty splňují kritéria stanovená v článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Komise kandidátské projekty posoudila s ohledem na požadavky čl. 3 odst. 5.

(5)

Návrhy regionálních seznamů projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu byly schváleny regionálními skupinami na zasedáních na technické úrovni.

(6)

Po obdržení stanovisek Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ze dne 21. září 2023 ohledně důsledného uplatňování kritérií hodnocení a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech schválily rozhodovací orgány regionálních skupin dne 25. října 2023 konečné regionální seznamy. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2022/869 byly před přijetím regionálních seznamů všechny navrhované projekty schváleny členskými státy, jejichž území se projekty týkají.

(7)

Projekty, které byly navrhnuty k zařazení na unijní seznam, pak byly předmětem veřejné konzultace. Kromě toho byly organizace zastupující příslušné zúčastněné strany, včetně zástupců třetích zemí, výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů, místních obyvatel a organizací na ochranu spotřebitelů a životního prostředí přizvány k technickým diskusím v regionálních skupinách a konzultovány ohledně projektů navržených k zařazení na unijní seznam.

(8)

Projekty společného zájmu by měly být uvedeny podle strategických priorit transevropské energetické infrastruktury v pořadí stanoveném v příloze I nařízení (EU) 2022/869. Projekty ve společném zájmu, které nejsou vyžadovány pro realizaci prioritních koridorů energetické infrastruktury a prioritních oblastí stanovených v příloze I nařízení TEN-E, by měly být uvedeny odděleně podle kategorie infrastruktury, do které patří, a podle regionu, v němž se nacházejí.

(9)

Projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu by měly být uváděny buď jako samostatné projekty společného zájmu/samostatné projekty ve společném zájmu, nebo v rámci seskupení několika projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, protože jsou na sobě navzájem závislé nebo si (potenciálně) konkurují.

(10)

V souladu s odchylkou stanovenou v článku 24 nařízení (EU) 2022/869 týkající se Kypru a Malty, a to jednoho propojení pro každý z těchto členských států, obdržela Komise dokumentaci požadovanou v souladu s čl. 24 odst. 1 a 2. Příslušné projekty byly předloženy na zasedáních regionálních skupin na technické úrovni a příslušná dokumentace byla zveřejněna, s výjimkou obchodního tajemství. Jedno propojení pro Maltu a jedno propojení pro Kypr, jež jsou nezbytná k zajištění trvalého propojení těchto členských států s transevropskou plynárenskou sítí, by si proto mělo zachovat status projektu společného zájmu.

(11)

Unijní seznam obsahuje projekty v různých fázích jejich vývoje včetně fází předběžné studie proveditelnosti, studie proveditelnosti, povolování a výstavby. U projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu v rané fázi vývoje může být nutné provést studie k prokázání technické a ekonomické životaschopnosti a souladu s právními předpisy Unie, včetně právních předpisů týkajících se životního prostředí. V této souvislosti je nutno náležitě identifikovat a posoudit případné nepříznivé dopady na životní prostředí a mělo by jim být zamezeno, případně by měly být zmírněny. Kromě toho by měla být v kontextu rozvoje projektů určena a zohledněna příslušná opatření pro přizpůsobení se změně klimatu.

(12)

Zařazením projektů na unijní seznam nejsou dotčeny výsledky příslušného posouzení dopadů na životní prostředí a povolovacího řízení.

(13)

První unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu by měl být odpovídajícím způsobem přijat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přijímá se první unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a zůstává v platnosti až do vstupu v platnost nařízení v přenesené pravomoci, kterým se přijímá druhý unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. listopadu 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45.


PŘÍLOHA

Příloha VII nařízení (EU) 2022/869, kterou se nahrazuje příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (1).

„Příloha VII

UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU A PROJEKTŮ VE SPOLEČNÉM ZÁJMU (DÁLE JEN „SEZNAM UNIE“),

uvedený v čl. 3 odst. 4

A.   Zásady uplatňované při stanovení seznamu Unie

1)   Seskupení projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu

Některé projekty společného zájmu tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Stanovují se následující typy seskupení projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu:

seskupení vzájemně závislých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X, obsahující následující projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu:“ Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie;

seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden nebo více následujících projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden projekt společného zájmu/projekt ve společném zájmu, několik z nich nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity; a

seskupení konkurenčních projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je definováno jako „seskupení X obsahující jeden z následujících projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu:“. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, a je proto nutné provést pouze jeden projekt společného zájmu/projekt ve společném zájmu. Rozhodnutí, který projekt společného zájmu/projekt ve společném zájmu se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu.

obecný koridor odráží některé významné potřeby v oblasti infrastruktury, které byly zjištěny a které by nemohly být odpovídajícím způsobem řešeny předloženými projekty.

Na všechny projekty společného zájmu/projekty ve společném zájmu se vztahují práva a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) č. 2022/869.

2)   Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic

Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice jsou považovány za součásti projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních či případně v blízkosti plynovodů. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné projekty společného zájmu a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení či případně plynovodů. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) č. 2022/869.

3)   Části projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu nesplňující kritéria způsobilosti

Součástí některých projektů společného zájmu/projektů ve společném zájmu je jedna nebo několik nezpůsobilých investic. Tyto investice, uvedené níže, se nepovažují za součást seznamu Unie.

Úsek Guitiriz – Zamora (součást projektu společného zájmu 9.1.3)

Úsek Saint Martin de Crau – Cruzy (součást projektu společného zájmu 9.1.5)

Úsek Freiburg – Offenbach (součást projektu společného zájmu 9.2.1)

Úsek Limburská oblast a její propojení se severojižní páteřní soustavou (North-South backbone) na východě NL (součást projektu společného zájmu 9.6)

Loď (součást projektu společného zájmu 9.13.1)

Úsek Poggio Renatico – Gries Pass (součást projektu společného zájmu 10.1.1)

Úsek Karperi – Komotimi (součást projektu společného zájmu 10.3.1)

Úsek Kiruna – Lulea (součást projektu společného zájmu 11.1)

4 vnitrostátní úseky finského plynovodu Kyröskoski; Imatra; Loviisa, přes přístavy Kotka a Porvoo přes Tolkinnen (zeměpisné odkazy jsou přibližné a uvádějí se pouze pro orientaci) (součást projektu společného zájmu 11.2)

Plynovod v LT spojující přístav Klaipeda (součást projektu společného zájmu 11.2)

Úsek Magdeburg – Postupim (zeměpisné odkazy jsou přibližné a uvádějí se pouze pro orientaci) (součást projektu společného zájmu 11.2)

Řízení pracovních postupů bez tištěných materiálů, hlasový robot a chatbot, automatizace řízení pracovní síly, společné aukce SK-UA a aktiva určená pro cestovní ruch (součást PSZ 12.3)

4)   Projekty, které změnily své číslo PSZ (tj. číslo projektu společného zájmu) uvedené v předchozím seznamu Unie

Projekty, které jsou součástí předchozího seznamu Unie podle zrušeného nařízení (EU) č. 347/2013, mění své číslo PSZ z důvodu změny pořadí nebo doplnění nových prioritních koridorů v nařízení (EU) 2022/869. To se týká některých projektů z těchto kategorií: elektrická energie, inteligentní elektrické rozvodné sítě a sítě CO2. V tomto případě je u názvu projektu předchozí číslo PSZ uvedeno pouze pro informaci.

B.   Seznam Unie obsahující projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu

1)   Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě („NSI West Electricity“):

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

1.1

Portugalsko – Španělsko: propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefria (ES) – Ponte de Lima (PT) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT), včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT) (č. 2.17 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.2

Propojení mezi místy Gatica (ES) a Cubnezais (FR) [v současné době označované jako „Biscay Gulf“] (č. 2.7 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.3

Propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako „Celtic Interconnector“] (č. 1.6 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.4

Seskupení projektů vnitrostátních vedení v Německu obsahující následující projekty společného zájmu:

1.4.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Emden-východ a Osterath za účelem zvýšení kapacity přenosu ze severního Německa do Porýní [v současné době označované jako ‚A-Nord‘] (č. 2.31.1 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Heide/West a Polsum za účelem zvýšení kapacity přenosu ze severního Německa do Porúří [v současné době označované jako „Korridor B“] (č. 2.31.2 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.4.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Wilhelmshaven a Uentrop za účelem zvýšení kapacity přenosu ze severního Německa do Porúří „Korridor B“] (č. 2.31.3 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.5

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Brunsbüttel/Wilster a Grοβgartach/Bergrheinfeld-West za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích [v současné době označované jako „Südlink“] (č. 2.10 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.6

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Osterath a Philippsburg za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích [v současné době označované jako „Ultranet“] (č. 2.9 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.7

1.7.1

Propojení mezi místy Navarra (ES) a Landes (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 1“] (č. 2.27.2 na pátém seznamu PSZ)

1.7.2

Propojení mezi místy Aragón (ES) a Marsillon (FR) [v současné době označované jako „Pyrenean crossing 2“] (č. 2.27.1 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.8

Propojení mezi místy Lonny (FR) a Gramme (BE) (č. 2.32 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.9

Vnitrostátní vedení na severní hranici Belgie mezi místy Zandvliet a Lillo-Liefkenshoek (BE) a mezi místy Liefkenshoek a Mercator včetně napájecí stanice v Lillo (BE) [v současné době označované jako „BRABO II + III“] (č. 2.23 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.10

Propojení mezi pevninskou částí Itálie – Korsikou (FR) a Sardínií (IT) [v současné době označované jako „SACOI 3“] (č. 2.4 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.11

Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Kaunertalu (AT) (č. 2.18 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.12

Přečerpávací vodní elektrárna NAVALEO, purifikační zařízení (ES) (č. 2.28.2 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.13

Přečerpávací vodní elektrárna Silvermines (IE) (č. 2.29 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.14

Přečerpávací vodní elektrárna RIEDL (DE) (č. 2.30 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.15

Reverzibilní přečerpávací vodní elektrárna LOS GUAJARES (ES)

1.16

Skladování energie stlačením vzduchu v Green Hydrogen Hub (DK) (č. 1.21 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.17

Přečerpávací vodní elektrárna WSK PULS (DE)

1.18

Reverzibilní ukládání energie, přečerpávací vodní elektrárna AGUAYO II (ES)

Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

1.19

Propojení mezi Sicílií (IT) a Tuniskem (TU) [v současné době označované jako „ELMED“] (číslo. 2.33 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

1.20

Propojení mezi oblastí Zeebrugge (BE) a místem Kemsley, Kent (UK) [v současné době označované jako „Cronos“]

1.21

Propojení mezi oblastí Emden (DE) a místem Corringham, Essex (UK) [v současné době označované jako „Tarchon“]

2)   Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“)

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

2.1

Seskupení projektů Rakousko – Německo obsahující následující projekty společného zájmu:

2.1.1

Propojení mezi místy Isar/Altheim/Ottenhofen (DE) a St. Peter (AT) (č. 3.1.1 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

2.1.2

Vnitrostátní vedení mezi místy St. Peter a Tauern (AT) (č. 3.1.2 pátého seznamu projektů společného zájmu)

2.1.3

Vnitrostátní vedení mezi Westtirol a Zell-Ziller (AT) (č. 3.1.4 pátého seznamu projektů společného zájmu)

2.1.4

Propojovací vedení mezi místy Pleinting (DE) – St.Peter (AT)

2.2

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Isar [v současné době označované jako „SüdOstLink“] (č..3.12 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

2.3

Seskupení projektů vnitrostátních vedení v České republice obsahující následující projekty:

2.3.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Vernéřov a Vítkov (CZ) (č. 3.11.1 pátého seznamu projektů společného zájmu)

2.3.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Přeštice a Kočín (CZ) (č. 3.11.3 pátého seznamu projektů společného zájmu)

2.3.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Kočín a Mírovka (CZ) (č. 3.11.4 pátého seznamu projektů společného zájmu)

2.4

Propojovací vedení mezi místy Würmlach (AT) – Somplago (IT) (č. 3.4 na čtvrtém seznamu projektů společného zájmu)

2.5

Seskupení projektů Maďarsko – Rumunsko obsahující následující projekty společného zájmu:

2.5.1

Propojovací vedení mezi místy Józsa (HU) a Oradea (RO)

2.5.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Urechesti (RO) a Targu Jiu (RO)

2.5.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Targu Jiu (RO) a Paroseni (RO)

2.5.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Paroseni (RO) a Baru Mare (RO)

2.5.5

Vnitrostátní vedení mezi místy Baru Mare (RO) a Hasdat (RO)

2.6

Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko [v současné době označované jako „EUROASIA Interconnector“] obsahující následující projekty společného zájmu:

2.6.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinu (CY) (č. 3.10.1 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

2.6.2

Propojení mezi místy Kofinu (CY) a Korakia, Kréta (EL) (č. 3.10.2 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

2.7

Propojovací vedení mezi místy Otrokovice (CZ) – Ladce (SK)

2.8

Propojovací vedení mezi místem Lienz (AT) a regionem Veneto (IT) (č. 3.2.1 na druhém seznamu projektů společného zájmu)

2.9

Přečerpávací vodní elektrárna Amfilochia (EL) (č. 3.24 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

2.10

Bateriový systém pro ukládání energie Ptolemaida (EL)

2.11

Modernizace přečerpávacích vodních elektráren Čierny Váh (SK) [v současné době označované jako „SE Integrator“]

Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

2.12

Propojovací vedení mezi místy Subotica (RS) a Sándorfalva (HU)

2.13

Propojení mezi místy Wadi El Natroon (EG) a Mesogeia/St Stefanos (EL) [v současné době označované jako „GREGY Interconnector“]

3)   Plán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií („BEMIP Electricity“)

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

3.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Stanisławów a Ostrołęka (PL) (č. 4.5.2 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.2

Přečerpávací vodní elektrárna v Estonsku (č. 4.6 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3

Integrace a synchronizace elektrických soustav pobaltských států s evropskými sítěmi obsahující následující projekty společného zájmu:

3.3.1

Propojení mezi místy Tsirguliina (EE) a Valmiera (LV) (č. 4.8.3 pátého seznamu projektů společného zájmu)

3.3.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Viru a Tsirguliina (EE) (č. 4.8.4 pátého seznamu projektů společného zájmu)

3.3.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Paide a Sindi (EE) (č. 4.8.7 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Vilnius a Neris (LT) (č. 4.8.8 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.5

Další aspekty infrastruktury související s prováděním synchronizace soustav pobaltských států s kontinentální evropskou sítí (č. 4.8.9 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.6

Propojení mezi Litvou a Polskem [v současné době označované jako „Harmony Link“] (č. 4.8.10 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.7

Nová napájecí stanice (330 kV) v místě Mūša (LT) (č. 4.8.13 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.8

Vnitrostátní vedení mezi Bitenai a KHAE (LT) (č. 4.8.14 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.9

Nová napájecí stanice (330 kV) v místě Darbėnai (LT) (č. 4.8.15 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.10

Vnitrostátní vedení mezi místy Darbenai a Bitenai (LT) (č. 4.8.16 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.11

Vnitrostátní vedení mezi místy Dunowo a Żydowo Kierzkowo (PL) (č. 4.8.18 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.12

Vnitrostátní vedení mezi místy Piła Krzewina a Żydowo Kierzkowo (PL) (č. 4.8.19 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.13

Vnitrostátní vedení mezi místy Morzyczyn-Dunowo-Słupsk-Żarnowiec (PL) (č. 4.8.21 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.14

Vnitrostátní vedení mezi místy Żarnowiec-Gdaňsk/Gdaňsk Przyjaźń-Gdaňsk Błonia (PL) (č. 4.8.22 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.3.15

Synchronní kondenzátory, které zajišťují setrvačnost, stabilitu napětí, stabilitu frekvence a zkratový výkon v Litvě, Lotyšsku a Estonsku (č. 4.8.23 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.4

Třetí propojení mezi Finskem – Švédskem [v současné době označované jako „Aurora line“] obsahující následující projekty společného zájmu:

3.4.1

Propojení mezi severním Finskem a severním Švédskem (č. 4.10.1 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Keminmaa a Pyhänselkä (FI) (FI) (č. 4.10.2 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

3.5

Čtvrté propojení mezi Finskem – Švédskem [v současné době označované jako

„Aurora line 2“]

3.6

Propojení mezi Finskem a Estonskem [v současné době označované jako „Estlink 3“]

4)   Příbřežní elektrizační soustava v severních mořích („NSOG“):

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

4.1

Jeden nebo více uzlů v Severním moři s propojovacími vedeními do zemí u Severního moře (Dánsko, Nizozemsko, Německo) [v současné době označované jako „North Sea Wind Power Hub“] (č. 1.19 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

4.2

Hybridní propojovací vedení na moři mezi Belgií a Dánskem [v současné době označované jako „Triton Link“]

4.3

Vysokonapěťová napájecí stanice na moři a připojení k místu Menuel (FR) [v současné době označováno jako „Offshore Windconnect Centre Manche 1“]

4.4

Vysokonapěťová napájecí stanice na moři a připojení k místu Tourbe (FR) [v současné době označováno jako „Offshore Wind connection Centre Manche 2“]

Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

4.5

Víceúčelové propojovací vedení mezi Modular Offshore Grid 2 (BE) a místem Leisten (UK) [v současné době označované jako „Nautilus“] (č. 1.15 na čtvrtém seznamu projektů společného zájmu)

4.6

Víceúčelové vysokonapěťové stejnosměrné vedení (HVDC) mezi Velkou Británií a Nizozemskem [v současné době označované jako „LionLink“]

5)   Příbřežní elektrizační soustavy v rámci plánu propojení baltského trhu s energií („BEMIP offshore“):

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

5.1

Lotyšsko a Estonsko – hybridní příbřežní propojovací vedení [v současné době označované jako „Elwind]

5.2

Hybridní příbřežní propojovací vedení Bornholm Energy Island (BEI) mezi Dánskem a Německem

6)   Jižní a západní příbřežní elektrizační soustavy („SW offshore“):

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

6.1

Napojení větrných elektráren na moři Occitanie (FR)

6.2

Napojení větrných elektráren na moři PACA (FR)

7)   Jižní a východní příbřežní elektrizační soustavy („SE offshore“):

Pro tento koridor nebyly předloženy žádné projekty.

8)   Příbřežní elektrizační soustavy v Atlantském oceánu:

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

8.1

Napojení větrných elektráren na moři South Britanny (FR)

8.2

Napojení větrných elektráren na moři South Atlantic (FR)

9)   Propojení rozvodných sítí vodíku v západní Evropě („HI West“):

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

9.1

Koridor Portugalsko – Španělsko – Francie – Německo:

9.1.1

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Portugalsku

9.1.2

Vodíkové propojovací vedení Portugalsko – Španělsko

9.1.3

Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Španělsku

9.1.4

Vodíkové propojovací vedení Španělsko – Francie [v současné době označované jako „BarMar“]

9.1.5

Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Francii spojující s Německem [v současné době označovaná jako „HyFen“]

9.1.6

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu spojující s Francií [v současné době označovaná jako „H2Hercules South“]

9.2

Přeshraniční vodíková údolí Francie – Německo:

9.2.1

Vodíkové údolí v Německu k francouzské hranici [v současné době označované jako „RHYn“]

9.2.2

Vodíkové údolí ve Francii k německé hranici [v současné době označované jako „Mosahyc“]

9.3

Vnitrostátní vodíková infrastruktura ve Francii k belgické hranici [v současné době označovaná jako „Franco-Belgian H2 corridor“]

9.4

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označovaná jako „H2ercules West“]

9.5

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Belgii [v současné době označovaná jako „Belgian Hydrogen Backbone“]

9.6

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Nizozemsku [v současné době označovaná jako „National Hydrogen Backbone“]

9.7

Vodíková propojovací vedení National Hydrogen Backbone (NL) – Německo:

9.7.1

Vodíkové propojovací vedení ze severojižní páteřní soustavy (North-South backbone) na východě k Oude (NL) – H2ercules North (DE)

9.7.2

Vodíkové propojovací vedení ze severojižní páteřní soustavy (North-South backbone) na východě k Vlieghuis (NL) – Vlieghuis – Ochtrup (DE)

9.7.3

Vodíkové propojovací vedení z Nizozemska do Německa (v současné době označované jako „Delta Rhine Corridor H2“)

9.8

Příbřežní vodíkové potrubí – Německo [v současné době označované jako „AquaDuctus“]

9.9

Vodíkové propojovací vedení Dánsko – Německo:

9.9.1

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označovaná jako „HyperLink III“]

9.9.2

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Dánsku [v současné době označovaná jako „DK Hydrogen Pipeline West“]

9.10

Zařízení pro příjem amoniaku v Belgii:

9.10.1

Zařízení pro příjem amoniaku Antverpy

9.10.2

Zařízení pro příjem amoniaku Amplifhy Antverpy

9.10.3

Zařízení pro příjem amoniaku Zeebrugge New Molecules Development

9.11

Zařízení pro příjem amoniaku v Německu:

9.11.1

Zařízení pro příjem amoniaku Brunsbüttel

9.11.2

Zařízení pro příjem amoniaku Wilhelmshaven (OP)

9.11.3

Zařízení pro příjem amoniaku Wilhelmshaven (Uniper)

9.12

Přijímací zařízení v Nizozemsku:

9.12.1

Zařízení pro příjem kapalného vodíku (LH2) v Rotterdamu

9.12.2

Zařízení pro příjem amoniaku Amplifhy Rotterdam

9.12.3

Zařízení pro příjem amoniaku ACE Rotterdam

9.13

Zařízení pro příjem amoniaku Dunkerque (FR)

9.14

Elektrolyzér H2Sines.RDAM (PT)

9.15

Elektrolyzéry ve Španělsku:

9.15.1

Elektrolyzér pro vodíkovou síť Tarragona

9.15.2

Velkokapacitní elektrolyzér Bilbao

9.15.3

Velkokapacitní elektrolyzér Cartagena

9.15.4

Elektrolyzér Valle Andaluz del Hidrógeno Verde

9.15.5

Elektrolyzér pro vodíkové údolí Asturias H2

9.16

Elektrolyzéry ve Francii:

9.16.1

Elektrolyzér CarlHYng

9.16.2

Elektrolyzér Emil’Hy

9.16.3

Elektrolyzér HyGreen

9.16.4

Elektrolyzér H2 V Valenciennes

9.16.5

Elektrolyzér H2Thionville

9.17

Elektrolyzéry v Nizozemsku:

9.17.1

Elektrolyzér Enecolyser

9.17.2

Elektrolyzér H2-Fifty

9.17.3

Elektrolyzér SeaH2Land

9.18

Elektrolyzéry v Německu:

9.18.1

Elektrolyzér GreenWilhelmshaven

9.18.2

Elektrolyzér CHC Wilhelmshaven

9.19

Elektrolyzér Jytske Banke (DK)

9.20

Zařízení pro skladování vodíku Danish Hydrogen Storage (DK)

9.21

Zařízení pro skladování vodíku Hystock Opslag (NL)

9.22

Skladování vodíku v Německu:

9.22.1

Zařízení pro skladování vodíku Salthy Harsefeld

9.22.2

Zařízení pro skladování vodíku Gronau-Epe

9.23

Storage GeoH2 (FR)

9.24

Skladování vodíku ve Španělsku:

9.24.1

Skladování vodíku North – 1

9.24.2

Skladování vodíku North – 2

Projekty ve společném zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

9.25

Příbřežní vodíkové potrubí Norsko – Německo [v současné době označované jako „CHE Pipeline“]

10)   Propojení rozvodných sítí vodíku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („HI East“):

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

10.1

Vodíkový koridor Itálie – Rakousko – Německo:

10.1.1

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Itálii [v současné době označovaná jako „Italian H2 Backbone“]

10.1.2

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Rakousku [v současné době označovaná jako „H2 Readiness of the TAG pipeline system“]

10.1.3

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Rakousku [v současné době označovaná jako „H2 Backbone WAG + Penta West“]

10.1.4

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označovaná jako „HyPipe Bavaria – The Hydrogen Hub“]

10.2

Vodíkové propojovací vedení mezi Českem a Německem:

10.2.1

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Česku směrem k Německu

10.2.2

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Německu [v současné době označovaná jako „FLOW East - Making Hydrogen Happen“]

10.3

Vodíkové propojovací vedení mezi Řeckem a Bulharskem:

10.3.1

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Řecku směrem k bulharské hranici

10.3.2

Vnitrostátní vodíková infrastruktura v Bulharsku směrem k řecké hranici

10.4

Obecný koridor pro přepravu vodíku z Ukrajiny na Slovensko, do Česka, Rakouska a Německa

11)   Plán propojení baltského trhu s energií z vodíku („BEMIP Hydrogen“):

Projekty společného zájmu vzniklé v regionu:

Č.

Definice

11.1

Vodíkové propojovací vedení mezi Švédskem a Finskem [v současné době označované jako „Nordic Hydrogen Route – Bothnian Bay“]

11.2

Vodíkové propojovací vedení mezi Finskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem a Německem [v současné době označované jako „Nordic-Baltic Hydrogen Corridor“]

11.3

Vodíkové propojovací vedení mezi Švédskem, Finskem a Německem [v současné době označované jako „Baltic Sea Hydrogen Collector“]

12)   Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních elektrických rozvodných sítí

Projekty společného zájmu vypracované v této tematické oblasti:

Č.

Definice

12.1

ACON – Again COnnected Networks (CZ, SK) má podpořit integraci českého a slovenského trhu s elektřinou tím, že zlepší účinnost distribučních sítí (č. 10.4 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

12.2

CARMEN (BG, RO) má posílit přeshraniční spolupráci a sdílení informací mezi provozovateli přenosových soustav, posílit spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav, investovat do rozšiřování sítě a zvýšit kapacitu pro integraci nových obnovitelných zdrojů energie a zlepšit stabilitu, bezpečnost a flexibilitu sítě (č. 10.10 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

12.3

Danube InGrid (HU, SK) má zajistit účinnou integraci chování a opatření všech uživatelů trhu připojených k elektroenergetickým sítím v Maďarsku a na Slovensku (č. 10.7 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

12.4

Gabreta Smart Grids (CZ, DE) má zajistit zvýšení přijímací kapacity sítí, umožnit dálkové monitorování a kontrolu sítí středního napětí a zlepšit schopnost sledování sítí a jejich plánování (č. 10.11 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

12.5

GreenSwitch (AT, HR, SI) má zvýšit přijímací kapacitu pro distribuované obnovitelné zdroje a zajistit účinnou integraci nových zatížení, zlepšit schopnost sledování distribuční sítě a zvýšit přeshraniční kapacitu (č. 10.12 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

13)   Prioritní tematická oblast přeshraniční sítě pro přepravu oxidu uhličitého

Projekty společného zájmu vypracované v této tematické oblasti:

Č.

Definice

13.1

CO2 TransPorts vytvoří infrastrukturu, která usnadní rozsáhlé zachycování, přepravu a ukládání oxidu uhličitého z oblastí Rotterdamu, Antverp a přístavů v Severním moři (č. 12.3 na pátém seznamu projektů společného zájmu).

13.2

Aramis – přeshraniční projekt přepravy a skladování CO2, přísun od producentů emisí v okolí přístavu Rotterdam, přeprava a skladování na nizozemském kontinentálním šelfu (č. 12.7 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

13.3

ECO2CEE – otevřený projekt přeshraniční přepravy a skladování CO2 s plánovanými úložišti v Dánsku, Norsku, Nizozemsku a ve Spojeném království (rozšíření č. 12.9 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

13.4

Bifrost – projekt přepravy a skladování s příbřežním skladováním v Dánsku od producentů emisí z Dánska, Německa a Polska

13.5

Callisto – vývoj multimodálních center pro CO2 ve Středomoří, které slouží k ukládání emisí CO2 z Francie a Itálie

13.6

CCS Baltic Consortium – přeshraniční železniční přeprava CO2 mezi Lotyšskem a Litvou s multimodálním terminálem kapalného CO2 se sídlem v Klaipedě

13.7

Delta Rhine Corridor – projekt přepravy CO2 potrubím od producenti emisí z Porúří v Německu a z oblasti Rotterdamu v Nizozemsku do příbřežních skladovacích zařízení u nizozemského pobřeží

13.8

EU2NSEA – přeshraniční síť CO2 vyvinutá mezi Belgií, Německem a Norskem za účelem sběru CO2 také z DK, FR, LV, NL, PL a SE, se skladovacími zařízeními v norském kontinentálním šelfu

13.9

GT CCS Chorvatsko – výstavba potrubní dopravní infrastruktury v Chorvatsku a Maďarsku s podzemními zásobníky v HR

13.10

Norne – dopravní infrastruktura v Dánsku se skladováním na pevnině a případně na moři, producenti emisí především z DK, SE, BE a UK je budou do DK přepravovat lodní dopravou

13.11

Prinos – skladování na moři v oblasti Prinos, a to pro emise z EL dopravované plynovodem a z BG, HR, CY, EL, IT a SI lodí

13.12

Pycasso – přeprava a skladování CO2 v úložišti na pevnině v jihozápadní FR, průmysloví producenti emisí z FR a ES

Projekty ve společném zájmu vypracované v této tematické oblasti:

Č.

Definice

13.13

Northern Lights – komerční projekt přeshraniční lodní přepravy oxidu uhličitého z několika evropských iniciativ pro zachycování (Spojené království, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Francie, Švédsko), a to do úložiště na norském kontinentálním šelfu (č. 12.4 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

13.14

Nautilus CCS – Emise z oblastí Le Havre, Dunkirk, Duisburg a Rogaland, které mají být zachyceny a přepraveny lodí k různým propadům v Severním moři (rozšíření č. 12.8 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

14)   Prioritní tematická oblast – zavádění inteligentních sítí:

Pro tuto kategorii nebyly žádné předložené projekty shledány způsobilými.

15)   Projekty, které si zachovávají status projektu společného zájmu (odchylka podle článku 24):

Č.

Definice

15.1

Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – propojení plynovodů s Itálií v místě Gela (č. 5.19 na pátém seznamu projektů společného zájmu)

15.2

Plynovod z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří na řeckou pevninu přes Kypr a Krétu [v současné době označovaný jako „EastMed Pipeline“], s měřicí a regulační stanicí v Megalopoli (č. 7.3.1 na pátém seznamu projektů společného zájmu)“


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/1041/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU