(EU) 2024/493Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/493 ze dne 12. února 2024, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením č. 917/2011 (2) Rada uložila antidumpingové clo na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Nařízením (EU) 2017/2179 (3) Evropská komise po přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky.

(3)

Stávající sazby antidumpingového cla se pohybují v rozmezí 13,9 % až 32,0 % z dovozu pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, 32,0 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 69,7 % pro všechny ostatní společnosti v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podalo dne 30. června 2022 Evropské sdružení výrobců keramických obkládaček (CET) (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího keramické obkládačky ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 22. listopadu 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu keramických obkládaček pocházejících z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. července 2021 do 30. června 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v Číně a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce a uživatele o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostných surovin a chemikálií (dále jen „CCCMC“), sdružení zastupující mimo jiné výrobce dotčeného výrobku, požádala o slyšení u Komise, které se konalo dne 6. července 2023.

(10)

Připomínky k zahájení řízení předložila CCCMC.

(11)

Ta tvrdila, že odstavec 9 žádosti o přezkum odkazuje na seznam společností v příloze 1, která však v žádosti o přezkum chybí. Kromě toho tvrdila, že odstavec 14 žádosti o přezkum odkazuje na přílohu 25, která podrobně popisuje žádosti o anonymitu, ale že veřejně přístupná verze přílohy 25 nebyla k veřejně přístupné verzi žádosti o přezkum přiložena, a proto nebylo možné v tomto ohledu předložit připomínky. CCCMC rovněž tvrdila, že tyto chybné odkazy a neposkytnutí údajně klíčových informací nebo nedůvěrného shrnutí důvěrných informací vedly k bezprostřednímu porušení základních zásad antidumpingového práva a řízení a práv CCCMC na obhajobu. CCCMC proto tvrdila, že Komise neměla současný přezkum před pozbytím platnosti zahájit.

(12)

Komise poznamenává, že verze přílohy 1, která nemá důvěrnou povahu, byla přiložena k původně podané verzi žádosti o přezkum. Na základě tvrzení CCCMC však Komise do spisu, který nemá důvěrnou povahu, vložila samostatnou nedůvěrnou verzi přílohy 1 (opětovně) a přílohy 25 (6). Pokud jde o seznam zúčastněných společností i o žádosti o zachování anonymity, Komise po přezkoumání informací poskytnutých některými zúčastněnými společnostmi považovala tyto informace za důvěrné, neboť jejich zveřejnění by mohlo dotčeným společnostem způsobit vážnou újmu v hospodářské soutěži. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(13)

CCCMC napadla skutečnost, že Komise výrobcům v Unii zařazeným do vzorku poskytla anonymitu. V tomto ohledu CCCMC tvrdila, že pokud není zveřejněna totožnost těchto výrobců v Unii, je zúčastněným stranám znemožněno předložit smysluplné připomínky k reprezentativnosti vzorku výrobců v Unii nebo připomínky k mikroekonomickým ukazatelům týkajícím se zjištění újmy. Kromě toho CCCMC požadovala, aby žádosti výrobců zařazených do vzorku o zachování anonymity byly individuálně přezkoumány v souladu s čl. 19 odst. 1 základního nařízení.

(14)

Komise uvedla, že – jak bylo uvedeno v nedůvěrném spisu šetření – anonymita byla poskytnuta pouze těm společnostem, které prokázaly dobrý důvod a doložily riziko odvetných opatření. Důvěrné zacházení podle článku 19 základního nařízení bylo poskytnuto třem ze šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku. Udělení důvěrného zacházení s totožností navíc neovlivnilo možnost zúčastněných stran posoudit situaci výrobního odvětví Unie. Posouzení újmy provedené v oddíle 5 obsahuje všechny nezbytné ukazatele újmy a vysvětlení jejich zdrojů, včetně počtu společností a jejich zemí. Kromě toho je úředník pro slyšení v obchodních řízeních vždy na žádost zúčastněné strany k dispozici, aby přezkoumal důvěrnou povahu dokumentu a ověřil, jak byly tyto informace útvary Komise použity, a zaručil tak procesní práva zúčastněných stran. Tvrzení CCCMC týkající se anonymity byla proto zamítnuta.

(15)

CCCMC kritizovala, že se žádost o přezkum opírá o „Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“). Dále tvrdila, že zmíněná zpráva nesplňuje standard nestranných a objektivních důkazů, a zpochybnila přesnost informací obsažených v této zprávě vzhledem k tomu, že zpráva byla zveřejněna v roce 2017, zatímco šetření daného případu bylo zahájeno v listopadu 2022. CCCMC tvrdila, že zpráva nebere v potaz údajná narušení během období přezkumného šetření.

(16)

V této souvislosti Komise poznamenala, že čl. 2 odst. 6a písm. d) základního nařízení stanoví, že při podání žádosti o přezkum podle článku 11 základního nařízení může výrobní odvětví Unie pro účely šetření na ochranu obchodu vycházet z důkazů uvedených v pracovním dokumentu útvarů Komise o významných narušeních v hospodářství ČLR, pokud splňují standardy pro důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení, s cílem odůvodnit výpočet běžné hodnoty. Žadatelé se rovněž hojně opírali o zprávu odborné skupiny THINK!DESK (7), jejíž vypracování zadalo sdružení CET. Komise se proto domnívala, že žadatelé v žádosti o přezkum odvětví keramických obkládaček poskytli dostatečné důkazy, které odůvodňují zahájení tohoto přezkumu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(17)

CCCMC dále tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení se zdá být neslučitelný s antidumpingovou dohodou Světové obchodní organizace (ADA), protože i) v čl. 2.2 dohody WTO není žádný odkaz na pojem „podstatná zkreslení“, ii) ustanovení čl. 2 odst. 6a umožňuje použít pro výpočet běžné hodnoty údaje z vhodné reprezentativní země nebo mezinárodní ceny a iii) ustanovení čl. 2 odst. 6a je zřejmě v rozporu s článkem 2.2.1.1 ADA. V této souvislosti CCCMC odkazovala na judikaturu WTO, zejména na věc EU – bionafta (8), v níž bylo rozhodnuto, že pro stanovení početně zjištěných běžných hodnot musí orgány provádějící šetření použít náklady na výrobek, které výrobci nebo vývozci skutečně vynaložili.

(18)

Komise se domnívala, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky, jež má Evropská unie vůči WTO, a s judikaturou, kterou citovala CCCMC. Komise předně uvádí, že zpráva WTO o sporu EU – bionafta se netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Každopádně právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve sporu EU – bionafta, dovoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu.

(19)

CCCMC rovněž kritizovala odkaz na „13. pětiletý plán“ v žádosti o přezkum, který má prokazovat existenci podstatných zkreslení. „Pětileté plány“ považuje za orientační dokumenty vyjadřující politické názory týkající se budoucnosti, nikoli za zákony přijaté v rámci čínského právního systému. CCCMC se proto domnívala, že pětiletý plán není pro šetření relevantní.

(20)

Jak je podrobně analyzováno ve zprávě, zejména v oddíle 4.3.1 Závaznost plánů, Komise považovala čínské pětileté plány za plně závazné na základě jejich povahy a prováděcí povinnosti, jak je stanoveno přímo v plánech a v základním zákoně místních lidových kongresů a místních lidových vlád Čínské lidové republiky (9).

(21)

CCCMC analyzovala údaje o dovozu a ukazatele újmy, které byly k dispozici v žádosti o přezkum (tj. do konce roku 2021), a dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie není ve zranitelné nebo nestabilní situaci. Dále tvrdila, že vývoz z Číny do Unie se během platnosti antidumpingových opatření snížil v souvislosti s klesající čínskou kapacitou, výrobou a vývozem, a tudíž je tento pokles vývozu trvalé povahy a nejsou zde známky pravděpodobnosti, že by újma pokračovala nebo se opakovala, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(22)

Na základě analýzy všech informací obsažených v žádosti o přezkum, včetně čínské volné kapacity, která více než čtyřnásobně převyšuje spotřebu Unie, opatření uložených jinými zeměmi vůči dovozu z ČLR, pravděpodobného cenového podbízení ze strany čínského dovozu a čínských vývozních cen do třetích zemí, které jsou nižší než domácí ceny Unie, měla Komise za to, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření v souladu s čl. 5 odst. 3 základního nařízení. Aspekty uvedené v 21. bodě odůvodnění byly v průběhu šetření plně přezkoumány. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(23)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací CCCMC tvrdila, že přílohy žádosti byly uspořádány zavádějícím způsobem, a proto byla kvalita žádosti špatná, což mělo Komisi teoreticky zabránit v zahájení šetření.

(24)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, v návaznosti na konkrétní tvrzení CCCMC týkající se některých příloh a aby objasnila obavy CCCMC, vložila Komise do spisu, který nemá důvěrnou povahu, samostatnou nedůvěrnou verzi přílohy 1 a 25. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(25)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(26)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum. Tento vzorek tvořilo šest výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby, přičemž zohlednila zeměpisné rozložení a také velkou roztříštěnost odvětví keramických obkládaček.

(27)

V předchozích šetřeních týkajících se dumpingového dovozu keramických obkládaček (10) dospěla Komise k závěru, že odvětví keramických obkládaček je značně roztříštěné. Aby se zajistilo, že v analýze újmy nebudou převažovat výsledky velkých společností a že bude náležitě zohledněna situace malých a středních výrobců, kteří dohromady představují významný podíl výroby v Unii, rozhodla se Komise stanovit tři kategorie výrobců na základě ročního objemu výroby:

(28)

Jak se během tohoto šetření potvrdilo, výrobní odvětví Unie zůstalo značně roztříštěné, přičemž malí a střední výrobci představovali v období šetření přibližně polovinu výroby v Unii. Komise se proto domnívala, že by v tomto šetření měla být zohledněna také roztříštěnost výrobního odvětví Unie. Rozhodla se proto použít stejnou metodiku výběru vzorku jako v předchozích šetřeních a usoudila, že by ve vzorku měly být zastoupeny všechny kategorie výrobců.

(29)

Předběžný vzorek tvořilo šest výrobců v Unii: dva velcí výrobci, dva střední výrobci a dva malí výrobci. Aby se zohlednily různé situace, které se mohou v Unii vyskytnout v jednotlivých členských státech, vzala Komise při výběru vzorku v úvahu také zeměpisné rozložení. Výrobci zařazení do vzorku se nacházeli v Itálii, Polsku, Španělsku, Portugalsku a Německu. Vzorek tudíž zahrnoval členské státy, v nichž se uskutečňovalo přibližně 95 % výroby. Komise se proto domnívala, že použitá metodika zajišťuje reprezentativnost vzorku pro výrobu v Unii jako celek, a je tudíž v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(30)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému výběru vzorku vyjádřily v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení. Jeden výrobce v Polsku a jeden v Itálii, kteří byli zařazeni do vzorku, informovali Komisi, že nemohou poskytnout odpověď na dotazník. Následně Komise nahradila tyto společnosti jinými výrobci ze stejných zemí, podobné velikosti a ve stejné kategorii významnosti. Tyto společnosti byly dalšími největšími společnostmi podle výše uvedené metodiky. Revize vzorku byla oznámena zúčastněným stranám.

(31)

Revidovaný vzorek po těchto změnách představoval přibližně 7 % celkové odhadované výroby v Unii a téměř 10 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie. Komise měla za to, že konečný vzorek je reprezentativní z hlediska celkové výroby a prodeje v Unii a zeměpisného rozložení a že zohledňuje roztříštěnost výrobního odvětví Unie.

(32)

CCCMC vznesla připomínky k prozatímnímu vzorku výrobců v Unii. CCCMC chápala, že Komise musela provést revizi vzorku, ale tvrdila, že měla použít postup uvedený v článku 18 základního nařízení.

(33)

Komise uvedla, že v případě nedostatečné spolupráce jednoho ze subjektů zařazených do vzorku, která může podstatně ovlivnit výsledek šetření, může být v souladu s čl. 17 odst. 4 základního nařízení proveden nový výběr. Teprve tehdy, je-li spolupráce ve významné míře stále nedostatečná nebo pokud z časových důvodů nelze vybrat nový reprezentativní vzorek, „použijí se příslušná ustanovení článku 18“. Vzhledem k tomu, že na úpravu vzorku byl dostatek času, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(34)

CCCMC rovněž tvrdila, že vzorek představující přibližně 7 % výroby v Unii a přibližně 10 % prodeje není dostatečně reprezentativní, protože mohl zvýšit možnost, že jsou porovnávány odlišné výrobky na straně EU a Číny. V této souvislosti se CCCMC odvolávala na zprávu Odvolacího orgánu ve věci Fasteners (DS397) (11), přičemž tvrdila, že metodika Komise v současném přezkumu není slučitelná s pravidly WTO.

(35)

Revidovaný vzorek byl velmi podobný původnímu vzorku, pokud jde o pokrytí výroby a prodeje, a shodný, pokud jde o zeměpisné pokrytí. Komise dále opakuje, že při výběru vzorku zohlednila vysoce roztříštěnou povahu výrobního odvětví Unie, což znamená, že zvýšení počtu společností zařazených do vzorku na osm, a dokonce ani na deset společností by podstatně nezvýšilo procentní podíl výroby nebo prodeje ve vzorku. Kromě toho bylo množství čínského dovozu na trh Unie velmi nízké a ceny tohoto prodeje nebyly srovnávány s prodejními cenami výrobního odvětví Unie. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(36)

Komise uvedla, že tato zpráva se týká vyloučení části výrobního odvětví z definice výrobního odvětví Unie. V tomto případě Komise nevyloučila společnosti z definice výrobního odvětví Unie. Proto nemá tato zpráva na současný přezkum žádný vliv. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(37)

CCCMC rovněž uvedla, s odkazem na přezkum před pozbytím platnosti v případě některých plastových pytlů a sáčků z Číny a Thajska (12) v roce 2012, že pokud vzorek představuje pouze nízké procento celkové výroby v Unii a objemu prodeje v Unii a pokud od spolupráce odstoupí další výrobci v Unii zařazení do vzorku, může Komise rozhodnout, že přezkum před pozbytím platnosti by měl být ukončen.

(38)

Zmíněné šetření bylo ukončeno z důvodu nízké spolupráce, neboť nebylo možné sestavit reprezentativní vzorek výrobců v Unii. Při současném šetření spolupracovalo 30 společností představujících přibližně 40 % výroby v Unii, které v rámci žádosti o přezkum předložily údaje použité pro výběr vzorku. To vedlo k sestavení reprezentativního vzorku, jak je vysvětleno v 35. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(39)

Během slyšení, které se konalo dne 6. července 2023, CCCMC zopakovala svá tvrzení týkající se použití článku 18 na nespolupracující výrobce v Unii a nízké úrovně zastoupení výrobců v Unii zařazených do vzorku, jak je uvedeno ve 32. a 34. bodě odůvodnění. Poukázala rovněž na nejednotné zacházení, pokud jde o použití článku 18 na nespolupracující čínské výrobce a výrobce v Unii, a na důsledek, že analýza újmy provedená Komisí nebude založena na hlavním podílu na celkové výrobě v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(40)

Komise se tvrzením týkajícím se rovného zacházení s výrobci v Unii a čínskými výrobci zabývala v 67. bodě odůvodnění. Kromě toho, jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění, Komise plně dodržela čl. 17 odst. 4 základního nařízení, když nepoužila článek 18 na nespolupracující výrobce v Unie, a jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění, revidovaný vzorek výrobců v Unii, jejž Komise sestavila, byl stejně reprezentativní jako původní vzorek. Kromě toho se „výrobním odvětvím Unie“ v daném případě rozumí výrobci obdobných výrobků v Unii jako celek, a nikoli „ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků v Unii“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Odkaz na tuto druhou část čl. 4 odst. 1 byl proto nepoužitelný a tvrzení bylo zamítnuto.

(41)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací CCCMC tvrdila, že dva výrobci v Unii odstoupili z procesu výběru vzorku proto, aby ovlivnili zjištění o újmě. CCCMC rovněž zopakovala argumenty z 32. a 34. bodu odůvodnění, tzn. nízkou reprezentativnost a to, že na jejich situaci by se měl použít článek 18. V tomto ohledu CCCMC odkázala na spor WTO: Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření vztahující se na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli z Číny (DS 397).

(42)

Jak je vysvětleno ve 33. bodě odůvodnění, v souladu s čl. 17 odst. 4 základního nařízení může být proveden nový výběr a „příslušná ustanovení článku 18“ se použijí pouze tehdy, pokud je spolupráce ve významné míře stále nedostatečná nebo pokud z časových důvodů nelze vybrat nový reprezentativní vzorek.

(43)

V tomto případě byla Komise schopna sestavit vzorek, který byl velmi podobný původnímu vzorku, pokud jde o pokrytí výroby a prodeje, a shodný, pokud jde o zeměpisné pokrytí. Dále jsou tvrzení CCCMC pouhou spekulací. Výrobci v Unii své odstoupení z procesu výběru vzorku věrohodně odůvodnili a tato odůvodnění byla vložena do nedůvěrného spisu šetření. Kromě toho, jak je uvedeno v 240. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že zjištěná podstatná újma nebyla způsobena čínským dovozem. Toto tvrzení tedy evidentně nemá žádný smysluplný dopad na výsledek šetření.

(44)

V připomínkách po poskytnutí konečných informací CCCMC dále tvrdila, že jelikož konečný vzorek výrobců v Unii vybraný Komisí představoval pouze 7 % výroby v Unii, měl pro účely objektivní analýzy újmy nízkou reprezentativnost.

(45)

Jak je vysvětleno v 35. bodě odůvodnění, vzorek byl vybrán v souladu se základním nařízením a podle vhodné metodiky. Kromě toho měla metodika vybrat největší reprezentativní objem výroby a prodeje, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(46)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(47)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl požadované informace a nesouhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k tomu Komise rozhodla, že výběr vzorku není vhodný.

(48)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce / výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce / výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(49)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. Tři z těchto společností vyplnily formulář týkající se výrobních faktorů. Vzhledem k tomu, že dovoz od těchto společností byl nízký a představoval méně než 5 % celkového dovozu keramických obkládaček popsaných v 63. bodě odůvodnění a 0,6 % celkové čínské výroby během období přezkumného šetření, nebyl považován za reprezentativní.

(50)

Vzhledem k nedostatečné úrovni spolupráce se Komise rozhodla, že šetření neomezí na přiměřený počet stran pomocí vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(51)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(52)

Navzdory nízké reprezentativnosti čínských výrobců, kteří předložili odpovědi v souvislosti s výběrem vzorku, se Komise obrátila na těchto pět vyvážejících výrobců, aby zjednodušenou formou poskytli dodatečné informace týkající se jejich prodeje na domácím trhu, vývozu do třetích zemí a vývozu do Unie, jakož i přehled výrobních faktorů, které mohou být použity pro šetření. Nebyly obdrženy žádné odpovědi.

(53)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku a od žadatele, Evropského sdružení výrobců keramických obkládaček (CET).

(54)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii a obchodníci, kteří jsou s nimi ve spojení, a žadatel

(55)

Výrobce zařazený do vzorku Steuler Fliesen Produktion GmbH byl součástí skupiny společností, která byla v posuzovaném období reorganizována. V rámci této reorganizace převzala společnost Steuler Fliesen Produktion GmbH výrobní aktiva jiného subjektu skupiny, společnosti Steuler Fliesen GmbH. Údaje týkající se společnosti Steuler Fliesen GmbH a obchodníka, který je s ní ve spojení, společnosti Team Steuler GmbH, byly proto zahrnuty do odpovědi na dotazník společnosti Steuler Fliesen Produktion GmbH, aby byla poskytnuta úplná a smysluplná odpověď za celé posuzované období. Údaje týkající se těchto dvou dalších společností byly rovněž předmětem ověření na místě.

(56)

Dne 24. listopadu 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(57)

Všechny připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zváží a ve vhodných případech zohlední.

(58)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to glazované a neglazované keramické dlaždice a obkládačky, obkládačky pro krby nebo stěny; glazované a neglazované glazované a neglazované keramické mozaikové kostky a podobné výrobky, též na podložce, v současnosti kódů KN 6907 21 00, 6907 22 00, 6907 23 00, 6907 30 00 a 6907 40 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(59)

Keramické obkládačky se používají zejména ve stavebnictví k pokrývání stěn a podlah.

(60)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky.

(61)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(62)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(63)

Během období přezkumného šetření poklesl dovoz keramických obkládaček z ČLR na velmi nízkou úroveň. Podle databáze Comext představoval dovoz keramických obkládaček z ČLR v období přezkumného šetření 0,3 % trhu Unie, v porovnání s 6,5% podílem na trhu během původního šetření a 1,7 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutních číslech činil dovoz z ČLR do Unie 2,34 milionu m2 ve srovnání s 15,0 milionu m2 během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a 66,0 milionu m2 během původního šetření.

(64)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, pět vývozců/výrobců z ČLR, kteří předložili odpověď na výběr vzorku, představovalo nízké procento dovozu dotčeného výrobku z Číny, a dokonce nízké procento výroby dotčeného výrobku v Číně, a nemohlo být považováno za reprezentativní pro celkový dovoz z Číny. Komise proto informovala orgány ČLR a zúčastněné strany, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR.

(65)

Jak je uvedeno ve 52. bodě odůvodnění, Komise se obrátila na pět vyvážejících výrobců / výrobců, kteří předložili odpověď na výběr vzorku, aby poskytli dodatečné informace týkající se jejich prodeje na domácím trhu a vývozu do třetích zemí, vývozu do Unie a výrobních faktorů, ale žádná ze společností tyto informace neposkytla.

(66)

Komise obdržela od CCCMC tvrzení týkající se použití článku 18. CCCMC tvrdila, že úroveň reprezentativnosti výrobního odvětví Unie je rovněž velmi nízká, neboť vzorek výrobců v Unii představuje méně než 7 % výroby v Unii a dva z původně zařazených výrobců od spolupráce odstoupili, což však nevedlo k použití článku 18 na výrobce v Unii. CCCMC se proto domnívala, že Komise nezachází se všemi zúčastněnými stranami stejným způsobem.

(67)

V této souvislosti Komise připomněla, že výrobci v Unii, kteří představují 40 % celkové výroby keramických obkládaček v Unii, podpořili žádost o přezkum a předložili informace v souvislosti s posouzením reprezentativnosti stávajícího šetření. To byl dostatečný základ pro výběr reprezentativního vzorku. Jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění, výrobci v Unii vybraní do konečného vzorku představovali přibližně 7 % odhadované celkové výroby v Unii a téměř 10 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie. Tento vzorek byl vybrán z velkého počtu spolupracujících výrobců v Unii a byl považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie v tomto vysoce roztříštěném sektoru. Naproti tomu odpovědi na výběr vzorku předložilo pouze pět vyvážejících výrobců / výrobců, což představuje pouze 4,63 % čínského vývozu do EU, 0,24 % odhadovaného objemu výroby v ČLR, 1,2 % odhadovaného objemu domácího prodeje a 0,7 % objemu prodeje do zbytku světa. Pouze tři z pěti vyvážejících výrobců poskytli požadované informace o svých výrobních faktorech a poté přestali spolupracovat. Vzhledem k nedostatečné úrovni spolupráce proto Komise zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě dostupných údajů. Naproti tomu, jak je uvedeno ve 30. bodě odůvodnění, Komise sestavila prozatímní vzorek výrobců v Unii a nahradila dva výrobce ve vzorku jinými spolupracujícími výrobci v Unii, aby zajistila reprezentativnost konečného vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Na základě těchto skutečností byl proto učiněn závěr, že situace týkající se spolupráce výrobců a vývozců z ČLR nebyla srovnatelná se situací výrobců z EU, a proto nebyla porušena zásada rovného zacházení. Na základě výše uvedených skutečností Komise toto tvrzení zamítla.

(68)

CCCMC rovněž tvrdila, že Komise nesprávně použila článek 18 základního nařízení, neboť zaměnila pojmy „nedostatečná spolupráce“ a „úroveň spolupráce“.

(69)

Komise připomíná, že na ČLR použila článek 18, protože objem dovozu výrobců, kteří předložili odpověď na výběr vzorku, byl velice nízký, a proto nebyl reprezentativní pro dovoz z ČLR do EU. Kromě toho, jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, výroba, domácí prodej a prodej do zbytku světa těchto pěti společností představovaly zanedbatelnou část celkového objemu čínské výroby a prodeje. Komise dále požádala pět čínských vyvážejících výrobců o poskytnutí dodatečných informací týkajících se jejich prodeje na domácím trhu a vývozu do třetích zemí a Unie, přičemž žádný z nich požadované informace neposkytl. Vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn žádný další spolupracující vyvážející výrobce, dospěla Komise k závěru, že v důsledku nízké a nereprezentativní spolupráce ve fázi šetření zaměřeného na výběr vzorku čínští výrobci / vyvážející výrobci při šetření spolupracovali nedostatečně.

(70)

Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření dovoz keramických obkládaček z ČLR prakticky přestal existovat, a proto tento zanedbatelný objem nemohl být základem pro pokračování dumpingu. Komise tedy analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu v následujícím oddíle.

(71)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, přitažlivost trhu Unie a vývozní ceny do třetích zemí a opatření uložená jinými zeměmi, jakož i možná absorpční kapacita trhů třetích zemí v důsledku platných antidumpingových opatření.

(72)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, dovoz pěti vyvážejících výrobců / výrobců, kteří se přihlásili v rámci výběru vzorku, představoval méně než 5 % (konkrétně 4,63 %) celkového dovozu keramických obkládaček z ČLR do Unie, a proto nebyl považován za reprezentativní. Kromě toho, jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, výroba, domácí prodej a prodej do zbytku světa těchto pěti společností představovaly zanedbatelnou část celkového objemu čínské výroby a prodeje. Komise proto informovala orgány ČLR, že spolupráce není považována za dostatečnou a že Komise může použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se vyvážejících výrobců v ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(73)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, které byly řádně aktualizovány, pokud byly k dispozici, a na informacích získaných od zúčastněných stran v průběhu šetření (konkrétně od žadatele a jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku) a informací z jiných veřejně dostupných zdrojů, zejména z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (13) a z dokumentu „Přehled fungování keramického a sanitárního průmyslu v roce 2022 a výhled na rok 2023“ (14) (dále jen „Zpráva o čínském odvětví keramiky z roku 2022“). Tento poslední zdroj byl zmíněn na slyšení uspořádaném na žádost CCCMC a je volně dostupný na internetu.

(74)

Žadatel poskytl odhady výroby a výrobní kapacity keramických obkládaček v ČLR. Tyto odhady vycházejí ze zprávy odborné skupiny THINK!DESK (15), jejíž vypracování zadalo sdružení CET.

(75)

Na základě této zprávy představuje ČLR největšího světového výrobce keramických obkládaček. Celková výroba v roce 2021 se odhaduje na přibližně 9 miliard m2, což představuje zhruba 50 % celosvětové výroby.

(76)

Zpráva odhaduje celkovou výrobní kapacitu v ČLR v roce 2021 na 12,3 miliardy m2 (což znamená pokles ve srovnání s výrobní kapacitou 13,6 miliardy m2 v roce 2018). Podle zprávy v únoru 2022 koncentrace odvětví obkládaček pokračovala, což vedlo k postupné konsolidaci čínského odvětví keramiky na menší počet, ale nákladově efektivnějších velkoobjemových výrobců. Zpráva odhaduje celkovou výrobu v ČLR na přibližně 9 miliard m2 v roce 2021, což znamená, že odhadovaná volná kapacita pro rok 2021 činila 3,3 miliardy m2. Vzhledem k tomu, že spotřeba Unie v období přezkumného šetření činila 848,4 milionu m2, představovala čínská volná kapacita přibližně 3,9násobek spotřeby Unie, jak je uvedeno v tabulce 2 níže.

(77)

Komise rovněž vypočítala volnou kapacitu keramických obkládaček v ČLR během období přezkumného šetření na základě Zprávy o čínském odvětví keramiky z roku 2022. Podle této zprávy se národní kapacita zvýšila z 12,32 miliardy m2 v roce 2020 na 12,56 miliardy m2 v roce 2022. Za efektivní kapacitu však bylo považováno pouze 10 miliard m2, zbytek nebyl schopen uspokojit potřeby výrobního prostředí kvůli zastaralému vybavení, které již nesplňovalo výrobní a politické požadavky. Vzhledem k objemu výroby 7,31 miliardy m2 v roce 2022, jak je uvedeno v této zprávě, to vedlo ke skutečné volné kapacitě 2,69 miliardy m2. Na základě tohoto výpočtu byla čínská volná kapacita stále více než trojnásobkem spotřeby Unie na volném trhu.

(78)

CCCMC ve svém podání uvedla, že kapacita čínského odvětví keramických obkládaček se mezi lety 2015 až 2020 snížila přibližně o 45 % a v období přezkumného šetření byla mnohem menší než v roce 2011, kdy byla na dovoz z Číny uvalena opatření. CCCMC se domnívala, že toto snížení bylo způsobeno přísnějšími předpisy v oblasti životního prostředí a normami na spotřebu energie a také zvýšenými náklady na suroviny. Dále uvedla, že tak vysoké číslo znamená, že v případě ukončení platnosti opatření nedojde k žádné zásadní změně čínského vývozu do Unie.

(79)

Komise již v posouzení čínské kapacity a volné kapacity tento pokles o 45 % zohlednila. I když se výrobní kapacita snížila, jak je popsáno v 76. bodě odůvodnění, Čína zůstala největším výrobcem keramických obkládaček se značnou výrobní kapacitou a mnohem větší volnou kapacitou, než je celkový trh Unie.

(80)

Přebytek výrobních kapacit je pobídkou k vývozu za dumpingové ceny. Je rovněž zřejmé, že čínští vývozci musí využít všech stávajících možností ke zvýšení výroby, aby mohli plně využívat významných investic do poklesu emisí CO2 a spotřeby energie, které realizovali v souvislosti s již instalovanými kapacitami. Nejzřetelnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je proniknout na jakýkoli otevřený trh kdekoli po světě a velmi pravděpodobně za dumpingové ceny, jako je tomu v případě současného šetření.

(81)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají značné volné kapacity, které by pravděpodobně využili k vývozu keramických obkládaček za dumpingové ceny do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(82)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci zvýšili prodej na vývoz za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k zanedbatelné úrovni čínského dovozu do Unie, jak je popsáno ve 49. bodě odůvodnění, Komise analyzovala množství a úroveň cen čínského vývozu na trhy třetích zemí a porovnala ceny s početně zjištěnou běžnou hodnotou.

(83)

Unijní trh s keramickými obkládačkami v množství 850 milionů m2 je jedním z největších trhů na světě. Kromě toho, jak je uvedeno v tabulce 2, spotřeba dotčeného výrobku v Unii se mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 5 %. To ukazuje, že spotřeba v Unii zůstává silná a že trh Unie je díky své velikosti stále přitažlivý.

(84)

Komise pro představu o pravděpodobných cenách pro Unii v případě neexistence opatření uvedla, že ceny celkového vývozu pocházejícího z Číny podle Zprávy o čínském odvětví keramiky z roku 2022 činily 6,82 USD v roce 2021 a 8,54 USD v roce 2022. Nárůst v roce 2022 byl ve zprávě popsán jako důsledek zvýšených nákladů na suroviny a energie.

(85)

Na základě informací z databáze GTA a Zprávy o čínském odvětví keramiky z roku 2022 byla ČLR v období přezkumného šetření největším světovým vývozcem keramických obkládaček. Navzdory antidumpingovým opatřením uloženým v Unii a několika dalších zemích, jak je dále popsáno ve 173. bodě odůvodnění, představoval čínský vývoz více než 25 % celosvětového vývozu.

(86)

Před zavedením opatření v letech 2007 až 2010 představoval čínský dovoz v průměru přibližně 65 milionů m2 ročně. Kromě opatření uložených na čínský dovoz, která jsou předmětem tohoto přezkumu, byla antidumpingová opatření uložena na dovoz keramických obkládaček z ČLR mnoha dalšími třetími zeměmi, jak je vysvětleno ve 173. bodě odůvodnění, což čínským vyvážejícím výrobcům ztěžuje vývoz na tyto trhy a dále zvyšuje přitažlivost trhu Unie, na který může být tento vývoz přesměrován.

(87)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců a čínské vlády určila Komise běžnou hodnotu na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dalších snadno dostupných informací, jak je vysvětleno v následujícím oddíle.

(88)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(89)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(90)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k dostupným důkazům může být nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách, a na základě informací uvedených v žádosti o přezkum navrhla v tomto ohledu Thajsko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(91)

Dne 30. června 2023 informovala Komise v poznámce ke spisu zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro stanovení běžné hodnoty (‘dále jen „poznámka“’), přičemž jako reprezentativní země bylo uvedeno Thajsko. Rovněž informovala zúčastněné strany, že na základě dostupných informací stanoví prodejní, režijní a správní náklady pro společnost Sosuco Ceramic Co LTD, výrobce přezkoumávaného výrobku v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(92)

V poznámce Komise představila hlavní výrobní faktory. Kromě těchto výrobních faktorů Komise rovněž připočetla režijní náklady, jak je vysvětleno ve 158. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že současné šetření je přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a nevyžaduje přesný výpočet dumpingového rozpětí, ale spíše stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, měla Komise za to, že by se v tomto případě mohla při výpočtu běžné hodnoty výjimečně zaměřit na hlavní výrobní činitele. Kromě toho, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, byl dovoz dotčeného výrobku z ČLR během období přezkumného šetření zanedbatelný. Početně zjištěná běžná hodnota se tedy použije pouze pro srovnání s čínskou vývozní cenou do třetích zemí.

(93)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců a čínské vlády, jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění, určila Komise běžnou hodnotu na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, informací o výrobních faktorech jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku a dalších snadno dostupných informací, jak je vysvětleno v následujícím oddíle.

(94)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(95)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(96)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(97)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví keramiky v ČLR (16)Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(98)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (17). Komise dospěla zejména k závěru, že v odvětví keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní nejenže přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (18), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (19). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (20). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (21). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví keramiky ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (22), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (23).

(99)

Stejně jako v předchozím šetření týkajícím se odvětví keramiky v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti o přezkum, jakož i ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Uvedená analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(100)

Žádost o přezkum se v tomto případě týkala zprávy, zejména kapitoly o keramice. Tvrzení o zkreslení v žádosti o přezkum se navíc obecně zakládalo na závěrečné zprávě odborné skupiny Think!Desk (dále jen „zpráva Think!Desk“) ze dne 11. května 2022 nazvané „Narušení trhu v čínském průmyslu architektonické keramiky“, která poskytuje aktualizované informace doplňující zprávu Komise. Žádost o přezkum poukazuje zejména na zásahy čínské vlády do odvětví architektonické keramiky a na vazby mezi společnostmi a čínskou vládou a Komunistickou stranou Číny, jak je popsáno v kapitolách 2 a 4 zprávy Think!Desk, která analyzuje zásahy vlády Čínské lidové republiky. Žádost o přezkum rovněž poukazuje na dalekosáhlé místní požadavky a plánování (kapitola 3 zprávy Think!Desk), jakož i na přístup k preferenčním půjčkám (kapitola 5), preferenční daňové politiky (kapitola 6) a širokou škálu vládních dotací (kapitola 7). V žádosti o přezkum jsou uvedeny rozsáhlé příklady čínských zásahů do odvětví architektonické keramiky na všech úrovních, jak je popsáno ve zprávě Think!Desk (24).

(101)

V žádosti o přezkum byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Žadatel zejména uvedl, že čínská vláda řídí odvětví keramických obkládaček prostřednictvím těchto opatření:

(102)

Žadatel tedy v žádosti o přezkum zaujal stanovisko, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Proto se žadatel domnívá, že v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(103)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(104)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy v odvětví keramiky, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nedostatečně spolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Čínské odvětví keramických obkládaček je značně roztříštěné a zahrnuje velké množství malých a středních podniků, proto je obtížné vyvodit obecné závěry o vlastnických strukturách v tomto odvětví. Během šetření však Komise zjistila existenci osobních vazeb v řadě jednotlivých podniků. Například zakladatelská listina společnosti Everjoy Health Group obsahuje následující ustanovení: „Článek 12 Společnost zakládá organizace Komunistické strany a vykonává stranickou činnost v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny. Společnost poskytuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (31).“ Také výroční zpráva za rok 2022 zmiňuje, že někteří členové představenstva, včetně „nezávislých členů představenstva“, jsou členy stranického výboru (32).

(105)

Rovněž zakladatelská listina společnosti Guangdong Dongpeng Holdings Co. Ltd. uvádí následující: „Článek 11 Společnost zakládá organizace Komunistické strany a vykonává stranickou činnost v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny. Společnost poskytuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (33).“ Během šetření bylo rovněž zjištěno, že mezi vedením společnosti a Komunistickou stranou Číny existují osobní vazby (34).

(106)

Také výroční zpráva společnosti Huida Sanitary Ware Co., Ltd. za rok 2021 potvrzuje, že mezi vedením společnosti a Komunistickou stranou Číny existují osobní vazby (35).

(107)

Na webových stránkách skupiny Mona Lisa Group je pak vysvětlena přítomnost strany v tomto podniku: „V průběhu let se stranická pobočka společnosti Mona Lisa Group zaměřila na integraci a společné budování strany spolu s podniky, prozkoumala také pracovní metodu založenou na charakteristikách podniku, aby zajistila budování strany se silnými základy, hlubokou transformaci a vrcholné vedení, hluboce propojila rudou kulturu s podnikovou kulturou, zajistila vedení četných reformních projektů, zajistila, aby rudá síla byla hluboce zakotvena ve všech aspektech výzkumu a vývoje, výroby, marketingu a řízení podniku, neustále zlepšovala podnikovou kulturu a zajistila komplexní vedení inovací a modernizace podniku. (36)“ Výroční zpráva skupiny Mona Lisa za rok 2022 navíc potvrzuje, že různí členové představenstva jsou členy Komunistické strany Číny, přičemž jeden z nich je zástupcem tajemníka stranického výboru (37).

(108)

Kromě toho v odvětví keramických obkládaček existují diskriminační politiky zvýhodňující domácí výrobce nebo jinak ovlivňující trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ve 14. plánovacím cyklu již neexistují plány věnované konkrétním produktům, ale plány na národní úrovni sdružují různé typy produktů. Odvětví keramických obkládaček je obecněji zahrnuto do 14. pětiletého plánu pro suroviny, neboť patří do širší kategorie stavebních materiálů. Kromě toho v září 2022 vydala Čínská federace stavebních materiálů, pověřená čínským ministerstvem průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“), Pokyny pro rozvoj odvětví stavebních materiálů v období 14. pětiletého plánu (38). 14. pětiletý plán pro suroviny a pokyny poskytují instrukce na ústřední úrovni pro rozvoj odvětví stavebních materiálů z mnoha hledisek. Kromě toho se na odvětví keramických obkládaček zaměřují také ustanovení Poradního stanoviska k podpoře vysoce kvalitního rozvoje lehkého průmyslu z roku 2022.

(109)

14. pětiletý plán pro suroviny identifikuje následující problémy v oblasti dodávek surovin v Číně: „[p]řetrvává nadměrný přebytek výrobků střední a nižší třídy, zatímco výrobků vyšší třídy je nedostatek; autonomní a kontrolovatelná úroveň klíčových technologií a zařízení klíčových materiálů není vysoká; realizace ekologického a nízkouhlíkového rozvoje zůstává náročným úkolem; […] a schopnost zajistit kritické strategické zdroje zůstává nedostatečná (39).“ Plán zároveň stanovuje následující cíle: „Do roku 2025 se výrazně zvýší schopnost odvětví surovin zajistit a vést kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu (40).“ Proto bude čínská vláda ve 14. plánovacím cyklu řídit rozvoj odvětví surovin, včetně keramických obkládaček, aby byl v souladu s vládními cíli, a nenechá jej rozvíjet se podle tržních sil.

(110)

Pokud jde o financování zajišťující realizaci, plán uvádí, že „k podpoře velkých projektů uvedených v plánu budou plně využity stávající kanály financování“ a že „[vláda] prohloubí spolupráci mezi průmyslovým a finančním odvětvím a využije úlohu národní platformy pro spolupráci průmyslového a finančního odvětví, aby poskytla silnou podporu projektům v souladu s plánem prostřednictvím finančních služeb a kapitálových investic (41)“. Finanční instituce jsou vyzývány, aby poskytovaly komplexní služby surovinovým podnikům, které provádějí fúze a reorganizace, jakož i transformaci a modernizaci (42).

(111)

Poradní stanovisko obsahuje obvyklé formulace o stanovení rozvojových cílů: „[…] do roku 2025 se výrazně zlepší komplexní síla lehkého průmyslu, podíl lehkého průmyslu na hrubé průmyslové produkci bude v podstatě stabilní, bude zřejmý účinek rozšiřování domácí poptávky a podpory spotřeby a zvýší se schopnost sloužit budování nového modelu rozvoje a podporovat kvalitní hospodářský a sociální rozvoj.“ (43) Kromě toho by v období 14. pětiletého plánu mělo tempo růstu přidané hodnoty lehkého průmyslu odpovídat průměrnému tempu růstu národní průmyslové přidané hodnoty, ziskové rozpětí klíčových průmyslových odvětví a podíl hlavních výrobků na mezinárodním trhu by měly zůstat v zásadě stabilní a měla by se výrazně zlepšit kvalita a efektivita.

(112)

Důležité je, že poradní stanovisko předpokládá posílení politiky fiskální a finanční podpory. Od finančních institucí se konkrétně očekává, že „přijdou s inovativními finančními službami a produkty, zvýší podporu technologické transformace a vědeckých a technologických inovací podniků lehkého průmyslu (44) “. Místní samosprávy jsou mezitím vyzývány, aby zlepšily příslušné podpůrné politiky podle potřeb rozvoje místního lehkého průmyslu a zvýšily rozvojový potenciál.

(113)

Poradní stanovisko požaduje, aby místní úřady odpovědné za toto odvětví „posílily celkovou koordinaci, posílily řízení procesů a odváděly dobrou práci při provádění“. Kromě toho má průmyslové sdružení obvyklým způsobem působit jako „most mezi vládou a podniky, posilovat sledování provádění těchto [poradních] stanovisek [a] vést podniky k posílení budování systémů sebekázně a úvěruschopnosti (45) .“ Souhrnně lze říci, že z poradních stanovisek vyplývá, že vláda řídí rozvoj lehkého průmyslu, včetně odvětví keramiky.

(114)

Zatímco plány na národní úrovni stanovují spíše obecné cíle a úkoly, metodické dokumenty na místní úrovni jsou mnohem podrobnější. Jako příklad lze uvést 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu stavebních materiálů v provincii Šan-tung (dále jen „plán pro Šan-tung“), který dne 17. listopadu 2021 zveřejnilo ministerstvo průmyslu a informačních technologií provincie Šan-tung a který obsahuje řadu konkrétních cílů, jichž má být dosaženo do konce 14. plánovacího období. Plán pro Šan-tung rovněž stanoví podrobné kvantitativní cíle, které nejsou zahrnuty ve 14. pětiletém plánu pro suroviny. Plán pro Šan-tung předpokládá, že „do roku 2025 dosáhne produkce odvětví stavebních materiálů hodnoty 700 miliard CNY, produkce deseti největších podniků v oblasti stavebních materiálů bude tvořit 30 % hodnoty celkového průmyslu, bude vybudován jeden podnik na úrovni 100 miliard a pět průmyslových klastrů na úrovni 10 miliard […]“.

(115)

Plán pro Šan-tung rovněž určuje priority rozvoje odvětví stavební keramiky. Jeho cílem je posílit vybrané základny pro výrobu stavební keramiky a podpořit výstavbu řady inovačních demonstračních parků. Klíčové podniky v oblasti stavební keramiky jsou dále vybízeny k zavedení systému řízení kvality podnikové značky. Jako priority rozvoje odvětví stavební keramiky jsou uvedeny také podpora používání nových technologií a postupů a vývoj nové keramiky a funkční keramiky.

(116)

Jedním z klíčových úkolů odvětví stavebních materiálů v Šan-tungu je posílit mezinárodní konkurenceschopnost podniků v tomto odvětví. Za tímto účelem plán pro Šan-tung stanoví „prohloubit hospodářskou a obchodní spolupráci v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, […] aktivně rozšířit zahraniční obchod, zaměřit se na podporu vývozu […] stavební keramiky, […] podpořit silné podniky vyrábějící stavební materiály v zájmu budování projektů zahraniční spolupráce a zaměřit se na řízení spolupráce v oblasti stavebního inženýrství, stavebních materiálů, pracovních služeb, technologií a kapitálu, […] zlepšit účinnost přidělování zdrojů a zvýšit národní konkurenceschopnost odvětví stavebních materiálů v Šan-tungu“.

(117)

Plán pro Šan-tung dále vyzývá ke zvýšení fiskální a daňové podpory tohoto odvětví, zejména k provádění národních daňových a fiskálních politik, jako je dodatečný odpočet podnikových výdajů na výzkum a vývoj a snížení daně z přidané hodnoty a daně z příjmu u výrobků, jež jsou stavebními materiály komplexně využívajícími zdroje. Kromě toho orgány provincie Šan-tung „zlepší politiky finanční podpory, povzbudí všechny druhy finančních institucí, aby poskytovaly úvěrovou podporu kvalifikovaným projektům v oblasti stavebních materiálů, zvýší finanční podporu pro fúze a akvizice, […] aktivně rozvinou finanční leasing a finanční služby dodavatelského řetězce a rozšíří rozsah financování pro rychle rostoucí malé a střední podniky v oblasti stavebních materiálů“. Plán pro Šan-tung rovněž požaduje, aby příslušné orgány „zvýšily úsilí o provádění, zlepšily koordinační a propagační mechanismus, formulovaly pracovní plány […] a vyjasnily role a odpovědnosti“. V souladu s tím jsou státní podniky, soukromé podniky a malé a střední podniky vybízeny k prohloubení spolupráce v rámci průmyslového a dodavatelského řetězce.

(118)

Souhrnně lze konstatovat, že plán pro Šan-tung odráží mnohé mechanismy a cíle 14. pětiletého plánu pro suroviny, ale také stanovuje konkrétní cíle výroby a rozvoje pro odvětví stavební keramiky a klade důraz na mezinárodní rozšiřování a prohloubení spolupráce mezi podniky.

(119)

Kromě provinčních plánů má mnoho obcí vlastní plány průmyslového rozvoje, včetně odvětví keramiky. Jako příklad lze uvést, že v dubnu 2018 vydala správa města Čchao-čou prováděcí plán na podporu kvalitního rozvoje odvětví keramiky ve městě Čchao-čou (dále jen „prováděcí plán“) (46) s cílem urychlit transformaci a modernizaci odvětví keramiky ve městě a podpořit kvalitní rozvoj prospěšných tradičních odvětví.

(120)

Prováděcí plán předpokládá několik opatření k dosažení tohoto cíle: určité korekce na trhu s porcelánovou hlínou a zlepšení zásobování surovinami; vytvoření inovační platformy a shromažďování inovačních zdrojů; posílení spolupráce mezi průmyslovým, univerzitním a výzkumným sektorem a urychlení technologických inovací; vylepšení průmyslových vzorů a rozvoj kulturní tvořivosti; zavedení strategie značky a posílení propagace a komunikace; rozvoj průmyslového cestovního ruchu a utváření dojmu porcelánového kapitálu; sestavování cenových indexů a pochopení dynamiky trhu; urychlení výstavby plynárenské sítě a snížení nákladů na plyn; posílení kontroly znečištění a podpora čistší výroby.

(121)

Prováděcí plán požaduje, aby městské orgány „racionálně řídily přidělování zdrojů, zlepšily schopnost trhu přidělovat zdroje a vedly odvětví keramiky tohoto města k urychlenému odstranění zaostalých výrobních kapacit“ a „posílily spolupráci s provinčním cenovým sdružením“ (47). V zájmu snížení nadbytečné kapacity prováděcí plán požaduje, aby „se podpořila strukturální reforma na straně nabídky odvětví keramiky, […] podniky byly vybízeny k zavádění moderní výrobní technologie a zařízení a urychlení odstraňování výrobních kapacit s vysokým znečištěním a vysokými emisemi“ (48).

(122)

Realizaci plánuje, koordinuje a dohlíží na ni zvláštní pracovní skupina vedená místostarostou. V souladu s tím by „[v]šechny krajské a okresní samosprávy a příslušné obecní úřady měly formulovat konkrétní pracovní plány podle plánu provádění a rozdělení odpovědnosti, kvantifikovat a rozložit rozvojové cíle a odvést dobrou práci při provádění konkrétních úkolů.“ (49) Dále „je třeba plně realizovat fiskální a daňové politiky a projekty finančních odměn a dotací, které umožní vládám na všech úrovních podporovat transformaci a modernizaci odvětví keramiky“ (50).

(123)

Město Čchao-čou (provincie Kuang-tung) dále přijalo Akční plán pro vybudování keramického klastru odvětví keramiky na úrovni sta miliard jüanů (51) (dále jen „akční plán“), aby dále podpořilo svoje keramické odvětví a posílilo vliv regionální značky keramiky ze Čchao-čou. Akční plán stanoví, že do roku 2025 „se dále rozšíří rozsah keramického odvětví ve městě, vytvoří se skupina předních podniků s mezinárodním a domácím vlivem a celková hodnota průmyslové produkce dosáhne 100 miliard CNY“. Úřady plánují, že v zemi bude více než 1 000 podniků, z nichž více než 300 bude mít hodnotu produkce přesahující 100 milionů CNY a více než 100 jich bude národními podniky v oblasti špičkových technologií. Kromě toho Čchao-čou usiluje o to, aby „mělo více než 50 středisek pro výzkum a vývoj strojírenských technologií na úrovni provincie a více než 50 středisek technických služeb pro keramické podniky na úrovni provincie“ (52).

(124)

Akční plán rovněž stanoví, že průmyslové uspořádání má být dále optimalizováno prostřednictvím koncentrace odvětví. Za tímto účelem hodlá vláda poskytnout podporu řadě větších konkurenceschopných stěžejních společností. Tyto podniky, nazývané také „páteřní“, budou mít prospěch z přístupu vlády „jeden podnik – jedna politika“, který bude mít podobu politik přizpůsobených těmto jednotlivým podnikům, včetně státní podpory. Fúze a reorganizace podniků mají být rovněž podporovány, aby se zvýšila jejich celková konkurenceschopnost. Šetření dále odhalilo, že výrobci keramických obkládaček využívají značných subvencí poskytovaných vládou. Například společnost Shanghai Everjoy Health získala v roce 2021 5,3 milionu CNY a v roce 2022 7,6 milionu CNY (53). Společnost Guangdong Dongpeng Holdings Co je dalším výrobcem keramických obkládaček, který využívá vládních dotací, včetně 105,1 milionu CNY v roce 2021 a 67,3 milionu CNY v roce 2022 (54). Kromě toho společnost Huida Group obdržela v roce 2021 státní dotace ve výši 9,6 milionu CNY (55) a Mona Lisa Group obdržela v roce 2022 38,4 milionu CNY a v roce 2021 32,6 milionu CNY (56).

(125)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů, čínská vláda řídí rozvoj odvětví keramických obkládaček v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic na všech úrovních (národní, provinční a obecní) a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování tohoto odvětví. Vládní pokyny a zásahy jsou tedy pro odvětví keramických obkládaček přínosem.

(126)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření, jejichž cílem je přimět subjekty v odvětví keramiky k dodržování cílů veřejné politiky v oblasti podpory podporovaných průmyslových odvětví, včetně výroby keramických obkládaček. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(127)

Současné šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví keramických obkládaček uvedeném výše v 98. bodě odůvodnění neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(128)

Odvětví keramických obkládaček je rovněž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 98. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (57).

(129)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví keramických obkládaček není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je také uvedeno výše v 98. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(130)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Podléhají také systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(131)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(132)

Po poskytnutí konečných informací CCCMC zopakovala své tvrzení, že Komise nesprávně vyložila úlohu pětiletých plánů (viz 19. bod odůvodnění), a trvala na tom, že se jedná o čistě orientační dokumenty, které nejsou právně závazné, zvláště když neobsahují ustanovení o porušení nebo o sankci, přičemž podobné iniciativy existují i v EU. CCCMC rovněž zopakovala své výhrady ke zprávě a tvrdila, že obsah zprávy a způsob jejího použití má závažné věcné a právní nedostatky, že nesplňuje standard nestranných a objektivních důkazů a že záměrně opomíjí skutkové okolnosti, skutečnosti a závěry.

(133)

Komise za prvé uvedla, že CCCMC nepředložila žádné nové podstatné argumenty nebo důkazy týkající se úlohy čínských plánovacích dokumentů a jejich závaznosti.

(134)

Komise za druhé připomněla, že čínský systém plánování stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na odpovídající nižší úrovni správy. Jak je podrobně popsáno ve zprávě, cíle stanovené nástroji plánování mají ve skutečnosti závaznou povahu, přičemž systém plánování vede k tomu, že jsou zdroje alokovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami. Tento argument, který vznesla CCCMC, proto nemohl být přijat.

(135)

Pokud jde o argumenty týkající se průmyslových politik EU, Komise uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se analyzuje možný dopad jednoho nebo více rušivých prvků uvedených ve zmíněném ustanovení na ceny a náklady ve vyvážející zemi. Struktura nákladů a mechanismy tvorby cen na jiných trzích, například v EU, nemají v kontextu tohoto šetření žádný význam. Také toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(136)

Za třetí, pokud jde o použití informací obsažených ve zprávě, skutečnost, že dokument byl vydán s ohledem na jeho možné použití při šetřeních na ochranu obchodu, neznamená, že objektivní důkazy v něm obsažené jsou nesprávné nebo subjektivní. K odpovědi uvedené v 15. bodě odůvodnění Komise dodala, že zpráva je komplexním dokumentem založeným na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Byla zveřejněna a všechny případné zúčastněné strany měly dostatek příležitostí tuto zprávu a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. CCCMC neposkytla žádné takové protiargumenty a předložila pouze nepodložené obecné připomínky (konkrétně namítala, že Komise opomíná skutkové okolnosti, prvky a závěry, které by byly v rozporu s účelem zprávy), aniž by poukázala na to, které konkrétní skutkové okolnosti nebo prvky by zpochybnily existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Tvrzení CCCMC v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(137)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(138)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(139)

Jak je vysvětleno v 91. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“). V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. V poznámce byly zúčastněné strany informovány o záměru Komise považovat Thajsko za vhodnou reprezentativní zemi v tomto případě, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(140)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise určila Thajsko jako zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, jak navrhoval žadatel v žádosti o přezkum. Thajsko je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikováno jako země s „vyššími středními příjmy“. Proto se má za to, že je na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR.

(141)

Komise rovněž zjistila, že Thajsko splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že všechny příslušné veřejné údaje jsou snadno dostupné a přístupné, včetně dovozních statistik a údajů o nákladech na suroviny a výrobních faktorech, jako je zemní plyn, elektřina a pracovní síla.

(142)

Komise zjistila zejména veřejně dostupné finanční informace o jednom výrobci v Thajsku, společnosti Sosuco Ceramic Co Ltd. (dále jen „Sosuco“), za rozpočtový rok končící 31. prosince 2021, který představuje část období přezkumného šetření. Společnost Sosuco vykázala přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(143)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Thajska. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavních výrobních faktorů do Thajska nebyl podstatně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (60).

(144)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Thajska jako reprezentativní země a společnosti Sosuco jako výrobce v reprezentativní zemi.

(145)

V návaznosti na poznámku nevznesla žádná zúčastněná strana k výběru Thajska jako reprezentativní země žádné připomínky.

(146)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Thajsko vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(147)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, jak bylo navrženo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a vzhledem k tomu, že Thajsko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Thajsko jako vhodnou reprezentativní zemi, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(148)

V poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, zemní plyn, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (GTA). Kromě toho Komise uvedla, že využije informace: národního statistického úřadu pro stanovení nezkreslených nákladů práce a „Metropolitního úřadu pro elektrickou energii“ Thajska a Úřadu pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky Thajska pro veřejné tarify dodavatelů elektřiny a plynu v Thajsku.

(149)

V poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(150)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti o přezkum a následné informace předložené žadatelem a dalšími zúčastněnými stranami byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Faktory výroby keramických obkládaček

(151)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena pro každý výrobní faktor v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (61). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 4.2.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(152)

U řady výrobních faktorů tvořily skutečné náklady vždy poměrně nízké procento celkových nákladů na suroviny. Proto se Komise rozhodla zahrnout tyto náklady do spotřebního materiálu. Pro zjištění nezkreslené hodnoty všech ostatních surovin a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů poskytnutých žadatelem proto Komise stanovila poměr všech ostatních surovin k celkovým nákladům na suroviny na 13,5 %. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu surovin pro získání nezkreslené hodnoty všech ostatních surovin.

(153)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o přezkum před pozbytím platnosti, který se zaměřuje na zjištění, zda by dumping pravděpodobně přetrval nebo se obnovil, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy s ohledem na vnitrostátní dopravu nejsou nutné. Takové úpravy by vedly pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tedy i úrovně dumpingu.

(154)

Thajský statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Thajsku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky za roky 2021 a 2022 pro průměrné náklady práce ve výrobním sektoru (62). Ke zjištění týdenní pracovní doby ve výrobním sektoru v Thajsku byly použity údaje MOP (63).

(155)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejňuje thajský Metropolitní úřad pro elektřinu. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kWh (64), zveřejněných v listopadu 2018 (pokud jde o období přezkumného šetření) (65).

(156)

Cenu zemního plynu (na obyvatele) v Thajsku zveřejňuje Úřad pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky Thajska. Komise použila odpovídající zveřejněné ceny pro období 2021 a 2022 založené na kilotunách ropného ekvivalentu a přepočtené na m3 (pokud jde o období přezkumného šetření) (66).

(157)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(158)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Proto Komise na základě údajů poskytnutých jedním výrobcem v Unii zařazeným do vzorku stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(159)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů společnosti v Thajsku, která byla v poznámce určena jako aktivní a ziskový výrobce výrobků podobné kategorie, jako jsou keramické obkládačky. Finanční údaje o společnosti Sosuco Ceramic Co Ltd. za účetní rok 2021 byly získány od společnosti Orbis Bureau van Dijk.

(160)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(161)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění, z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které ohledně použití jednotlivých faktorů (materiálů a pracovní síly) pro výrobu keramických obkládaček poskytl jeden spolupracující žadatel v žádosti o přezkum.

(162)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 158. a 159. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly stanoveny na základě údajů poskytnutých jednou společností zařazenou do vzorku a prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Sosuco Ceramic Co LTD za rok 2021, jak je uvedeno v auditovaných účtech společnosti (67) (viz oddíl 4.2.2.2.1). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(163)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(164)

Ve svých připomínkách po poskytnutí informací CCCMC tvrdila, že vybraný thajský výrobce Sosuco Ceramic Co LTD dosáhl velmi vysokého zisku navzdory extrémně vysokým prodejním, správním a režijním nákladům vyjádřeným jako procentní podíl nákladů na prodané zboží. CCCMC tvrdila, že je velmi vzácné, aby odvětví výroby keramických obkládaček dosáhlo tak vysokého zisku, a to i s ohledem na dopady pandemie COVID-19 a narušení dodavatelského řetězce v průběhu roku 2021. CCCMC připomněla, že výrobní odvětví Unie dosáhlo ve stejném období zisku ve výši 4,1 %. Dále tvrdila, že zisku výrobního odvětví Unie bylo dosaženo za běžné situace a bez údajných dopadů čínského dovozu, vzhledem k tomu, že dovoz z Číny byl nižší než 1 %. Z těchto důvodů CCCMC usoudila, že zisk společnosti Sosuco Ceramic Co LTD není reprezentativní.

(165)

Za prvé, Komise uvedla, že již dne 30. června 2023, jak je popsáno v 91. bodě odůvodnění, informovala v poznámce ke spisu zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byla rovněž uvedena sazba prodejních, režijních a správních nákladů a zisk stanovené na základě dostupných informací pro společnost Sosuco Ceramic Co LTD. K této poznámce nepředložila CCCMC žádné připomínky. V souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení a na základě snadno dostupných údajů od výrobců keramických obkládaček byla pro vybranou reprezentativní zemi Thajsko stanovena nezkreslená a přiměřená částka prodejních, režijních a správních nákladů a úroveň zisku. CCCMC navíc ve svém tvrzení nepředložila přesvědčivé důkazy o tom, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Sosuco byly buď zkreslené, nebo nepřiměřené. CCCME navíc neposkytla žádné alternativní zdroje pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk.

(166)

Za druhé, úroveň zisku dosaženou na trhu EU nelze řádně srovnávat s úrovní zisku dosaženou na jiném, odlišném trhu s jinou úrovní hospodářského rozvoje, jakým je například thajský trh. Kromě toho byl během posuzovaného období zisk výrobního odvětví Unie stále ovlivňován dumpingovým dovozem z Indie a Turecka, jak stanovilo nařízení (EU) 2023/265.

(167)

Za třetí, Komise při vyhledávání snadno dostupných finančních informací pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku analyzovala řadu výrobců keramických obkládaček v Thajsku a dospěla k závěru, že průměrné ziskové rozpětí prvních deseti ziskových výrobců v reprezentativní zemi bylo v souladu se ziskovým rozpětím společnosti Sosuco Ceramic Co LTD. Kromě toho Komise při výběru reprezentativní země zkoumala také jednoho možného výrobce v Brazílii, jehož ziskové rozpětí bylo rovněž v souladu se ziskovým rozpětím společnosti Sosuco.

(168)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(169)

Vzhledem k neexistenci reprezentativního dovozu na trh Unie a vzhledem k neexistenci spolupráce vycházela Komise z vývozních cen z ČLR do zbytku světa, jak je vysvětleno výše v 82. bodě odůvodnění. Tato cena byla stanovena na základě Zprávy o čínském odvětví keramiky z roku 2022 (FOB). Komise vycházela z tohoto zdroje, protože údaje z databáze GTA o vývozu z Číny do třetích zemí nebyly k dispozici v m2.

(170)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a čínské ceny se zbytkem světa, které byly získány ze Zprávy o čínském odvětví keramiky z roku 2022, jak je popsáno ve 169. bodě odůvodnění.

(171)

Na tomto základě byl cenový rozdíl mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami do zbytku světa na značné úrovni (nad 50 %) i bez jakýchkoli úprav čínské vývozní ceny na úroveň ze závodu.

(172)

To poukazuje na skutečnost, že pokud by opatření pozbyla platnosti a ceny, za které by čínští vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie, by odpovídaly celosvětové vývozní ceně zjištěné během přezkumu, úroveň dumpingu by byla významná.

(173)

Podle informací z databáze WTO (68) Komise zjistila, že v roce 2023 se na dovoz čínských keramických obkládaček do Argentiny, Brazílie, Mexika, Indie, Pákistánu, Spojených států, zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu a Spojeného království vztahují antidumpingová a vyrovnávací cla. Tato omezení byla ve Zprávě o čínském odvětví keramiky z roku 2022 uznána jako faktor omezující vývoz. Na základě informací z databáze GTA a Zprávy o čínském odvětví keramiky z roku 2022 jsou však čínští vyvážející výrobci výrazně orientováni na vývoz, neboť ČLR byla v období přezkumného šetření největším světovým vývozcem keramických obkládaček a čínský vývoz představoval přibližně 25 % světového vývozu, a to i přes tato zavedená opatření.

(174)

Vzhledem k tomu, že čínští vývozci mají potíže s prodejem na všechny tyto trhy, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, stal by se trh Unie pro čínské vývozce, kteří chtějí vyvážet svou nadbytečnou výrobní kapacitu a využít volnou kapacitu, ještě atraktivnějším.

(175)

S ohledem na posouzení provedené v 82. až 174. bodě odůvodnění, zejména pokud jde o značnou volnou kapacitu čínských vývozců, přitažlivost trhu Unie a nízkou absorpční kapacitu trhů třetích zemí v důsledku platných opatření na ochranu obchodu, dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z ČLR by se pravděpodobně obnovil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(176)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, odvětví výroby keramických obkládaček v Unii je značně roztříštěné. Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období více než 300 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(177)

Jak je dále uvedeno v 27. až 29. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie bylo rozděleno do tří kategorií výrobců na základě jejich ročního objemu výroby: malí, střední a velcí. Velcí výrobci představovali přibližně polovinu celkové výroby v Unii.

(178)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 1 250 000 000 m2. Komise stanovila tento údaj na základě ověřených údajů z odpovědi na makrodotazník, jejž poskytlo sdružení CET. Sdružení CET získalo informace o objemu výroby od svých jednotlivých členů a od národních sdružení. Tam, kde tyto informace nebyly k dispozici, doplnilo CET statistiku výroby údaji z databáze PRODCOM (69).

(179)

Jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění, do vzorku bylo vybráno šest výrobců v Unii, kteří představují přibližně 7 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii a přibližně 10 % prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(180)

Přestože bylo zřejmé, že výrobní odvětví je značně roztříštěné, docházelo v posuzovaném období k určité konsolidaci. To vyplynulo z informací uvedených v žádosti o přezkum a z odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(181)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě ověřených údajů z odpovědi na makrodotazník předložený sdružením CET a údajů o dovozu dostupných v databázi Comext.

(182)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba Unie (m2)

(183)

Spotřeba Unie se během posuzovaného období zvýšila o 5 %. V letech 2019 až 2020 byla spotřeba stabilní a v roce 2021 se zvýšila o 7 % ve srovnání s rokem 2019. To bylo způsobeno dopadem pandemie COVID-19, která měla pozitivní vliv, neboť spotřebitelé v tomto období zvýšili výdaje na vylepšování bydlení. V období přezkumného šetření začal tento účinek klesat, ale spotřeba byla stále o 5 % vyšší než v roce 2019.

(184)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě těchto údajů jako procento spotřeby.

(185)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v m3) a jeho podíl na trhu

(186)

Objem dovozu z dotčené země klesl z 6,7 milionu m2 v roce 2019 na 2,4 milionu m2 v období přezkumného šetření.

(187)

CCCMC poznamenala, že objem a podíl čínského dovozu na trhu jsou v porovnání s výrobním odvětvím Unie nízké, a proto nemají na výrobní odvětví Unie dopad.

(188)

Komise souhlasila s tím, že objem dovozu z Číny byl zanedbatelný, jeho podíl na trhu byl nižší než 1 % a nebyl příčinou situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(189)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů v databázi Eurostatu Comext.

(190)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (EUR/m2)

(191)

Ceny čínského dovozu na trh Unie se v posuzovaném období zvýšily o 39 %.

(192)

Jak je vysvětleno ve 188. bodě odůvodnění, objem dovozu z Číny byl v období přezkumného šetření zanedbatelný, a proto nebyl pro současnou analýzu považován za reprezentativní. Nebylo tedy vypočteno žádné rozpětí cenového podbízení.

(193)

Dovoz keramických obkládaček z jiných třetích zemí než z Číny pocházel především z Turecka a Indie. Je třeba poznamenat, že v únoru 2023 bylo uloženo antidumpingové clo na dovoz z Turecka a Indie (70).

(194)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu keramických obkládaček z jiných třetích zemí se vyvíjely následovně:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(195)

Dovoz z Turecka se v posuzovaném období zvýšil o 28 % a jeho podíl na trhu vzrostl z 5 % v roce 2019 na 6,1 % v období přezkumného šetření. Ceny se v posuzovaném období zvýšily o 20 %.

(196)

Dovoz z Indie se v posuzovaném období zvýšil o 50 % a jeho podíl na trhu vzrostl z 2,5 % v roce 2019 na 3,6 % v období přezkumného šetření. Ceny se v posuzovaném období zvýšily o 56 %.

(197)

Dovoz z ostatních třetích zemí byl v posuzovaném období stabilní a jeho podíl na trhu se snížil z 2,4 % v roce 2019 na 2,3 % v období přezkumného šetření. Ceny se v posuzovaném období zvýšily o 21 %.

(198)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(199)

Jak je uvedeno ve 31. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(200)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise hodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v makrodotazníku předloženém sdružením CET. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(201)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(202)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(203)

S ohledem na roztříštěnost výrobního odvětví Unie a praxi zavedenou v předchozích šetřeních týkajících se stejného výrobku byly některé mikroekonomické ukazatele v každé z kategorií výrobců váženy pomocí jejich podílu na celkové výrobě Unie. Příslušné mikroukazatele pro velké, střední a malé výrobce byly váženy v poměru 53:19:28. Tyto poměry vycházejí z ověřených údajů, které má CET k dispozici za posuzované období. Vážení výsledků bylo použito pro prodejní ceny, výrobní náklady, ziskovost a návratnost investic, tj. ukazatele, které se nestanovují prostým sečtením výsledků jednotlivých výrobců v Unii zařazených do vzorku, nýbrž spíše jako procentní podíl nebo průměrná jednotková hodnota, a také pro průměrnou vývozní cenu pro odběratele výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří nejsou ve spojení. Vážení zajistilo, že výsledky velkých výrobců nebyly ve zjištěních ohledně újmy nadměrně zastoupeny a že situace malých a středních výrobců byla řádně zohledněna.

(204)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(205)

Výroba v m2 během posuzovaného období kolísala. V roce 2020 klesla výroba o 8 % v důsledku počátečního dopadu omezení v souvislosti s pandemií COVID-19, která způsobila, že někteří výrobci snížili nebo zastavili výrobu. V roce 2021 však produkce na základě údajů z roku 2019 vzrostla o 9 %, protože byla zrušena omezení související s pandemií COVID-19 a pandemie měla na spotřebu významný dopad. V této době se výrazně zvýšily výdaje spotřebitelů na zlepšení bydlení. V období přezkumného šetření výroba poklesla, protože spotřebitelské výdaje na zlepšování bydlení se vrátily na běžnější úrovně, ale výroba byla stále o 4 % vyšší než v roce 2019.

(206)

Výrobní kapacita zůstala během celého posuzovaného období stabilní.

(207)

Využití kapacit se pohybovalo v souladu s úrovněmi výroby a v daném období se zvýšilo o 4 %.

(208)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (m2)

(209)

Vzhledem k povaze výrobku, který je předmětem přezkumu, nebyl na trhu Unie zaznamenán žádný závislý prodej.

(210)

Objem prodeje v m2 v posuzovaném období kolísal v souladu s výkyvy spotřeby na trhu Unie. Tento vývoj byl podobný jako vývoj výroby ve stejném období, avšak objem prodeje nebyl v roce 2020 omezen v souvislosti s pandemií COVID-19, protože mohl být uskutečněn ze zásob. V roce 2021 se však objem prodeje na základě údajů z roku 2019 zvýšil o 5 %, aby byla uspokojena vyšší poptávka. V období přezkumného šetření se spotřebitelské výdaje na zlepšování bydlení vrátily na běžnější úrovně, ale objem prodeje byl stále o 3 % vyšší než v roce 2019.

(211)

Pokud jde o podíl na trhu, výrobní odvětví Unie se v roce 2020 zmenšilo o 3 %, ale do období přezkumného šetření tyto ztráty vyrovnalo.

(212)

Růst výrobního odvětví Unie kolísal v souladu s vývojem spotřeby a objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie. Z hlediska podílu na trhu bylo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období stabilní.

(213)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(214)

Zaměstnanost v ekvivalentech plného pracovního úvazku zůstala v posuzovaném období do značné míry stabilní. Počet zaměstnanců se udržoval na stabilní úrovni i přes výkyvy ve výrobě uvedené v tabulce 6, protože společnostem výrobního odvětví Unie do jisté míry pomáhaly různé politiky členských států v oblasti COVID-19.

(215)

Vzhledem k tomu, že výroba v m2 během posuzovaného období kolísala, ale úroveň zaměstnanosti zůstávala stabilní, kolísala i produktivita na zaměstnance. V roce 2020 se produktivita snížila o 7 %. V roce 2021 se však produktivita na základě údajů z roku 2019 zvýšila o 10 %, ale v období přezkumného šetření se snížila o 5 %.

(216)

Vzhledem k tomu, že objem dovozu z Číny byl v období přezkumného šetření zanedbatelný, Komise neprovedla za toto období výpočet dumpingu. Jak je však uvedeno ve 171. bodě odůvodnění, rozdíl mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou do třetích zemí byl značný. Kromě toho v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, v němž byl dumping vypočten (71), byla vážená průměrná dumpingová rozpětí značná, a to v rozmezí 66 % až 231 %.

(217)

Navzdory značným dumpingovým rozpětím v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se dovozu z Číny analýza ukazatelů újmy ukazuje, že zavedená opatření měla na výrobní odvětví Unie, pokud jde o dovoz z Číny, pozitivní dopad. Nicméně v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma vlivem dovozu z Turecka a Indie.

(218)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(219)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se během analyzovaného období zvýšily ze 7,79 na 8,94 EUR/m2, což představuje nárůst o 15 %. Nárůst o 6 % do roku 2021 byl způsoben příznivějšími podmínkami na trhu, které vytvořila pandemie COVID-19. V období přezkumného šetření došlo k dalšímu výraznému zvýšení cen, protože výrobní odvětví Unie se snažilo přenést zvýšení nákladů na své odběratele.

(220)

Průměrné náklady na m2 u výrobců v Unii zařazených do vzorku se během analyzovaného období zvýšily ze 7,29 na 9,26 EUR/m2, což představuje nárůst o 27 %. V letech 2019 až 2021 se náklady zvýšily o 7 %. V období přezkumného šetření se však tyto náklady zvýšily o dalších 20 %.

(221)

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících ceny byl dovoz z Turecka a Indie, který je uveden a analyzován v tabulce 5. Objem tohoto dovozu se během analyzovaného období zvýšil a jeho podíl na trhu výrazně vzrostl. Průměrná cena tohoto dovozu byla trvale nižší než cena výrobního odvětví Unie uvedená v tabulce 9.

(222)

Kromě toho byly ceny výrobního odvětví Unie ovlivněny pandemií COVID-19. Celkově měla pandemie pozitivní dopad na ceny, protože vytvořila lepší tržní podmínky, jak je vysvětleno ve 183. bodě odůvodnění v souvislosti se spotřebou.

(223)

Pokud jde o náklady, hlavní dopad souvisel s nárůstem cen surovin a energií, který způsobil zvýšení celkových nákladů v roce 2021 a v období přezkumného šetření. Důvodem byl nárůst cen energií, zejména po začátku války na Ukrajině v únoru 2022.

(224)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(225)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se od roku 2019 do roku 2020 snížily o 5 % a poté zůstaly po zbytek posuzovaného období stabilní. Náklady na pracovní sílu byly v posuzovaném období ovlivněny politikami zaměstnanosti různých členských států v souvislosti s pandemií COVID-19.

(226)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(227)

Konečný stav zásob se během posuzovaného období snížil o 7 %. Tyto zásoby jako procento výroby klesly ze 42,1 % v roce 2019 na 28,5 % v období přezkumného šetření, což představuje snížení o 32 %. Zásoby jsou důležitým prvkem odvětví keramiky, protože většina prodeje se uskutečňuje ze zásob. Ceny plynu a surovin však v roce 2021 vzrostly a hodnoty zásob v období přezkumného šetření se staly velkou zátěží pro peněžní toky. Výrobci v Unii zařazení do vzorku se proto rozhodli snížit zásoby na udržitelnější úroveň.

(228)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(229)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla v letech 2019 až 2021 kladná. Výrobní odvětví Unie však v období přezkumného šetření vykázalo ztrátu ve výši 0,9 % po zisku ve výši 4,1 % v roce 2021.

(230)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku se v posuzovaném období vyvíjel v souladu se ziskovostí výrobců v Unii zařazených do vzorku. V letech 2019 až 2021 byl peněžní tok kladný. V období přezkumného šetření však byl peněžní tok výrobního odvětví Unie i přes snížení zásob záporný v důsledku podstatného zvýšení nákladů na suroviny a energii a neschopnosti výrobního odvětví zvýšit ceny natolik, aby toto zvýšení nákladů pokryly.

(231)

Investice výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily z přibližně 33 milionů EUR v roce 2019 na více než 145 milionů EUR v období přezkumného šetření. Tyto investice se týkaly: akvizice aktiv, která dříve patřila jiným společnostem v rámci téže skupiny; přidání nových výrobních zařízení; investice do rozšíření sortimentu keramických obkládaček nabízených na trhu a výměna starých zařízení za účinnější.

(232)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se rovněž vyvíjela v souladu se ziskovostí výrobců v Unii zařazených do vzorku. V letech 2019 až 2021 byla návratnost investic kladná. V období přezkumného šetření však byla návratnost investic výrobního odvětví Unie záporná, a to opět v důsledku zvýšení nákladů na suroviny a energii a neschopnosti výrobního odvětví dostatečně zvýšit ceny.

(233)

Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období zvýšilo své investice a jeho schopnost získat kapitál nebyla ještě ovlivněna ztrátami, k nimž došlo v období přezkumného šetření.

(234)

CCCMC analyzovala ukazatele újmy dostupné ve spisu a tvrdila, že výrobní odvětví Unie nebylo v nestabilní situaci.

(235)

Analýza Komise ukázala, že situace výrobního odvětví Unie (zejména ukazatele výkonnosti, tj. ziskovost, peněžní tok a návratnost investic) se během období přezkumného šetření zhoršila a stala se negativní. Komise proto na základě úplné analýzy údajů za celé posuzované období zjistila, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma. Na základě skutečností shromážděných během šetření proto Komise tvrzení CCCMC zamítla.

(236)

Dovozu na trh Unie v posuzovaném období dominoval dovoz z Turecka a Indie spíše než dovoz z Číny. Dovoz z Turecka a Indie vzrostl z přibližně 60 milionů m2 v roce 2019 na přibližně 82 milionů m2 v období přezkumného šetření, jak ukazuje tabulka 5. Podíl tohoto dovozu na trhu se zvýšil z přibližně 7,5 % v roce 2019 na 9,7 % v období přezkumného šetření. Bylo zjištěno, že většina tohoto dovozu byla za dumpingové ceny (72). Naproti tomu dovoz z Číny činil v tomto období méně než 7 milionů m2 a méně než 1 % spotřeby, jak ukazuje tabulka 3.

(237)

Makroukazatele výrobního odvětví Unie byly v posuzovaném období do značné míry stabilní a mírně jim prospěl 5% nárůst spotřeby. Výroba a využití kapacit se zvýšily o 4 %, objem prodeje na trhu Unie vzrostl o 3 %, zaměstnanost se snížila o 1 % a produktivita se zvýšila o 5 %. Nedošlo však ke zvýšení podílu na trhu, což by se vzhledem k situaci na trhu v tomto období očekávalo. Mírné zlepšení většiny makroukazatelů tedy nebylo známkou růstu v porovnání s velikostí trhu, ale poukazuje na neschopnost výrobního odvětví Unie využít příznivé situace na trhu kvůli dumpingovému dovozu. Více je to patrné z mikroukazatelů, které ukázaly, že výrobní odvětví Unie v posuzovaném období utrpělo újmu. Odvětví těžilo z období lepších tržních podmínek, k čemuž přispěl i dopad pandemie COVID-19. Toto zlepšení tržních podmínek však bylo dočasné a po skončení pandemie COVID-19 se tržní podmínky nevyhnutelně zhoršily. Kromě toho byl růst cen na trhu v letech 2019–2021 omezen nízkými dovozními cenami z Turecka a Indie. V období přezkumného šetření, kdy se náklady výrobního odvětví Unie zvýšily v důsledku nárůstu cen surovin a energií, nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny na potřebnou úroveň kvůli dumpingovému dovozu z těchto dvou zemí.

(238)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací CCCMC tvrdila, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu. V tomto ohledu CCCMC nejprve tvrdila, že makroekonomické ukazatele vykazovaly obecně pozitivní trendy. CCCMC navíc uvedla, že mikroekonomické údaje byly chybné v důsledku tzv. procesu vlastního výběru popsaného ve 41. bodě odůvodnění, který vedl k chybné analýze újmy. Podle názoru CCCMC měly být k doplnění údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku použity alternativní zdroje údajů, jako jsou odvětvové průzkumy nebo výrobní statistiky. CCCMC tvrdila, že „pozitivní“ makroekonomická výkonnost celého výrobního odvětví Unie je v rozporu s obecně negativními mikroekonomickými ukazateli odvozenými od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(239)

Účelem posouzení újmy je určit, zda podstatná újma přetrvávala, a pokud ano, zda byla tato újma způsobena dovozem z Číny. Jak je uvedeno v 237. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že zjištěná podstatná újma byla způsobena dumpingovým dovozem z Turecka a Indie v kontextu nepříznivých tržních podmínek. Tato újma byla zřejmá z celkového posouzení ukazatelů újmy, ale zejména zjevně vyplývala z mikroukazatelů. Zamítnutí argumentů týkajících se sestavení reprezentativního vzorku ze strany Komise, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, se rovněž vztahuje na toto tvrzení. Jak je uvedeno výše, CCCMC neposkytla žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že zjištění týkající se újmy byla výsledkem nereprezentativního vzorku. Komise byla tedy konstatovala, že její zjištění týkající se podstatné újmy bylo správné, a proto zamítla argumenty, jež v tomto ohledu předložila CCCMC.

(240)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla v posuzovaném období způsobena podstatná újma, která však nebyla způsobena dovozem z Číny ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(241)

Jelikož Komise zjistila, že podstatná újma, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v období přezkumného šetření, nebyla způsobena čínským dovozem, který byl pod úrovní de minimis, posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy v případě ukončení platnosti opatření.

(242)

Za účelem stanovení pravděpodobnosti obnovení újmy způsobené čínským dovozem byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volné kapacity v Číně, přitažlivost trhu Unie, včetně existence antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření na dovoz keramických obkládaček v jiných třetích zemích, chování čínských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí a dopad na situaci Unie. Analýza rovněž zohlednila zvýšení spotřeby v Unii a ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(243)

ČLR je největší výrobce keramických obkládaček na světě. Zajišťuje téměř polovinu celkové světové produkce. Na základě údajů poskytnutých sdružením CET a Zprávy o čínském odvětví keramiky z roku 2022 byla odhadovaná celková výrobní kapacita pro období 2021/2022 vyšší než 9 miliard m2 obkládaček (viz 76. a 77. bod odůvodnění). V těchto bodech odůvodnění je rovněž vysvětleno, že dostupné volné kapacity v ČLR činily přibližně 2,5 až 3,5 miliardy m2. Vzhledem k tomu, že výroba v Unii v období přezkumného šetření činila přibližně 1,25 miliardy m2 a spotřeba keramických obkládaček ve stejném období činila přibližně pouze 850 milionů m2, je zřejmé, že čínská volná kapacita je více než třikrát větší než spotřeba v Unii v období přezkumného šetření.

(244)

Jak je uvedeno v 76. až 79. bodě odůvodnění, snížení výroby a kapacity čínského výrobního odvětví v letech předcházejících období přezkumného šetření a důvody tohoto poklesu nemají skutečný význam, pokud vezmeme v úvahu velkou kapacitu a volnou kapacitu, která v období přezkumného šetření zůstala. Zpráva o čínském odvětví keramiky z roku 2022 popisuje, že kapacita zůstala vysoká díky zrychlenému tempu obnovy zařízení.

(245)

Kromě toho čínští výrobci pokračovali ve vývozu velkého množství keramických obkládaček. V období přezkumného šetření, navzdory nedávnému poklesu kapacity a navzdory existenci opatření na ochranu obchodu v mnoha velkých ekonomikách (jak je vysvětleno v oddíle 4.3), činila hodnota čínského vývozu keramických obkládaček 4,9 miliardy EUR (73) a představovala přibližně 581 milionů m2. To znamená, že čínští výrobci měli více než 25 % celosvětového vývozu, a jasně to ukázalo, že vývoz nadále hraje významnou roli v čínském plánování výroby.

(246)

Unijní trh s keramickými obkládačkami v množství 850 milionů m2 je jedním z největších trhů na světě. Kromě toho, jak je uvedeno v tabulce 2, spotřeba dotčeného výrobku v Unii se mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 5 %. To ukazuje, že spotřeba v Unii zůstává silná a že trh Unie je díky své velikosti stále přitažlivý.

(247)

Před zavedením opatření v letech 2007 až 2010 představoval čínský dovoz v průměru přibližně 65 milionů m2 ročně. Kromě opatření uložených na čínský dovoz, která jsou předmětem tohoto přezkumu, byla antidumpingová opatření uložena na dovoz keramických obkládaček z ČLR mnoha dalšími třetími zeměmi, jak je vysvětleno ve 173. bodě odůvodnění, což čínským vyvážejícím výrobcům ztěžuje vývoz na tyto trhy a dále zvyšuje přitažlivost trhu Unie, na který může být tento vývoz přesměrován.

(248)

Dalším významným faktorem prokazujícím přitažlivost trhu Unie je cena dotčeného výrobku prodávaného čínskými vyvážejícími výrobci na trzích třetích zemí. Během období přezkumného šetření činila průměrná vývozní cena čínských vyvážejících výrobců na trhy třetích zemí 6,82 USD za m2 v roce 2021 a 8,54 USD za m2 v roce 2022, jak je vysvětleno v 84. bodě odůvodnění. To v období přezkumného šetření představuje přibližně 7 EUR na m2. Průměrná cena výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření činila 10,04 EUR za m2, jak je uvedeno výše v tabulce 9. Proto je zřejmé, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by na základě cen považovali trh Unie za přitažlivou destinaci pro svůj prodej.

(249)

Vzhledem k velké volné kapacitě v ČLR a přitažlivosti trhu Unie je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byl by již v krátké době k dispozici značný objem levných keramických obkládaček určených k prodeji/přesměrování do Unie.

(250)

Pokud jde o objem, volná kapacita čínských výrobců je velmi vysoká a trh Unie (zejména ve scénáři bez antidumpingových cel) by byl pro čínské výrobce velmi atraktivní. Při konzervativním pohledu je pravděpodobný návrat k situaci v letech 2007–2010, tj. před původním zavedením antidumpingových opatření, což znamená, že by se na trh Unie vrátilo nejméně 65 milionů m2. Takový objem by představoval téměř 8 % velikosti trhu Unie v období přezkumného šetření.

(251)

Tento objem by měl velký dopad na trh Unie, protože jejich ceny by byly pravděpodobně mnohem nižší než ceny výrobního odvětví Unie (v souladu se současnými cenami vývozu na třetí trhy). Očekávaný velký objem dumpingového čínského dovozu by na trhu Unie vyvolal značný tlak na snižování cen (ze všech zdrojů).

(252)

Kromě toho se v období přezkumného šetření výrazně zvýšily ceny energií a surovin, jak je patrné z tabulky 9. V roce 2022 tyto náklady dále vzrostly v důsledku energetické krize po zahájení ruské útočné války proti Ukrajině v únoru 2022.

(253)

S ohledem na tyto úvahy je pravděpodobné, že čínský dumpingový dovoz by donutil výrobce keramických obkládaček v Unii snížit ceny, což by vedlo ke snížení objemu výroby a prodeje a ztrátě podílu na trhu. To by nevyhnutelně znamenalo další pokles ziskovosti ve srovnání s obdobím přezkumného šetření, které již bylo v záporných číslech. Vzhledem k dalším velkým výzvám, kterým odvětví čelilo v roce 2022 a v roce 2023 doposud čelí, ohrozí takový vývoj budoucnost velké části odvětví.

(254)

CCCMC analyzovala ukazatele újmy a objem, podíl na trhu a ceny čínského dovozu, které byly k dispozici v žádosti o přezkum a ve spisu během šetření. CCCMC dospěla k závěru, že čínský dovoz pravděpodobně nezpůsobí obnovení újmy.

(255)

Jak je uvedeno výše, tato analýza neporovnávala kapacitu a volnou kapacitu čínských výrobců v období přezkumného šetření s velikostí trhu Unie. Analýza CCCMC neporovnávala čínské vývozní ceny do třetích zemí s cenami na trhu Unie a nezahrnovala ani posouzení přitažlivosti trhu Unie. Komise proto tuto analýzu zamítla.

(256)

CCCMC rovněž tvrdila, že judikatura WTO vyžaduje, aby vyšetřující orgány podložily svá zjištění o pravděpodobnosti obnovení újmy „skutečnými důkazy“. Kromě toho CCCMC uvedla, že standard, který je třeba splnit, spočívá v tom, že obnovení újmy je „pravděpodobné“, nikoli „možné“ nebo „plausibilní“.

(257)

Analýza Komise ve 243. až 253. bodě odůvodnění jasně ukazuje, že byly použity skutečné důkazy týkající se výrobní kapacity a volné kapacity v Číně, objemu a cen čínského dovozu na trhy Unie a třetích zemí, přitažlivosti trhu Unie a pravděpodobného dopadu na výrobní odvětví Unie. Analýza navíc jasně splňuje standard „pravděpodobnosti“ stanovený jak v základním nařízení, tak v antidumpingové dohodě WTO. Argumenty CCCMC byly proto zamítnuty.

(258)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací CCCMC tvrdila, že přístup Komise k posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy potenciálně vede k neomezenému prodloužení platnosti opatření v rozporu s článkem 11 antidumpingové dohody WTO a platnou judikaturou WTO. CCCMC dále tvrdila, že Komise ve své analýze pravděpodobnosti obnovení újmy neposkytla skutečné důkazy, že by čínský dovoz v případě zrušení antidumpingových opatření způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. CCCMC dále tvrdila, že analýza přitažlivosti trhu Unie je chybná, neboť nespravedlivě porovnává čínské keramické obkládačky, které se orientují především na běžný hromadný trh, s cenami účtovanými proslulými italskými nebo španělskými značkami.

(259)

Jak je vysvětleno v 257. bodě odůvodnění, analýza Komise jasně splňovala platnou právní normu jak podle základního nařízení, tak podle antidumpingové dohody a byla založena na skutečných důkazech. Posouzení zahrnovalo analýzu volných kapacit v Číně a při neexistenci významného množství prodeje v Unii i prodejních cen na trzích třetích zemí v období přezkumného šetření. Příslušné zjištění v tomto ohledu bylo založeno na skutečných důkazech shromážděných během šetření a mělo povahu, která se může v průběhu času měnit. Komise proto nesouhlasila s tím, že použitá metodika nevyhnutelně vede k prodloužení platnosti opatření a že šetření nebylo založeno na skutečných důkazech. Kromě toho srovnání čínských cen na trzích třetích zemí s cenami výrobního odvětví EU, které provedla Komise, vycházelo z informací dostupných pro šetření. Nedostatečná spolupráce většiny čínských výrobců a vyvážejících výrobců znamenala, že typy keramických obkládaček vyráběných v Číně a dostupných k prodeji na trhu Unie mohly být stanoveny pouze s použitím dostupných údajů v podobě statistických zdrojů. Komise proto tyto argumenty zamítla.

(260)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(261)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(262)

Bylo zjištěno, že výrobnímu odvětví Unie byla během období přezkumného šetření způsobena podstatná újma. Bylo však zjištěno, že újma byla způsobena dovozem z Turecka a Indie. Komise dále zjistila, že pokud by však opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by se újma způsobená čínským dovozem obnovila, neboť výrobní odvětví Unie by bylo vystaveno dumpingovému dovozu z ČLR, který by pravděpodobně dosahoval značného objemu a vyvíjel by značný cenový tlak. V důsledku toho by se hospodářská situace výrobního odvětví Unie z důvodů popsaných výše (viz 243. až 260. bod odůvodnění) pravděpodobně výrazně zhoršila. Zachování opatření by naopak zajistilo na trhu větší jistotu, což by výrobnímu odvětví Unie umožnilo obnovit pozitivní hospodářskou situaci a zároveň působit na spravedlivém a konkurenčním trhu.

(263)

Jak ukazuje tabulka 8, v posuzovaném období mělo výrobní odvětví Unie přibližně 55 000 zaměstnanců (v přepočtu na plné pracovní úvazky). Ačkoli byla tato velká pracovní síla rozptýlena po celé Unii, nacházejí se velké klastry výrobců v provincii Castellón ve Španělsku a v některých oblastech Itálie. Tyto klastry jsou významnou součástí místních ekonomik.

(264)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie, aby opatření zůstala nadále v platnosti.

(265)

Při zahájení šetření bylo osloveno více než tisíc známých dovozců. Žádná z těchto společností se nepřihlásila do procesu výběru vzorku ani nevyjádřila svůj názor na to, zda by opatření měla pozbýt platnosti, či nikoli.

(266)

V původním šetření Komise vyvodila závěr, že uložení opatření by nemělo významný dopad na činnost dovozců, protože by mohli mimo jiné přejít na jiné zdroje dodávek. Komise zjistila, že zatímco podíl dovozu z ČLR na trhu se během období přezkumného šetření snížil na méně než 1 %, dovoz z jiných zemí než z ČLR dosáhl téměř 12% podílu na trhu (viz tabulka 5) ve srovnání s 5,3 % v období původního šetření (74). Je třeba poznamenat, že na většinu dovozu z Turecka a Indie se od února 2023 vztahovala antidumpingová opatření, která těmto zemím umožňují nadále vstupovat na trh Unie za spravedlivé ceny. Kromě toho stále existují další zdroje dodávek, jako jsou Spojené arabské emiráty, Ukrajina a Egypt. Z žádného dalšího spisu nevyplývá, že by byl závěr, k němuž Komise dříve dospěla, zneplatněn.

(267)

Při zahájení šetření bylo osloveno přibližně 200 uživatelů. Žádný uživatel ani sdružení uživatelů však nevyjádřil názor. V původním šetření Komise vypočetla dopad opatření na konečné spotřebitele a dospěla k závěru, že dopad v podobě nárůstu nákladů na m2 byl omezený a činil méně než 0,5 EUR/m2. Průměrná roční spotřeba činila u spotřebitelů přibližně 2,2 m2 na osobu v Unii. Průměrný dopad na spotřebitele tedy činil 1,1 EUR/m2 na osobu v Unii. Ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny ve 182. až 184. bodě odůvodnění prováděcího nařízení (ES) č. 917/2011, byla tato skutečnost považována za zanedbatelnou. Kromě toho Komise v původním šetření analyzovala také dopad opatření na dovozce, uživatele a dodavatele, kteří by mohli být vystaveni dodatečným nákladům nebo nedostatku dodávek v důsledku uložení opatření. Byl vyvozen závěr, že uložení opatření nemělo významný dopad na jejich činnost.

(268)

CCCMC tvrdila, že levný čínský dovoz je na trhu Unie potřebný, aby pomohl spotřebitelům v Unii. CCCMC prohlásila, že spotřebitelé v Unii budou mít prospěch z levného čínského dovozu, který jim pomůže vyrovnat se s rostoucí inflací a energetickou krizí.

(269)

Problémy s vyššími cenami energií a inflací však nelze vyřešit zrušením antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku, protože výdaje spotřebitelů na keramické obkládačky tvořily zanedbatelnou část jejich rozpočtů. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddíle 7.2, by měl opětovný vstup levného čínského dovozu na trh Unie významné negativní dopady na hospodářství Unie.

(270)

Připomínky CCCMC k zájmu Unie byly proto zamítnuty.

(271)

Při vážení a vyvažování protichůdných zájmů věnovala Komise zvláštní pozornost nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Zatímco by pokračování opatření chránilo důležité výrobní odvětví Unie, včetně mnoha malých a středních podniků, před pravděpodobným obnovením újmy, nedostatečná spolupráce dovozců a uživatelů naznačuje, že by na ně pokračování opatření nemělo nepřiměřený negativní dopad.

(272)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie zachovat v platnosti opatření uložená na dovoz keramických obkládaček pocházejících z ČLR.

(273)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy a na základě zájmu Unie by antidumpingová opatření na keramické obkládačky z Čínské lidové republiky měla být zachována.

(274)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(275)

Ačkoli je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(276)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(277)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(278)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (75). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(279)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může požádat Komisi, aby na něj byla uplatněna sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(280)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (76), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(281)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,