(EU) 2024/900Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy

(1)

Poptávka po politické reklamě stejně jako její nabídka roste a stále častěji získává přeshraniční povahu. S uvedenou činností je spojeno rostoucí množství různorodých služeb, jako jsou služby politického poradenství, reklamních agentur, platforem reklamních technologií, poradenství v oblasti vztahů s veřejností, vlivných uživatelů (tzv. influencerů) a různých poskytovatelů datových analýz a služeb zprostředkování. Politická reklama může mít mnoho podob, včetně placeného obsahu, sponzorovaných výsledků vyhledávání, placených cílených sdělení, zajištění výhodnějšího pořadí při zobrazování reklam, propagace věci nebo osoby začleněním do obsahu v podobě např. umístění produktu (tzv. product placement), propagace influencery a další podpory. Související činnosti mohou zahrnovat například šíření politické reklamy na žádost zadavatele nebo zveřejnění obsahu za úplatu nebo jinou formu odměny, včetně věcného plnění.

(2)

Politickou reklamu lze různými způsoby a prostřednictvím různých médií šířit nebo zveřejňovat i přes hranice, a to online i offline prostředky. Její využívání rychle roste a lze ji šířit nebo zveřejňovat prostřednictvím tradičních offline médií, jako jsou noviny, televize a rozhlas, a stále častěji rovněž prostřednictvím online platforem, internetových stránek, mobilních aplikací, počítačových her a jiných digitálních rozhraní. U reklamy nabízené prostřednictvím těchto online platforem existuje nejen velká pravděpodobnost jejího šíření přes hranice, ale nese s sebou rovněž nové a náročné výzvy v oblasti regulace a vymáhání. Míra využívání online politické reklamy výrazně roste a některé lineární offline formy politické reklamy, jako např. její vysílání v rozhlase a televizi, jsou rovněž nabízeny online jako služby na vyžádání. Politické reklamní kampaně bývají organizovány tak, aby využívaly celou řadu médií a forem.

(3)

Vzhledem k tomu, že je zpravidla poskytována za úplatu, jež může mít podobu věcného plnění, představuje reklama, včetně politické reklamy, službu podle článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). V prohlášení č. 22 o osobách se zdravotním postižením připojeném k Amsterodamské smlouvě souhlasila konference zástupců vlád členských států s tím, že při přípravě opatření podle článku 114 Smlouvy o fungování EU zohlední orgány Unie potřeby osob se zdravotním postižením.

(4)

Potřeba zajistit transparentnost je legitimním veřejným cílem, který je v souladu s hodnotami sdílenými Unií a jejími členskými státy podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Pro občany není vždy snadné rozpoznat politická reklamní sdělení a uplatňovat svá demokratická práva informovaným způsobem. Větší propracovanost dezinformací, různorodost subjektů, rychlý vývoj nových technologií a intenzivnější šíření manipulace s informacemi a vměšování do našich demokratických volebních a regulačních procesů představují pro Unii a členské státy významné výzvy. Politická reklama může být nositelem dezinformací zejména v případech, kdy reklama otevřeně nepřiznává, že je politické povahy, pochází od zadavatelů ze zemí mimo Unii nebo že je spojena s technikami cílení nebo technikami doručování reklamních sdělení. Vysoká úroveň transparentnosti je nezbytná mimo jiné pro podporu otevřené a spravedlivé politické diskuse a politických kampaní a svobodných a spravedlivých voleb nebo referend a pro boj proti manipulacím s informacemi a vměšování, jakož i nezákonnému vměšování, a to i ze strany třetích zemí. Transparentnost politické reklamy přispívá k tomu, aby voliči, a lidé obecně, lépe pochopili, kdy jsou jim politická reklamní sdělení prezentována, pro koho byla vytvořena a rovněž jakým způsobem a proč jsou na ně poskytovatelem reklamních služeb cílena, aby se mohli informovaněji rozhodovat. Měla by být podporována mediální gramotnost s cílem pomáhat tak lidem, aby mohli transparentnost politické reklamy využít co nejlépe.

(5)

Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby byla při poskytování politické reklamy plně dodržována základní práva.

(6)

V souvislosti s politickou reklamou se často využívají techniky cílení a techniky doručování reklamních sdělení založené na zpracování osobních údajů, včetně pozorovaných a odvozených osobních údajů, jako jsou údaje odhalující politické názory a další zvláštní kategorie údajů. Technikami cílení bychom měli rozumět techniky, které se používají buď k tomu, aby bylo politické reklamní sdělení zobrazeno pouze konkrétní osobě nebo skupině osob, nebo k vyloučení konkrétní osoby nebo skupiny osob, zpravidla prostřednictvím personalizovaného obsahu, na základě zpracování osobních údajů. Technikami doručování reklamních sdělení bychom měli rozumět širokou škálu technik optimalizace, které vycházejí z automatizovaného zpracování osobních údajů a slouží ke zvýšení oběhu, dosahu nebo viditelnosti politického reklamního sdělení. Tyto techniky mohou používat vydavatelé politické reklamy, a zejména velmi velké online platformy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (4) (EU) 2022/2065 k tomu, aby doručili politické reklamní sdělení cílové skupině na základě osobních údajů a obsahu reklamy. Doručování reklamních sdělení pomocí těchto technik zahrnuje použití algoritmů, které jsou pro jednotlivce v současnosti neprůhledné a jejichž účinek se může lišit od toho, co zamýšleli zadavatelé nebo poskytovatelé reklamních služeb jednající jménem zadavatelů. S ohledem na potenciál ke zneužití osobních údajů prostřednictvím cílení, včetně mikrocílení a jiných pokročilých technik, mohou tyto techniky představovat zvláštní hrozbu pro oprávněné veřejné zájmy, jako jsou spravedlnost, rovné příležitosti a transparentnost ve volebním procesu a pro základní práva na svobodu vyjadřování, na soukromí a na ochranu osobních údajů a na rovnost a nediskriminaci, jakož i na právo být informován objektivním, transparentním a pluralitním způsobem.

(7)

Politická reklama je v současné době v členských státech regulována různorodě a v mnoha případech se regulace zaměřuje spíše na tradiční sdělovací prostředky. Existují určitá omezení, včetně omezení přeshraničního poskytování služeb politické reklamy, která mají vliv na provádění přeshraničních a celoevropských politických kampaní. Některé členské státy zakazují subjektům poskytujícím služby v Unii, které jsou usazeny v jiných členských státech, poskytovat během období voleb služby politické povahy nebo s politickým cílem. Zároveň je pravděpodobné, že ve vnitrostátním právu některých členských států existují nedostatky a mezery, což vede k tomu, že politická reklama je někdy šířena bez ohledu na příslušná vnitrostátní pravidla a hrozí tak, že bude narušen cíl regulace transparentnosti politické reklamy.

(8)

Za účelem zajištění větší transparentnosti politické reklamy, včetně řešení obav občanů, již některé členské státy prozkoumaly nebo zvažují další opatření, která by se zabývala transparentností politické reklamy a podpořila spravedlivou politickou diskusi a svobodný a spravedlivý průběh voleb nebo referend. Tato vnitrostátní opatření se týkají zejména politické reklamy zveřejňované a šířené online a mohou zahrnovat další omezení. Uvedená opatření mají různou intenzitu od měkkých až po závazná a zahrnují různé prvky transparentnosti.

(9)

Tato situace vede k roztříštěnosti vnitřního trhu, oslabuje právní jistotu poskytovatelů služeb politické reklamy, kteří připravují, zadávají, propagují, zveřejňují, doručují nebo šíří politická reklamní sdělení, vytváří překážky volného pohybu souvisejících služeb, narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, včetně hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb offline a online, komplikuje úsilí o dosažení souladu s předpisy a nese s sebou dodatečné náklady pro příslušné poskytovatele služeb.

(10)

V této souvislosti stávající situace poskytovatele služeb politické reklamy spíše odrazuje od poskytování služeb politické reklamy v přeshraničních situacích. Platí to zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, které často nemají prostředky na to, aby absorbovaly vysoké náklady na dodržování předpisů spojené s přípravou, zadáváním, propagací, zveřejňováním, doručováním nebo šířením politické reklamy ve více než jednom členském státě, nebo aby je přenesly na své zákazníky. To omezuje dostupnost služeb a nepříznivě ovlivňuje schopnost poskytovatelů služeb inovovat a nabízet na vnitřním trhu kampaně určené pro více médií a více zemí.

(11)

Při poskytování služeb politické reklamy by proto v celé Unii měla být zajištěna jednotná a vysoká úroveň transparentnosti politické reklamy a zároveň by se měly eliminovat rozdíly, které brání volnému pohybu souvisejících služeb na vnitřním trhu, a to tím, že se pro zadavatele a poskytovatele služeb politické reklamy stanoví harmonizovaná pravidla pro poskytování služeb politické reklamy, a to i pokud jde o povinnosti v oblasti transparentnosti a související náležité péče, která zaručují jednotnou ochranu práv osob a dohled na celém vnitřním trhu na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU.

(12)

Členské státy by ve svém vnitrostátním právním rámci neměly ponechávat ani do něj zavádět ustanovení o transparentnosti politické reklamy, jež se odchylují od ustanovení tohoto nařízení, zejména více či méně přísná ustanovení za účelem zajištění odlišné úrovně transparentnosti politické reklamy. Úplná harmonizace povinností v oblasti transparentnosti a související náležité péče spojených s politickými reklamními sděleními zvyšuje právní jistotu a snižuje roztříštěnost povinností, které poskytovatelé služeb v souvislosti s politickou reklamou plní.

(13)

Úplnou harmonizací povinností v oblasti transparentnosti a související náležité péče by neměla být dotčena svoboda poskytovatelů služeb politické reklamy poskytovat dobrovolně další informace o politické reklamě v rámci svobody projevu a informací chráněné článkem 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

(14)

Toto nařízení se omezuje na harmonizaci pravidel pro transparentnost a související náležitou péči při poskytování služeb politické reklamy a používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení, jakož i pravidel pro dohled nad touto harmonizací a jejím vymáháním. Toto nařízení by nemělo mít vliv na obsah politických reklamních sdělení ani na pravidla Unie nebo členských států upravující aspekty, jež souvisejí s politickou reklamou, s výjimkou těch, na které se toto nařízení vztahuje. Tímto nařízením se tedy nemění pravidla upravující vedení a financování politických kampaní, včetně všeobecných zákazů či omezení politických reklam během konkrétních období, tzv. dob zákazu volební agitace, darů od jednotlivých dárců kampaně nebo zákazů týkajících se použití obchodní reklamy pro účely volební kampaně. Dále by tímto nařízením nemělo být dotčeno zejména základní právo na svobodu přesvědčení a svobodu projevu.

(15)

Při uplatňování a prosazování tohoto nařízení by měly být v souladu se zásadou proporcionality zohledněny zvláštní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. Pojem mikropodnik a malý a střední podnik by měl být chápán jako podnik splňující podmínky podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (5).

(16)

Toto nařízení by mělo stanovit harmonizované povinnosti v oblasti transparentnosti a související náležité péče, které se vztahují na hospodářské subjekty poskytující politickou reklamu a související služby (tj. činnosti, které jsou obvykle poskytovány za úplatu, jež může zahrnovat i věcné plnění). Tyto služby spočívají zejména v přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování, doručování a šíření politických reklamních sdělení. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která stanoví vysokou úroveň transparentnosti služeb politické reklamy, vycházejí z ustanovení článku 114 Smlouvy o fungování EU. Toto nařízení by mělo řešit rovněž používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení v souvislosti s propagací, zveřejňováním, doručováním nebo šířením politické reklamy, které jsou založeny na zpracování osobních údajů. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která se týkají používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení, vycházejí z ustanovení článku 16 Smlouvy o fungování EU. Koncept politické reklamy určené jednotlivcům v členském státě by měl zahrnovat reklamu, kterou v plném rozsahu připravili, umístili, propagovali, zveřejnili, doručili nebo šířili poskytovatelé služeb usazení mimo Unii, ale která se zobrazuje jednotlivcům v Unii. Při určování toho, zda je politické reklamní sdělení zaměřeno na jednotlivce v členském státě, by měly být zohledněny faktory, které ji s tímto členským státem spojují, včetně jazyka, kontextu, cíle reklamního sdělení a způsobu jeho šíření.

(17)

Při uplatňování tohoto nařízení by se měla v souladu s právem Unie zohlednit specifika média pro zveřejňování nebo šíření politického reklamního sdělení, zejména za účelem přizpůsobení jeho modalit televizi, rozhlasu nebo novinám.

(18)

Mělo by se připomenout, že na přeshraniční poskytování služeb politické reklamy na vnitřním trhu se vztahuje zásada nediskriminace. Tato zásada zahrnuje mimo jiné to, že přístup příjemce ke službě, která je nabízena veřejnosti, nelze omezit pouze na základě státní příslušnosti příjemce nebo jeho místa bydliště či usazení. Poskytovatelé služeb politické reklamy by neměli diskriminovat zadavatele zákonně pobývající nebo usazené v Unii z důvodu místa jejich bydliště nebo usazení, s výjimkou případů, kdy je rozdílné zacházení v souladu s právem Unie odůvodněné a přiměřené. Nediskriminační přístup k přeshraničním službám politické reklamy má zásadní význam pro příjemce těchto služeb, aby tak mohli využívat všech přínosů vnitřního trhu v tomto odvětví. Nediskriminační přístup k přeshraničním službám politické reklamy je důležitý především pro evropské politické strany, a to s ohledem na jejich úlohu při utváření evropského politického vědomí a při vyjadřování vůle občanů Unie, jak stanoví čl. 10 odst. 4 Smlouvy o EU a čl. 12 odst. 2 Listiny a jejich evropský právní status podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (6).

Nemělo by být dovoleno, aby poskytovatelé služeb politické reklamy neodůvodněně omezovali svobodu evropských politických stran využívat přeshraničních služeb politické reklamy, neboť takováto omezení ztěžují vedení účinných politických kampaní v celé Unii, a brání tak těmto stranám plnit úlohu, kterou jim svěřily Smlouvy. Poskytovatelé služeb politické reklamy by tudíž neměli pouze na základě místa usazení, včetně registrace, odmítat nebo omezovat poskytování svých služeb evropským politickým stranám ani snižovat atraktivitu těchto služeb, aniž by tím byla vyloučena možnost různého zacházení na základě opodstatněných objektivních důvodů. Obdobný přístup by se měl uplatňovat i vůči politickým skupinám v Evropském parlamentu, které byly vytvořeny v souladu s jeho jednacím řádem a jež plní své úkoly v rámci činností Unie. Doložka o nediskriminaci stanovená v tomto nařízení neurčuje ani žádným způsobem neovlivňuje právní status evropských politických stran nebo politických skupin v Evropském parlamentu, neboť se omezuje pouze na jejich postavení jakožto zadavatelů.

(19)

Je známo, že vměšování do voleb ze strany určitých subjektů ze třetích zemí nebo státních příslušníků třetích zemí, kteří mohou zadávat politickou reklamu v Unii, je závažnou hrozbou pro demokracii, která je společnou hodnotou Unie a jejíž ochrana má zásadní význam pro Unii a její členy. Některé členské státy již proto zavedly různá omezení týkající se financování souvisejícího s volbami ze strany subjektů nebo státních příslušníků ze třetích zemí nebo takováto omezení zvažují. Tato různorodá situace v oblasti regulačních podmínek, která se pravděpodobně dále zhorší v důsledku obecně napjaté mezinárodní situace, vytváří překážky pro poskytovatele služeb politické reklamy při fungování na trzích v různých členských státech. Tyto různorodé regulační podmínky by se tedy měly sblížit, aby tak vznikl společný minimální standard. Poskytovatelé služeb politické reklamy by během tří měsíců předcházejících volbám nebo referendu organizovaným na úrovni Unie nebo na národní, regionální či místní úrovni v jakémkoli členském státě měli mít povinnost poskytovat služby politické reklamy pouze občanům Unie, státním příslušníkům třetích zemí s trvalým pobytem v Unii, kteří mají volební právo v daných volbách nebo referendu, nebo právnickým osobám usazeným v Unii, které nejsou kontrolovány subjektem ze třetí země. Riziko vměšování do voleb a referend v různých státech i hodnocení míry tohoto rizika ze strany členských států se liší, a proto lze považovat za vhodné, aby v různých členských státech existovala přísnější vnitrostátní pravidla, která by zadávání reklamy ze strany subjektů nebo státních příslušníků ze třetích zemí omezovala po delší období. Minimální standard tří měsíců by proto neměl členským státům bránit v tom, aby v souladu s právem Unie stanovily přísnější vnitrostátní pravidla. Pokud jsou volby nebo referendum vyhlášeny méně než tři měsíce před datem jejich konání, nelze to chápat tak, že by tím vznikly povinnosti vztahující se na období před jejich vyhlášením.

(20)

S cílem bojovat proti manipulacím s informacemi a vměšování v politických reklamách se „online platformy“ vymezené v nařízení (EU) 2022/2065 vybízejí k tomu, aby vytvořily a prováděly individualizovaná vnitřní pravidla a další příslušná opatření, a to i prostřednictvím kodexu zásad boje proti dezinformacím, mimo jiné i tím, že se zapojí do širších iniciativ demonetizace dezinformací, aby se tak zabránilo tomu, že bude umísťována politická reklama obsahující dezinformace.

(21)

Definice politické reklamy nebo politického reklamního sdělení na úrovni Unie v současné době neexistuje. Pro stanovení oblasti působnosti harmonizovaných povinností týkajících se transparentnosti a související náležité péče a pravidel pro používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení je zapotřebí jednotná definice. Tato definice by měla zohledňovat skutečnost, že politická reklama může mít mnoho různých podob a může využívat jakékoliv prostředky a způsoby zveřejňování nebo šíření v Unii, bez ohledu na to, zda se zdroj nachází v Unii nebo ve třetí zemi.

(22)

Definice politické reklamy by měla zahrnovat reklamu připravenou, umístěnou, propagovanou, zveřejněnou, doručovanou nebo šířenou přímo nebo nepřímo politickým aktérem nebo připravenou, umístěnou, propagovanou, zveřejněnou, doručovanou nebo šířenou jakýmkoli způsobem přímo nebo nepřímo za politického aktéra nebo jeho jménem. Politická reklama je obvykle přímo nebo nepřímo pod kontrolou zadavatele, což by mohl být politický aktér, který by tedy zvláště mohl být schopen určit politickou povahu, obsah nebo zveřejnění politické reklamy, která je připravována, umísťována, propagována, zveřejňována, doručována nebo šířena. V některých případech může v konečném důsledku vykonávat kontrolu nad zadavatelem další subjekt. Určení toho, zda subjekt vykonává konečnou kontrolu nad zadavatelem, by se mělo zakládat na oprávněních, smlouvách a veškerých ostatních prostředcích, jejichž prostřednictvím, ať již samostatně nebo jejich kombinací, a se zohledněním skutkových okolnosti a právní úpravy, je dána možnost vykonávat rozhodující kontrolu nad subjektem, zejména prostřednictvím vlastnictví, práva využívat veškerý majetek subjektu nebo jeho část, nebo prostřednictvím oprávnění či smlouvy, jež poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů subjektu. S cílem určit, zda je sdělení čistě soukromé nebo čistě obchodní povahy, by se měly vzít v úvahu všechny relevantní faktory, jako je jeho obsah, zadavatel sdělení, jazyk použitý k předání sdělení, kontext, v němž je sdělení předáváno, včetně období šíření, cíl sdělení a prostředky, jimiž je sdělení připravováno, umisťováno, propagováno, zveřejňováno, doručováno nebo šířeno, a cílová skupina. V případě sdělení týkajících se rodinné situace politického aktéra nebo jeho obchodní činnosti je pravděpodobné, že mají čistě soukromou nebo čistě obchodní povahu.

(23)

Za politickou reklamu by měla být rovněž považována propagace, zveřejňování, doručování nebo šíření sdělení ze strany jiných subjektů, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, nebo chování při hlasování nebo legislativní nebo regulační proces na unijní, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, a je k tomuto cíli určeno. Legislativní nebo regulační proces by měl zahrnovat rozhodování se závaznými účinky s obecnou působností na unijní, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Mezi sdělením a jeho potenciálem ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, chování při hlasování nebo legislativní nebo regulační proces by měla existovat jasná a výrazná vazba. S cílem určit, zda taková vazba existuje, by se měly zohlednit všechny faktory, které jsou důležité v době, kdy je sdělení propagováno, zveřejněno, doručováno nebo šířeno, jako je totožnost zadavatele sdělení, forma a obsah sdělení, mluvený nebo psaný jazyk použitý k jeho předání, kontext, v němž je sdělení předáno, včetně období šíření, jako je např. období voleb, cíl sdělení a prostředky, jimiž je sdělení propagováno, zveřejněno, doručováno nebo šířeno a cílová skupina příjemců. Jazykem by měl chápán každý jazyk používaný v Unii, včetně regionálních dialektů a znakového jazyka, použití veškerých prostředků komunikace nebo kódování, jako je Braillovo písmo nebo jiné prostředky. U těchto faktorů by měl být záměr evidentní a vazba by neměla být odvozována pouze až zpětně z dopadu sdělení.

(24)

Politická reklama zahrnuje situaci, kdy příprava, umístění, propagace, zveřejnění, doručování nebo šíření sdělení, které může mít nebo má za cíl ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, chování při hlasování nebo legislativní nebo regulační proces, je prováděno subjektem, který jedná sám za sebe (interní činnosti). Interní činnosti, které by měly být považovány za relevantní pouze v souvislosti s kapitolou III tohoto nařízení, by se měly chápat jako činnosti prováděné v rámci subjektu, jež spočívají v přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování, doručování nebo šíření sdělení, jež může mít nebo má za cíl ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, chování při hlasování nebo legislativní nebo regulační proces, a to jakýmikoli prostředky.

(25)

Obchodní reklama a marketingové praktiky mohou legitimně ovlivnit vnímání výrobků a služeb ze strany spotřebitelů nebo jejich nákupní chování, a to i prostřednictvím úsilí o odlišení značky na základě opatření společnosti v oblasti sociální odpovědnosti podniků, dosahování sociálního dopadu nebo jakýchkoli jiných cílených závazků. Toto nařízení by se mělo vztahovat na obchodní reklamu, která může a má za cíl ovlivnit výsledek volby nebo referenda, chování při hlasování nebo legislativní či regulační proces.

(26)

Komise by měla vypracovat společné pokyny za účelem účinného uplatňování tohoto nařízení, a zejména s cílem podpořit zadavatele reklamy nebo poskytovatele služeb jednající jménem zadavatelů, kteří činí prohlášení, že se jedná o politické reklamní sdělení, a reklamní sdělení za politické označují, jakož i s cílem podpořit poskytovatele služeb politické reklamy, pokud jde o pomoc s těmito prohlášeními a jejich náležitou správou.

(27)

V zájmu účinné komunikace s širokou veřejností by veřejná sdělení ze strany jakéhokoli orgánu veřejné moci členského státu nebo Unie nebo sdělení prováděná za něj nebo jeho jménem, včetně členů vlády, např. tiskové zprávy nebo konference oznamující legislativní nebo regulační iniciativy a vysvětlující politická rozhodnutí, na nichž jsou iniciativy založeny, neměla být považována za politickou reklamu za předpokladu, že nemohou nebo nemají za cíl ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, chování při hlasování nebo legislativní nebo regulační proces. Obdobně by ani praktické informace z oficiálních zdrojů členských států nebo Unie, jež se týkají výhradně organizace a způsobu účasti ve volbách nebo referendech, včetně oznámení kandidatur nebo otázek položených v referendu, neměly být považovány za politickou reklamu.

(28)

Toto nařízení by se nemělo použít v případech, kdy je pro prezentaci kandidátů zákonem výslovně stanoven a bezplatně přidělen určitý veřejný prostor, například přidělením prostranství v obcích a jiných veřejných prostorech nebo přidělením určitého vysílacího času v televizi, a to pokud se tak děje spravedlivým a nediskriminačním způsobem na základě transparentních a objektivních kritérií.

(29)

Média přispívají k řádnému fungování demokratických procesů a plní zásadní úlohu v oblasti svobody projevu a informací, zejména v období bezprostředně před volbami. Poskytují prostor pro veřejnou diskusi a přispívají k utváření veřejného mínění. Tímto nařízením by proto neměla být dotčena redakční svoboda médií. Na politické názory vyjádřené v jakémkoli médiu, jenž podléhá redakční odpovědnosti, by se nemělo vztahovat, a to v případě, že za tyto názory nebo v souvislosti s jejich přípravou, umístěním, propagací, zveřejňováním, doručováním nebo šířením nebyla třetí stranou poskytnuta zvláštní platba nebo jiná odměna. Avšak takovéto politické názory mohou být považovány za politickou reklamu, pokud jsou následně propagovány, zveřejňovány nebo šířeny poskytovatelem služeb politické reklamy.

(30)

Politické názory, které osoba vyjadřuje sama za sebe, představují konkrétní projev práva na svobodu vyjádření a informací. Nejedná se o politickou reklamu a je třeba, aby toto rozlišení bylo jasné. V zájmu tohoto rozlišení by se toto nařízení nemělo vztahovat na politické názory, které osoba vyjadřuje sama za sebe. Určení toho, zda se jedná o politické názory, které osoba vyjadřuje za sebe, by mělo zpravidla vyplývat z individuálního sebeurčení, nicméně lze zohlednit i související faktory. Mezi relevantní faktory by mohlo patřit to, zda byl názor vyjádřen jménem jiného subjektu, zda je účelem sdělení sebepropagace jakožto kandidáta nebo kampaň ve volbách, referendu nebo legislativním či regulačním procesu, zda bylo vyjádřeno jednotlivcem, který je obecně aktivní při kampaních nebo jenž vyvíjí aktivity za účelem změn v oblasti politických nebo společenských otázek, a zda bylo sdělení šířeno neurčitému počtu osob. Politický názor by neměl být považován za názor, který osoba vyjadřuje sama za sebe, pokud byla za vyjádření tohoto názoru nebo v souvislosti s ním třetí stranou poskytnuta zvláštní odměna, včetně věcného plnění.

(31)

Pro účely tohoto nařízení by volbami měly být rozuměny volby do Evropského parlamentu, všechny volby nebo referenda pořádané na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v členských státech a volby do vedení politických stran. Neměly by zahrnovat jiné typy voleb, jako jsou například profesní nebo soukromě organizovaná hlasování.

(32)

Politické reklamní sdělení je nutné vymezit jako akt politické reklamy. Reklamní sdělení zahrnují prostředky, kterými se reklamní komunikace předává, včetně tisku, vysílání, internetových stránek, vyhledávačů a streamovacích medií nebo prostřednictvím služeb online platformy.

(33)

Definice politických aktérů by měla odkazovat na pojmy vymezené v právu Unie a ve vnitrostátním právu v souladu s mezinárodními právními nástroji, jako jsou nástroje Rady Evropy. Koncept politických aktérů by měl zahrnovat přidružené a dceřiné subjekty politické strany, s právní subjektivitou nebo bez ní, založené, aby tuto stranu podpořily nebo sledovaly její cíle, například jednáním s určitou skupinou voličů nebo za účelem konkrétních voleb.

(34)

Tato definice politických aktérů by měla rovněž zahrnovat kandidáty na jakékoli volené funkce nebo osoby tyto funkce vykonávající a členy vlád členských států na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni nebo orgánů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie, Evropské centrální banky a Účetního dvora.

(35)

Definice politické reklamní kampaně by měla odkazovat na přípravu, umístění, propagaci, zveřejňování, doručování nebo šíření řady souvisejících politických reklamních sdělení v rámci zakázky na politickou reklamu na základě jednotné přípravy, zadání nebo financování.

(36)

Definice politické reklamy by neměla mít vliv na vnitrostátní definice politické strany, politických cílů nebo politické kampaně, ani měnit pravidla pro vedení politických kampaní na vnitrostátní úrovni nebo do nich zasahovat.

(37)

Definice politického aktéra by neměla mít vliv na vnitrostátní pravidla týkající se toho, kdo může vést politickou kampaň, a neměla by členským státům ukládat povinnost takováto pravidla přijmout.

(38)

Za účelem pokrytí široké škály příslušných poskytovatelů služeb spojených se službami politické reklamy by měl být pojem poskytovatelé služeb politické reklamy chápán tak, že zahrnuje poskytovatele podílející se na přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování, doručování nebo šíření politických reklamních sdělení. Poskytovatelé služeb politické reklamy mohou například jednat jménem zadavatelů tím, že iniciují jejich jménem politické reklamní služby.

(39)

Definice poskytovatelů služeb politické reklamy by neměla zahrnovat poskytovatele, kteří ve vztahu ke službám politické reklamy poskytují čistě doplňkové služby. Doplňkové služby jsou služby, které jsou poskytovány nad rámec politické reklamy a doplňují ji, avšak nemají přímý vliv na její obsah nebo prezentaci ani přímo nekontrolují její přípravu, umístění, propagaci, zveřejňování, doručování nebo šíření. Tyto služby mohou zahrnovat dopravu, financování a investice, nákup, prodej, stravování, marketing, počítačové služby, úklid, údržbu, poštovní služby, tiskařské služby a grafický, zvukový nebo fotografický design.

(40)

Zadavatel by měl být vymezen jako osoba nebo subjekt, jejichž jménem je politické reklamní sdělení připravováno, umísťováno, propagováno, zveřejňováno, doručováno nebo šířeno, například jednotlivý kandidát ve volbách nebo politická strana, a který je zpravidla osobou nebo subjektem, který za služby politické reklamy poskytuje odměnu.

(41)

Vydavatelé politické reklamy by měli být vymezeni jako poskytovatelé služeb politické reklamy, obvykle na konci řetězce poskytovatelů služeb, kteří zveřejňují, doručují nebo šíří politickou reklamu prostřednictvím vysílání, zpřístupňují ji na rozhraní nebo ji jinak předávají veřejnosti.

(42)

Poskytovatelé služeb politické reklamy mají povinnosti, které slouží k dosažení cílů tohoto nařízení. Určití poskytovatelé služeb politické reklamy politickou reklamu vysílají, zpřístupňují ji pomocí rozhraní nebo ji jiným způsobem předávají veřejnosti a díky této úloze mohou zajistit, aby tyto činnosti probíhaly v souladu s tímto nařízením a byla zajištěna vysoká úroveň transparentnosti. Tito poskytovatelé služeb by proto měli mít zvláštní povinnosti jakožto vydavatelé politické reklamy a je nezbytné, aby za vydavatele byli označeni.

(43)

Zadavatel by měl pravdivě prohlásit, zda dotčená reklama představuje politickou reklamu, jak ji vymezuje toto nařízení, a v posledních třech měsících předcházejících volbám nebo referendu organizovanému na úrovni Unie nebo na celostátní, regionální nebo místní úrovni to, zda může jednat jako zadavatel podle tohoto nařízení. Zadavatel by měl za pravdivost těchto prohlášení nést odpovědnost. Nadto, jakmile je reklama označena za politickou reklamu, mělo by být i její další šíření v souladu s požadavky na transparentnost a související náležitou péči.

(44)

Vzhledem k tomu, jak důležité je zaručit zejména účinnost požadavků na transparentnost a související náležitou péči, by smluvní ujednání uzavřená za účelem poskytování služeb politické reklamy měla zaručit, aby informace, které poskytovatelé služeb politické reklamy potřebují k tomu, aby dodrželi ustanovení tohoto nařízení, byly předávány v dobré víře a úplným a přesným způsobem, jakož i bez zbytečných prodlev. V případě, že jsou prohlášení nebo informace neúplné, neaktuální nebo chybné, by toto nařízení mělo stanovit doplnění, aktualizaci nebo opravu takovýchto prohlášení či informací. Z výše uvedeného by neměla vyplývat obecná povinnost poskytovatele služeb politické reklamy sledovat pravdivost prohlášení o politické povaze reklamního sdělení nebo provádět nepřiměřená či nákladná zjišťování faktů. S cílem podpořit účinné provádění požadavku na doplnění, aktualizaci nebo opravu takového prohlášení nebo informace, by poskytovatelé služeb politické reklamy měli upravit svá online rozhraní k usnadnění dodržování těchto povinností.

(45)

Poskytovatelé služeb politické reklamy by prohlášení nebo informace měli považovat za zjevně chybné, pokud je to bez dalšího ověřování nebo zjišťování faktů zřejmé z obsahu reklamního sdělení, totožnosti zadavatele či z kontextu, v němž je příslušná služba poskytována.

(46)

Vydavatelé politické reklamy, kteří jsou rovněž velmi velkými online platformami a velmi velkými online vyhledávači vymezenými v nařízení (EU) 2022/2065, by měli pečlivě určovat, analyzovat a posuzovat veškerá systémová rizika, která jejich služby politické reklamy představují, v rámci posouzení rizik podle článku 34 uvedeného nařízení, a měli by k řešení těchto rizik zavést náležitá, přiměřená a účinná zmírňující opatření v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení.

(47)

Pravidla transparentnosti a související náležité péče stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat pouze na služby politické reklamy, tj. na politickou reklamu, která je obvykle poskytována za úplatu, která může zahrnovat i věcné plnění. Tato pravidla by se neměla vztahovat na obsah nahraný uživatelem online zprostředkovatelské služby, jako je online platforma, a šířený online zprostředkovatelskou službou bez odměny za umístění, zveřejnění, doručování nebo šíření konkrétní zprávy, ledaže by byl uživatel za politické reklamní sdělení odměněn třetí stranou.

(48)

Pravidla týkající se požadavků na transparentnost a související náležitou péči by se rovněž neměla vztahovat na sdílení informací prostřednictvím služeb elektronické komunikace, jako jsou elektronické zprávy nebo telefonní hovory, za podmínky, že se nejedná o poskytování služeb politické reklamy.

(49)

Svoboda projevu a informací, která je chráněna článkem 11 Listiny, zahrnuje právo jednotlivce zastávat politické názory, přijímat a rozšiřovat politické informace a sdílet politické myšlenky. Každé omezení této svobody musí být v souladu s článkem 52 Listiny. Tato svoboda může podléhat změnám a omezením, pokud jsou vyžadována a odůvodněna uplatňováním oprávněného veřejného zájmu a jsou v souladu s obecnými zásadami unijního práva, jako je proporcionalita a právní jistota. Tak je tomu i v případě, kdy jsou politické myšlenky sdělovány prostřednictvím poskytovatelů reklamních služeb. Svoboda projevu a informací je jedním ze základních kamenů živé demokratické diskuse.

(50)

Na základě tohoto nařízení by nemělo být možné od členských států vyžadovat, aby přijímaly opatření v rozporu se základními zásadami vztahujícími se ke svobodě projevu a informací, zejména ke svobodě tisku a svobodě projevu v jiných médiích, které vyplývají z ústavních tradic, nebo s pravidly určujícími práva a povinnosti tisku a jiných médií a procesní záruky pro ně, pokud se tato pravidla vztahují k určení nebo omezení odpovědnosti.

(51)

Pokud jde o zprostředkovatele online, nařízení (EU) 2022/2065 se vztahuje na politická reklamní sdělení zveřejněná nebo šířená internetovými zprostředkovateli prostřednictvím horizontálních pravidel platných pro všechny typy online reklamy, včetně komerčních a politických reklamních sdělení. Na základě definice politické reklamy stanovené v tomto nařízení je vhodné podrobněji vymezit požadavky na transparentnost stanovené pro vydavatele reklamy spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) 2022/2065, zejména velmi velkých online platforem. To se týká zejména informací ohledně financování politických reklamních sdělení. Požadavky tohoto nařízení by nemělo být dotčeno nařízení (EU) 2022/2065.

(52)

Příprava, umístění, propagace, zveřejňování, doručování a šíření politických reklamních sdělení může zahrnovat komplexní řetězec poskytovatelů služeb politické reklamy. To může nastat zejména tehdy, když výběr reklamního obsahu, výběr kritérií cílení a výběr kritérií doručování, poskytování údajů použitých pro cílení a doručování reklamních sdělení, poskytování technik cílení a technik doručování reklamních sdělení a doručování reklamních sdělení a jejich šíření mohou řídit různí poskytovatelé služeb.

Mimoto mohou být zadavatelé také zapojeni do různých fází přípravy, umístění, propagace, zveřejňování, doručování a šíření politické reklamy. Obdobně, pro techniky cílení a techniky doručování reklamních sdělení může správce určit účel a prostředky zpracování údajů společně s dalšími správci nebo může údaje pro správce zpracovávat jiný subjekt. S ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie lze společnou správu stanovit také v případě, kdy má k dotčeným údajům přístup pouze jeden subjekt. Vzhledem k jejich rozdílným příspěvkům, konkrétně pokud jde o vymezení parametrů cílení, stanovení kategorií údajů a jejich zpracování při zobrazování reklamy, poskytovatelé služeb a zadavatelé často společně rozhodují o prostředcích a účelu zpracování osobních údajů v oblasti politické reklamy, a proto mohou být považováni za společné správce podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a článku 28 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/1725 (8). Je proto nezbytné stanovit v tomto nařízení jasné rozdělení povinnosti různých subjektů.

(53)

Pokud existuje uměle vytvořená obchodní nebo smluvní konstrukce spojená s rizikem obcházení povinností transparentnosti stanovených v tomto nařízení, měla by se tato povinnost vztahovat na subjekt nebo subjekty, které jsou faktickými poskytovateli daných reklamních služeb.

(54)

Při stanovování zvláštních požadavků by neměly být povinnosti stanovené v tomto nařízení chápány tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládají obecnou povinnost sledovat politický obsah sdílený fyzickými nebo právnickými osobami, ani tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládají obecnou povinnost přijímat proaktivní opatření ve vztahu k nezákonnému obsahu, který tito poskytovatelé přenášejí nebo uchovávají.

(55)

S cílem podpořit dodržování požadavků tohoto nařízení, zejména požadavků týkajících se technik cílení a technik doručování reklamních sdělení v souvislosti s online politickou reklamou, se poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vybízejí k tomu, aby usnadňovali identifikaci politické reklamy nahrané nebo šířené přímo uživateli prostřednictvím jejich online zprostředkovatelské služby. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb například mohou uživatelům poskytnout účinné mechanismy, s jejichž pomocí mohou poukázat na to, že reklamní sdělení je politické.

(56)

Transparentnost politické reklamy by měla jednotlivcům umožnit pochopit, že jsou vystaveni politickému reklamnímu sdělení. Vydavatelé politické reklamy by měli zajistit, že bude společně s každým politickým reklamním sdělením zveřejněno jasné sdělení v tom smyslu, že se jedná o politické reklamní sdělení, a další informace, jako je totožnost zadavatele, informace o tom, součástí které politické kampaně tato reklama je, a o tom, zda byly v jejím případě použity techniky cílení a techniky doručování reklamních sdělení. V případě potřeby by jméno zadavatele mohlo obsahovat politické logo. Vydavatelé politické reklamy by měli zajistit, aby politická reklamní sdělení, byla jako taková náležitě označena, a měli by využívat označování, které je účinné a zahrnuje předepsané informace, včetně jasného uvedení, kde lze nalézt oznámení o transparentnosti. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla přijmout prováděcí akty stanovující formát a vzor označování a zajišťující to, aby bylo označování uzpůsobeno použitému médiu, to při zohlednění nejaktuálnějšího technologického vývoje a vývoje na trhu příslušného vědeckého výzkumu a osvědčených postupů.

(57)

Informace, které mají být poskytnuty v oznámení o transparentnosti, by měly rovněž obsahovat totožnost zadavatele a případně subjektu, který je konečnou ovládající osobou zadavatele, aby se tak podpořilo určování odpovědnosti v politickém procesu. Mělo by být jasně uvedeno místo usazení zadavatele a informace, zda je zadavatel fyzickou nebo právnickou osobou. V oznámení o transparentnosti by se neměly uvádět osobní údaje osob zapojených do politické reklamy, které nesouvisí se zadavatelem nebo jiným zúčastněným politickým aktérem. Oznámení o transparentnosti by mělo rovněž obsahovat informace o období šíření, o veškerých souvisejících volbách, o částce vynaložené na konkrétní reklamní sdělení a danou politickou reklamní kampaň a hodnotě jiných výhod, které zcela nebo z části představují odměnu za dané reklamní sdělení, o zdroji použitých finančních prostředků a o dalších informacích, aby bylo zajištěno spravedlivé šíření politické reklamy. Informace o zdroji použitých finančních prostředků se týkají například jejich veřejného nebo soukromého původu a toho, zda pocházejí z Unie nebo ze zemí mimo ni. Informace o souvisejících volbách nebo referendech by měly pokud možno obsahovat odkaz na informace z oficiálních zdrojů týkající se organizace a způsobu účasti nebo propagace účasti ve volbách nebo referendu. Pokud je politické reklamní sdělení opětovně zveřejněno poté, co bylo pozastaveno nebo ukončeno z důvodu porušení tohoto nařízení, měla by být tato skutečnost uvedena v oznámení o transparentnosti, aby se zajistila řádná informovanost jednotlivců. Oznámení o transparentnosti by mělo být k dispozici ihned, jakmile je reklamní sdělení zveřejněno nebo šířeno, a informace v něm obsažené by měly být průběžně aktualizovány. Mimoto by oznámení o transparentnosti mělo obsahovat informace o tom, jak oznámit politické reklamní sdělení v souladu s postupem stanoveným v tomto nařízení. Tímto požadavkem by neměla být dotčena ustanovení o oznamování stanovená v nařízení (EU) 2022/2065.

(58)

S cílem zajistit větší transparentnost politické reklamy je nezbytné shromažďovat informace o dosahu politické reklamy a zájmu jednotlivců o tuto reklamu a tyto informace předkládat v příslušném oznámení o transparentnosti. Dosah sdělení souvisí s údaji, které umožňují kvantifikovat zeměpisné rozložení a počet jednotlivců, kteří politickou reklamu zhlédli, obdrželi nebo se s ní nějakým jiným způsobem setkali, a to včetně počtu zhlédnutí, zobrazení a kliknutí. Projev zájmu o sdělení souvisí s údaji, které umožňují kvantifikovat interakce jednotlivců ve vztahu k online politické reklamě, které lze měřit různými způsoby, včetně doby interakce s daným politickým reklamním sdělením. Kvantifikaci dosahu a zájmu by měly řešit příslušné standardy pro přípravu označování a oznámení o transparentnosti u politických reklamních sdělení.

(59)

Předkládání informací v oznámení o transparentnosti se může lišit v závislosti na použitých prostředcích. S cílem snadno dohledat informace v oznámení o transparentnosti v offline reklamních sděleních by se mohlo využít například vyhrazeného odkazu na internetovou stránku, kódu rychlé odezvy (kód QR) nebo rovnocenných uživatelsky přívětivých technických opatření. Požadavek, aby informace o oznámení o transparentnosti byly mimo jiné jasně viditelné, by měl zahrnovat požadavek, aby informace o oznámení o transparentnosti byly v reklamním sdělení vyznačeny výrazným způsobem nebo k němu byly připojeny. Požadavek, aby informace zveřejněné v oznámení o transparentnosti byly snadno přístupné, strojově čitelné, pokud je to technicky možné, a uživatelsky přívětivé, by měl zahrnovat zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením při dodržování platných požadavků na přístupnost, mimo jiné, pokud je to technicky možné, zpřístupněním informací prostřednictvím více než jednoho kanálu smyslového vnímání. Aby se umožnilo zohlednění nejaktuálnějšího technologického a vývoje na trhu, příslušného vědeckého výzkumu a osvědčených postupů a s cílem zajistit, aby byla oznámení o transparentnosti uzpůsobena použitému médiu, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla přijmout prováděcí akty, v nichž stanoví jejich formát a poskytne technické specifikace.

(60)

Je nezbytné, aby v případě, kdy je politická reklama zpřístupňována elektronicky, a to i prostřednictvím některého z online médií, byla oznámení o transparentnosti dostupná rovněž v elektronické podobě a strojově čitelném formátu. V případě politické reklamy, která je dostupná pouze pomocí offline média, jako jsou například tištěné letáky nebo noviny, je možné, aby byla tato reklama doprovázena oznámeními o transparentnosti, která jsou rovněž dostupná pouze prostřednictvím offline média, a to i například ve stejném tištěném letáku nebo novinách. Nicméně pokud je politická reklama dostupná prostřednictvím offline média a oznámení o transparentnosti je zpřístupněno v elektronické formě, mělo by být toto oznámení rovněž ve strojově čitelném formátu.

(61)

Informace lze považovat za strojově čitelné v případě, že jsou poskytnuty ve formátu, který mohou softwarové aplikace automaticky zpracovat, aniž by bylo třeba lidského zásahu, a to zejména za účelem toho, aby mohly být specifické údaje uvedené v tomto oznámení identifikovány, rozpoznány a extrahovány.

(62)

Oznámení o transparentnosti by měla být navržena tak, aby zvyšovala informovanost uživatelů a pomáhala jasně identifikovat politické reklamní sdělení. Měla by být navržena tak, aby zůstala umístěna nebo dostupná v případě, že se politické reklamní sdělení dále šíří, například tím, že je zveřejněno na jiné platformě nebo si jej vzájemně předávají fyzické osoby. Informace obsažené v oznámení o transparentnosti by měly být zveřejněny při zahájení zveřejňování politického reklamního sdělení a měly by být veřejné až do konce jeho zveřejňování. Vydavatelé politické reklamy by měli svá oznámení o transparentnosti spolu s případnými změnami uchovávat a na žádost je zpřístupňovat po dobu sedmi let od posledního zveřejnění.

(63)

Vzhledem k tomu, že vydavatelé politické reklamy politická reklamní sdělení zpřístupňují veřejnosti, měli by informace obsažené v oznámení o transparentnosti zveřejnit nebo šířit směrem k veřejnosti současně se zveřejněním nebo šířením politického reklamního sdělení. Pokud vydavatel politické reklamy jakýmkoli způsobem zjistí, že politické reklamní sdělení nesplňuje požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení, například na základě individuálního oznámení, měl by vynaložit maximální úsilí o to, aby byly informace požadované podle tohoto nařízení doplněny nebo opraveny. Nelze-li informace doplnit nebo opravit bez zbytečného odkladu, neměli by vydavatelé politické reklamy politické reklamní sdělení, které nesplňuje požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení zpřístupnit nebo by měli jeho zveřejňování či šíření ukončit. Vydavatelé politické reklamy by měli v takových případech dotčené poskytovatele služeb politické reklamy a případně zadavatele informovat o přiměřených krocích, které podnikli k tomu, aby byly požadavky podle tohoto nařízení splněny. O veškerých rozhodnutích přijatých v této souvislosti by měl vydavatel informovat zadavatele nebo příslušného poskytovatele služeb jednajícího jménem zadavatele.

(64)

Aby se zajistilo zveřejňování informací o online politické reklamě, které jsou požadovány podle tohoto nařízení, a byl zaručen přístup všem zainteresovaným jednotlivcům, je nezbytné, aby Komise zřídila veřejný archiv všech online politických reklamních sdělení, tedy evropský archiv pro online politická reklamní sdělení, a zajistila jeho správu, ať už přímo nebo prostřednictvím přenesení této povinnosti na řídící orgán. Jakékoli zmocnění řídícího orgánu podléhá příslušným regulačním úpravám. S cílem zajistit přístup jednotlivců k informacím, a to i za účelem usnadnění práce zainteresovaných aktérů, jako jsou výzkumní pracovníci v rámci své zvláštní úlohy, a podpořit svobodné a spravedlivé volby a referenda a spravedlivé volební kampaně, mimo jiné prostřednictvím kontrol zadavatelů politických reklamních sdělení a analýz prostředí politických reklamních sdělení, by tento archiv měl po stanovenou dobu prostřednictvím jednotného portálu poskytovat funkcionalitu umožňující přístup k online politické reklamě, jakož i k informacím požadovaným podle tohoto nařízení. Aby se poskytla podpora vydavatelům politické reklamy, kteří nejsou velmi velkými online platformami nebo velmi velkými internetovými vyhledávači ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065, měl by archiv zahrnovat hostingovou službu, která zajistí, aby online politické reklamy a informace, které byly zveřejněny společně s nimi, a která bude k dispozici bezplatně. Tito vydavatelé politické reklamy by měli zpřístupnit veškeré nezbytné informace ve stanovené lhůtě.

Vydavatelé politické reklamy a zadavatelé by měli za online politická reklamní sdělení a další informace zpřístupněné prostřednictvím evropského archivu online politických reklamních sdělení nadále nést odpovědnost, a to i pokud jde o jejich úplnost a správnost a zajištění jejich aktualizace. S cílem zajistit účinné fungování evropského archivu online politických reklamních sdělení by na Komisi měly být přeneseny prováděcí pravomoci k přijetí prováděcích aktů, v nichž stanoví podrobné podmínky fungování tohoto archivu. Tyto prováděcí akty by se měly mimo jiné týkat společné struktury údajů a aplikačního programového rozhraní, aby se umožnil přenos potřebných informací a jejich vyhledávání v archivu, metadat, aby se usnadnila indexace politických reklamních sdělení internetovými vyhledávači a jejich začlenění do archivu, a řešení v oblasti standardizované autentizace, aby informace související s transparentností mohly být propojeny s příslušným politickým reklamním sdělením a bylo provedeno ověření verzí daných informací.

(65)

Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli při plnění povinností podle tohoto nařízení náležitě zohledňovat základní a další práva a oprávněné zájmy. Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli zejména náležitě zohledňovat svobodu projevu a informací, a to i svobodu a pluralitu médií.

(66)

Vydavatelé politické reklamy, kteří jsou velmi velkými online platformami nebo velmi velkými internetovými vyhledávači ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065, by měli zajistit, aby pro každé politické reklamní sdělení byly informace uvedené v oznámení o transparentnosti k dispozici v archivech reklamy podle článku 39 uvedeného nařízení a aby byly zpřístupněny prostřednictvím evropského archivu online politických reklamních sdělení. Tyto informace by měly být k dispozici od okamžiku zveřejnění a měly by být aktualizovány a poskytovány podle dohodnuté odvětvové normy pro přístupnost, strukturu údajů a přístup k nim prostřednictvím společného aplikačního programového rozhraní.

(67)

Pokud je poskytovatel služby politické reklamy, který ve vztahu k obsahu politického reklamního sdělení poskytuje hostingové služby nebo obsah jinak uchovává a poskytuje, odlišným subjektem od poskytovatele služby politické reklamy, který spravuje internetové stránky nebo jiné rozhraní, kde je politické reklamní sdělení ve výsledku prezentováno, měli by být tito poskytovatelé považováni za vydavatele politické reklamy odpovědné ve vztahu ke konkrétní službě, kterou poskytují, za zajištění označení reklamy a dostupnost oznámení o transparentnosti a příslušných informací. Nastavení jejich smluv by mělo umožnit dodržování tohoto nařízení.

(68)

Informace o částkách a hodnotě jiných výhod, které zcela nebo z části představují odměnu za dané služby politické reklamy, mohou být užitečným příspěvkem k politické diskusi. Je nezbytné zajistit, aby z výročních zpráv vypracovaných příslušnými vydavateli politické reklamy bylo možné získat odpovídající přehled o činnosti v oblasti politické reklamy. Za účelem podpory dohledu a vyvozování odpovědnosti by tyto zprávy měly zahrnovat informace o výdajích na cílení nebo doručování politických reklamních sdělení v příslušném období, a to souhrnně podle kampaní a v příslušných případech včetně informací předaných vydavatelům politické reklamy jinými subjekty. Aby se zabránilo nepřiměřené zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se podávání zpráv o transparentnosti vztahovat na mikropodniky a malé nebo střední podniky, které splňují podmínky podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2013/34/EU.

(69)

Vydavatelé politické reklamy poskytující služby politické reklamy by měli zavést mechanismy, které fyzickým nebo právnickým osobám umožní, aby těmto vydavatelům nahlásili, že určité politické reklamní sdělení, které zveřejnili, je v rozporu s tímto nařízením. V tomto ohledu hrají klíčovou úlohu organizace občanské společnosti, lidskoprávní organizace a organizace dohlížející na dodržování demokratických principů, novináři a jiné zainteresované subjekty. Mechanismy hlášení těchto reklamních sdělení by měly být snadno přístupné a použitelné a měly by být přizpůsobeny formě reklamy šířené vydavatelem politické reklamy. Tyto mechanismy by měly být pokud možno přístupné ze samotného reklamního sdělení, například na internetových stránkách vydavatele politické reklamy. Vydavatelé politické reklamy by měli zavést technická opatření k zajištění minimálních bezpečnostních standardů informačních technologií, včetně opatření na zabránění automatizovaným oznámením. Vydavatelé politické reklamy by měli mít možnost ve vhodných případech vycházet ze stávajících mechanismů. Například jsou-li vydavatelé politické reklamy v souvislosti s politickými reklamními sděleními hostovanými na žádost příjemců jejich služeb poskytovateli online hostingových služeb ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065, měli by mít v případě oznámení týkajících se rozporu takových reklamních sdělení s tímto nařízením možnost opírat se o mechanismy oznamování a přijímání opatření podle uvedeného nařízení. Nejsou-li tyto mechanismy k dispozici, měli by mít jednotlivci možnost ohlásit takové politické reklamní sdělení přímo příslušným orgánům.

(70)

V zájmu jednotného uplatňování mechanismů umožňujících oznamování potenciálně nevyhovující politické reklamy by Komise měla vypracovat pokyny, a to zejména na podporu přípravy vhodných technických specifikací pro takové mechanismy, které budou přizpůsobeny audiovizuálnímu odvětví, tištěným sdělovacím prostředkům a online a offline reklamě.

(71)

Vydavatelé politické reklamy by měli přezkoumat a zabývat se oznámeními obdrženými podle tohoto nařízení s náležitou péčí, objektivně a nikoli svévolně, jak je uvedeno v tomto nařízení. Vydavatel politické reklamy by měl potvrdit obdržení oznámení a náležitě informovat fyzickou nebo právnickou osobu, které podaly oznámení, o opatřeních přijatých v návaznosti na oznámení a poskytnout informace o možnostech nápravy, a to případně i podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 (9), v souvislosti s reklamním sdělením, jehož se oznámení týká. Vydavatel politické reklamy by měl o všech relevantních opatřeních, která v návaznosti na tato oznámení přijímá, informovat rovněž zadavatele nebo poskytovatele služeb politické reklamy, aby zajistil, že příslušní zadavatelé a poskytovatelé služeb politické reklamy si budou vědomi dopadu oznámení. S cílem zajistit účinné fungování těchto mechanismů v posledním měsíci před volbami nebo referendem, což je obzvláště citlivé období, by vydavatelé politické reklamy, kteří nesplňují podmínky pro mikropodniky ani malé nebo střední podniky podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2013/34/EU, měli obdržená oznámení o reklamním sdělení spojeném s těmito volbami nebo referendem zpracovat do 48 hodin, pokud lze oznámení kompletně zpracovat na základě informací v nich uvedených.

(72)

Veškeré úkony vydavatele politické reklamy by měly být cíleně zaměřené v tom smyslu, že by měly sloužit především k opravě nebo k doplnění požadovaných informací a pouze v krajním případě vést k odstranění konkrétních informací, které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení. Vydavatelé politické reklamy by přitom měli náležitě zohledňovat svobodu projevu a informací a další základní práva.

(73)

Aby mohly určité subjekty plnit v demokracii svou úlohu, je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací zveřejněných spolu s politickým reklamním sdělením nebo obsažených v oznámení o transparentnosti zúčastněným subjektům, jako jsou prověření výzkumní pracovníci, novináři, organizace občanské společnosti a uznaní volební pozorovatelé, s cílem podpořit plnění jejich příslušných rolí v demokratickém procesu. Od poskytovatelů služeb politické reklamy by nemělo být požadováno, aby reagovali na žádosti, které jsou nejasné či nepřiměřené nebo se týkají informací, kterými daní poskytovatelé nedisponují. Dále by měl mít příslušný poskytovatel služeb politické reklamy možnost v případě značných nákladů požadovat úhradu přiměřeného poplatku zohledňujícího administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací.

(74)

K cílení politických sdělení na skupiny nebo jednotlivé voliče či jednotlivce a ke zvýšení jejich dosahu se stále častěji používají osobní údaje získané přímo od jednotlivců nebo nepřímo, např. pozorované nebo odvozené údaje, kdy jsou jednotlivci zařazováni do skupin podle jejich předpokládaných zájmů nebo kdy jsou údaje získány na základě jejich chování online, behaviorálního profilování a dalších analytických technik. Na základě zpracování osobních údajů, zejména zvláštních kategorií osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725, lze segmentovat různé skupiny voličů nebo fyzických osob a zneužívat jejich vlastností nebo zranitelných míst, například šířením reklamních sdělení ve specifických okamžicích a na specifických místech způsobem, který využívá situace, kdy jsou voliči nebo fyzické osoby vnímaví k určitému druhu informací či sdělení. Takové zpracování osobních údajů má konkrétní a škodlivé dopady na základní práva a svobody jednotlivců, např. na právo na spravedlivé a rovné zacházení, právo nebýt manipulován a na svobodu získávat objektivní informace, utvářet si názory, činit politická rozhodnutí a vykonávat volební právo. Navíc to má negativní dopad na demokratický proces, jelikož to vede k roztříštěnosti veřejné diskuse o důležitých společenských otázkách, selektivnímu dosahu a v konečném důsledku k manipulaci voličů. Zvyšuje to rovněž riziko šíření manipulací s informacemi a zahraničního vměšování. Klamavá nebo skrytá politická reklama představuje riziko, protože ovlivňuje základní mechanismy, které umožňují fungování naší demokratické společnosti. Měla by být stanovena další omezení a podmínky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Požadavky na používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení zahrnujících zpracování osobních údajů v souvislosti s politickou reklamou stanovené v tomto nařízení by měly vycházet z článku 16 Smlouvy o fungování EU.

(75)

V souladu s právem Unie by měli správci vymezení v čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 zajistit, aby individuální rozhodování nebylo ovlivněno klamavými prvky v uživatelském rozhraní, které podstatně narušují nebo omezují autonomní a informované rozhodování jednotlivců, a to záměrně nebo fakticky, včetně využívání předem zaškrtnutých políček a jiných zkreslujících a netransparentních metod, které jednotlivce vedou nebo přimějí k určitým rozhodnutím, jež by jinak možná neučinili. Systematické používání (klamavých prvků v uživatelském rozhraní), temných vzorců nejasné dohody o souhlasu, zavádějící informace a nedostatek času na přečtení smluvních podmínek jsou běžné postupy, které jednotlivcům ztěžují získání jasných informací a kontrolu v prostředí odvětví online reklamy. Pravidla k zamezení klamavým prvkům v uživatelském rozhraní by neměla být chápána tak, že budou správcům bránit v přímé interakci s jednotlivci. Správci by se však měli vyvarovat toho, aby opakovaně žádali, aby jednotlivec učinil výběr, pokud již byl takový výběr učiněn, aby odvolání souhlasu výrazně ztížili ve srovnání s jeho udělením, aby určité možnosti výběru učinili obtížnějšími či časově náročnějšími nebo aby používali výchozí nastavení, která je velmi obtížné změnit a která nepřiměřeně ovlivňují rozhodování jednotlivců způsobem, jenž narušuje a omezuje jejich autonomii, rozhodování a možnosti výběru. Mechanismus pro získávání rozhodnutí od jednotlivců by měl být jasný a snadno použitelný, přičemž způsob zdůrazňování jednotlivých alternativ by neměl mít za cíl ovlivnit rozhodování jednotlivce. Informace poskytované v tomto ohledu jednotlivcům by měly být stručné, měly by být napsány jasným a srozumitelným jazykem a měly by být snadno, zřetelně a přímo dostupné.

(76)

Vydavatelé politické reklamy, kteří jsou poskytovateli nebo uživateli technik doručování reklamních sdělení, by měli být vybízeni k poskytování řešení, která při doručování politických reklamních sdělení založeném na zpracování osobních údajů minimalizují možnost diskriminace.

(77)

Techniky cílení a techniky doručování reklamních sdělení, které zahrnují profilování za použití zvláštních kategorií osobních údajů uvedených v nařízení (EU) 2016/679 a v nařízení (EU) 2018/1725, by měly být v kontextu online politické reklamy zakázány. Pro použití těchto technik v kontextu online politické reklamy by Nemělo být možné využívat výjimek stanovených v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2016/679 a v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725. Použití technik cílení a technik doručování reklamních sdělení, které zahrnují zpracování jiných osobních údajů než zvláštních kategorií osobních údajů, by v kontextu online politické reklamy mělo být povoleno pouze tehdy, pokud je založeno na osobních údajích shromážděných od subjektů údajů s jejich výslovným souhlasem poskytnutým samostatně pro účely politické reklamy. Vzhledem k úloze politických stran, nadací, sdružení nebo jakýchkoli jiných neziskových subjektů v naší demokracii by tato omezení neměla mít vliv na jejich schopnost komunikovat se svými členy a bývalými členy a šířit informace, např. informační bulletiny, související s jejich politickou činností, pokud jsou založeny výhradně na údajích o předplatném a na osobních údajích, které poskytli. Na zpracování osobních údajů se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a výslovný souhlas by měl být chápán jako souhlas ve smyslu těchto nařízení. Jestliže jsou techniky cílení a techniky doručování reklamních sdělení používány za podmínek stanovených v tomto nařízení, mohou být užitečné při šíření politické reklamy a informací a při oslovování a informování občanů.

(78)

Správci údajů by pro účely cílení nebo doručování politických reklamních sdělení neměli používat osobní údaje získané od třetích stran. Aby se zabránilo manipulativnímu mikrocílení, je nezbytné, aby poskytovatelé služeb politické reklamy přijali zvláštní opatření, kterými zajistí, že osobní údaje shromažďované a zpracovávané za účelem cílení a doručování politických reklamních sdělení, budou omezeny na to, co je v souvislosti s tímto účelem nezbytné, například tím, že omezí dostupnost možností cílení a doručování politické reklamy nabízených příjemcům služeb pouze na ty, které vyžadují kombinaci nejvýše pěti kategorií.

(79)

Požadavek, aby cílení nebo doručování politické reklamy nebylo založeno na profilování využívajícím zvláštní kategorie osobních údajů, se vztahuje rovněž na profilování pomocí zvláštních kategorií osobních údajů vyhodnocených z osobních údajů, které samy o sobě nejsou zvláštními kategoriemi osobních údajů. Tak tomu může být například tehdy, jestliže správce údajů používá osobní údaje, které nepatří do zvláštních kategorií osobních údajů, k tomu, aby kategorizoval subjekty údajů jako subjekty s určitým náboženským vyznáním nebo filozofickým či politickým přesvědčením, bez ohledu na to, zda je tato kategorizace pravdivá. V případě, že zpracování osobních údajů ukazuje na zvláštní kategorii osobních údajů, by nemělo být důležité, jak je tato kategorie označena. Pokud uživatel online sociální sítě navštíví určitou stránku nebo používá aplikaci či jinou online funkci nebo službu, k nimž se vztahuje jedna nebo více kategorií uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, a případně poskytne osobní údaje při registraci, zadání objednávky online nebo při jiné interakci se sociální sítí, mělo by být zpracování osobních údajů provozovatelem této online sociální sítě považováno za „zpracování zvláštních kategorií osobních údajů“ ve smyslu uvedeného článku, které je v zásadě zakázáno, jestliže toto zpracování údajů umožňuje odhalit informace patřící do jedné z těchto kategorií, a to bez ohledu na to, zda se tyto informace týkají uživatele této sociální sítě nebo jakékoli jiné fyzické osoby. Je tomu tak nehledě na skutečnost, zda byl subjekt údajů v okamžiku získávání údajů informován o záměru použít tyto údaje pro účely cílení nebo doručování politických reklamních sdělení.

(80)

Souhlas se zpracováním osobních údajů se uděluje a odvolává v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725. Tento souhlas by měl být udělen jasným potvrzením nebo prohlášením, které představuje svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů pro účely politické reklamy. Kromě toho by souhlas pro účely tohoto nařízení měl být výslovný a pro účely politické reklamy by měl být udělen samostatně. Pro účely tohoto nařízení, zejména pokud je souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem cílení nebo doručování politických reklamních sdělení získán při poskytování online služby, by správci měli souhlas získat tak, že subjektu údajů předloží uživatelsky vstřícné řešení, aby subjekt mohl souhlas výslovně, jasně a jednoduše poskytnout, změnit nebo odvolat. Správci by neměli rozhraní navrhovat, organizovat ani provozovat způsobem, který subjekt údajů klame nebo s ním manipuluje či jinak podstatně narušuje nebo omezuje jeho schopnost svobodně udělit souhlas pro tento konkrétní účel. Pro účely tohoto nařízení nelze požadavek na získání souhlasu se zpracováním osobních údajů obejít prohlášením, že příslušné osobní údaje byly zpřístupněny veřejnosti subjektem údajů. Odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů za účelem cílení nebo doručování politických reklamních sdělení by mělo být stejně snadné jako jeho udělení. Odmítnutí souhlasu nebo jeho odvolání by pro subjekt údajů nemělo být obtížnější nebo časově náročnější než jeho udělení. Měly by být respektovány elektronické signály, kterými jednotlivec vyjadřuje, že si nepřeje dostávat politickou reklamu.

(81)

S ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. července 2023 ve věci C-252/21 (10), Meta Platforms a další (Všeobecné podmínky používání sociální sítě), by subjekty údajů měly mít v souvislosti s politickou reklamou možnost odmítnout udělení souhlasu s konkrétními operacemi zpracování údajů, aniž by musely zcela ztratit přístup k online službě. Podle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie by těmto uživatelům měla být nabídnuta rovnocenná alternativa, při níž by takové operace zpracování údajů nebyly prováděny.

(82)

Velmi mladí lidé představují obzvláště zranitelnou skupinou, kterou lze zneužíváním technik cílení a technik doručování reklamních sdělení poškodit. I když tyto osoby ještě nemají právo volit, reklama může být cílena konkrétně na ně za účelem zmanipulování politické debaty. Techniky cílení nebo techniky doručování reklamních sdělení, které zahrnují zpracování osobních údajů subjektu, o němž je s přiměřenou jistotou známo, že je alespoň o jeden rok mladší, než jaký je volební věk stanovený příslušnými vnitrostátními předpisy, by proto měly být v souvislosti s politickou reklamou zakázány.

(83)

Za účelem zajištění vyšší transparentnosti a vyvozování odpovědnosti při používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení v souvislosti s online politickou reklamou zahrnujících zpracování osobních údajů by správci měli zavést další požadavky na transparentnost. Tyto požadavky by měly mimo jiné zahrnovat přijetí zásad, které popíší používání těchto technik a hlavních parametry, vedení záznamů o jejich používání, provádění každoročního posouzení rizik, kterými tyto techniky mohou ohrozit základní práva a svobody, a poskytování dalších informací nezbytných k tomu, aby příslušná fyzická osoba porozuměla použitému postupu, spolu s uvedením, že reklamní sdělení je politickým reklamním sdělením.

(84)

Požadavky na transparentnost a odpovědnost by se měly vztahovat na všechny správce bez ohledu na to, zda správce jedná sám za sebe, společně s poskytovatelem služeb politické reklamy, nebo zda je současně rovněž vydavatelem politické reklamy. V případech, kdy je správcem jiný subjekt než vydavatel politické reklamy, by měl vydavateli politické reklamy předat interní zásady a zajistit, aby byly vydavateli politické reklamy včas a přesně sděleny další informace nezbytné k zajištění souladu s tímto nařízením.

(85)

Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli předávat vydavatelům politické reklamy informace, které jsou nezbytné k splnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Předávání těchto informací může být automatizováno a začleněno do běžných obchodních procesů na základě standardů.

(86)

Za účelem dalšího posílení práv fyzických osob na ochranu údajů by vydavatelé politické reklamy měli poskytnout dotčeným subjektům údajů další informace a účinné nástroje na podporu výkonu jejich práv podle právního rámce Unie pro ochranu údajů, včetně práva na změnu jejich osobních údajů nebo na odvolání souhlasu, pokud je na ně cíleno politické reklamní sdělení. Tyto informace by rovněž měly být snadno přístupné přímo z oznámení o transparentnosti. Nástroje poskytnuté fyzickým osobám na podporu výkonu jejich práv by měly být účinné, aby zabránily cílení politických reklamních sdělení na fyzické osoby, jakož i cílení na základě konkrétních kritérií ze strany jednoho nebo několika konkrétních správců.

(87)

Informace, které mají být poskytnuty v souladu se všemi požadavky vztahujícími se na používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení podle tohoto nařízení, by měly být předkládány ve formátu, který je snadno přístupný, kompletní, jasně viditelný a uživatelsky přívětivý, včetně použití srozumitelných formulací, a který je přístupný pro osoby se zdravotním postižením.

(88)

Je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací o cílení a doručování reklamních sdělení dalším zúčastněným subjektům. Tento režim by měl být v souladu s režimem pro předávání informací souvisejících s požadavky na transparentnost.

(89)

Poskytovatelé služeb politické reklamy usazení ve třetí zemi, kteří nabízejí služby v Unii, by měli určit pověřeného právního zástupce v Unii, registrovaného u příslušného orgánu určeného jednotlivými členskými státy, aby byl ve vztahu k nim umožněn účinný dohled nad tímto nařízením. Právním zástupcem může být zástupce jmenovaný na základě článku 27 nařízení (EU) 2016/679 nebo právní zástupce ustanovený na základě článku 13 nařízení (EU) 2022/2065. Členské státy by měly vést veřejně přístupný rejstřík všech právních zástupců registrovaných na jejich území podle tohoto nařízení a Komise by měla zřídit a vést veřejně dostupný portál propojený s internetovými stránkami zajištěnými členskými státy. Vzhledem k významu tohoto požadavku pro účinné prosazování tohoto nařízení ve vztahu k poskytovatelům služeb politické reklamy usazeným ve třetí zemi, jakož i pro zachování rovných podmínek pro všechny poskytovatele služeb politické reklamy na vnitřním trhu, by členské státy měly v případě, že nebyl určen žádný právní zástupce, přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně ukončení zveřejňování nebo šíření příslušných politických reklamních sdělení, pokud soulad nelze jinak zajistit.

(90)

Pro účely účinného dohledu nad tímto nařízením je nezbytné svěřit orgánům dohledu pravomoc sledovat a vymáhat plnění příslušných pravidel a zajistit, aby měly zdroje potřebné k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. V závislosti na právním systému každého členského státu a v souladu se stávajícím právem Unie, včetně nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2022/2065, mohou být za tímto účelem pověřeny různé vnitrostátní soudní nebo správní orgány.

(91)

Pokud jde o dohled nad online zprostředkovatelskými službami podle tohoto nařízení, členské státy by měly za tímto účelem pověřit příslušné orgány a zajistit vzájemnou provázanost jejich dohledu s dohledovou činností příslušných orgánů určených podle článku 49 nařízení (EU) 2022/2065. Koordinátoři digitálních služeb určení podle uvedeného nařízení by měli v každém případě v každém členském státě odpovídat za zajištění koordinace těchto záležitostí na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby navázat přeshraniční spolupráci s ostatními koordinátory digitálních služeb podle mechanismů stanovených v uvedeném nařízení. Při uplatňování tohoto nařízení by se tento mechanismus měl omezit na vnitrostátní spolupráci mezi koordinátory digitálních služeb a neměl by zahrnovat eskalaci na úroveň Unie, jak stanoví nařízení (EU) 2022/2065. V rozsahu, v jakém má Komise výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování povinností velmi velkých online platforem a velmi velkých online vyhledávačů ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 stanovených v uvedeném nařízení a vymáhat dodržování těchto povinností, by měla posoudit, zda tyto subjekty dodržují své povinnosti týkající se evropského archivu online politických reklamních sdělení.

(92)

Pro dohled nad těmi aspekty tohoto nařízení, které nespadají do pravomoci dozorových orgánů podle nařízení (EU) 2016/679 (EU) a (EU) 2018/1725, by členské státy měly pověřit příslušné orgány dohledem nad příslušnými předpisy a vymáháním těchto předpisů. Pro podporu dodržování základních práv a svobod, zásad právního státu, demokratických zásad a důvěry veřejnosti v dohled nad politickou reklamou je nezbytné, aby tyto orgány byly nestranné, strukturálně nezávislé na vnějších zásazích nebo politických tlacích a měly odpovídající pravomoci účinně sledovat a přijímat opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení, zejména jeho požadavků na označování a transparentnost. Členské státy mohou zejména určit vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty podle článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (11), mohou však rovněž určit jiné orgány, jako například volební nebo soudní orgány.

(93)

S cílem podpořit dozorové orgány při plnění jejich úkolů by Komise měla požádat Evropský sbor pro ochranu údajů, aby vydal pokyny pro dozorové orgány uvedené v článku 51 nařízení (EU) 2016/679, které se budou týkat zpracování zvláštních kategorií osobních údajů za účelem cílení nebo doručování politických reklamních sdělení, jakož i podmínek pro získání souhlasu za účelem cílení nebo doručování politických reklamních sdělení a spolupráce mezi těmito orgány a jinými orgány odpovědnými za uplatňování a vymáhání požadavků stanovených v tomto nařízení.

(94)

Nezávislé dozorové orgány podle nařízení (EU) 2016/679 by měly být podporovány v tom, aby plně využívaly svých pravomocí podle uvedeného nařízení k dohledu nad ochranou osobních údajů poskytovanou podle tohoto nařízení, a to i v rámci postupu spolupráce, mechanismu jednotnosti, a zejména postupu pro naléhavé případy. Při politických kampaních a při ovlivňování občanů při utváření politických názorů a uplatňování volebního práva je obzvláště důležité období před volbami nebo referendy. Toto období je rovněž obzvláště citlivé z hlediska porušování platných pravidel, protože z tohoto důvodu, aby byla nápravná opatření účinná, musí být obvykle zavedena před volbami. Z tohoto důvodu může mít porušení pravidel týkajících se zpracování osobních údajů za účelem cílení politické reklamy v tomto období obzvláště významný nepříznivý dopad na práva občanů, včetně svobody utvářet si názory bez nepatřičného ovlivňování a svobodu informací. V zájmu zajištění bezodkladných opatření na ochranu práv a svobod jednotlivců v kritickém období před hlasováním ve volbách by orgány pro ochranu údajů měly zajistit, že budou schopny rychle vymáhat práva daných subjektů údajů. Za tímto účelem by orgány pro ochranu údajů měly ke spolupráci a vzájemné pomoci využívat řadu nástrojů stanovených v nařízení (EU) 2016/679, včetně případného postupu pro naléhavé případy stanoveného v článku 66 uvedeného nařízení.

(95)

Příslušné orgány odpovědné za uplatňování tohoto nařízení se nesmí odchýlit od rozhodnutí dozorových orgánů odpovědných za uplatňování nařízení (EU) 2016/679 podle článku 51 uvedeného nařízení, mohou však být pro účely tohoto nařízení nuceny posoudit, zda je politická reklama v souladu s uvedeným nařízením. Podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU tyto příslušné orgány a dozorové orgány loajálně spolupracují a dodržují své příslušné pravomoci a kompetence, aby zajistily jednotné uplatňování obou nařízení.

(96)

Pokud již v právu Unie existují pravidla týkající se poskytování informací příslušným orgánům a spolupráce s těmito orgány a mezi nimi, jako jsou pravidla stanovená v článku 9 nařízení (EU) 2022/2065 nebo pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/679, měla by se tato pravidla obdobně použít na příslušná ustanovení tohoto nařízení.

(97)

Na podporu účinného uplatňování ustanovení tohoto nařízení, dohledu nad nimi a jejich vymáhání, a aniž jsou dotčena nařízení (EU) 2016/679, (EU) 2018/1725 a (EU) 2022/2065, je nezbytné stanovit, který příslušný orgán by měl být odpovědný v případě, že jsou služby politické reklamy poskytovány ve více než jednom členském státě, nebo pokud poskytovatel služeb politické reklamy vykonává své hlavní činnosti mimo členský stát, v němž se nachází jeho hlavní provozovna nebo určený právní zástupce. Za účinné uplatňování ustanovení tohoto nařízení, dohled nad nimi a jejich vymáhání by měl v případě, že poskytovatel služeb poskytuje služby politické reklamy ve více než jednom členském státě, obvykle odpovídat příslušný orgán nebo orgány členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna tohoto poskytovatele služeb politické reklamy. Při určování místa, kde má poskytovatel služeb hlavní provozovnu, by příslušné orgány měly vzít v úvahu fakt, kde má tento poskytovatel ústředí nebo sídlo, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola.

(98)

Příslušné orgány všech členských států by měly při výkonu pravomocí v oblasti dohledu a vymáhání spolupracovat a podle potřeby si vzájemně pomáhat. Pokud domnělé porušení tohoto nařízení vyžaduje zapojení pouze příslušného orgánu nebo orgánů státu, v němž poskytovatel služeb politické reklamy nemá hlavní provozovnu, měl by příslušný orgán nebo orgány vyrozumět orgán příslušný pro hlavní provozovnu a ten by pak měl záležitost odpovídajícím způsobem posoudit a případně přijmout nezbytná vyšetřovací a donucovací opatření.

(99)

|S cílem dále usnadnit účinné uplatňování a vymáhání tohoto nařízení v případě poskytování přeshraničních služeb by mělo být možné, aby orgán příslušný pro hlavní provozovnu v případě, kdy se vyšetřování údajného porušení tohoto nařízení týká poskytování služeb politické reklamy v jednom nebo více členských státech, v nichž poskytovatel nemá hlavní provozovnu, zahájil a vedl společné vyšetřování za účasti daného příslušného orgánu nebo daných příslušných orgánů.

(100)

Orgány příslušné pro dohled nad tímto nařízením by měly vzájemně spolupracovat na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni a co nejlépe využívat stávající struktury, případně včetně vnitrostátních sítí pro spolupráci, Evropské sítě pro volební spolupráci uvedené v doporučení Komise ze dne 12. září 2018 o sítích pro volební spolupráci, transparentnosti online, ochraně před kybernetickými bezpečnostními incidenty a boji proti dezinformačním kampaním v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, Evropského sboru pro digitální služby zřízeného v nařízení (EU) 2022/2065 a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby zřízené podle směrnice 2010/13/EU. Tato spolupráce by měla usnadnit rychlou a bezpečnou výměnu informací o otázkách souvisejících s plněním jejich úkolů v oblasti dohledu a vymáhání pravidel podle tohoto nařízení, včetně společného zjišťování protiprávního jednání, sdílení zjištění a odborných znalostí a spolupráce při uplatňování a prosazování příslušných pravidel.

(101)

Za účelem zajištění účinné a strukturované spolupráce všech příslušných orgánů ve všech aspektech tohoto nařízení by se vnitrostátní kontaktní místa určená členskými státy měla pravidelně scházet na úrovni Unie v rámci sítě vnitrostátních kontaktních míst. Za účelem posílení spolupráce a výměny informací a postupů na úrovni Unie by tato síť měla úzce spolupracovat s Evropskou sítí pro volební spolupráci, skupinou evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby a dalšími příslušnými sítěmi nebo subjekty.

(102)

S cílem usnadnit účinné uplatňování povinností stanovených v tomto nařízení je nezbytné zmocnit vnitrostátní orgány, aby si od poskytovatelů služeb politické reklamy vyžádaly příslušné informace o transparentnosti politických reklamních sdělení. Informace, které mají být předávány příslušným orgánům, se mohou týkat určité reklamní kampaně, mohou být poskytnuty souhrnně podle let nebo se mohou týkat konkrétních reklamních sdělení. S cílem zajistit, aby bylo žádostem o tyto informace možné vyhovět účinným a účelným způsobem a aby poskytovatelé služeb politické reklamy zároveň nebyli vystaveni nepřiměřené zátěži, je nezbytné stanovit pro tyto žádosti určité podmínky. Zejména v zájmu včasného dohledu nad volebním procesem by poskytovatelé služeb politické reklamy měli na žádosti příslušných orgánů reagovat rychle, a to ve stanovené lhůtě. V průběhu posledního měsíce před volbami nebo referendem by se mělo mít za to, že porušení daných povinností má nepříznivý a závažný dopad na práva jednotlivců, a proto by měli poskytovatelé služeb politické reklamy poskytnout požadované informace v kratší stanovené lhůtě. Poskytovatelé služeb politické reklamy, kteří splňují podmínky pro mikropodniky a malé podniky podle čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2013/34/EU, by měli poskytnout požadované informace bez zbytečného odkladu a, pokud možno, před termínem konání voleb nebo referenda. V zájmu právní jistoty a v souladu s právem na obhajobu by žádosti o poskytnutí informací od příslušného orgánu měly obsahovat odpovídající odůvodnění a informace o dostupných opravných prostředcích.

Takové odůvodnění nemusí být vyžadováno, pokud by zveřejnění důvodů žádosti o informace jasně ohrozilo prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo závažných přestupků. Závažnost přestupku, který je důvodem k takové výjimce, by měla být určena nejen s přihlédnutím k výši pokuty nebo sankce, které mohou být uloženy podle tohoto nařízení, ale i k negativním dopadům, které by přestupek mohl mít na volby nebo referendum nebo na legislativní či regulační proces. Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli určit kontaktní místa pro interakci s příslušnými orgány. Tato kontaktní místa mohou být elektronická. Z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že ochrana fyzických i právnických osob před svévolnými nebo nepřiměřenými zásahy veřejných orgánů do soukromé činnosti těchto osob je obecnou zásadou práva Unie. Této ochrany se osoba může dovolávat jako práva zaručeného právem Unie pro účely čl. 47 prvního odstavce Listiny za účelem napadení aktu, který nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení, jako je například příkaz k poskytnutí informací nebo sankce za nedodržení tohoto příkazu, před soudem

(103)

Členské státy by měly pro účely tohoto nařízení určit příslušný orgán jakožto vnitrostátní kontaktní místo na úrovni Unie. Pokud je to možné, mělo by být kontaktní místo členem Evropské sítě pro volební spolupráci. Vnitrostátní kontaktní místo by mělo usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států při plnění úkolů v oblasti dohledu a prosazování práva, zejména zprostředkováním komunikace s vnitrostátními kontaktními místy v jiných členských státech a s jinými příslušnými orgány v jeho vlastním členském státě.

(104)

Orgány členských států by měly zajistit, aby porušení povinností stanovených v tomto nařízení, jichž se dopustí zadavatelé nebo poskytovatelé služeb politické reklamy, bylo trestáno správními pokutami nebo finančními sankcemi, případně jinými opatřeními, včetně opakovaně ukládaných pokut. Přitom by měly zohlednit povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání s ohledem na dotčený veřejný zájem, rozsah a druh vykonávaných činností a případně i velikost a ekonomické možnosti porušitele. Dále by orgány členského státu měly zohlednit, zda dotčený zadavatel nebo poskytovatel služeb politické reklamy neplní tyto povinnosti systematicky nebo opakovaně, včetně toho, že zpožďuje poskytování informací zúčastněným subjektům, a případně i to, zda poskytovatel služeb politické reklamy působí ve více členských státech. Sankce by měly být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující, s náležitým ohledem na poskytnutí dostatečných a dostupných procesních záruk, a zejména na nutnost zajistit, aby politická diskuse zůstala otevřená a přístupná. Některé povinnosti hrají zásadní úlohu při účinném plnění cílů tohoto nařízení a porušení těchto povinností by mělo být považováno za obzvláště závažné.

(105)

Jednotlivci nebo subjekty by měli mít možnost podávat příslušným orgánům stížnosti, aby je uvědomili o okolnostech, které by mohly představovat porušení tohoto nařízení. Mělo by být připomenuto, že v této souvislosti mohou být použitelná i jiná správní řízení stanovená právem Unie. Subjekty údajů mají například právo podávat dozorovým orgánům určeným podle nařízení (EU) 2016/679 stížnosti na porušení předpisů týkajících se zpracování jejich osobních údajů. Kromě toho by jednotlivci nebo subjekty měli mít rovněž možnost podat koordinátorům digitálních služeb určeným podle nařízení (EU) 2022/2065 stížnost na poskytovatele zprostředkovatelských služeb a na porušení uvedeného nařízení, k nimž mohlo dojít. Aniž jsou dotčeny tyto postupy nebo jakékoli jiné dostupné správní řízení nebo soudní opravné prostředky, měly by se příslušné orgány těmito stížnostmi zabývat, mj. i informovat stěžovatele o následných opatřeních. Je-li příslušnému orgánu oznámena stížnost, která spadá do pravomoci příslušného orgánu v jiném členském státě, měl by bez zbytečného odkladu předat stížnost tomuto příslušnému orgánu.

(106)

Na výkon pravomocí příslušným orgánem podle tohoto nařízení by se měly vztahovat vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a členského státu, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.

(107)

Za účelem podpory dodržování tohoto nařízení ze strany poskytovatelů služeb a dalších zainteresovaných subjektů by jim měly být poskytovány včasné a snadno dostupné informace o termínech konání voleb a referend. Členské státy by proto měly zveřejnit termíny konání svých voleb a referend a případně termíny období voleb. Tyto informace by měly být snadno dostupné a včasné. Členské státy by rovněž měly tyto informace veřejnosti sdělovat prostřednictvím portálu zpřístupněného Komisí, a to bezprostředně po vyhlášení dotčených termínů.

(108)

S cílem podpořit účinné provádění tohoto nařízení příslušnými vnitrostátními orgány se Komise vyzývá, aby podle potřeby vypracovala pokyny pro identifikaci politické reklamy a pro uplatňování sankcí.

(109)

Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o informace, které mají být uvedeny v oznámení o transparentnosti, a o informace o používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 (12) o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(110)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci uvedené v tomto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(111)

Do dvou let po každých volbách do Evropského parlamentu předloží Komise veřejně přístupnou zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Při přípravě této zprávy by Komise měla rovněž zohlednit provádění tohoto nařízení v souvislosti s ostatními volbami a referendy probíhajícími v Unii.

(112)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispět k řádnému fungování vnitřního trhu s politickou reklamou a souvisejícími službami a stanovit pravidla pro používání technik cílení a technik doručování reklamních sdělení v souvislosti se zveřejňováním a šířením politické reklamy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(113)

Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená směrnicemi 2000/31/ES (14), 2002/58/ES (15), 2005/29/ES (16), 2006/114/ES (17), 2006/123/ES (18), 2010/13/EU a 2011/83/EU (19) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (20), jakož i nařízením (EU) 2022/2065, včetně pravidel odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb stanovených v článcích 4, 5, 6 a 8 uvedeného nařízení. Toto nařízení by mělo doplnit acquis Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnici 2002/58/ES.

(114)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 20. ledna 2022 (21) vydal své stanovisko,