(EU) 2024/670Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/670 ze dne 26. února 2024 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 670, 27.2.2024 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 26. února 2024 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 28. února 2024 Nabývá účinnosti: 28. února 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2024/670

27.2.2024

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/670

ze dne 26. února 2024

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

V červenci 2005 Rada nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“). Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí 7,6 % až 46,7 % (dále jen „původní opatření“).

(2)

V červenci 2008 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu z moci úřední podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení (dále jen „základní nařízení“) nařízením Rady (ES) č. 684/2008 (3) objasnila oblast působnosti opatření a vyloučila z původních antidumpingových opatření některé výrobky, tj. vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou, které mohou fungovat na vlastní pohon, nebo být přemísťovány manuálně, a používají se k přemísťování a zvedání nákladu, usnadnění při skladování nákladu, k zakládání jedné palety na druhou, ke zdvižení nákladu na pracovní plošinu nebo ke zvedání a vážení nákladu, u nichž bylo zjištěno, že se odlišují od ručních paletových vozíků vzhledem ke svým vlastnostem, specifickým funkcím a konečnému použití.

(3)

Na základě šetření podle článku 13 základního nařízení, jež bylo zaměřeno proti obcházení předpisů, Rada v červnu 2009 nařízením (ES) č. 499/2009 (4) rozšířila konečné antidumpingové clo uplatňované na „všechny ostatní společnosti“, které bylo uloženo nařízením (ES) č. 1174/2005, na ruční paletové vozíky zasílané z Thajska bez ohledu na to, zda jsou deklarovány jako pocházející z Thajska, či nikoli.

(4)

V říjnu 2011 Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1008/2011 (5) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila uplatňování stávajícího antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny.

(5)

V dubnu 2013 Rada na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení prováděcím nařízením (EU) č. 372/2013 (6) změnila nařízení (EU) č. 1008/2011 a upravila původní rozpětí antidumpingových cel a uložila celní sazbu ve výši 70,8 % použitelnou na veškerý dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny do Unie.

(6)

V září 2014 Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením (EU) č. 946/2014 (7) na základě přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení pozměnila nařízení (EU) č. 1008/2011 a uložila individuální celní sazbu ve výši 54,1 % na dovoz ručních paletových vozíků společnosti Ningbo Logitrans Handling Equipment Co.

(7)

V srpnu 2016 Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/1346 (8) na základě šetření podle článku 13 základního nařízení, jež bylo zaměřeno proti obcházení předpisů, rozšířila platné konečné antidumpingové clo na dovoz nepatrně upravených ručních paletových vozíků osazených ukazatelem váhy nezapracovaným do podvozku (vidlic) pocházejících z Číny.

(8)

V listopadu 2017 Komise prováděcím nařízením (EU) 2017/2206 (9) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení na základě přezkumu před pozbytím platnosti opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(9)

V současné době jsou platnými antidumpingovými cly valorická (ad valorem) cla stanovená na 70,8 %. Individuální celní sazba ve výši 54,1 % se vztahuje na společnost Ningbo Logitrans Handling Equipment Co., Ltd. (10)

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(10)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti v Úředním věstníku Evropské unie (11) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost o přezkum podaly dne 29. srpna 2022 společnosti Toyota Material Handling Europe a PR Industrial S.r.l. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího ruční paletové vozíky ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(11)

Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(12)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 29. listopadu 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu ručních paletových vozíků pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajského království do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (12).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(13)

Šetření, které se týkalo pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, zahrnovalo období od 1. října 2021 do 30. září 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(15)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.6.   Výběr vzorku

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.6.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(18)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje ručních paletových vozíků v období přezkumného šetření, který lze v době, jež je k dispozici, přiměřeně přezkoumat. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii.

(19)

Dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali v období přezkumného šetření více než 75 % výroby a více než 70 % výrobní kapacity výrobního odvětví Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(20)

Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl proto potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

1.6.2.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Žádný dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

1.6.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně

(22)

V oznámení o zahájení přezkumného šetření před pozbytím platnosti Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný vyvážející výrobce v dotčené zemi však požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu neposkytl.

(24)

Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Neobdržela žádnou odpověď.

(25)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti čínští výrobci nespolupracovali a Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a informovala o tom zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.7.   Odpovědi na dotazníky

(26)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník.

(27)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, uživatelům a dovozcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (13).

(28)

Oba výrobci v Unii zařazení do vzorku na dotazníky odpověděli. Vyvážející výrobci, dovozci, kteří nejsou ve spojení, a uživatelé však nereagovali.

(29)

Jelikož čínští vyvážející výrobci ani čínská vláda nespolupracovali, byla zjištění týkající se dumpingu a újmy založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. O této skutečnosti bylo informováno zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

1.8.   Inspekce na místě

(30)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(31)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii:

Toyota Material Handling Europe (Švédsko),

PR Industrial S.r.l (Itálie).

(32)

Komise ověřila makroekonomické údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie v prostorách jeho právních zástupců, White & Case, v Bruselu.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 (kódy TARIC 8427900011 a 8427900019) a ex 8431 20 00 (kódy TARIC 8431200011 a 8431200019).

(34)

V roce 2008 provedla Komise prozatímní přezkum a objasnila, že zavedená opatření se nevztahují na určité kategorie výrobků, tj. na vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou, které mohou fungovat na vlastní pohon, nebo být přemísťovány manuálně, a používají se k přemísťování a zvedání nákladu, usnadnění při skladování nákladu, k zakládání jedné palety na druhou, ke zdvižení nákladu na pracovní plošinu nebo ke zvedání a vážení nákladu.

2.2.   Dotčený výrobek

(35)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny.

2.3.   Obdobný výrobek

(36)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, které vedlo k uložení opatření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek při vývozu do Unie,

výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně,

výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(37)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   STATISTIKY ÚDAJŮ O DOVOZU

(38)

Při určování množství a ceny ručních paletových vozíků dovážených do Unie se Komise opírá o dovozní statistiky. Úřední údaje o těchto dovozech se zaznamenávají jak v kilogramech, tak v jednotkách (kusech).

(39)

Všechny dostupné statistické zdroje (Comext, Surveillance 3 a databáze založená na čl. 14 odst. 6 základního nařízení) však, pokud jde o objem ručních paletových vozíků dovážených do Unie, ukázaly nekonzistentní údaje.

(40)

Hmotnost dovezených ručních paletových vozíků vykazovala nevysvětlitelné výkyvy. To bylo v rozporu jak s důkazy shromážděnými v tomto šetření, tak se statistickými údaji o dovozu použitými v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, z nichž vyplynulo, že hmotnost ručního paletového vozíku je v zásadě konstantní a v průběhu času ani v jednotlivých členských státech se neliší.

(41)

Komise se proto obrátila na Eurostat, který oznámil, že údaje o objemech dovozu do dvou členských států zřejmě nebyly vykázány správně a že vykázané kilogramy a kusy nebyly považovány za spolehlivé s ohledem na jejich vykázanou hodnotu. Bylo zjištěno, že údaje o dovozu do Unie bez dovozu do těchto dvou členských států jsou napříč členskými státy konzistentní a odpovídají dřívějším statistikám.

(42)

Komise proto upravila soubor údajů Eurostatu o dovozu za posuzované období tak, že vzala cenu za kus z veškerého dovozu do Unie s výjimkou dovozu do dvou členských států uvedených ve 41. bodě odůvodnění a použila tento poměr ceny za kus na vykázanou hodnotu dovozu do těchto dvou členských států, aby stanovila upravený objem tohoto dovozu v kusech.

(43)

Tato úprava pak poskytla datový soubor pro dovoz do Unie, kde byl počet dovezených kusů a jejich hodnota za kus v jednotlivých členských státech konzistentní.

(44)

Tento upravený soubor údajů byl použit pro výpočet dumpingu v případě nedostatečné spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců a rovněž pro různé ukazatele újmy, jak je uvedeno v tabulkách 2, 3, 4 a 5 níže.

4.   DUMPING

(45)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání dumpingu, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

4.1.   Předběžné poznámky

(46)

Jak bylo uvedeno v 25. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce z Číny při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínskou vládu, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(47)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se existence dumpingu a pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a to zejména na:

informacích obsažených v žádosti,

informacích získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření, konkrétně od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku,

statistikách Eurostatu upravených podle oddílu 3 výše a

databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“).

(48)

Kromě toho Komise pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila údaje dostupné v reprezentativní zemi, jak je vysvětleno v bodě 4.2.4 níže.

4.2.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení u dovozu ručních paletových vozíků pocházejících z Číny

(49)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(50)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho, jak bylo zmíněno v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu, vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie.

(51)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(52)

Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. V tomto ohledu nevznesla čínská vláda žádné připomínky.

(53)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Upřesnila také, že možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR je v tomto případě Brazílie, ale že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení prozkoumá i další možné vhodné země.

(54)

Dne 3. dubna 2023 Komise poznámkou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty (dále jen „poznámka ke zdrojům“).

(55)

V poznámce ke zdrojům Komise informovala zúčastněné strany, že při neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Komise proto zamýšlela použít údaje obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení.

(56)

V poznámce ke zdrojům Komise rovněž zúčastněné strany informovala o svém záměru použít Brazílii jako reprezentativní zemi a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a k tomu, zda je Brazílie vhodná jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích.

(57)

Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací pro společnost Paletrans Equipamentos Ltda, výrobce v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

4.2.1.   Běžná hodnota

(58)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(59)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však platí, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(60)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

4.2.2.   Existence podstatných zkreslení

(61)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (14) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(62)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (15). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, ve kterém se vyrábí hlavní surovina pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (16), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (17).

(63)

Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (18).

(64)

Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (19).

(65)

Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (20), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (21).

(66)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli.

(67)

Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR pro účely šetření na ochranu obchodu (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně ručních paletových vozíků.

(68)

Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(69)

V žádosti o přezkum se uvádělo, že čínské hospodářství je značně ovlivňováno zásahy čínské vlády nebo jiných orgánů veřejné moci. Tyto zásahy ovlivňují různé úrovně správy a trhu. V žádosti se uváděla obecná zkreslení ovlivňující trh ručních paletových vozíků na základě zjištění zmiňovaných ve zprávě, ale také několik dalších případů státních zásahů do odvětví oceli.

(70)

Za prvé, v žádosti se poukazovalo na subvence zjištěné při šetření Komise týkajícím se subvencí v odvětví ploché za tepla válcované oceli (22) a zdůrazňovalo, že plochá za tepla válcovaná ocel je hlavní surovinou pro výrobce ručních paletových vozíků. V žádosti se dále vysvětluje, že kromě přímých hotovostních grantů nabízených společnostem zasahuje čínský stát rovněž do cen surovin, které jsou v tomto odvětví zásadní, jako je železná ruda a uhlí. V žádosti se poukazovalo na to, že zajištění dodávek surovin domácímu ocelářskému průmyslu je jednou z priorit 14. pětiletého plánu Číny.

(71)

Ke snižování cen surovin má čínský stát několik nástrojů: vývozní kvóty, vývozní daně, vývozní licence. V žádosti bylo rovněž vysvětleno, že v červnu 2021 útvar pro stanovování cen Národní komise pro rozvoj a reformy a Státní správa pro regulaci trhu zahájily šetření týkající se spotového obchodování s železnou rudou. Bylo rovněž provedeno šetření týkající se cen uhlí. Tyto kontroly jsou přímým zásahem čínského státu do tvorby cen surovin používaných k výrobě ručních paletových vozíků.

(72)

Kromě výše uvedených zásahů čínského státu do ocelářského průmyslu se v žádosti rovněž uvádělo, že vláda poskytuje nepřímou podporu ocelářskému průmyslu také tím, že neprosazuje přísně předpisy na ochranu životního prostředí, zejména na místní úrovni.

(73)

V žádosti bylo rovněž uvedeno, že čínská vláda využívá účasti na základním kapitálu a přeměn k podpoře podniků vyrábějících ocel. Městská vláda Tchien-ťinu například plánovala restrukturalizaci dluhu skupiny Bohai Steel Group ve výši 92 miliard CNY tím, že její nejziskovější aktiva převedla na novou společnost a přeměnila část pasiv na dluhopisy.

(74)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(75)

V odvětví oceli, ve kterém se vyrábí hlavní surovina pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu (viz 110. bod odůvodnění), přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem šetření, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření potvrdilo, že odvětví ručních paletových vozíků je velmi roztříštěné a na trhu působí mnoho malých výrobců.

(76)

Vzhledem k tomu, že se zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování staly normou i v soukromých podnicích a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky u všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(77)

Organizací zastupující zájmy výrobců ručních paletových vozíků v Číně je sdružení China Industry Truck Association (dále jen „CITA“) (23), které je dceřinou společností sdružení China Construction Machinery Association (dále jen „CCMA“) (24). Stanovy CCMA jasně poukazují na silný vliv strany. V článku 2 stanov je popsáno, že sdružení má: „sloužit vládě, průmyslovému odvětví, členům a uživatelům“ a dále že: „sdružení se řídí ústavou, zákony, předpisy a vnitrostátními politikami, prosazuje základní hodnoty socialismu, podporuje ducha vlastenectví, dodržuje sociální morálku a vědomě posiluje budování integrity a sebekázeň.“

(78)

V článku 3 stanov CCMA se zdůrazňuje úloha vlády/strany v organizaci: „Sdružení podléhá všeobecnému vedení Komunistické strany Číny. V souladu s ustanoveními stanov Komunistické strany Číny zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranické činnosti a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnosti stranické organizace. Subjektem odpovědným za registraci a správu sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a subjektem odpovědným za budování strany je stranický výbor Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu při Státní radě (SASAC). Sdružení akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“ (25).

(79)

Přítomnost strany lze pozorovat i na úrovni Čínského sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“). Podle článku 3 svých stanov sdružení CISA „podléhá všeobecnému vedení Komunistické strany Číny“ a „akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“.

(80)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou.

(81)

Příkladem toho je hlavní stanovisko Ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2022, které se týká podpory vysoce kvalitního rozvoje odvětví železa a oceli (26) a které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce, 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin (27), podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“, nebo také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %“.

(82)

Pokud jde konkrétně o výrobek, který je předmětem přezkumu, provincie Šan-tung a Ťiang-su zveřejnily své 14. pětileté plány rozvoje odvětví stavby lodí a zařízení pro námořní inženýrství, které výslovně podporují odvětví stavby lodí a související ocelářskou výrobu, jako například výrobu ručních paletových vozíků.

(83)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj ocelářského odvětví a řídit jej lze pozorovat i v jiných provinciích, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“.

(84)

Vliv státu lze pozorovat rovněž na úrovni obcí, například v akčním plánu města Tchang-šan v provincii Che-pej pro železo a ocel 1 + 3 na rok 2022, podle něhož mají různé obecní subjekty za úkol „podporovat spojenectví a reorganizaci podniků s podobnými výrobky v regionu“, například dvou velkých ocelářských skupin Shougang (Jingtang, Qiangang) a Tangsteel New District, „vyhledávat finanční instituce a vést je k tomu, aby poskytovaly železářským a ocelářským podnikům úvěry s nízkým úrokem, které jim umožní přejít na nová průmyslová odvětví, a zároveň […] poskytovat dotace ve formě slev na úrokové sazbě“ a také „podporovat optimalizaci struktury výrobků“ tím, že budou „novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na vnitrostátní úrovni […] poskytovat 1 milion RMB, resp. 500 000 RMB, a novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na úrovni provincií [poskytovat] 300 000 RMB, resp. 100 000 RMB“.

(85)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu během 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu specifických základen pro výrobu oceli“, což znamená „vybudovat šest velkých specifických základen pro výrobu oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiu, Čou-kchou atd. a zajistit expanzi, intenzifikaci a specializaci tohoto odvětví. V jejich rámci bude do roku 2025 kapacita výroby surového železa v An-jangu regulovaná do objemu 14 milionů tun a kapacita výroby surové oceli do objemu 15 milionů tun.“

(86)

Šetření dále potvrdilo, že čínská vláda zasahuje do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, přičemž Komise zjistila existenci osobních propojení mezi výrobci ručních paletových vozíků a Komunistickou stranou Číny. Během šetření nebylo možné nalézt informace o jednotlivých výrobcích, neboť se jedná většinou o velmi malé podniky. Šetření však odhalilo, že Komunistická strana Číny hraje důležitou úlohu ve sdružení zastupujícím výrobce ručních paletových vozíků, konkrétně v CCMA, které má aktivní stranický výbor (28). Předseda CITA je rovněž členem Komunistické strany Číny (29).

(87)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Šetřením byly zjištěny politické dokumenty, z nichž vyplývá, že výrobní odvětví má z vládních pokynů a zásahů ohledně výrobku, který je předmětem šetření, v rámci odvětví oceli prospěch.

(88)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví. To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení. Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace.

(89)

Důležitou surovinou používanou k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, je železná ruda. Železná ruda je také uvedena ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin, v němž stát plánuje „racionálně rozvíjet domácí nerostné suroviny, posílit průzkum železné rudy […], provádět preferenční daňové politiky, podporovat zavádění pokročilých technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého důlního odpadu“.

(90)

V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy.“ Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě ručních paletových vozíků. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(91)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(92)

Odvětví ručních paletových vozíků je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Tato zkreslení tedy ovlivňují uvedené odvětví jak přímo (při výrobě ručních paletových vozíků nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(93)

Kromě toho nebyl ve stávajícím šetření předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(94)

K výrobě ručních paletových vozíků je zapotřebí několik vstupů. Když výrobci ručních paletových vozíků tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(95)

Proto nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny ručních paletových vozíků ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(96)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku. Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(97)

Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

4.2.3.   Reprezentativní země

(98)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně. Komise pro tento účel použila země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v Číně (30),

výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v dané zemi (31),

dostupnost odpovídajících veřejných údajů v reprezentativní zemi.

Je-li možných reprezentativních zemí více, dostane případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(99)

Jak je vysvětleno ve 54. bodě odůvodnění, dne 3. dubna 2023 Komise zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány dostupné skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a rovněž byly informovány zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(100)

Komise v poznámce ke zdrojům vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací považovanými za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně dovozních statistik, vnitrostátních statistik reprezentativní země, zdrojů informací o trhu, poplatků účtovaných ze strany dodavatelů veřejných služeb v reprezentativní zemi a finančních údajů výrobců v reprezentativní zemi.

(101)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise v poznámce ke zdrojům označila Brazílii za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako Čína. Brazílie je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikována jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho byla Brazílie určena jako země, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí ve významných objemech na regionálním i celosvětově konkurenčním trhu a prostřednictvím podobného výrobního procesu. Brazílie byla rovněž určena jako země, kde jsou příslušné údaje snadno dostupné.

(102)

Zúčastněné strany nepředložily k poznámce ke zdrojům žádné připomínky.

(103)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Brazílie vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(104)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, jak bylo navrhováno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a vzhledem k tomu, že Brazílie vyhovovala kritériím stanoveným v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi.

4.2.4.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(105)

Komise v poznámce ke zdrojům uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(106)

Komise rovněž uvedla, že k početnímu zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména nákladů na suroviny, databázi Global Trade Atlas. Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii použije údaje MOP, údaje Ministerstva pro doly a energetiku Brazílie a brazilského Ústavu pro geografii a statistiku.

(107)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije údaje společnosti Orbis Bureau van Dijk a finanční údaje od jednoho brazilského výrobce dotčeného výrobku, jak je uvedeno výše v 54. bodě odůvodnění.

4.2.5.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

4.2.5.1.   Výrobní faktory

(108)

Záměrem Komise při vydání poznámky o výrobních faktorech bylo sestavit seznam výrobních faktorů a zdrojů, které měli výrobci v Číně použít k sestavení úplného seznamu vstupů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise ohledně tohoto seznamu výrobních faktorů neobdržela žádné vyjádření.

(109)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé k určení výrobních faktorů používaných při výrobě ručních paletových vozíků.

(110)

S ohledem na všechny informace obsažené v žádosti a informace následně předložené žadatelem byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory ručních paletových vozíků

Výrobní faktor

Kód komodity

Nezkreslená hodnota

Měrná jednotka

Zdroj

Suroviny

Plochá za tepla válcovaná ocel

72082610 , 72082690

7,09 CNY

kg

GTA

Litina (zpracované složky)

84312011 , 84312019 , 84312090

46,52 CNY

kg

GTA

Ostatní ocelové součásti (trubky)

84312011 , 84312019 , 84312090

46,52 CNY

kg

GTA

Opracované součásti (čepy, ložiska)

84821010 , 84821090

49,88 CNY

kg

GTA

Nylonové nebo jiné polyamidové kabely

87169090

45,68 CNY

kg

GTA

Práce

Práce

61,32 CNY

hodiny

Brazilský Ústav pro geografii a statistiku ve spojení s MOP

Energie

Elektřina

0,944 CNY

kWh

Ministerstvo dolů a energetiky Brazílie

Zemní plyn

0,705 CNY

kWh

Global petrol prices (32)

Vedlejší produkty/odpad

Odpad a šrot

2,128 CNY

kg

Příloha V žádosti.

4.2.5.2.   Suroviny a šrot

(111)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (33).

(112)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v bodě 4.2.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(113)

K těmto referenčním cenám by běžně měly být připočteny také náklady na vnitrostátní dopravu. Cílem přezkumu před pozbytím platnosti je však určit, zda dumping během období přezkumného šetření přetrvával nebo by mohl být obnoven, a nikoli zjistit jeho přesný rozsah. Komise proto rozhodla, že úpravy o náklady na vnitrostátní dopravu jsou zbytečné, neboť by vedly pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

4.2.5.3.   Práce

(114)

Ke stanovení referenční hodnoty pro práci použila Komise ke stanovení mezd v Brazílii statistiky nákladů Ústavu pro geografii a statistiku („Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística“) (34). Na internetových stránkách ústavu jsou uvedeny podrobné informace o celkových ročních nákladech práce v různých hospodářských odvětvích a Komise použila zákonné měsíční mzdy za týdenní pracovní dobu zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu a průměrnou týdenní pracovní dobu v Brazílii za rok 2021. Na tomto základě byla vypočtena hodinová sazba 61,32 CNY/hod.

4.2.5.4.   Elektřina

(115)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo dolů a energetiky (35). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové uživatele od října 2021 do září 2022 a stanovila cenu na úrovni 0,944 CNY/kWh (za období přezkumného šetření).

4.2.5.5.   Zemní plyn

(116)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje poskytovatel údajů o trhu globalpetrolprices.com (36). Komise použila odpovídající ceny pro průmyslové uživatele vztahující se k období přezkumného šetření.

4.2.5.6.   Prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(117)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ . Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(118)

Ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použila Komise finanční údaje brazilského výrobce Paletrans Equipamentos Ltda uvedené v databázi Orbis za rok 2021. Komise nejprve stanovila procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů a dalších nákladů společnosti, které představovaly 11,37 % nákladů na prodané zboží, a poté vypočítala zisk společnosti Paletrans Equipamentos Ltda, který činil 14,38 % nákladů na prodané zboží.

4.2.6.   Výpočet běžné hodnoty

(119)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(120)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ke spotřebě jednotlivých faktorů (materiálů a pracovní síly) při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby pak byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Brazílii, jak je popsáno v oddíle 4.2.5. Podobně Komise na základě stejné metodiky stanovila nezkreslenou hodnotu odpadu a šrotu a odečetla ji od nezkreslených výrobních nákladů stanovených výše.

(121)

Po stanovení nákladů na suroviny Komise přičetla náklady práce, jak je uvedeno v 114. bodě odůvodnění, a náklady na elektřinu a zemní plyn, jak je uvedeno ve 115. a 116. bodě odůvodnění. Náklady práce rovněž zahrnovaly část nepřímých nákladů práce, které podle žadatele představovaly výrobní režii.

(122)

Komise poté přičetla prodejní, režijní a správní náklady a zisk v Brazílii, které byly vyjádřeny jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použity na nezkreslené výrobní náklady a které činily 11,37 %, resp. 14,38 %, jak je vysvětleno v 118. bodě odůvodnění.

(123)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

4.2.7.   Vývozní cena

(124)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z Číny byla vývozní cena dovozu do Unie během období přezkumného šetření stanovena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě statistik Eurostatu. Cena CIF za ruční paletový vozík byla snížena o náklady na námořní přepravu (31,79 EUR za ruční paletový vozík) a náklady na vnitrozemskou dopravu (5,86 EUR za ruční paletový vozík). Tyto náklady vycházely z údajů poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum (37).

4.2.8.   Srovnání a dumpingová rozpětí

(125)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(126)

Na základě toho dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činilo 82,5 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

5.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ DUMPINGU

(127)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a do Unie, atraktivita trhu Unie a praktiky obcházení.

(128)

Jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, ani čínští vyvážející výrobci, ani čínská vláda při tomto šetření nespolupracovali. Komise proto informovala čínské orgány, že v souladu s článkem 18 základního nařízení mohou být k určení toho, zda v současné době dochází k dumpingu, a ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání dumpingu použity dostupné údaje. Konkrétně:

informace obsažené v žádosti,

statistiky Eurostatu,

veřejně dostupné statistiky z databáze Global Trade Atlas.

(129)

Komise v tomto ohledu neobdržela od čínských orgánů žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

5.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Číně

(130)

Pokud jde o výrobu a výrobní kapacitu v Číně, vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici jiné zdroje informací, byla analýza provedena na základě údajů, které během šetření poskytli žadatelé.

(131)

Šetření ukázalo, že v Číně pro období přezkumného šetření existuje u ručních paletových vozíků obecná nadměrná kapacita.

(132)

Podle analýzy trhu provedené žadateli činila výrobní kapacita deklarovaná čínským sdružením ručních paletových vozíků v roce 2021 3 miliony kusů, přičemž skutečná výroba činila 1,7 milionu kusů.

(133)

V důsledku toho se čínská volná kapacita odhadovala na přibližně 1,3 milionu kusů neboli více než 40 % (38). Jedná se však o konzervativní odhad, neboť podle žadatelů mnoho menších výrobců ručních paletových vozíků v Číně nejsou členy sdružení, a proto je celkový počet vyrobených ručních paletových vozíků v Číně nejméně o 10–15 % vyšší než podle údajů uvedených sdružením.

(134)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají významnou volnou kapacitu, která činí nejméně 40 % výrobní kapacity a která by mohla být použita na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

5.2.   Ceny na trhu Unie

(135)

Pokud jde o chování čínského vývozu do jiných třetích zemí, neexistují žádné dostupné statistiky o vývozních cenách výrobku, který je předmětem přezkumu. Příslušné čínské kódy komodit zahrnují rovněž další výrobky, konkrétně „vozíky vybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením, nepoháněné“, které mají vyšší jednotkovou cenu než ruční paletové vozíky, což zvyšuje průměrnou vývozní cenu. Navíc žádost o přezkum neposkytuje žádné údaje.

(136)

Databáze GTA by mohla být použita jako zástupný ukazatel pro orientační údaje o vývoji objemu vývozu. Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě zrušení opatření analyzovala ceny čínského vývozu na trh Unie. Poté je porovnala s celosvětovými údaji o vývozu z Číny během období přezkumného šetření.

(137)

Údaje z databáze GTA ukázaly, že trh Unie je druhým největším místem určení, pokud jde o množství ručních paletových vozíků z Číny. Také z údajů Eurostatu vyplynulo, že průměrná prodejní cena do Unie činila 212 EUR za kus, zatímco údaje z databáze GTA ukázaly, že pro Spojené státy, což je nejdůležitější vývozní trh, činila pouze 168 EUR a pro dalších šest nejdůležitějších vývozních trhů (Rusko, Indie, Turecko, Jižní Korea, Mexiko a Austrálie) 179 EUR.

(138)

Ze stejných důvodů, jaké jsou popsány výše v 135. bodě odůvodnění, se proto vyvozuje závěr, že vývozní cena do jiných třetích zemí je ještě nižší.

(139)

Z těchto údajů jasně vyplývá, že čínské vývozní ceny ručních paletových vozíků na trh Unie byly vyšší než ceny pro ostatní partnery, včetně Spojených států. Z toho vyplývá, že pokud opatření pozbudou platnosti, čínští výrobci by pravděpodobně přesunuli svůj vývoz na trh Unie.

5.3.   Atraktivita trhu Unie a praktiky obcházení

(140)

Žadatelé tvrdili, že čínští vyvážející výrobci již částečně absorbují antidumpingová cla, aby si udrželi svůj podíl na trhu v Unii. To vyplývá ze srovnání čínských vývozních cen (39) do Unie s cenami jiného dovozu do Unie a s čínskými vývozními cenami na jiné trhy. Navzdory omezením uvedeným ve 135. bodě odůvodnění to znamená, že bez opatření by čínské ruční paletové vozíky za nízké ceny zaplavily trh Unie.

(141)

Podobně, jak vyplývá z žádosti, bylo zjištěno, že během prvního desetiletí trvání opatření čínští vývozci našli různé způsoby, jak platná antidumpingová cla obcházet. Nejprve začali obcházet cla překládkami a montážními operacemi v Thajsku (3. bod odůvodnění). Poté čínští vývozci začali obcházet opatření tím, že na své vozíky montovali vážicí zařízení a použili špatné celní zařazení (7. bod odůvodnění). Z těchto praktik obcházení vyplývá zájem čínských vyvážejících výrobců o přístup na trh Unie bez omezení, a tedy atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz.

5.4.   Závěr

(142)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny by vedlo k přetrvání dumpingu.

6.   ÚJMA

6.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(143)

Obdobný výrobek vyrábělo během posuzovaného období sedm známých výrobců v Unii, z nichž šest podpořilo žádost a spolupracovalo při šetření tím, že poskytlo makroekonomické údaje. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(144)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 230 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí výrobního odvětví Unie na dotazník. Dva výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovali více než 75 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

6.2.   Spotřeba v Unii

(145)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě množství prodeje výrobců v Unii a údajů o dovozu ručních paletových vozíků v kusech z Eurostatu.

(146)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba ručních paletových vozíků v Unii (v kusech)

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba v Unii

573 515

449 473

577 458

709 687

Index

100

78

101

124

Zdroj:

odpovědi na dotazník a Eurostat

(147)

Spotřeba v Unii se od roku 2019 do konce období přezkumného šetření zvýšila o 24 %, přičemž v roce 2020 během pandemie COVID-19 byl zaznamenán pokles. Spotřeba v Unii se v roce 2020 snížila, ale v roce 2021 se vrátila na úroveň před pandemií a do konce období přezkumného šetření se zvyšovala.

(148)

Ruční paletové vozíky jsou aktivem a jsou pořizovány pouze za účelem nahrazení stávajících aktiv nebo rozšíření činnosti. V roce 2020 byla v důsledku pandemie přerušena veškerá expanze odvětví vyžadujících ruční paletové vozíky, což vysvětluje dočasný pokles spotřeby během tohoto období.

6.3.   Dovoz z dotčené země

6.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(149)

Komise stanovila množství dovozu a podíl na trhu na základě údajů o dovozu v eurech a kusech.

(150)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v kusech) a podíl na trhu

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Množství dovozu z Číny (v kusech)

64 719

47 882

63 914

44 523

Index

100

74

99

69

Podíl na trhu

11  %

11  %

11  %

6  %

Zdroj:

údaje Eurostatu o dovozu

(151)

Během posuzovaného období pokračoval dovoz z Číny v různém množství v rozmezí od 45 000 kusů do 70 000 kusů. V posuzovaném období se objem dovozu z Číny celkově snížil o 31 %.

(152)

Podíl čínského dovozu na trhu zůstal od roku 2019 do roku 2021 stabilní na úrovni 11–12 %, ale v období přezkumného šetření klesl na 6 %.

6.3.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(153)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů o dovozu. Cenové podbízení dovozu bylo zjištěno na základě srovnání těchto údajů o dovozu s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(154)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR/kus)

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Čína

148

153

166

204

Index

100

96

112

138

Zdroj:

údaje Eurostatu o dovozu

(155)

Ceny dovozu ručních paletových vozíků z Číny se mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zvýšily, přičemž během posuzovaného období vzrostly o 38 %. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, lze zvýšení cen přičíst hospodářským podmínkám, rostoucím cenám surovin a celosvětové inflaci po pandemii v roce 2020.

(156)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

váženého průměru prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované za jeden kus odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a upravené na úroveň ceny ze závodu a

průměrné čínské dovozní ceny franko přístav určení na základě dovozních statistik, včetně stávajícího antidumpingového cla ve výši 70,8 % a cla ve výši 4 %.

(157)

Při srovnání dovozní ceny ručních paletových vozíků z Číny, včetně platných cel, s cenami výrobního odvětví Unie se dovozní ceny nepodbízely cenám výrobního odvětví Unie.

6.4.   Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny

(158)

Dovoz ručních paletových vozíků z jiných třetích zemí než z Číny pocházel především z Malajsie a Vietnamu.

(159)

Množství dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu ručních paletových vozíků z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Malajsie

Množství v kusech

209 436

125 542

131 139

203 417

 

Index

100

60

63

97

 

Podíl na trhu

37  %

28  %

23  %

29  %

 

Průměrná cena (v EUR/kus)

159

155

174

216

 

Index

100

98

109

136

Vietnam

Množství v kusech

114 538

118 516

175 216

247 797

 

Index

100

103

153

216

 

Podíl na trhu

20  %

26  %

30  %

35  %

 

Průměrná cena (v EUR/kus)

142

144

157

186

 

Index

100

102

110

131

Jiné třetí země

Množství v kusech

10 117

6 959

5 683

11 793

 

Index

100

69

56

117

 

Podíl na trhu

2  %

2  %

1  %

2  %

 

Průměrná cena (v EUR/kus)

206

303

282

253

 

Index

100

148

137

123

Celkem za všechny třetí země kromě Číny

Množství v kusech

334 090

253 524

316 264

478 251

 

Index

100

76

95

143

 

Podíl na trhu

58  %

56  %

54  %

65  %

 

Průměrná cena (v EUR/kus)

154

153

164

195

 

Index

100

96

93

112

Zdroj:

údaje Eurostatu o dovozu

(160)

Během posuzovaného období pocházel dovoz do Unie z jiných zemí než z Číny téměř výhradně z Malajsie a Vietnamu.

(161)

Množství dovozu z Malajsie zůstalo stabilní, zatímco jeho podíl se na rostoucím trhu snížil o 8 procentních bodů.

(162)

Dovoz z Vietnamu během posuzovaného období prudce vzrostl, přičemž množství se na konci období přezkumného šetření zvýšilo na více než dvojnásobek množství v roce 2019. Jeho podíl na trhu se v období přezkumného šetření zvýšil o 15 procentních bodů na 35 %.

(163)

Celková cena dovozu se během posuzovaného období rovněž zvýšila o 30 %.

6.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

6.5.1.   Obecné poznámky

(164)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(165)

Jak je uvedeno v 17. až 20. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(166)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii.

(167)

Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(168)

Makroekonomickými ukazateli jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(169)

Mikroekonomickými ukazateli jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

6.5.2.   Makroekonomické ukazatele

6.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(170)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Výrobní množství (v kusech)

212 552

181 256

260 606

231 964

Index

100

85

123

109

Výrobní kapacita (v kusech)

370 500

370 500

475 500

479 500

Index

100

100

128

129

Využití kapacity

57  %

49  %

55  %

48  %

Zdroj:

odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

(171)

Mezi rokem 2019 a koncem období přezkumného šetření se výroba v Unii zvýšila o 9 % a výrobní kapacita o 29 %.

6.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(172)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v kusech)

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Objem prodeje na trhu Unie

174 706

148 066

197 280

186 913

Index

100

85

113

107

Podíl na trhu

30  %

33  %

34  %

26  %

Zdroj:

odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

(173)

Během posuzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, zvýšil o 7 procentních bodů. Prodej v roce 2020 poklesl, ale po pandemii se zotavil.

(174)

Výrobnímu odvětví Unie si rovněž mezi lety 2019 a 2021 podařilo udržet poměrně stabilní podíl na trhu, ale v období přezkumného šetření se jeho podíl na trhu snížil. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření snížil z 30 % na 26 %.

6.5.2.3.   Růst

(175)

Jak je uvedeno výše, spotřeba v Unii i objem prodeje výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2019 a koncem období přezkumného šetření zvýšily. Bez ohledu na tento rostoucí trend ztratilo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období 4 % podílu na trhu. Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z rostoucího trhu a ani si nemohlo udržet svůj podíl na trhu.

(176)

Komise rovněž bere na vědomí rostoucí podíl dovozu z Vietnamu na trhu během posuzovaného období na úkor všech ostatních účastníků na trhu Unie.

6.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(177)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

624

565

653

686

Index

100

90

105

110

Produktivita (kusy/zaměstnanec)

340

321

399

338

Index

100

94

117

99

Zdroj:

odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

(178)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostl o 10 %. Produktivita zůstala od roku 2019 do konce období přezkumného šetření relativně stabilní.

6.5.2.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(179)

Toto šetření zjistilo dumpingové rozpětí ve výši 82,5 %. Účinek rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie mohl být snížen zavedenými antidumpingovými opatřeními, výrobní odvětví Unie však stále nebylo schopno udržet si svůj podíl na trhu, který klesl o čtyři procentní body.

(180)

Ačkoli se ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zvýšily o 9 %, odpovídající jednotkové výrobní náklady vzrostly o 25 %.

(181)

Výrobní odvětví Unie nebylo schopno ceny dále zvyšovat kvůli tlaku nízkých dovozních cen a tváří v tvář masivnímu růstu cen oceli a elektřiny a inflačním tlakům na jiné náklady včetně pracovní síly.

(182)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie se začalo zotavovat z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu. Jak objem prodeje, tak podíl na trhu se výrazně zvýšily a jeho finanční situace se výrazně zlepšila.

(183)

Během tohoto posuzovaného období se však situace výrobního odvětví Unie opět zhoršila do té míry, že výrobní odvětví opět utrpělo újmu.

6.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

(184)

Mikroekonomické ukazatele jsou uvedeny níže v indexech a také v rozpětích. Cílem byla ochrana důvěrnosti údajů dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, neboť zveřejnění přesných údajů by zpřístupnilo údaje o jednom výrobci druhému výrobci.

(185)

Indexy jsou uvedeny tak, aby ukázaly trend ukazatele v průběhu času, přičemž rok 2019 představuje hodnotu 100. Uvedena jsou také rozpětí s cílem znázornit velikost ukazatele.

6.5.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(186)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR/kus)

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii

[270 –300 ]

[270 –300 ]

[270 –300 ]

[310 –330 ]

Index

100

98

99

109

Jednotkové výrobní náklady

[270 –300 ]

[290 –320 ]

[290 –320 ]

[340 –370 ]

Index

100

107

106

125

Zdroj:

odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(187)

Prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku na trhu Unie zůstaly až do období přezkumného šetření poměrně stabilní. Ruční paletové vozíky jsou aktivem, které může po zakoupení zůstat v provozu řadu let, ne-li desetiletí. Výrobek je také ze své podstaty standardní, neboť paletový vozík má stále stejný design, aby se na něj vešla standardní paleta. Není proto neobvyklé, že se ceny v posuzovaném období nemění.

(188)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku však mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zaznamenali nárůst cen o 10 procentních bodů.

(189)

Náklady na výrobu ručního paletového vozíku závisí v podstatě na dvou věcech, a to na ceně oceli a ceně energie. Oba náklady v roce 2021 a v období přezkumného šetření rychle rostly, čímž se výrazně zvýšily výrobní náklady, a to o 19 procentních bodů mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření.

6.5.3.2.   Náklady práce

(190)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

[35 000 –38 000 ]

[40 000 –43 000 ]

[47 000 –50 000 ]

[47 000 –50 000 ]

Index

100

116

134

132

Zdroj:

odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(191)

Náklady práce se mezi rokem 2019 a koncem posuzovaného období zvýšily o 32 % v souladu s růstem mezd v celé ekonomice Unie v reakci na inflační tlaky.

6.5.3.3.   Stav zásob

(192)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob (kusy)

[5 000 –5 500 ]

[6 000 –6 500 ]

[8 000 –8 500 ]

[6 500 –7 000 ]

Index

100

124

163

138

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

3  %

4  %

4  %

3  %

Zdroj:

odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(193)

Ačkoli se konečný stav zásob výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zvýšil o 38 %, byl ve srovnání s celkovým vyrobeným množstvím nízký, přičemž konečný stav zásob jako procento výroby zůstal v posuzovaném období stabilní.

6.5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(194)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

10,5  %

6,2  %

–1,1  %

–0,9  %

Peněžní tok (v EUR)

[3 000 000 –4 000 000 ]

[0 až –1 000 000 ]

[500 000 –1 500 000 ]

[–3 500 000 až –4 500 000 ]

Index

100

–19

45

– 120

Investice (v EUR)

[3 000 000 –4 000 000 ]

[1 000 000 –1 500 000 ]

[0 –500 000 ]

[0 –500 000 ]

Index

100

32

13

14

Návratnost investic

47  %

–15  %

30  %

–94  %

Zdroj:

odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(195)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(196)

Jelikož se výrobní náklady v letech 2019 a 2020 nejprve zvýšily a mezi rokem 2021 a koncem období přezkumného šetření dále rostly, nebyli výrobci v Unii zařazení do vzorku schopni pokrýt své celkové náklady a zisky, kterých byli schopni dosáhnout v roce 2019, byly v roce 2020 nedosažitelné. V roce 2021 a v období přezkumného šetření bylo výrobní odvětví Unie ztrátové.

(197)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel v souladu s jejich neschopností dosáhnout v období na konci posuzovaného období zisku.

(198)

Stejný trend vykazují také investice a návratnost investic, neboť souvisejí se ziskovostí společností a jejich schopností získávat kapitál na financování investic. Na konci posuzovaného období byl rovněž zaznamenán nárůst inflace i úrokových sazeb z výpůjček.

6.6.   Závěr ohledně újmy

(199)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie vykázalo nesmělé zotavení z dřívějšího dumpingu. V současném šetření výrobní odvětví Unie během posuzovaného období, zejména v roce 2021 a v období přezkumného šetření, opět utrpělo újmu.

(200)

Tuto újmu lze pozorovat na ztrátách výrobního odvětví a nutnosti konkurovat dovozu z Číny, Vietnamu a Malajsie na základě ceny, a to vzhledem ke standardní povaze samotného výrobku.

(201)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(202)

Komise však podotýká, že k této újmě dochází v době, kdy u čínského dovozu ručních paletových vozíků nedocházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(203)

Komise proto dospěla k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nemohla být způsobena dumpingovým dovozem z Číny.

7.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY ZPŮSOBENÉ DUMPINGOVÝM DOVOZEM

(204)

Ve 201. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise však nemohla dospět k závěru, že tato újma byla spojena s dumpingovým dovozem z Číny.

(205)

Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(206)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky:

a)

výrobní kapacita a volná kapacita v Číně;

b)

vztah mezi cenami vývozu z Číny do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii;

c)

pravděpodobné úrovně cen dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie, včetně cenového podbízení a úrovně újmy a

d)

obcházení.

7.1.   Volná kapacita v Číně

(207)

Jak je uvedeno v 130. až 134. bodě odůvodnění, existuje v Číně značná výrobní kapacita a volná kapacita pro rychlé zvýšení vývozu na trh Unie v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Jak je uvedeno v 131. bodě odůvodnění, volná kapacita byla odhadnuta na přibližně 1,3 milionu kusů, což odpovídá téměř dvojnásobku spotřeby v Unii. Žádná jiná strana tyto údaje nezpochybnila ani nepředložila žádné další připomínky.

(208)

Využití kapacity činilo přibližně 60 %, jak je uvedeno v 131. bodě odůvodnění, což naznačuje, že čínská kapacita zdaleka převyšuje domácí potřeby. Volná kapacita v Číně nemůže být čínským trhem vzhledem k jakémukoli rozumnému očekávání růstu trhu absorbována. Proto pro čínské výrobce existují silné pobídky k vývozu, zejména na trh Unie, a to tím spíše, pokud by opatření pozbyla platnosti.

7.2.   Vývozní ceny z Číny do třetích zemí

(209)

Žádost o přezkum obsahovala údaje o vývozních cenách ručních paletových vozíků z Číny do jiných zemí, zejména na velký vývozní trh Spojených států. Z těchto údajů vyplývá, že vývoz pokračuje ve velkém množství a za nižší ceny než do Unie.

(210)

Tyto údaje potvrdila vlastní analýza Komise, která byla uvedena ve 135. až 139. bodě odůvodnění výše.

7.3.   Pravděpodobné úrovně cen dovozu z Číny bez platných opatření

(211)

Komise posoudila údaje v žádosti o přezkum a svou vlastní analýzu, z nichž vyplývají ceny, za které může Čína vyvážet na velké trhy třetích zemí, včetně Spojených států.

(212)

Tyto nízké ceny naznačují, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dovozní ceny z Číny do EU by klesly na tyto úrovně. Jak je uvedeno v tabulce 4, dovozní ceny z Číny během období přezkumného šetření činily 204 EUR/kus, což je podstatně méně než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie [310–330] EUR/kus uvedená v tabulce 9 a rovněž méně, než činí jeho výrobní náklady [340–370] EUR/kus.

(213)

Je proto pravděpodobné, že bez antidumpingových cel by se čínský dovoz významně podbízel cenám v Unii.

7.4.   Obcházení

(214)

Komise ve 141. bodě odůvodnění poznamenává, že z předchozích šetření vyplynulo obcházení platných opatření.

(215)

Za prvé bylo zjištěno, že opatření jsou obcházena přes Thajské království; opatření zůstávají rozšířena na dovoz zasílaný z Thajska bez ohledu na to, zda pochází z Thajska či nikoli.

(216)

Za druhé, čínští vývozci rovněž obcházeli opatření tím, že na své ruční paletové vozíky instalovali tzv. „ukazatel váhy“, který nebyl integrovaný do podvozku, a tím zařadili výrobky tak, aby se vyhnuli placení cla.

(217)

Z těchto důkazů o obcházení vyplývá, že čínští výrobci byli ochotni obcházet opatření pro přístup na trh Unie bez placení cel, což svědčí o atraktivitě trhu Unie pro tyto čínské výrobce.

7.5.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení újmy

(218)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

8.   ZÁJEM UNIE

(219)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

8.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(220)

Všichni známí výrobci ručních paletových vozíků při šetření spolupracovali. Během šetření byly zařazeny do vzorku a navštíveny dvě společnosti a zbývající společnosti poskytly informace o makroekonomických ukazatelích prostřednictvím právníků jednajících jménem výrobního odvětví Unie.

(221)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období, pokud by opatření pozbyla platnosti, tato újma by přetrvala a hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršila.

(222)

Opatření jsou jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

8.2.   Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení

(223)

Žádní dovozci ani uživatelé při šetření nespolupracovali.

(224)

Ve všech předchozích šetřeních dospěla Komise k závěru, že opatření neměla vážný dopad ani na dovozce, ani na uživatele ručních paletových vozíků.

(225)

Vzhledem k tomu, že neexistují nové důkazy, Komise i nadále usuzuje, že zachování opatření nebude mít žádný významný dopad na dovozce ani na uživatele.

8.3.   Závěr ohledně zájmu Unie

(226)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z Číny nebyla zachována.

9.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(227)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Po poskytnutí těchto informací jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(228)

Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(229)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření týkající se ručních paletových vozíků pocházejících z Číny měla být zachována.

(230)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(231)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (40). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(232)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (41), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(233)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozků a hydrauliky, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 (kód TARIC 8427900019) a ex 8431 20 00 (kód TARIC 8431200019), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Pro účely tohoto nařízení se ručními paletovými vozíky rozumí vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky); ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače); iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

3.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Zhejiang Noblelift Equipment Joint Stock Co. Ltd

70,8  %

A603

Ningbo Logitrans Handling Equipment Co., Ltd

54,1  %

A070

Všechny ostatní společnosti

70,8  %

A999

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Konečné antidumpingové clo stanovené v čl. 1 odst. 3 se rozšiřuje na stejný výrobek, avšak při dovozu prezentovaný s tzv. „ukazatelem váhy“, který spočívá ve vážícím mechanismu nezapracovaném do podvozku, tedy nezapracovaném do vidlic, v současné době kódů TARIC 8427900030 a 8431200050.

2.   Konečné antidumpingové clo použitelné pro „všechny ostatní společnosti“ stanovené v čl. 1 odst. 3 se rozšiřuje na dovoz stejných ručních paletových vozíků zasílaných z Thajska, v současnosti kódů TARIC 8427900011 a 8431200011, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Thajska či nikoli.

Článek 3

1.   Žádosti o osvobození od cla rozšířeného podle článku 2 budou vyhotoveny písemně v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být podepsány osobou, která je zmocněna k zastupování žadatele. Žádosti se zasílají na adresu:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate G

Rue de la Loi 170 / Wetstraat 170, CHAR 04/034

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: [email protected]

2.   V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 může Komise svým rozhodnutím po konzultaci s poradním výborem přiznat dovozu od společností, jež neobcházejí antidumpingová opatření uložená v článku 1, osvobození od cla rozšířeného podle článku 2.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. února 2024.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1174/2005 ze dne 18. července 2005 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 189, 21.7.2005, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 684/2008 ze dne 17. července 2008, kterým se objasňuje oblast působnosti antidumpingových opatření uložených nařízením (ES) č. 1174/2005 na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 499/2009 ze dne 11. června 2009, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1174/2005 na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz téhož výrobku zasílaného z Thajska bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Thajska či nikoli (Úř. věst. L 151, 16.6.2009, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 ze dne 10. října 2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů zasílaných z Thajska, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Thajska či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 268, 13.10.2011, s. 1).

(6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 372/2013 ze dne 22. dubna 2013, kterým se na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 112, 24.4.2013, s. 1).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 946/2014 ze dne 4. září 2014, kterým se na základě přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 7).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1346 ze dne 8. srpna 2016, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1008/2011 ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 372/2013 na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz nepatrně upravených ručních paletových vozíků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 214, 9.8.2016, s. 1).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2206 ze dne 29. listopadu 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 314, 30.11.2017, s. 12).

(10)   Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 7.

(11)   Úř. věst. C 104, 4.3.2022, s. 10.

(12)   Úř. věst. C 452, 29.11.2022, s. 26.

(13)  https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2635.

(14)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1444 ze dne 11. července 2023, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka (Úř. věst. L 177, 12.7.2023, s. 63); prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/100 ze dne 11. ledna 2023, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 10, 12.1.2023, s. 36); prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2068 ze dne 26. října 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 149); prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/191 ze dne 16. února 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 36, 17.2.2022, p. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/95 ze dne 24. ledna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli odesílaných z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 16, 25.1.2022, s. 36).

(15)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2023/1444, 66. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2023/100, 58. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 80. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 208. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 59. bod odůvodnění.

(16)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2023/1444, 45. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2023/100, 38. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 64. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 192. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 46. bod odůvodnění.

(17)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2023/1444, 58. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2023/100, 40. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 66. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 193 a 194. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 47. bod odůvodnění. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň. V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí. Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů jejich vstupů.

(18)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2023/1444, 59. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2023/100, 43. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 68. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 195. až 201. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 48. až 52. bod odůvodnění.

(19)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2023/1444, 62. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2023/100, 52. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 202. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 53. bod odůvodnění.

(20)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2023/1444, 45. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2023/100, 33. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 75. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 203. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 54. bod odůvodnění.

(21)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2023/1444, 64. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2023/100, 54. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 76. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 204. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 55. bod odůvodnění.

(22)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17).

(23)  China Industrial Truck Association http://www.cncma.org/col/gyclfh/fenhuijieshao. Seznam zastoupených odvětví, přičemž ruční paletové vozíky spadají do osmé kategorie: http://www.cncma.org/article/gyclfh/12957

(24)  China Construction Machinery Association http://www.cncma.org/.

(25)  Viz stanovy CCMA: http://www.cncma.org/article/472

(26)  Dokument je k dispozici na adrese: https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2022-02/08/content_5672513.htm(vyhledáno dne 14. července 2023).

(27)  Dokument je k dispozici na adrese: https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/tz/art/2021/art_2960538d19e34c66a5eb8d01b74cbb20.html (vyhledáno dne 14. července 2023).

(28)  Podrobnosti viz internetové stránky CCMA: http://www.cncma.org/article/16231 a http://www.cncma.org/article/16893(vyhledáno dne 14. července 2023).

(29)  Viz internetové stránky CCMA: http://www.cncma.org/article/gyclfh/15525 (vyhledáno dne 14. července 2023).

(30)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy) https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income

(31)  Pokud se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(32)  https://www.globalpetrolprices.com/Brazil/

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze k stanovení běžné hodnoty použít domácí ceny v uvedených zemích.

(34)  https://www.ibge.gov.br/estatisticas/economicas/industria/9042-pesquisa-industrial-anual.html?=&t=destaques

(35)  https://www.gov.br/mme/pt-br/assuntos/secretarias/spe/publicacoes/boletins-mensais-de-energia

(36)  https://www.globalpetrolprices.com

(37)  Žádost o přezkum, s. 25; příloha 7.

(38)  Žádost o přezkum; příloha 12.

(39)  Žadatel odkazuje na odhady z Monitoru obchodních údajů (https://www.tradedatamonitor.com), které odpovídají údajům z databáze GTA, s přihlédnutím k omezením vysvětleným v 135. bodě odůvodnění.

(40)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/670/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU