(EU) 2024/738Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/738 ze dne 1. března 2024, kterým se odvolává přijetí závazku v případě všech vyvážejících výrobců, mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/607 ze dne 14. dubna 2021 a zrušuje prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/87, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1193/2008 (2) uložila antidumpingové clo na dovoz kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude označováno jako „původní šetření“. Opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 6,6 % do 42,7 %.

(2)

Evropská komise (dále jen „Komise“) rozhodnutím 2008/899/ES (3) přijala cenové závazky nabídnuté šesti čínskými vyvážejícími výrobci (včetně skupiny vyvážejících vývozců) společně s Čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií (dále jen „CCCMC“). Šlo o společnosti Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd. (nyní COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co., Ltd.); Laiwu Taihe Biochemistry Co., Ltd.; RZBC Co., Ltd. a RZBC (Juxian) Co., Ltd.; TTCA Co., Ltd.; Weifang Ensign Industry Co., Ltd. a Yixing Union Biochemical Co., Ltd. (nyní Jiangsu Guoxin Union Energy Co., Ltd.).

(3)

Rozhodnutím 2012/501/EU (4) Komise odvolala přijetí závazku nabídnutého jedním vyvážejícím výrobcem, a to společností Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd (dále jen „Laiwu Taihe“).

(4)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/82 (5) Komise prodloužila konečná antidumpingová opatření týkající se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky o pět let na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (6) a tato opatření revidovala na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009.

(5)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/32 (7) Komise rozšířila antidumpingová opatření uložená na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli.

(6)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/704 (8) Komise zrušila závazky dvou dalších čínských vyvážejících výrobců, tj. společností Weifang Ensign Industry Co., Ltd (dále jen „Weifang“) a TTCA Co., Ltd (dále jen „TTCA“) z důvodu porušení závazků.

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2021/607 (9) Komise prodloužila konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz kyseliny citronové pocházející z ČLR rozšířená na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, o pět let (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(8)

Prováděcím nařízením (EU) 2023/2180 (10) doplnila Komise na seznam společností s individuálními celními sazbami (dále jen „přezkum pro nového vývozce“) nového vyvážejícího výrobce Seven Star Lemon Ltd. (dále jen „Seven Star“).

(9)

Výše stávajícího antidumpingového cla z dovozu od spolupracujících vyvážejících výrobců se pohybuje v rozmezí od 15,3 % do 42,7 % a na dovoz od všech ostatních společností se vztahuje celní sazba 42,7 %.

(10)

Komise přijala cenové závazky, které nabídlo šest čínských vyvážejících výrobců společně s komorou CCCMC. Z důvodu porušení podmínek závazku odvolala Komise přijetí závazku v případě tří vývozců. Závazky byly tedy platné pro zbývající vývozce, a to:

(11)

Každý z těchto vyvážejících výrobců nabídl společně s komorou CCCMC závazek, v jehož rámci se vývozce i CCCMC zavázali dodržovat stanovené povinnosti.

(12)

Nabídky závazků byly předloženy ve dvou verzích: v citlivé verzi, obsahující podrobnosti o minimální dovozní ceně závazků a přístupné pouze stranám, které závazky podepsaly, a v další, nedůvěrné verzi bez podrobností o minimální dovozní ceně, přístupné pouze zúčastněným stranám zaregistrovaným v příslušném řízení. Informace o minimální dovozní ceně byly tedy považovány za přísně důvěrné a z právního hlediska je nelze zpřístupnit jiným stranám.

(13)

Dotčení vyvážející výrobci a komora CCCMC mimo jiné souhlasili s tím, že budou konzultovat s Komisí veškeré technické či jiné obtíže, které mohou vzniknout během provádění a uplatňování závazků.

(14)

Podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení má jakékoli porušení závazků kteroukoli ze stran za následek odvolání přijetí závazků.

(15)

V závazcích je stanoveno, že je Komise přijímá na základě důvěry a že jakákoli činnost, jež by poškodila vztah s Komisí založený na důvěře, je důvodem k odvolání jejich přijetí.

(16)

Závazky dále stanoví, že Komise může kdykoli v průběhu uplatňování závazků jejich přijetí odvolat, jestliže se ukáže, že není proveditelné je sledovat a vymáhat.

(17)

V posledním přezkumu pro nového vývozce předložil výrobce Seven Star společně s komorou CCCMC nabídku cenového závazku, která odkazovala přesně na tutéž minimální dovozní cenu, která je použitelná na další tři platné závazky. Během šetření si ani společnost Seven Star, ani komora CCCMC v žádné fázi řízení předem nevyžádaly od Komise informace týkající se výše minimální dovozní ceny (11). Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, údaje o minimální dovozní ceně dříve přijatých závazků jsou důvěrnou informací přístupnou pouze stranám, které závazky podepsaly. Komora CCCMC byla smluvní stranou původních dohod o závazcích jako spolusignatář s příslušnými vyvážejícími výrobci vzhledem ke své úloze a zapojení do jejich provádění a sledování. Naproti tomu společnost Seven Star nebyla ani stranou těchto závazků, ani zúčastněnou stranou v předchozím řízení.

(18)

Komora CCCMC nikdy neinformovala Komisi o tom, že obdržela nabídku závazků společnosti Seven Star se stejnou minimální dovozní cenou jako v případě dalších vývozců ani Komisi nekontaktovala ohledně možného poskytnutí důvěrných informací. Skutečnost, že minimální dovozní cena již nebyla důvěrná vůči externí straně, jako je společnost Seven Star, je významný problém, na který měla komora CCCMC upozornit Komisi na základě své povinnosti konzultace uvedené v 13. bodě odůvodnění výše. Komora CCCMC místo toho spolupodepsala nabídku, která byla předložena během přezkumného šetření pro nového vývozce.

(19)

Komora CCCMC si již byla vědoma toho, že úroveň minimální dovozní ceny a mechanismus její úpravy jsou důvěrné jako jakékoli jiné citlivé informace předložené během šetření, jak Komise připomněla v dopise zaslaném dne 1. března 2021, a tuto důvěrnost by měly respektovat jak komora CCCMC, tak společnosti (12).

(20)

Komise toto zjištění posoudila a dospěla k závěru, že to, že Komise nebyla okamžitě informována o úniku citlivých informací týkajících se minimální dovozní ceny, je porušením povinnosti konzultace.

(21)

Komise rovněž posoudila zneužití důvěry s ohledem na úlohu komory CCCMC při provádění a sledování závazku. Jak bylo uvedeno v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/87 (13), nabídka závazků byla přijata z důvodu připojení komory CCCMC ke společnostem nabízejícím závazky a její aktivní úlohy při usnadňování sledování závazků. Komora CCCMC tím, že přímo či nepřímo potvrdila správnost minimální dovozní ceny třetí straně, nejenže porušila svou povinnost konzultace, ale rovněž poškodila důvěru, na níž jsou závazky založeny. Komise se proto již nemůže při sledování závazků spoléhat na podporu komory CCCMC.

(22)

Následkem výše uvedených kroků komory CCCMC týkajících se platných závazků mohou výrobci, na které se nevztahují závazky a kteří mají informace o výši minimální dovozní ceny a mechanismu její úpravy, odpovídajícím způsobem upravit své ceny. Pouze společnosti podléhající závazkům však musí plnit přísné závazky, včetně povinnosti podávat zprávy a povinnosti být předmětem pravidelného ověřování. Znalost minimální dovozní ceny bez formálního závazku dodržovat ustanovení závazků tak může vytvořit výhodné postavení na trhu.

(23)

Komise posoudila výše uvedená zjištění a dospěla k závěru, že minimální dovozní cena platná pro dotčené vyvážející výrobce již není vymahatelná a závazky pro všechny vývozce se staly neproveditelnými.

(24)

Zjištění týkající se porušení závazků, jež poškodila vztah s Komisí založený na důvěře, a jeho další neproveditelnost odůvodňují podle čl. 8 odst. 7 a 9 základního nařízení a podle podmínek závazků odvolání přijetí závazků pro všechny vyvážející výrobce.

(25)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta možnost slyšení a podání vyjádření podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení.

(26)

Komise obdržela ve stanovené lhůtě připomínky od komory CCCMC a tří čínských vyvážejících výrobců. Jeden výrobce v Unii po uplynutí lhůty předložil své prohlášení podporující ukončení závazků, které podle tohoto výrobce neposkytují odpovídající ochranu před dumpingovým dovozem kyseliny citronové z Číny. Komora CCCMC a tři čínští vyvážející výrobci byli vyslechnuti Komisí.

(27)

Za prvé, komora CCCMC a společnost Guoxin Union tvrdily, že komora CCCMC neporušila závazek a že žádná ze situací, které jsou uvedeny v ustanoveních závazku a které jsou považovány za porušení závazku, se nemůže vztahovat na výše popsané chování komory CCCMC. Třebaže komora CCCMC potvrdila, že dopis zmíněný v 19. bodě odůvodnění a obsahující informace o tom, že minimální dovozní cena je důvěrná, komora zastává názor, že poskytnutí nebo potvrzení stávající minimální dovozní ceny jinému výrobci nabízejícímu závazek nepředstavuje důvod pro odvolání závazku v případě žádného vývozce, na nějž se závazek již vztahuje. Strany rovněž tvrdily, že minimální dovozní cena se nepovažuje za důvěrnou informaci.

(28)

Ačkoli situace popsaná v oddíle 3 tohoto nařízení není výslovně uvedena v seznamu možných porušení závazku, Komise uvedla, že ustanovení sestávající ze seznamu možných porušení není vyčerpávající, jak je zdůrazněno ve znění tohoto ustanovení (14). Komora CCCMC navíc ve svých připomínkách odkazuje na jedno z ustanovení závazku, které stanoví povinnost konzultovat s Evropskou komisí veškeré technické či jiné obtíže nebo technické či jiné otázky, které mohou vyvstat během provádění a uplatňování závazku (15). Sama komora CCCMC proto ve svých připomínkách odkazuje na ustanovení závazku použitelná na okolnosti, na jejichž základě byl závazek odvolán, a to z důvodu porušení povinnosti konzultace a poškození vztahů důvěry.

(29)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, komora CCCMC opomněla konzultovat s Komisí podle této zásady. Komora CCCMC proto porušila ustanovení závazku (16), což představuje porušení závazku (17). Podle ustanovení závazku v takovém případě Komise okamžitě odvolá přijetí závazku (18).

(30)

Komise připomněla argumentaci uvedenou ve 12. bodě odůvodnění, totiž že nabídka závazku byla předložena ve dvou verzích. Verze závazku s omezeným přístupem, která obsahuje minimální dovozní cenu a metodu výpočtu, odkazuje na článek 19 základního nařízení týkající se důvěrnosti. Kdyby minimální dovozní cena nebyla důvěrná, byla by zahrnuta do otevřené verze závazku, „která je k dispozici všem stranám šetření“. Bylo tomu ale opačně (byla označena jako důvěrná). Veškeré argumenty předložené stranami, že minimální dovozní cena není důvěrná, se proto zamítnou.

(31)

Kromě toho se komora CCCMC a čínští vývozci, na něž se závazek vztahuje, na základě ustanovení závazku týkajícího se rozsahu a hlavních prvků závazku zavázali dodržovat všechny ostatní povinnosti, aby Evropská komise mohla závazek účinně sledovat (19). Pravidla pro sledování byla upřesněna v závazku (20) obsahujícím ustanovení, na jejichž základě může Komise vydat další pokyny považované za nezbytné pro správné fungování závazku (21). Komora CCCMC tedy nesprávně tvrdila, že pokyny, včetně dopisu ze dne 1. března 2021, jsou pouze technické povahy a nemohou představovat důvod pro odvolání v případě porušení povinnosti, která je v nich stanovena. Komise zopakovala, že minimální dovozní cena je důvěrná od okamžiku, kdy je závazek nabídnut, a že informace o důvěrnosti minimální dovozní ceny obsažené v dopise ze dne 1. března 2021 byly pouze připomenutím tohoto ustanovení. Komora CCCMC byla proto povinna respektovat důvěrnost minimální dovozní ceny a konzultovat Komisi, když obdržela novou nabídku závazku obsahující důvěrné informace od třetí strany, která ani nebyla oprávněna je mít, ani je neměla mít. Jelikož tomu ale tak nebylo, komora CCCMC porušila povinnost konzultace.

(32)

Vývozci také tvrdili, že minimální dovozní cenu mohli zpřístupnit vyvážející výrobci uvedení v 3. a 6. bodě odůvodnění, na něž se závazek již nevztahuje z důvodu odvolání přijetí závazku Komisí. Společnost RZBC navíc tvrdila, že společnost Seven Star je dokonce oprávněna získat informace o minimální dovozní ceně, protože všechny strany závazku znají minimální dovozní cenu a společnost Seven Star by měla mít stejná práva jako všechny ostatní společnosti, na něž se vztahují opatření, s ohledem na rovné zacházení a nediskriminaci. Podle názoru společnosti RZBC by vzhledem k tomu, že společnost Seven Star byla oprávněna znát minimální dovozní cenu, neměla být jakákoli procesní chyba při jejím obdržení považována za porušení, a pokud ano, tak pouze za čistě technické porušení.

(33)

Je třeba poznamenat, že ačkoli společnost Seven Star nebyla stranou tohoto řízení, podle připomínek předložených komorou CCCMC (22) poskytla tato společnost komoře CCCMC informace týkající se šetření v přezkumu pro nového vývozce. Navzdory tomu žádná ze stran, ani komora CCCMC, nepředložila důkazy na podporu tvrzení, že společnost Seven Star obdržela minimální dovozní cenu od jednoho z vývozců, na něhož se v minulosti vztahoval závazek. Strany nepředložily důkazy o tom, že společnost Seven Star požadovala minimální dovozní cenu od komory CCCMC či Komise. Komise také nedisponovala žádným sdělením v tomto ohledu od společností Seven Star nebo komory CCCMC.

(34)

Pokud jde o tvrzení o nerovném zacházení a diskriminaci, je třeba zdůraznit, že pouze strany závazku, jejichž nabídky byly přijaty, jsou oprávněny mít k dispozici informace o minimální dovozní ceně, nikoli všichni vyvážející výrobci dotčeného výrobku. Společnost Seven Star, ačkoli se na ni vztahují opatření ve formě cel, nebyla nikdy přijata jako strana závazku. V přezkumu pro nového vývozce nebyla nabídka závazku předložená společností Seven Star přijata z jiných důvodů, totiž že nebyla v souladu s její specifickou situací vyplývající z šetření. To potvrzuje, že každý případ by měl být posuzován samostatně podle okolností. Je třeba zdůraznit, že o tom, kdo má, či nemá nárok znát minimální dovozní cenu, nemůže rozhodnout vyvážející výrobce ani komora CCCMC. Je na uvážení Komise, zda nabídku závazku přijme, či nepřijme na základě kritérií stanovených v článku 8 základního nařízení. Společnost Seven Star navíc nebyla povinna předložit nabídku se stejným mechanismem výpočtu minimální dovozní ceny jako ve třech již přijatých nabídkách závazku. Společnost Seven Star měla spíše navrhnout přístup ke stanovení minimální dovozní ceny a její budoucí indexace, včetně složek výpočtu a referenčních hodnot, které mají být použity, s přihlédnutím ke specifickým okolnostem této společnosti. Společnost Seven Star použila stejnou metodiku minimální dovozní ceny jako ostatní vyvážející výrobci, což pro ni nebylo vhodné a což vedlo k tomu, že její nabídka nemohla být přijata. Tvrzení týkající se diskriminace nebo nerovného zacházení je proto neopodstatněné.

(35)

Jak je uvedeno výše, závazek by měl být přiměřený k tomu, aby odstranil účinky dumpingu působícího újmu, a proto musí minimální dovozní cena a metodika jejího určení odrážet okolnosti daného vývozce. Minimální dovozní cena a metodika jsou tudíž založeny na analýze a posouzení všech dostupných skutečností, které mají být dokončeny v úzké spolupráci s Komisí. Poskytnutí informací o minimální dovozní ceně dohodnuté v již přijatých závazcích tak nemůže být omezeno na pouhé poskytnutí jednotlivé informace, která by byla společnosti Seven Star každopádně zpřístupněna, takže by toto zpřístupnění bylo pouhým „technickým“ porušením. Tato argumentace je nesprávná z důvodů, které již byly uvedeny v předchozích bodech odůvodnění.

(36)

Komise nicméně připomněla, že vztahy důvěry poškodilo to, že komora CCCMC nekonzultovala Komisi před tím, než potvrdila minimální dovozní cenu novému vývozci.

(37)

Za druhé, komora CCCMC a vyvážející výrobci se odvolali na minulou praxi při přijímání závazku nabídnutého novými vyvážejícími výrobci. Aby ji komora CCCMC a společnost Guoxin Union prokázaly, odkázaly na rozhodnutí Komise ze dne 23. března 2010 (23) (dále jen „věc odlitků“), týkající se tří vývozců, kteří v návaznosti na status nového vyvážejícího výrobce předložili stejné nabídky závazků, jaké již byly přijaty v původním šetření.

(38)

Další vývozce předložil samostatnou nabídku závazku a tu Komise zamítla, neboť jeho sledování bylo považováno za neproveditelné, protože tato nabídka nebyla totožná s již přijatou nabídkou. Na základě této praxe dospěly komora CCCMC a společnost Guoxin Union k závěru, že noví vývozci možná nemají možnost připojit se ke stávajícím závazkům, neboť v každém případě může být nabídka zamítnuta, a to buď jako ve věci odlitků, protože je odlišná od již přijaté nabídky, nebo jako u společnosti Seven Star z důvodu porušení důvěrnosti.

(39)

Komise zopakovala, že při rozhodování o nabídkách závazků má široký prostor pro uvážení. Kromě toho závazky umožňují osvobození od výběru cel. Proto musí být vykládány restriktivně a posuzovány případ od případu. Není možné předvídat každou praxi nebo legitimní očekávání pouze na základě jednoho případu a, což je důležitější, na základě odlišných okolností.

(40)

Je třeba připomenout, že v projednávané věci byly původně přijaty závazky v případě pěti vývozců se stejnou minimální dovozní cenou a v případě jednoho dalšího vývozce s odlišnou minimální dovozní cenou na základě jeho dumpingového rozpětí (24). Argument, že různé závazky s různými minimálními dovozními cenami nemohou být přijaty, je proto neplatný. Kromě toho nelze uplatnit analogii s věcí odlitků. V uvedené věci byl závazek společným odpovědnostním závazkem 20 společností a komory CCCME a porušení dohody o závazku kteroukoli stranou znamenalo porušení závazku všech signatářů (25). V projednávané věci není v platnosti žádný společný závazek: každý vývozce společně pouze s komorou CCCMC nabídl samostatný závazek. V důsledku toho mají veškeré kroky učiněné komorou CCCMC dopad na všechny jednotlivé platné závazky. Kromě toho ve věci odlitků právní zástupce komory CCCME před předložením úplné nabídky nových vývozců na základě postupů pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce konzultoval s Komisí. V projednávané věci tak komora CCCMC nepostupovala. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(41)

Za třetí, komora CCCMC tvrdila, že povinnost konzultace je vyžadována pouze v případě obtíží nebo otázek, které komora CCCMC v souvislosti se společností Seven Star neměla, a to na základě předchozí praxe ve věci odlitků. Podle komory CCCMC informovala společnost Seven Star Komisi o záměru připojit se k závazku již během inspekce na místě provedené v prostorách vývozce v červnu 2023. Komise navíc nevznesla námitky, když společnost Seven Star předložila nabídku se stejnou minimální dovozní cenou jako u jiných vývozců. Komora CCCMC také tvrdila, že Komise neuvedla, že podmínky závazku navržené společností Seven Star jsou problematické z hlediska důvěrnosti. Komora CCCMC předpokládala, že Komise poskytuje aktivní, včasné a odpovědné pokyny a zpětnou vazbu k žádosti nového vývozce o závazek, a proto komora CCCMC Komisi nekonzultovala.

(42)

Komise připomněla, že během přezkumu pro nového vývozce nebyla v tomto ohledu požádána o pomoc ani o pokyny. Komise neobdržela žádosti ani sdělení týkající se minimální dovozní ceny nebo metodiky jejích úprav. S výjimkou toho, že společnost Seven Star během inspekce na místě uvedla, že se zajímá o předložení nabídky závazku, první navázání kontaktu výrobcem zahrnovalo téměř dokončenou nabídku závazku s minimální dovozní cenou. Komise provedla další standardní procesní kroky s cílem analyzovat nabídku a předložila stranám šetření konečné posouzení. Komora CCCMC a společnost Seven Star byly informovány o tomto posouzení a hlavních zjištěních, včetně problémů s důvěrností minimální dovozní ceny, a dostaly čas se k nim vyjádřit a předložit v tomto ohledu své argumenty. Tuto příležitost ale nevyužily a připomínky nepředložily. Tvrzení, že Komise nevznesla žádnou námitku týkající se důvěrnosti, jsou tudíž neopodstatněná.

(43)

Podle Komise nemůže komora CCCMC předvídat, co se Komise domnívá nebo co předpokládá, že se stane. Každopádně v souvislosti s novým vývozcem není komora CCCMC oprávněna poskytovat třetím stranám informace o stávajícím závazku. Ustanovení závazku stanoví, že povinnost konzultace existuje v jakékoli situaci, nejen v případě otázek nebo obtíží, ale také technických či jiných otázek ohledně provádění a uplatňování závazku. Poskytování jakýchkoli informací týkajících se minimální dovozní ceny stranám, na které se závazek nevztahuje, bez předchozí konzultace s Komisí spadá do této konzultační povinnosti (26).

(44)

Za čtvrté, komora CCCMC a vyvážející výrobci zpochybnili, že znalost minimální vývozní ceny může být pro společnosti, na něž se závazek nevztahuje, výhodná. Poukázali na to, že již existují společnosti, které znají vzorec minimální dovozní ceny, a neexistují důkazy o tom, že je to na trhu nějak zvýhodnilo. Tvrdili dále, že skutečná prodejní cena je vyšší než minimální dovozní cena, takže jiné společnosti, na něž se závazek nevztahuje, nemohou skutečnou cenu předvídat.

(45)

Komise připomněla, že podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení jsou veškeré informace, jejichž prozrazení by pro konkurenta znamenalo významnou konkurenční výhodu, důvěrné. Jak již bylo uvedeno, minimální dovozní cena je z těchto důvodů důvěrná informace. Vývozci, na něž se vztahuje závazek, nemohou prodávat své výrobky do Unie pod stanovenou minimální dovozní cenou. Je proto logické, že ceny jsou vyšší než minimální dovozní cena. Tento rozdíl však obvykle není významný, pokud nenastanou mimořádné tržní okolnosti, které v tomto případě neexistují. Všichni vývozci, na něž se vztahuje závazek, se zavázali, že budou plnit řadu povinností, včetně pravidelného podávání zpráv o všech transakcích a toho, že budou k dispozici pro jakékoli ověření a že budou konzultovat Komisi ve všech záležitostech týkajících se sledování a provádění. Žádný jiný vývozce, na kterého se závazek nevztahuje, nemusí tyto povinnosti dodržovat. Znalost minimální dovozní ceny a metodiky úprav by jiným vývozcům umožnila stanovit cenu svých výrobků pod minimální dovozní cenou i s cly uplatňovanými mimo jakoukoli kontrolu kvůli tomu, že neexistuje oznamovací povinnost. Tento prodej by tedy vedl k další újmě pro výrobce v Unii.

(46)

Ačkoli se na některé společnosti v minulosti vztahoval závazek a znaly mechanismus minimální dovozní ceny, odvolání jejich závazku následovalo poté, co tyto společnosti nedodržely povinnost stanovenou v závazku. Okolnosti projednávané věci jsou tedy odlišné, neboť v předchozích rozhodnutích Komise neměla důkaz o porušení důvěrnosti. V projednávané věci se Komise nerozhodla přijmout závazek společnosti Seven Star, avšak společnost byla schopna získat přístup k důvěrným informacím o minimální dovozní ceně. Komise posoudila současné okolnosti a následky porušení důvěrnosti a, jak je vysvětleno v 45. bodě odůvodnění, dospěla k závěru, že zachování závazků již není proveditelné. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(47)

Za páté, komora CCCMC a dotčení vývozci tvrdili, že odvolání závazku není v zájmu trhu Unie a že jeho následkem bude narušen vyvážený trh. Komise shledala tuto argumentaci nepodloženou. Výrobní odvětví Unie ve svém podání jasně uvedlo, že opatření v současné podobě nejsou dostatečná. Odvolání závazku nebude mít dopad na dostupnost výrobku na trhu ani na jeho kvalitu. Odvolání závazku navíc neomezuje vývozce při prodeji dotčeného výrobku do Unie. Proto nebylo možné uvedená tvrzení přijmout.

(48)

Komora CCCMC a dotčení vývozci tvrdili, že odvolání závazků je příliš represivní a není proporcionální chování komory CCCMC a dalších vývozců. Je třeba uvést, že Komise má právo vlastního uvážení při posouzení chování stran za účelem vymezení povahy porušeného závazku a určení, zda je nezbytné odvolat přijetí závazku. Jak již bylo vysvětleno výše, Komise zjistila porušení závazku komorou CCCMC a narušení vztahu založeného na důvěře. Komise navíc zjistila, že za těchto okolností již závazek a jeho kontrola nejsou proveditelné, což je samo o sobě důvodem pro odvolání závazku. Je třeba také připomenout, že závazky mohou být odvolány bez ohledu na úroveň závažnosti porušení. Nabídky závazků byly kromě toho přijaty vzhledem k úloze komory CCCMC při provádění a sledování závazku, což rovněž zdůraznila sama komora CCCMC v písemném podání a slyšení. V případě porušení důvěry mezi Komisí a komorou CCCMC, která je společnou stranou závazku každého vývozce, se proto porušení důvěry předpokládá u všech vývozců. Komise proto po důkladné analýze dospěla k závěru, že přijetí závazků má být odvoláno.

(49)

A konečně, komora CCCMC a dotčení vyvážející výrobci navrhli řešit problém povinnosti konzultace a poskytnutí informací o minimální dovozní ceně dalším vývozcům. Komora CCCMC nabídla, že stanoví společný postoj k povinnosti konzultace v případě, že by noví vývozci měli v úmyslu se k závazku připojit. Jak již bylo vysvětleno v 31. bodě odůvodnění, závazek nabídnutý vývozci ohledně kyseliny citronové není společným závazkem a nové nabídky se posuzují na základě daných okolností. Vývozci na druhé straně navrhli, že mohou závazky zachovat s možnou revizí. Ačkoli strany nepředložily žádné konkrétní řešení ani přesný návrh, Komise posoudila jakékoli možné řešení, které by mohlo být pro Komisi proveditelné a přijatelné, jak je stanoveno v závazku (27); avšak takové řešení, které by splňovalo požadavky závazku podle článku 8 základního nařízení, nebylo možno nalézt.

(50)

Aby Komise úplně zabránila potenciálním rizikům vyhýbání se clům a prodeje zboží pod cenou, která nepůsobí újmu, ze strany společností, na něž se závazek nevztahuje, ale jež mají znalosti o minimální dovozní ceně, musela by kromě sledování dovozu, na který se vztahují závazky, provádět složité sledování dovozu obecně. Bez jakékoli oznamovací povinnosti stanovené pro tyto vývozce je sledování dovozu vyvážejícími stranami, na něž se závazek nevztahuje, příliš zatěžující, a proto je nelze považovat za účinné. Ze stejného důvodu nelze přijmout individuální závazky pro každého jednotlivého vývozce. Kromě toho, jak již bylo uvedeno v 21. až 23. bodě odůvodnění, závazek nabídnutý vývozci byl přijat z důvodu přistoupení komory CCCMC a její aktivní role při usnadňování sledování závazků. S ohledem na důvody odvolání závazku nelze přijmout ještě složitější sledování bez zapojení komory CCCMC kvůli jeho neproveditelnosti. Komise se proto domnívala, že neexistuje žádná možná náprava zpřístupnění informací o stávající minimální dovozní ceně novému vývozci, na něhož se nevztahuje závazek, a současný závazek již není proveditelný. Jeho přijetí by proto mělo být odvoláno.

(51)

Na závěr je třeba uvést, že Komise byla znepokojena tím, že ji komora CCCMC opomenula konzultovat, když se na ni obrátil nový vývozce s novou nabídkou závazku. Toto chování představuje porušení závazku, a proto musí být závazek odvolán. Komora CCCMC není oprávněna sama, bez jakékoli konzultace s Komisí dospět k závěru, jaká je praxe Komise, zejména pokud jde o výjimečnou formu opatření, jako jsou závazky, které musí být posuzovány případ od případu. Ani komora CCCMC, ani dotčení vývozci nedokázali předložit žádný předchozí příklad přijetí závazku v případě nového vývozce za stejných okolností jako při přezkumu pro nového vývozce u kyseliny citronové a žádný jiný podobný případ nebo údajná předchozí praxe Komise by neměly dopad na posuzovací pravomoc Komise ukončit závazky za okolností projednávané věci. Obdobně argument stran, že odvolání závazku není v zájmu Unie, není v tomto případě relevantní. Podle článku 8 základního nařízení není zájem Unie prvkem pro posouzení proveditelnosti a účinnosti nabídky závazku. Strany každopádně nepředložily žádné podložené argumenty ohledně negativního dopadu odvolání závazku na výrobní odvětví Unie nebo trh Unie. A konečně, Komisi nebylo předloženo žádné nové řešení, které by mohlo být proveditelné, pokud jde o sledování.

(52)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohl žádný z důvodů předložených komorou CCCMC a vyvážejícími výrobci změnit závěr, že přijetí závazku by mělo být odvoláno.

(53)

Komise v souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení a příslušnými ustanoveními závazků, které Komisi opravňují jednostranně odvolat závazky, dospěla k závěru, že přijetí závazků nabídnutých společnostmi COFCO, RZBC a Guoxin Union společně s komorou CCCMC by mělo být odvoláno a prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/87 a předchozí rozhodnutí ze dne 2. prosince 2008 (2008/899/ES) by měla být zrušena. Z dovozu dotčeného výrobku vyráběného společnostmi COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co. Ltd. (doplňkový kód Taric A874), RZBC Co. Ltd. (doplňkový kód Taric A876), RZBC (Juxian) Co., Ltd. (doplňkový kód Taric A877) a Jiangsu Guoxin Union Energy Co., Ltd. (doplňkový kód Taric A879) by proto mělo být vybíráno konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/607.

(54)

S ohledem na smluvní závazky dovozců v Unii, kteří zboží nakoupili s očekáváním, že obdrží zboží, na něž se vztahují závazky, je dovoz kyseliny citronové s přiloženou závazkovou fakturou, která byla vystavena před vstupem tohoto nařízení v platnost, v souladu s ustanoveními závazků osvobozen od antidumpingového cla. Jakékoli zboží, pro které bylo přijato prohlášení o propuštění do volného oběhu po 30 dnech od vstupu tohoto nařízení v platnost, však podléhá výběru cla. Tato doba umožní, aby dovozci v Unii i vyvážející výrobci splnili již uzavřené smluvní závazky nebo byli řádně informováni o možných následcích spojených s odvoláním přijetí závazků,