(EU) 2024/791Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/791 ze dne 28. února 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014, pokud jde o zvýšení transparentnosti údajů, odstranění překážek vzniku služby konsolidovaných obchodních informací, optimalizaci obchodních povinností a zákaz přijímání plateb za tok pokynů

(1)

Komise ve svém sdělení ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (dále jen „akční plán pro UKT“) oznámila svůj záměr předložit legislativní návrh na vytvoření nepřetržitého elektronického datového toku, který by poskytoval komplexní přehled o cenách a objemech kapitálových nástrojů a finančních nástrojů kapitálového typu obchodovaných v celé Unii napříč obchodními systémy (dále jen „konsolidované obchodní informace“). Rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2020 k akčnímu plánu Komise pro UKT vyzvala Komisi, aby podporovala větší investiční aktivitu v Unii tím, že zlepší dostupnost a transparentnost údajů, k čemuž dále posoudí, jak odstranit překážky, které brání zavedení služby konsolidovaných obchodních informací v Unii.

(2)

Komise ve svém sdělení ze dne 19. ledna 2021 nazvaném „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ potvrdila, že má v úmyslu zlepšit, zjednodušit a dále harmonizovat rámec pro transparentnost trhů s cennými papíry v rámci přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (5). V souvislosti s úsilím zaměřeným na posílení mezinárodní úlohy eura Komise rovněž oznámila, že součástí této reformy bude navržení a zavedení služby konsolidovaných obchodních informací, zejména pro emise korporátních dluhopisů, s cílem zvýšit sekundární obchodování s dluhovými nástroji denominovanými v eurech.

(3)

Nařízení (EU) č. 600/2014 stanoví legislativní rámec pro poskytovatele konsolidovaných obchodních informací u kapitálových i nekapitálových nástrojů. Poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací v současné době odpovídají za shromažďování zpráv o obchodech s finančními nástroji z obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a za konsolidaci těchto zpráv do nepřetržitého elektronického datového toku, jenž poskytuje údaje o cenách a objemech u jednotlivých finančních nástrojů. Myšlenka, jež stála za zřízením poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací, spočívá v tom, že údaje z obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací budou v konsolidované podobě zpřístupněny veřejnosti, budou zahrnovat všechny obchodní trhy Unie a budou používat jednotné datové značky, formáty a uživatelská rozhraní.

(4)

Až do dnešního dne však žádný subjekt, nad nímž je vykonáván dohled, nepožádal o povolení působit jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6), ve své zprávě ze dne 5. prosince 2019 týkající se vývoje cen, pokud jde o předobchodní a poobchodní údaje, a konsolidovaných obchodních informací pro kapitálové nástroje identifikoval tři hlavní překážky, které subjektům, nad nimiž je vykonáván dohled, brání v tom, aby požádaly o udělení povolení pro činnost poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací: zaprvé nedostatečná srozumitelnost, pokud jde o to, jak má poskytovatel konsolidovaných obchodních informací získávat údaje z různých míst provádění nebo od poskytovatelů služeb hlášení údajů; zadruhé nedostatečná kvalita, pokud jde o harmonizaci údajů oznamovaných těmito místy provádění, která neumožňuje nákladově efektivní konsolidaci; zatřetí nedostatek obchodních pobídek k podání žádosti o povolení působit jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací. Uvedené překážky je proto nutné odstranit. K odstranění překážek je nezbytné, zaprvé, aby poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací poskytovaly údaje o trhu všechny obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací (dále jen „poskytovatelé údajů“), a zadruhé, aby se zlepšila kvalita údajů tím, že se harmonizuje oznamování údajů, které mají poskytovatelé údajů předávat datovým centrům poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací.

(5)

Ustanovení čl. 1 odst. 7 směrnice 2014/65/EU vyžaduje, aby se systémy a zařízení, v nichž na sebe mohou vzájemně působit zájmy o obchodování více třetích stran, pokud jde o nákup a prodej finančních nástrojů (dále jen „mnohostranné systémy“), řídily požadavky, které se vztahují na regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy. Zahrnutí tohoto požadavku do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU ponechalo prostor pro různé výklady tohoto požadavku, což vedlo k nerovným podmínkám mezi mnohostrannými systémy, které mají povolení působit jako regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, a mnohostrannými systémy, které toto povolení nemají. Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto požadavku, měl by být přesunut ze směrnice 2014/65/EU do nařízení (EU) č. 600/2014.

(6)

Nepřehledné obchodování je obchodování bez předobchodní transparentnosti s použitím výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014 (dále jen „výjimka na základě referenční ceny“) a výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě i) téhož nařízení (dále jen „výjimka na základě sjednané ceny“). Použití obou výjimek je omezeno dvojitým objemovým stropem, což je mechanismus, který omezuje úroveň nepřehledného obchodování na určitý podíl celkového objemu obchodování s daným kapitálovým nástrojem. Za prvé, úroveň nepřehledného obchodování s kapitálovým nástrojem v určitém obchodním systému nesmí překročit 4 % celkového objemu obchodování s tímto nástrojem v Unii. Pokud dojde k překročení této prahové hodnoty, je v dotčeném systému nepřehledné obchodování s tímto nástrojem pozastaveno. Za druhé, úroveň nepřehledného obchodování s kapitálovým nástrojem v Unii nesmí překročit 8 % celkového objemu obchodování s tímto nástrojem v Unii. Pokud dojde k překročení druhé z uvedených prahových hodnot, je v souvislosti s tímto nástrojem pozastaveno veškeré nepřehledné obchodování na základě obou výjimek. První prahová hodnota, tj. prahová hodnota pro konkrétní obchodní systém, ponechává prostor pro pokračování používání uvedených výjimek v jiných systémech, na nichž není obchodování s tímto kapitálovým nástrojem ještě pozastaveno, dokud není překročena druhá prahová hodnota, tj. prahová hodnota pro celou Unii. To způsobuje komplikace při monitorování úrovní nepřehledného obchodování a prosazování pozastavení. Aby se uplatňování dvojitého objemového stropu zjednodušilo a současně zachovala jeho účinnost, měl by se nový a jediný objemový strop vztahovat pouze na prahovou hodnotu pro celou Unii stanovenou na 7 %, a ta by se měla vztahovat pouze na obchodování s použitím výjimky na základě referenční ceny, a nikoli na obchodování s použitím výjimky na základě sjednané ceny. Orgán ESMA by měl pravidelně posuzovat prahovou hodnotu objemového stropu s ohledem na finanční stabilitu, mezinárodní osvědčené postupy, konkurenceschopnost podniků v Unii, význam dopadu na trh a efektivnost tvorby cen a měl by předložit Komisi zprávu se svými návrhy. Na tomto základě by měla být Komise zmocněna k úpravě prahové hodnoty objemového stropu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Orgán ESMA by měl rovněž posoudit vhodnost objemového stropu, a zda je nutné jej zrušit nebo rozšířit na další systémy obchodování nebo místa provádění, které odvozují své ceny z referenční ceny.

(7)

Článek 8 nařízení (EU) č. 600/2014 stanoví požadavky na předobchodní transparentnost pro organizátory trhu a investiční podniky provozující obchodní systém, pokud jde o nekapitálové nástroje, bez ohledu na systém obchodování. Přínos těchto požadavků je zřejmý pro organizátory trhu a investiční podniky, které provozují centrální knihu limitních pokynů nebo systém obchodování založený na periodických aukcích, kde jsou nabídky k prodeji a koupi anonymní, pevné a skutečně mnohostranné. Jiné systémy obchodování, zejména systémy hlasového obchodování a systémy žádostí o kotace, poskytují žadatelům individualizované kotace, jež mají pro ostatní účastníky trhu minimální informační hodnotu. S cílem snížit regulační zátěž těchto organizátorů trhu a investičních podniků a zjednodušit použitelné výjimky by se měl požadavek na zveřejňování pevných nebo orientačních kotací vztahovat pouze na centrální knihy limitních pokynů a systémy obchodování založené na periodických aukcích. Aby bylo možné omezit předobchodní transparentnost na centrální knihy limitních pokynů a systémy obchodování založené na periodických aukcích, je třeba pozměnit požadavky použitelné na výjimky uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. 600/2014. Výjimka, kterou lze uplatnit, je-li překročen konkrétní objem pro daný finanční nástroj, v systémech žádostí o kotace a v systémech hlasového obchodování, by měla být zrušena.

(8)

Deriváty spadají v současné době do působnosti režimu transparentnosti nekapitálových nástrojů, jenž kombinuje různé druhy finančních nástrojů převážně s cennými papíry (dluhopisy) na jedné straně a převážně se smlouvami (deriváty) na straně druhé. Transparentnost u nekapitálových nástrojů i u kapitálových nástrojů vychází z konceptu „obchodováno v obchodním systému“. U některých derivátů se tento koncept ukázal jako problematický z důvodu jejich nedostatečné zastupitelnosti a chybějících vhodných identifikačních referenčních údajů. Proto by transparentnost u derivátů neměla vycházet z konceptu „obchodováno v obchodním systému“, ale spíše z předem definovaných vlastností derivátů. Na deriváty by se měly vztahovat požadavky na transparentnost bez ohledu na to, zda jsou obchodovány v obchodním systému, nebo mimo něj. Požadavky na transparentnost by se měly vztahovat na deriváty, které jsou natolik standardizované, že údaje zveřejňované ve vztahu k nim jsou smysluplné i pro další účastníky trhu, a nejen pro dotčené smluvní strany. To znamená, že požadavkům na transparentnost by i nadále měly podléhat všechny deriváty obchodované v obchodním systému. Na jiné deriváty by se měly vztahovat požadavky na transparentnost tehdy, pokud podléhají povinnosti clearingu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (7) (dále jen „povinnost clearingu“), k čemuž je nutnou podmínkou určitá míra standardizace, a u nichž se provádí centrální clearing. Tím se zajistí, aby se na obchody, které se pro povinnost clearingu nepovažují za vhodné, jako jsou obchody uvnitř skupiny, požadavky na transparentnost nevztahovaly. Požadavky na transparentnost by se měly vztahovat pouze na úrokové deriváty s nejstandardizovanějšími a nejlikvidnějšími kombinacemi měn a splatností. Nedávné události na trhu navíc ukázaly, že nedostatečná transparentnost některých swapů úvěrového selhání odkazujících na globální systémově významné banky nebo odkazujících na index, jenž tyto banky zahrnuje, by mohla podněcovat spekulace ohledně úvěruschopnosti těchto bank. Tyto swapy úvěrového selhání by proto také měly podléhat požadavkům na transparentnost, pokud se u nich provádí centrální clearing, a to i v případě, že povinnosti clearingu nepodléhají. Komise by měla být zmocněna ke změně podmínek k určení derivátů, na které se mají vztahovat požadavky na transparentnost, pokud to vyžaduje vývoj na trhu.

(9)

Článek 10 nařízení (EU) č. 600/2014 obsahuje požadavky, aby obchodní systémy zveřejňovaly informace týkající se obchodů s nekapitálovými nástroji, včetně ceny a objemu. Článek 11 uvedeného nařízení stanoví, v jakých případech mohou příslušné orgány povolit odklad uveřejnění těchto údajů. Odklad uveřejnění je povolen, pokud objem obchodu přesahuje prahovou hodnotu pro velký rozsah, pokud je obchod uskutečňován s nástrojem, pro který neexistuje likvidní trh, nebo v případě, že se obchodu účastní poskytovatelé likvidity, pokud objem obchodu převyšuje prahovou hodnotu pro objem specifický pro daný nástroj. Příslušné orgány mají oprávnění rozhodnout o době trvání odkladu a o podrobnostech obchodů, jejichž uveřejnění má být odloženo. Tato diskreční pravomoc vede k rozdílným postupům mezi členskými státy a k neúčinnému a složitému režimu poobchodní transparentnosti. Aby byla zajištěna transparentnost vůči všem druhům investorů, je nezbytné režim odkladu harmonizovat na úrovni Unie, odstranit diskreční pravomoc na vnitrostátní úrovni a usnadnit konsolidaci údajů. Proto je vhodné posílit požadavky na poobchodní transparentnost tím, že se příslušným orgánům diskreční pravomoc odebere.

(10)

S cílem zajistit odpovídající úroveň transparentnosti by měly být cena a objem obchodů provedených v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty a povolenkami na emise zveřejňovány tak blízko reálnému času, jak je technicky možné. Aby nebyli poskytovatelé likvidity u těchto obchodů vystaveni nepřiměřenému riziku, mělo by být možné uveřejnění některých podrobností o těchto obchodech odložit. Kategorie obchodů, u nichž je povolen odklad, by měly být určeny s ohledem na objem obchodů a likviditu dotčených finančních nástrojů. Přesné podrobnosti režimu odkladu by měly být stanoveny prostřednictvím regulačních technických norem, které by měly být pravidelně přezkoumávány s cílem příslušnou dobu trvání odkladu postupně zkrátit. Pro účely stabilnějšího režimu transparentnosti je zapotřebí statické určení likvidity pro kategorie dluhopisů, strukturovaných finančních nástrojů a povolenek na emise, nebo jejich kategorií. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA by měly stanovit, jaké objemy emisí odpovídají likvidnímu nebo nelikvidnímu trhu s dluhopisy nebo jejich kategoriemi až do doby jejich splatnosti, od jakého objemu obchodů s likvidním nebo nelikvidním dluhopisem lze uplatnit odklad a dobu trvání odkladu, v souladu s tímto nařízením. S cílem zajistit odpovídající úroveň transparentnosti pro kryté dluhopisy je vhodné, aby byl objem emise těchto dluhopisů stanoven v souladu s kritérii stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (8). Pokud jde o strukturované finanční produkty a povolenky na emise, měl by orgán ESMA vypracovat návrhy regulačních technických norem pro určení kategorií, pro něž je k dispozici likvidní nebo nelikvidní trh. Orgán ESMA by měl stanovit příslušné nástroje nebo kategorie a dobu trvání odkladu. Je vhodné, aby orgán ESMA uplatňoval toto určení likvidních a nelikvidních trhů s dluhopisy, povolenkami na emise a strukturovanými finančními produkty rovněž na výjimku z předobchodní transparentnosti. Není vhodné, aby se toto určení opíralo o časté posuzování. Příslušné orgány by měly mít pravomoc prodloužit odklad uveřejnění podrobností o obchodech provedených v souvislosti s nástroji státního dluhu vydanými jejich příslušným členským státem. Je vhodné, aby toto prodloužení platilo v celé Unii. Pokud jde o obchody s nástroji státního dluhu, které nejsou vydány členskými státy, měl by rozhodnutí o takovém prodloužení přijímat orgán ESMA.

(11)

Různorodost derivátů by měla vést k samostatnému režimu odkladu, odlišnému od režimu odkladu jiných nekapitálových nástrojů. Doba trvání odkladu by měla být určena prostřednictvím regulačních technických norem na základě objemu obchodu a likvidity dané kategorie derivátů a orgán ESMA by měl určit, které nástroje nebo kategorie jsou likvidní, které jsou nelikvidní a nad jaký objem obchodu je možné uveřejnění podrobností o obchodu odkládat. Je vhodné, aby orgán ESMA uplatňoval určení likvidních a nelikvidních trhů rovněž na výjimky z předobchodní transparentnosti.

(12)

Článek 13 nařízení (EU) č. 600/2014 požaduje, aby organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejňovali předobchodní a poobchodní informace o obchodech s finančními nástroji za přiměřených obchodních podmínek a aby k těmto informacím zajistili nediskriminační přístup. Uvedený článek však své cíle nesplnil. Informace poskytované za přiměřených obchodních podmínek obchodními systémy, schválenými systémy pro uveřejňování informací a systematickými internalizátory neumožňují uživatelům porozumět politikám v oblasti údajů a způsobu, jakým je cena za údaje stanovena. Dne 18. srpna 2021 vydal orgán ESMA pokyny, které vysvětlují, jak by měl být koncept „za přiměřených obchodních podmínek“ uplatňován. Tyto pokyny by měly být převedeny na právní povinnosti a posíleny s cílem zajistit, aby obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací a systematičtí internalizátoři nemohli účtovat poplatky za údaje podle hodnoty, již tyto údaje představují pro jednotlivé uživatele. Vzhledem k tomu, že pro upřesnění pojmu „za přiměřených obchodních podmínek“ je nutná vysoká míra podrobnosti, a vzhledem k potřebě flexibility při změnách platných pravidel na základě rychle se měnícího datového prostředí by měl být orgán ESMA zmocněn k vypracování návrhů regulačních technických norem, které blíže určí, jak se má koncept „za přiměřených obchodních podmínek“ uplatňovat, čímž by se dále posílilo harmonizované a jednotné uplatňování článku 13 nařízení (EU) č. 600/2014. Nadto by měl orgán ESMA sledovat a posuzovat vývoj politik v oblasti údajů a stanovování cen na trhu. Na základě svého posouzení by měl orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem aktualizovat.

(13)

Za účelem posílení procesu tvorby cen a zachování rovných podmínek mezi obchodními systémy a systematickými internalizátory vyžaduje článek 14 nařízení (EU) č. 600/2014, aby systematičtí internalizátoři uveřejňovali všechny kotace kapitálových nástrojů, pokud tito systematičtí internalizátoři obchodují s objemy do výše standardního tržního objemu. Systematičtí internalizátoři mohou volně rozhodnout, které objemy kotují, pokud kotovaný objem odpovídá nejméně 10 % standardního tržního objemu. Tato možnost však vede k velmi nízké míře předobchodní transparentnosti, kterou systematičtí internalizátoři poskytují ve vztahu ke kapitálovým nástrojům, a brání dosažení rovných podmínek. Je proto nezbytné vyžadovat, aby systematičtí internalizátoři uveřejňovali pevné kotace na základě minimálního objemu kotace, který bude určen prostřednictvím regulačních technických norem. Je vhodné, aby při vypracovávání těchto regulačních technických norem zohlednil orgán ESMA tyto cíle: zvýšit předobchodní transparentnost kapitálových nástrojů ve prospěch koncových investorů; zachovat rovné podmínky mezi obchodními systémy a systematickými internalizátory; poskytovat koncovým investorům odpovídající výběr obchodních možností; a zajistit, aby obchodní prostředí v Unii zůstalo atraktivní a konkurenceschopné na domácí i mezinárodní úrovni. S cílem zvýšit konkurenceschopnost systematických internalizátorů by jim mělo být umožněno párovat pokyny jakéhokoli objemu na středové hodnotě.

(14)

Články 18 a 19 nařízení (EU) č. 600/2014 stanoví požadavky na předobchodní transparentnost pro systematické internalizátory, pokud jde o nekapitálové nástroje, při poskytování pevných nebo orientačních kotací svým zákazníkům. Tyto kotace jsou přizpůsobeny konkrétním zákazníkům a pro ostatní zákazníky mají marginální informační hodnotu. Uvedené požadavky by proto měly být zrušeny. Systematičtí internalizátoři nicméně mohou požadavky na předobchodní transparentnost plnit dobrovolně, například v reakci na potřeby svých neprofesionálních zákazníků.

(15)

Na základě stávajícího právního rámce platí, že pokud je jednou ze dvou stran obchodu systematický internalizátor, je tento systematický internalizátor povinen obchod oznámit schválenému systému pro uveřejňování informací, zatímco jeho protistrana tak učinit nemusí. To vedlo mnoho investičních podniků k tomu, aby si zvolily status systematického internalizátora, zejména pro účely hlášení obchodů pro své zákazníky, aniž by systematicky obchodovaly na vlastní účet, což na tyto investiční podniky klade nepřiměřené požadavky. Je proto vhodné zavést status určeného zveřejňujícího subjektu, jenž by investičnímu podniku umožnil nést odpovědnost za uveřejnění obchodu prostřednictvím schváleného systému pro uveřejňování informací, aniž by si musel zvolit status systematického internalizátora. Příslušné orgány by měly investičním podnikům udělit status určeného zveřejňujícího subjektu pro určité kategorie finančních nástrojů v souladu s žádostí těchto investičních podniků a měly by o těchto žádostech informovat orgán ESMA. Orgán ESMA by měl vést veřejný registr těchto určených zveřejňujících subjektů členěný podle kategorií finančních nástrojů, aby je účastníci trhu mohli identifikovat.

(16)

Účastníci trhu potřebují hlavní údaje o trhu, aby mohli přijímat informovaná investiční rozhodnutí. Získávání údajů o některých finančních nástrojích přímo od poskytovatelů údajů vyžaduje, aby poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací uzavřeli se všemi těmito poskytovateli údajů samostatné licenční smlouvy. Tento proces je zatěžující, nákladný a časově náročný. Představuje jednu z překážek, které brání tomu, aby poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací vznikli v každé kategorii aktiv. Tato překážka by měla být odstraněna, aby mohli poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací získávat dané údaje a aby byly překonány problémy spojené s udělováním licencí. Poskytovatelé údajů by měli mít povinnost poskytovat své údaje poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací a používat k tomu harmonizované šablony, které zajišťují dodržování vysokých standardů kvality údajů. Poskytovatelé údajů by měli rovněž poskytovat regulační údaje, aby byli investoři informováni o stavu systému párování pokynů, například v případě výpadku trhu, a o statusu finančního nástroje, například v případě pozastavení nebo zastavení obchodování. Možnost shromažďovat údaje od poskytovatelů údajů podle pravidla o povinném poskytování údajů by měli mít pouze poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací vybraní a povolení orgánem ESMA. Aby byly údaje pro investory užitečné, měli by mít poskytovatelé údajů povinnost předávat údaje poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací tak blízko reálnému času, jak je technicky možné.

(17)

Hlava II a III nařízení (EU) č. 600/2014 vyžadují, aby obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací, investiční podniky a systematičtí internalizátoři uveřejňovali předobchodní údaje o finančních nástrojích, včetně kupních a prodejních cen, a poobchodní údaje o obchodech, včetně ceny a objemu, s nimiž byl obchod v určitém nástroji uzavřen. Účastníci trhu nejsou povinni používat hlavní údaje o trhu poskytované poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací. Požadavek, aby obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací, investiční podniky a systematičtí internalizátoři uveřejňovali předobchodní a poobchodní údaje, by proto měl zůstat v platnosti, aby měli účastníci trhu k těmto údajům přístup. Aby se však zabránilo nepřiměřenému zatěžování poskytovatelů údajů, je vhodné sladit požadavek na uveřejňování údajů ze strany poskytovatelů údajů v maximální možné míře s požadavkem na poskytování údajů poskytovateli konsolidovaných obchodních informací.

(18)

Malé regulované trhy a trhy pro růst malých a středních podniků jsou obchodní systémy, které přijímají akcie emitentů, pro něž je obchodování na sekundárním trhu obvykle méně likvidní než obchodování s akciemi přijatými k obchodování na větších regulovaných trzích. S cílem zabránit negativnímu dopadu, který by služba konsolidovaných obchodních informací mohla mít na malé obchodní systémy – i když by jejich zahrnutí do konsolidovaných obchodních informací mohlo mít pozitivní dopad na jejich životaschopnost a na likviditu cenných papírů obchodovaných v těchto systémech –, měl by být zaveden mechanismus vyjádření účasti. Tento mechanismus by se měl vztahovat na investiční podniky provozující trhy pro růst malých a středních podniků a na organizátory trhu, jejichž roční objem obchodování s akciemi představuje nejvýše 1 % ročního objemu obchodování s akciemi v Unii. Prahovou hodnotu 1 % by měly doplnit dvě alternativní podmínky: buď investiční podnik, nebo organizátor trhu není součástí skupiny, jejíž součástí je investiční podnik nebo organizátor trhu, který překračuje 1% prahovou hodnotu, nebo jež je s takovým investičním podnikem nebo organizátorem trhu v úzkém propojení, anebo je koncentrace obchodování v systému provozovaném tímto investičním podnikem nebo organizátorem trhu velmi vysoká, konkrétně je 85 % celkového ročního objemu obchodování s akciemi obchodováno v obchodním systému, v němž byly tyto akcie původně přijaty k obchodování. Tato kritéria splňuje pouze několik obchodních systémů, a proto by se povinnost předávat údaje poskytovateli konsolidovaných obchodních informací netýkala pouze malého procenta obchodování v Unii. Investiční podniky a organizátoři trhu splňující tato kritéria, by nicméně měli možnost se k účasti přihlásit a o každém takovém rozhodnutí by měli informovat poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a orgán ESMA. Toto rozhodnutí by bylo nezměnitelné a veškeré údaje, pokud jde o akcie i fondy obchodované v obchodním systému, by poté byly součástí konsolidovaných obchodních informací.

(19)

Vzhledem k různé kvalitě údajů je pro účastníky trhu obtížné tyto údaje porovnávat, a jejich konsolidace tak ztrácí podstatnou část své přidané hodnoty. Pro řádné fungování režimu transparentnosti stanoveného v hlavě II a III nařízení (EU) č. 600/2014 a pro konsolidaci údajů ze strany poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací je nanejvýš důležité, aby měly údaje předávané poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací vysokou kvalitu. Je proto vhodné požadovat, aby tyto údaje splňovaly standardy, jež zajistí vysokou kvalitu údajů z hlediska obsahu i formátu. Mělo by být možné v krátké době změnit obsah i formát údajů tak, aby mohly být zohledněny měnící se tržní postupy a poznatky. Požadavky na kvalitu a obsah údajů by proto měly být v případě potřeby stanoveny prostřednictvím regulačních technických norem a měly by zohledňovat převládající odvětvové normy a postupy, mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni a dále poradenství specializované odborné skupiny zúčastněných stran zřízené Komisí, jejímž úkolem je poskytovat poradenství týkající se kvality a obsahu údajů a kvality přenosového protokolu. Orgán ESMA by měl být do práce odborné skupiny zúčastněných stran úzce zapojen.

(20)

Za účelem lepšího monitorování událostí podléhajících hlášení harmonizuje směrnice 2014/65/EU synchronizaci obchodních hodin pro obchodní systémy a jejich členy. Aby byla v souvislosti s konsolidací údajů o trhu zajištěna možnost smysluplně porovnávat časová razítka vykazovaná různými subjekty, je vhodné rozšířit požadavek na harmonizaci synchronizace obchodních hodin na určené uveřejňující subjekty, systematické internalizátory, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatele konsolidovaných obchodních informací. Vzhledem k úrovni odborných znalostí potřebných k vymezení požadavků na používání synchronizovaných obchodních hodin by měl být orgán ESMA zmocněn k vypracování návrhů regulačních technických norem, které určí míru přesnosti, s jakou mají být tyto obchodní hodiny synchronizovány.

(21)

Článek 23 nařízení (EU) č. 600/2014 vyžaduje, aby většina obchodů s akciemi probíhala v obchodních systémech nebo v systematických internalizátorech (dále jen „povinnost obchodování s akciemi“). Tento požadavek se nevztahuje na obchody s akciemi, které jsou nesystematické, ad hoc nebo nepravidelné a sporadické. V současné době není dostatečně jasné, kdy se uvedená výjimka použije. Orgán ESMA tudíž objasnil působnost této výjimky zavedením rozlišení mezi akciemi na základě jejich mezinárodního identifikačního čísla cenných papírů (ISIN). Na základě tohoto rozlišení podléhají povinnosti obchodování s akciemi pouze akcie s číslem ISIN z Evropského hospodářského prostoru, které jsou obchodovány v obchodním systému. Tento přístup zajišťuje srozumitelnost pro účastníky trhu, kteří obchodují s akciemi. Stávající praxe orgánu ESMA by proto měla být začleněna do nařízení (EU) č. 600/2014 a současně by měla být odstraněna výjimka pro obchody s akciemi, které jsou nesystematické, ad hoc nebo nepravidelné a sporadické.

(22)

Hlášení na finančních trzích, zejména hlášení obchodů, je již nyní vysoce automatizované a údaje jsou poměrně standardizované. Některé nesrovnalosti mezi rámci upravujícími podávání zpráv již byly vyřešeny v nařízení (EU) č. 648/2012, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (9) a Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Zmocnění orgánu ESMA by měla být upravena tak, aby měl orgán ESMA povinnost vypracovat návrhy regulačních technických norem a zajistit při hlášení obchodů větší konzistentnost mezi rámci uvedených nařízení a rámcem nařízení (EU) č. 600/2014. Tím se zlepší kvalita údajů o obchodech a zabrání se zbytečným dodatečným nákladům v tomto odvětví. Vedle toho by měla hlášení obchodů umožňovat širokou výměnu údajů o obchodech mezi příslušnými orgány, aby byla odpovídajícím způsobem zohledněna jejich potřeba dohledu vyvíjející se v souvislosti se sledováním nejnovějšího vývoje trhu a potenciálních souvisejících rizik.

(23)

V současné době jsou investiční podniky povinny hlásit příslušnému orgánu své obchody s jakýmkoli finančním nástrojem obchodovaným v obchodním systému nebo obchody, u nichž je podkladové aktivum obchodováno v obchodním systému nebo je indexem či košem složeným z finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému, bez ohledu na to, zda je obchod prováděn v obchodním systému, nebo mimo něj. Koncept „obchodovaný v obchodním systému“ se ukázal být problematický v případě mimoburzovních derivátů (over-the counter, dále jen „OTC deriváty“) pro účely hlášení obchodů, a ze stejného důvodu se ukázal jako problematický pro účely požadavků na transparentnost. Nová úprava hlášení obchodů s deriváty proto objasňuje, že se mají hlásit obchody s OTC deriváty prováděné v obchodním systému, zatímco obchody s OTC deriváty prováděné mimo obchodní systém se mají hlásit pouze tehdy, pokud podléhají požadavkům na transparentnost nebo pokud je podkladové aktivum obchodováno v obchodním systému nebo je indexem či košem složeným z finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému.

(24)

Obchodní systémy by měly mít povinnost poskytovat orgánu ESMA pro účely transparentnosti identifikační referenční údaje, včetně identifikátorů OTC derivátů. Identifikátor, který se v současné době pro deriváty používá, totiž ISIN, se z hlediska transparentnosti pro veřejnost ukázal jako těžkopádný a neúčinný, a tuto situaci by mělo napravit používání identifikačních referenčních údajů na základě celosvětově dohodnutého jedinečného identifikátoru produktu, jako je specifický identifikační kód produktu (UPI) podle normy ISO 4914. Kód UPI byl vyvinut jako identifikační nástroj pro OTC derivátové produkty s cílem zajistit na světových trzích s OTC deriváty větší transparentnost a agregaci údajů. Je však možné, že tento jedinečný identifikátor nepostačuje a že je třeba jej doplnit dalšími identifikačními údaji. Komise by proto měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit identifikační referenční údaje, které se mají v souvislosti s OTC deriváty používat, včetně jedinečného identifikátoru a jakýchkoli dalších relevantních identifikačních referenčních údajů. Pokud jde o identifikátor, jenž má být použit pro účely hlášení obchodů podle nařízení (EU) č. 600/2014, měla by Komise určit nejvhodnější identifikátory OTC derivátů, které se s ohledem na odlišné účely příslušných požadavků, zejména pokud jde o dohled příslušných orgánů nad zneužíváním trhu, mohou lišit od identifikátoru určeného pro požadavky na transparentnost.

(25)

Hospodářská soutěž mezi poskytovateli konsolidovaných obchodních informací zajišťuje, že jsou konsolidované obchodní informace poskytovány co nejefektivněji a za nejlepších podmínek pro uživatele. Až dosud však žádný subjekt nepožádal o to, aby mohl působit jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací. Proto je vhodné zmocnit orgán ESMA, aby pravidelně pořádal výběrová řízení, v nichž bude vybrán jeden subjekt, který bude schopen poskytovat po omezenou dobu konsolidované obchodní informace pro každou stanovenou kategorii aktiv. Nejprve by měl orgán ESMA zahájit výběrové řízení týkající se konsolidovaných obchodních informací pro dluhopisy. Do šesti měsíců od zahájení tohoto výběrového řízení by měl orgán ESMA zahájit výběrové řízení na poskytovatele konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému. Nakonec, a to do tří měsíců ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci, který stanoví vhodný identifikační kód OTC derivátů pro účely transparentnosti, avšak nejdříve šest měsíců od zahájení výběrového řízení na poskytovatele konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému, by měl orgán ESMA zahájit výběrové řízení na poskytovatele konsolidovaných obchodních informací o OTC derivátech.

(26)

Účelem tohoto výběrového řízení je udělit právo provozovat službu konsolidovaných obchodních informací po dobu pěti let. Výběrové řízení podléhá pravidlům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10). Orgán ESMA by měl pro všechny kategorie vybrat kandidáta na základě jeho technické způsobilosti poskytovat službu konsolidovaných obchodních informací, včetně schopnosti zajistit kontinuitu činnosti a odolnost služby, a dále na základě jeho schopnosti používat moderní technologie rozhraní, na základě organizace jeho řídících a rozhodovacích procesů, metod pro zajištění kvality údajů, nákladů nezbytných pro vytvoření a provoz konsolidovaných obchodních informací, jednoduchosti licenčních ujednání, které musí uživatelé uzavřít, aby mohli obdržet hlavní údaje o trhu a regulační údaje, včetně počtu druhů licencí pro různé případy použití nebo typy uživatelů, výše poplatků účtovaných uživatelům a postupů pro snižování spotřeby energie. V případě poskytovatele konsolidovaných obchodních informací pro dluhopisy by měl orgán ESMA při svém výběru zohlednit existenci spravedlivých a rovných ujednání pro přerozdělování výnosů. Je vhodné, aby tato ujednání zohlednila úlohu, již hrají malé obchodní systémy díky tomu, že umožňují podnikům vydávat dluhopisy k financování jejich činností. U akcií a fondů obchodovaných v obchodním systému by poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací měli zobrazovat evropskou nejlepší kupní a prodejní cenu bez uvedení identifikačního kódu trhu daného systému. Do 30. června 2026 by měla Komise provést posouzení této úrovně předobchodních informací pro fungování a konkurenceschopnost trhů Unie a v případě potřeby by k tomuto posouzení měla připojit legislativní návrh týkající se koncepce konsolidovaných obchodních informací.

(27)

Vybraný žadatel by měl bez zbytečného odkladu požádat orgán ESMA o povolení. Orgán ESMA by měl do 20 pracovních dnů od podání této žádosti posoudit, zda je žádost úplná, a informovat o tom žadatele. Do tří měsíců od obdržení úplné žádosti by měl orgán ESMA přijmout odůvodněné rozhodnutí, kterým povolení udělí nebo zamítne. Orgán ESMA by měl v tomto odůvodněném rozhodnutí vycházet ze svého posouzení toho, zda je žadatel schopen v přiměřené lhůtě provozovat službu konsolidovaných obchodních informací v souladu se všemi požadavky. Odůvodněné rozhodnutí orgánu ESMA by mělo specifikovat podmínky, jež se na provozování služby konsolidovaných obchodních informací žadatelem vztahují, zejména výši poplatků účtovaných uživatelům. Aby bylo zajištěno řádné zahájení provozu, měl by mít orgán ESMA po udělení povolení možnost poskytnout žadateli přiměřenou lhůtu na dokončení vývoje služby konsolidovaných obchodních informací.

(28)

Podle údajů předložených v posouzení dopadů, které je přiloženo k návrhu tohoto nařízení, se předpokládané výnosy získané provozem konsolidovaných obchodních informací budou pravděpodobně lišit v závislosti na přesných vlastnostech konsolidovaných obchodních informací. Poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací by se nemělo bránit v tom, aby získali marži přiměřenou pro zachování životaschopného obchodního modelu. Akademičtí pracovníci a organizace občanské společnosti, používající údaje pro výzkumné účely, příslušné orgány, používající údaje pro výkon pravomocí v oblasti regulace a dohledu, a retailoví investoři by měli mít k hlavním údajům o trhu a regulačním údajům bezplatný přístup. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací by měl zajistit, aby informace poskytované retailovým investorům byly snadno přístupné a byly zobrazovány v uživatelsky vstřícném a pro člověka čitelném formátu.

(29)

Klíčovou úlohu v procesu tvorby cen hrají obchodní systémy, které usnadňují obchodování s akciemi prostřednictvím předobchodní transparentní knihy pokynů. To platí zejména pro malé regulované trhy a trhy pro růst malých a středních podniků, a zejména ty, jejichž roční objem obchodování s akciemi představuje nejvýše 1 % ročního objemu obchodování s akciemi v Unii (dále jen „malé obchodní systémy“), které jsou obecně hlavním centrem likvidity cenných papírů, jež nabízejí k obchodování. Proto hrají při tvorbě cen akcií, které přijímají k obchodování malé obchodní systémy, více určující roli právě údaje, které pro účely konsolidovaných obchodních informací poskytují malé obchodní systémy. Bez ohledu na možnost některých poskytovatelů údajů do služby konsolidovaných obchodních informací nepřispívat je vhodné poskytnout poskytovatelům údajů, kteří se k účasti na službě konsolidovaných obchodních informacích rozhodnou přihlásit, preferenční zacházení při přerozdělování výnosů ze služby konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému, aby si malé obchodní systémy mohly zachovat své lokální nástroje přijaté k obchodování a aby byl zajištěn bohatý a živý ekosystém v souladu s cíli unie kapitálových trhů.

(30)

Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému by měl část svých výnosů ze služby konsolidovaných obchodních informací přerozdělit mezi další obchodní systémy, a to v souladu se systémem přerozdělování, jenž se zakládá na třech kritériích. Váha těchto kritérií by měla být stanovena prostřednictvím regulačních technických norem. Za účelem motivace malých obchodních systémů k účasti na povinném poskytování údajů do služby konsolidovaných obchodních informací pro akcie a fondy obchodované v obchodním systému by se měla největší váha přiznávat celkovému ročnímu objemu obchodování malých obchodních systémů. Druhá nejvyšší váha by měla odměňovat poskytovatele údajů, kteří poskytli první přijetí akcií nebo fondů obchodovaných v obchodním systému k obchodování ke dni 27. března 2019 nebo později. Vzhledem k omezenému počtu kotací v malých obchodních systémech by měl poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uplatňovat příslušnou váhu na celkový roční objem obchodování těchto systémů, zatímco u ostatních obchodních systémů by ji měl poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uplatňovat na objem obchodování týkající se akcií a fondů obchodovaných v obchodním systému, které byly prvně přijaty k obchodování dne 27. března 2019 nebo později. Nejnižší váha z těchto tří kritérií by měla odměňovat obchodování, které bylo uzavřeno v systému obchodování zajišťujícím předobchodní transparentnost a které bylo výsledkem pokynů, na něž se nevztahovala výjimka z předobchodní transparentnosti.

(31)

Účinnost služby konsolidovaných obchodních informací závisí na kvalitě údajů, které předávají poskytovatelé údajů. Za účelem zajištění vysoké úrovně kvality údajů by měl orgán ESMA stanovit podmínky, za nichž může poskytovatel konsolidovaných obchodních informací dočasně pozastavit přerozdělování výnosů v případě, že prokáže, že určitý poskytovatel údajů závažně a opakovaně porušil požadavek na údaje stanovené v tomto nařízení. Pokud se však zjistí, že dotčený poskytovatel údajů tyto požadavky na údaje splnil, měl by obdržet podíl výnosů, na nějž měl nárok, navýšený o úroky.

(32)

Za účelem zajištění trvalé důvěry účastníků trhu v konsolidované obchodní informace by měli poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací pravidelně uveřejňovat řadu zpráv týkajících se plnění jejich povinností podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o statistiky výkonnosti a zprávy o incidentech týkajících se kvality údajů a datových systémů. Vzhledem k vysoce technické povaze těchto zpráv by měly být obsah, načasování, formát a terminologie oznamovacích povinností stanoveny prostřednictvím regulačních technických norem.

(33)

Požadavek, aby byly zprávy o obchodech po uplynutí 15 minut k dispozici bezplatně, se v současnosti vztahuje na všechny obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatele konsolidovaných obchodních informací. V případě poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací však tento požadavek narušuje obchodní životaschopnost potenciálního poskytovatele konsolidovaných obchodních informací, neboť někteří potenciální zákazníci by mohli raději čekat na bezplatné hlavní údaje o trhu, než aby se stali uživateli služby konsolidovaných obchodních informací. To platí zejména u dluhopisů a OTC derivátů, které se obecně neobchodují často a u nichž si údaje často uchovávají většinu své hodnoty i po 15 minutách. Zatímco v případě obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací by měl požadavek na bezplatné poskytování údajů po uplynutí 15 minut zůstat v platnosti, v případě poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací by od něj mělo být za účelem zajištěn obchodní životaschopnosti uvedené služby upuštěno.

(34)

Článek 28 nařízení (EU) č. 600/2014 vyžaduje, aby OTC deriváty, které podléhají povinnosti clearingu, byly obchodovány v obchodních systémech (dále jen „povinnost obchodování s deriváty“). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 (11) pozměnilo nařízení (EU) č. 648/2012 s cílem omezit okruh subjektů, které podléhají povinnosti clearingu. S ohledem na úzké propojení mezi povinností clearingu a povinností obchodování s deriváty a za účelem zajištění větší právní soudržnosti a zjednodušení právního rámce je nezbytné a vhodné znovu sladit povinnost obchodování s deriváty s povinností clearingu u derivátů. Bez tohoto sladění by některé menší finanční protistrany a nefinanční protistrany již nepodléhaly povinnosti clearingu, ale nadále by podléhaly povinnosti obchodování s deriváty.

(35)

Základním nástrojem řízení rizik, pokud jde o OTC deriváty, jsou služby poobchodního snižování rizika. Tyto služby se opírají o technické obchody, jež jsou předem sjednané, nevytvářejí ceny, jsou neutrální z hlediska tržního rizika a dosahují snížení rizika v každém z portfolií. Podskupinou služeb poobchodního snižování rizika jsou služby komprese portfolií, které jsou v současné době osvobozeny od povinnosti provádět pokyny za podmínek nejvýhodnějších pro zákazníka, stanovené v článku 27 směrnice 2014/65/EU (dále jen „nejlepší způsob provedení“), a požadavky na transparentnost. Vzhledem k jejich technické povaze a k tomu, že nevytvářejí ceny, by obchody s OTC deriváty, které jsou vytvořeny a zavedeny v důsledku služeb poobchodního snižování rizika, neměly podléhat povinnosti obchodování s deriváty. Vzhledem ke skutečnosti, že pokud jde o nákup a prodej finančních nástrojů poskytovatelé služeb poobchodního snižování neumožňují vzájemné působení zájmů o obchodování více třetích stran, neměli by být považováni za provozovatele mnohostranného systému. Obdobně by měli být osvobozeni od požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost a na ověřování nejlepšího způsobu provedení. Komise by měla být zmocněna stanovit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, co představuje služby poobchodního snižování rizika pro účely nařízení (EU) č. 600/2014, a údaje o obchodech, které mají být zaznamenány.

(36)

Článek 6a nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví mechanismus dočasného pozastavení povinnosti clearingu, pokud již nejsou splňována kritéria, na jejichž základě určité kategorie OTC derivátů podléhají povinnosti clearingu, nebo pokud se takové pozastavení považuje za nezbytné k zabránění vážné hrozbě pro finanční stabilitu v Unii. Toto pozastavení by však mohlo protistranám bránit v tom, aby splnily svou povinnost obchodování s deriváty, neboť povinnost clearingu je předpokladem povinnosti obchodování s deriváty. Je proto nezbytné stanovit, že pokud by pozastavení povinnosti clearingu vedlo k podstatné změně kritérií pro povinnost obchodování s deriváty, mělo by být možné u stejných kategorií OTC derivátů, na které se vztahuje pozastavení povinnosti clearingu, současně pozastavit i povinnost obchodování s deriváty. Orgán ESMA by měl mít rovněž možnost požádat Komisi, aby pozastavila povinnost obchodování s deriváty, pokud je takové pozastavení nezbytné k tomu, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na likviditu či vážnému ohrožení finanční stability nebo se na ně reagovalo a aby se zajistilo řádné fungování finančních trhů v Unii.

(37)

Za účelem zajištění toho, aby byla Komise schopna rychle reagovat na významné změny tržních podmínek, které by mohly mít podstatný vliv na obchodování s deriváty a na jejich protistrany zapojené do tohoto obchodování, je nezbytný ad hoc mechanismus pozastavení. Vyskytnou-li se takové změny tržních podmínek a požádá-li o to příslušný orgán daného členského státu, měla by mít Komise možnost pozastavit povinnost obchodování s deriváty nezávisle na pozastavení povinnosti clearingu. Toto pozastavení povinnosti obchodování s deriváty by mělo být možné, pokud rozsah povinnosti obchodování s deriváty nepatřičně ovlivňuje činnosti investičního podniku v EHP s protistranou nepocházející z EHP a pokud tento investiční podnik působí jako tvůrce trhu v kategorii derivátů, na něž se vztahuje povinnost obchodování s deriváty. Otázka překrývajících se povinností obchodování s deriváty je obzvláště naléhavá v případě obchodování s protistranami v jurisdikci třetí země, která uplatňují vlastní povinnosti obchodování s deriváty. Toto pozastavení by rovněž pomohlo finančním protistranám z EHP zachovat si konkurenceschopnost na světových trzích. Při rozhodování o tom, zda pozastavit povinnost obchodování s deriváty, by Komise měla zohlednit dopad tohoto pozastavení na povinnost clearingu.

(38)

Ustanovení o nediskriminačním přístupu týkající se derivátů obchodovaných v obchodním systému by mohla snížit atraktivitu investic do nových produktů, jelikož konkurenti by k nim mohli získat přístup i bez počáteční investice. Uplatňování režimu nediskriminačního přístupu u derivátů obchodovaných v obchodním systému, který je stanoven v článcích 35 a 36 nařízení (EU) č. 600/2014, by tak mohlo omezit investice do těchto produktů tím, že odstraní motivaci pro regulované trhy, aby vytvářely nové deriváty obchodované v obchodním systému. Proto by mělo být stanoveno, že v souvislosti s deriváty obchodovanými v obchodním systému se tento režim nemá na dotčenou ústřední protistranu nebo obchodní systém vztahovat, čímž se podpoří inovace a rozvoj derivátů obchodovaných v obchodním systému v Unii.

(39)

Finanční zprostředkovatelé by měli usilovat o dosažení co nejlepší ceny a nejvyšší možné pravděpodobnosti provedení obchodů, které jménem svých zákazníků provádějí. Za tímto účelem by finanční zprostředkovatelé měli k provádění obchodů svých zákazníků zvolit obchodní systém nebo protistranu výhradně podle zásady dosáhnout pro své zákazníky nejlepšího způsobu provedení. S touto zásadou nejlepšího způsobu provedení by mělo být neslučitelné, aby finanční zprostředkovatel, jedná-li jménem svých neprofesionálních zákazníků nebo zákazníků, kteří se rozhodli přihlásit k režimu profesionálních zákazníků uvedenému ve směrnici 2014/65/EU, obdržel od jakékoli třetí strany poplatek, provizi nebo nepeněžní výhody za provedení pokynů těchto zákazníků v určitém místě provádění nebo za předání pokynů těchto zákazníků jakékoliv třetí straně k jejich provedení v určitém místě provádění. Investiční podniky by proto měly mít zakázáno takové platby přijímat. Tento zákaz je nezbytný s ohledem na odlišné postupy příslušných orgánů v celé Unii při uplatňování požadavku na nejlepší způsob provedení, jak je stanoven v článku 27 směrnice 2014/65/EU, a dohledu nad ním. Členský stát, v němž investiční podniky vykonávaly takovou činnost před 28. březnem 2024, by měl mít možnost investiční podniky spadající do jeho pravomoci vyjmout z tohoto zákazu do 30. června 2026, pokud dotčené investiční podniky poskytují tyto služby zákazníkům, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v tomto členském státě.

(40)

S cílem zajistit flexibilitu nezbytnou pro přizpůsobení se vývoji na finančních trzích a upřesnit některé technické prvky nařízení (EU) č. 600/2014 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o úpravu prahové hodnoty objemového stropu; změny podmínek pro určení toho, na které OTC deriváty se vztahují požadavky na transparentnost; stanovení identifikačních referenčních údajů, které se mají v souvislosti s OTC deriváty používat; stanovení, co představuje služby poobchodního snižování rizika pro účely nařízení (EU) č. 600/2014, a údaje o obchodech, které mají investiční podniky a organizátoři trhu, kteří jsou poskytovateli poobchodních služeb ke snížení rizik, zaznamenávat; a rozšíření povinnosti hlásit obchody na správce alternativních investičních fondů a správcovské společnosti, které poskytují a vykonávají investiční služby a činnosti a provádějí obchody s finančními nástroji. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(41)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění nařízení (EU) č. 600/2014 s ohledem na pozastavení povinnosti obchodování s deriváty v případě OTC derivátů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(42)

Komise by měla být zmocněna přijímat regulační technické normy, které vypracuje orgán ESMA s ohledem na: charakteristiky centrálních knih limitních pokynů a systémů obchodování založených na periodických aukcích; přesné charakteristiky režimu odkladu u nekapitálových obchodů; poskytování informací za přiměřených obchodních podmínek; prahovou hodnotu pro uplatňování povinností týkající se předobchodní transparentnosti pro systematické internalizátory a minimální objem kotací pro systematické internalizátory; kvalitu přenosového protokolu, opatření k řešení chybných zpráv o obchodech a normy pro prosazování kvality údajů, včetně ujednání týkajících se spolupráce mezi poskytovateli údajů a poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací, a v případě potřeby kvality a obsahu údajů pro provozování služby konsolidovaných obchodních informací; míru přesnosti, s jakou mají obchodní systémy, systematičtí internalizátoři, určené zveřejňující subjekty, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací synchronizovat obchodní hodiny; podmínky pro propojení konkrétních obchodů a způsobů identifikace souhrnných pokynů, které vedou k provedení obchodu; lhůtu, do níž má být obchod a referenční údaje oznámeny; informace, které mají poskytnout žadatelé o povolení působit jako poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací; váhu udělenou kritériím pro uplatňování systému přerozdělování výnosů, metodu výpočtu výše výnosů, které mají být v rámci tohoto systému přerozděleny poskytovatelům údajů, a kritéria, podle nichž může poskytovatel konsolidovaných obchodních informací dočasně pozastavit účast poskytovatelů údajů v tomto systému; a obsah, načasování, formát a terminologii oznamovací povinnosti poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(43)

Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem ESMA, pokud jde o obsah a formát oznámení, které mají příslušným orgánům předkládat podniky splňující definici systematického internalizátora, a standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací a oznámení, pokud jde o žadatele o povolení působit jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(44)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž usnadnit vznik služby konsolidovaných obchodních informací pro každou kategorii aktiv a změnit některé aspekty nařízení (EU) č. 600/2014 s cílem zlepšit transparentnost trhů s finančními nástroji, a dále posílit rovné podmínky mezi regulovanými trhy a systematickými internalizátory, jakož i zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost kapitálových trhů Unie, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, ale vzhledem k jeho rozsahu a účinkům jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(45)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, zejména svobodu podnikání a právo na ochranu spotřebitele.

(46)

Nařízení (EU) č. 600/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

Článek 8 se mění takto:

6)

Vkládají se nové články, které znějí:

7)

Článek 9 se mění takto:

8)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

9)

Článek 11 se mění takto:

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

11)

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

12)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

13)

Článek 14 se mění takto:

14)

Článek 15 se mění takto:

15)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

16)

Článek 17a se nahrazuje tímto:

17)

Články 18 a 19 se zrušují.

18)

Článek 20 se mění takto:

19)

Článek 21 se mění takto:

20)

Vkládá se nový článek, který zní:

21)

V čl. 22 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Za účelem provedení výpočtů pro určení požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost a režimů obchodních povinností uvedených v článcích 3 až 11a, 14 až 21 a 32, které se uplatňují na finanční nástroje, a za účelem přípravy zpráv pro Komisi v souladu s čl. 4 odst. 4, čl. 7 odst. 1, čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 3 a čl. 11a odst. 1, si orgán ESMA a příslušné orgány mohou vyžádat informace od:“

22)

Vkládají se nové články, které znějí:

23)

V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

24)

Článek 25 se mění takto:

25)

Článek 26 se mění takto:

26)

Článek 27 se mění takto:

27)

Článek 27d se mění takto:

28)

Vkládají se nové články, které znějí:

29)

V článku 27e se doplňuje nový odstavec, který zní:

30)

V článku 27f se odstavec 4 nahrazuje tímto:

31)

Článek 27g se mění takto:

32)

Článek 27h se nahrazuje tímto:

33)

Vkládá se nový článek, který zní:

34)

V článku 27i se doplňují nové odstavce, které znějí:

35)

Článek 28 se mění takto:

36)

Článek 31 se mění takto:

37)

Článek 32 se mění takto:

38)

Vkládá se nový článek, který zní:

39)

Článek 35 se mění takto:

40)

Článek 36 se mění takto:

41)

V článku 38 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

42)

V čl. 38g odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Pokud orgán ESMA zjistí, že osoba uvedená v čl. 38b odst. 1 písm. a) nesplnila některý z požadavků stanovených v článcích 20 až 22c nebo v hlavě IVa, přijme jedno nebo více z těchto opatření:“

43)

V čl. 38h odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud orgán ESMA v souladu s čl. 38k odst. 5 zjistí, že osoba uvedená v čl. 38b odst. 1 písm. a) úmyslně nebo z nedbalosti nesplnila některý z požadavků stanovených v článcích 22 až 22c nebo v hlavě IVa, přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.“

44)

Vkládá se nový článek, který zní:

45)

Článek 50 se mění takto:

46)

Článek 52 se mění takto:

47)

Článek 54 se mění takto: