(EU) 2024/1040Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1040 ze dne 27. března 2024 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 30. března 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu polyethylentereftalátu (dále jen „PET“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“) (1). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 14. února 2023 sdružení PET Europe (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou PET, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné hrozbě újmy, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Jak je uvedeno ve 3. a 4. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise se rozhodla neevidovat dovoz PET pocházejícího z ČLR podle čl. 14 odst. 5 a 5a základního nařízení.

(4)

Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací žadatel tvrdil, že Komise ve 3. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zaměnila rozhodnutí o celní evidenci s použitím se zpětnou působností. Jako důvod pro nezavedení celní evidence Komise uvedla, že nedošlo k žádnému zvýšení dovozu. Žadatel tvrdil, že se jedná o kritérium relevantní pro čl. 10 odst. 4 (Zpětná působnost), a nikoli pro čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Komise se proto podle názoru žadatele dopustila pochybení při uplatňování základního nařízení.

(5)

Je třeba poznamenat, že čl. 14 odst. 5 základního nařízení skutečně výslovně neodkazuje na čl. 10 odst. 4 základního nařízení. V čl. 14 odst. 5 se však jasně uvádí, že účelem celní evidence dovozu je, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření. Proto k odůvodnění celní evidence dovozu podle čl. 14 odst. 5 musí existovat dostatečné důkazy o tom, že podmínky čl. 10 odst. 4 základního nařízení lze splnit. Tvrzení žadatele se proto zamítá.

(6)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 31. října 2023 poskytla stranám souhrn navrhovaných prozatímních cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(7)

Dne 27. listopadu 2023 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2659 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz PET pocházejícího z ČLR.

(8)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byla uložena prozatímní antidumpingová opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), žadatel, vyvážející výrobci a jejich sdružení, uživatelé a dovozce, který není ve spojení, předložili připomínky.

(9)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení proběhla se společností Svepol a sdružením PET Europe.

(10)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala. Aby získala obsáhlejší informace o prodejních cenách, výrobních nákladech a ziskovosti v Unii po období šetření, požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku o doplňující údaje. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku poskytli požadované informace.

(11)

Po poskytnutí prozatímních i konečných informací sdružení uživatelů UNESDA (4) tvrdilo, že Komise měla šetření ukončit, jakmile se ukázalo, že podnět neprokazuje žádnou újmu a že je nepřesný a neúplný, pokud jde o údaje o segmentu recyklovaného PET (dále jen „rPET“).

(12)

Je třeba připomenout, že v podnětu byla uvedena hrozba újmy, a nikoli existence podstatné újmy a tvrzení uvedená v podnětu byla potvrzena následným šetřením. Jak je uvedeno ve 204. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, k tomu, aby Komise uložila antidumpingová clo, stačí, aby šetření dospělo k závěru, že hrozí podstatná újma v souladu s čl. 3 odst. 9 základního nařízení. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise proto považovala odhadované údaje o výrobním odvětví rPET za dostatečný důkaz ve fázi podnětu. Tvrzení sdružení UNESDA se proto zamítají.

(13)

Sdružení UNESDA tvrdilo, že prozatímní nařízení bylo přijato v rozporu s procesními právy. Odkázalo na skutečnost, že údaje o újmě byly v říjnu 2023 změněny a rozhodnutí o uložení prozatímního cla bylo přijato v době, kdy zúčastněné strany již nemohly předkládat připomínky. Sdružení UNESDA uvedlo, že uživatelům byla poté, co žadatel v říjnu 2023 poskytl údaje o újmě, odepřena možnost předložit připomínky. Sdružení UNESDA zopakovalo tento argument ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací.

(14)

Za prvé je třeba poznamenat, že konečné údaje o újmě týkající se makroekonomických ukazatelů byly poskytnuty až v říjnu 2023, neboť Komise provedla doplňkovou analýzu segmentu rPET, který je velmi dynamický a týká se více než 50 výrobců různé velikosti a s často se měnícími kapacitami, zpracovala řadu podání zúčastněných stran a provedla rozsáhlé řízení o nedostatcích s žadatelem, aby dospěla k objektivně stanoveným a reprezentativním makroekonomickým ukazatelům pro celé odvětví PET, včetně segmentu rPET. Kromě toho byla uživatelům i dalším zúčastněným stranám poskytnuta řada příležitostí k řádnému výkonu jejich procesních práv v průběhu řízení, a to i prostřednictvím slyšení u útvarů Komise, řady písemných podání předložených až v říjnu 2023 a připomínek k prozatímnímu nařízení. Navíc údaje o újmě předložené v říjnu 2023 byly zohledněny v poskytnutí prozatímních informací, ke kterým se měly všechny zúčastněné strany vyjádřit. Sdružení UNESDA k těmto údajům předložilo připomínky. Tvrzení, že sdružení UNESDA byla odepřena možnost předložit připomínky, bylo proto považováno za nesprávné a nepodložené.

(15)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz PET pocházejícího z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(16)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení po poskytnutí konečných informací. Slyšení se společností Svepol proběhlo dne 29. února 2024.

(17)

Společnost Svepol ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací tvrdila, že dva aspekty jednání Komise v tomto šetření porušují práva společnosti Svepol a dalších zúčastněných stran na obhajobu.

(18)

Za prvé společnost Svepol napadla to, že obecný informační dokument byl zveřejněn večer před začátkem čínských novoročních svátků, přestože k tomu neexistovalo žádné okamžité ani naléhavé procesní časové omezení. Podle společnosti Svepol období čínských státních svátků významně ovlivnilo a omezilo schopnost společnosti Svepol a vyvážejících výrobců uplatnit své právo na slyšení a předložit písemné důkazy k obecnému informačnímu dokumentu ve lhůtě stanovené Komisí.

(19)

Komise připomněla, že šetření zahájená podle článku 5 základního nařízení musí být dokončena v přísných zákonných lhůtách stanovených základním nařízením, které rovněž zahrnují řadu interních a externích procedurálních kroků. Komise uvedla, že v daném případě byla řádně dodržena minimální desetidenní lhůta pro předložení připomínek k poskytnutí konečných informací stanovená v čl. 20 odst. 5 základního nařízení. Současně se podle téhož článku lhůta stanoví „s ohledem na naléhavost věci“. Na stanovení lhůty pro odpovědi zúčastněných stran k obecnému informačnímu dokumentu je třeba nahlížet na základě těchto skutečností.

(20)

Kromě toho jsou okolnosti, za nichž by zúčastněné strany mohly čelit omezením při dodržování lhůt stanovených Komisí, řádně zohledněny a v řádně odůvodněných případech se povoluje prodloužení lhůt. To bylo vysvětleno v bodě 9 oznámení o zahájení, který stanoví, že „[c]o se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v oznámení o zahájení řízení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti “  (5). V projednávaném případě bylo společnosti Svepol na základě poskytnutého odůvodnění a při neexistenci výjimečných okolností přiznáno prodloužení lhůty o tři dny. Komise postupovala plně v souladu s oznámením o zahájení a se svými standardními postupy. Tvrzení, že Komise porušila právo společnosti Svepol nebo jiných zúčastněných stran na obhajobu, je proto neopodstatněné a muselo být zamítnuto.

(21)

Za druhé si společnost Svepol stěžovala na skutečnost, že smysluplná shrnutí dotazníků výrobců v Unii, která nemají důvěrnou povahu, po období šetření byla zúčastněným stranám zpřístupněna až na žádost společnosti Svepol a dva měsíce po předložení použitelných citlivých údajů výrobci v Unii. Kromě toho podle společnosti Svepol skutečnost, že zúčastněným stranám byla poskytnuta pouze smysluplná nedůvěrná shrnutí citlivých informací – z nichž Komise vycházela a na něž odkazovala v obecném informačním dokumentu – čtyři dny po zveřejnění obecného informačního dokumentu, nutně ovlivnila schopnost zúčastněných stran předložit důkazy a vyjádřit se k obecnému informačnímu dokumentu ve lhůtě stanovené Komisí.

(22)

Za prvé je třeba poznamenat, že obecný informační dokument obsahoval přesné souhrnné údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku o prodejních cenách, výrobních nákladech a ziskovosti, zatímco smysluplná nedůvěrná shrnutí odpovědí na dotazník obsahovala pouze indexy nebo rozpětí týkající se těchto citlivých informací a informací specifických pro danou společnost. Za druhé, jak uvedla společnost Svepol, byl problém chybějících smysluplných shrnutí napraven čtyři dny po zveřejnění obecného informačního dokumentu, takže společnost Svepol měla devět dní na to, aby je posoudila a zahrnula příslušné poznámky do svých připomínek k poskytnutí konečných informací. Za třetí, jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, společnosti Svepol bylo poskytnuto třídenní prodloužení lhůty pro odpověď na poskytnutí konečných informací. Vzhledem k tomu, že byl tento procesní aspekt neprodleně napraven, nemůže mít vliv na procesní práva zúčastněných stran v projednávané věci, a argumenty společnosti Svepol musely být tedy zamítnuty.

(23)

Nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku. Závěry uvedené v 18. až 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(24)

Definice dotčeného výrobku je uvedena v 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výrobkem, který je předmětem šetření, je polyethylentereftalát („PET“) s viskozitou 78 ml/g nebo vyšší, podle normy ISO 1628-5. Kromě stanovení viskozity se měří viskozitní číslo PET v roztoku PET v určitém rozpouštědle. Norma ISO specifikuje pět různých kombinací rozpouštědel, která lze použít pro měření:

(25)

Jelikož každé z použitých rozpouštědel může mít mírně odlišné viskozitní číslo, lze použít matematické vzorce pro převedení viskozitního čísla získaného v jednom rozpouštědle na viskozitní číslo, které by bylo získáno jiným rozpouštědlem.

(26)

Je třeba poznamenat, že podle dříve platné normy DIN 53728, nahrazené normou ISO 1628-5, se odkazovalo pouze na rozpouštědlo fenol/1,2-dichlorbenzen (50/50), uvedené výše v 24. bodě odůvodnění písm. a).

(27)

V zájmu jasnosti, jednotného uplatňování celními orgány členských států a souladu s předchozí průmyslovou normou je proto pro účely tohoto řízení dále upřesněno, že viskozita PET se měří v rozpouštědle fenol/1,2-dichlorbenzen (50/50) nebo se na něj převádí.

(28)

Pokud jde o definici výrobku, vyvážející výrobce Ceville, podporovaný vyvážejícím výrobcem INCOM Resources Recovery (Tianjin) Co., Ltd., v reakci na poskytnutí prozatímních informací zopakoval svou žádost o vyloučení rPET z definice výrobku, který je předmětem šetření, jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Obě zúčastněné strany poukázaly na odlišné stanovování cen pro rPET ve srovnání s prvotním PET (dále jen „vPET“), na cíle Unie v oblasti udržitelnosti spojené se zvýšením používání rPET a na skutečnost, že v současné době nedochází k dovozu rPET z ČLR do Unie.

(29)

Dotčený výrobek podle definice Komise zahrnoval dovoz jak vPET, tak rPET z ČLR, které konkurují vPET a rPET vyráběným výrobním odvětvím Unie. Skutečnost, že pro dva typy výrobku mohou existovat odlišné cenové metodiky, neodůvodňuje vyloučení z rozsahu šetření. Komise zjistila, že oba typy mají stejné fyzikální, technické a chemické vlastnosti, že si vzájemně konkurují a že mezi vPET a rPET existuje určitá míra zaměnitelnosti (viz například 254. a 293. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Tato zjištění nejsou zpochybněna rozdílem ve stanovování cen. Proto by nebylo vhodné ani účinné vyloučit rPET z rozsahu šetření. Kromě toho tvrzení, že nedocházelo k dovozu rPET, je nesprávné. K dovozu rPET z ČLR docházelo, i když během období šetření v omezené míře. V každém případě, jak je uvedeno výše, dospěla Komise k závěru, že oba typy výrobku si konkurují. Bylo tedy zjištěno, že dumpingový dovoz PET z ČLR, bez ohledu na to, zda se jedná o rPET nebo vPET, vede k hrozbě újmy pro výrobce PET v Unii.

(30)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se definice výrobku a obdobného výrobku, byly závěry uvedené v 33. až 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(31)

Po poskytnutí prozatímních informací se k prozatímním zjištěním dumpingu vyjádřili jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku, skupina Sanfame, a jeden dovozce, společnost Svepol.

(32)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny ve 40. až 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Po zveřejnění prozatímních opatření předložila skupina Sanfame připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení při současném šetření. Skupina Sanfame tvrdila, že některé výrobní činitele pro výrobu PET byly částečně dovezeny z jiných třetích zemí než z ČLR, které nejsou ovlivněny zkresleními, a že Komise proto měla použít skutečné dovozní ceny zaplacené výrobcem za dovážené suroviny namísto toho, aby na tyto náklady použila referenční hodnotu, neboť skutečné náklady odrážely ceny, které nejsou zkreslené, jelikož jsou určovány tržními silami.

(34)

Toto tvrzení Komise zamítla. I když skupina Sanfame ve své odpovědi na dotazník uvedla, že některé suroviny používané k výrobě PET dovezla z jiných třetích zemí než z ČLR, jasně a konzistentně nevysvětlila, jaká část těchto nákladů je získávána mimo ČLR a které z těchto nákladů nepodléhají zkreslením. Skupina Sunfame tedy své tvrzení týkající se zohlednění skutečných cen u určitého množství surovin dovážených za tržních podmínek nedoložila vhodnými důkazy. Protože však nebylo doloženo, že dovezené suroviny byly použity k výrobě PET na dovoz do Unie, Komise se rozhodla použít pro celé množství surovin použitých k výrobě PET referenční ceny a tvrzení společnosti zamítla.

(35)

Po zveřejnění prozatímních opatření předložily skupina Sanfame a společnost Svepol připomínky k rozhodnutí Komise použít k určení referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi Malajsii údaje společnosti MPI Polyester Industries (dále jen „MPI“).

(36)

Skupina Sanfame a společnost Svepol zopakovaly své připomínky k druhé poznámce týkající se zdrojů použitých k určení běžné hodnoty. V návaznosti na předchozí argumenty skupina Sanfame a společnost Svepol tvrdily, že díky integrovanému charakteru výroby společnosti Recron je tato společnost reprezentativnějším zástupcem než společnost MPI. Společnost Svepol rovněž tvrdila, že společnost Recron podobně jako čínští výrobci zařazení do vzorku ve své výrobě používá jako výchozí látku paraxylen, takže prodejní, režijní a správní náklady společnosti Recron jsou podobné prodejním, režijním a správním nákladům čínských výrobců.

(37)

Kromě toho společnost Svepol tvrdila, že Komise nedoložila, proč by se s finančními údaji společností MPI a Recron mělo zacházet odlišně. Společnost Svepol tvrdila, že v rozporu s předběžnými závěry Komise nic na internetových stránkách společnosti Recron nenasvědčuje tomu, že by se tato společnost zaměřovala především na složité výrobky, které jsou deriváty polyesteru. Kromě uvedení výrobní kapacity internetové stránky společnosti MPI neuváděly, že její hlavní činností, pokud jde o hodnotu nebo náklady, byla výroba PET pryskyřice. Na internetových stránkách se naopak uvádělo, že jak závod na pryskyřici, tak přádelna byly aktivně řízeny společně. Společnost Svepol dále tvrdila, že před tímto šetřením nikdy o MPI neslyšela, zatímco společnost Recron byla v tomto odvětví známým výrobcem.

(38)

Navíc tvrdila, že Komise tím, že dospěla k předběžnému závěru, že úroveň zisku a prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Recron není přiměřená, neposoudila údaje objektivně.

(39)

Jak skupina Sanfame ve svém podání připustila, veřejně dostupné údaje společnosti Recron neumožňují přesně určit význam PET v porovnání s celkovým obratem společnosti. Jinými slovy, snadno dostupné údaje nebyly specifické pro výrobu PET. Komise hledala nejbližší snadno dostupnou zástupnou společnost, včetně konsolidovaných informací o výrobci (výrobcích) působícím (působících) mimo jiné v oblasti podnikání týkající se výrobku, který je předmětem šetření. Společnost Recron je skutečně velkým podnikem, a jak uvádí na svých internetových stránkách (6), patří mezi největší světové společnosti působící v oblasti integrovaného polyesteru a textilu, jež se zaměřuje na složité výrobky, které jsou deriváty polyesteru. Společnost MPI, jak uvádí na svých internetových stránkách, se naopak zaměřuje především na výrobu PET pryskyřice (7). Komise proto dospěla k závěru, že společnost MPI je nejbližší, snadno dostupnou zástupnou společností, a rozhodla se nepoužít údaje společnosti Recron. Nové tvrzení, že integrovaný charakter společnosti Recron se více přibližuje charakteru čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, toto vyhodnocení nezměnilo. Jak již bylo popsáno, integrace se vztahuje i na složité derivátové výrobky, které jsou předmětem činnosti společnosti Recron a které nejsou součástí výrobku, který je předmětem šetření, a proto integrovaná výrobní struktura nebyla srovnatelná s charakterem výrobce PET pryskyřice.

(40)

Komise proto potvrdila své rozhodnutí použít pro stanovení přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku a pro výpočet běžné hodnoty údaje společnosti MPI.

(41)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny ve 139. až 140. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož Komise neobdržela žádné připomínky, potvrdila svá prozatímní zjištění.

(42)

Podrobnosti týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny jsou uvedeny ve 141. až 142. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož Komise neobdržela žádné připomínky, potvrdila svá prozatímní zjištění.

(43)

Po zamítnutí tvrzení popsaných v 33. a 35. bodě odůvodnění výše potvrdila Komise výpočet dumpingového rozpětí, jak je podrobně popsáno ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(45)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v 150. až 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v 152. až 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se objemu, podílu na trhu a ceny dovozu z dotčené země, Komise potvrdila své závěry týkající se těchto témat uvedené v 156. až 164. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

K této části prozatímního nařízení nebyly předloženy žádné připomínky.

(49)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních informací žadatel předložil revidované makroekonomické údaje za první čtvrtletí roku 2023 (tabulka 14 prozatímního nařízení) s ohledem na aktualizace podkladových údajů o výrobě rPET od odborníků z odvětví průmyslu, společnosti Wood Mackenzie, z nichž byly údaje o prodeji rPET extrapolovány. Tato změna vedla tomu, že údaje týkající se výroby PET výrobního odvětví Unie vykazovaly pokles přibližně o 33 700 tun a údaje týkající se objemu prodeje PET výrobního odvětví Unie vykazovaly snížení o více než 32 100 tun v prvním čtvrtletí roku 2023. To následně vedlo u údajů představujících spotřebu v Unii v uvedeném čtvrtletí k odpovídajícímu poklesu, jak je uvedeno v tabulce 14 prozatímního nařízení. Tato změna však nezměnila zaznamenané trendy, a proto neměla na výsledek posouzení Komise žádný vliv. Poté, co Eurostat aktualizoval údaje o dovozu za první čtvrtletí roku 2023 (z 134 604 tun na 127 608 tun), podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v prvním čtvrtletí roku 2023 snížil přibližně o jeden procentní bod (z 63 % na 62 %), zatímco podíl čínského dovozu na trhu zůstal na stejné úrovni.

(50)

Podle sdružení UNESDA údaje, které žadatel poskytl v říjnu 2023 (dále jen „říjnové údaje“) a které Komise použila pro zjištění prozatímní újmy, nezohledňovaly údaje ve spisu poskytnuté sdružením UNESDA. Sdružení UNESDA poukázalo na významné rozdíly v údajích poskytnutých žadatelem v průběhu šetření.

(51)

Za prvé, říjnové údaje poskytnuté žadatelem představovaly konečnou odpověď žadatele na dotazník Komise týkající se makroukazatelů, který následoval po řadě žádostí o nápravu nedostatků v údajích zjištěných Komisí, které byly zaslány žadateli. Zdůrazňuje se, že žádosti ohledně nedostatků vyplynuly z dalšího zjišťování skutečností Komisí a z různých podání předložených v průběhu šetření zúčastněnými stranami, zejména sdružením UNESDA.

(52)

Za druhé, říjnové údaje odrážely ověřené údaje týkající se spolupracujících společností a nejlepší dostupné a podložené údaje týkající se výrobců rPET v Unii. Sdružení UNESDA nedoložilo, proč by říjnové údaje měly být považovány za nesprávné nebo nereprezentativní. Nevysvětlilo, proč by se Komise měla místo toho uchýlit k použití jiných údajů, ani do jaké míry jsou údaje, na které UNESDA odkazuje, podrobnější nebo přesnější než říjnové údaje.

(53)

Po poskytnutí prozatímních i konečných informací sdružení UNESDA zpochybnilo provedené revize makroekonomických údajů a uvedlo, že žadatel podhodnotil prodej, výrobu a spotřebu v Unii použitím informací z různých zdrojů, zdvojnásobením využití pro vlastní spotřebu a smíšením údajů pro vPET a rPET za tímto účelem.

(54)

Tvrzení sdružení UNESDA o manipulaci s údaji byla neopodstatněná. Komise vynaložila při řešení nedostatků zjištěných v makroekonomických údajích značné úsilí, zejména pokud jde o rPET. Všechny zúčastněné strany poskytly svá stanoviska a údaje a Komise se rozhodla použít údaje od společností Wood Mackenzie a PRE (Plastic Recyclers Europe – zastřešující sdružení zastupující výrobce rPET) z důvodů uvedených v 56. až 57. bodě odůvodnění níže. O opravy, které vedly k aktualizaci říjnových údajů, Komise požádala proto, aby použité údaje odrážely průběžné odpovědi a/nebo ověřené údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(55)

Kromě toho sdružení UNESDA odkazovalo na zprávu o trhu PET za rok 2022 a provozní poměr výrobců rPET zahrnutých do této zprávy jako základ pro odhad výroby a zpochybnilo použití údajů společnosti Wood Mackenzie pro odhad výroby rPET.

(56)

Komise řádně zvážila různé stávající zdroje a snažila se určit nejspolehlivější a nejobjektivnější zástupnou hodnotu v případě neexistence přesných údajů o rPET. Použití zprávy o trhu PET za rok 2022 bylo shledáno nevhodným ze dvou důvodů: jako referenční rok pro stanovení provozní kapacity zpráva použila pouze rok 2020 a zahrnovala údaje za Spojené království, Švýcarsko a Norsko. Na druhé straně údaje od společnosti Wood Mackenzie obsahovaly roční údaje o spotřebě vloček (tj. výroba rPET) a týkaly se výhradně výroby výrobního odvětví Unie. Společnost Wood Mackenzie dokonce rozlišovala mezi potravinářskou a nepotravinářskou výrobou rPET a chemickou recyklací, a proto byla celkově považována za spolehlivější a podložený zdroj informací. V každém případě, i kdyby byla pro odhad výroby rPET použita zpráva o trhu PET, dopad na ukazatele by byl minimální (8) a závěry Komise pro účely stanovení hrozby újmy v tomto případě by se nezměnily.

(57)

Kromě toho sdružení UNESDA uvedlo, že Komise nezohlednila podrobné informace o výrobcích rPET v Unii, včetně identifikace společností a jejich výrobní kapacity za posuzované období. Sdružení UNESDA si však protiřečilo tvrzením, že souhrnné roční informace o výrobní kapacitě v Unii, které poskytlo sdružení PRE (9) a které Komise nakonec použila ve svém posouzení, přesně odpovídaly údajům poskytnutým uživateli. Jak bylo uvedeno výše, Komise vyhodnotila různé zdroje a rozhodla se použít ten, který byl považován za nejspolehlivější – což byly v případě výrobní kapacity rPET údaje zastřešujícího sdružení zastupujícího výrobce rPET (PRE).

(58)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 170. až 182. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly k mikroekonomickým ukazatelům vzneseny připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 183. až 198. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Po posouzení popsaném ve 197. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise analyzovala údaje za dobu po období šetření, jak je uvedeno v tabulce 1 níže (prodejní ceny v Unii, výrobní náklady Unie, ziskovost v Unii a objem a ceny čínského dovozu za druhé a třetí čtvrtletí roku 2023).

Tabulka 1

Prodejní ceny / výrobní náklady / ziskovost v Unii a objem/ceny čínského dovozu za druhé a třetí čtvrtletí roku 2023

(61)

Kromě toho Komise v reakci na argumenty zúčastněných stran (zejména uvedené v 82., 93. a 125. bodě odůvodnění) v tabulce 2 níže nastínila údaje o mikroekonomických ukazatelích (prodejní cena v Unii a výrobní náklady Unie) za období šetření na podrobnější čtvrtletní úrovni.

Tabulka 2

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii během období šetření a v prvním čtvrtletí roku 2023

(62)

Komise dospěla ke konečnému závěru, že výrobní odvětví Unie bylo negativně ovlivněno dovozem z ČLR, zejména na konci období šetření, ale ne do takové míry, aby výrobní odvětví Unie během posuzovaného období utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(63)

Komise proto přistoupila k analýze hrozby podstatné újmy v souladu s čl. 3 odst. 9 základního nařízení.

(64)

Jak je uvedeno ve 197. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise pokračovala ve své výhledové analýze po uložení prozatímních opatření tím, že shromáždila údaje z druhého a třetího čtvrtletí roku 2023, zejména pokud jde o ziskovost výrobců v Unii, prodejní ceny a výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku ve srovnání s dovozními cenami z ČLR (viz tabulka 1). Poté Komise analyzovala, zda tyto další údaje potvrdí nebo zneplatní zjištění založená na údajích z období šetření a prvního čtvrtletí roku 2023 (pro podrobnější údaje o učiněných zjištěních viz zejména 79., 96., 119. a 126. bod odůvodnění).

(65)

V oddíle 5.3 se Komise zabývá všemi připomínkami, které obdržela po uložení prozatímních antidumpingových opatření a které byly po přezkumech a dodatečné analýze provedené v konečné fázi stále relevantní.

(66)

Jak je uvedeno ve 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz z dotčené země v období mezi rokem 2019 a obdobím šetření podstatně vzrostl ze 192 941 tun na 305 055 tun.

(67)

Z dostupných údajů pro další období od července do září 2023 vyplývá, že čínský dumpingový dovoz, je-li vyjádřen na základě měsíčních průměrů, se začal ve srovnání s obdobím šetření a dobou po období šetření do června 2023 snižovat.

Tabulka 3

Objem čínského dovozu v době po období šetření

(68)

Komise tedy zjistila, že trend rostoucího objemu se po druhém čtvrtletí roku 2023 zastavil. Při posuzování významu a spolehlivosti těchto údajů pro potvrzení nebo zneplatnění analýzy hrozby újmy však Komise rovněž zjistila, že pokles průměrného měsíčního objemu čínského dovozu od července do září 2023 (ve srovnání s rokem 2022) lze přičíst odrazujícímu účinku i) zahájení stávajícího řízení dne 30. března 2023 se zřetelnou možností přijetí prozatímních opatření ve lhůtě nejvýše osmi měsíců a ii) žádosti žadatele o celní evidenci podané dne 31. května 2023. Jinými slovy, údaje z doby po období šetření do června 2023, bezprostředně poté, co žadatel podal žádost o celní evidenci, potvrzují, že došlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu zaznamenaného během posuzovaného období. Významné snížení objemu dovozu od června 2023 neruší platnost tohoto závěru, neboť pravděpodobně jde o důsledek žádosti o celní evidenci dovozu s ohledem na zpětné uplatnění cla. Taková žádost, zejména s přihlédnutím k tomu, že v tomto okamžiku neexistoval žádný náznak výše cel, která by mohla být uložena, měla nevyhnutelný odrazující účinek na objem dovozu. Z toho vyplývá, že značná míra nárůstu dovozu od roku 2021 dále, jak potvrzují údaje z doby po období šetření, naznačuje pravděpodobnost významného zvýšení objemu dovozu ve smyslu čl. 3 odst. 9 písm. a) základního nařízení.

(69)

Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací sdružení UNESDA tvrdilo, že na základě údajů Eurostatu se dovoz z Číny v roce 2023 snížil o 20 % a není důvod předpokládat, že se dostane na úroveň roku 2022. Jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění, zatímco trend rostoucího objemu čínského dovozu se po druhém čtvrtletí roku 2023 zastavil, zahájení tohoto šetření, jakož i žádost o celní evidenci měly nevyhnutelný odrazující účinek na objem dovozu. Proto bylo tvrzení sdružení UNESDA zamítnuto.

(70)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CPCIF rovněž vzneslo následující argumenty týkající se „odrazujícího účinku“ stanoveného Komisí v 68. bodě odůvodnění.

(71)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že významný pokles dovozu ve čtvrtém čtvrtletí období šetření ukazuje, že pokles objemu čínského dovozu již probíhal dříve, než se mohl projevit jakýkoli údajný „odrazující účinek“. Komise uvedla, že existence odrazujícího účinku se týkala doby po období šetření a že dočasný pokles dovozu během posledního čtvrtletí období šetření nemá vliv na platnost závěru uvedeného v 68. bodě odůvodnění. Ve skutečnosti se čínský dovoz během celého posuzovaného období výrazně zvýšil a pokles dovozu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 následoval po nepřetržitém a prudkém nárůstu dumpingového dovozu v předchozích čtvrtletích, přičemž v prvním čtvrtletí po období šetření následoval další nárůst. Takový pokles ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 by tedy nemohl zneplatnit zjištění Komise, že by v blízké budoucnosti došlo k dalšímu zvyšování dovozu, pokud by opatření nebyla přijata.

(72)

Kromě toho sdružení CPCIF ve vztahu k „odrazujícímu účinku“ tohoto šetření tvrdilo, že odůvodnění Komise musí být podloženo konkrétními důkazy, a nikoli pouhými domněnkami. Podle sdružení CPCIF pouhý závěr, že snížení objemu dovozu je „pravděpodobným účinkem“ zahájení šetření nebo žádosti o celní evidenci, nepředstavuje skutečný důkaz ani objektivní posouzení.

(73)

Za prvé, jak jasně vyplývá z 68. bodu odůvodnění posuzovaného v celém rozsahu, Komise zjistila odrazující účinek zahájení stávajícího řízení, jakož i žádosti o celní evidenci objemu dovozu. Za druhé, dosažený závěr vychází z objektivního posouzení jednoznačných, potvrzujících a ověřitelných informací o dovozu zveřejněných Eurostatem. Je pouze logické, že zahájení šetření následované možností celní evidence dovozu za účelem zpětného uložení případného cla neznámého rozsahu by mělo na dovozce PET v Unii odrazující účinek. Tento účinek je jasně patrný v dovozních statistikách. Kromě toho, jak je vysvětleno níže, zúčastněné strany neposkytly žádné jiné platné vysvětlení pro podstatně nižší objem dovozu po zahájení šetření a žádosti o celní evidenci dovozu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(74)

V neposlední řadě sdružení CPCIF uvedlo, že minulé trendy dovozu (s odkazem na pokles čínského dovozu PET v průběhu roku 2018 nebo 2021) ukazují, že trvalý pokles dovozu nesouvisí se zahájením antidumpingových šetření; podle sdružení CPCIF je proto tvrzení o „odrazujícím účinku“ vyplývajícím ze zahájení současného šetření a žádosti o celní evidenci neopodstatněné. Nebylo sice zpochybněno, že není vyloučeno, že jiné činitele, které nesouvisejí s antidumpingovým šetřením (jako je dramatický nárůst přepravních sazeb zaznamenaný v roce 2021), vedly v minulosti k poklesu dovozu. V době po období šetření však sdružení CPCIF nepředložilo žádné důkazy o tom, že by za pokles v daném případě byly odpovědné jiné činitele a že tento pokles nelze přičíst zahájení tohoto šetření a podání žádosti o celní evidenci, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění. Tvrzení sdružení CPCIF byla proto zamítnuta.

(75)

Po poskytnutí konečných informací společnost Svepol tvrdila, že jakýkoli pokles objemu dovozu, který Komise poprvé zaznamenala v červnu 2023, musí nutně odrážet obchodní trend, který započal několik měsíců před zahájením tohoto šetření, konkrétně návrat nákladů na přepravu kontejnerů na běžnou úroveň, což vedlo k ukončení přepravy kusového nákladu. V této souvislosti společnost Svepol uvedla, že mezi jednáním o prodeji, tj. okamžikem, kdy je výrobek objednán z ČLR, a dovozem do Unie existuje značná prodleva. Společnost Svepol dále připomněla, že průměrná doba od podání objednávky na přepravu kusového nákladu do jeho dodání v EU se pohybovala v rozmezí 4 až 6 měsíců.

(76)

Jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění, odrazující účinek na čínský dovoz v době po období šetření mělo již zahájení stávajícího řízení dne 30. března 2023. Kromě toho, i když doba tranzitu může být v případě kusového nákladu delší, byla přeprava kusového nákladu po normalizaci přepravních sazeb a v době po období šetření ukončena. Obvyklá doba přepravy standardních kontejnerů by netrvala déle než 2–3 měsíce (10), takže i po zohlednění prodlevy mezi jednáním o prodeji a skutečným dovozem, a i když se vezme v úvahu, že poslední zásilka kusového nákladu přišla v březnu 2023 (viz 103. bod odůvodnění), byl by vysoký objem dovozu ve druhém čtvrtletí roku 2023 přičítán zásilkám ve standardních kontejnerech. Z toho vyplývá, že pokles dovozu v červnu 2023 by byl způsoben událostmi z dubna 2023. Pokles objemu čínského dovozu v červnu 2023 lze proto vysvětlit spíše odrazujícím účinkem zahájení šetření na konci března 2023 než přechodem od kusového nákladu k běžným kontejnerům. V dubnu a květnu 2023, tj. po poslední zásilce kusového nákladu v březnu, pokračoval významný objem dovozu z Číny v kontejnerech, a proto tento pokles objemu dovozu z Číny od června 2023 nemohl být způsoben tímto přechodem.

(77)

Pokud jde o význam kusového nákladu a jeho vztah k kontejnerové přepravě, společnost Svepol ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že věcně správná analýza by ukázala, že nárůst v roce 2022 byl výsledkem toho, že v důsledku prudkého nárůstu nákladů na kontejnerovou přepravu byla Čína jedinou vyvážející zemí, která byla schopna dodávat do EU kusové náklady, a získat tak konkurenční výhodu oproti ostatním zemím vyvážejícím PET. Jakmile se náklady na přepravu kontejnerů vrátily na běžnou úroveň, Čína tuto výhodu ztratila, což logicky vedlo k poklesu objemu dovozu z Číny a zvýšení dovozu z jiných zdrojů. Podle tohoto odůvodnění by Čína v roce 2022 díky svým kapacitám dodávat kusový náklad (do určité míry) přebrala objem dovozu z ostatních zemí vyvážejících PET v době před krizí, a poté by se tento objem vrátil dotčeným třetím zemím, protože krize skončila a Čína ztratila svou konkurenční výhodu. Tato analýza není podložena skutkovými okolnostmi projednávaného případu. Jak dokazuje tabulka 16 v prozatímním nařízení, všechny hlavní země vyvážející PET, Egypt, Turecko a Vietnam, v roce 2022 neztratily, nýbrž získaly podíl na trhu, což společnost Svepol nezpochybnila. Teorie, podle níž Čína ve třetím čtvrtletí roku 2023 ztrácí svou konkurenční výhodu v dopravě a třetí země opět získávají svůj dříve ztracený podíl na trhu, je tedy mylná. Čína nikdy nezískala podíl na trhu na úkor těchto zemí. Jak je uvedeno v tabulce 14 prozatímního nařízení, jediný, kdo mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a prvním čtvrtletím roku 2023 ztratil významný podíl na trhu, bylo výrobní odvětví Unie, které během uvedeného období ztratilo 11 procentních bodů podílu na trhu. Z toho vyplývá, že pokles dovozu čínského PET od června 2023 nelze přičítat tomu, že jiné země vyvážející PET znovu získaly podíl na trhu, který nikdy v roce 2022 neztratily, nýbrž zahájení antidumpingového šetření proti dovozu z Číny tři měsíce předtím.

(78)

Jak je uvedeno ve 230., 231. a 233. bodě odůvodnění, jakož i v tabulce 14 prozatímního nařízení, ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku dosáhla neudržitelné úrovně –12 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a –11 % v prvním čtvrtletí roku 2023, kdy po soustavném nárůstu dovozu byl čínský tlak na ceny nejcitelnější.

(79)

Dodatečné informace shromážděné za dobu po období šetření prokázaly, že negativní trend ziskovosti výrobců v Unii pokračuje (viz tabulka 1), přičemž ztrátová úroveň byla stanovena na –11 % ve druhém a –13 % ve třetím čtvrtletí roku 2023.

(80)

Podle společnosti Svepol byla skutečnost, že dovoz z ČLR nezpůsobil pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a v prvním čtvrtletí roku 2023, potvrzena tím, že ziskovost výrobců v Unii v roce 2023 nadále klesala, přestože objem dovozu z ČLR se od června 2023 výrazně snížil.

(81)

Komise nesouhlasí s tím, jak Svepol vykládá skutkové okolnosti. Komise zjistila (na základě vysvětlení poskytnutých zúčastněnými stranami), že mezi jednáním o prodeji, tj. okamžikem, kdy je výrobek objednán z ČLR, a dovozem do Unie existuje značná prodleva. Čínský prodej a prodej v Unii si v okamžiku, kdy je prodej sjednán, konkurují. Navíc, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění, významný pokles objemu dovozu od června 2023 nesouvisí s žádnou konkrétní tržní silou, ale spíše s antidumpingovým šetřením a zejména s žádostí o celní evidenci. Snížení objemu dovozu pozorované od června 2023 odráželo pravděpodobnou snahu dovozců o to, aby byly co nejméně vystaveni případným antidumpingovým clům se zpětnou platností, avšak neodstranilo cenový tlak působený čínským dumpingovým dovozem, kterému v této fázi nebránilo žádné opatření. Není tedy překvapivé, že i když statistiky ukázaly pokles dumpingového dovozu, zůstalo výrobní odvětví Unie ztrátové a nezotavilo se okamžitě.

(82)

Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací sdružení CPCIF (sdružení čínských výrobců PET) uvedlo, že Komise neposkytla žádné čtvrtletní údaje o cenách výrobního odvětví Unie během období šetření ani neposkytla žádné informace o cenách v Unii po období šetření, a v důsledku toho Komise objektivně nezkoumala ceny ani cenové účinky na základě skutečných důkazů. Sdružení CPCIF rovněž uvedlo, že v prozatímním nařízení nebyly pro dobu po období šetření poskytnuty žádné informace o dovozu z ČLR, který uskutečnily společnosti výrobního odvětví Unie, jež podaly podnět.

(83)

Jak je uvedeno v 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie prodávalo v posledním čtvrtletí období šetření a v prvním čtvrtletí po období šetření pod výrobními náklady. Komise proto na základě skutečných důkazů objektivně zkoumala účinky čínského dumpingového dovozu na ceny v Unii. Skutečnost, že konkrétní údaje za čtvrtletí v období šetření a po období šetření o prodejních cenách v Unii, výrobních nákladech Unie a dovozních cenách a objemu dovozu zahrnujícím dovoz výrobců v Unii, kteří podali podnět, (které jsou nyní pro úplnost a přehlednost uvedeny v tabulce 1 a tabulce 2) nebyly dříve v prozatímním nařízení uvedeny, nevyvrátila závěr, k němuž Komise nakonec dospěla.

(84)

Sdružení CPCIF uvedlo, že posouzení Komise v prozatímním nařízení vycházelo z nepřesných údajů o dovozu. Podle CPCIF vykázal Eurostat objem čínského dovozu v první polovině roku 2023 ve výši 216 560 tun, což je v rozporu s tvrzením Komise, že objem činí 223 558 tun. Podobně dovoz zaznamenaný za odpovídající období v roce 2022 činil 144 706 tun, což se lišilo od údaje 139 672 tun zjištěného Komisí. V důsledku toho by meziroční nárůst čínského dovozu byl nižší než 50 %, a nikoli 60 %, jak uváděla Komise.

(85)

Posouzení Komise v prozatímním nařízení vycházelo z údajů o dovozu vykázaných v době získání údajů pro prozatímní fázi šetření. Rozdíl mezi údaji použitými Komisí a údaji získanými sdružením CPCIF spočíval v okamžiku, kdy byly údaje získány od Eurostatu. To je způsobeno různými občasnými aktualizacemi údajů vykazovaných Eurostatem. Bez ohledu na to by revidované údaje v žádném případě nemohly vyvrátit nebo jinak změnit posouzení Komise a zjištění učiněná v 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení by zůstala v podstatě stejná, tj. že byla zjištěna významná míra nárůstu dumpingového dovozu na trh Unie, což naznačuje pravděpodobnost podstatného zvýšení dovozu.

(86)

Společnost Svepol a sdružení UNESDA uvedly, že nepatrné zvýšení podílu čínského dovozu na trhu o 1 až 1,5 % během posuzovaného období nemůže být základem pro zjištění hrozby újmy. Společnost Svepol dále provedla srovnání vývoje podílu čínského dovozu na trhu a dovozu z jiných třetích zemí a poukázala na rychle rostoucí podíl Turecka, Vietnamu a Egypta na trhu (souhrnný nárůst podílu na trhu o 5 procentních bodů).

(87)

Za prvé, zvýšení čínského podílu na trhu o 1 až 1,5 % se týkalo podílu na trhu po odečtení čínského dovozu výrobním odvětvím Unie. V této souvislosti není jasné, jaký byl podíl dovozu z jiných třetích zemí uskutečněného výrobním odvětvím Unie a jeho společnostmi ve spojení, a proto srovnání provedené společností Svepol nelze považovat za spravedlivé a objektivní. Kromě toho společnost Svepol shrnula růst podílu na trhu za ostatní velké vyvážející země a porovnala tento souhrnný údaj s čínským dovozem.

(88)

Bez ohledu na výše uvedené se Komise při určování významné míry nárůstu dumpingového dovozu, v rozporu s tvrzením stran nespoléhala výhradně na zvýšení podílu čínského dovozu na trhu během celého posuzovaného období. Takový přístup by nebyl vhodný vzhledem ke skutečnostem tohoto případu, a zejména k tomu, že hrozba újmy se projevila až na konci období šetření. Jak je uvedeno ve 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla provedena podrobnější analýza, která posuzovala vývoj podílu dumpingového dovozu na trhu v příslušných obdobích, tj. srovnání roku 2021 s obdobím šetření a první poloviny roku 2022 s první polovinou roku 2023. Toto posouzení prokázalo významnou míru nárůstu, což naznačuje pravděpodobnost podstatného zvýšení dovozu z ČLR. Tvrzení společnosti Svepol a sdružení UNESDA bylo proto zamítnuto.

(89)

Po poskytnutí konečných informací sdružení UNESDA tvrdilo (s odkazem na skutečnost, že 45–62 % nárůstu dovozu z Číny, k němuž došlo v období šetření, připadalo na žadatele), že není důvod předpokládat, že se dovoz opět výrazně zvýší, pokud výrobní odvětví Unie neobnoví dovoz z Číny. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že zjištění hrozby újmy nezávisí na dovozu výrobního odvětví Unie, a jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento dovoz nemá na analýzu újmy provedenou Komisí vliv.

(90)

Sdružení CPCIF napadlo údajné zjištění Komise, že uložení opatření na ochranu obchodu některými zeměmi zcela znemožnilo čínským vývozcům získat přístup na tyto trhy. CPCIF dále uvedlo, že Komise nepřezkoumala alternativní vývozní trhy v období šetření ani v době po období šetření. Sdružení CPCIF odkazovalo na trhy, jako je Indonésie, Indie nebo Japonsko, a na jejich významnou dovozní kapacitu a/nebo jejich značný dovoz z ČLR v září 2023, a to navzdory existenci opatření na ochranu obchodu. Sdružení CPCIF po poskytnutí konečných informací zopakovalo své argumenty.

(91)

Za prvé Komise nedospěla k závěru, že uložení opatření na ochranu obchodu některými zeměmi zcela znemožnilo čínským vývozcům získat přístup na tyto trhy. Ve 217. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že některé trhy jsou pro čínské vyvážející výrobce stále obtížněji dostupné (avšak nikoli zcela nedostupné). Za druhé, v rozporu s tvrzením CPCIF byly vývozní trhy s čínským PET řádně přezkoumány. Jak je uvedeno ve 220. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žádná z ostatních čínských destinací pro vývoz PET, s výjimkou Ruské federace, se neblížila objemu vývozu do Unie během období šetření. Tento trend navíc pokračoval i v době po období šetření, v první polovině roku 2023. Statistické údaje ukázaly, že Unie je hlavní vývozní destinací pro vývoz PET z ČLR a že při neexistenci opatření bude velká část čínské nadbytečné kapacity pravděpodobně zaměřena na vývoz do Unie. Zúčastněné strany nepředložily žádné podložené argumenty, které by toto zjištění zneplatnily. Pro účely této analýzy nebyly navíc údaje o čínském vývozu do Unie a jejich srovnání s vývozem na jiné trhy od druhé poloviny roku 2023 považovány za reprezentativní vzhledem k odrazujícímu účinku, který toto šetření mělo na úroveň čínského dovozu (viz 68. bod odůvodnění). Komise dále odkazovala na posouzení uvedené ve 221. a 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které zůstalo v platnosti.

(92)

V reakci na poskytnutí konečných informací sdružení CPCIF tvrdilo, že Komise při posuzování pravděpodobnosti podstatného zvýšení dumpingového dovozu do Unie s odvoláním na odrazující účinek v podstatě ruší účel čl. 3 odst. 9 písm. b) základního nařízení, který se týká toho, do jaké míry mohou dodatečný vývoz vstřebat ostatní vývozní trhy. Bylo připomenuto, že Komise řádně analyzovala dostupnost ostatních vývozních trhů, zejména v období rozhodném pro zjištění hrozby újmy, a zabývala se veškerými věcnými připomínkami vznesenými v tomto ohledu (viz 217., 220. až 221. bod odůvodnění prozatímního nařízení, jakož i 91. bod odůvodnění). Jak jasně vyplývá z 91. bodu odůvodnění, odkaz na odrazující účinek se omezuje na dobu po období šetření ve druhé polovině roku 2023 a nepředstavuje jediné odůvodnění pro zjištění učiněná Komisí v souvislosti s čl. 3 odst. 9 písm. b) základního nařízení.

(93)

Společnost Svepol zdůraznila, že hrozba podstatné újmy musí být zjištěna pro období, ve kterém k ní údajně došlo, tj. pro čtvrté čtvrtletí roku 2022 a první čtvrtletí roku 2023. Společnost Svepol tvrdila, že Komise neposkytla žádné důkazy o cenovém podbízení ze strany čínských vyvážejících výrobců ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a prvním čtvrtletí roku 2023 a že toto údajné cenové podbízení vedlo k poklesu cen a ziskovosti výrobního odvětví Unie. Společnost Svepol dále uvedla, že i kdyby Komise ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a prvním čtvrtletí roku 2023 zjistila cenové podbízení, neprokázala, že došlo ke stlačení nebo snížení cen v důsledku dovozu PET z ČLR během posuzovaného období, v období šetření, a zejména ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a v prvním čtvrtletí roku 2023, a to navzdory předběžnému závěru, že tomu tak bylo.

(94)

Po poskytnutí konečných informací společnost Svepol i nadále tvrdila, že Komise v analýze hrozby újmy měla posoudit, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie existuje značné cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu nebo zda tento dovoz jinak významnou měrou způsobil pokles cen nebo zabránil významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací sdružení CPCIF rovněž uvedlo, že nejnovější údaje za třetí čtvrtletí roku 2023, které mají zásadní význam pro analýzu hrozby újmy provedenou Komisí, naznačují, že čínské dovozní ceny se vůči prodejním cenám v Unii nepodbízejí.

(95)

Komise nesouhlasí s tím, že byla povinna vypočítat cenové podbízení za čtvrtletní období v rámci období šetření. Jak uvedl Soudní dvůr ve věci Giant Electric (11), Komise není podle čl. 3 odst. 3 základního nařízení povinna určit cenové podbízení a může založit svou analýzu újmy, a tudíž příčinnou souvislost, na jiných cenových jevech uvedených v čl. 3 odst. 3 základního nařízení, jako je významný pokles cen výrobního odvětví Unie nebo zabránění významnou měrou růstu cen. Komise rovněž nesouhlasí s tím, že její analýza cen nebyla dostatečně podrobná, když vzala v úvahu nejen informace za období šetření, ale posuzovala také situaci dumpingového dovozu i výrobního odvětví Unie na čtvrtletním základě pro období šetření a po období šetření. Komise dále zkoumala čtvrtletní informace o objemu a cenách čínského dovozu, jakož i o výrobě, prodeji, cenách a nákladech výrobního odvětví Unie (viz tabulka 14 prozatímního nařízení a tabulka 1 a tabulka 2 tohoto nařízení). Jak již bylo zřejmé z údajů a analýzy ve 222. až 224. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dospěla Komise k závěru, že vzhledem k velkému přílivu čínského dumpingového dovozu v období šetření za ceny podbízející se cenám výrobního odvětví Unie bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit v posledním čtvrtletí období šetření a v prvním čtvrtletí po období šetření své ceny, což vedlo ke ztrátové situaci v těchto dvou čtvrtletích. Pokračující velký objem čínského dovozu za klesající ceny po období šetření, zejména v prvním čtvrtletí roku 2023, ukázal další posun k tomuto dumpingovému dovozu za ceny, které výrazně stlačovaly ceny výrobců v Unii.

(96)

Vývoj těchto negativních trendů je dále pozorován při pohledu na údaje po období šetření týkající se prodejních cen, výrobních nákladů a ziskovosti za druhé a třetí čtvrtletí roku 2023 (viz tabulka 1). Průměrné prodejní ceny i výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku ukázaly, že na rozdíl od prvních tří čtvrtletí období šetření byly od posledního čtvrtletí období šetření do třetího čtvrtletí roku 2023 prodejní ceny výrobců v Unii čínským dovozem stlačovány pod úroveň výrobních nákladů.

(97)

Kromě toho srovnání údajů o prodeji v Unii s vývozními cenami vyvážejících výrobců zařazených do vzorku za čtvrté čtvrtletí roku 2022 ukázalo, že čínské ceny byly výrazně (o 8 %) nižší než ceny v Unii. Výrobní odvětví Unie proto nejenže čelilo výraznému cenovému podbízení během celého období šetření, ale také na konci období šetření, kdy se hrozba újmy projevila.

(98)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CPCIF tvrdilo, že Komise neodůvodnila, proč přičítala stlačení cen dumpingovému dovozu, zejména s ohledem na to, že pokles cen od 4. čtvrtletí roku 2022 přesně odrážel pokles nákladů domácího výrobního odvětví. Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění výše, od posledního čtvrtletí období šetření do třetího čtvrtletí roku 2023 byly prodejní ceny výrobců v Unii čínským dovozem stlačeny pod úroveň výrobních nákladů. I když prodejní ceny výrobního odvětví Unie mohly klesat podobným tempem jako výrobní náklady, tento trend nevysvětluje, proč prodejní ceny zůstaly pod výrobními náklady.

(99)

Sdružení CPCIF zpochybnilo zjištění Komise uvedené v prozatímním nařízení, že „čínský dumpingový dovoz vykázal významný nárůst během posuzovaného období, ale že tento trend nebyl zastaven nebo zvrácen v období po šetření“, přičemž odkazovalo na významný pokles dovozu od června 2023. Sdružení CPCIF zopakovalo své tvrzení po poskytnutí konečných informací a dodalo, že Komise v rozporu s prozatímním nařízením připustila, že trend rostoucího objemu se po druhém čtvrtletí roku 2023 zastavil.

(100)

Pokles objemu čínského dovozu od června 2023 lze vysvětlit odrazujícím účinkem tohoto šetření uvedeným v 68. bodě odůvodnění. Tento pokles objemu dovozu je pouze dočasný a tento trend by se obrátil, pokud by nebyla uložena žádná opatření. Kromě toho neexistuje žádný rozpor mezi zjištěními uvedenými v prozatímním nařízení (kde je zkoumán trend do 1. čtvrtletí roku 2023 včetně) a konečnými zjištěními uvedenými v tomto nařízení, přičemž se uvádí, že trend rostoucího objemu se po druhém čtvrtletí roku 2023 zastavil. Proto bylo tvrzení sdružení CPCIF zamítnuto.

(101)

Sdružení CPCIF dále tvrdilo, že údaje z doby po období šetření uvedené v prozatímním nařízení, zejména pozitivní vývoj produktivity, objem prodeje v Unii a ziskovost v prvním čtvrtletí roku 2023 ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2022, nepředstavují důkazní základ pro tvrzení o hrozbě újmy způsobené čínským dovozem PET.

(102)

I když ukazatele popsané sdružením CPCIF vykazovaly pozitivní trend, je třeba je vnímat v širším kontextu a porovnat je především se situací v období před zjištěním hrozby újmy (viz 238. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Tato analýza, dále podpořená dalšími údaji o ziskovosti za druhé a třetí čtvrtletí roku 2023 (viz tabulka 1), jasně ukázala, že výrobní odvětví Unie se nacházelo v nestabilní situaci, která by se v případě neexistence opatření mohla změnit v podstatnou újmu.

(103)

Společnost Svepol tvrdila, že prozatímní nařízení se nezabývalo dopadem přechodu čínských vyvážejících výrobců na kusový náklad během období šetření. Podle společnosti Svepol vedl prudký nárůst přepravních nákladů během druhé části roku 2021 a po většinu období šetření k tomu, že se uživatelé a dovozci PET v Unii uchýlili ke kusovému nákladu namísto standardní kontejnerové přepravy, čímž se objem dovozu z ČLR zvýšil. Společnost Svepol tvrdila, že konkurenční výhoda čínských kusových nákladů byla pouze dočasná a že po normalizaci nákladů na kontejnerovou přepravu skončila – což bylo zejména prokázáno poklesem dovozu PET z ČLR ve druhém čtvrtletí roku 2023 po posledním kusovém nákladu v březnu 2023 (12). Po poskytnutí konečných informací sdružení UNESDA rovněž tvrdilo, že vzhledem k tomu, že náklady na přepravu se vracejí na obvyklou úroveň a dovoz volně loženého nákladu nebyl úspěšný, nebylo odůvodněné předpokládat, že existuje pravděpodobnost opětovného zvýšení dovozu z Číny.

(104)

Ačkoli se uznává, že velká část dodávek PET z ČLR v roce 2022 dorazila na plavidlech pro kusový naklad, jak je uvedeno v prozatímním nařízení (viz 228. bod odůvodnění), začaly se náklady na dopravu po dosažení nejvyšších hodnot, které trvaly do poloviny roku 2022, normalizovat. Nicméně nárůst čínského dovozu byl pozorován soustavně až do druhé poloviny roku 2023 (13), tedy dlouho poté, co se náklady na dopravu vrátily na obvyklou úroveň, a po celním odbavení posledního údajného kusového nákladu. Komise proto zjistila, že i bez kusového nákladu přicházel čínský dovoz do Unie ve velkém množství. Kromě toho, jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění, pokles objemu čínského dovozu ke konci druhého čtvrtletí roku 2023 lze vysvětlit odrazujícím účinkem tohoto šetření, a nikoli přechodem od kusového nákladu k běžným kontejnerům. Proto i kdyby v průběhu roku 2021 a po část roku 2022 existovala souvislost mezi použitím kusového nákladu a nárůstem čínského dovozu, nemohla by tato okolnost zneplatnit posouzení Komise provedené v prozatímním nařízení.

(105)

Sdružení CPCIF po poskytnutí prozatímních informací tvrdilo, že zjištění za čtvrté čtvrtletí roku 2022 z období šetření s jasným klesajícím trendem dovozu ke konci období šetření nenaznačovala „předvídatelnou“ nebo „bezprostřední“ újmu ani „blížící se“ hrozbu újmy. Sdružení CPCIF dále tvrdilo, že pokud by ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 vznikla hrozba újmy, lze ji stěží přičítat čínskému dovozu. Kromě toho by podle CPCIF měla Komise řádně uznat a objektivně přezkoumat skutečnost, že výrobní odvětví Unie bylo schopno výrazně zvýšit svůj čistý zisk, prodej a prodejní ceny během posuzovaného období, kdy byl čínský dovoz podstatně vyšší než ve čtvrtém čtvrtletí období šetření. Sdružení CPCIF zopakovalo své stanovisko po poskytnutí konečných informací a mylně naznačilo, že Komise se tímto argumentem předloženým sdružením CPCIF nezabývala.

(106)

Za prvé, zjištění za čtvrté čtvrtletí roku 2022 týkající se úrovně dovozu nemohla být pro účely stanovení hrozby újmy posuzována samostatně. Za druhé, jak je uvedeno ve 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čínský dovoz se během celého posuzovaného období výrazně zvýšil, pokles dovozu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 následoval po nepřetržitém a prudkém nárůstu dumpingového dovozu v předchozích čtvrtletích, přičemž v prvním čtvrtletí po období šetření následoval další nárůst. Tento vývoj byl posuzován celkově a ve spojení s tlakem čínského dumpingového dovozu na ceny v Unii ke konci období šetření a v době po období šetření naznačoval změnu okolností, kdy čínský dumpingový dovoz vedl k situaci působící újmu, která byla zřetelně předvídatelná a bezprostřední.

(107)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, zatímco do třetího čtvrtletí roku 2022 mělo výrobní odvětví Unie dobré výsledky, v posledním čtvrtletí roku 2022 začaly téměř všechny ukazatele újmy dramaticky klesat a tato nepříznivá situace pokračovala i v prvním čtvrtletí roku 2023.

(108)

Další šetření v konečné fázi potvrdilo, že výrobní odvětví Unie zůstává v nestabilním stavu a že negativní trend u výrobců v Unii stanovený v prozatímním nařízení přetrvával i ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2023. Konkrétně prodejní ceny, jakož i výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku za uvedené období ukazují, že stejně jako na konci období šetření a v prvním čtvrtletí roku 2023 čínský dumpingový dovoz stlačoval prodejní ceny v Unii také ve druhém až třetím čtvrtletí roku 2023. Prodejní ceny výrobců v Unii zůstaly pod úrovní výrobních nákladů a ztrátová situace výrobního odvětví Unie přetrvávala – ve druhém čtvrtletí roku 2023 dosáhly ztráty –11 % a ve třetím čtvrtletí –13 %.

(109)

Komise proto potvrdila své závěry, že na konci období šetření existovala hrozba zřetelně předvídatelné a bezprostřední újmy pro výrobní odvětví Unie, jak je uvedeno v 238. až 242. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(110)

Ve svých prozatímních zjištěních Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů (dovoz žadatelů a jejich společností ve spojení, zvýšené používání recyklovaných PET uživateli PET, dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení cen surovin a energií, zvýšení investičních nákladů a nákupní preference zákazníků) na situaci výrobního odvětví Unie od škodlivých účinků dumpingového dovozu. Bylo však zjištěno, že účinek těchto dalších činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie je pouze omezený, pokud vůbec existuje, a neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a hrozbou újmy.

(111)

Po aktualizaci údajů po období šetření v konečné fázi ukazují čtvrtletní údaje týkající se výrobních nákladů a prodejních cen výrobců v Unii ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2023 (uvedené v tabulce 1), že výrobci v Unii byli v důsledku tlaku čínského dumpingového dovozu i nadále nuceni prodávat za cenu nižší, než jsou náklady, a podporují tak prozatímní zjištění Komise. V tomto ohledu společnost Svepol ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací tvrdila, že není vysvětleno, proč se změnou dovozních podmínek ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 až třetím čtvrtletí roku 2023 nezmírnil údajný tlak na výrobce v Unii.

(112)

Pokud jde o nejnovější údaje o dovozu (za druhé a třetí čtvrtletí roku 2023) z Číny a ostatních třetích zemí, i přes snížení čínského dovozu v uvedeném období v důsledku odrazujícího účinku zahájení tohoto šetření (viz 68. bod odůvodnění) výrobci v Unii i nadále trpěli nesmírným stlačováním cen ze strany čínských vyvážejících výrobců, což výrobcům v Unii bránilo stanovit ceny tak, aby převýšily výrobní náklady.

(113)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s oddílem 6.1 prozatímního nařízení potvrdila Komise svůj závěr, že čínský dumpingový dovoz měl negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie a způsobil hrozbu podstatné újmy výrobnímu odvětví Unie, zatímco jiné činitele nemohly tuto příčinnou souvislost oslabit.

(114)

Sdružení CPCIF tvrdilo, že Komise neprokázala příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a hrozbou újmy působenou tímto dumpingovým dovozem. Podle CPCIF (a bez podrobné analýzy k tomuto bodu) prozatímní nařízení postrádalo smysluplnou analýzu a neposkytlo žádný prvek příčinné souvislosti podložený dostatečnými důkazy, který by prokazoval, že objem a/nebo úroveň cen byly odpovědné za negativní dopad na výrobní odvětví Unie. Sdružení CPCIF po poskytnutí konečných informací zopakovalo své tvrzení.

(115)

Komise odkázala na oddíl 6 prozatímního nařízení a uvedla důvody vedoucí k závěru, že příčinná souvislost byla stanovena právně dostačujícím způsobem.

(116)

Společnost Svepol tvrdila, že Komise neprokázala existenci pozitivní příčinné souvislosti mezi údajně „nízkými cenami čínského dovozu“ ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a prvním čtvrtletí roku 2023 a stlačením cen výrobního odvětví Unie, které vedlo k výraznému zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie v posledním čtvrtletí období šetření a přetrvávajícím ztrátám v prvním čtvrtletí roku 2023. Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací společnost Svepol tvrdila, že Komise nevysvětlila, jak se výrobcům v Unii v prvních třech čtvrtletích roku 2022, kdy byl objem dovozu nejvyšší a dovozní ceny byly nízké, podařilo dosáhnout nejlepších výsledků a „překonat“ stlačení cen. Navzdory analýze uvedené ve 117. bodě odůvodnění sdružení CPCIF ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací rovněž uvedlo, že skutečnost, že trh Unie s PET zůstává v důsledku pokračující slabé poptávky pod tlakem na snižování cen, není v analýze Komise nikde zohledněna.

(117)

Jak je uvedeno v 249. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, úroveň výroby a využití kapacity výrobního odvětví Unie vykazovaly během období šetření významný pokles, a to bezprostředně po období, kdy bylo zaznamenáno významné zvýšení čínského dovozu. I když bylo výrobní odvětví Unie schopno vyrovnat se s rostoucím objemem čínského dumpingového dovozu v prvních třech čtvrtletích období šetření zachováním ziskových operací PET a relativně stabilního objemu prodeje v Unii, bylo to způsobeno nárůstem poptávky odběratelů zaznamenaným v první polovině období šetření. Jakmile se však poptávka a objem prodeje v Unii začaly snižovat a provozní sazby v Unii prudce poklesly, tlak čínského dumpingového dovozu dosáhl neudržitelné úrovně a na konci období šetření a v době po období šetření vedl ke zhoršení situace výrobců v Unii (viz 223. bod odůvodnění prozatímního nařízení), což odráželo stlačené prodejní ceny a negativní ziskovost. Proto byla pozitivní příčinná souvislost mezi čínským dovozem a významným zhoršením situace výrobního odvětví Unie řádně prokázána a tvrzení společnosti Svepol bylo zamítnuto.

(118)

Sdružení CPCIF uvedlo, že zjištění Komise týkající se hrozby újmy vycházelo ze zjištění během čtvrtého čtvrtletí roku 2022 a doby po období šetření, na rozdíl od zjištění za posuzované období, kdy nebyla zjištěna žádná újma. Při hodnocení účinků čínského dovozu ze strany výrobců v Unii však CPCIF zastávalo názor, že posouzení tyto účinky porovnávalo s celkovými trendy dovozu v posuzovaném období a nezaměřovalo se konkrétně na čtvrté čtvrtletí roku 2022 a dobu po období šetření. Sdružení CPCIF po poskytnutí konečných informací zopakovalo své tvrzení.

(119)

Tvrzení sdružení CPCIF bylo nesprávné. Za prvé, jak vyplývá z oddílů 5 a 6 prozatímního nařízení (zejména 210., 212., 213., 222., 223., 230., 233., 244.–247., 252. a 255. bod odůvodnění), je zřejmé, že zjištění hrozby újmy závisí na zkoumání trendů v období šetření se zvláštním zaměřením na čtvrtletní vývoj. Zároveň Komise v souladu s 207. bodem odůvodnění prozatímního nařízení přezkoumala údaje za posuzované období, aby lépe porozuměla situaci výrobního odvětví Unie v delším období, což vedlo ke zjištění hrozby újmy. Za druhé, konkrétně pokud jde o dovoz z ČLR společnostmi, které podaly podnět, Komise v rozporu s tvrzením CPCIF, jak je uvedeno ve 252. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, posoudila situaci ve vztahu k období šetření a ke čtvrtému čtvrtletí roku 2022. Dále, jak je uvedeno v tabulce 14 prozatímního nařízení a v tabulce 1 tohoto nařízení, údaje za první a druhé čtvrtletí roku 2023, z nichž vyplývá, že dovoz výrobního odvětví Unie představoval [10–20] % celkového čínského dovozu, nemohl oslabit příčinnou souvislost. Tvrzení sdružení CPCIF bylo proto zamítnuto.

(120)

Po uložení prozatímních opatření se sdružení CPCIF snažilo prokázat posun od prvotního PET k recyklovanému PET porovnáním čtvrtletních údajů za čtvrté čtvrtletí roku 2022 až první čtvrtletí roku 2023 pro oba segmenty. Sdružení CPCIF své tvrzení po poskytnutí konečných informací zopakovalo. Sdružení UNESDA rovněž zopakovalo svůj argument týkající se náhrady vPET za rPET, což u výrobců vPET vedlo ke ztrátě prodeje.

(121)

Za prvé, Komise odkazovala na závěry uvedené v 254. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které zůstaly v platnosti. Za druhé, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, údaje o výrobě rPET za první čtvrtletí roku 2023 byly aktualizovány s ohledem na nejnovější dostupné údaje společnosti Wood Mackenzie s úpravami výroby rPET směrem dolů. Za třetí, i při zohlednění původních údajů nemůže dočasný vzestup výroby rPET, který je podněcován úsilím EU o udržitelnost, v tomto případě věrohodně ohrozit analýzu hrozby újmy ani oslabit příčinnou souvislost s ohledem na velikost segmentu rPET výrobního odvětví Unie a jeho dopad na hospodářské ukazatele v posuzovaném období, během období šetření nebo v době po období šetření. V každém případě sdružení CPCIF a UNESDA neprokázala, jak by dočasné vyvážení poklesu výroby vPET zvýšením výroby rPET v období, kdy již byla zjištěna hrozba újmy, v tomto případě jakkoli ovlivnilo příčinnou souvislost.

(122)

Společnost Svepol tvrdila, že Komise posoudila objemy a ceny dovozu ze třetích zemí pouze pro období šetření jako celek, aniž by analyzovala situaci tohoto dovozu z hlediska cen a objemů za čtvrté čtvrtletí roku 2022 a první čtvrtletí roku 2023. Podle společnosti Svepol neexistují důvody k vyvození závěru, že dovoz ze třetích zemí neoslabil příčinnou souvislost mezi dovozem z ČLR a hrozbou újmy pro výrobní odvětví Unie. Na podporu tohoto tvrzení společnost Svepol uvedla, že dovoz z Turecka, Vietnamu a Egypta se v období od čtvrtého čtvrtletí roku 2022 do prvního čtvrtletí roku 2023 zvýšil a za uvedené období byl v souhrnu o 80 000 tun vyšší než dovoz z ČLR. Společnost Svepol zopakovala své argumenty po poskytnutí konečných informací a dodala, že Komise by měla zohlednit rovněž údaje o dovozu ze třetích zemí za druhé až třetí čtvrtletí roku 2023. Stejně tak podle CPCIF měla Komise ve svém posouzení dovozu ze třetích zemí zohlednit údaje o dovozu za čtvrté čtvrtletí roku 2022 a z doby po období šetření. Ve své analýze sdružení CPCIF poukázalo na prudký nárůst dovozu z Egypta v roce 2023 a na nedávné údaje o dovozu (červen – září 2023), z nichž vyplývá, že objem a míra nárůstu dovozu z různých jiných třetích zemí podstatně převyšovaly objem a míru nárůstu připisované ČLR. Sdružení CPCIF po poskytnutí konečných informací své tvrzení zopakovalo. Sdružení UNESDA po poskytnutí konečných informací rovněž tvrdilo, že v roce 2023 měly čtyři z hlavních dodavatelských zemí (Indonésie, Pákistán, Vietnam a Omán), které představovaly 29,5 % dovozu do Unie, dovozní ceny nižší, než byla cena dovozu z Číny (představující 19,7 % dovozu do Unie). Podle sdružení UNESDA proto nemohly být cenové úrovně v Unii přičítány Číně.

(123)

V souvislosti se stanovením hrozby újmy musí být dovoz z velkých vyvážejících zemí jiných než ČLR posuzován nejen pro období šetření jako celek, ale také na podrobnější úrovni a čtvrtletně během období šetření a po jeho skončení.

(124)

Za této situace byly v období prvních tří čtvrtletí roku 2022, kdy došlo ke zjištění hrozby újmy a ke stlačení cen v Unii, ceny tohoto dovozu ze třetích zemí výrazně vyšší než ceny dovozu z ČLR. Kromě toho žádné ceny dovozu z těchto „jiných třetích zemí“ ve třetím čtvrtletí, které bezprostředně předcházelo významnému zhoršení situace výrobního odvětví Unie, nebyly nižší než ceny Unie. Navíc, zatímco podíl tohoto dovozu na trhu byl v období od roku 2022 do prvního čtvrtletí roku 2023 relativně stabilní, podíl čínského dovozu na trhu, s výjimkou dovozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie, se v prvním čtvrtletí roku 2023 zvýšil na [12–13] % (ve srovnání s [4,5–5,5] % zaznamenanými v prvním čtvrtletí roku 2022 nebo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022), kdy již existovala hrozba újmy. S ohledem na cenovou úroveň a stabilitu podílu dovozu z jiných třetích zemí na trhu v období od roku 2022 do prvního čtvrtletí roku 2023 ve srovnání s čínským dovozem bylo zjištěno, že dovoz ze třetích zemí (Turecko, Egypt a Vietnam) nebyl schopen oslabit příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a hrozbou újmy pro výrobní odvětví Unie, jak je uvedeno ve 259. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o analýzu nejnovějších údajů o dovozu provedenou sdruženími CPCIF a UNESDA, odrazující účinek zahájení tohoto šetření (viz 68. bod odůvodnění tohoto nařízení) činí analýzu těchto nejnovějších údajů, srovnání s údaji o čínském dovozu do Unie a účinek na ceny v Unii nereprezentativní. Tvrzení společnosti Svepol a sdružení CPCIF a UNESDA byla proto zamítnuta.

(125)

Sdružení CPCIF uvedlo, že Komise neposkytla žádné čtvrtletní údaje týkající se výrobních nákladů výrobního odvětví Unie během období šetření a následného období po období šetření, a proto byla analýza příčinné souvislosti v tomto ohledu spekulativní a postrádala skutečné důkazy. Sdružení CPCIF dále tvrdilo, že výrobní náklady PET před čtvrtým čtvrtletím roku 2022 zaznamenaly bezprecedentní nárůst, což výrobcům v Unii znemožnilo sladit své prodejní ceny, zejména s ohledem na souběžný pokles poptávky. Na podporu svého tvrzení CPCIF odkázalo na náhlou a mimořádnou eskalaci cen elektřiny, plynu a PTA v září 2022.

(126)

Za prvé, čtvrtletní údaje týkající se výrobních nákladů výrobců v Unii v období šetření a v následujícím období po období šetření uvedené v tabulkách 1 a 2 podpořily zjištění Komise uvedená ve 265. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Čtvrtletní analýza ukázala, že ačkoli výrobní náklady ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2022 vzrostly téměř na úroveň zaznamenanou ve čtvrtém čtvrtletí, byli výrobci v Unii schopni stanovit prodejní ceny v tomto období (druhé až třetí čtvrtletí roku 2022) výrazně nad úrovní svých výrobních nákladů. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a v prvním čtvrtletí roku 2023 však byli výrobci v Unii nuceni prodávat za cenu nižší, než jsou náklady, a to v důsledku tlaku ze strany čínského dumpingového dovozu. Za druhé, tvrzení sdružení CPCIF, že došlo k náhlému a výraznému nárůstu cen surovin a energií těsně před čtvrtým čtvrtletím roku 2022 nebo na jeho začátku, ověřené údaje o výrobních nákladech nijak nepodpořily. Výrobní náklady výrobního odvětví Unie se mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím roku 2022 téměř nezměnily (nárůst o 4 %), čímž argument sdružení CPCIF ztrácí platnost.

(127)

Potvrzují se závěry, k nimž se dospělo ve 270. až 271. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(128)

S odkazem na 163. bod odůvodnění prozatímního nařízení a na úpravu ceny vývozců CIF o náklady po dovozu se společnost Svepol dotázala Komise, proč nebyly její náklady po dovozu v tomto šetření reprezentativní. Je třeba poznamenat, že společnost Svepol vykázala jako náklady po dovozu prodejní, režijní a správní náklady společnosti, jakož i náklady na dopravu k zákazníkům vzniklé po celním odbavení. Ani jedna z kategorií nákladů uvedených společností Svepol však nemohla být považována za náklady, u nichž se provádí úprava v souvislosti s výpočtem cenového podbízení a rozpětí újmy.

(129)

Sdružení PET Europe mělo za to, že použití minimálního cílového zisku je nepřiměřené, a svůj argument po poskytnutí konečných informací zopakovalo. Ačkoli použitý cílový zisk ve výši 6 % představuje zákonné minimum, jak je uvedeno ve 275. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle sdružení PET Europe neodrážel potřeby výrobního odvětví Unie, které je kapitálově náročné. Žadatel odkázal na údaje zaznamenané společností CSI Market, na jejichž základě činila ziskovost v chemickém odvětví 14,73 % (rozpětí před zdaněním), a poznamenal, že pro účely početního zjištění běžné hodnoty v tomto případě Komise použila ziskové rozpětí ve výši 14,84 %. Sdružení PET Europe následně dospělo k závěru, že pro účely tohoto šetření je cílové ziskové rozpětí ve výši nejméně 14 % přiměřené.

(130)

Za prvé, PET je považován za komoditu, jak bylo rovněž připomenuto u jiných opatření vztahujících se na dovoz tohoto produktu – viz 170. bod odůvodnění nařízení (EU) 2019/1286 (14), a výrobci v Unii obvykle dosahují ziskovosti pod zákonným minimem. To prokázaly údaje z prvních dvou let posuzovaného období (2,9 % v roce 2019 a 0,3 % v roce 2020), jakož i z minulého šetření, kdy ziskovost výrobního odvětví Unie dosáhla 3 % v roce 2017 a 3,7 % v období od dubna 2017 do března 2018 (viz 160. bod odůvodnění nařízení (EU) 2019/1286). Údaje o ziskovosti zaznamenané společností CSI Market se navíc týkaly spíše odvětví chemické výroby než odvětví plastů a kaučuku, u nichž ziskovost za třetí čtvrtletí roku 2023 (období uváděné sdružením PET Europe) činila 5,13 %. Ziskové rozpětí použité pro početní zjištění běžné hodnoty se týkalo zisku dosaženého v reprezentativní zemi určené podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který nelze použít jako referenční hodnotu pro cílový zisk výrobců výrobního odvětví Unie. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo tvrzení sdružení PET Europe zamítnuto.

(131)

Jak je uvedeno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení, a vzhledem k tomu, že Komise celně neevidovala dovoz během období předběžného poskytování informací, analyzovala Komise vývoj objemu dovozu, aby zjistila, zda během období předběžného poskytování informací došlo k dalšímu podstatnému nárůstu dovozu, který je předmětem šetření, a aby tedy při stanovení rozpětí újmy mohla zohlednit dodatečnou újmu vyplývající z takového zvýšení.

(132)

Podle údajů z databáze Surveillance 3 byl objem dovozu z ČLR během čtyřtýdenního období předběžného poskytování informací o 42 % nižší než objem dovozu v období šetření během stejného čtyřtýdenního období. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období předběžného poskytování informací nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření.

(133)

Komise proto v tomto ohledu úroveň pro odstranění újmy neupravila a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 279. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(134)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(135)

Kromě posouzení uvedeného v prozatímním nařízení je třeba poznamenat, že po období šetření několik výrobců v Unii v roce 2023 v reakci na obtížnou situaci způsobenou dumpingovým dovozem dočasně omezilo nebo zcela zastavilo výrobu. Bez opatření by proto byla vážně ohrožena nejen existence odvětví PET v Unii, ale také stabilita dodávek PET pro uživatele PET.

(136)

Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se závěr uvedený ve 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(137)

Uživatelé ve své odpovědi na poskytnutí prozatímních informací zopakovali, že při analýze zájmu Unie musí být zohledněny tyto skutečnosti: i) PET vyjádřený jako procentní podíl výrobních nákladů se u výrobců balené vody pohyboval mezi 30 % a 60 % a u výrobců nealkoholických nápojů mezi 14 % a 30 %, což mělo velký dopad na provoz a ziskovost uživatelů, ii) požadavky vyplývající ze směrnice o plastech na jedno použití (SUP), tj. připevněné uzávěry od července 2024 a začlenění 25 % rPET do plastových nápojových lahví od roku 2025 s nárůstem na 30 % do roku 2030, a z nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) spojené s vyššími náklady na rPET, protože cena rPET se řídí cenou vPET, ale je podstatně vyšší, a iii) skutečnost, že růst odvětví rPET je chráněn před konkurencí PET z ČLR, a to kvůli stávajícímu a budoucímu regulačnímu rámci, jako je směrnice o SUP a schválení rPET pro potravinářství úřadem EFSA (15). Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací sdružení UNESDA tvrdilo, že uložení antidumpingových cel by mělo na dovoz PET z Číny omezující účinek, přičemž odkázalo na uložení cla podle doložky nejvyšších výhod ve výši 6,5 % pro Indii v roce 2022, po kterém indický dovoz PET v roce 2023 skončil.

(138)

Komise uznala, že PET je pro uživatele PET největší nákladovou složkou. V souladu s 294. bodem odůvodnění prozatímního nařízení jsou však uložená cla stanovena na úrovni, která uživatelům a dovozcům umožní nadále dovážet PET z ČLR za přiměřené ceny. Jelikož jsou cla stanovena na úrovni 6,6 %, i když PET představoval 14 až 60 % výrobních nákladů uživatelů, výše cel by neměla mít omezující účinek ani podstatně ovlivnit provádění a dosažení cílů udržitelnosti a mohla by být absorbována uživateli, kteří chtějí materiál i nadále získávat z ČLR. Kromě toho lze dodávky zajistit od jiných výrobců, jako je výrobní odvětví Unie a další třetí země, jako je Turecko, Vietnam a Egypt. Pokud jde o srovnání sdružení UNESDA týkající se zavedení cla podle doložky nejvyšších výhod pro indický dovoz, které vedlo k ukončení dovozu do Unie, bylo konstatováno, že na čínský dovoz PET se vztahovaly společné celní sazby ve výši 6,5 % již před tímto šetřením, což mu nebránilo v dosažení významného podílu na trhu v Unii.

(139)

Komise také nezpochybnila, že následní uživatelé PET působí v náročném regulačním a makroekonomickém prostředí a musí vynaložit dodatečné investice nebo nést dodatečné náklady na splnění a provádění požadavků mimo jiné v souvislosti se směrnicí o plastových výrobcích na jedno použití a nařízením o obalech a obalových odpadech. Existence těchto regulačních požadavků, podobně jako jiné činitele, které zvyšují náklady na PET (např. cena surovin nebo tlak ze strany kupujících), však nemohla ohrozit rovné podmínky na dodavatelském trhu Unie s PET tím, že by řešila situaci dumpingu působícího újmu, zejména pokud se nepříznivý účinek antidumpingových cel na uživatele považuje za nepatrný.

(140)

Pokud jde o segment rPET, ačkoli se jedná o rostoucí segment, a to i díky požadavkům právních předpisů Unie týkajícím se udržitelnosti, nebyl zcela jistě chráněn před nekalou čínskou konkurencí. Regulační rámec nebránil vstupu čínského dumpingového dovozu rPET do Unie – naopak, program udržitelnosti by pouze podpořil příliv čínského rPET a čínským vývozcům se nebrání v tom, aby požádali (a získali) regulační povolení od úřadu EFSA.

(141)

Uživatelé dále zdůraznili, že zavedení antidumpingových cel v tomto případě nepříznivě ovlivní podmínky hospodářské soutěže, neboť na straně dodavatele ovládá trh unijní výrobce Indorama a opatření by odstranila jedinou velkou třetí zemi, v níž společnost Indorama nedominuje. Sdružení UNESDA své tvrzení po poskytnutí konečných informací zopakovalo a dodalo, že dopad antidumpingových opatření na ceny bude větší z důvodu oligopolní struktury trhu. Společnost Svepol ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací rovněž tvrdila, že uložení antidumpingových cel nad rámec společného cla by bránilo čínským vývozcům v přístupu na trh Unie, zejména s ohledem na levný dovoz z jiných třetích zemí.

(142)

Za prvé, vstupu čínského dovozu do Unie za spravedlivé ceny nebude bráněno. Za druhé, výrobní odvětví PET v Unii sestává nejméně z osmi nezávislých hospodářských subjektů zapojených do výroby vPET a více než padesáti výrobců rPET, které na rozdíl od tvrzení sdružení UNESDA nelze považovat za oligopolní strukturu trhu. Kromě toho, ačkoli společnost Indorama může mít silnou pozici v Unii a na globálním trhu s PET, velké vyvážející země, jako je Vietnam, Jižní Korea nebo Turecko, a jejich výrobci představují pro subjekty Indorama zdravou hospodářskou soutěž. Uživatelé navíc nepředložili žádné podložené důkazy o tom, že by tyto země nebyly schopny uspokojit poptávku uživatelů a dovozců v Unii.

(143)

Společnost Svepol ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací tvrdila, že alternativní vývozní trhy nebudou schopny vyvíjet konkurenční tlak na dominantní postavení společnosti Indorama na trhu v Unii. Ve stejném duchu sdružení UNESDA tvrdilo, že dovoz z Vietnamu a Koreje nebude stačit k tomu, aby zabránil vznikající koncentraci trhu. Tvrzení nebyla podložena žádnými skutečnostmi, zejména s ohledem na dovozní statistiky za rok 2023, které například ukazují, že dovoz z Vietnamu do Unie byl o 5 procentních bodů vyšší než dovoz z Turecka (trh, na němž je přítomna i společnost Indorama, nikoli však výlučně) a o 5,6 procentního bodu vyšší než dovoz z Egypta (trh, jemuž dominuje společnost Indorama). Tyto statistiky jasně dokládají zdravou hospodářskou soutěž, kterou alternativní vývozní trhy představují pro společnosti Indorama. Tvrzení společnosti Svepol proto muselo být zamítnuto.

(144)

Uživatelé dále uvedli zaměstnanost v odvětví nápojů jako jeden z klíčových prvků, které je třeba zvážit, a tento postoj zopakovali ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací. Uživatelské odvětví tvrdilo, že je ve zranitelné situaci, neboť i) po výrazném zvýšení nákladů v roce 2022 byla ovlivněna úroveň zaměstnanosti, ii) ceny PET se ve srovnání se všemi ostatními náklady zdvojnásobily a iii) prodejní ceny (výrobků v PET obalech) stagnovaly. Zvláštní důraz se kladl na malé a střední podniky, které představují 95 % odvětví balené vody, na něž na oplátku připadalo 37 % spotřeby potravinářského PET, a které jsou zranitelnější vůči inflaci a čelí vyššímu podílu nákladů na PET v poměru k celkovým výrobním nákladům. Společnost Svepol rovněž uvedla, že uložení antidumpingových cel by mělo katastrofální důsledky pro navazující výrobní odvětví Unie, což by ohrozilo tisíce pracovních míst v Unii, a pro spotřebitele v EU, neboť by to vedlo ke zvýšení cen balených nápojů v souvislosti s krizí způsobenou vysokými životními náklady a vysokou inflací, zatímco situace výrobců PET by se po přijetí antidumpingových opatření pravděpodobně zlepšila, a to i vzhledem k tomu, že ziskovost výrobců v Unii navzdory velmi nízkému dovozu z Číny nadále klesala. Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací společnost Svepol tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč přikládá větší váhu poměrně malému počtu pracovních míst v odvětví PET v Unii, přičemž přehlíží ohrožení 300 000 pracovních míst v uživatelském výrobním odvětví Unie.

(145)

Nepříznivý účinek antidumpingových cel na zaměstnanost v odvětví nápojů byl považován za nevýznamný z důvodů uvedených ve 138. bodě odůvodnění výše. Nepatrné a neměřitelné riziko pro zaměstnanost v uživatelském odvětví nemohlo převážit nad zájmem o řešení specifické situace dumpingu působícího újmu zjištěné na dodavatelském trhu s PET. Pokud jde o zájem spotřebitelů v Unii, nebylo sice zpochybněno, že jsou konfrontováni s inflací a zvýšenými životními náklady, ale lze jen těžko rozpoznat, jak by pocítili dopad antidumpingového cla buď v situaci, kdy cena surovin pro PET obaly klesá, nebo, jak tvrdili uživatelé, kdy nejsou schopni přenést zvýšení cen, včetně hypotetického zvýšení způsobeného uložením antidumpingového cla, na kupující, jako jsou maloobchodní řetězce.

(146)

Uživatelé dále tvrdili, že úroveň ziskovosti výrobců vPET byla podstatně vyšší než úroveň ziskovosti uživatelů. Sdružení UNESDA zopakovalo své tvrzení po poskytnutí konečných informací a s odkazem na období 2019–2022. Toto tvrzení však bylo ve vztahu ke konci období šetření a době po období šetření nepodložené a nemohlo být v souvislosti se současnou ztrátovou situací výrobců v Unii obhájeno.

(147)

Uživatelé rovněž poukázali na problémy a narušení týkající se dodávek PET od výrobců PET v Unii během posuzovaného období jako jeden z prvků, které je třeba posoudit v rámci analýzy zájmu Unie. Po poskytnutí konečných informací sdružení UNESDA tvrdilo, že narušení se týkala oligopolní struktury trhu. Komise zjistila, že stabilita výrobního odvětví PET v Unii spolu s dovozem ze třetích zemí za spravedlivé ceny má zásadní význam pro zajištění stability dodávek pro uživatelské odvětví a pro zmírnění dopadů jakýchkoli budoucích incidentů způsobených vyšší mocí nebo jiných problémů s dodávkami PET. Kromě toho má výrobní odvětví PET v Unii nejméně osm nezávislých hospodářských subjektů zapojených do výroby vPET a více než padesát výrobců rPET, což na rozdíl od tvrzení sdružení UNESDA nelze považovat za oligopolní strukturu trhu.

(148)

Uživatelé dále poukázali na nemožnost přenést bezprecedentní zvýšení cen PET na své odběratele a na negativní dopad na jejich již tak nízkou nebo dokonce zápornou ziskovost, která byla propojena s tlakem zabránit další inflaci v odvětví spotřebního zboží. Po poskytnutí konečných informací sdružení UNESDA tvrdilo, že antidumpingová opatření povedou ke zvýšení cen vPET a rPET v Unii, jakož i ke zvýšení dovozu vPET, jemuž dominuje společnost Indorama.

(149)

Jak je uvedeno v 291. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, existují pro uživatele PET alternativní zdroje dodávek. Kromě toho, i když by se cena PET v Unii mohla v důsledku antidumpingových opatření zvýšit, existuje řada dalších činitelů, které silně ovlivňují vývoj ceny PET, jako kolísání ceny ropy, která je základem ceny PTA, hlavní suroviny pro výrobu PET, ceny veřejných služeb nebo vyskladnění PET. A jak je uvedeno v tomto případě, cena PET kolísala oběma směry, přičemž ceny za rok 2023 byly nejméně o 15 až 30 % nižší než ceny z roku 2022. Vzhledem k těmto výkyvům a současné ceně PET bylo nutno tento argument zamítnout.

(150)

Závěrem lze říci, že výše uvedená analýza různých prvků ovlivňujících uživatelské odvětví reagovala na obavy vyjádřené uživatelským odvětvím a dalšími zúčastněnými stranami ohledně možné nejednoznačnosti, nejasnosti nebo opomenutí některých skutečností v prozatímním nařízení.

(151)

Podle společnosti Svepol by Komise měla před přijetím jakýchkoli konečných opatření zohlednit připomínky zúčastněných stran k zájmu Unie. Společnost Svepol rovněž dodala, že Komise v 288. a 291. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nesprávně uvedla, že PET pryskyřice představuje 15 % konečných nákladů na polotovar.

(152)

Za prvé, pokud jde o 288. a 291. bod odůvodnění prozatímního nařízení, Komise odkázala na informace pocházející přímo z podání sdružení uživatelů (UNESDA). Za druhé, Komise se v tomto nařízení a v prozatímním nařízení řádně zabývala všemi připomínkami zúčastněných stran, přičemž zdůraznila široké aspekty zájmu různých zúčastněných stran a dospěla k jasnému a odůvodněnému závěru, který je totožný se závěrem uvedeným v 294. až 297. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(153)

Potvrzují se závěry, k nimž se dospělo v 294. až 297. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(154)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(156)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(157)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (16). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(158)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(159)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(160)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(161)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(162)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(163)

Na základě zjištění v tomto případě a vzhledem k tomu, že nelze prokázat, že při neexistenci prozatímních opatření by se hrozba újmy stala podstatnou újmou, má Komise za to, že podle čl. 10 odst. 2 základního nařízení by částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být uvolněny.

(164)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (17), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce,

(165)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko k opatřením stanoveným tímto nařízením,