(EU) 2024/897Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/897 ze dne 13. března 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a nařízení (EU) 2023/2053, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

Publikováno: Úř. věst. L 897, 19.3.2024 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. března 2024 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 8. dubna 2024 Nabývá účinnosti: 8. dubna 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2024/897

19.3.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/897

ze dne 13. března 2024,

kterým se mění nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a nařízení (EU) 2023/2053, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Doporučení Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) týkající se ochrany a vynucování byla naposledy provedena v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (3), (EU) 2023/2053 (4) a (EU) 2023/2833 (5). Od přijetí nařízení (EU) 2017/2107, přijala ICCAT na svých výročních zasedáních v letech 2017, 2018, 2019, 2021 a 2022 řadu právně závazných opatření pro zachování rybolovných zdrojů spadajících do její působnosti. Tato opatření se týkají záležitostí, k nimž se vztahují mimo jiné nařízení (EU) 2017/2107 a (EU) 2023/2053.

(2)

Nařízení (EU) 2017/2107 by proto mělo být změněno s cílem provést v právu Unie opatření ICCAT pro tropické tuňáky, tuňáky křídlaté ve Středozemním moři, tuňáky křídlaté v severním a jižním Atlantiku, mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, žraloka mako v severním a jižním Atlantiku, marlína modrého, marlína bělavého, marlína Georgiova a ustanovení týkající se shromažďování údajů o plachetnících atlantských, ustanovení týkající se shromažďování a předávání údajů o plachetníkovitých, marlínovi modrém, marlínovi bělavém a marlínovi Georgiovu, vedlejších úlovcích mořských želv, ustanovení týkající se systému sledování plavidel, regionálních pozorovatelů ICCAT, povinností vědeckých pozorovatelů, nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „NNN rybolovu“), jakož i aktualizovaného seznamu druhů ICCAT, postupů bezpečné manipulace s mořskými želvami a jejich vypouštění, minimálních norem pro bezpečnou manipulaci se žraloky mako v severním a jižním Atlantiku a postupů vypouštění živých jedinců a pokynů pro snížení ekologického dopadu lovných zařízení s uzavíracím mechanismem (dále jen „zařízení FAD“).

(3)

Nařízení (EU) 2023/2053 by mělo být změněno tak, aby se v právu Unie provedla opatření pro řízení populace tuňáka obecného s ustanoveními týkajícími se definic, převodů kvót, zákazu zadržování, rekreačního rybolovu, seznamů plavidel, seznamů lapadel a hospodářství, záznamů ICCAT o hospodářstvích, podávání zpráv, přemístění, oprávnění k přemístění, identifikačních kódů pro umístění do klecí, oprávnění k umístění do klecí, umísťování do klecí a jeho videomonitorování, kontroly umístění do klecí, výlovů, kontrolních činností při výlovu v hospodářstvích po umístění do klecí a prosazování, jakož i programů vnitrostátních pozorovatelů a regionálního programu pozorovatelů ICCAT, pravidel pro zacházení s uhynulými nebo ztracenými rybami, postupu zapečetění přepravních klecí a šablony prohlášení o zpracování a prohlášení o výlovu.

(4)

Právní akty Unie by měly provádět doporučení ICCAT pouze s cílem poskytnout rybářům z Unie i ze třetích zemí rovné podmínky a zajistit, aby příslušná pravidla mohli všichni přijmout.

(5)

Akty v přenesené pravomoci uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.

(6)

Některá ustanovení doporučení ICCAT budou na nadcházejících výročních zasedáních ICCAT pravděpodobně změněna v důsledku zavedení nových technických opatření a opatření pro řízení rybolovu podle úmluvy ICCAT. Za účelem rychlého provedení budoucích změn doporučení ICCAT do práva Unie by proto před začátkem rybolovného období měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie akty, pokud jde o tyto aspekty:

omezení kapacity pro tropické tuňáky v souvislosti s každoročním podáváním zpráv o plánu rybolovu a plánu řízení kapacity rybolovu, počet podpůrných plavidel provádějících rybolov tropických tuňáků, převod tuňáka velkookého, tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku a mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku do dalšího roku, požadavky na zařízení FAD, omezení počtu plavidel Unie provádějících odlov tuňáka křídlatého v severním Atlantiku, požadavky na maximalizaci šance přežití mořských želv, procentuální měření přítomnosti vědeckých pozorovatelů a odkazy na doporučení ICCAT

pokud jde o řízení populace tuňáka obecného: převod úlovků do dalšího roku, lhůty pro podávání zpráv, časové vymezení rybářské sezóny, obsah prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku a ustanovení o umístění do klecí, odchylky pro určení rybolovných oblastí, rybářská plavidla a lovná zařízení a odchylky pro lov tuňáka obecného pro účely chovu a podmínky pro přidělení regionálních pozorovatelů hospodářstvím, a

seznam druhů ICCAT, postupy bezpečné manipulace s mořskými želvami a jejich vypouštění, minimální normy pro bezpečnou manipulaci se žraloky mako v severním a jižním Atlantiku a postupy vypouštění živých jedinců, pokyny pro snížení ekologického dopadu zařízení FAD, programy pozorovatelů, požadavky týkající se nakládání s uhynulými nebo ztracenými rybami, postup zapečetění přepravních klecí, prohlášení o zpracování a prohlášení o výlovu.

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (6). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Počet podpůrných plavidel zaznamenaný v červnu 2023 by se neměl zvyšovat, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 22-01. Toto zpětné uplatňování nemá vliv na zásadu právní jistoty a ochranu legitimního očekávání.

(8)

Nařízení (EU) 2017/2107 a (EU) 2023/2053 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2017/2107

Nařízení (EU) 2017/2107 se mění takto:

1)

Článek 4 se mění takto:

a)

vkládá se nový bod, který zní:

„2a)

„plachetníkovitými“ druhy čeledi Istiophoridae řízené ICCAT;“

b)

bod 20 se nahrazuje tímto:

„20)

„podpůrným plavidlem“ plavidlo jiné než plavidlo přepravované na palubě, které není vybaveno provozuschopným lovným zařízením a které usnadňuje rybolovné činnosti, pomáhá při nich nebo zajišťuje přípravy na ně, mimo jiné poskytnutím plavidla provádějícího odlov a nasazením, obsluhou a vytažením zařízení s uzavíracím mechanismem;“

c)

vkládá se nový bod, který zní:

„23a)

„plovoucím předmětem“ jakýkoli přírodní nebo umělý plovoucí předmět (na hladině či pod hladinou), který není schopen samostatného pohybu; zařízení s uzavíracím mechanismem („zařízení FAD“) je plovoucím předmětem z umělého materiálu, který je záměrně nasazen nebo sledován; kláda je plovoucím předmětem, který se náhodně ztratil z antropogenních nebo přírodních zdrojů;“

d)

bod 24 se nahrazuje tímto:

„24)

„zařízením s uzavíracím mechanismem“ nebo „zařízením FAD“ stálý, polostálý nebo dočasný objekt, konstrukce nebo zařízení z jakéhokoli materiálu, ať už umělého nebo přírodního, který je nasazen nebo sledován a slouží ke shromažďování ryb pro následný odlov. Zařízení s uzavíracím mechanismem mohou být buď ukotvená (AFAD), nebo unášená (DFAD);“

e)

vkládá se nový bod, který zní:

„24a)

„instalací FAD“ umístění lovného zařízení v okolí hejna tuňáků s využitím zařízení FAD;“

f)

vkládá se nový bod, který zní:

„27a)

„dlouhými lovnými šňůrami pro mělký rybolov“ dlouhé lovné šňůry, u nichž je většina háčků při nasazení v hloubce menší než 100 metrů;“

g)

doplňují se nové body, které znějí:

„30)

„kruhovým háčkem“ háček s hrotem otočeným kolmo zpět ke dříku, takže tvoří obecně kruhový nebo oválný tvar; používaný s odsazením ne více než 10 stupňů;

31)

„bójí v provozu“ jakákoli instrumentální bóje, jež byla nejprve aktivována, zapnuta a umístěna na moři a která vysílá údaje o poloze a jakékoli jiné dostupné informace, jako například odhady echolotu;“.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Omezení kapacity pro tropického tuňáka

1.   Do 31. ledna každého roku stanoví členské státy roční plány rybolovu a roční plány řízení kapacity rybolovu pro tropického tuňáka.

2.   Členské státy zajistí, aby celková kapacita jejich loďstva lovícího na dlouhé lovné šňůry a košelkovými nevody byla řízena v souladu s ročními plány rybolovu a ročními plány řízení kapacity rybolovu uvedenými v odstavci 1, zejména s cílem omezit odlov tropického tuňáka v souladu s omezeními odlovu stanovenými podle práva Unie.

3.   Členské státy nezvýší počet podpůrných plavidel oproti počtu zaznamenanému v červnu 2023.

4.   Členské státy oznámí Komisi data, k nimž bylo dosaženo veškerých limitů odlovu tropických druhů tuňáků. Komise zašle tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

5.   Pokud jde o plavidla Unie lovící košelkovými nevody a velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru (celková délka 20 metrů nebo větší), členské státy podávají Komisi měsíční hlášení o úlovcích tropických tuňáků, přičemž četnost těchto hlášení se zvýší na týdenní, jakmile je dosaženo 80 % příslušných limitů odlovu.

6.   Členské státy podávají Komisi každé tři měsíce informace o množství tropických tuňáků podle druhů ulovených plavidly plujícími pod jejich vlajkou do 15 kalendářních dnů po skončení období, během něhož byly úlovky uskutečněny, a to do 15. dubna, 15. července a 15. října každého roku a do 15. ledna následujícího roku, pokud tyto informace nejsou Komisi zasílány měsíčně. Tyto informace, ať už jsou zasílány každé tři měsíce nebo měsíčně, se zasílají ve formátu souhrnné zprávy o úlovcích. Komise tyto informace zasílá sekretariátu ICCAT do 30. dubna, 30. července a 30. října každého roku a do 30. ledna roku následujícího.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Zákaz výmětů tropických tuňáků ulovených plavidly Unie lovícími košelkovými nevody

1.   Plavidla Unie lovící košelkovými nevody, která jsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků, všechny ulovené tropické tuňáky ponechají na palubě, vyloží nebo přeloží v přístavu.

2.   Tropický tuňák ulovený plavidlem Unie lovícím košelkovými nevody není předmětem výmětu během výlovu, jakmile je síť zcela uzavřena a více než polovina sítě je vytažena. Pokud se vyskytne technický problém při uzavírání nebo vytahování sítě, v jehož důsledku tento zákaz nelze použít, vynaloží velitelé nebo členové posádky svým jménem veškeré úsilí, aby tuňáky co nejrychleji vypustili do vody.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou být tropičtí tuňáci předmětem výmětu v těchto případech:

a)

pokud velitel zjistí, že ulovení tropičtí tuňáci jsou zamotáni nebo rozdrceni v síti košelkového nevodu, jsou poškozeni v důsledku zpustošení nebo uhynuli a zkazili se v síti v důsledku poruchy lovného zařízení, která znemožnila normální vytažení sítě, výlov a vypuštění ryb živých;

b)

pokud velitel zjistí, že tropičtí tuňáci byli uloveni během posledního výjezdu a pro uskladnění tuňáků ulovených během tohoto výjezdu není k dispozici dostatečná skladovací kapacita; výmět takových ryb je možný pouze za předpokladu, že:

i)

se velitel nebo členové posádky pokusí tuňáky co nejrychleji vypustit živé; a

ii)

se po výmětu neprovádí žádná jiná rybolovná operace, a to až do okamžiku vykládky nebo překládky tuňáků na palubě plavidla.

4.   Velitelé rybářských plavidel ohlásí všechny zjištěné výměty členským státům vlajky plavidel. Členské státy zasílají Komisi hlášení o výmětech jako součást údajů souvisejících s úkoly I a II.“

4)

V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu tropických tuňáků, a to včetně podpůrných plavidel, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat tropické tuňáky z oblasti úmluvy ICCAT ani provádět jakýkoli druh podpory těchto činností, včetně nastavování a vytahování zařízení FAD nebo bójí. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

3.   Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků podle článku 6, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky tropických tuňáků v souladu se stanoveným omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci každoroční zprávy předloží členské státy Komisi zprávu o omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou a informace o tom, jak zajišťují dodržování tohoto omezení.“

5)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Seznam plavidel provádějících v daném roce odlov tropických tuňáků

Každoročně do 30. června předloží členské státy Komisi seznam oprávněných plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v předchozím kalendářním roce lovila tropického tuňáka v oblasti úmluvy ICCAT nebo poskytovala jakoukoli podporu rybolovné činnosti (podpůrná plavidla). V případě plavidel lovících košelkovými nevody zahrnuje tento seznam rovněž podpůrná plavidla, která poskytovala podporu rybolovné činnosti, bez ohledu na jejich vlajku. Komise každoročně do 31. července uvědomí sekretariát ICCAT o těchto seznamech obdržených od členských států.

Článek 8a

Nevyužitá část nebo překročení kvóty pro odlov tuňáka velkookého

1.   Jakákoli nevyužitá část nebo část, o niž byly roční kvóta nebo omezení odlovu tuňáka velkookého členského státu překročeny, může být podle potřeby přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu nebo se od této kvóty nebo omezení odlovu odečte během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro tuňáka velkookého.

2.   Maximální nevyužitá část pro odlov tuňáka velkookého, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.“

6)

V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy zajistí, aby na jedno plavidlo nebylo ve stejném okamžiku aktivních více než 300 zařízení FAD s bójemi v provozu.

5.   Počet zařízení FAD s bójemi v provozu se ověří pomocí telekomunikačních účtů. Tato ověření provádějí příslušné orgány členského státu.

6.   Členské státy mohou povolit plavidlům plujícím pod jejich vlajkou lovícím košelkovými nevody, aby kladla sítě na plovoucí předměty za předpokladu, že rybářské plavidlo má na palubě buď pozorovatele, nebo funkční elektronický monitorovací systém, který je schopen ověřit typ instalace a druhové složení ryb a který poskytuje údaje o rybolovných operacích Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.“

7)

V článku 10 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Při používání nebo navrhování zařízení FAD členské státy:

a)

zajistí, aby byla všechna použitá zařízení FAD netenatová v souladu s pokyny uvedenými v příloze X;

b)

usilují o zajištění toho, aby byla všechna zařízení FAD vyrobena z biologicky rozložitelných materiálů, jako jsou neplastové materiály, s výjimkou materiálů použitých při výrobě bójí pro sledování zařízení FAD.

3.   Členské státy každoročně informují Komisi o krocích podniknutých k zajištění souladu s odstavcem 2 ve svých plánech řízení FAD.“

8)

Článek 11 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

popis protokolu nebo identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení a bóje zařízení FAD nebo jakákoli informace umožňující identifikaci majitele);“

b)

v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„g)

identifikační číslo bóje.“;

c)

v odstavci 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení a bóje zařízení FAD).“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Rybářská plavidla Unie vedou měsíčně aktualizovaný seznam používaných zařízení FAD obsahující alespoň informace stanovené v příloze III a každý měsíc tento seznam aktualizují v souladu s požadavky na údaje související s úkolem II.“

9)

Článek 12 se mění takto:

a)

písmena a) až d) se nahrazují tímto:

„b)

měsíčně zaznamenávaný počet a typ umístěných plovoucích signálních znaků/bójí (např. rádiových, výhradně sonarových, sonarových s echolotem) v souladu s požadavky na údaje související s úkolem II;

c)

měsíčně zaznamenávaný průměrný počet aktivních a neaktivních znaků/bójí, které každé z plavidel sledovalo;

d)

měsíčně zaznamenávaný průměrný počet ztracených zařízení FAD s aktivními bójemi;“

b)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„f)

údaje o odlovech prováděných plavidly lovícími košelkovými nevody a návnadovými čluny, intenzitě a počtu instalací sítí (v případě košelkových nevodů) podle způsobu rybolovu (hejna doprovázená plovoucími předměty a rybolov ve volných hejnech) v souladu s požadavky na údaje související s úkolem II;

g)

pokud jsou činnosti plavidel lovících košelkovými nevody prováděny ve spolupráci s návnadovými čluny, hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu plavidel lovících košelkovými nevody ve spolupráci s návnadovými čluny v souladu s požadavky na údaje související s úkoly I a II.“

10)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Účast pozorovatelů a zákaz nasazení zařízení FAD v souvislosti s ochranou nedospělých jedinců

1.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou nepoužívala unášená zařízení FAD po dobu 15 dnů před začátkem období zákazu rybolovu stanoveného na základě práva Unie.

2.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků, měla minimální účast pozorovatelů, a to takto:

a)

pro svá plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru o celkové délce 20 metrů nebo větší do roku 2022 minimálně 10% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu, a to buď formou přítomnosti pozorovatele na palubě v souladu s přílohou IV, nebo pomocí schváleného elektronického monitorovacího systému;

b)

pro svá plavidla lovící košelkovými nevody 100% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu, a to buď formou přítomnosti pozorovatele na palubě v souladu s přílohou IV, nebo pomocí schváleného elektronického monitorovacího systému.

Členské státy do 30. dubna podají sekretariátu ICCAT a Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku zprávu o informacích shromážděných pozorovateli nebo schváleným elektronickým monitorovacím systémem za předchozí rok, přičemž zohlední požadavky na zachování důvěrnosti uvedené v článku 72.“

11)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Identifikace NNN rybolovu

Pokud výkonný tajemník ICCAT Komisi informuje o možném porušení čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nebo 2 rybářskými plavidly Unie, Komise neprodleně informuje příslušný členský stát vlajky. Členský stát vlajky okamžitě situaci prošetří, a jestliže plavidlo v době zákazu rybolovu loví pomocí předmětů, které by mohly ovlivnit shromažďování ryb, včetně zařízení FAD, musí požadovat, aby takové plavidlo ukončilo rybolovnou činnost a aby v nezbytném případě danou oblast neprodleně opustilo. Příslušný členský stát vlajky neprodleně oznámí Komisi výsledky šetření a odpovídající opatření, která byla přijata. Komise tyto informace předá pobřežnímu státu a výkonnému tajemníkovi ICCAT.“

12)

V hlavě II se název kapitoly II nahrazuje tímto:

„KAPITOLA II

TUŇÁK KŘÍDLATÝ

Oddíl 1

Tuňák křídlatý v severním a jižním Atlantiku “.

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 17a

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku

1.   Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (*1) oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

3.   Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v souladu s omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou.

Článek 17b

Nevyužitá část a překročení kvóty pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku

1.   Jakákoli nevyužitá část nebo část, o niž byly roční kvóta nebo omezení pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku členského státu překročeny, může být podle potřeby přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu nebo od ní/něj odečtena během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku.

2.   Maximální nevyužitá část kvóty pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.

Článek 17c

Záznamy o úlovcích tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku

Členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla provádějí odlov tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku, předloží sekretariátu ICCAT přesné a ověřené údaje o odlovu tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku jako součást údajů souvisejících s úkoly I a II podle článku 50.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).“ "

14)

V hlavě II kapitole II se vkládá nový oddíl, který zní:

Oddíl 2

Tuňák křídlatý ve Středozemním

Článek 17d

Rekreační rybolov tuňáka křídlatého ve Středozemním moři

1.   Aniž je dotčen zákaz rekreačního rybolovu podle vnitrostátního práva nebo práva Unie, fyzické nebo právnické osoby provozující rekreační rybolov nesmějí ulovit, ponechat na palubě, překládat nebo vykládat více než tři exempláře tuňáka křídlatého ve Středozemním moři na plavidlo za den.

2.   Je zakázáno uvádět na trh tuňáka křídlatého uloveného ve Středozemním moři při rekreačním rybolovu.

3.   Členské státy poskytnou Komisi a sekretariátu ICCAT seznam všech plavidel provozujících rekreační rybolov, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka křídlatého ve Středozemním moři, a to nejpozději 15 dní před zahájením těchto činností. Plavidla, která na tomto seznamu uvedena nejsou, k rybolovu tuňáka křídlatého ve Středozemním moři oprávněna nejsou.“

15)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 18a

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku

1.   Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2017/2403 oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

3.   Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v souladu s omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou.

Článek 18b

Nevyužitá část kvóty pro odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku

1.   Jakákoli nevyužitá část roční kvóty nebo omezení odlovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku členského státu může být přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku.

2.   Maximální nevyužitá část kvóty pro odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.“

16)

V hlavě II se název kapitoly IV nahrazuje tímto:

„KAPITOLA IV

PLACHETNÍKOVITÍ, PLACHETNÍK ATLANTSKÝ, MARLÍN MODRÝ, MARLÍN BĚLAVÝ A MARLÍN GEORGIŮV “.

17)

Články 27 až 29 se nahrazují těmito:

„Článek 27

Vypuštění ulovených živých jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova

1.   Plavidla Unie provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidla Unie lovící košelkovými nevody v maximální možné míře neprodleně vypouštějí všechny marlíny modré (Makaira nigricans), marlíny bělavé (Tetrapturus albidus) a marlíny Georgiovy (Tetrapturus georgei), kteří jsou při vytahování lovného zařízení živí, s náležitým ohledem na bezpečnost členů posádky, a to způsobem, který způsobuje co nejmenší škody a maximalizuje přežití po vypuštění.

2.   Členské státy podpoří uplatňování minimálních norem pro bezpečné zacházení a postupy pro vypouštění živých jedinců uvedené v příloze 1 doporučení ICCAT 19-05 tím, že vypracují pokyny pro své loďstvo. Pro bezpečné vypuštění ulovených živých marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových, mají rybářská plavidla Unie na palubě k dispozici tyto zařízení: zvedací zařízení, pákové štípací kleště, odstraňovač háčků a kleště na šňůry, ke kterým mají členové posádky snadný přístup.

3.   Členské státy zajistí, aby velitelé a členové posádek jejich rybářských plavidel byli náležitě vyškoleni, znali a používali správné techniky zmírňování, identifikace, zacházení a vypouštění a měli na palubě veškeré vybavení nezbytné pro vypouštění marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových v souladu s pokyny k minimálním normám pro bezpečné postupy zacházení a postupy pro vypouštění živých jedinců uvedenými v odstavci 2.

4.   Členské státy usilují o minimalizaci úmrtnosti marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových po vypuštění v rámci svých rybolovných oblastí upravených pravidly ICCAT.

5.   Členské státy mohou plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou vydat oprávnění lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat uhynulého marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v rámci stanovených limitů pro rybolov.

Článek 28

Vykládka jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova ulovených nad rámec stanovených rybolovných práv

Jakmile členský stát vyčerpá kvótu, která mu byla přidělena, zajistí, aby vyložení jedinci marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova, kteří byli při naložení na palubu plavidla uhynulí, nebyli předmětem prodeje nebo uvedení na trh. Tyto vykládky se nezapočítávají do omezení odlovu pro tento členský stát, jak je na základě omezení vykládky Unie stanoveno v bodě 2 doporučení ICCAT 19-05, za předpokladu, že tento zákaz je jasně vysvětlen ve výroční zprávě podle článku 71 tohoto nařízení.

Článek 29

Rekreační rybolov marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova

1.   Členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla provozují rekreační rybolov marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova, zachovají účast vědeckých pozorovatelů při vykládkách jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova na úrovni 5 %.

2.   Pro rekreační rybolov marlína modrého se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 251 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

3.   Pro rekreační rybolov marlína bělavého a marlína Georgiova se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 168 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

4.   Je zakázáno prodávat nebo nabízet k prodeji upravená těla nebo části těl jedinců marlína modravého, marlína bělavého nebo marlína Georgiova ulovených při rekreačním rybolovu.

5.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby při rekreačním rybolovu byla každá vypuštěná ryba vypuštěna způsobem, který způsobí co nejmenší poranění.

Článek 29a

Shromažďování údajů o plachetnících atlantských

Členské státy shromažďují údaje o úlovcích plachetníků atlantských, včetně živých a uhynulých výmětů, a tyto údaje každoročně oznamují jako součást předkládaných údajů souvisejících s úkoly I a II pro potřeby posouzení stavu populace.

Článek 29b

Shromažďování a vykazování údajů, pokud jde o plachetníkovité, marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova

1.   Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech plachetníkovitých ryb, a to v souladu s požadavky ICCAT na předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II.

2.   Členské státy předloží Komisi své kontrolní přehledy o odlovu plachetníkovitých ryb stanovené v příloze 1 doporučení ICCAT 18-05, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu plachetníkovitých.

3.   Neposkytnutí údajů souvisejících s úkolem I, včetně uhynulých výmětů, pokud jde o marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v souladu s usnesením ICCAT 01-06 a doporučením ICCAT 11-15, má za následek zákaz uchovávání těchto druhů.“

18)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Žralok mako (Isurus oxyrinchus) v severním Atlantiku

1.   Žraloku mako v severním Atlantiku ulovenému rybářskými plavidly Unie nesmí být poraněn a musí být v rámci možností neprodleně vypuštěn do moře, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost bezpečnosti členů posádky.

2.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou uplatňovala minimální normy pro bezpečné zacházení se žralokem mako v severním Atlantiku a postupy pro jeho vypouštění, jak je stanoveno v příloze IX.

Článek 33a

Žralok mako (Isurus oxyrinchus) v jižním Atlantiku

1.   Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou uplatňovala minimální normy pro bezpečné zacházení se žralokem mako v jižním Atlantiku a postupy pro jeho vypouštění, jak je stanoveno v příloze IX.

2.   Členské státy každý měsíc podávají Komisi zprávu o všech povolených vykládkách plavidel plujících pod jejich vlajkou, pokud jde o žraloka mako v jižním Atlantiku. Tyto zprávy předloží Komisi do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém byly úlovky odloveny. Kromě toho členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o uhynulých výmětech, živých vypuštěných jedincích a celkových úlovcích plavidel plujících pod jejich vlajkou.

3.   Do 30. června každého roku členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla ulovila žraloka mako v jižním Atlantiku (vykládky a uhynulé výměty), informují Komisi o statistické metodice použité k odhadu uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců. Členské státy s řemeslným a drobným rybolovem rovněž poskytnou informace o svých programech sběru údajů.

4.   V rámci každoročního předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II poskytují členské státy Komisi všechny příslušné údaje o žraloku mako v jižním Atlantiku, včetně odhadů uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců, a to za použití metod schválených Stálým výborem ICCAT pro výzkum a statistiku.

5.   Rybářská plavidla, která uchovávají na palubě jedince žraloka mako v jižním Atlantiku, mají zakázáno překládat celé ryby nebo části žraloka mako v jižním Atlantiku uloveného ve spojitosti s rybolovem v oblasti upravené pravidly ICCAT.“

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 36a

Shromažďování údajů o žralocích

1.   Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech žraloků, a to v souladu s požadavky na předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II.

2.   Členské státy předloží Komisi své kontrolní přehledy o provádění odlovu žraloků stanovené v příloze 1 doporučení ICCAT 18-06, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu žraloků.“

20)

Článek 41 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Členské státy vyžadují, aby plavidla plující pod jejich vlajkou, která loví pomocí dlouhých lovných šňůr pro mělký rybolov:

a)

používala pouze velké kruhové háčky,

b)

používala jako návnadu pouze ryby řádu ostnoploutvých, nebo

c)

používala jiná opatření, která byla přezkoumána, jsou považována za účinná a byla schválena ICCAT jako schopná snížit míru interakce s mořskými želvami při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr pro mělký rybolov.“

;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy:

a)

zajistí, aby se tam, kde byl výskyt mořských želv zdokumentován a nahlášen Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, interakce s mořskými želvami omezily a vyloučily, a to prostřednictvím použití nebo trvalého používání alespoň jednoho z následujících opatření ke zmírnění vedlejších úlovků:

i)

alternativních nebo nových typů lovných zařízení a úprav lovných zařízení;

ii)

časových omezení a zákazů rybolovu v případech, kdy existuje vyšší riziko interakce s mořskými želvami;

iii)

účinných značení statických sítí umožňujících jejich detekci mořskými želvami, jako je použití barev sítí, pasivních světelných reflektorů, silnějšího průměru vlákna, korkových plováků nebo jiných materiálů v síti;

iv)

změn ve způsobech a strategii rybolovu (například zkrácení doby namáčení atd.);

b)

vyžadují, aby plavidla plující pod jejich vlajkou lovící košelkovými nevody:

i)

se v co největší možné míře vyhýbala obkličování mořských želv;

ii)

pokud je to možné, vypouštěla zamotané nebo zachycené mořské želvy, a to i v případě zařízení FAD; a

iii)

zajistila, aby použitá zařízení FAD byla konstruována v souladu s přílohou X s cílem účinně eliminovat rizika zamotání mořských želv;

c)

učiní veškeré přiměřené kroky k zajištění bezpečného vypouštění mořských želv způsobem, který maximalizuje pravděpodobnost jejich přežití, a to tak, že budou vyžadovat, aby:

i)

plavidla lovící košelkovými nevody a provádějící odlov na dlouhou lovnou šňůru a další typy plavidel plující pod jejich vlajkami, která používají zařízení, do nichž se mohou mořské želvy zamotat, měla na palubě odstraňovače háčků, kleště na šňůry a zvedáky s košem nebo ponorné sítě, a to v souladu s „Osvědčenými postupy pro zacházení s mořskými želvami a jejich vypouštění“ uvedenými v v Pokynech FAO ke snížení úmrtnosti mořských želv při rybolovných činnostech z roku 2009 (dále jen „pokyny FAO“);

ii)

majitelé, provozovatelé a členové posádky plavidel uvedených v bodě i), jakož i případní pozorovatelé na palubě používali toto vybavení uvedené ve zmíněném bodě v souladu s postupy pro bezpečné zacházení a vypouštění mořských želv stanovenými v příloze VI a jsoucími v souladu s pokyny FAO;

iii)

majitelé, provozovatelé a členové posádky plavidel uvedených v bodě i) byli vybízeni k tomu, aby absolvovali školení o používání vybavení uvedené ve zmíněném bodě;

d)

vyžadují, aby rybáři na plavidlech lovících druhy, na které se vztahuje úmluva ICCAT, vzali co nejdříve na palubu, pokud je to možné, každou chycenou mořskou želvu, která je komatózní nebo neaktivní, a aby napomohli jejímu zotavení, včetně resuscitace v souladu s oddílem C přílohy VI, než ji vrátí do vody;

e)

zajistí, aby rybáři znali a používali správné techniky zmírňování dopadů a techniky zacházení, jak je popsáno v příloze VI.

5.   Členské státy usilují o to, aby se tam, kde byl výskyt mořských želv zdokumentován a oznámen Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, zvýšila účast vědeckých pozorovatelů rybářských plavidel provádějících odlov na dlouhou lovnou šňůru v rámci rybolovu ICCAT z minimální úrovně 5 % na 10 % do 1. ledna 2024. Tohoto zvýšení lze dosáhnout prostřednictvím lidských pozorovatelů, elektronických monitorovacích systémů nebo obojího.

Bez ohledu na ustanovení prvního pododstavce může členský stát v případě plavidel, jejichž celková délka je menší než 15 metrů, u nichž by mohly existovat významné obavy ohledně bezpečnosti, které brání nasazení pozorovatele na palubě, použít alternativní vědecký přístup ke sledování, který shromažďuje údaje rovnocenné údajům uvedeným v tomto nařízení způsobem, který zajistí srovnatelnou míru účasti. Alternativní přístupy uplatněné podle tohoto pododstavce musí být před provedením schváleny ICCAT na výročním zasedání.

6.   Ve Středozemním moři:

a)

se odstavec 2a nepoužije;

b)

se odstavce 4 a 5 použijí od 1. ledna 2026.“

21)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 44a

Systém sledování plavidel

Pokud rybářská plavidla nainstalovala zařízení pro sledování v souladu s článkem 9 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, zajistí členské státy, aby zařízení pro sledování rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla trvale a nepřetržitě funkční a aby v případě plavidel lovících košelkovými nevody byly informace shromažďovány a předávány příslušnému orgánu členského státu alespoň jednou za hodinu a v případě všech ostatních plavidel lovících druhy ICCAT alespoň jednou za dvě hodiny.

V případě technické poruchy nebo nefunkčnosti zařízení pro sledování nainstalovaného na palubě rybářského plavidla Unie se zařízení opraví nebo vymění co nejdříve a v každém případě do jednoho měsíce od události, ledaže by plavidlo již neprovozovalo rybolovnou činnost v oblasti úmluvy ICCAT. Rybářská plavidla Unie nesmí zahájit rybářský výjezd, aniž by bylo zařízení pro sledování opraveno nebo vyměněno.“

22)

V článku 54 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Oznámení uvedené v odstavcích 2 a 3 zohlední formát a rozvržení stanovené výkonným sekretariátem ICCAT a zahrnuje tyto informace:

název plavidla, registrační číslo,

(případně) číslo v evidenci ICCAT,

číslo IMO,

(případně) dřívější název,

(případně) předchozí vlajku,

(případně) dřívější podrobné údaje o výmazu z jiných rejstříků,

mezinárodní rádiovou volací značku,

typ plavidla, délku, hrubou registrovanou prostornost a nosnost,

jména a adresy majitelů a provozovatelů,

typ povolené překládky (tj. v přístavu, na moři),

období, v němž je povolena překládka.“

23)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 58a

Zdraví a bezpečnost pozorovatelů v rámci regionálního programu pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři

1.   Členské státy zajistí, aby každé plavidlo plující pod jejich vlajkou, které má na palubě regionálního pozorovatele ICCAT, bylo po celou dobu každé plavby opatřeno vhodným bezpečnostním vybavením, včetně následujícího:

a)

záchranného člunu s dostatečnou kapacitou pro všechny osoby na palubě a s potvrzením o kontrole, které je platné po celou dobu nasazení pozorovatele;

b)

záchranných vest nebo oděvů pro přežití v dostatečném počtu pro všechny osoby na palubě a v souladu s příslušnými mezinárodními normami a

c)

řádně registrovaných nouzových radiomajáků pro určení polohy (EPIRB) a odpovídače pro pátrání a záchranu (SART), jejichž životnost vyprší až po ukončení nasazení pozorovatele.

2.   Každé rybářské plavidlo Unie, na jehož palubě je regionální pozorovatel ICCAT, vypracuje a zavede nouzový akční plán pro případ, že pozorovatel zemře, je nezvěstný nebo pravděpodobně spadl přes palubu, trpí vážnou nemocí nebo zraněním, které ohrožují zdraví, bezpečnost nebo dobré životní podmínky pozorovatele, nebo byl napaden, vystaven nátlaku, vyhrožování nebo obtěžování. Takovýto akční plán obsahuje mimo jiné náležitosti uvedené v příloze 1 doporučení ICCAT 19-10.

3.   Každé rybářské plavidlo Unie, na jehož palubě je regionální pozorovatel ICCAT, předloží Komisi svůj nouzový akční plán za účelem jeho předání ICCAT a zveřejnění na internetových stránkách ICCAT. Jakmile je k dispozici nový nebo pozměněný nouzový akční plán, poskytne se Komisi za účelem jeho předání ICCAT a zveřejnění na internetových stránkách ICCAT.

4.   Rybářské plavidlo Unie je způsobilé mít na palubě regionálního pozorovatele ICCAT pouze v případě, že předložilo nouzový akční plán. Pokud navíc Komise na základě informací v nouzovém akčním plánu zjistí nesoulad s normami stanovenými v příloze 1 doporučení ICCAT 19-10, může rozhodnout, že nasazení pozorovatele na plavidlo dotčeného členského státu vlajky bude odloženo, dokud nebude nesoulad odpovídajícím způsobem vyřešen.“

24)

Článek 61 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

alespoň 5% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu jak v případě rybolovu na unášené dlouhé lovné šňůry, tak v případě rybolovu košelkovými nevody, rybolovu návnadovými čluny a rybolovu pomocí lapadel, tenatových sítí a vlečných sítí, při odlovu druhů ICCAT“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Procentní vyjádření účasti pozorovatelů uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se vypočítá tímto způsobem:

a)

v případě rybolovu košelkovými nevody na základě počtu instalací sítí nebo výjezdů;

b)

v případě rybolovu na unášené dlouhé lovné šňůry na základě počtu dnů rybolovu, počtu instalací sítí nebo výjezdů;

c)

v případě rybolovu návnadovými čluny a pomocí lapadel na základě počtu dnů rybolovu;

d)

u rybolovu pomocí tenatových sítí na základě počtu hodin nebo dnů rybolovu; a

e)

v případě rybolovu pomocí vlečných sítí na základě počtu vytažení sítí nebo dnů rybolovu.“

25)

Článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Povinnosti vědeckých pozorovatelů

1.   Každý členský stát vyžaduje, aby pozorovatelé plnili zejména tyto úkoly:

a)

zaznamenávali a hlásili informace o rybolovné činnosti pozorovaného plavidla, přičemž tento úkol zahrnuje přinejmenším:

i)

shromažďování údajů včetně kvantifikace celkového úlovku cílových druhů ryb, vedlejších úlovků a výmětů (včetně žraloků, mořských želv, mořských savců a mořských ptáků), odhadu nebo změření velikostního složení úlovku, pokud lze tyto údaje získat, dále včetně způsobu, jakým bylo s ulovenými druhy naloženo (tj. uchované na palubě, uhynulé k výmětu, vypuštěné živé), a odběru biologických vzorků pro účely studia o vývoji druhů (například gonády, ušní kaménky, páteř, šupiny);

ii)

informace o všech nalezených štítcích;

iii)

informace o rybolovné operaci, včetně místa úlovku v zeměpisné délce/šířce; informace o rybolovné intenzitě (například počet instalací sítí; počet háčků ); datum každé rybolovné operace, případně včetně časů zahájení a ukončení rybolovné činnosti; použití předmětů pro shromažďování ryb, včetně zařízení FAD, a celkový stav zvířat vypuštěných zpět do vody v souvislosti s mírou přežití (tj. uhynulé nebo živé, zraněné );

b)

pozorovali a zaznamenávali používání zmírňujících opatření za účelem omezení náhodných úlovků a další relevantní informace;

c)

v rámci možností pozorovali a vykazovali podmínky prostředí (například stav moře, klimatické a hydrologické parametry );

d)

pozorovali a vykazovali používání zařízení FAD v souladu s regionálním programem pozorovatelů ICCAT přijatým v rámci víceletého programu zachování a řízení zdrojů tropického tuňáka a

e)

prováděli jakékoli další vědecké úkoly na základě doporučení Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku a schválení Komise.

2.   Členské státy zajistí, aby pozorovatelé:

a)

nezasahovali do elektronické výbavy plavidla;

b)

dobře znali nouzové postupy na palubě plavidla, včetně umístění záchranných člunů, hasicích přístrojů a souprav pro poskytnutí první pomoci;

c)

podle potřeby komunikovali s velitelem plavidla o důležitých záležitostech a úkolech pozorovatele;

d)

nebránili rybolovným činnostem a běžným provozním činnostem plavidla ani je nenarušovali;

e)

se účastnili porad s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu odpovědného za provádění programu pozorovatelů.

3.   Velitel plavidla, na které je pozorovatel přidělen:

a)

umožní pozorovateli náležitý přístup k plavidlu a jeho provozu;

b)

umožní pozorovateli, aby vykonával úkoly pozorovatele efektivně, mimo jiné například:

i)

poskytnutím náležitého přístupu k vybavení a zařízení plavidla, k dokumentaci (včetně elektronických a papírových lodních deníků) a k úlovku;

ii)

komunikací s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu, kdykoli je to nezbytné;

iii)

zajištěním náležitého přístupu k elektronickému a dalšímu vybavení a zařízení souvisejícímu s rybolovem, včetně:

družicového navigačního zařízení,

elektronických komunikačních prostředků;

iv)

zajištěním, aby nikdo na palubě pozorovaného plavidla nezasahoval do vybavení nebo dokumentace pozorovatele nebo je nezničil; nepřekážel pozorovateli při jeho činnosti, nenarušoval ji nebo nejednal jiným způsobem, který by zbytečně bránil pozorovateli v plnění úkolů pozorovatele;

c)

poskytnou pozorovatelům ubytování včetně lůžka, stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici vedení osazenstva;

d)

poskytnou pozorovateli na můstku nebo v kormidelně dostatečný prostor k plnění úkolů pozorovatele, jakož i prostor na palubě k výkonu jeho úkolů.

4.   Každý členský stát:

a)

požaduje po plavidlech plujících pod jeho vlajkou, aby při rybolovu druhů ICCAT měla na palubě vědeckého pozorovatele v souladu s tímto nařízením;

b)

dohlíží na bezpečnost svých pozorovatelů;

c)

pokud je to možné a vhodné, vybízí svůj vědecký ústav nebo vnitrostátní orgán, aby s vědeckými ústavy nebo vnitrostátními orgány jiných členských států nebo smluvních stran úmluvy uzavřely dohody o vzájemné výměně zpráv pozorovatelů a údajů od pozorovatelů;

d)

ve své výroční zprávě určené k použití Komise a Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku uvede konkrétní informace o provádění doporučení ICCAT 16-14, které zahrnují tyto údaje:

i)

podrobnosti o struktuře a koncepci jejich programů vědeckých pozorovatelů, mimo jiné včetně:

cílové míry účasti pozorovatelů v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení, jakož i podle způsobu měření,

údajů, které se mají shromažďovat,

protokolů používaných ke shromažďování a zpracování údajů,

informací o tom, jak se vybírají plavidla, na kterých mají být přítomni pozorovatelé, aby bylo dosaženo cílové míry účasti pozorovatelů pro daný členský stát,

požadavků na odborný výcvik pozorovatelů a

požadavků na kvalifikaci pozorovatelů;

ii)

počet monitorovaných plavidel, dosaženou úroveň účasti v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení a podrobnosti o tom, jak byly tyto úrovně účasti vypočteny;

e)

po prvním předložení informací požadovaných podle písm. d) bodu i) oznámí ve svých výročních zprávách změny struktury a koncepce svých programů pozorovatelů pouze tehdy, pokud k takové změně dojde; a každoročně nadále podává Komisi informace požadované podle písm. d) bodu ii);

f)

každý rok za použití stanovených elektronických formátů, které vypracuje Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku, předloží tomuto výboru informace shromážděné prostřednictvím vnitrostátních programů pozorovatelů, které jsou určeny k použití Komisí, zejména pro účely hodnocení stavu populace a k dalším vědeckým účelům, a to v souladu s postupy zavedenými pro další požadavky týkajícími se hlášení údajů a s vnitrostátními požadavky ohledně důvěrné povahy informací;

g)

zajistí zavedení obsáhlých protokolů pro shromažďování údajů svými pozorovateli při plnění jejich úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2, a to včetně použití fotografií, pokud je to nezbytné a vhodné.“

26)

V článku 66 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„4.   Každý členský stát každoročně provede inspekci alespoň 5 % všech vykládek a překládek, jež rybářská plavidla třetích zemí uskutečňují v jeho určených přístavech.

5.   Členské státy vlajky posuzují zprávy o porušení předpisů od inspektorů státu přístavu a jednají na základě těchto zpráv obdobně jako v případě zpráv od vlastních inspektorů v souladu s nařízením (EU) 2017/2403.“

27)

V hlavě III kapitole VII se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 66a

Zpozorování plavidel

1.   Pokud je rybářské plavidlo Unie, rybářské plavidlo třetí země nebo plavidlo bez státní příslušnosti zpozorováno při rybolovu nebo činnostech souvisejících s rybolovem (např. překládce), u nichž se předpokládá, že se jedná o NNN rybolov, shromáždí členské státy co nejvíce informací prostřednictvím inspekčních a dozorových operací prováděných jejich příslušnými orgány v oblasti úmluvy ICCAT.

2.   Členské státy shromažďují informace o zpozorování plavidel v souladu s informačními přehledy z pozorování uvedenými v příloze doporučení ICCAT 19-09.

3.   Je-li plavidlo zpozorováno podle odstavce 1, dotčený členský stát, který plavidlo zpozoroval, bez zbytečného odkladu uvědomí příslušné orgány členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy nebo státu vlajky, který není smluvní stranou úmluvy, a poskytne jim veškeré pořízené snímky plavidla a:

a)

pokud zpozorované plavidlo pluje pod vlajkou členského státu, členský stát vlajky bez zbytečného odkladu přijme vůči dotyčnému plavidlu vhodná opatření. Členský stát, který plavidlo zpozoroval, i členský stát vlajky zpozorovaného plavidla poskytnou informace o zpozorování Komisi a Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (EFCA), včetně podrobností o všech přijatých následných opatřeních;

b)

pokud zpozorované plavidlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, jiné než smluvní strany úmluvy, má neurčitelnou vlajku nebo je bez státní příslušnosti, členský stát, který plavidlo zpozoroval, poskytne Komisi a agentuře EFCA bez zbytečného odkladu všechny příslušné informace o zpozorování; Komise podle potřeby předá informace o zpozorování sekretariátu ICCAT.“

28)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 69a

Plavidla provozující NNN rybolov

Členské státy zajistí, aby plavidla uvedená na seznamu ICCAT uvádějícím plavidla provozující NNN rybolov, nebyla oprávněna vykládat, překládat, doplňovat palivo, doplňovat zásoby nebo provádět jiné obchodní transakce.“

29)

V čl. 71 odst. 1 se datum „20. srpna“ nahrazuje datem „1. srpna“.

30)

Čl. 73 odst. 1 se mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

přílohy I až X;

aa)

omezení kapacity pro tropické tuňáky podle článku 5a v souvislosti s každoročním podáváním zpráv o plánu rybolovu a řízení kapacity rybolovu podle odstavce 2 uvedeného článku, jakož i počtu podpůrných plavidel podle odstavce 3 uvedeného článku;“

b)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

lhůt stanovených v čl. 7 odst. 1, článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1, článku 18, čl. 20 odst. 2, 3 a 4, čl. 22 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 2, čl. 26 odst. 1 a 3, čl. 40 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 44 odst. 3, čl. 47 odst. 2, čl. 48 odst. 1 a 2, čl. 50 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 3, čl. 57 odst. 1, 2 a 3, čl. 59 odst. 1 a 2, článku 64, čl. 65 odst. 2, čl. 66 odst. 1 a 2, čl. 67 odst. 1 a 2, čl. 69 odst. 2, čl. 70 odst. 2, 3 a 5 a čl. 71 odst. 1;

ba)

převodu tuňáka velkookého do dalšího roku podle článku 8a;

bb)

požadavků na zařízení FAD podle čl. 10 odst. 1 a 2;

bc)

odkazů na doporučení ICCAT uvedená v čl. 10 odst. 2, článku 28, čl. 27 odst. 3, čl. 29b odst. 2 a 3, čl. 36a odst. 2, čl. 58a odst. 2 a 4, čl. 63 odst. 4 písm. d) a čl. 66a odst. 2;“

c)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

minimální účasti pozorovatelů podle čl. 14 odst. 2;

ca)

omezení počtu plavidel Unie provádějících odlov tuňáka křídlatého v severním Atlantiku podle článku 17;

cb)

převodu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku podle článku 17b do dalšího roku;

cc)

plánů řízení lovu mečouna obecného v severním Atlantiku podle článku 18;

cd)

převodu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku podle článku 18b do dalšího roku;“

d)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„j)

požadavků na maximalizaci šance mořských želv na přežití podle článku 41;

k)

procentuálního měření účasti podle čl. 61 odst. 2;“.

31)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

32)

Příloha VI se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

33)

Doplňují se přílohy IX a X, jejichž znění je obsaženo v příloze III tohoto nařízení.

Článek 2

Změny nařízení (EU) 2023/2053

Nařízení (EU) 2023/2053 se mění takto:

1)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„ICCAT“ Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;

2)

„Stálým výborem pro výzkum a statistiku“ Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;

3)

„úmluvou“ Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;

4)

„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast stanovená v článku I úmluvy;

5)

„smluvní stranou úmluvy“ smluvní strana úmluvy a spolupracující strana, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;

6)

„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

7)

„členským státem hospodářství“ nebo „členským státem odpovědným za hospodářství“ členský stát, v jehož pravomoci se hospodářství nachází;

8)

„členským státem vlajky“ členský stát, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo pluje;

9)

„členským státem lapadla“ nebo „členským státem odpovědným za lapadlo“ členské státy, v jejichž pravomoci se lapadlo nachází;

10)

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky, přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;

11)

„plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;

12)

„vlečným plavidlem“ jakékoli plavidlo používané k vlečení klecí s živým tuňákem obecným;

13)

„zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;

14)

„podpůrným plavidlem“ jakékoli rybářské plavidlo jiné než plavidlo provádějící odlov, zpracovatelské plavidlo, vlečné plavidlo, plavidlo zapojené do překládky, přepravní plavidlo vybavené pro přepravu produktů z tuňáka nebo pomocné plavidlo, které je oprávněno provozovat rybolov tuňáka obecného za účelem plnění podpůrných úkolů;

15)

„pomocným plavidlem“ jakékoli plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní nebo chovné klece, plavidla s košelkovými nevody nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;

16)

„plavidlem provádějícím drobný pobřežní rybolov“ plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:

a)

celková délka nepřesahuje 12 metrů;

b)

plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;

c)

délka rybářských výjezdů je kratší 24 hodin;

d)

maximální počet členů posádky je stanoven na čtyři osoby;

e)

plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;

17)

„velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;

18)

„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

19)

„košelkovým nevodem“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

20)

„společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu dalšímu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více dalším plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;

21)

„skupinou lovných zařízení“ skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;

22)

„intenzitou rybolovu“ součin kapacity a činnosti rybářského plavidla sloužící k měření intenzity rybolovných operací; toto měření se u různých lovných zařízení liší; u rybolovu za použití dlouhé lovné šňůry se měří na základě počtu háčků nebo počtu háčků vynásobeného počtem hodin; u plavidel lovících košelkovými nevody se měří podle dnů ve člunu (doba trvání rybolovu a doba vyhledávání);

23)

„aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;

24)

„dokumentací úlovků tuňáka obecného“ doklad o úlovcích tuňáka obecného;

25)

„elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného“ elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;

26)

„překládkou“ vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného z košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;

27)

„živým tuňákem obecným“ tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení, umísťován do klecí, chován a nakonec vyloven nebo vypuštěn;

28)

„výlovem“ usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;

29)

„lapadlem“ upevněné zařízení ukotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;

30)

„umístěním do klece“ přemístění živého tuňáka obecného v hospodářstvích a jeho následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;

31)

„kontrolním umístěním do klece“ opakování operace umístění do klece prováděné na žádost kontrolních orgánů za účelem ověření počtu nebo průměrné hmotnosti ryb umístěných do klece;

32)

„chovem“ nebo „výkrmem“ umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a jeho následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;

33)

„hospodářstvím“ mořská oblast na jednom nebo více místech, z nichž všechny jsou jasně vymezeny zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu, která se používá pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného do lapadel nebo plavidly lovícími košelkovými nevody;

34)

„kapacitou vysazení do chovu“ maximální množství volně žijícího tuňáka obecného v tunách, které může hospodářství během rybolovné sezóny umístit do klece;

35)

„přemístěním“ přemístění:

a)

živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;

b)

živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;

c)

živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;

d)

klece obsahující živého tuňáka obecného z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;

e)

živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v tomtéž hospodářství (přemístění v rámci hospodářství);

f)

živého tuňáka obecného z chovné klece do přepravní klece;

36)

„kontrolním přemístěním“ opakování jakéhokoli přemístění prováděného na žádost kontrolních orgánů;

37)

„přemístěním mezi hospodářstvími“ přemístění živého tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství, které sestává ze dvou fází, přemístění z klece předávajícího hospodářství do přepravní klece a přemístění z přepravní klece do klece přijímajícího hospodářství;

38)

„prvním přemístěním“ přemístění živého tuňáka obecného z košelkového nevodu nebo lapadla do přepravní klece;

39)

„dalším přemístěním“ jakékoli přemístění, které se provádí po prvním přemístění a před umístěním do klecí v cílovém hospodářství, jako je rozdělení nebo sloučení obsahu dvou přepravních klecí, s výjimkou dobrovolných nebo kontrolních přemístění;

40)

„dobrovolným přemístěním“ opakování jakéhokoli přemístění, které dobrovolně provede předávající hospodářský subjekt;

41)

„kontrolními kamerami“ stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontrol podle tohoto nařízení;

42)

„stereoskopickou kamerou“ kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb;

43)

„předávajícím hospodářským subjektem“ velitel nebo zástupce velitele plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla, nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla nebo jeho zástupce, z něhož, s výjimkou případů dobrovolného a kontrolního přemístění, přemístění začíná;

44)

„členským státem předávajícího hospodářského subjektu“ členský stát, do jehož pravomoci spadá předávající hospodářské subjekt.“

2)

V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z odlovů předchozích let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi. Tento režim musí být nedílnou součástí ročního plánu sledování, kontroly a inspekce daného členského státu podle článku 14 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená podle článků 56c, 56d a 61.“

3)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku

1.   Automatické převádění nevyužité kvóty do dalšího roku není povoleno.

2.   Členský stát může požádat o převod nejvýše 5 % své roční kvóty do následujícího roku. Dotčený členský stát zahrne tuto žádost do svého ročního plánu rybolovu a ročního plánu řízení kapacity rybolovu, které mají být zahrnuty do unijního plánu rybolovu a řízení kapacity rybolovu, který schvaluje ICCAT.“

4)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy a smluvními stranami úmluvy. Komise oznámí sekretariátu ICCAT množství dotčených kvót před jejich převodem.“

5)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Roční plán sledování, kontroly a inspekcí

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán sledování, kontroly a inspekcí s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Každý členský stát předloží svůj příslušný plán Komisi. Každý členský stát vypracuje svůj plán v souladu s:

a)

cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b)

vnitrostátním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného zavedenými podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009 do 31. prosince 2025 a po tomto datu v souladu s vnitrostátním kontrolním programem zavedeným podle článku 93a uvedeného nařízení.“

6)

Článek 15 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, jak je zapsána v evidenci ICCAT pro hospodářství oprávněná k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným („evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného“) či povolena a oznámena ICCAT v roce 2018.“

;

b)

odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6.   Dokud sekretariát ICCAT nevyvine funkci pro získávání údajů v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného a dokud tato funkce nebude k dispozici, členské státy hlásí statistiky o ročním množství ryb umístěných do klecí (míra vysazení ulovených volně žijících ryb), výlovu a vývozu Komisi, která údaje předá sekretariátu ICCAT.

7.   V případě potřeby předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu, které budou předány sekretariátu ICCAT do 1. června každého roku.“

7)

V čl. 16 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

roční plán sledování, kontroly a inspekcí, vypracovaný v souladu s článkem 14 a;“.

8)

V článku 17 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

„4.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3, brání-li rybolovným činnostem povětrnostní podmínky, mohou členské státy rozhodnout, že rybolovná období uvedená v těchto odstavcích se prodlouží o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o deset dnů.

5.   Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května každého roku, s výjimkou oblasti vymezené západně od 10° z. d. a severně od 42° s. š.“

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

Zákaz uchovávání tuňáka obecného na palubě podpůrných plavidel

Podpůrná plavidla nesmějí uchovávat na palubě ani přepravovat tuňáka obecného.“

10)

V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy mohou případně přidělit zvláštní kvótu na rekreační rybolov. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.“

11)

Článek 24 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy, které mají přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, regulují tento rybolov tím, že vydávají plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam plavidel, jimž bylo oprávnění k rybolovu tuňáka obecného uděleno. Uvedený seznam předá Komise elektronickou cestou ICCAT. Uvedený seznam obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:

a)

název plavidla;

b)

registrační číslo;

c)

(případně) číslo v evidenci ICCAT;

d)

(případně) dřívější název;

e)

jména a adresy majitelů a provozovatelů.“

;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích včetně hmotnosti každého tuňáka obecného uloveného při rekreačním rybolovu a každoročně do 30. června sdělí Komisi údaje za předchozí rok. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.“

12)

Článek 26 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Každý rok, jeden měsíc před začátkem období platnosti oprávnění k rybolovu, předloží členské státy Komisi tyto seznamy plavidel:

a)

seznam všech plavidel provádějících odlov, která aktivně loví tuňáka obecného a

b)

seznam všech ostatních plavidel provádějících činnosti související s tuňákem obecným, kromě plavidel provádějících odlov.

Každý seznam plavidel musí obsahovat tyto informace:

a)

název a registrační číslo plavidla;

b)

specifikaci typu plavidla rozlišující alespoň mezi plavidly provádějícími odlov, vlečnými plavidly, pomocnými plavidly, podpůrnými plavidly a zpracovatelskými plavidly;

c)

délku a hrubou registrovanou prostornost (GRT) nebo, je-li to možné, hrubou prostornost (GT);

d)

číslo IMO (v příslušných případech):

e)

(případně) použité lovné zařízení;

f)

(případně) předchozí vlajku;

g)

(případně) dřívější název;

h)

(případně) dřívější podrobné údaje o výmazu z jiných rejstříků;

i)

(případně) mezinárodní rádiovou volací značku;

j)

jména a adresy majitelů a provozovatelů; a

k)

období, v němž je povoleno lovit, provádět činnosti související s tuňákem obecným a přepravovat tuňáka obecného pro účely chovu.

Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 metrů nebo větších, která jsou oprávněna provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.“

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 a informací uvedených v odstavcích 1 a 3 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát neprodleně uvědomí Komisi a poskytne:

a)

úplné údaje o rybářském plavidle nebo plavidlech, jímž (jimiž) má být toto plavidlo nahrazeno, a

b)

úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.“

13)

Článek 28 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Každý členský stát předá Komisi elektronickou cestou jako součást svého plánu rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Tento seznam obsahuje název a registrační číslo lapadel a zeměpisné souřadnice polygonu lapadel. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.“

;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi jakékoli doplnění, odstranění a změny v jejich seznamu lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného. Komise neprodleně předá tyto nové údaje sekretariátu ICCAT.“

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 28a

Seznamy a evidence hospodářství

1.   Každý členský stát předá Komisi elektronickou cestou jako součást svého plánu rybolovu seznam hospodářství oprávněných k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Tento seznam obsahuje tyto informace:

a)

název hospodářství;

b)

registrační číslo;

c)

jména a adresy majitelů a provozovatelů;

d)

kapacitu vysazení do chovu a celkovou kapacitu chovu přidělené každému hospodářství;

e)

zeměpisné souřadnice oblastí schválených pro chov; a

f)

status hospodářství (aktivní nebo neaktivní).

Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená hospodářství mohla být zanesena do evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného.

2.   Hospodářství, která nejsou zanesena do evidence ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k provozování činností souvisejících s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

3.   Žádné chovné činnosti, včetně krmení pro účely výkrmu nebo odlovu, se nepovolují mimo zeměpisné souřadnice schválené pro chovné činnosti.

4.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi jakékoli doplnění, odstranění a změny ve svých seznamech hospodářství. Komise neprodleně předá tyto nové údaje sekretariátu ICCAT.

5.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že žádný tuňák obecný nebude umístěn do hospodářství, které není uvedeno v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného, a že tato hospodářství nebudou přijímat tuňáka obecného z plavidel, která nejsou zanesena v evidenci plavidel ICCAT. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zákazu jakýchkoli činností v hospodářstvích, která nejsou zapsána v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného.“

15)

V článku 33 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Tento článek se použije, aniž je dotčeno právo přístupu do přístavu podle mezinárodního práva, pokud jde o rybářská plavidla v nouzi nebo v případě vyšší moci.“

16)

Článek 34 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Před vplutím do přístavu velitelé rybářských plavidel Unie, včetně zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo jejich zástupci oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu jejich vlajky nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:

a)

předpokládané datum a čas připlutí;

b)

odhadované množství tuňáka obecného na palubě;

c)

informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven.“

;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu sledování, kontrol a inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.“

17)

V článku 35 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Velitelé rybářských plavidel Unie zapojených do překládky nebo jejich zástupci vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům svého členského státu vlajky nejpozději do 5 dnů od data překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku nebo jejich zástupci vyplní prohlášení ICCAT o překládce ve formátu stanoveném v příloze V. Prohlášení o překládce je propojeno s elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.“

18)

Článek 36 se nahrazuje tímto:

„Článek 36

Zprávy o úlovcích předkládané členskými státy

Každý členský stát předkládá Komisi každé dva týdny zprávy o svých úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech a plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení. Komise neprodleně předá tyto informace sekretariátu ICCAT.“

19)

Článek 38 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Odchylně od odstavce 1 jsou při vypouštění tuňáka z hospodářství na vlečných plavidlech přítomni pouze regionální pozorovatelé ICCAT, jak uvádí článek 39.

3.   Povinnosti, odpovědnost a úkoly vnitrostátních pozorovatelů jsou stanoveny v příloze VIII.“

;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Pro účely tohoto článku členské státy zajistí:

a)

reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě rybolovu a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

b)

obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;

c)

aby pozorovatelé byli před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;

d)

aby pozorovatelé před zahájením svého nasazení obdrželi seznam kontaktů v rámci příslušného orgánu členského státu, kam mají hlásit své připomínky;

e)

v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy;

f)

aby velitelé rybářských plavidel nebo provozovatelé lapadel umožnili pozorovatelům přístup k elektronickým komunikačním prostředkům na palubě rybářských plavidel nebo v lapadlech.“

20)

Článek 39 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

při každém přemísťování z jedné klece v hospodářství do přepravních klecí, které jsou poté odtaženy do jiného hospodářství;“

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a   Odchylně od odstavce 1 může příslušný členský stát povolit výlov z hospodářství do 1 000 kg denně a do maximálního množství 50 tun na hospodářství ročně za účelem zásobování trhu čerstvým tuňákem obecným za předpokladu, že pověřený inspektor členského státu z členského státu hospodářství je přítomen na místě při 100 % těchto výlovů a kontroluje celou operaci. Tento pověřený inspektor členského státu rovněž potvrdí vylovená množství v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V tomto případě se podpis regionálního pozorovatele ICCAT v oddíle elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného týkajícím se informací o výlovu nevyžaduje.“

;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy zajistí, aby byl pro každé hospodářství po celou dobu umísťování do klecí a výlovu přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případě vyšší moci a po potvrzení okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem hospodářství, nebo pokud sousedící hospodářství, která jsou oprávněna a kontrolována stejným členským státem hospodářství, působí společně jako jeden celek, může více hospodářství sdílet regionálního pozorovatele ICCAT, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů regionálního pozorovatele ICCAT, a po potvrzení členským státem hospodářství.

4a.   Odchylně od odstavce 4 může být v případě přemístění mezi dvěma různými hospodářstvími spadajícími do pravomoci téhož členského státu přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT, který se bude zabývat celým procesem včetně přemístění ryb do vlečné přepravní klece, odtažení ryb z předávajícího hospodářství do cílového hospodářství a umístění ryb do klecí v cílovém hospodářství. V takovém případě nasadí předávající hospodářství regionálního pozorovatele ICCAT a náklady se rozdělí mezi předávající hospodářství a cílové hospodářství, pokud provozovatelé těchto hospodářství nestanoví jinak.“

;

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům ICCAT v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je nijak nepatřičně neovlivňují.

7.   Povinnosti, odpovědnost a úkoly regionálních pozorovatelů ICCAT jsou stanoveny v příloze VIII.“

21)

Článek 40 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Před zahájením přemístění, včetně dobrovolného přemístění, zašle předávající hospodářský subjekt členskému státu vlajky, hospodářství nebo lapadla předchozí oznámení o přemístění, v němž uvede:

a)

počet jedinců a odhadovanou hmotnost tuňáka obecného, který má být přemístěn;

b)

název a číslo ICCAT plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, hospodářství nebo lapadla;

c)

datum a místo úlovku;

d)

datum a předpokládaný čas přemístění;

e)

odhadované místo (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a čísla předávajících a přijímajících klecí;

f)

název a číslo ICCAT cílového hospodářství;

g)

název a číslo ICCAT předávajícího hospodářství v případě přemístění z chovné klece do přepravní klece;

h)

čísla obou chovných klecí a všech použitých přepravních klecí v případě přemístění v rámci hospodářství.“

;

b)

odstavec 2 se zrušuje;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Všem klecím používaným při přemísťování a související přepravě živého tuňáka obecného se přidělí jedinečné identifikační číslo podle článku 45c.“

;

d)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Členský stát uvedený v odstavci 1 do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění udělí oprávnění k přemístění, nebo je odmítne udělit. Přemístění nesmí být zahájeno bez čísla předchozího oprávnění uvádějícího vydané kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT).“

;

e)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„7.   Dobrovolná a kontrolní přemístění nepodléhají udělení nového oprávnění k přemístění.“

22)

Článek 41 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

Odmítnutí udělit oprávnění k přemístění a následné vypuštění tuňáka obecného “;

b)

v odstavci 1 se písmena b) až e) nahrazují tímto:

„b)

počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného nebyly plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem řádně nahlášeny nebo umístění jedinců tuňáka obecného do klecí nebylo povoleno;

c)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazovaná jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebo 28;

d)

vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není zapsáno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování; nebo

e)

cílové hospodářství není v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného uvedeno jako aktivní.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledování plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin od vzniku technické závady, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technická závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, až do doby, než bude odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každou hodinu sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky vhodnými telekomunikačními prostředky aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.“

;

23)

Článek 42 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Při ukončení přemísťování úlovku vyplní předávající hospodářský subjekt prohlášení ICCAT o přemístění ve formátu stanoveném v příloze VI a předá je:

a)

příslušným orgánům členského státu vlajky nebo lapadla;

b)

regionálnímu pozorovateli ICCAT, pokud je jeho přítomnost povinná; a

c)

případně veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli cílového hospodářství.“

;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Originál prohlášení ICCAT o přemístění doprovází přemístění až do cílového hospodářství, v němž mají být jedinci tuňáka obecného umístěni do klecí.

Při prvním přemístění vyhotoví předávající hospodářský subjekt duplikát originálu prohlášení ICCAT o přemístění, pokud se jeden úlovek přemísťuje z košelkového nevodu nebo lapadla do více než jedné přepravní klece;

V případě dalšího přemístění aktualizuje velitel předávajícího vlečného plavidla prohlášení ICCAT o přemístění vyplněním části 3 (Další přemístění) a poskytne aktualizované prohlášení ICCAT o přemístění přijímajícímu vlečnému plavidlu.

Kopie prohlášení ICCAT o přemístění musí být uložena na palubě předávajícího plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo u provozovatele předávajícího lapadla nebo předávajícího hospodářství a musí být kdykoli přístupná pro účely kontroly po dobu trvání rybolovného období.“

;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Informace o rybách, u nichž byl během přemístění nebo během přepravy do cílového hospodářství zjištěn úhyn, se zaznamenávají v souladu s přílohou XIII.“

24)

Článek 43 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Předávající hospodářský subjekt zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě, aby bylo možné určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, s výjimkou přemístění klecí mezi dvěma vlečnými plavidly, které nezahrnují pohyb živých jedinců tuňáka obecného mezi těmito klecemi. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X.

Každý příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že předávající hospodářský subjekt neprodleně poskytne kopie příslušných videozáznamů:

a)

v případě prvního přemístění a jakéhokoli dobrovolného přemístění regionálnímu pozorovateli ICCAT, veliteli přijímajícího vlečného plavidla a na konci rybářského výjezdu příslušnému orgánu předávajícího členského státu vlajky nebo lapadla;

b)

v případě dalších převodů vnitrostátnímu pozorovateli na palubě předávajícího vlečného plavidla, veliteli přijímajícího vlečného plavidla a na konci vlečné plavby příslušnému orgánu členského státu vlajky předávajícího vlečného plavidla;

c)

v případě přemístění mezi dvěma různými hospodářstvími regionálnímu pozorovateli ICCAT, veliteli přijímajícího vlečného plavidla a příslušnému orgánu členského státu předávajícího hospodářství a

d)

pokud je při přemísťování přítomen vnitrostátní inspektor nebo inspektor ICCAT, těmto inspektorům.

1a.   Dotčený videozáznam doprovází ryby do cílového hospodářství. Kopie se uchovává v lapadlech, v hospodářstvích nebo na palubě předávajících plavidel a zůstává přístupná pro účely kontroly kdykoli během rybolovného období.“

;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   Předávající hospodářský subjekt a příslušné orgány dotčených členských států uchovávají videozáznamy týkající se přemístění po dobu nejméně tří let a uchovávají je tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely kontroly a prosazování.“

25)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 43a

Dobrovolná a kontrolní přemístění

1.   Pokud videozáznam uvedený v článku 43 nesplňuje minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X, a zejména pokud jeho kvalita a rozlišení nejsou dostatečné k určení počtu přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, může předávající hospodářský subjekt provést dobrovolná přemístění.

2.   Pokud nebylo provedeno žádné dobrovolné přemístění nebo pokud navzdory dobrovolnému přemístění stále není možné určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu vlajky, pasti nebo hospodářství nařídí kontrolní přemístění, které se opakuje, dokud kvalita videozáznamu neumožní určit počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného.

3.   Dobrovolná a kontrolní přemístění se provádí do prázdné klece. Počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného, jak je určen v průběhu platného dobrovolného nebo kontrolního přemístění, se použije k vyplnění lodního deníku, prohlášení ICCAT o přemístění a příslušných oddílů elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

4.   K oddělení přepravní klece od plavidla lovícího košelkovými nevody, lapadla nebo chovné klece nesmí dojít dříve, než regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody nebo přítomný v hospodářství nebo u lapadla splní relevantní úkoly.

5.   Pokud kvalita videozáznamu dobrovolných přemístění stále neumožňuje určit počet přemísťovaných jedinců, může příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu povolit oddělení přepravních klecí od plavidla lovícího košelkovými nevody, lapadla nebo hospodářství. V takovém případě nařídí příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu, aby byla zapečetěna dvířka příslušných přepravních klecí postupem podle přílohy XVa a požádá o provedení kontrolních přemístění ve stanoveném čase a na stanoveném místě za přítomnosti příslušného orgánu dotčeného členského státu vlajky, lapadla nebo hospodářství.

6.   V případě, že příslušné orgány členského státu vlajky, lapadla nebo hospodářství nemohou být přítomny kontrolnímu přemístění, uskuteční se kontrolní přemístění za přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT. V takovém případě je provozovatel hospodářství, který vlastní přemísťované jedince tuňáka obecného, odpovědný za vyslání regionálního pozorovatele ICCAT pro účely ověření kontrolního přemístění.“

26)

Článek 44 se nahrazuje tímto:

„Článek 44

Šetření příslušného orgánu členského státu předávajícího hospodářského subjektu

1.   Příslušné orgány členského státu předávajícího hospodářského subjektu prošetří všechny případy, kdy:

a)

existuje rozdíl větší než 10 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného uvedeným v prohlášení ICCAT o přemístění předávajícím hospodářským subjektem a počtem jedinců tuňáka obecného stanoveným regionálním pozorovatelem ICCAT nebo případně vnitrostátním pozorovatelem;

b)

regionální pozorovatel ICCAT nepodepsal prohlášení ICCAT o přemístění.

Chybové rozpětí ve výši 10 % uvedené v prvním pododstavci písm. a) se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů předávajícího hospodářského subjektu.

Při zahájení šetření informuje příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu o šetření příslušný orgán členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy dotčených vlečných plavidel a zajistí, aby do ukončení šetření nebylo povoleno žádné přemístění z dotčené přepravní klece nebo do ní.

Šetření případně zahrnuje analýzu všech příslušných videozáznamů. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin od jeho zahájení, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.   U všech přemístění, u nichž se vyžaduje videozáznam, představuje rozdíl vyšší než 10 % mezi počtem přemísťovaných jedinců tuňáka obecného uvedeným předávajícím hospodářským subjektem v prohlášení ICCAT o přemístění a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu nebo smluvní strany úmluvy předávajícího hospodářského subjektu potenciální neplnění závazků dotčeným rybářským plavidlem, lapadlem nebo hospodářstvím.“

27)

V kapitole V oddíle 6 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 45a

Změny prohlášení ICCAT o přemístění a elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného v návaznosti na inspekce na moři nebo šetření

Pokud se na základě inspekce na moři nebo šetření zjistí, že rozdíl v počtu přemísťovaných jedinců tuňáka obecného je větší než 10 % v porovnání s počtem uvedeným v prohlášení ICCAT o přemístění a v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka, příslušný orgán členského státu předávajícího hospodářského subjektu změní elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka tak, aby odrážela výsledek inspekce nebo šetření.“

28)

V kapitole V se v oddíle 7 vkládají nové články, které znějí:

„Článek 45b

Obecná ustanovení

1.   Každý členský stát hospodářství jmenuje jediný příslušný orgán odpovědný za koordinaci shromažďování a ověřování informací o umísťování do klecí prováděných v jeho pravomoci, za kontrolu činností hospodářství prováděných v rámci jeho pravomoci a za podávání zpráv příslušným orgánům členských států vlajky a lapadla a smluvních stran úmluvy, jejichž plavidly nebo lapadly byl tuňák umístěný v klecích uloven, a za spolupráci s nimi.

2.   Veškeré činnosti spojené s rybolovem tuňáka obecného a jeho chovem podléhají kontrole uvedené v ročním plánu sledování, kontroly a inspekce předloženém podle článku 14.

3.   Členské státy zapojené do činností souvisejících s umísťováním do klecí si vyměňují informace a spolupracují, aby zajistily, že počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného určeného k umístění do klecí jsou přesné, odpovídají množství úlovků nahlášených velitelem plavidla lovícího košelkovými nevody nebo provozovatelem lapadla a jsou uvedeny v příslušných oddílech elektronické dokumentace úlovků tuňáka.

4.   Členské státy hospodářství zajistí, aby provozovatelé hospodářství neustále uchovávali přesný schematický plán svých hospodářství s uvedením jedinečných identifikačních čísel všech klecí uvedených v článku 45c a jejich individuální polohy v hospodářství. Uvedený plán je vždy k dispozici příslušnému orgánu členského státu hospodářství pro účely kontroly a regionálnímu pozorovateli ICCAT nasazenému v hospodářství. Jakákoli aktualizace schematického plánu podléhá předchozímu oznámení příslušnému orgánu členského státu hospodářství. Schematický plán se aktualizuje pokaždé, když se změní počet nebo rozmístění chovných klecí.

5.   Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává veškeré informace, dokumentaci a materiály týkající se umísťování do klecí prováděného v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci po dobu nejméně tří let a uchovává je tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování. Tato povinnost platí obdobně pro provozovatele hospodářství, pokud jde o umísťování do klecí prováděné v jejich hospodářstvích.

Článek 45c

Jedinečné identifikační číslo

1.   Před zahájením rybolovného období tuňáka obecného přidělí příslušné orgány členského státu hospodářství každé kleci patřící hospodářstvím spadajícím do jejich pravomoci, včetně klecí používaných k přepravě ryb do hospodářství, jedinečné identifikační číslo („číslo klece“).

2.   Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu hospodářství, po němž následují tři číslice. Čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.

3.   Čísla klecí musí být vyražena nebo namalována na dvou protilehlých stranách kruhu klece a nad čarou ponoru, v barvě kontrastující s pozadím, na kterém jsou namalována nebo vyražena, a musí být kdykoli viditelná a čitelná pro kontrolní účely. Výška písmen a číslic musí být nejméně 20 cm a tloušťka čáry nejméně 4 cm.

4.   Odchylně od odstavce 3 jsou alternativní způsoby označení klece číslem klece povoleny za předpokladu, že poskytují stejnou záruku viditelnosti, čitelnosti a neporušitelnosti.

Článek 45d

Oprávnění k umístění do klecí

1.   Každé umístění do klece podléhá postupu uvedenému v odstavcích 2 až 4.

2.   Provozovatel hospodářství požádá příslušný orgán členského státu hospodářství o oprávnění k umístění do klecí. Oprávnění k umístění do klecí musí obsahovat tyto informace:

a)

počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí, jak je uvedeno v prohlášení ICCAT o přemístění;

b)

příslušné prohlášení ICCAT o přemístění;

c)

číslo příslušné elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, potvrzené a uznané příslušným orgánem členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází;

d)

všechna hlášení o rybách uhynulých během přepravy řádně zaznamenaná v souladu s přílohou XIII.

3.   Příslušný orgán členského státu hospodářství oznámí informace uvedené v odstavci 2 příslušným orgánům členských států nebo smluvních stran úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, a požádá o potvrzení, že umístění do klecí může být povoleno.

4.   Do tří pracovních dnů oznámí příslušné orgány členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, příslušnému orgánu členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy, že dané umístění do klecí může být povoleno, nebo že se zamítá. V případě zamítnutí uvede příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, důvody tohoto zamítnutí. Zamítnutí zahrnuje následný příkaz k vypuštění.

5.   Členský stát hospodářství vydá oprávnění k umístění do klecí neprodleně po obdržení potvrzení od příslušného orgánu dotčeného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází. Pokud toto potvrzení není k dispozici, příslušný orgán členského státu hospodářství umístění do klecí nepovolí.

6.   Umístění do klecí se nepovolí, pokud k rybám, na které se vztahuje oprávnění k umístění do klecí, nejsou poskytnuty veškeré informace požadované podle odstavce 2.

7.   Dokud nebudou k dispozici výsledky šetření uvedeného v článku 44, které provede příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, nebude umístění do klecí povoleno a příslušné oddíly o informacích o úlovcích a obchodních informacích o obchodu s živými rybami uvedené v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného nebudou potvrzeny.

8.   Pokud příslušný orgán členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy nevydá oprávnění k umístění do klecí do jednoho měsíce od podání žádosti o oprávnění k umístění do klecí provozovatelem hospodářství, příslušný orgán členského státu hospodářství nařídí a provede vypuštění všech ryb v dotyčné přepravní kleci v souladu s přílohou XII. Příslušný orgán členského státu hospodářství neprodleně informuje příslušný orgán dotčeného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, a sekretariát ICCAT o vypuštění.“

29)

Článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Odmítnutí udělit oprávnění k umístění do klecí

1.   Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:

a)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, do něhož byly ryby uloveny, neměly dostatečnou kvótu na pokrytí tuňáka obecného, který má být umístěn do klecí;

b)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně nenahlásila množství ryb, které mají být umístěny do klecí, nebo

c)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, která úlovky nahlásila, nemají platné oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebo 28.

2.   V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:

a)

vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy a

b)

požádá příslušný orgán členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.

Článek 46a

Umístění do klecí

1.   Po připlutí vlečného plavidla do blízkosti hospodářství příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby bylo dotyčné vlečné plavidlo udržováno ve vzdálenosti nejméně jedné námořní míle od jakéhokoli zařízení hospodářství, dokud není příslušný orgán členského státu hospodářství fyzicky přítomen. Po celou dobu se sleduje poloha a činnost uvedeného vlečného plavidla.

2.   Příslušný orgán členského státu hospodářství nepovolí zahájení umístění do klecí, aniž by byl přítomen on sám a regionální pozorovatel ICCAT, nebo dříve, než příslušné oddíly o informacích o úlovcích a obchodních informacích o obchodu s živými rybami uvedené v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného vyplní a potvrdí příslušné orgány členských států nebo smluvních stran úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází.

3.   Je zakázáno kotvit v hospodářství přepravní klece jako chovné klece bez přemístění ryb, aby bylo možné pořizovat stereoskopické kamerové záznamy.

4.   Po přemístění jedinců tuňáka obecného z vlečné klece do chovné klece kontrolní orgán členského státu hospodářství zajistí, aby byly chovné klece s jedinci tuňáka obecného po celou dobu zapečetěny. Odpečetění je možné pouze za přítomnosti příslušného orgánu členského státu hospodářství a na základě jeho povolení. Kontrolní orgán členského státu hospodářství vypracuje protokoly o zapečetění chovných klecí, které zajistí používání úředních pečetí a jejich umístění tak, aby se zabránilo otevření dvířek bez porušení pečetí.

5.   Členské státy hospodářství zajistí, aby úlovky tuňáka obecného byly umístěny v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, z nichž úlovek pochází, a roku odlovu. Pokud byl však tuňák obecný uloven v rámci společné rybolovné operace, dotčené úlovky se umístí do samostatných klecí nebo řady klecí a rozdělí se na základě společné rybolovné operace a roku odlovu.

6.   Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku. Výše uvedené lhůty neplatí v případě přemísťování mezi hospodářstvími.“

30)

Článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47

Dokumentace úlovků tuňáka obecného

Členské státy hospodářství mají zakázáno povolovat umísťování tuňáka obecného do klecí, které nejsou doprovázeny dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) 2023/2833 (*2). Dokumentace musí být přesná, úplná a musí být potvrzena členským státem vlajky nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za lapadla.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2833 ze dne 13. prosince 2023 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o zrušení nařízení (EU) č. 640/2010 (Úř. věst. L 2023/2833, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2833/oj).“ "

31)

Článek 48 se zrušuje.

32)

Články 49 až 52 se nahrazují těmito:

„Článek 49

Záznamy umísťování do klecí pomocí kontrolních kamer a prohlášení o umístění do klecí

1.   Členské státy hospodářství zajistí, aby bylo umísťování do klecí sledováno jeho kontrolními orgány pomocí konvenčních i stereoskopických kamer. Pořizuje se videozáznam každého umístění do klecí v souladu s minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X.

2.   Pokud kvalita videozáznamu kontrolní kamery používaného k určení počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného umístěného do klecí nesplňuje minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X, nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství kontrolní umístění do klecí, dokud není možné určit počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného. Opakování umístění do klecí nepodléhá udělení nového oprávnění k umístění do klecí.

3.   V případě kontrolního umístění do klecí zajistí příslušný orgán členského státu hospodářství, aby byla klec předávajícího hospodářství zapečetěna a aby s ní nebylo možné před novým umístěním do klecí manipulovat. Klece přijímajícího hospodářství použité při kontrolním umístění do klecí musí být prázdné.

4.   Po ukončení umístění do klecí příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby měl regionální pozorovatel ICCAT okamžitý přístup ke všem videozáznamům kontrolní kamery a aby mu bylo umožněno pořídit kopii, je-li to nutné k provedení analýzy těchto videozáznamů v jiném čase nebo na jiném místě.

5.   Členské státy hospodářství zajistí, aby provozovatel hospodářství předložil při každém umístění do klecí prohlášení ICCAT o umístění do klecí do jednoho týdne po provedení skutečného umístění do klecí, a to podle šablony uvedené v příloze XIV.

Článek 50

Zahájení a průběh šetření

1.   Pokud se v případě jedné operace odlovu počet jedinců tuňáka obecného umístěného do klecí, který sdělil příslušný orgán členského státu hospodářství v souladu s čl. 51 odst. 3, liší o více než 10 % od počtu jedinců tuňáka obecného uvedeného elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného jako uloveného nebo přemístěného nebo v prohlášení ICCAT o přemístění, zahájí příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, šetření s cílem určit přesnou hmotnost úlovku, která se odečte od vnitrostátní kvóty tuňáka obecného.

2.   Na podporu šetření uvedeného v odstavci 1 si příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, vyžádá všechny doplňující informace a výsledky relevantní analýzy videozáznamu provedené příslušnými orgány členského státu vlajky a hospodářství, které se podílely na dotčené přepravě a umístění do klecí.

3.   Příslušné orgány členských států, včetně příslušných orgánů členských států vlajky, jejichž plavidla se podílela na přepravě ryb, aktivně spolupracují, a to i prostřednictvím výměny veškerých informací a dokladů, které mají k dispozici.

4.   Příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, ukončí šetření do jednoho měsíce od sdělení výsledků umístění do klecí příslušným orgánem členského státu hospodářství.

5.   Rozdíl větší než 10 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného nahlášených dotčeným plavidlem nebo lapadlem a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, v důsledku šetření představuje potenciální neplnění závazků dotčeným plavidlem nebo lapadlem.

6.   Chybové rozpětí ve výši 10 % uvedené v odstavcích 1 a 5 se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů nahlášených velitelem rybářského plavidla či zástupcem velitele nebo provozovatelem lapadla či zástupcem provozovatele lapadla a použije se na úrovni jednotlivých umístění do klecí.

7.   Členský stát, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, stanoví hmotnost tuňáka obecného, která se odečte od jeho vnitrostátní kvóty tuňáka obecného, s přihlédnutím k množství umístěnému do klecí, vypočtenému v souladu s přílohou XI, která zajišťuje, že se hmotnost při umístění do klecí vypočítá na základě poměru délky a hmotnosti volně žijících ryb, a nahlášeného úhynu v souladu s přílohou XIII.

8.   Pokud však šetření uvedené v odstavci 1 tohoto článku dospěje k závěru, že dochází ke ztrátě jedinců tuňáka obecného ve smyslu přílohy XIII, odečte se hmotnost ztracených ryb od kvóty členského státu v souladu s přílohou XIII tak, že se průměrná individuální hmotnost při umístění do klecí sdělená příslušným orgánem členského státu hospodářství použije na počet jedinců tuňáka obecného v úlovku stanovený příslušným orgánem členského státu vlajky nebo lapadla na základě jeho analýzy prvního videozáznamu o přemístění v souvislosti s šetřením.

9.   Bez ohledu na odstavec 8 může příslušný orgán členského státu vlajky nebo lapadla po konzultaci s příslušným orgánům členského státu vlajky, který se podílí na přepravě ryb až do cílového hospodářství, rozhodnout, že ryby, u nichž bylo při šetření zjištěno, že byly ztraceny, nebudou odečteny z kvóty členského státu, pokud provozovatel ztráty řádně zdokumentoval jako „vyšší moc“ (tj. fotografie poškozené klece, meteorologické zprávy), relevantní informace byly sděleny příslušnému orgánu členského státu provozovatele bezprostředně po události a ztráty neměly za následek známý úhyn.

Článek 51

Opatření a programy pro určení počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného umístěného do klece

1.   Příslušný orgán členského státu hospodářství určí počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného umístěného do klece na základě analýzy videozáznamu z každého umístění do klece, který poskytne provozovatel hospodářství. Při provádění uvedené analýzy se příslušné orgány členského státu hospodářství řídí postupy uvedenými v příloze XI.

2.   Pokud je rozdíl mezi počtem nebo hmotností zjištěnými příslušným orgánem členského státu hospodářství a odpovídajícími číselnými údaji uvedenými v prohlášení ICCAT o umístění do klecí větší než 10 %, zahájí příslušný orgán členského státu hospodářství šetření s cílem zjistit důvody tohoto rozdílu a případně upravit počet nebo hmotnost jedinců tuňáka obecného, kteří byli umístěni do klecí. Toto chybové rozpětí ve výši 10 % se vyjadřuje jako procentní podíl číselných údajů poskytnutých provozovatelem hospodářství.

3.   Po ukončení umístění do klecí nebo – v případě společné rybolovné operace nebo lapadel téhož členského státu – posledního umístění do klecí spojeného se společnou rybolovnou operací nebo s těmito lapadly, sdělí členský stát hospodářství výsledky stereoskopického programu uvedeného v příloze XI členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, pod jejichž vlajkou se odlov provádí nebo v jejichž pravomoci se lapadlo nachází, v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 2.

4.   Členský stát hospodářství rovněž sdělí výsledky stereoskopického programu uvedeného v odstavci 3 subjektu, který jménem ICCAT provádí program regionálních pozorovatelů ICCAT.

5.   Stereoskopický program uvedený v odstavci 3 se provádí v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny sekretariátem ICCAT během jeho výročního zasedání.

6.   Každý členský stát hospodářství předloží Komisi do 30. září každého roku postupy a výsledky týkající se stereoskopického programu nebo alternativních metod podle odstavce 5, které budou do 31. října každého roku předány Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

7.   Všechny úhyny tuňáka obecného během umísťování do klecí nahlásí provozovatel hospodářství v souladu s přílohou XIII.

8.   Členský stát, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství tuňáků obecných nahlášená jako ulovená a přemístěná, pokud:

a)

šetření podle čl. 50 odst. 1 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků stereoskopického programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo

b)

výsledek šetření uvedený v čl. 50 odst. 1 naznačuje, že počet jedinců nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento nahlášený počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.

Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.

9.   Výsledky stereoskopického programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.

Článek 52

Vypouštění související s umístěním do klecí

1.   Určení ryb, které mají být vypuštěny, se provádí v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 3.

2.   Pokud je hmotnost tuňáka obecného umístěného do klece vyšší než hmotnost, která byla nahlášena jako ulovená nebo přemístěná, vydá příslušný orgán členského státu, pod jehož vlajkou se odlov provádí nebo v jehož pravomoci se lapadlo nachází, příkaz k vypuštění a neprodleně jej sdělí příslušnému orgánu dotčeného členského státu hospodářství. Příkaz k vypuštění se vydá v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 3 s přihlédnutím k možné kompenzaci na úrovni společné rybolovné operace nebo na úrovni lapadel v souladu s přílohou XI oddílem B bodem 5.

3.   Vypouštění se provádí v souladu s protokolem stanoveným v příloze XII.“

33)

Články 53 až 55 se zrušují.

34)

Doplňují se nové oddíly, které znějí:

Oddíl 7a

Výlov

Článek 56a

Výlov

1.   Zpracovatelská plavidla, která mají v úmyslu provádět činnost v hospodářstvích nebo lapadlech, zašlou členskému státu hospodářství nebo lapadla předchozí oznámení nejméně 48 hodin před příjezdem plavidla do oblasti hospodářství nebo lapadla. Předchozí oznámení musí obsahovat alespoň datum a předpokládaný čas připlutí a informace o tom, zda má zpracovatelské plavidlo na palubě tuňáka obecného, a pokud ano, musí uvést podrobnosti o nákladu, včetně množství ve zpracované hmotnosti a živé hmotnosti, a podrobnosti o původu tuňáka obecného na palubě (hospodářství nebo lapadlo a členský stát nebo smluvní strana úmluvy).

2.   Jakýkoli výlov v hospodářstvích nebo lapadlech podléhá oprávnění vydanému členským státem hospodářství nebo lapadla. Za tímto účelem provozovatel hospodářství nebo lapadla, který má v úmyslu provádět výlov tuňáka obecného, předloží případně svému členskému státu hospodářství nebo lapadla žádost o oprávnění, která obsahuje alespoň tyto informace:

datum nebo období výlovu;

odhadovaná množství tuňáka obecného, která mají být vylovena, v počtu jedinců a kg;

číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného přiřazené jedincům tuňáka obecného, kteří mají být vyloveni;

údaje o pomocných plavidlech zapojených do operace, a

místo určení vyloveného tuňáka obecného (zpracovatelské plavidlo, vývoz, místní trh atd.).

3.   S výjimkou jedinců tuňáka obecného, kteří jsou na pokraji úhynu, nesmí být povolen žádný výlov před zjištěním výsledků čerpání kvóty podle čl. 50 odst. 7 až 9 a před provedením s tím souvisejícího vypouštění.

4.   Výlov se nesmí provádět v případě lapadel bez přítomnosti vnitrostátního pozorovatele nebo v případě výlovu v hospodářstvích bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT. V případě ryb dodaných na zpracovatelských plavidlech může vnitrostátní pozorovatel nebo regionální pozorovatel ICCAT provádět své příslušné úkoly ze zpracovatelských plavidel.

5.   Příslušné orgány členských států hospodářství nebo p lapadla ověřují a křížově kontrolují výsledky všech výlovů prováděných v hospodářstvích a v lapadlech, která spadají do jejich pravomoci, přičemž využívají všechny relevantní informace, které mají k dispozici. Příslušné kontrolní orgány členských států hospodářství nebo lapadla kontrolují všechny operace výlovu tuňáka obecného určeného pro zpracovatelská plavidla a určitý podíl ostatních výlovů na základě analýzy rizik.

6.   Pokud je místem určení tuňáka obecného zpracovatelské plavidlo, vyplní velitel zpracovatelského plavidla nebo jeho zástupce prohlášení o zpracování. Pokud má být ulovený tuňák obecný vyložen přímo v přístavu, vyplní provozovatel hospodářství nebo lapadla prohlášení o výlovu. Prohlášení o zpracování a výlovu potvrzuje vnitrostátní pozorovatel nebo regionální pozorovatel ICCAT přítomný při výlovu.

7.   Prohlášení o zpracování a výlovu se zasílají elektronickou poštou příslušným orgánům členského státu hospodářství do 48 hodin po výlovu podle šablony uvedené v příloze XVb.

Oddíl 7b

Kontrolní činnosti v hospodářstvích po umístění do klecí

Článek 56b

Přemísťování v rámci jednoho hospodářství

1.   Přemístění v rámci jednoho hospodářství se uskuteční pouze s oprávněním a za přítomnosti příslušného orgánu členského státu hospodářství. Každé přemístění se zaznamená pomocí kontrolních kamer, aby se potvrdil počet přemístěných jedinců tuňáka obecného. Videozáznam musí splňovat minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X. Příslušný orgán členského státu hospodářství tato přemístění sleduje a kontroluje a zajišťuje, aby bylo každé přemístění v rámci jednoho hospodářství zaznamenáno v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.   Bez ohledu na definici umístění do klecí uvedenou v čl. 5 bodu 30 se přemístění jedinců tuňáka obecného mezi dvěma různými místy v tomtéž hospodářství (přemístění v rámci jednoho hospodářství) pomocí přepravní klece nepovažuje za umístění do klecí pro účely oddílu 7.

3.   Při přemístění v rámci jednoho hospodářství může příslušný orgán členského státu hospodářství povolit přeskupení ryb z odlovu pod stejnou vlajkou a ze stejné společné rybolovné operace za předpokladu, že je zachována sledovatelnost a použitelnost míry růstu Stálého výboru pro výzkum a statistiku.

4.   Příslušný orgán členského státu hospodářství a provozovatel hospodářství uchovávají videozáznamy z přemístění v rámci jednoho hospodářství, které se uskutečnilo v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovávají tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

Článek 56c

Převod

1.   Před začátkem příštího rybolovného období pro rybolov pomocí plavidel lovících košelkovými nevody a příštího rybolovného období pro rybolov pomocí lapadel příslušný orgán členského státu hospodářství důkladně posoudí živé tuňáky obecné převedené v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci. Za tímto účelem se živý tuňák obecný přemístí do prázdných klecí a sleduje se pomocí kontrolních kamer s cílem zjistit počet jedinců a hmotnost přemístěného tuňáka obecného.

2.   Odchylně od odstavce 1 se převádění tuňáka obecného z let a z klecí, v nichž nedošlo k výlovu, kontroluje každoročně použitím namátkového kontrolního postupu uvedeného v článku 56e.

3.   Převedený živý tuňák obecný se umístí do oddělených klecí nebo sérií klecí v hospodářství a rozdělí se na základě společné rybolovné operace nebo téhož členského státu lapadla nebo smluvní strany úmluvy původu a roku odlovu.

4.   Příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby videozáznam kontrolní kamery z převodů provedených na základě posouzení přemístění byl v souladu s příslušnými minimálními normami pro postupy pořizování videozáznamů stanovenými v příloze X a aby určení počtu jedinců a hmotnosti převáděného tuňáka obecného bylo v souladu s oddílem A přílohy XI.

5.   Dokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku nevyvine algoritmus pro přepočet délky na hmotnost vykrmených nebo chovaných ryb nebo obojího, provádí se výpočet hmotnosti převedených jedinců tuňáka obecného pomocí nejaktuálnějších tabulek míry růstu vypracovaných Stálým výborem pro výzkum a statistiku.

6.   Rozdíl v počtu jedinců tuňáka obecného mezi počtem vyplývajícím z posouzení převodu a očekávaným počtem po výlovu musí příslušný orgán členského státu hospodářství řádně prošetřit a zaznamenat do systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V případě nadměrného počtu nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství vypuštění odpovídajícího počtu jedinců tuňáka obecného. Vypouštění se provádí v souladu s přílohou XII. Vyrovnání rozdílů mezi různými klecemi v hospodářství není povoleno. Příslušný orgán členského státu hospodářství může povolit chybovou odchylku až do výše 5 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného vyplývajícím z posouzení převodu a počtem jedinců, u nichž se předpokládá, že se budou nacházet v kleci.

7.   Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává videozáznam a veškerou relevantní dokumentaci z posouzení převodu v rámci jednoho hospodářství, které se uskutečnilo v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovává tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

Článek 56d

Prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku

1.   Příslušné orgány členského státu hospodářství vyplní a předají Komisi do deseti dnů od ukončení posouzení převodu prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku, které je připojeno k revidovanému plánu řízení hospodářství. Takovéto prohlášení obsahuje alespoň tyto informace:

a)

členský stát vlajky;

b)

název a číslo ICCAT hospodářství,

c)

rok úlovku,

d)

odkazy na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,

e)

čísla klecí;

f)

množství (vyjádřené v kg) a počet jedinců tuňáka obecného, kteří mají být převedeni do dalšího roku,

g)

průměrnou hmotnost,

h)

informace o jednotlivých posouzeních převodu: datum a čísla klecí; a

i)

případně informace o předchozích převodech v rámci hospodářství.

Komise předá prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku sekretariátu ICCAT do 15 dnů od data ukončení posouzení převodu.

2.   K prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku se v příslušném případě přiloží zpráva o stereoskopickém systému.

Článek 56e

Namátkové kontroly

1.   Příslušný orgán členského státu hospodářství provádí namátkové kontroly v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci. Minimální namátkové kontroly uvedené v odstavci 2 se provádějí v hospodářstvích v období mezi ukončením umísťování do klecí a prvním umístěním do klecí v následujícím roce. Tyto kontroly zahrnují povinné přemístění všech jedinců tuňáka obecného z klecí v hospodářství do jiných klecí v hospodářství, aby bylo možné spočítat počet jedinců tuňáka obecného prostřednictvím kontrolních videozáznamů.

2.   Každý členský stát stanoví minimální počet namátkových kontrol, které mají být provedeny v každém hospodářství spadajícím pod jeho pravomoc. Počet namátkových kontrol pokrývá alespoň 10 % počtu klecí v každém hospodářství po ukončení umísťování do klecí, přičemž zahrnuje alespoň jednu kontrolu na hospodářství a v případě potřeby se zaokrouhluje nahoru. Výběr kontrolovaných klecí musí být založen na analýze rizik. Plánování namátkových kontrol, které mají být provedeny, se promítne do plánu sledování, kontroly a inspekcí členského státu uvedeného v článku 14.

3.   Ačkoli to není povinné, může příslušný orgán členského státu hospodářství dotčeným hospodářstvím oznámit nejpozději dva kalendářní dny předem, že uskuteční namátkovou kontrolu. V takových případech sdělí příslušný orgán členského státu hospodářství vybrané klece provozovateli hospodářství až po příjezdu do dotčeného hospodářství.

4.   Provozovatelé hospodářství přijmou veškerá vhodná opatření, aby usnadnili provádění namátkových kontrol, a jsou-li předem oznámeny, zajistí, aby byly k dispozici všechny prostředky, které umožní, aby příslušný orgán členského státu hospodářství mohl kdykoli a v kterékoli kleci v hospodářství provádět namátkové kontroly.

5.   Příslušný orgán členského státu hospodářství se vynasnaží zkrátit dobu mezi nařízením namátkových kontrol a datem provedením kontrolních operací. Příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby byla přijata veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že provozovatel hospodářství nebude mít možnost manipulovat s dotčenými klecemi, dokud neproběhne namátková kontrola.

6.   Po provedení namátkové kontroly se každý rozdíl mezi počtem jedinců tuňáka obecného zjištěným při namátkové kontrole a očekávaným počtem v kleci řádně prošetří a zaznamená do systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného. V případě nadměrného počtu nařídí příslušný orgán členského státu hospodářství vypuštění odpovídajícího počtu jedinců tuňáka obecného. Vypouštění se provádí v souladu s přílohou XII. Vyrovnání rozdílů mezi různými klecemi v hospodářství není povoleno. Příslušný orgán členského státu hospodářství může povolit chybovou odchylku ve výši 5 % mezi počtem jedinců tuňáka obecného vyplývajícím z kontrolního přemístění a počtem jedinců, u nichž se předpokládá, že se budou nacházet v kleci.

7.   Příslušný orgán členského státu hospodářství uchovává veškeré videozáznamy z namátkových kontrol, které se uskutečnily v hospodářstvích spadajících do jeho pravomoci, po dobu nejméně tří let a uchovává tyto informace tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely prosazování.

8.   Výsledky namátkových kontrol sdělí Komise sekretariátu ICCAT před začátkem nového rybolovného období pro rybolov pomocí plavidel lovících košelkovými nevody pro každý členský stát v souladu s článkem 17, aby je předal Výboru ICCAT pro kontrolu plnění závazků.

Článek 56f

Přemísťování mezi hospodářstvími

1.   Přemístění živých jedinců tuňáka obecného mezi dvěma různými hospodářstvími se uskuteční pouze s předchozím písemným oprávněním vydaným příslušnými orgány dotčeného členského státu hospodářství.

2.   Přemístění z klece předávajícího hospodářství do přepravní klece musí splňovat požadavky stanovené v oddílu 6, včetně videozáznamu potvrzujícího počet přemístěných jedinců tuňáka obecného, vyplnění prohlášení ICCAT o přemístění a ověření operace regionálním pozorovatelem ICCAT.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 není v případech, kdy se má celá klec přemístit do cílového hospodářství, nutné pořizovat videozáznam operace a klec se do cílového hospodářství přepravuje zapečetěná.

4.   Umístění tuňáka obecného do klecí v cílovém hospodářství podléhá požadavkům na umísťování do klecí stanoveným v článcích 46a a 49 a v čl. 51 odst. 1, 2 a 7, včetně videozáznamu potvrzujícího počet jedinců a hmotnost tuňáka obecného umístěného do klecí a ověření operace regionálním pozorovatelem ICCAT. Stanovení hmotnosti jedinců tuňáka obecného umístěných do klecí z jiného hospodářství se nepoužije, dokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku nevypracuje algoritmus pro přepočet délky na hmotnost vykrmených ryb nebo chovaných ryb nebo obojích.“

35)

Článek 57 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 zavedou členské státy vlajky systém sledování plavidel pro všechna svá rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší a pro všechna jejich vlečná plavidla, bez ohledu na jejich délku, a v souladu s přílohou XV tohoto nařízení. Všechna takováto plavidla přenášejí hlášení nejméně jednou za dvě hodiny, s výjimkou vlečných plavidel a plavidel lovících košelkovými nevody, která přenášejí údaje nejméně každou hodinu.

2.   Rybářská plavidla, která musí mít systém sledování plavidel v souladu s odstavcem 1, zahájí přenos údajů ze systému sledování plavidel sekretariátu ICCAT nejméně pět dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně pět dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.“

;

b)

odstavec 5 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou předávána Komisi, jak je uvedeno v odstavci 1;“

ii)

vkládá se nový bod, který zní:

„ba)

V případě technické poruchy systému sledování plavidel musí být dotyčné vlečné plavidlo nahrazeno jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledování plavidel; pokud není k dispozici jiné vlečné plavidlo, musí být na palubě co nejdříve, nejpozději však do 72 hodin, instalován nový funkční systém sledování plavidel nebo použit, pokud je již instalován, s výjimkou případu vyšší moci, který by měl být oznámen sekretariátu ICCAT. Velitel plavidla nebo jeho zástupce mezitím od okamžiku, kdy byla událost zjištěna nebo oznámena, sdělují kontrolním orgánům členského státu vlajky každou hodinu aktuální zeměpisné souřadnice vlečného plavidla vhodnými telekomunikačními prostředky.“

36)

Název článku 59 se nahrazuje tímto:

Inspekce v případě podezření na porušení předpisů “.

37)

Článek 61 se nahrazuje tímto:

„Článek 61

Prosazování

Aniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členský stát hospodářství přijme vůči hospodářství vhodné donucovací opatření, pokud bylo v souladu s vnitrostátními právními předpisy zjištěno, že hospodářství nedodržuje články 45b až 52 tohoto nařízení. Opatření mohou v závislosti na závažnosti protiprávního jednání a v souladu s použitelnými vnitrostátními právními předpisy zahrnovat pozastavení oprávnění nebo vynětí hospodářství z vnitrostátního seznamu hospodářství nebo uložení finančních sankcí.“

38)

V článku 66 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmena a) až c) se nahrazují tímto:

„a)

převod tuňáka obecného do dalšího roku podle článku 8;

b)

lhůty pro nahlašování informací podle čl. 15 odst. 7, čl. 16. odst. 1, čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 50 odst. 4, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;

c)

časové vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;“

b)

písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k)

přílohy I až XVb;“

c)

doplňují se nové body, které znějí:

„l)

obsah prohlášení o převodu stanoveného v čl. 7 odst. 2 písm. a) a ustanovení o umístění do klecí stanovená v čl. 7 odst. 2 písm. b);

m)

výjimky stanovené v čl. 17 odst. 2 pro určení rybolovných oblastí, rybářských plavidel a lovných zařízení a v čl. 17 odst. 3 pro lov tuňáka obecného pro chovné účely;

n)

podmínky pro přidělení regionálních pozorovatelů ICCAT hospodářstvím podle čl. 39 odst. 4.“

39)

Příloha VIII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze IV tohoto nařízení.

40)

Příloha XIII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze V tohoto nařízení.

41)

Vkládají se přílohy XVa a XVb ve znění uvedeném v příloze VI tohoto nařízení.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. března 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB


(1)   Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 55.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. února 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. února 2024.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2053 ze dne 13. září 2023, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627 (Úř. věst. L 238, 27.9.2023, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2833 ze dne 13. prosince 2023 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o zrušení nařízení (EU) č. 640/2010 (Úř. věst. L, 2023/2833, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2833/oj).

(6)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA I

Druhy ICCAT

Čeleď

Latinský název

Český název

Scombridae

Acanthocybium solandri

Makrela Solandrova

Allothunnus fallai

Auxis rochei

Tuňák makrelovitý

Auxis thazard

Tuňák nepravý

Euthynnus alletteratus

Tuňák malý

Gasterochisma melampus

Katsuwonus pelamis

Tuňák pruhovaný

Orcynopsis unicolor

Tuňák jednobarvý

Sarda sarda

Pelamida obecná

Scomberomorus brasiliensis

Makrela brazilská

Scomberomorus cavalla

Makrela královská

Scomberomorus maculatus

Makrela španělská

Scomberomorus regalis

Makrela skvrnitá

Scomberomorus tritor

Makrelovec západoafrický

Thunnus alalunga

Tuňák křídlatý

Thunnus albacares

Tuňák žlutoploutvý

Thunnus atlanticus

Tuňák atlantský

Thunnus maccoyii

Tuňák jižní

Thunnus obesus

Tuňák velkooký

Thunnus thynnus

Tuňák obecný

Istiophoridae

Istiophorus albicans

Plachetník atlantský

Makaira indica

Marlín temný

Makaira nigricans

Marlín modrý

Tetrapturus albidus

Marlín bělavý

Tetrapturus belone

Marlín štíhlý

Tetrapturus georgii

Marlín Georgiův

Tetrapturus pfluegeri

Marlín dlouhorypý

Xiphiidae

Xiphias gladius

Mečoun obecný

Alopiidae

Alopias superciliosus

Liškoun velkooký

Alopias vulpinus

Liškoun obecný

Carcharhinidae

Carcharhinus falciformis

Žralok hedvábný

Carcharhinus galapagensis

Žralok galapážský

Carcharhinus longimanus

Žralok dlouhoploutvý

Prionace glauca

Žralok modrý

Lamnidae

Carcharodon carcharias

Žralok bílý

Isurus oxyrinchus

Žralok mako

Isurus paucus

Žralok východní

Lamna nasus

Žralok nosatý

Sphyrnidae

Sphyrna lewini

Kladivoun bronzový

Sphyrna mokarran

Kladivoun velký

Sphyrna zygaena

Kladivoun obecný

Rhincodontidae

Rhincodon typus

Žralok obrovský

Pseudocarchariidae

Pseudocarcharias kamoharai

Žralok krokodýlí

Cetorhinidae

Cetorhinus maximus

Žralok veliký

Dasyatidae

Pteroplatytrygon violacea

Pelagická trnucha

Mobulidae

Manta alfredi

Nepoužije se (1)

Manta birostris

Manta obrovská

Mobula hypostoma

Manta malá

Mobula japanica

Nepoužije se (1)

Mobula mobular

Manta velká

Mobula tarapacana

Manta chilská

Mobula thurstoni

Manta Thurstonova


(1)  Obecný název není k dispozici.


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA VI

Postupy bezpečné manipulace s mořskými želvami a jejich vypouštění

A.   Bezpečná manipulace s košelkovými nevody a vypouštění

1.

Kdykoli je v síti spatřena mořská želva, musí být vynaloženo veškeré přiměřené úsilí na její záchranu dříve, než se do sítě zamotá.

2.

Mořské želvy se nesmějí vytahovat z vody lovnou šňůrou připevněnou k tělu mořské želvy nebo omotanou kolem ní.

3.

V případě, že se mořská želva zamotá do sítě při jejím navíjení, musí být navíjení sítě zastaveno, jakmile se želva vynoří z vody; před dalším navíjením sítě se želva vymotá, aniž by byla poraněna.

4.

Pokud je navzdory přijatým opatřením na palubu plavidla náhodně vyzvednuta mořská želva, která je živá a aktivní, nebo uhynulá, musí být co nejrychleji vypuštěna.

5.

Pokud je mořská želva vyzvednuta na palubu plavidla a je komatózní nebo je neaktivní, je třeba se pokusit o resuscitaci v souladu s oddílem C.

B.   Bezpečná manipulace s dlouhými lovnými šňůrami a vypouštění

1.

Pokud je to proveditelné a pokud jsou provozovatel nebo členové posádky na palubě vhodně vyškoleni, musí být mořské želvy v kómatu okamžitě přeneseny na palubu.

2.

Po spatření mořské želvy se rychlost plavidla a navijáku šňůry sníží a směr plavidla se upraví tak, aby se pohybovalo směrem k mořské želvě a minimalizovalo se napětí šňůry.

3.

Mořské želvy se nesmějí vytahovat z vody lovnou šňůrou připevněnou k tělu mořské želvy nebo omotanou kolem ní.

4.

Pokud je mořská želva příliš velká nebo je zaháknutá tak, že není možné ji bezpečně vyzvednout na palubu, aniž by došlo k jejímu dalšímu poškození nebo zranění, použijí se kleště na šňůry, aby se šňůra ustřihla a odstranilo se co nejvíce šňůry před vypuštěním mořské želvy.

5.

Pokud je mořská želva během vlečných operací pozorována zaháknutá nebo zamotaná do lovného zařízení, provozovatel plavidla okamžitě zastaví vlečné operace, dokud není mořská želva odstraněna z lovného zařízení nebo dopravena na palubu plavidla.

6.

Pokud je háček na mořské želvě zavěšen zvenčí nebo je plně viditelný, musí být z mořské želvy co nejrychleji a nejopatrněji odstraněn. Pokud nelze háček z mořské želvy vyjmout (např. je spolknutý nebo je v ústní dutině), musí být šňůra odříznuta co nejblíže háčku.

7.

Živé mořské želvy se po manipulaci vracejí do moře následujícím způsobem:

a)

přepnutí motoru plavidla na neutrální chod, aby se odpojil lodní šroub a plavidlo se zastavilo, a vypuštění mořské želvy mimo používané lovné zařízení, a

b)

před zapojením lodního šroubu a pokračováním v činnosti se zkontroluje, zda je mořská želva bezpečně vzdálena od plavidla.

8.

Pokud je mořská želva vyzvednuta na palubu plavidla a je komatózní nebo je neaktivní, je třeba se pokusit o resuscitaci, v souladu s oddílem C.

C.   Resuscitace mořské želvy na palubě

1.

Při manipulaci s mořskou želvou je třeba se pokusit držet zvíře za krunýř a vyhnout se oblasti hlavy a krku a ploutvím.

2.

Je třeba se vynasnažit z mořské želvy odstranit nebo vyprostit všechny cizí předměty, jako jsou plastové předměty, sítě nebo zapíchnuté háčky apod.

3.

Mořská želva se položí na spodní část krunýře (plastron) tak, aby byla želva pravou stranou nahoru, bezpečně izolovaná a znehybněná na odpruženém povrchu, jako je například automobilová pneumatika bez ráfku, polštářek na lodi nebo cívka lana. Hlavním účelem polstrovaného povrchu je zvednout mořskou želvu z paluby a pomoci ji držet. Zvedněte zadní část těla želvy alespoň na 6 palců (15 cm) na dobu 4 až 24 hodin. Velikost vyvýšení závisí na velikosti želvy; pro větší mořské želvy je zapotřebí větší výšky. Pravidelně želvu jemně kolébejte zleva doprava a zprava doleva tak, že přidržíte vnější okraj krunýře (karapaxu) a zvednete jednu stranu asi o 3 palce (8 cm), poté změňte stranu. Pravidelně se jemně dotýkejte oka a štípejte do ocasu (reflexní test), abyste zjistili, zda reaguje.

4.

Resuscitované mořské želvy musí být zastíněny a udržovány ve vlhku nebo mokru, ale v žádném případě nesmí být umístěny do nádoby s vodou. Nejúčinnějším způsobem, jak udržet mořskou želvu vlhkou, je ručník namočený ve vodě, který se položí na hlavu, karapax a ploutve.

5.

Oživlé a aktivní mořské želvy se vypouštějí přes záď lodi pouze v době, kdy se nepoužívá lovné zařízení (tj. kdy se aktivně neklade nebo nevytahuje), kdy jsou převody motoru v neutrální poloze a v oblastech, kde je nepravděpodobné, že by je plavidla znovu zachytila nebo zranila.

6.

Želvy, které nereagují na reflexní test nebo se nepohnou do 4 hodin (pokud možno do 24 hodin), se vracejí do vody stejným způsobem jako aktivně se pohybující želvy.

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA IX

Minimální normy pro bezpečnou manipulaci se žraloky mako v severním a jižním Atlantiku a postupy vypouštění živých jedinců

V této příloze jsou uvedeny minimální normy pro bezpečnou manipulaci se žraloky mako v severním a jižním Atlantiku a konkrétní doporučení pro lov pomocí dlouhých lovných šňůr a košelkových nevodů.

Tyto minimální normy jsou vhodné pro živé žraloky mako při vypouštění v rámci politiky zákazu zadržování nebo při dobrovolném vypouštění. Tyto minimální normy nenahrazují žádná přísnější bezpečnostní pravidla, která mohou být stanovena podle vnitrostátních právních předpisů.

1.

Bezpečnost především: Tyto minimální normy se posuzují s ohledem na bezpečnost a proveditelnost pro členy posádky. Bezpečnost členů posádky je vždy na prvním místě. Členové posádky musí nosit alespoň vhodné rukavice a vyhýbat se práci v blízkosti žraločí tlamy.

2.

Školení: Školicí materiály jsou členským státům k dispozici ve třech úředních jazycích ICCAT.

3.

Způsob vypouštění: V co největší možné míře musí všichni vypouštění žraloci zůstat po celou dobu ve vodě, pokud není nutné žraloky vyzdvihnout za účelem identifikace druhu. To zahrnuje odříznutí šňůry, aby se žralok osvobodil, dokud je ještě ve vodě, za použití štípacích kleští nebo nástrojů na odstraňování háčků, pokud je to možné, nebo odříznutí šňůry co nejblíže háčku (a ponechání co nejmenšího množství vlečné šňůry).

4.

Buďte připraveni: Nástroje musí být připraveny předem (např. plátěné nebo síťové popruhy, nosítka pro přenášení nebo zvedání, síť s velkými oky nebo mřížka na zakrytí poklopů či násypek při lovu pomocí košelkových nevodů a řezačky s dlouhou rukojetí a odstraňovače háčků při lovu dlouhými lovnými šňůrami, které jsou uvedeny v oddílu E).

A.   Obecná doporučení pro veškerý rybolov

1.

Pokud je to z provozního hlediska bezpečné, zastavte plavidlo nebo podstatně snižte jeho rychlost.

2.

Jestliže je žralok zamotaný (do sítě, rybářské šňůry apod.), pokud je to bezpečné, opatrně odřízněte síť nebo šňůru od žraloka a co nejrychleji jej vypusťte do moře bez namotaného materiálu.

3.

Pokud je to možné a pokud je žralok ve vodě, pokuste se změřit jeho délku.

4.

Abyste zabránili kousnutí, vložte do čelisti nějaký předmět, například rybu nebo silný klacek či dřevěnou tyč.

5.

Pokud je z jakéhokoli důvodu nutné žraloka zvednout na palubu, minimalizujte dobu potřebnou k jeho návratu do vody, abyste zvýšili šanci přežití a snížili riziko pro členy posádky.

B.   Specifické postupy bezpečné manipulace při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr

1.

Přibližte žraloka co nejblíže k plavidlu, aniž byste příliš napínali vedlejší šňůru, abyste zabránili možnosti, že uvolněný háček nebo přetržená vedlejší šňůra způsobí vystřelení háčku, závaží a dalších součástí velkou rychlostí směrem k plavidlu a členům posádky.

2.

Připevněte vzdálenější stranu hlavní šňůry k lodi, aby nedošlo k tomu, že jakékoli zařízení zbývající ve vodě přitáhne šňůru a žraloka.

3.

Pokud je háček v těle nebo v tlamě viditelný, odstraňte háček pomocí nástroje na odstraňování háčků nebo štípacích kleští s dlouhou rukojetí a poté háček vyjměte.

4.

Není-li možné háček odstranit nebo není-li háček viditelný, odřízněte šňůru návazce (nebo typu snood/leader) co nejblíže háčku (ideálně tak, aby zůstalo co nejméně šňůry nebo návazce a na žralokovi nebyla připevněna žádná zátěž).

C.   Zvláštní postupy bezpečné manipulace při lovu pomocí košelkových nevodů

1.

Pokud je žralok v košelkovém nevodu: Prohledejte síť co nejdále dopředu, abyste veškeré žraloky spatřili včas a mohli rychle reagovat. Vyvarujte se jejich zvedání v síti směrem k motoru. Snižte rychlost plavidla, aby se uvolnilo napětí sítě a zamotaný žralok mohl být odstraněn ze sítě. V případě potřeby použijte kleště na stříhání sítě.

2.

Pokud je žralok v podběráku nebo na palubě: Použijte speciální nákladní síť s velkými oky nebo plátěný závěs či podobné zařízení. Pokud to uspořádání plavidla umožňuje, mohli by být tito žraloci vypouštěni také pomocí vyprázdnění podběráku přímo na násypce a vypouštěcí rampě, která je pod úhlem napojena na otvor na zábradlí horní paluby, aniž by je členové posádky museli zvedat nebo s nimi manipulovat.

D.   Zvláštní doporučení a postupy bezpečného zacházení pro všechny druhy rybolovu

1.

Nakolik je to proveditelné, nevytahujte žraloky z vody pomocí vedlejší šňůry, zejména pokud v sobě mají háček, není-li vytažení žraloků nutné kvůli identifikaci druhu.

2.

Nezvedejte žraloky pomocí tenkých drátů nebo lan ani pouze za ocas.

3.

Nenarážejte se žralokem o žádný povrch, například s cílem uvolnit jej z lovné šňůry.

4.

Nesnažte se vyprostit jakýkoli hluboko zaseknutý háček, který není vidět.

5.

Nepokoušejte se odstranit háček prudkým zatažením za vedlejší šňůru.

6.

Neodřezávejte ocas nebo jinou část těla.

7.

Nevyřezávejte nebo neprorážejte do žraloka díry.

8.

Nepoužívejte bidlo ani do žraloka nekopejte a nestrkejte mu ruce do žaberních štěrbin.

9.

Nevystavujte žraloka po delší dobu slunci.

10.

Při přitahování žraloka k lodi si neomotávejte prsty, ruce nebo paže šňůrou (mohlo by dojít k vážnému zranění).

E.   Užitečné nástroje pro bezpečnou manipulaci a vypuštění:

a)

rukavice (žraločí kůže je drsná; rukavice zajišťuje bezpečnou manipulaci se žralokem a chrání ruce členů posádky před kousnutím).

b)

ručník nebo hadr (ručník nebo hadr namočený v mořské vodě lze přiložit na oči žraloka, aby se žralok uklidnil;

c)

zařízení pro odstranění háčku (např. pig tail, štípací nebo šroubovací kleště);

d)

postroj na žraloka nebo nosítka (v případě potřeby);

e)

ocasní lano (k zajištění žraloka s háčkem, pokud je třeba jej vytáhnout z vody);

f)

hadice se slanou vodou (pokud předpokládáte, že vypuštění žraloka může trvat déle než 5 minut, vložte mu do tlamy hadici tak, aby do ní mírným proudem tekla mořská voda; před vložením do žraločí tlamy se ujistěte, že palubní pumpa již běží několik minut);

g)

měřicí zařízení nebo metoda (např. vytvořte značky na tyči, žebříku a plováku nebo použijte měřicí pásku);

h)

datový list pro záznam všech úlovků;

i)

označovací zařízení (pokud se používá).

PŘÍLOHA X

Pokyny pro snížení ekologického dopadu zařízení FAD při rybolovu ICCAT

1.   

Konstrukce zařízení FAD nad hladinou nesmí být pokryta, a pokud je pokryta, tak musí být pokryta výlučně materiálem, který představuje minimální riziko zamotání druhů vedlejších úlovků.

2.   

Podpovrchové součásti zařízení FAD musí být složeny výhradně z materiálu, který se nezamotává (např. žádná lana nebo žádné plátno).

3.   

Při navrhování zařízení FAD se upřednostňuje použití biologicky rozložitelných materiálů.“


PŘÍLOHA IV

„PŘÍLOHA VIII

Program pozorovatelů

I.   Program vnitrostátních pozorovatelů

1.

Úkolem vnitrostátního pozorovatele je obecně sledovat, zda rybářská plavidla a lapadla dodržují toto nařízení.

2.

Je-li vnitrostátní pozorovatel nasazen na palubě plavidla provádějícího odlov, zaznamená rybolovnou činnost a podá o ní zprávu, zejména včetně:

a)

odhadu vnitrostátního pozorovatele týkajícího se počtu jedinců a hmotnosti uloveného tuňáka obecného (včetně vedlejších úlovků);

b)

rozložení úlovku, který je např. uchováván na palubě, vhozen uhynulý do moře či vypuštěn živý;

c)

oblasti úlovku v zeměpisné délce a šířce;

d)

míry intenzity rybolovu (např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v příručce ICCAT pro různá lovná zařízení;

e)

data úlovku;

f)

ověření souladu záznamů v lodním deníku s vlastním odhadem úlovků vnitrostátního pozorovatele.

3.

Při nasazení na vlečném plavidle vnitrostátní pozorovatelé:

a)

v případě dalšího přemístění zahrnujícího pohyb ryb mezi dvěma přepravními klecemi:

i)

neprodleně analyzují videozáznam dalšího přemístění s cílem odhadnout počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného;

ii)

neprodleně oznámí příslušným orgánům členských států vlajky předávajících vlečných plavidel pozorování vnitrostátního pozorovatele, včetně počtu jedinců tuňáka obecného odhadovaného vnitrostátním pozorovatelem a odpovídajícího počtu jedinců tuňáka obecného nahlášeného velitelem předávajícího vlečného plavidla v prohlášení ICCAT o přemístění a

iii)

zahrnou výsledky analýzy vnitrostátního pozorovatele do zpráv pozorovatelů příslušným orgánům členských států vlajky předávajících vlečných plavidel;

b)

zaznamenají do zpráv pozorovatele všechny jedince tuňáka obecného, kteří byli během přepravní plavby pozorováni jako uhynulí, a podají o nich zprávu;

c)

pozorují a zaznamenají plavidla, u kterých existuje podezření, že loví ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů; a

d)

neprodleně oznámí příslušným orgánům členských států vlajky předávajících vlečných plavidel zprávu pozorovatele na konci vlečné plavby.

4.

Při nasazení u lapadla vnitrostátní pozorovatel:

a)

ověří povolení k výlovu vydané příslušnými orgány členského státu lapadla;

b)

potvrdí informace v prohlášeních o zpracování nebo výlovu předložených velitelem zpracovatelského plavidla nebo jeho zástupcem nebo provozovatelem lapadla.

5.

Vnitrostátní pozorovatel rovněž provádí vědeckou práci, jako je shromažďování všech nezbytných údajů požadovaných Komisí na základě doporučení Stálého výboru pro výzkum a statistiku.

II.   Program regionálních pozorovatelů ICCAT

1.

Každý členský stát vyžaduje, aby provozovatelé hospodářství a lapadel a velitelé plavidel lovících košelkovými nevody nebo jejich zástupci, kteří spadají do jeho pravomoci, nasadili regionálního pozorovatele ICCAT, jak je uvedeno v článku 39.

2.

Regionální pozorovatelé ICCAT jsou jmenováni každý rok před 1. dubnem nebo co nejdříve a jsou umístěni v hospodářstvích, u lapadel a na palubách plavidel lovících košelkovými nevody plujících pod vlajkou členských států, které provádějí program regionálních pozorovatelů ICCAT. Každému pozorovateli se vydá průkaz regionálního pozorovatele ICCAT.

3.

Obě zúčastněné strany podepíší smlouvu uvádějící práva a povinnosti mezi regionálním pozorovatelem ICCAT a velitelem rybářského plavidla nebo provozovatelem hospodářství nebo lapadla.

4.

Vypracuje se příručka pro program pozorovatelů ICCAT.

A.   Kvalifikace regionálních pozorovatelů ICCAT

Regionální pozorovatelé ICCAT mají pro účely plnění svých úkolů tuto kvalifikaci:

a)

dostatečnou zkušenost s rozpoznáváním živočišných druhů a rybolovných zařízení;

b)

dostatečnou znalost opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a školicích pokynů ICCAT,

c)

schopnost přesně sledovat a provádět přesné záznamy;

d)

schopnost analyzovat videozáznamy;

e)

v maximální možné míře uspokojivou znalost jazyka státu vlajky, hospodářství nebo lapadla nebo smluvní strany úmluvy, kde plní své úkoly.

B.   Povinnosti regionálních pozorovatelů ICCAT

1.

Regionální pozorovatelé ICCAT:

a)

musí mít dokončený odborný technický výcvik, který je vyžadován na základě pravidel ICCAT;

b)

jsou státními příslušníky jednoho z členských států nebo smluvních stran úmluvy a pokud možno nejsou státními příslušníky členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy plavidla lovícího košelkovými nevody, členského státu hospodářství nebo smluvní strany úmluvy nebo pozorovaného členského státu lapadla nebo smluvní strany úmluvy;

c)

jsou schopni plnit úkoly uvedené v části II, oddíle C;

d)

jsou zahrnuti na seznam regionálních pozorovatelů ICCAT, který vede sekretariát ICCAT;

e)

nemají v současnosti finanční zájmy na lovu tuňáka obecného či prospěch z takového rybolovu.

2.

Regionální pozorovatelé ICCAT se všemi informacemi, které se týkají rybolovu a přemísťování na plavidlech lovících košelkovými nevody, v hospodářstvích a v lapadlech, nakládají jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce regionálního pozorovatele ICCAT písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

3.

Regionální pozorovatelé ICCAT dodržují požadavky stanovené v právních a správních předpisech členského státu vlajky, členského státu hospodářství či smluvní strany úmluvy, do jejichž pravomoci spadá plavidlo, hospodářství či lapadlo, k nimž jsou regionální pozorovatelé ICCAT přiděleni.

4.

Regionální pozorovatelé ICCAT dodržují hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla a všechny zaměstnance hospodářství a lapadla, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly regionálního pozorovatele ICCAT v rámci tohoto programu nebo s povinnostmi posádky plavidla a zaměstnanců hospodářství a lapadla uvedenými v této příloze.

C.   Úkoly regionálního pozorovatele ICCAT

1.

Mezi úkoly regionálního pozorovatele ICCAT patří zejména:

a)

obecně:

i)

sledovat a monitorovat soulad rybolovu a chovu tuňáka obecného s příslušnými opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů;

ii)

vykonávat vědeckou práci požadovanou Komisí na základě doporučení Stálého výboru pro výzkum a statistiku, jako např. shromažďování vzorků nebo údaje související s úkolem II;

iii)

pozorovat a zaznamenávat plavidla, u nichž existuje podezření, že provozují rybolov v rozporu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů, a ověřit a zaznamenat název dotčeného rybářského plavidla a jeho číslo ICCAT;

iv)

vykonávat jakékoliv jiné úkoly stanovené Komisí;

b)

pokud jde o plavidla lovící košelkovými nevody nebo rybolovné činnosti lapadel:

i)

sledovat prováděnou rybolovnou činnost a podávat o ní zprávy;

ii)

sledovat a odhadovat úlovky a ověřovat záznamy v lodním deníku;

c)

pokud jde o první přemístění z plavidla lovícího košelkovými nevody nebo lapadly do přepravních klecí:

i)

zaznamenávat údaje a podávat zprávy o prováděném přemísťování;

ii)

ověřovat polohu plavidla při přemísťování;

iii)

případně přezkoumat a analyzovat všechny videozáznamy týkající se dotčeného přemístění;

iv)

odhadovat počet přemísťovaných jedinců tuňáka obecného a zaznamenávat výsledek do prohlášení ICCAT o přemístění;

v)

vydávat každodenní zprávu o přemísťování plavidel lovících košelkovými nevody;

vi)

zaznamenávat údaje a podávat zprávy o výsledcích prováděné analýzy;

vii)

ověřovat záznamy uvedené v předběžném oznámení o přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42 a v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného;

viii)

ověřovat, že prohlášení ICCAT o přemístění uvedené v článku 42 je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo lapadla;

ix)

pokud jde o kontrolní přemístění, ověřovat identifikační čísla pečetí a zajistit, aby byly pečeti umístěny tak, aby se zabránilo otevření dvířek bez porušení pečetí;

d)

pokud jde o umístění do klecí, přezkoumat videozáznamy kamery při umístění do klecí s cílem určit počet jedinců tuňáka obecného umístěného do klecí, a to včas, aby provozovatel hospodářství mohl vyplnit související prohlášení o umístění do klecí;

e)

pokud jde o ověřování údajů:

i)

ověřovat a potvrzovat údaje uvedené v prohlášení ICCAT o přemístění, v prohlášeních o umístění do klecí a v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného, včetně ověření prostřednictvím analýzy videozáznamů;

ii)

vydávat každodenní zprávu o přemísťování plavidel lovících košelkovými nevody, hospodářstvích a lapadlech;

iii)

pokud je příslušná operace v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a informace obsažené v těchto dokumentech jsou v souladu s postřehy regionálního pozorovatele ICCAT, podepsat prohlášení ICCAT o přemístění, prohlášení o umístění do klecí a elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného s jasně napsaným názvem a číslem ICCAT; nebo v případě nesouladu uvést svou přítomnost v příslušném prohlášení ICCAT o přemístění a prohlášeních o umístění do klecí nebo v dotčené elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného nebo v obou těchto prohlášeních a uvést důvody nesouladu, přičemž konkrétně uvést pravidla nebo postupy, které podle názoru regionálního pozorovatele ICCAT nebyly dodrženy;

f)

pokud jde o vypouštění:

i)

pokud jde o vypouštění před umístěním do klecí, sledovat vypuštění ze sítě s košelkovými nevody nebo přepravní klece a podávat o něm zprávy v souladu s protokolem o vypuštění ryb uvedeným v příloze XII;

ii)

pokud jde o vypouštění po umístění do klecí, sledovat a podávat zprávy o předchozím oddělení ryb a následném vypuštění v souladu s protokolem o vypuštění ryb uvedeným v příloze XII, včetně ověření, zda kvalita videozáznamu předchozího oddělení splňuje minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X, a určení počtu vypuštěných jedinců tuňáka obecného;

iii)

v obou případech ověřit příkaz k vypuštění vydaný příslušným orgánem dotčeného členského státu nebo smluvní strany úmluvy a potvrdit informace v prohlášení o vypuštění vydaném předávajícím hospodářským subjektem nebo provozovatelem hospodářství;

g)

pokud jde o výlov v hospodářstvích:

i)

ověřovat oprávnění k výlovu vydané příslušným orgánem členského státu hospodářství nebo smluvní stranou úmluvy;

ii)

potvrdit informace v prohlášeních o zpracování nebo výlovu předložených velitelem zpracovatelského plavidla nebo jeho zástupcem nebo provozovatelem hospodářství;

h)

pokud jde o podávání zpráv:

i)

všímat si a ověřovat přítomnost všech typů štítků, včetně přírodních značek, a oznamovat jakýkoli náznak nedávného odstranění štítků; u všech jedinců tuňáka obecného označených elektronickými štítky provádět úplný biologický odběr vzorků (ušní kaménky, páteř a genetický vzorek) podle pokynů vydaných Stálým výborem pro výzkum a statistiku;

ii)

vypracovat obecné zprávy shrnující informace shromážděné podle oddílu C a poskytovat veliteli rybářského plavidla a provozovateli hospodářství příležitost doplnit do těchto zpráv veškeré relevantní informace;

iii)

předkládat obecné zprávy uvedené v písm. h) bodě ii) subjektu provozujícímu program regionálních pozorovatelů ICCAT, aby je předal sekretariátu ICCAT do 20 dnů od konce období sledování;

iv)

v případech, kdy regionální pozorovatel ICCAT zjistí možné nedodržení doporučení ICCAT, předkládat neprodleně tyto informace subjektu provozujícímu program regionálních pozorovatelů ICCAT, který je neprodleně předá příslušnému orgánu dotčeného členského státu vlajky, lapadla nebo hospodářství a sekretariátu ICCAT, přičemž za tímto účelem zřídí subjekt provozující program regionálních pozorovatelů ICCAT systém, jehož prostřednictvím mohou být tyto informace bezpečně sdělovány;

v)

pokud je to možné, získávat důkazy (tj. fotografie, videozáznamy) o možném zjištěném nedodržení předpisů a přikládat je ke zprávě regionálního pozorovatele ICCAT.

D.   Povinnosti členských států vlajky, lapadla a hospodářství

1.

Členské státy vlajky, hospodářství a lapadla zajistí, aby regionální pozorovatel ICCAT především:

a)

měl povolen přístup k personálu plavidla lovícího košelkovými nevody, hospodářství a lapadla a k lovnému zařízení, vybavením klecí a záznamům kontrolní kamery;

b)

na žádost a za účelem plnění povinností stanovených v programu regionálních pozorovatelů ICCAT měl povolen přístup k následujícímu vybavení, vyskytuje-li se na plavidlech, k nimž jsou pozorovatelé přiděleni:

i)

družicové navigační zařízení;

ii)

radiolokační displeje, pokud se používají;

iii)

elektronické komunikační prostředky;

c)

měl zajištěno ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici vedení osazenstva;

d)

měl pro svou administrativní práci k dispozici dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování.

2.

Členské státy vlajky, lapadla a hospodářství zajistí, aby velitelé, členové posádky a majitelé hospodářství, lapadla či plavidla nebránili regionálnímu pozorovateli ICCAT při výkonu jeho povinností, nezastrašovali jej, nezasahovali mu do činnosti, neovlivňovali jej, neupláceli jej ani se o uplácení nepokoušeli.

3.

Členským státům vlajky, lapadla nebo hospodářství se v souladu se všemi platnými požadavky na důvěrnost údajů poskytují kopie všech nezpracovaných údajů, shrnutí a zpráv týkajících se rybářského výjezdu. Zprávy regionálního pozorovatele ICCAT se předkládají Výboru pro kontrolu plnění závazků a Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

4.

Příslušné orgány členských států vlajky, hospodářství nebo lapadla, v nichž regionální pozorovatel ICCAT poskytuje pozorovatelské služby, mohou požádat o výměnu pozorovatele, pokud mají důkazy o tom, že regionální pozorovatel ICCAT neplní povinnosti nebo vykonává úkoly stanovené v tomto nařízení nedostatečně. Všechny takové případy se oznámí panelu 2.

E.   Poplatky a organizace

1.

Náklady na provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT financují provozovatelé hospodářství a lapadla a majitelé plavidel lovících košelkovými nevody. Poplatek se vypočítá na základě celkových nákladů programu a platí se na zvláštní účet sekretariátu ICCAT, který se používá k provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT.

2.

Žádný regionální pozorovatel ICCAT není přidělen k plavidlu, lapadlu nebo hospodářství, za které nebyly zaplaceny poplatky požadované podle této přílohy.

PŘÍLOHA V

„PŘÍLOHA XIII

Zacházení s uhynulými nebo ztracenými rybami

A.   Evidence uhynulého nebo ztraceného tuňáka obecného

1.

Počet jedinců tuňáka obecného, kteří uhynou během jakékoli operace upravené tímto nařízením, nahlásí předávající hospodářský subjekt v případě přemístění a související přepravy nebo provozovatel hospodářství v případě umísťování do klecí nebo chovných činností a odečte se od příslušné kvóty dotčeného členského státu.

2.

Pro účely této přílohy se „ztracenými rybami“ rozumí chybějící jedinci tuňáka obecného, kteří po možných rozdílech zjištěných během šetření uvedeného v článku 50 tohoto nařízení nebyli odůvodněně považováni za uhynulé.

B.   Zacházení s rybami, které uhynou při odlovu a prvním přemístění

1.

Jedinci tuňáka obecného, kteří uhynou při odlovu a prvním přemístění z plavidla lovícího košelkovými nevody nebo lapadla, se zaznamenají do lodního deníku plavidla lovícího košelkovými nevody nebo do zprávy o denních úlovcích lapadla a nahlásí se do prohlášení ICCAT o přemístění a do oddílu 4 (Informace o přemístění) elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.

Elektronická dokumentace úlovků tuňáka obecného se poskytne veliteli vlečného plavidla s vyplněnými oddíly 2 (Informace o úlovcích), 3 (Obchodní údaje) a 4 (Informace o přemístění) včetně pododdílů týkajících se „uhynulých ryb“.

3.

Oddíl 2 (Informace o úlovcích) elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného zahrnuje všechny ulovené jedince tuňáka obecného. Celková množství vykázaná v oddílech 3 (Obchodní údaje) a 4 (Informace o přemístění) elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného (včetně pododdílů týkajících se „uhynulých ryb“) se rovnají množstvím vykázaným v oddíle 2 (Informace o úlovcích) po odečtení všech úhynů zjištěných v období mezi úlovkem a ukončením přemístění.

4.

K elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného se v souladu s tímto nařízením připojí prohlášení ICCAT o přemístění.

5.

Kopie elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného s oddílem 8 (Obchodní údaje) se vyplní a předá se veliteli pomocného plavidla, které přepravuje uhynulé kusy tuňáka obecného na břeh (resp. se uchová na palubě plavidla provádějícího odlov, pokud přistálo přímo u břehu, nebo v lapadle). K těmto uhynulým rybám a této části elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného se připojí kopie prohlášení ICCAT o přemístění.

6.

Množství uhynulých ryb se zaznamená v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidla provádějícího odlov, které je ulovilo, nebo v případě společných rybolovných operací v elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného zúčastněných plavidel provádějících odlov nebo plavidla plujícího pod vlajkou jiného státu, jež se účastní společné rybolovné operace.

C.   Zacházení s rybami, které uhynou nebo se ztratí během dalších přemístění a přepravy

1.

Velitelé vlečných plavidel nahlásí s využitím šablony uvedené v oddíle F všechny jedince tuňáka obecného uhynulé během přepravy. Velitel vlečného plavidla vyplní jednotlivé řádky pokaždé, když jsou zjištěny uhynulé nebo ztracené ryby.

2.

V případě dalších přemístění poskytne velitel předávajícího vlečného plavidla originál hlášení veliteli vlečného plavidla, které tuňáka obecného přijímá, a po dobu trvání rybolovného období uchovává kopii na palubě.

3.

Při příjezdu přepravní klece do cílového hospodářství předá velitel vlečného plavidla příslušnému orgánu členského státu hospodářství nebo smluvní straně úmluvy odpovědné za hospodářství úplný soubor hlášení o uhynulých rybách s využitím šablony uvedené v oddíle F.

4.

Pro účely čerpání kvót, které má určit členský stát vlajky nebo lapadla, se hmotnost ryb, které uhynou nebo se ztratí během přepravy, vyhodnotí takto:

a)

u uhynulých ryb:

i)

v případě vykládky se použije skutečná hmotnost při vykládce;

ii)

v případě výmětů uhynulých ryb se na počet jedinců tuňáka obecného, kteří byli vhozeni zpět do moře, použije průměrná hmotnost jedinců tuňáka obecného zjištěná v době umístění do klecí;

b)

u ryb jinak považovaných za ztracené ryby v okamžiku šetření uvedeného v článku 50 se na počet jedinců tuňáka obecného považovaných za ztracené ryby použije průměrná hmotnost jedinců tuňáka obecného zjištěná v době umístění do klecí, jak ji stanovil příslušný orgán členského státu vlajky nebo lapadla na základě analýzy prvního videozáznamu o přemístění v souvislosti s uvedeným šetřením.

D.   Zacházení s rybami, které uhynou během umísťování do klecí

Ryby, které uhynou během umísťování do klecí, nahlásí provozovatel hospodářství v prohlášení o umístění do klecí. Příslušný orgán členského státu hospodářství zajistí, aby byl počet a hmotnost jedinců tuňáka obecného uhynulých během umísťování do klecí uveden v příslušném pododdíle oddílu 6 (Informace o chovu) elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

E.   Zacházení s rybami, které uhynou nebo se ztratí během chovných činností

Uhynulé nebo ztracené ryby v hospodářstvích nebo ryby, které z hospodářství zmizí, včetně údajně odcizených nebo uniklých ryb, nahlásí provozovatel hospodářství příslušnému orgánu členského státu hospodářství ihned poté, co byly uhynulé nebo ztracené ryby zjištěny. Ke zprávě provozovatele hospodářství se přiloží nezbytné podpůrné důkazy (např. podaná stížnost ohledně odcizených ryb, zpráva o poškození v případě poškození klece). Po obdržení takové zprávy provede příslušný orgán členského státu hospodářství nezbytné změny nebo zruší dotčenou elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného (v návaznosti na nezbytný vývoj systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného).

F.   Šablona pro podávání zpráv

Podávání zpráv o rybách, které uhynou během dalších přemístění a vlečení

Vlečné plavidlo

Název

 

Č. ICCAT a vlajka

 

Č. prohlášení ICCAT o přemístění a č. klece

 

Jméno velitele

 

Plavidlo (plavidla) provádějící odlov / lapadlo

Název plavidla (plavidel) / lapadla

 

Číslo ICCAT a č. společné rybolovné operace

 

Číslo (čísla) elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného

 

Předchozí vlečné plavidlo (pokud existuje)

Název

 

Č. ICCAT a vlajka

 

Č. prohlášení ICCAT o přemístění a č. klece

 

Celkový počet zaznamenaných jedinců tuňáka obecného uhynulých (*1)

 

Cílové hospodářství

Smluvní strana úmluvy / Název / č. ICCAT

 

Datum

Počet mrtvých jedinců tuňáka obecného

Podpis velitele

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CELKEM

 

 


(*1)  V případě dalšího přemístění předá velitel předávajícího vlečného plavidla originál zprávy o úhynech veliteli přijímajícího vlečného plavidla.


PŘÍLOHA VI

„PŘÍLOHA XVa

Postup při pečetění přepravních klecí

1.   

Před umístěním na plavidlo lovící košelkovými nevody, na lapadlo nebo na vlečné plavidlo poskytnou subjekt provozující program regionálních pozorovatelů ICCAT a příslušné orgány členského státu každému regionálnímu pozorovateli ICCAT nebo vnitrostátním pozorovatelům, za které odpovídají, minimálně 25 pečetí ICCAT a vedou záznamy o poskytnutých a použitých pečetích.

2.   

Za zapečetění klecí odpovídá předávající hospodářský subjekt. Za tímto účelem se na každá dvířka klece umístí minimálně tři pečetě umístěné tak, aby bránily otevření dvířek bez porušení pečetí.

3.   

Ze zapečetění musí předávající hospodářský subjekt pořídit videozáznam a musí být umožněna identifikace plomb a ověření, zda byly řádně umístěny. Videozáznam musí splňovat minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů stanovené v příloze X. Dotyčný videozáznam doprovází ryby do cílového hospodářství. Kopie videozáznamu musí být uchovávána na palubě předávajících plavidel nebo na lapadlech a musí být kdykoli během rybolovného období přístupná pro účely kontroly. Kopie videozáznamu se poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody nebo u lapadla nebo vnitrostátnímu pozorovateli na přijímajícím vlečném plavidle k předání příslušnému orgánu členského státu nebo smluvní strany úmluvy nebo regionálnímu pozorovateli ICCAT přítomnému při následném kontrolním přemístění.

4.   

Videozáznam následného kontrolního přemístění musí zahrnovat odpečetění, které musí být provedeno tak, aby bylo možné pečetě identifikovat a ověřit, že s nimi nebylo manipulováno.

PŘÍLOHA XVb

Šablona prohlášení o zpracování a prohlášení o výlovu

Zpracování / výlov (zakroužkujte)

Datum výlovu (den/měsíc/rok): / /

Hospodářství / lapadlo (zakroužkujte)

Číslo klece (čísla klecí):

Počet vylovených jedinců:

Živá hmotnost vyloveného tuňáka obecného v kg:

Zpracovaná hmotnost vyloveného tuňáka obecného v kg:

Číslo (čísla) elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného spojené s vyloveným tuňákem obecným:

Údaje o pomocných plavidlech zapojených do operace:

Název:

Vlajka:

Registrační číslo ICCAT:

Místo určení vyloveného tuňáka (vývoz, místní trh, jiný) (zakroužkujte)

V případě jiného upřesněte:

Potvrzení vnitrostátním pozorovatelem nebo případně regionálním pozorovatelem ICCAT:

Jméno pozorovatele:

Č. ICCAT:

Podpis:


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/897/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU