(EU) 2024/257Nařízení Rady (EU) 2024/257 ze dne 10. ledna 2024, kterým se pro roky 2024, 2025 a 2026 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb platná ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii a kterým se mění nařízení (EU) 2023/194

Publikováno: Úř. věst. L 257, 11.1.2024 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. ledna 2024 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 11. ledna 2024 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti: 31. ledna 2025
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2024/257

11.1.2024

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2024/257

ze dne 10. ledna 2024,

kterým se pro roky 2024, 2025 a 2026 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb platná ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii a kterým se mění nařízení (EU) 2023/194

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) vyžaduje, aby se při přijímání opatření pro zachování zdrojů zohlednila dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, včetně případných zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i doporučení vydaná poradními sbory.

(2)

Rada by měla přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s těmito rybolovnými právy funkčně spojeny. Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. Podle čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení se rybolovná práva mají rozdělit mezi členské státy tak, aby byla zajištěna relativní stabilita rybolovných činností každého členského státu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.

(3)

Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit stanoviska vyjádřená během konzultací zúčastněných stran.

(4)

Od 1. ledna 2019 se podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, pro které platí omezení odlovu, ačkoli platí některé výjimky. Na základě společných doporučení členských států a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijímá Komise akty v přenesené pravomoci, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky u některých druhů rybolovu.

(5)

Rybolovná práva pro populace, na něž se vztahuje povinnost vykládky, by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Měla by proto vycházet z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně množství celkového úlovku. Od doporučeného množství celkového úlovku by měla být odečtena množství, která mohou být na základě výjimky z povinnosti vykládky i nadále vymítána. Kromě toho by se u populací, pro které rada ICES poskytuje pouze doporučení k vykládkám, měla rybolovná práva stanovit na základě tohoto doporučení.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 (2) zavedlo víceletý plán pro Severní moře (dále jen „víceletý plán pro Severní moře“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 (3) zavedlo víceletý plán pro západní vody (dále jen „víceletý plán pro západní vody“). V těchto víceletých plánech jsou stanoveny cíle a opatření pro dlouhodobé řízení populací, na které se tyto plány vztahují. Rybolovná práva pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1 uvedených nařízení (cílové populace) by měla být stanovena v souladu s rozmezím hodnot úmrtnosti způsobující maximální udržitelný výnos (MSY) (rozmezí FMSY) nebo na nižší úrovni a se zárukami stanovenými v uvedených nařízeních. Rozmezí FMSY jsou stanovena v příslušných doporučeních ICES. Nejsou-li k dispozici žádné dostatečné vědecké informace, měla by být rybolovná práva pro cílové populace nebo populace uvedené v čl. 1 odst. 4 uvedených nařízení (vedlejší úlovky) stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, jak se ve zmíněných nařízeních uvádí. Podle čl. 5 odst. 3 uvedených nařízení je při stanovování rybolovných práv pro populace vedlejších úlovků třeba zohlednit také smíšený rybolov.

(7)

V souladu s článkem 7 víceletého plánu pro Severní moře a článkem 8 víceletého plánu pro západní vody, vyplývá-li z vědeckého doporučení, že biomasa reprodukující se populace kterékoli z populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedených nařízení poklesla pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu (Blim), (4) je třeba přijmout další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat maximálního udržitelného výnosu. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto nebo jiné populace v dané rybolovné oblasti.

(8)

U některých populací ICES doporučuje nulové odlovy. Je-li však pro ně TAC stanovena na doporučené úrovně, vedla by povinnost vykládky všech úlovků, včetně vedlejších úlovků těchto populací ve smíšeném rybolovu, k jevu tzv. blokačních druhů. „Blokační druhy“ jsou druhy s nedostatečnou kvótou, které mohou způsobit, že jedno nebo více rybářských plavidel přestane lovit, i když stále nedosáhlo kvóty na jiné druhy. Je proto vhodné stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi udržením rybolovu (s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky v případě, že tomu tak nebude), a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu s MSY. Tyto TAC pro vedlejší úlovky by měly být stanoveny na úrovních, které zajistí snížení úmrtnosti těchto populací, podpoří zlepšení selektivity a zamezí vedlejším úlovkům těchto populací. Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro lov ryb těchto populací, měla být stanovena na úrovních, které napomohou obnově biomasy ohrožených populací a dosažení udržitelné úrovně

(9)

Ve svém vědeckém doporučení pro tresku obecnou (Gadus morhua) v subdivizi ICES 21 (Kattegat) doporučuje ICES nulové odlovy této populace v roce 2024. Podle ICES se navíc treska obecná v této oblasti loví především jako vedlejší úlovek při lovu humra severského (Nephrops norvegicus). Pokud by tedy byl TAC pro tresku obecnou v Kattegatu na rok 2024 stanoven na nulu, vedlo by to především k tomu, že plavidla lovící humra severského v této oblasti v roce 2024 ukončí rybolov, což by mohlo vést k předčasnému ukončení lovu tohoto druhu. Na základě údajů Evropského střediska pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) (5) se orientační hodnota (6) možných úlovků humra severského v divizi 3a (Skagerrak–Kattegat) v mezích TAC pro rok 2024 odhaduje na 98 561 451 EUR. Je proto vhodné stanovit TAC pro vedlejší úlovky tresky obecné v Kattegatu coby blokačního druhu.

(10)

S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv ve smíšeném rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro členské státy, které nemají žádné kvóty pro pokrytí svých nevyhnutelných vedlejších úlovků.

(11)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro populace, na které se nevztahuje víceletý plán pro Severní moře nebo víceletý plán pro západní vody, by rybolovná práva měla být stanovena: i) jsou-li k dispozici odpovídající vědecké informace, v souladu s úmrtností způsobenou maximálním udržitelným výnosem, a ii) nejsou-li takové informace k dispozici, v souladu s přístupem předběžné opatrnosti k řízení rybolovu, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 bodě 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(12)

U některých populací zůstává doporučení ICES v platnosti několik let a zůstává nejlepším dostupným vědeckým doporučením po celou dobu své platnosti. V těchto případech by měly být stanoveny roční TAC pokrývající celé období platnosti doporučení (víceleté TAC). Pokud však bude v tomto období k dispozici nové doporučení ICES, mělo by být zajištěno, aby víceleté TAC zůstaly v souladu s novým doporučením. Kromě toho je třeba zajistit, aby roční odpočty od doporučeného množství celkových úlovků, které zohledňují výjimky z povinnosti vykládky, zůstaly v souladu s dostupnými údaji.

(13)

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) v divizích ICES 8a a 8b (Biskajský záliv) je cílovou populací v rámci víceletého plánu pro západní vody. Podle doporučení ICES pro rok 2024 se biomasa této populace v roce 2023 snížila pod hranici maximálního udržitelného výnosu Btrigger a očekává se, že v roce 2024 bude dále klesat, přičemž zůstane nad hranicí Blim. Proto by měla být přijata vhodná nápravná opatření, aby se zajistil rychlý návrat této populace na úrovně vyšší, než jsou úrovně schopné produkovat maximální udržitelný výnos. Francie a Španělsko by proto měly zajistit, aby obchodní vykládky a rekreační odlovy pro tuto populaci, jež mají stanovit na rok 2024, byly nižší, než je hodnota FMSY (7) úměrně snížená s ohledem na pokles biomasy, a přijmout dodatečná opatření v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(14)

Opatření, kterými se řídí rekreační rybolov mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b, by měla být posílena s ohledem na jejich významný dopad na biomasu této populace a s přihlédnutím ke snížení biomasy. Proto by mělo být omezení pro množství úlovků sníženo na jednu ulovenou a ponechanou rybu na rybáře a den. Pevné sítě by měly být rovněž vyloučeny, neboť nejsou dostatečně selektivní a je pravděpodobné, že uloví určitý počet jedinců překračující stanovené omezení.

(15)

Ustanovení čl. 5 odst. 3 víceletého plánu pro západní vody stanoví řízení smíšeného rybolovu, pokud jde o populace ulovené jako vedlejší úlovky, s přihlédnutím k obtížnosti rybolovu všech populací na úrovni maximálního udržitelného výnosu současně, zejména v situacích, kdy to vede k předčasnému ukončení rybolovu. Z úvah o smíšeném rybolovu v Biskajském zálivu zveřejněných dne 14. listopadu 2023 vyplývá, že je-li vyloučen kranas rodu Trachurus, je pro rybolov druhů žijících při dně v Biskajském zálivu pro tři z 21 rybolovných oblastí nejvíce omezující treska polak (Pollachius pollachius). Vzhledem k socioekonomickým údajům předloženým jedním z dotčených členských států, z nichž vyplývá, že v případě tresky polak v Biskajském zálivu a iberských vodách (podoblast ICES 8 a divize 9a) úvahy o smíšeném rybolovu poukazují na obtížnost úplného využití všech celkových přípustných odlovů, je zapotřebí více času na posouzení socioekonomického dopadu stanovení rybolovných práv na tresku polak pro rybáře působící v tomto smíšeném rybolovu (jazyk obecný (Solea solea) a humr severský). Z tohoto důvodu by pro tresku polak v Biskajském zálivu (divize 8abde) měl být stanoven prozatímní TAC pro první polovinu roku 2024. Na základě doporučení ICES ze dne 30. června 2023 týkajícího se tresky polak v Biskajském zálivu a iberských vodách a s ohledem na sezónnost rybolovu by výše uvedené prozatímní kvóty na období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 měla být stanovena na 500 tun. Cílem tohoto prozatímního TAC je zajistit pokračování rybolovných činností během posuzování údajů, dokud Rada nestanoví konečný TAC Unie.

(16)

Podle vědeckého doporučení jsou rekreační úlovky tresky polak v podoblastech ICES 8, 9, 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 (vody Biskajského zálivu a iberské vody) nezanedbatelné, a proto je v nich vhodné u tresky polak zavést omezení rekreačního rybolovu. V zájmu ochrany oblastí tření a omezení odlovu nedospělých jedinců nelze v období od 1. ledna do 30. dubna u rekreačního rybolovu lovit a uchovávat žádného jedince tresky polak, zatímco pro zbývající část roku by bylo možné povolit maximálně dva jedince.

(17)

V květnu 2022 ICES konstatovala, že navzdory úsilí členských států o obnovu úhoře říčního (Anguilla anguilla) nebylo dosaženo žádného celkového pokroku při realizaci cíle týkajícího se úniku biomasy juvenilního úhoře stříbrného ve výši 40 % v celé Unii, jak požaduje čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 (8), a že nebyly pozorovány žádné jasné vzorce úmrtnosti. V listopadu 2023 ICES opět doporučila v případě uplatnění přístupu předběžné opatrnosti nulové úlovky úhoře říčního (Anguilla anguilla) ve všech přírodních stanovištích a ve všech fázích života v celém jeho přirozeném areálu rozšíření, který zahrnuje severovýchodní Atlantik a Středozemní moře. To se týká rekreačních i komerčních úlovků a zahrnuje i úlovky juvenilních úhořů pro účely doplnění stavů a akvakultury.

(18)

Nařízení Rady (EU) 2023/194 (9) prodloužilo období zákazu rybolovu úhoře na šest měsíců pro všechny komerční rybolovné činnosti v mořských a brakických vodách Unie v severovýchodním Atlantiku a ve Středozemním moři a pro rybářská plavidla Unie ve všech mořských vodách Středozemního moře. Zakázalo také veškerý rekreační rybolov úhoře v těchto vodách. Mělo se za to, že šestiměsíční období zákazu rybolovu bude populaci chránit lépe než opatření Unie a vnitrostátní opatření prováděná do roku 2022. Rovněž se mělo za to, že prodloužené období uzavření rybolovu umožní pokračovat v opatřeních k doplnění stavu, přispěje k obnově populace úhoře, a tím k dosažení cíle, kterým je únik alespoň 40 % úhořů stříbrných, stanoveného v odst. 2 čl. 4 nařízení (ES) č. 1100/2007. Vzhledem k přetrvávajícímu kritickému stavu úhoře říčního je vhodné tato opatření zachovat i v roce 2024.

(19)

Období migrace úhoře ovlivňuje celá řada environmentálních a biologických faktorů, může se proto lišit v závislosti na fázi života úhoře a v závislosti na stanovišti a zeměpisné oblasti, zejména v průlivech. Proto může být vhodné stanovit různá období zákazu rybolovu, zejména pro různé rybolovné oblasti členského státu a pro různé druhy rybolovu v těchto rybolovných oblastech, aby se zohlednily tyto prvky, jakož i časové a zeměpisné migrační vzorce úhoře ve stadiích života sklovitého úhoře a stříbrného úhoře. Dotčené členské státy by měly na základě těchto prvků určit příslušné období nebo příslušná období zákazu rybolovu.

(20)

V mořských a brakických vodách Unie severovýchodního Atlantiku by se období zákazu rybolovu mělo či měla vztahovat na hlavní migrační období nebo období zákazu rybolovu juvenilního sklovitého a stříbrného úhoře, s výjimkou rybolovných činností prováděných s rybářským plavidlem nebo bez něj výhradně za účelem vědeckého výzkumu v plném souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (10). Vzhledem k potenciálně závažným socioekonomickým důsledkům úplného ukončení rybolovu zaměřeného na juvenilního sklovitého a stříbrného úhoře během hlavního migračního období nebo hlavních migračních období mohou členské státy v těchto obdobích povolit lov úhoře po dobu 30 dnů. Aby byla zajištěna účinná ochrana juvenilního stříbrného úhoře migrujícího z Baltského moře do Severního moře, měly by se pobřežní členské státy podoblasti ICES 3, totiž Dánsko, Německo, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Finsko a Švédsko, dohodnout na účinných obdobích zákazu lovu stříbrného úhoře. Nedospějí-li dotčené členské státy do 1. března 2024 k dohodě, měl by být lov juvenilního stříbrného úhoře v Baltském moři a v oblasti Skagerrak–Kattegat zakázán v období od 15. září 2024 do 15. března 2025.

(21)

Podle nařízení (ES) č. 1100/2007 je doplnění stavu sklovitého úhoře opatřením pro zachování, které některé členské státy zvolily ve svých plánech řízení stavu úhoře. Aby tyto členské státy mohly pokračovat v provádění tohoto opatření, mohou být třeba odlovy sklovitého úhoře v mořských a brakických vodách Unie v severovýchodním Atlantiku ve vhodném ročním období a případně během jeho hlavního migračního období nebo hlavních migračních období. Členské státy proto mohou povolit pokračování lovu sklovitého úhoře po dobu dalších 50 dnů během jeho hlavního migračního období nebo hlavních migračních období výlučně pro doplnění stavu.

(22)

Ve svém doporučení pro některé populace příčnoústých (žraloky a rejnoky) ICES doporučuje nulové odlovy z důvodu jejich špatného stavu z hlediska ochrany. Kromě toho mají tito příčnoústí vysokou míru přežití, pokud jsou vymítnuty. Odlovy těchto populací by proto měly být spíše vymítnuta než vyložena, protože se má za to, že výměty významně nezvyšují jejich úmrtnost způsobenou rybolovem, a dokonce by podpořily zachování těchto populací. Proto by měl být lov těchto druhů zakázán, neboť podle čl. 15 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky nevztahuje na druhy, jejichž rybolov je zakázán. Při náhodném ulovení by tyto druhy neměly být poraněny a měly by se ihned vypustit.

(23)

U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena všeobecným zákazem lovu těchto druhů.

(24)

Na 12. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů v Manile ve dnech 23.–28. října 2017 byla na seznamy chráněných druhů v dodatcích I a II uvedené úmluvy doplněna řada druhů. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie provozujících rybolov ve všech vodách a rybářských plavidel třetích zemí provozujících rybolov ve vodách Unie.

(25)

S cílem zajistit maximální využívání rybolovných práv je vhodné umožnit zavedení flexibilního uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci.

(26)

Články 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (11) stanoví meziroční flexibilitu kvót pro populace podléhající preventivnímu i analytickému TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na které populace se nemají použít články 3 a 4 uvedeného nařízení, zejména na základě jejich biologického stavu. Kromě toho čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví další meziroční flexibilitu pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, která by ohrozila dosažení cílů společné rybářské politiky, neměla by se meziroční flexibilita kvót podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 uplatňovat kumulativně. Konečně by měla být meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 základního nařízení (EU) č. 1308/2013 v relevantních případech vyloučena na základě biologického stavu populací.

(27)

Je-li TAC přidělován pouze jednomu členskému státu, může být vhodné zmocnit tento členský stát ke stanovení tohoto TAC v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto zmocnění je vhodné za podmínky, že členský stát při určování úrovně TAC dodržuje zásady a pravidla SRP. Aby Komise zajistila správné uplatňování zásad a pravidel společné rybářské politiky těmito členskými státy, vyhodnocuje informace, které jí to členské státy předkládají o stanovení úrovně TAC a údajích použitých jako základ pro jeho stanovení.

(28)

Je třeba stanovit omezení intenzity rybolovu jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (divize ICES 7e) v souladu s článkem 12 víceletého plánu pro západní vody.

(29)

Stropy intenzity rybolovu pro rok 2024 je třeba stanovit v souladu s články 6, 11, 13 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2053 (12).

(30)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (13), a zejména jeho články 33 a 34, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které mají členské státy použít pro zasílání údaje o vykládkách populací Komisi podle tohoto nařízení.

(31)

Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) na svém výročním zasedání v roce 2023 potvrdila pro rok 2024 opatření pro zachování dvou populací okouníka (Sebastes mentella) (pelagické druhy žijící v mělkých vodách a pelagické druhy žijící v hlubokých vodách) v Irmingerově moři a přilehlých vodách, kterými se zakazuje cílený rybolov těchto populací, čerpání paliva a jakékoli podpůrné činnosti. S cílem minimalizovat vedlejší úlovky navíc NEAFC zakázala rybolovné činnosti v oblasti, kde se okouníci sdružují. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(32)

Komise NEAFC nepřijala na rok 2024 doporučení pro platýse černého (Reinhardtius hippoglossoides) v podoblastech ICES 1 a 2. Kvóta Unie pro platýse černého v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 na rok 2024 by měla být stanovena na úrovni 1 711 tun. Úroveň kvóty Unie odpovídá 9,25 % úrovně posledního nejlepšího dostupného vědeckého doporučení ICES pro platýse černého v podoblastech ICES 1 a 2, totiž doporučení pro tuto populaci zveřejněného v roce 2021, které doporučilo maximální odlov ve výši 18 494 tun pro roky 2022 i 2023.

(33)

Komise NEAFC schválila omezení odlovu okouníka bradatého (Sebastes mentella) v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 na rok 2024. Avšak než Unie dokončí přezkum toho, zda proti uvedenému doporučení NEAFC vznést námitky, zejména pokud jde o historická rybolovná práva Unie, je vhodné, aby byla kvóta Unie pro okouníky rodu Sebastes v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 nyní označena jako „bude stanoveno“. Je také vhodné, aby Unie v první polovině roku 2024 stanovila tuto kvótu Unie formou změny v průběhu roku, a to i s ohledem na to, že dotčený rybolov je omezen na období od 1. července do 31. prosince 2024.

(34)

Makrela obecná (Scomber scombrus), treska modravá (Micromesistius poutassou) a atlantsko-skandinávská populace sledě obecného (Clupea harengus) v severovýchodním Atlantiku jsou předmětem konzultací pobřežních států o řízení rybolovu těchto populací a rovněž patří mezi populace řízené NEAFC. Unie se těchto konzultací účastnila na základě postojů potvrzených Radou dne 5. října 2023. Výsledek těchto konzultací byl zaznamenán ve schválených záznamech pro atlantsko-skandinávskou populaci sledě obecného v severovýchodním Atlantiku na rok 2024, podepsaném dne 13. října 2023; pro tresku modravou v severovýchodním Atlantiku na rok 2024, podepsaném dne 18. října 2023; a pro makrelu obecnou v severovýchodním Atlantiku na rok 2024, podepsaném rovněž dne 18. října 2023. Na svém 42. výročním zasedání v roce 2023 přijala NEAFC doporučení týkající se opatření pro zachování a řízení atlantsko-skandinávské populace sledě obecného a makrely obecné na rok 2024. NEAFC nepřijala doporučení týkající se opatření pro zachování a řízení populací tresky modravé na rok 2024. Je proto vhodné stanovit TAC pro atlantsko-skandinávskou populaci sledě obecného a makrelu obecnou v severovýchodním Atlantiku na úrovni rybolovných práv dohodnutých v příslušných schválených záznamech pobřežních států a doporučeních NEAFC. Je rovněž vhodné stanovit TAC pro tresku modravou v severovýchodním Atlantiku na úrovni rybolovných práv stanovených pro tresku modravou ve schváleném záznamu pobřežních států a v souladu s postojem Unie vyjádřeným v NEAFC.

(35)

Od roku 2021 nemá Unie přístup k odlovu své kvóty pro makrelu obecnou v norských vodách Severního moře (MAC/2A4A-N). Aby mohla Unie tuto kvótu využít, je vhodné přidělit nová rybolovná práva na TAC (MAC/2A34-N) pokrývající zeměpisnou oblast Severního moře (MAC/2A34) a norských vod (MAC/2A4A-N) s novým klíčem relativní stability. Část rybolovných práv přidělených MAC/2A34-N by Dánsko mělo převést na držitele kvót v rámci TAC v západních vodách (MAC/2CX14-) na základě stávajícího klíče relativní stability pro tento TAC.

(36)

Na svém výročním zasedání v roce 2023 se Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) dohodla, že v roce 2024 zachová TAC stanovené na rok 2023 pro tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku, tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) ve Středozemním moři a v jižním Atlantiku, mečouna obecného (Xiphias gladius) ve Středozemním moři a v severním a jižním Atlantiku, marlína modrého (Makaira nigricans), marlína bělavého (Tetrapturus albidus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus), jakož i retenční kvótu pro žraloka mako (Isurus oxyrinchus) v jižním Atlantiku. ICCAT na rok 2024 rovněž stanovila TAC pro tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v severním Atlantiku ve výši 47 251 tun, pro žraloka modrého (Prionace glauca) v severním Atlantiku ve výši 30 000 tun a v jižním Atlantiku ve výši 27 711 tun. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(37)

S cílem snížit úmrtnost nedospělých tuňáků velkookých a žlutoploutvých způsobenou rybolovem se ICCAT dohodla rovněž na tom, že na rok 2024 bude zachován maximální limit 300 lovných zařízení s uzavíracím mechanismem na rybářské plavidlo a období zákazu rybolovu pro používání uvedených zařízení v délce 72 dnů.

(38)

Podle několika doporučení ICCAT může Unie na žádost převést procentní podíl své nevyužité kvóty populací ICCAT z předposledního nebo předchozího roku do daného roku v souladu s pravidly stanovenými ICCAT pro každou populaci. Aby členské státy mohly tyto převody využít, měla by být odpovídající množství stanovená v uvedených doporučeních provedena v právu Unie na základě návrhu Komise co nejdříve, aby členské státy mohly využít celé unijní kvóty pro populace ICCAT, jak je stanoví ICCAT na rok 2024. Dokud nebudou uvedená doporučení provedena v právu Unie, měly by být stanoveny kvóty pro jednotlivé členské státy pro některé populace na základě celkové kvóty Unie na rok 2024, na níž se dohodla ICCAT, před jakýmikoli úpravami v důsledku nadměrného nebo nedostatečného rybolovu členských států.

(39)

Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2023 přijala na období od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024 omezení odlovu cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(40)

Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) na svém výročním zasedání v roce 2023 zachovala omezení rybolovné kapacity, lovných zařízení s uzavíracím mechanismem a zásobovacích plavidel a omezení odlovu tuňáka žlutoploutvého v oblasti pravomoci IOTC. IOTC rovněž přijala usnesení 23/04, kterým se poprvé stanoví omezení odlovu tuňáka velkookého (Thunnus obesus) na roky 2024 a 2025 v oblasti pravomoci IOTC. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(41)

Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 29. ledna až 2. února 2024. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO, která jsou funkčně spojena s TAC, by proto měla být prozatímně zachována až do konání výročního zasedání a stanovení TAC na rok 2024.

(42)

Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) se na svém výročním zasedání v roce 2023 rozhodla ponechat v platnosti stávající opatření platná v oblasti úmluvy IATTC. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(43)

Komise na ochranu tuňáka jižního (CCSBT) na svém výročním zasedání v roce 2023 přijala TAC pro tuňáka jižního (Thunnus maccoyii) na tříleté období od roku 2024 do roku 2026. Uvedené opatření by mělo být provedeno v právu Unie.

(44)

Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) se na svém výročním zasedání v roce 2023 rozhodla zachovat na rok 2024 TAC v oblasti úmluvy SEAFO stanovené na rok 2023.

(45)

Výroční zasedání Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) se konalo ve dnech 4. až 8. prosince 2023. Až do zpřístupnění výsledku uvedeného zasedání by stávající opatření v oblasti úmluvy WCPFC funkčně spojená s TAC a maximálním počtem rybářských plavidel měla být prozatímně zachována, dokud tato opatření na rok 2024 nebudou známa.

(46)

Na svém 45. výročním zasedání v roce 2023 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) rybolovná práva pro některé populace v oblasti úmluvy NAFO na rok 2024. Na rok 2024 rovněž přijala některá opatření, která jsou funkčně spojena s právy na lov kalmara tryskového (Illex illecebrosus) v podoblastech NAFO 3 a 4 a platýse zlatého (Limanda ferruginea) v divizích NAFO 3LNO, jejichž cílem je minimalizovat úroveň vedlejších úlovků necílových druhů a bez nichž by bylo nutné omezit rybolovná práva pro tyto populace, aby byly chráněny necílové druhy. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(47)

Smluvní strany Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) na svém 10. zasedání v roce 2023 ponechaly v platnosti dříve přijatá rybolovná práva pro populace, na něž se uvedená dohoda vztahuje. Přijala rovněž omezení vedlejších úlovků pro světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis), změnila hranice oblastí řízení pro ledovky (Dissostichus spp.) v oblastech Del Cano Rise a Williams Ridge a zároveň rozšířila požadavky na pozorování a označování ledovek ve zbylých oblastech dohody. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(48)

Podle čl. 498 odst. 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (14) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“) mají Unie a Spojené království vést každoroční konzultace s cílem dohodnout do 10. prosince každého roku TAC na následující rok pro populace uvedené v příloze 35 dohody o obchodu a spolupráci. Pokud tyto TAC nejsou dohodnuty do 10. prosince, mají strany okamžitě obnovit konzultace, jejichž cílem nadále zůstává dohodnout se na TAC, jak vyžaduje čl. 499 odst. 1 dohody o obchodu a spolupráci.

(49)

V roce 2023 Unie a Spojené království vedly dvoustranná jednání ohledně stanovení velkého počtu TAC na rok 2024 pro populace uvedené v příloze 35 dohody o obchodu a spolupráci. Tyto konzultace byly vedeny podle čl. 498 odst. 2, 4 a 6 dohody o obchodu a spolupráci. Unie se jich zúčastnila na základě specifikací postoje Unie potvrzeného Radou dne 12. října 2023 a následných doplňujících pracovních dokumentů podle článku 2 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 (15). Výsledek těchto konzultací byl zanesen do písemného záznamu podepsaného dne 6. prosince 2023 a doplněného dodatkem dne 8. prosince 2023. Příslušná rybolovná práva by proto měla být stanovena na úrovni stanovené v písemném záznamu a ostatní opatření funkčně spojená s rybolovnými právy, která jsou rovněž stanovena v uvedeném písemném záznamu, by měla být provedena v právu Unie.

(50)

TAC pro hlubinné populace uvedené v příloze 35 dohody o obchodu a spolupráci na rok 2024 byly zahrnuty do nařízení (EU) 2023/194, nesou však označení „bude stanoveno“. Nařízení (EU) 2023/194 by proto mělo být změněno a rybolovná práva pro tyto populace by měla být stanovena na úrovni uvedené v písemném zápisu z konzultací o rybolovu mezi Unií a Spojeným královstvím na rok 2024.

(51)

Unie a Spojené království se dohodly, že při lovu ostrouna obecného (Squalus acanthias) by měla být dodržena maximální velikost 100 cm, aby se zabránilo cílenému rybolovu zaměřenému na seskupení dospělých samic v zájmu ochrany té složky této populace, která je obzvláště citlivá na úmrtnost způsobenou rybolovem. Takové opatření je funkčně spojeno s TAC pro danou populaci, neboť bez něj by úroveň TAC sama o sobě nezajistila dostatečnou ochranu březích samic, které představují obzvláště zranitelnou část populace. Opatření týkající se maximální velikosti by se mělo použít pouze dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci zavádějícího odpovídající opatření.

(52)

Unie a Spojené království se dohodly na přístupu na základě vzájemnosti v roce 2024 s cílem odlovit nejprve celkem 280 tun severoatlantské populace tuňáka křídlatého ve výlučných ekonomických zónách členských států a Spojeného království. To vylučuje přístup k oblastem podle čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(53)

Aktem v přenesené pravomoci nedávno přijatá opatření ke snížení vedlejších úlovků treskovitých jsou funkčně spojena s TAC druhů lovených ve smíšeném rybolovu spolu s treskovitými (například treska jednoskvrnná, pakambaly rodu Lepidorhombus, ďas mořský a humr severský), neboť bez jejich zavedení by úrovně TAC cílových druhů měly být sníženy, aby byla zajištěna obnova populací treskovitých.

(54)

Opatření ke zlepšení stavu růžichy šedé z hlediska ochrany, ke snížení úrovně nežádoucích úlovků a k lepší ochraně trdlišť a nedospělých jedinců v podoblastech ICES 6 až 8, která byla nedávno přijata aktem v přenesené pravomoci, jsou funkčně spojena s TAC růžichy šedé, neboť bez nich by úroveň TAC měla být dále snížena, aby byla zajištěna obnova populace.

(55)

Funkčně spojená technická opatření týkající se treskovitých a růžichy šedé by se měla použít pouze do dne použitelnosti příslušných aktů v přenesené pravomoci zavádějících odpovídající opatření.

(56)

Sezónní zákaz rybolovu smačků rodu Ammodytes za použití některých vlečných zařízení v divizích ICES 2a, 3a a podoblasti ICES 4 by měl pokračovat, aby byla umožněna ochrana oblastí tření a omezení úlovků nedospělých jedinců.

(57)

V roce 2023 vedly Unie, Spojené království a Norsko třístranné konzultace o šesti sdílených a společně řízených populacích nacházejících se v oblastech pod jurisdikcí těchto tří stran, a to s cílem dohodnout se na řízení těchto populací, včetně rybolovných práv na rok 2024. Tyto konzultace probíhaly v období od 3. listopadu do 8. prosince 2023 na základě postoje Unie potvrzeného Radou dne 12. října 2023 a následných neformálních dokumentů. Výsledek konzultací byl zanesen do schváleného zápisu podepsaného vedoucími delegací dne 8. prosince 2023. Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni dohodnuté se Spojeným královstvím a Norskem spolu s ostatními ustanoveními uvedeného schváleného zápisu.

(58)

Unie uskutečnila dvoustranné konzultace s Norskem o jedné sdílené a společně řízené populaci v oblasti Skagerraku (treska bezvousá) s cílem dohodnout se na řízení této populace, včetně rybolovných práv na rok 2024, jakož i výměně kvót a přístupových ujednáních. Tyto konzultace probíhaly v období od 30. října do 8. prosince 2023 na základě postoje Unie potvrzeného Radou dne 12. října 2023. Výsledek konzultací byl zanesen do schváleného zápisu podepsaného vedoucími delegací dne 8. prosince 2023. Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni dohodnuté s Norskem spolu s ostatními ustanoveními uvedeného schváleného zápisu.

(59)

Unie se Spojeným královstvím a Norskem se v roce 2023 dohodly zachovat nápravná opatření pro tresku obecnou (Gadus morhua) na šelfu Severního moře na podporu dlouhodobě udržitelného řízení této populace v souladu s článkem 13 víceletého plánu pro Severní moře.

(60)

Postupem podle Dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a vládou Grónska a vládou Dánska na straně druhé o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a prováděcího protokolu k této dohodě (16) stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2024. Úroveň rybolovných práv, která má Unie k dispozici ve vodách Grónska v roce 2024, je uvedena v zápisu ze zasedání smíšeného výboru, které se konalo ve dnech 21. až 23. listopadu 2023 v Bruselu. Příslušná rybolovná práva by proto měla být stanovena na úrovni stanovené v uvedeném zápisu a s přihlédnutím k převodům na Norsko v rámci každoroční výměny rybolovných práv. Úroveň rybolovných práv stanovených pro krevetu severní (Pandalus borealis) ve vodách Grónska podoblastí ICES 5 a 14 nezahrnuje rezervu 150 tun, která by měla být považována za uvedenou ve schváleném zápisu z jednání o rybolovu mezi Unií a Norskem na rok 2024.

(61)

Smlouva ze dne 9. února 1920 o Špicberkách (Svalbardu) (dále jen „Pařížská smlouva z roku 1920“) přiznává všem smluvním stranám smlouvy rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům kolem Svalbardu, mimo jiné v oblasti rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu je uveden v několika verbálních nótách Norsku, přičemž poslední jsou ze dne 26. února 2021, 28. června 2021 a 1. srpna 2022. Pokud jde o rybolovná práva na kraba sněžného (Chionoecetes spp.) v oblasti Špicberk, je vhodné stanovit počet rybářských plavidel oprávněných k výkonu tohoto rybolovu, aby se zajistila slučitelnost využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu s nediskriminačními pravidly pro řízení, jež může stanovit Norsko, pod jehož svrchovanost a jurisdikci daná oblast spadá v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a Pařížské smlouvy z roku 1920. Přidělení těchto rybolovných práv členským státům je omezeno na rok 2024. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky.

(62)

Pokud jde o rybolovná práva pro tresku obecnou v severovýchodní Arktidě, je vhodné stanovit kvótu Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize 2b na základě referenčního TAC pro tuto populaci a historických rybolovných práv Unie. Uvedená kvóta Unie by měla být přidělena členským státům v souladu s rozhodnutím Rady 87/277/EHS (17) s výhradou nezbytných úprav v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie, jak je stanoveno v tabulce E přílohy 36 dohody o obchodu a spolupráci.

(63)

V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany, schváleným jménem Unie rozhodnutím Rady (EU) 2015/1565 (18), je nezbytné stanovit maximální počet oprávnění k rybolovu pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.

(64)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem udělit povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit určování intenzity svého rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech; poskytnout dodatečné dny na moři za trvalé zastavení rybolovných činností a k posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a rovněž zavést tabulkové formáty pro shromažďování a předávání informací o převodech dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou členského státu. Komise by měla tyto pravomoci vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. (19)

(65)

Vzhledem k tomu, že některá ustanovení by měla být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem předchozího roku a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na následující rok, měla by se ustanovení tohoto nařízení o zákazech a obdobích zákazu uplatňovat i na začátku roku 2025 až do vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na rok 2025. Ze stejných důvodů by ustanovení platná od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2025 nebo 31. prosince 2026 navíc měla platit i na začátku roku 2026 nebo 2027, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2026, potažmo 2027.

(66)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa rybářů, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2024. Ustanovení o omezeních intenzity rybolovu by se však měla použít ode dne 1. února 2024. Kromě toho by se ustanovení o komerčním rybolovu úhoře říčního v mořských a brakických vodách Unie v podoblastech ICES 3, 4, 6, 7, 8 a 9 a v přilehlých brakických vodách Unie měla použít ode dne 1. dubna 2024, aby se zabránilo překrývání ustanovení s nařízením (EU) 2023/194, které má stejný předmět. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení.

(67)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na nově přidělená rybolovná práva pro makrelu obecnou v divizi ICES 3a, ve vodách Spojeného království a Unie divizích 2a; 3b, 3c; v divizi 3d a podoblasti ICES 4 a ve vodách Norska divizích 2a a 4a (MAC/2A34-N) ode dne 1. ledna 2023 s cílem umožnit Unii plný přístup k její kvótě pro makrelu obecnou. Touto zpětnou působností proto nejsou dotčeny zásady právní jistoty, ani ochrany legitimního očekávání.

(68)

Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, byla příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijata na konci roku 2023 a nabyla účinnosti před vstupem tohoto nařízení v platnost. Ustanovení tohoto nařízení, kterými se tato opatření provádějí do práva Unie, by se proto měla použít se zpětnou působností. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2023, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít od téhož dne. Rovněž rybářská sezóna pro ledovky v oblasti dohody SIOFA trvá od 1. prosince do 30. listopadu, a jelikož jsou TAC pro tuto skupinu druhů stanoveny na období od 1. prosince 2023, měly by se TAC použít od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněného očekávání, jelikož rybářská plavidla plující pod vlajkou smluvního státu mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR a v oblasti dohody SIOFA bez oprávnění.

(69)

V souladu s pravidly ICCAT by členské státy měly zajistit, aby jejich plavidla během 15 dnů před začátkem období zákazu rybolovu, tj. od 17. prosince 2023, nepoužívala zařízení s uzavíracím mechanismem. Ustanovení tohoto nařízení, kterým se toto opatření provádí v právu Unie, by se proto mělo použít se zpětnou působností,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví pro některé rybí populace rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva pro rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii.

2.   Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)

omezení odlovu pro rok 2024 a tam, kde je to v tomto nařízení zvlášť uvedeno, pro roky 2025 a 2026;

b)

omezení intenzity rybolovu pro rok 2024, s výjimkou omezení intenzity rybolovu stanovených v příloze II, která se použijí v období od 1. února 2024 do 31. ledna 2025;

c)

rybolovná práva pro období od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024 pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR a pro některé populace v oblasti dohody SIOFA.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na tato rybářská plavidla:

a)

rybářská plavidla Unie a

b)

rybářská plavidla třetích zemí ve vodách Unie.

2.   Toto nařízení se vztahuje i na:

a)

některé druhy rekreačního rybolovu výslovně uvedené v příslušných ustanoveních tohoto nařízení a

b)

komerční rybolov ze břehu.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:

a)

„rybářským plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované v této zemi;

b)

„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje v souvislosti s rekreací, turistikou nebo sportem;

c)

„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

d)

„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):

i)

v rybolovu, na nějž se vztahuje výjimka z povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace vyložit;

ii)

ve všech ostatních druzích rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;

e)

„kvótou“ část TAC, která je přidělena Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)

„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, včetně zástupných údajů, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení;

g)

„analytickým TAC“ TAC, pro který je k dispozici analytické posouzení;

h)

„preventivním TAC“ TAC, pro který není k dispozici analytické posouzení, ale je k dispozici posouzení založené na preventivním přístupu nebo není k dispozici žádné posouzení;

i)

„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí ve smyslu čl. 6 bodu 34 nařízení (EU) 2019/1241;

j)

„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

k)

„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009;

l)

„instrumentální bójí“ bóje jasně označená jedinečným referenčním číslem umožňujícím identifikaci jejího vlastníka a vybavená systémem satelitního sledování za účelem monitorování její polohy;

m)

„bójí v provozu“ jakákoli instrumentální bóje, jež byla předem aktivována, zapnuta a umístěna na moři na unášeném zařízení s uzavíracím mechanismem nebo na logu a která vysílá polohu a jiné dostupné informace, jako například odhady echolotu.

Článek 4

Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení se příslušnými rybolovnými oblastmi rozumějí:

a)

„oblastmi ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří)“ zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (20);

b)

„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)

„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)

„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

 

53° 30′ s. š., 15° 00′ z. d.,

 

53° 30′ s. š., 11° 00′ z. d.,

 

51° 30′ s. š., 11° 00′ z. d.,

 

51° 30′ s. š., 13° 00′ z. d.,

 

51° 00′ s. š., 13° 00′ z. d.,

 

51° 00′ s. š., 15° 00′ z. d.;

e)

„funkční jednotkou 25 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

 

43° 00′ s. š., 9° 00′ z. d.,

 

43° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,

 

43° 30′ s. š., 10° 00′ z. d.,

 

43° 30′ s. š., 9° 00′ z. d.,

 

44° 00′ s. š., 9° 00′ z. d.,

 

44° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.,

 

43° 30′ s. š., 8° 00′ z. d.;

f)

„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

 

43° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.,

 

43° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,

 

42° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,

 

42° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.;

g)

„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

 

42° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.,

 

42° 00′ s. š., 10° 00′ z. d.,

 

38° 30′ s. š., 10° 00′ z. d.,

 

38° 30′ s. š., 9° 00′ z. d.,

 

40° 00′ s. š., 9° 00′ z. d.,

 

40° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.;

h)

„funkční jednotkou 30 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast podléhající španělské jurisdikci v Cádizském zálivu a v přilehlých vodách divize ICES 9a;

i)

„funkční jednotkou 31 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

 

43° 30′ s. š., 6° 00′ z. d.,

 

44° 00′ s. š., 6° 00′ z. d.,

 

44° 00′ s. š., 2° 00′ z. d.,

 

43° 30′ s. š., 2° 00′ z. d.;

j)

„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7o 23' 48″ z. d.;

k)

„oblastí úmluvy CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy (21);

l)

„oblastmi CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku)“ zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (22);

m)

„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerické komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (Antigujská úmluva) (23);

n)

„oblastí úmluvy ICCAT (Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku (24);

o)

„oblastí pravomoci IOTC (Komise pro tuňáky Indického oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (25);

p)

„oblastmi NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti uvedené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 (26);

q)

„oblastí úmluvy NAFO“ zeměpisné oblasti vymezené v Úmluvě o spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (27);

r)

„oblastí upravenou přepisy NAFO“ ta část oblasti úmluvy NAFO, která je mimo vnitrostátní jurisdikci;

s)

„oblastí úmluvy SEAFO (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku (28);

t)

„oblastí dohody SIOFA (Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu (29);

u)

„oblastí úmluvy SPRFMO (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (30);

v)

„oblastí úmluvy WCPFC (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (31);

w)

„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;

x)

„oblastí překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:

 

zeměpisnou délkou 150° z. d.,

 

zeměpisnou délkou 130° z. d.,

 

zeměpisnou šířkou 4° j. š.,

 

zeměpisnou šířkou 50o j. š.;

y)

„zeměpisnými podoblastmi GFCM“ oblasti vymezené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 (32).

HLAVA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 5

TAC a jejich rozdělení

1.   TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.

2.   Rybářská plavidla Unie může dotčený pobřežní stát oprávnit k rybolovu ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen v mezích TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v článku 22 tohoto nařízení a části A přílohy V tohoto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (33) a v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí na jeho základě.

3.   Rybářská plavidla Unie může Spojené království oprávnit k rybolovu ve vodách podléhajících jeho rybářské jurisdikci v mezích TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v článku 22 tohoto nařízení a v nařízení (EU) 2017/2403 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí na jeho základě.

Článek 6

TAC, které určí členské státy

1.   TAC stanovené v příloze I tohoto nařízení, pokud je tak v uvedené příloze uvedeno, určí dotyčný členský stát.

2.   TAC určené členským státem podle odstavce 1 musí:

a)

být v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací a

b)

vést k využívání populace, které je:

i)

je-li k dispozici analytické posouzení, s co největší pravděpodobností v souladu s maximálním udržitelným výnosem, nebo

ii)

není-li analytické posouzení k dispozici nebo je-li neúplné, v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu.

3.   Do 15. března 2024 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:

a)

TAC, které určil;

b)

údaje, které shromáždil, vyhodnotil a použil jako základ pro určení TAC;

c)

údaje o tom, jakým způsobem jsou určené TAC v souladu s odstavcem 2.

Článek 7

Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1.   Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:

a)

byly odloveny rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo

b)

představují tu část kvóty Unie, která nebyla rozdělena mezi členské státy a dosud nebyla vyčerpána.

2.   Pro účely odchylky od povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovené v čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 jsou populace necílových druhů v rámci bezpečných biologických limitů podle uvedeného článku určeny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 8

Mechanismus výměny kvót u TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky

1.   S cílem zohlednit povinnost vykládky a zpřístupnit kvóty pro některé vedlejší úlovky členským státům, které vlastní kvótu nemají, se na TAC stanovené v příloze IA použije mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5.

2.   6 % z každé kvóty z TAC pro tresku obecnou (Gadus morhua) v Keltském moři (COD/7XAD34), tresku obecnou západně od Skotska (COD/5BE6A), tresku bezvousou v Irském moři (WHG/07A.) a platýse velkého v divizích ICES 7h, 7j a 7k (PLE/7HJK) a 3 % z každé kvóty z TAC pro tresku bezvousou v oblasti západně od Skotska (WHG/56-14) přidělené každému členskému státu se zpřístupní jako sdílená rezerva pro výměnu kvót (dále jen „sdílená rezerva“), jež bude otevřena od 1. ledna 2024. Členské státy bez kvóty mají k této rezervě výhradní přístup do 31. března 2024.

3.   Množství, jež se ze sdílené rezervy vyberou, nelze vyměnit ani převést do následujícího roku. Po 31. březnu 2024 se nevyužitá množství vrátí členským státům, které do sdílené rezervy původně přispěly.

4.   Členské státy bez kvóty poskytují jako náhradu kvóty pro populace uvedené v části C přílohy IA, pokud se členský stát bez kvóty a členský stát přispívající do sdílené rezervy nedohodnou jinak.

5.   Kvóty uvedené v odstavci 4 musí mít stejnou obchodní hodnotu, určenou na základě tržního směnného kurzu nebo jiných vzájemně přijatelných směnných kurzů. Nelze-li jinak, určí se obchodní hodnota na základě průměrných cen Unie z předchozího roku, které poskytlo Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury.

6.   Pokud mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5 členským státům neumožňuje pokrýt jejich nevyhnutelné vedlejší úlovky v podobném rozsahu, usilují členské státy o dohodu na výměně kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž zajistí, aby vyměňované kvóty měly rovnocennou obchodní hodnotu.

Článek 9

Omezení intenzity rybolovu v divizi ICES 7e

1.   Pro období uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) jsou omezení intenzity rybolovu jazyka obecného v divizi ICES 7e stanovena v příloze II.

2.   Na žádost členského státu v souladu s bodem 7.4 přílohy II může Komise přijmout prováděcí akt, kterým přidělí tomuto členskému státu počet dní na moři nad rámec dní uvedených v bodě 5 přílohy II, během nichž může být rybářské plavidlo plující pod jeho vlajkou a mající na palubě jakékoli regulované zařízení přítomno v divizi ICES 7e. Komise přijme tento prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.

3.   Na žádost členského státu může Komise přijmout prováděcí akt, kterým přidělí tomuto členskému státu nejvýše tři dny v období od 1. února 2024 do 31. ledna 2025 ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy II, během nichž se rybářské plavidlo může nacházet v divizi ICES 7e, na základě programu posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů uvedeného v bodě 8.1 přílohy II. Tyto dny přidělí na základě popisu, který daný členský stát předložil v souladu s bodem 8.3 přílohy II, a po konzultaci s VTHVR. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.

Článek 10

Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 4b, 4c a 6a a v podoblasti ICES 7

1.   Rybářským plavidlům Unie a v rámci veškerého komerčního rybolovu ze břehu se zakazuje lovit mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v divizích ICES 4b a 4c a v podoblasti ICES 7 nebo mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat či vykládat.

2.   Zákaz stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na vedlejší úlovky mořčáka evropského v komerčním rybolovu pomocí sítí ze břehu . Tato výjimka se vztahuje na historické počty plážových sítí stanovené na úrovni před rokem 2017. Komerční rybolov pomocí sítí ze břehu se nesmí zaměřovat na mořčáka evropského a vykládat lze pouze nevyhnutelné vedlejší úlovky mořčáka evropského.

3.   Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům Unie v divizích ICES 4b, 4c, 7d, 7e, 7f a 7h povoluje v lednu 2024 a od 1. dubna do 31. prosince 2024 lovit mořčáka evropského, jakož i uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti prostřednictvím těchto zařízení a s těmito omezeními:

a)

za použití vlečných sítí pro lov při dně (34), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 3,8 tun na rybářské plavidlo a rok a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských organismů na palubě odlovených daným rybářským plavidlem za jeden rybářský výjezd;

b)

za použití nevodů (35), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 3,8 tun na rybářské plavidlo a rok a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských organismů na palubě odlovených daným rybářským plavidlem za jeden rybářský výjezd;

c)

za použití háčků a šňůr (36), a to do 6,2 tuny na rybářské plavidlo;

d)

za použití ukotvených tenatových sítí (37), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 1,6 tuny na rybářské plavidlo.

Odchylky uvedené v prvním pododstavci písm. c) platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského za použití háčků a šňůr v období od 1. července 2015 do 30. září 2016.

Odchylky uvedené v prvním pododstavci písm. d) platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského za použití ukotvených tenatových sítí v období od 1. července 2015 do 30. září 2016.

V případě nahrazení rybářského plavidla Unie mohou členské státy povolit, aby tyto odchylky platily pro jiné rybářské plavidlo Unie, pokud se tím počet rybářských plavidel Unie, na něž se každá z odchylek vztahuje, a jejich celková rybolovná kapacita nezvýší.

4.   Omezení odlovu stanovená v odstavci 3 nejsou převoditelná mezi rybářskými plavidly.

5.   Při rekreačním rybolovu, včetně rybolovu ze břehu, se v divizích ICES 4b, 4c, 6a a 7a až 7k:

a)

od 1. února do 31. března 2024:

i)

povoluje lov mořčáka evropského pouze udicí nebo ruční šňůrou, při němž se jedinci vypouštějí zpět do moře;

ii)

zakazuje uchovávat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti na palubě, přemísťovat ho, překládat nebo vykládat;

b)

v lednu a v období od 1. dubna do 31. prosince 2024:

i)

povoluje odlovit a uchovat nejvýše dva kusy mořčáka evropského na rybařícího a den;

ii)

minimální velikost uchovaného mořčáka evropského je 42 cm;

iii)

k lovu ani uchovávání mořčáka evropského nesmějí být použity pevné sítě.

6.   Odstavec 5 se použije, aniž jsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.

Článek 11

Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b

1.   Francie a Španělsko v souladu s nařízením (EU) 2019/472 zajistí, aby obchodní vykládky a rekreační odlovy mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b nepřekročily 2 642 tun, což odpovídá hodnotě FMSY snížené úměrně tak, aby se zohlednil pokles biomasy pod úroveň MSY Btrigger.

2.   Při rekreačním rybolovu, a to i ze břehu, v divizích ICES 8a a 8b:

a)

se povoluje odlovit a ponechat si nejvýše jeden kus mořčáka evropského na rybáře a den;

b)

k lovu ani uchovávání mořčáka evropského nesmějí být použity pevné sítě.

3.   Odstavcem 2 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.

Článek 12

Opatření týkající se rekreačního rybolovu tresky polak v podoblastech ICES 8, 9, 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1

1.   Při rekreačním rybolovu, a to i ze břehu, v podoblastech ICES 8, 9, 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1:

a)

se povoluje odlovit a ponechat si nejvýše dva kusy tresky polak (Pollachius pollachius) na rybáře a den. Po dosažení tohoto stropu lze provádět rybolov s vypouštěním ulovených jedinců zpět do moře;

b)

od 1. ledna do 30. dubna se nesmějí lovit ani uchovávat žádní jedinci tresky polak. Během tohoto období však lze provádět rybolov s vypouštěním ulovených jedinců zpět do moře.

2.   Odstavcem 1 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.

Článek 13

Opatření týkající se rybolovu úhoře říčního ve vodách Unie podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8 a 9

1.   Tento článek se vztahuje na mořské a brakické vody Unie v podoblastech ICES 3, 4, 6, 7, 8 a 9 a na přilehlé brakické vody Unie. Brakické vody zahrnují ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody.

2.   Tento článek se nevztahuje na komerční rybolov prováděný výhradně za účelem vědeckého výzkumu, je-li tento výzkum prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241 a pokud VTHVR potvrdil Komisi a dotčeným členským státům, že tento vědecký výzkum je opodstatněný z vědeckých důvodů. Obdobné podmínky platí pro komerční rybolov prováděný výhradně za účelem vědeckého výzkumu bez rybářského plavidla.

3.   Na dobu alespoň šesti měsíců mezi 1. dubnem 2024 a 31. březnem 2025 se zakazuje komerční rybolov úhoře říčního (Anguilla anguilla) ve všech životních fázích. Mimoto členské státy a rybáři vynaloží veškeré přiměřené úsilí k minimalizaci a pokud možno eliminaci náhodných vedlejších úlovků úhoře říčního. Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci úhoře říčního poraněni a musí být ihned vypuštěni. Za tímto účelem dotčený členský stát buď jednotlivě, nebo společně určí jedno nebo více období zákazu rybolovu za těchto podmínek:

a)

je-li to vhodné, může se toto období nebo tato období zákazu rybolovu mezi členskými státy nebo v jednom členském státě v jednotlivých rybolovných oblastech lišit, aby se zohlednily zeměpisné a časové vzorce migrace úhoře v jeho různých životních fázích;

b)

toto období nebo tato období zákazu rybolovu trvají po sobě navazující nebo nenavazující časové období nejméně šesti měsíců a týkají se všech rybářů působících v dané rybolovné oblasti;

c)

období zákazu rybolovu je v souladu s cíli zachování zdrojů stanovenými v nařízení (ES) č. 1100/2007 a s vnitrostátními plány řízení stanovenými podle článku 2 uvedeného nařízení a

d)

období zákazu rybolovu zahrnuje hlavní migrační období, včetně příslušného období nejvyšší migrace, úhoře říčního v dané životní fázi v dotčeném členském státě.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. d) mohou dotčené členské státy všem příslušným rybářům v dané rybolovné oblasti povolit lov úhoře říčního o celkové délce větší než 12 cm po dobu nejvýše 30 po sobě následujících či nenásledujících dnů během hlavního migračního období. V takovém případě dotčené členské státy stanoví dodatečné období zákazu rybolovu na stejnou dobu během hlavního migračního období nebo podpůrně těsně před ním nebo po něm. Povolí-li členský stát rybolov na dny, které nenásledují po sobě, musí být lovné zařízení vytaženo z vody mezi jakýmkoli obdobími po sobě nenásledujících dnů.

5.   V případě úhoře říčního o celkové délce 12 cm nebo větší v podoblasti ICES 3 se na období zákazu rybolovu uvedená v odstavci 3 a na odchylce uvedené v odstavci 4 musí dohodnout všechny dotčené členské státy, aby byla zajištěna účinná ochrana úhoře při jeho migraci z Baltského do Severního moře. Nebude-li taková dohoda uzavřena do 1. března 2024, trvá v Dánsku, Německu, Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Švédsku období zákazu rybolovu od 15. září 2024 do 15. března 2025, bez možnosti odchylky uvedené v odstavci 4.

6.   Rovněž odchylně od odst. 3 písm. d) mohou dotčené členské státy všem příslušným rybářům v dané rybolovné oblasti povolit lov úhoře říčního o celkové délce menší než 12 cm po dobu nejvýše 30 po sobě následujících či nenásledujících dnů během hlavního migračního období. Nadto mohou dotčené členské státy povolit rybolov výhradně za účelem doplnění stavů až na dalších 50 dní během hlavního migračního období. V obou případech dotčené členské státy stanoví dodatečné období zákazu rybolovu na stejnou dobu během hlavního migračního období nebo podpůrně těsně před ním nebo po něm. Povolí-li členský stát rybolov na dny, které nenásledují po sobě, musí být lovné zařízení vytaženo z vody mezi jakýmkoli obdobími po sobě nenásledujících dnů.

7.   Zakazuje se rekreační rybolov úhoře říčního ve všech životních fázích.

8.   Dotčený členský stát informuje Komisi jednotlivě nebo společně:

a)

do 1. března 2024 o období nebo obdobích zákazu rybolovu, které stanovil v souladu s odstavci 3 až 6, spolu s podpůrnými informacemi odůvodňujícími zvolené období nebo zvolená období;

b)

do dvou týdnů od jejich přijetí o vnitrostátních opatřeních týkajících se období zákazu rybolovu nebo o období či obdobích, která určil v souladu s odstavci 3 až 6.

Článek 14

Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

1.   Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)

výměny podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

přerozdělení podle článků 12 a 47 nařízení (EU) 2017/2403;

d)

vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)

množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

f)

odpočty podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;

g)

převody a výměny kvót podle článků 21 a 49 tohoto nařízení.

2.   Populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96, jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

3.   Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

4.   Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 15

Období zákazu rybolovu smačků rodu Ammodytes

V divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 je od 1. ledna do 31. března 2024 a od 1. srpna do 31. prosince 2024 zakázán komerční rybolov smačků rodu Ammodytes vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menších než 16 mm.

Článek 16

Nápravná opatření týkající se tresky obecné v Severním moři

1.   Oblasti se zákazem rybolovu, s výjimkou rybolovu za použití pelagických zařízení (pomocí košelkových nevodů a vlečných sítí), a období, během nichž zákazy platí, jsou stanoveny v příloze IV.

2.   Rybářským plavidlům, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů s minimální velikostí ok nejméně 70 mm v divizích ICES 4a a 4b nebo nejméně 90 mm v divizi ICES 3a a dlouhých lovných šňůr (38), se zakazuje rybolov ve vodách Unie divize ICES 4a severně od 58° 30′ 00″ s. š. a jižně od 61° 30′ 00″ s. š. a ve vodách Unie divizí ICES 3a.20 (Skagerrak), 4a a 4b severně od 57° 00′ 00″ s. š. a východně od 5° 00′ 00″ v. d.

3.   Odchylně od odstavce 2 mohou plavidla v něm uvedená lovit v oblastech v něm uvedených, pokud splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

a)

jejich úlovky tresky obecné nepředstavují více než 5 % jejich celkových úlovků na jeden rybářský výjezd; rybářská plavidla, jejichž úlovky tresky obecné nepřekročily 5 % jejich celkových úlovků v letech 2017–2019, se považují za plavidla, která splňují toto kritérium, pokud nadále používají stejná lovná zařízení, jaká používala v uvedeném období; tato domněnka je vyvratitelná;

b)

používá se regulovaná a vysoce selektivní vlečná síť pro lov při dně nebo nevod, což podle vědecké studie vede k alespoň 30% snížení úlovků tresky obecné ve srovnání s plavidly, která loví vlečnými zařízeními se základní velikostí ok uvedenou v části B bodě 1.1 přílohy V nařízení (EU) 2019/1241; tyto studie může vyhodnotit VTHVR a v případě negativního hodnocení již dotyčná zařízení nelze považovat za vhodná pro použití v oblastech uvedených v odstavci 2 tohoto článku;

c)

u rybářských plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok 100 mm nebo větší (TR1) jsou používána tato vysoce selektivní lovná zařízení:

i)

vlečné sítě s vyklenutou prostřední částí o minimální velikosti ok v této části 600 mm;

ii)

zdvižená lovná šňůra (0,6 m);

iii)

horizontální dílec pro oddělování s únikovým dílcem s velkými oky;

d)

u rybářských plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok větších než 70 mm v divizi ICES 4a a 90 mm v divizi ICES 3a a menších než 100 mm (TR2) jsou používána tato vysoce selektivní lovná zařízení:

i)

horizontální třídící mřížka s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby;

ii)

dílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm;

iii)

třídící mřížku s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby;

e)

rybářská plavidla podléhají vnitrostátnímu plánu na zamezení odlovu tresky obecné, který je určen k dosažení úrovní úlovků tresky obecné v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem odpovídající stanoveným rybolovným právům na základě úrovní vědeckého poradenství prostřednictvím prostorových nebo technických opatření nebo jejich kombinací; takové plány posoudí nejpozději dva měsíce od jejich provedení v případě členských států VTHVR nebo v případě třetích zemí příslušný vnitrostátní vědecký orgán a v případě potřeby se revidují, pokud z těchto posouzení vyplyne, že cíle vnitrostátního plánu na zamezení odlovu tresky obecné se nepodaří dosáhnout.

4.   Členské státy posílí sledování a kontrolu rybářských plavidel uvedených v odstavci 2 a dohled nad nimi za účelem zajištění kontroly dodržování podmínek stanovených v odstavci 3.

5.   Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu, je-li prováděn v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2019/1241.

Článek 17

Technická opatření pro Keltské moře, Irské moře a oblast západně od Skotska

1.   Na rybářská plavidla, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů v divizích ICES od 7f, 7g, části divize 7h severně od 49° 30′ severní šířky a v části divize 7j severně od 49° 30′ severní šířky a východně od 11° západní délky, se použijí tato ustanovení:

a)

rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů použijí lovná zařízení o jedné z těchto velikostí ok:

i)

110 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 120 mm;

ii)

100 mm kapsu typu T90;

iii)

120 mm kapsu;

iv)

100 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 160 mm;

b)

kromě toho rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž úlovky vážené před výměty tvoří nejméně z 20 % treska skvrnitá, musí používat lovné zařízení, které je konstruováno s roztečí minimálně jednoho metru mezi lovnou šňůrou a zařízením na dně.

Členské státy mohou vyjmout z uplatňování tohoto písmene rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž úlovky vážené před výměty tvoří z méně než 1,5 % treska obecná, za podmínky, že se na těchto plavidlech postupně zvýší přítomnost pozorovatelů na moři přinejmenším na 20 % všech jejich rybářských výjezdů;

c)

rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů a dosahující úlovků, které z více než 30 % tvoří humr severský, použijí jedno z těchto lovných zařízení:

i)

dílec se čtvercovými oky o velikosti 300 mm, plavidla o celkové délce menší než 12 metrů mohou používat dílec se čtvercovými oky o velikosti 200 mm;

ii)

dílec seltra;

iii)

třídicí mřížku o rozteči mřížek 35 mm nebo podobné selektivní zařízení s třídicí mřížkou (netgrid);

iv)

100 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 100 mm;

v)

duální kapsu s horní kapsou tvořenou oky typu T90 o velikosti nejméně 100 mm a vybavenou separačním dílcem s velikostí ok nejvýše 300 mm;

d)

rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů, jejichž úlovky tvoří z více než 55 % treska bezvousá nebo z více než 55 % ďas mořský, štikozubec obecný či pakambaly rodu Lepidorhombus, použijí jedno z těchto lovných zařízení:

i)

100 mm kapsu s dílcem se čtvercovými oky o velikosti 100 mm;

ii)

100 mm kapsu typu T90 a nástavec.

2.   Na rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů v divizích ICES 6a a 5b ve vodách Unie východně od 12° z. d. (západně od Skotska) humra severského (Nephrops norvegicus) se vztahují tato ustanovení:

a)

plavidla používající sítě s kapsou o velikosti ok do 100 mm použijí dílec se čtvercovými oky (se stejným umístěním) o velikosti nejméně 300 mm; u plavidel o celkové délce do 12 m nebo s maximálním výkonem motoru 200 kW smí celková délka dílce činit 2 m a velikost ok 200 mm;

b)

plavidla s úlovky, které z více než 30 % tvoří humr severský, použijí dílec se čtvercovými oky (se stejným umístěním) o velikosti nejméně 160 mm v případě plavidel používajících kapsu o velikosti ok 100 až 119 mm.

3.   Na rybářská plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo nevody v divizi ICES 7a (Irské moře) se vztahují tato ustanovení:

a)

rybářská plavidla lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů s velikostí ok kapsy 70 mm nebo větší a menší než 100 mm a s úlovky, které z více než 30 % tvoří humr severský, použijí jedno z těchto lovných zařízení:

i)

dílec se čtvercovými oky o velikosti 300 mm, plavidla o celkové délce menší než 12 metrů mohou používat dílec se čtvercovými oky o velikosti 200 mm;

ii)

dílec seltra;

iii)

třídicí mřížku s roztečí 35 mm;

iv)

selektivní zařízení s třídicí mřížkou CEFAS (netgrid CEFAS);

v)

vlečnou síť se sklopkou;

b)

rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší lovící pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů a dosahující úlovků, které z více než 10 % tvoří kombinace tresky skvrnité, tresky obecné a rejnokovitých, použijí kapsu o velikosti 120 mm.

4.   Procentní podíly úlovků v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se vypočítají jako podíl živé hmotnosti všech mořských biologických zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1241.

5.   Rybářským plavidlům je zakázáno lovit vlečnými sítěmi pro lov při dně a nevody v těchto oblastech:

a)

v divizích ICES 7f až 7k;

b)

v oblasti západně od 5° západní délky v divizi ICES 7e a

c)

v divizích ICES 7b a 7c.

Tento zákaz se nevztahuje na plavidla v případě, že:

i)

používají sítě o velikosti ok kapsy nejméně 100 mm nebo

ii)

jejich vedlejší úlovky tresky obecné nepřekračují podle posouzení VTHVR 1,5 % při rybolovu mimo oblasti uvedené v odstavci 1.

Článek 18

Technická opatření pro růžichu šedou v podoblastech ICES 6 až 8

1.   Pro úlovky růžichy šedé (Pagellus bogaraveo) v podoblastech ICES 6 až 8 se použije minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 36 cm.

2.   Pro rekreační úlovky růžichy šedé v podoblastech ICES 6 a 7 se použije minimální referenční velikost pro zachování zdrojů 40 cm.

3.   Od 1. ledna do 30. června 2024 se veškerý rybolov růžichy šedé v podoblastech ICES 6, 7 a 8 zakazuje rybářským plavidlům plujícím pod francouzskou vlajkou.

4.   Od 1. února do 30. září 2024 se zakazuje rybolov pomocí nástražných dlouhých lovných šňůr (LLS) a vlečných sítí pro lov při dně (OTB) v západní oblasti Kantaberského moře naproti Asturii a Galicii.

5.   Rekreační rybolov růžichy šedé se zakazuje v těchto zeměpisných oblastech: oblast RF 1 (Cariño/Celeiro), oblast RF 2 (Ribadeo), oblast RF 3 (Navia), oblast RF 4 (Ensenada Canero), oblast RF 5 (Ensenada de Cabrera / Ría San Martín de la Arena), oblast RF 6 (Ría de Treto), oblast RF 7 (Bilbao/Plentzia), oblast RF 8 (Bermeo/Mundaka).

Článek 19

Nápravná opatření pro tresku obecnou v Kattegatu

1.   Rybářská plavidla Unie lovící v Kattegatu pomocí vlečných sítí pro lov při dně (39) o minimální velikosti ok 70 mm používají jedno z těchto selektivních zařízení:

a)

třídící mřížku s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby;

b)

třídicí mřížku s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby;

c)

dílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm;

d)

regulované vysoce selektivní lovné zařízení, jehož technické vlastnosti mají podle vědecké studie vyhodnocené VTHVR za následek, že treska obecná tvoří méně než 1,5 % úlovku, pokud je to jediné zařízení, které má dané rybářské plavidlo na palubě.

2.   Rybářská plavidla Unie, která se účastní projektu uskutečňovaného členským státem a mají funkční vybavení pro řádně zdokumentovaný rybolov, mohou používat lovné zařízení v souladu s částí B přílohy V nařízení (EU) 2019/1241. Dotčený členský stát předá seznam těchto plavidel Komisi do 31. března 2024.

3.   Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu, je-li v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2019/1241.

Článek 20

Zakázané druhy

1.   Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat tyto druhy:

a)

rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4 a divize 7d; ve vodách Spojeného království divize 2a; a ve vodách Unie divize 3a;

b)

pilonoše rudého (Beryx splendens) v podoblasti NAFO 6;

c)

bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

d)

světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

e)

světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

f)

bezkýlovce lopatonosého (Deania calceus) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

g)

soubor druhů (Dipturus cf. flossadaDipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Spojeného království a Unie podoblastí ICES 4 a 6 až 8; ve vodách Spojeného království divize 2a a podoblasti 5; a ve vodách Unie podoblastí 3, 9 a 10;

h)

světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

i)

psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; ve vodách Spojeného království a mezinárodních vodách podoblasti 5; ve vodách Spojeného království, Unie a mezinárodních vodách podoblastí 6 až 8; a v mezinárodních vodách podoblastí 12 a14;

j)

žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;

k)

rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

l)

rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 6; a ve vodách Unie podoblasti ICES 10;

m)

žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;

n)

pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři.

2.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a musí být neprodleně vypuštěni.

Článek 21

Předávání údajů

Když předkládají členské státy Komisi údaje vztahující se k vykládkám a intenzitě rybolovu podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Kapitola II

Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí

Článek 22

Oprávnění k rybolovu

1.   Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách třetích zemí je v příslušných případech stanoven v části A přílohy V.

2.   Pokud členský stát v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 po oznámení Komisi převede kvótu na jiný členský stát v rybolovných oblastech uvedených v části A přílohy V tohoto nařízení, musí být tento převod v relevantních případech doprovázen odpovídajícím převodem oprávnění k rybolovu. Celkový počet oprávnění pro každou rybolovnou oblast stanovený v části A přílohy V tohoto nařízení nesmí být překročen. Převod oprávnění k rybolovu oznámí převádějící členský stát Komisi současně s oznámením převodu kvóty.

Kapitola III

Rybolovná práva řízená regionálními organizacemi pro řízení rybolovu

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 23

Převody a výměny kvót

1.   Pokud pravidla některé regionální organizace pro řízení rybolovu (dále jen „regionální organizace“) povolují převody nebo výměny kvót mezi jejími smluvními stranami, může členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) jednat s některou smluvní stranou této regionální organizace a případně vypracovat možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót. Dotčený členský stát oznámí tento návrh Komisi.

2.   Na základě oznámení podle odstavce 1 může Komise návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót schválit. Pokud tak učiní, vyjádří bez zbytečného odkladu souhlas s tím, aby byla zamýšleným převodem nebo výměnou kvót vázána. Tento převod nebo výměnu kvót oznámí sekretariátu regionální organizace v souladu s jejími pravidly.

3.   O dohodnutém převodu nebo výměně kvót informuje Komise členské státy.

4.   Rybolovná práva, která dotčený členský stát obdržel nebo převedl v rámci převodu nebo výměny kvót, se považují za kvóty přidané k jeho přiděleným kvótám nebo odečtené z jeho přidělených kvót od okamžiku, kdy převod nebo výměna kvót nabude účinku podle podmínek dohody s danou smluvní stranou regionální organizace nebo v souladu s pravidly dané regionální organizace, podle okolností. Těmito převody a výměnami není dotčen klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

Oddíl 2

Oblast úmluvy NEAFC

Článek 24

Okouníci rodu Sebastes v Irmingerově moři

1.   V oblasti vymezené následujícími souřadnicemi, měřenými podle systému WGS84, se zakazují veškeré rybolovné činnosti:

Zeměpisná šířka

Zeměpisná délka

63° 00' s. š.

30° 00' z. d.

61° 30′ s. š.

27° 35' z. d.

60° 45' s. š.

28° 45' z. d.

62° 00' s. š.

31° 35' z. d.

63° 00' s. š.

30° 00' z. d.

2.   Rybářským plavidlům se zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat v přístavech Unie, a rybářským plavidlům Unie rovněž v přístavech třetích zemí, okouníky bradaté (Sebastes mentella) žijící v mělkých a v hlubokých vodách z Irmingerova moře a přilehlých vod (podoblasti ICES 5, 12 a 14 a podoblasti NAFO 1 a 2).

3.   Rybářským plavidlům Unie se zakazuje účastnit se překládky týkající se populací uvedených v odstavci 2.

4.   Plavidlům Unie se zakazuje čerpat palivo a poskytovat podpůrné služby rybářským plavidlům lovícím populace uvedené v odstavci 2.

Oddíl 3

Oblast úmluvy ICCAT

Článek 25

Omezení kapacity rybolovu, chovu a výkrmu

1.   Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými sítěmi Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného (Thunnus thynnus) o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle bodu 1 přílohy VI.

2.   Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle bodu 2 přílohy VI.

3.   Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle bodu 3 přílohy VI.

4.   Počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle bodu 4 přílohy VI.

5.   Počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle bodu 5 přílohy VI.

6.   Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) jako cílového druhu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2017/2107 (40), je omezen podle bodu 7 přílohy VI tohoto nařízení.

7.   Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého (Thunnus obesus) v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle bodu 8 přílohy VI.

Článek 26

Rekreační rybolov

Členské státy ve vhodných případech ze svých kvót přidělených podle přílohy ID přidělí zvláštní podíl pro rekreační rybolov.

Článek 27

Žraloci

1.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškouna velkookého (Alopias superciliosus) odloveného v jakékoli rybolovné oblasti.

2.   Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.

3.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů čeledi Sphyrnidae (kromě kladivouna tiburo, Sphyrna tiburo) odloveného v rybolovných oblastech v oblasti úmluvy ICCAT.

4.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) odloveného v jakékoli rybolovné oblasti.

5.   Zakazuje se uchovávat na palubě žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis) odloveného v jakékoli rybolovné oblasti.

6.   Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl severoatlantského žraloka mako (Isurus oxyrinchus) odloveného v rybolovných oblastech v oblasti úmluvy ICCAT.

Článek 28

Zařízení s uzavíracím mechanismem pro tropické tuňáky

1.   Používání zařízení s uzavíracím mechanismem se v oblasti úmluvy ICCAT zakazuje od 1. ledna do 12. března 2024.

2.   Od 17. prosince 2023 do 31. prosince 2023 členské státy zajistí, aby jejich rybářská plavidla nepoužívala zařízení s uzavíracím mechanismem. Žádné rybářské plavidlo nesmí mít v oblasti úmluvy ICCAT v žádném okamžiku více než 300 zařízení s uzavíracím mechanismem s bójemi v provozu.

3.   Členské státy do 30. června 2024 Komisi nahlásí historické údaje o lovných zařízeních u zařízení s uzavíracím mechanismem umístěných jejich plavidly lovícími košelkovými nevody. Pokud některý členský stát tyto údaje do uvedeného dne nenahlásí, zakazuje se rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou umisťovat lovná zařízení u zařízení s uzavíracím mechanismem, dokud Komise tyto údaje od tohoto členského státu neobdrží k dalšímu hlášení ICCAT.

Oddíl 4

Oblast úmluvy CCAMLR

Článek 29

Oznámení o průzkumném rybolovu ledovek v rybářské sezóně 2024–2025

1.   Členské státy se v období od 1. prosince 2024 do 30. listopadu 2025 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 48.6, 88.1 a 88.2 a v divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a mimo jurisdikci jednotlivých států pro rybolov v souladu s čl. 7 odst. 2 až 7 nařízení Rady (ES) č. 601/2004 (41) nebo k takovému rybolovu svá rybářská plavidla oprávnit.

2.   Odchylně od lhůt stanovených v čl. 7 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 601/2004 oznámí členské státy, které tak hodlají učinit, tuto skutečnost sekretariátu CCAMLR nejpozději 1. června 2024.

Článek 30

Lov ledovek během rybářské sezóny 2023–2024

1.   Vedle zvláštních požadavků na průzkumný rybolov stanovených v článku 7a nařízení (ES) č. 601/2004 je rybolov ledovek v období od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024 omezen na členské státy, podoblasti a počet rybářských plavidel podle tabulky A v příloze VII a na TAC a omezení vedlejších úlovků podle tabulky B v uvedené příloze.

2.   Cílený rybolov žraloků pro jiné účely, než je vědecký výzkum, je zakázán. Jakýkoli žralok, zejména nedospělí jednici a gravidní samice, náhodně odlovený jako vedlejší úlovek při rybolovu ledovky musí být vypuštěn živý.

3.   V relevantních případech se rybolov ledovek v jakékoli malé výzkumné jednotce zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a po zbytek rybářské sezóny se v ní zakazuje.

4.   Rybolov se provádí v co největším zeměpisném a hloubkovém rozsahu, jaký je nezbytný k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentraci odlovu a nadměrné intenzitě rybolovu. Avšak v podoblastech FAO 48.6, 88.1 a 88.2 je zakázán rybolov v hloubkách přes 550 m.

Článek 31

Lov krunýřovky krillové během rybářské sezóny 2024–2025

1.   Pro účely článku 5a nařízení (ES) č. 601/2004 oznámí členské státy, které hodlají v období od 1. prosince 2024 do 30. listopadu 2025 lovit krunýřovku krillovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, tento záměr Komisi nejpozději 1. května 2024 za použití formuláře obsaženého v části B dodatku k příloze VII.

2.   Odchylně od lhůt stanovených v čl. 7 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 601/2004 a na základě informací poskytnutých členskými státy předloží Komise oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději 30. května 2024.

3.   Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna rybářská plavidla, kterým se má udělit oprávnění účastnit se lovu krunýřovek krillových.

4.   Členský stát, který hodlá lovit krunýřovku krillovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí tento záměr pouze u oprávněných rybářských plavidel, která v době oznámení:

a)

plují pod jeho vlajkou; nebo

b)

plují pod vlajkou jiného člena CCAMLR a předpokládá se, že v době rybolovu se budou plavit pod vlajkou tohoto členského státu.

5.   Pokud se oprávněné rybářské plavidlo oznámené sekretariátu CCAMLR v souladu s odstavci 1, 2 a 3 nemůže účastnit lovu krunýřovky krillové z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci, může dotčený členský stát povolit jeho nahrazení jiným rybářským plavidlem. V takovém případě okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR s Komisí v kopii a poskytne jim:

a)

úplné údaje o zamýšleném náhradním rybářském plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 601/2004, a

b)

úplné vysvětlení důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a veškeré relevantní podklady nebo odkazy.

Oddíl 5

Oblast pravomoci IOTC

Článek 32

Omezení rybolovné capacity plavidel lovících v oblasti pravomoci IOTC

1.   Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti pravomoci IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VIII.

2.   Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti pravomoci IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 2 přílohy VIII.

3.   Členské státy mohou rybářská plavidla původně přidělená na jeden druh rybolovu uvedený v odstavcích 1 a 2 přidělit na jiný druh rybolovu, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotčených populací ryb.

4.   Je-li navržen převod kapacity na loďstvo některého členského státu, zajistí tento členský stát, aby rybářská plavidla, která mají být převedena, byla v rejstříku oprávněných plavidel IOTC nebo v rejstříku plavidel jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu tuňáka. Rybářská plavidla, která jsou uvedena na seznamu plavidel, která prováděla nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, vedeném kteroukoli regionální organizací pro řízení rybolovu nesmějí být převedena.

5.   Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v mezích stanovených v rozvojových plánech předložených IOTC.

Článek 33

Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocná plavidla

1.   Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem musí být vybavena instrumentálními bójemi. Používání jakýchkoli jiných bójí, jako jsou rádiové bóje, je zakázáno.

2.   Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně sledovat více než 300 bójí v provozu.

3.   Pro každé plavidlo lovící košelkovými nevody lze každoročně získat nejvýše 500 instrumentálních bójí. Žádné plavidlo lovící košelkovým nevodem nesmí mít nikdy více než 500 instrumentálních bójí na skladě a v provozu celkem.

4.   Nejvýše tři pomocná plavidla smějí obsluhovat nejméně deset plavidel s košelkovými nevody, přičemž všechna musí plout pod vlajkou členského státu. Tento odstavec se nepoužije na členské státy, které používají pouze jedno zásobovací plavidlo.

5.   Jedno plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí být v žádném okamžiku obsluhováno více než jedním pomocným plavidlem plujícím pod vlajkou některého členského státu.

6.   Unie nezaregistruje v rejstříku oprávněných plavidel IOTC žádné nové ani dodatečné zásobovací plavidlo.

Oddíl 6

Oblast úmluvy SPRFMO

Článek 34

Pelagický rybolov

1.   V oblasti úmluvy SPRFMO mohou lovit pelagické populace, a to v souladu s TAC stanovenými v příloze IH, pouze ty členské státy, které v ní aktivně prováděly pelagický rybolov v roce 2007, 2008 nebo 2009.

2.   Členské státy uvedené v odstavci 1 mohou využívat rybolovná práva stanovená v příloze IH pouze tehdy, pokud do patnáctého dne následujícího měsíce zašlou Komisi tyto informace, aby je Komise mohla sdělit sekretariátu SPRFMO:

a)

seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládce v oblasti úmluvy SPRFMO;

b)

měsíční hlášení o úlovcích.

Oddíl 7

Oblast úmluvy IATTC

Článek 35

Rybolov pomocí košelkových nevodů

1.   Plavidla lovící košelkovými nevody nesmějí lovit tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) ani tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis):

a)

buď od 29. července 2024 00:00 hod. do 8. října 2024 24:00 hod., nebo od 9. listopadu 2024 00:00 hod. do 19. ledna 2025 24:00 hod., v oblasti vymezené těmito hranicemi:

tichomořským pobřežím Ameriky,

zeměpisnou délkou 150° z. d.,

zeměpisnou šířkou 40° s. š.,

zeměpisnou šířkou 40° j. š.;

b)

od 9. října 2024 00:00 hod. do 8. listopadu 2024 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:

zeměpisnou délkou 96o z. d.,

zeměpisnou délkou 110o z. d.,

zeměpisnou šířkou 4o s. š,

zeměpisnou šířkou 3° j. š.

2.   Členský stát vlajky informuje Komisi před 1. dubnem 2024 u každého ze svých rybářských plavidel uvedených v odstavci 1 o tom, které z období zákazu rybolovu uvedených v odst. 1 písm. a) zvolilo.

3.   Plavidla lovící košelkovými nevody lovící tuňáky v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně překládají nebo vykládají všechny tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované, které uloví.

4.   Odstavec 3 se nepoužije:

a)

pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost;

b)

během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků odlovených při tomto výjezdu.

Článek 36

Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem

1.   Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí mít v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku více než 400 aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem či jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat výhradně na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody.

2.   Během 15 dnů před začátkem období zákazu zvoleného v souladu v čl. 33 odst. 1 písm. a) plavidlo lovící košelkovými nevody v oblasti úmluvy IATTC:

a)

nenasadí zařízení s uzavíracím mechanismem;

b)

získá zpět stejný počet zařízení s uzavíracím mechanismem, jaká byla původně nasazena.

Článek 37

Omezení odlovu tuňáka velkookého v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru

Celkové roční úlovky tuňáka velkookého v oblasti úmluvy IATTC plavidly jednotlivých členských států lovícími na dlouhou lovnou šňůru jsou stanoveny v příloze IL.

Článek 38

Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého

1.   Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.

2.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci žraloka dlouhoploutvého poraněni a provozovatelé rybářských plavidel je musí neprodleně vypustit.

3.   Provozovatelé rybářských plavidel zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý) a ohlásí tyto údaje členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají tyto informace shromážděné za rok 2023 Komisi do 31. ledna 2024.

Článek 39

Zákaz lovu mantovitých

Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy IATTC lovit mantovité (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů MantaMobula) ani uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých odlovených v této oblasti. Jakmile zjistí, že byli uloveni mantovití, vypustí je, je-li to možné, živé a nezraněné.

Oddíl 8

Oblast úmluvy SEAFO

Článek 40

Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov těchto hlubinných druhů žraloků:

a)

máčky přízračné (Apristurus manis);

b)

světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi);

c)

světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus);

d)

světlouna velkého (Etmopterus princeps);

e)

světlouna malého (Etmopterus pusillus);

f)

rejnokovitých (Rajidae);

g)

světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus);

h)

hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha;

i)

ostrouna obecného (Squalus acanthias).]

Oddíl 9

Oblast úmluvy WCPFC

Článek 41

Podmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a jihotichomořského tuňáka křídlatého

1.   Členské státy zajistí, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. v oblasti úmluvy WCPFC nebylo přiděleno více než 403 dnů rybolovu.

2.   Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š. lovit tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).

3.   Počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š. nesmí překročit omezení stanovená v tabulce 1 přílohy IX.

4.   Maximální počet plavidel Unie lovících košelkovými nevody oprávněných lovit tropické tuňáky na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. v části oblasti úmluvy WCPFC nesmí překročit omezení stanovená v tabulce 2 přílohy IX.

Článek 42

Řízení rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem

1.   V části oblasti úmluvy WCPFC nacházející se mezi 20° s. š. a 20° j. š. nesmějí plavidla lovící košelkovými nevody rozmísťovat či spouštět zařízení s uzavíracím mechanismem ani u nich nastražovat sítě od 1. července 2024 00:00 hod. do 30. září 2024 24:00 hod.

2.   Vedle zákazu uvedeného v odstavci 1 se zakazuje nastražovat sítě u zařízení s uzavíracím mechanismem v části oblasti úmluvy WCPFC nacházející se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. po dobu dalších dvou měsíců, a to buď od 1. dubna 2024 00:00 hod. do 31. května 2024 24:00 hod., nebo od 1. listopadu 2024 00:00 hod. do 31. prosince 2024 24:00 hod.

3.   Každý dotčený členský stát určí, které z období zákazu rybolovu uvedených v odstavci 2 platí pro plavidla lovící košelkovými nevody plující pod jeho vlajkou. O zvoleném období zákazu informují členské státy Komisi do 15. února 2024. Komise oznámí období zákazu zvolená členskými státy sekretariátu WCPFC do 1. března 2024.

4.   Každý členský stát zajistí, aby žádné z jeho plavidel lovících košelkovými nevody v žádném okamžiku nerozmístilo na moři více než 350 zařízení s uzavíracím mechanismem s instrumentálními bójemi v provozu. Bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody.

Článek 43

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v části oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š. je stanoven v příloze IX.

Článek 44

Omezení odlovu mečouna obecného v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru jižně od 20° j. š.

Členské státy zajistí, aby úlovky mečouna obecného (Xiphias gladius) jižně od 20° j. š. plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru v roce 2024 nepřekročily omezení stanovené v tabulce 2 přílohy IG. Zajistí také, aby toto opatření nevedlo k přesunu intenzity rybolovu mečouna obecného do oblasti severně od 20° j. š.

Oddíl 10

Beringovo moře

Článek 45

Zákaz rybolovu tresky tmavé v oblasti volného moře Beringova moře

Rybolov tresky pestré (Gadus chalcogrammus) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.

Oddíl 11

Oblast dohody SIOFA

Článek 46

Omezení lovu při dně

Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, která loví v oblasti dohody SIOFA:

a)

omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně na úroveň stanovenou v příloze X;

b)

nelovila při dně vyjma lovu na nástražné dlouhé lovné šňůry a

c)

nelovila v prozatímních chráněných oblastech Atlantis Bank, Coral, Fools Flat, Middle of What a Walter’s Shoal, jak jsou vymezeny v příloze IK, vyjma lovu na nástražné dlouhé lovné šňůry a za podmínky, že je na palubě po celou dobu lovu v těchto oblastech přítomen vědecký pozorovatel.

Článek 47

Opatření pro lov ledovek

Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, která loví ledovky (Dissostichus spp.) v oblasti dohody SIOFA:

a)

nelovila v hloubkách menších než 500 metrů;

b)

měla po celou dobu na palubě alespoň jednoho vědeckého pozorovatele, jehož cílem je pozorovat 25 % háčků vytažených na vlasec po celou dobu rybářského nasazení, a

c)

označovala a vypouštěla zpět do moře exempláře ledovek v počtu nejméně pěti ryb na tunu živé hmotnosti úlovků. Jakmile je uloveno 30 nebo více ledovek, platí pro vypouštění označených ryb minimální statistika překrytí alespoň 60 %.

Článek 48

Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti dohody SIOFA se zakazuje cílený rybolov těchto hlubinných druhů žraloků:

a)

světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis), s výjimkou vedlejších úlovků podle přílohy IK;

b)

bezkýlovce lopatonosého (Deania calceus);

c)

bezkýlovce zrnitého (Centrophorus granulosus);

d)

světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha);

e)

máčky Bachovy (Bythaelurus bachi);

f)

chiméry černoústé (Chimaera buccanigella);

g)

chiméry Didierovy (Chimaera didierae);

h)

chiméry lodnické (Chimaera willwatchi);

i)

světlouna dlouhonosého (Centroselachus crepidater);

j)

světlouna novozélandského (Scymnodon plunketi);

k)

světlouna šupinkatého (Zameus squamulosus);

l)

světlouna bělolícího (Etmopterus alphus);

m)

máčky indooceánské (Apristurus indicus);

n)

pachiméry golfské (Harriota raleighana);

o)

máčky úzkohlavé (Bythaelurus tenuicephalus);

p)

žraloka límcového (Chlamydoselachus anguineus);

q)

žraloka Nakamurova (Hexanchus nakamurai);

r)

světlouna malého (Etmopterus pusillus);

s)

světlouna antarktického (Somniosus antarcticus);

t)

žraloka šotka (Mitsukurina owstoni);

u)

světlouna kerguelenského (Etmopterus viator);

v)

světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi);

w)

bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus);

x)

bezkýlovce malého (Centrophorus uyato);

y)

ostrouna krátkotrnného (Squalus mitsukurii);

z)

bezkýlovce dlouhonosého (Deania quadrispinosa);

za)

bezkýlovce šípohlavého (Deania profundorum);

zb)

rejnoka západoindooceánského (Bathyraja tunae);

zc)

pachiméry africké (Rhinochimaera africana).

HLAVA III

RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE

Článek 49

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska nebo Faerských ostrovů

Rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Norska nebo Faerských ostrovů může Komise vydat oprávnění lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403 a aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí na jeho základě.

Článek 50

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království, Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo na Ostrově Man a mající licenci od rybolovné správy Spojeného království,

Rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království, Rychtářství Guernsey, Rychtářství Jersey nebo na Ostrově Man a majícím licenci od rybolovné správy Spojeného království může Komise vydat oprávnění lovit ve vodách Unie v mezích TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2017/2403 a aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí na jeho základě.

Článek 51

Převod a výměna kvót se Spojeným královstvím

1.   Jakýkoli převod nebo výměna kvót mezi Unií a Spojeným královstvím se uskutečňuje v souladu s tímto článkem.

2.   Členský stát, který hodlá převést nebo vyměnit kvóty se Spojeným královstvím, s ním může projednat návrh převodu nebo výměny kvót. Dotčený členský stát oznámí tento návrh Komisi.

3.   Pokud Komise schválí návrh převodu nebo výměny kvót uvedený v odstavci 2 oznámený dotčeným členským státem, vyjádří bez zbytečného odkladu souhlas s tím, aby byla tímto převodem nebo výměnou kvót vázána. Dohodnutý převod nebo výměnu kvót Komise oznámí členským státům a Spojenému království.

4.   Rybolovná práva získaná od Spojeného království nebo převedená Spojenému království v rámci dohodnutého převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od tohoto přídělu od okamžiku, kdy byly převod nebo výměna kvót oznámeny v souladu s odstavcem 3. Takovými převody a výměnami není dotčen klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

Článek 52

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403 a aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí na jeho základě.

Článek 53

Oprávnění k rybolovu

Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla třetích zemí působící ve vodách Unie je stanoven v části B přílohy V.

Článek 54

Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Podmínky stanovené v článku 7 se použijí na úlovky a vedlejší úlovky rybářských plavidel třetí země lovících na základě oprávnění k rybolovu uvedených v článku 53.

Článek 55

Zakázané druhy

1.   Rybářská plavidla třetích zemí nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:

a)

rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 3a a 7d; a ve vodách Unie podoblasti ICES 4;

b)

soubor druhů (Dipturus cf. flossadaDipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie podoblastí ICES 3, 4 a 6 až 10;

c)

psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie podoblastí ICES 4 a 6 až 8;

d)

světlouna Bonneterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calceus), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie podoblasti ICES 4;

e)

žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách Unie;

f)

rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

g)

rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6 a 10;

h)

pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve vodách Unie ve Středozemním moři;

i)

žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách Unie.

2.   Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a musí být neprodleně vypuštěni.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 56

Změny nařízení (EU) 2023/194

1.   Část B přílohy IA nařízení (EU) 2023/194 se mění v souladu s bodem 2 přílohy XI tohoto nařízení.

2.   Část F přílohy IA nařízení (EU) 2023/194 se mění v souladu s bodem 1 přílohy XI tohoto nařízení.

Článek 57

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 58

Přechodná ustanovení

Ustanovení článku 9 až 13, 15 až 20, 24, 27, 38, 39, 40, 45, 48 a 55 se nadále použijí přiměřeně v roce 2025, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2025.

Článek 59

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2024 do dne 31. prosince 2024.

Avšak:

a)

čl. 13 odst. 1 a 6 se použijí od 1. ledna 2024 do 31. března 2025;

b)

čl. 13 odst. 2 až 5 se použijí od 1. dubna 2024 do 31. března 2025;

c)

články 17 a 18 se použijí do dne použitelnosti aktů v přenesené pravomoci zavádějících odpovídající opatření;

d)

článek 23 se použije ode dne 1. ledna 2024 do dne 31. ledna 2025;

e)

článek 30 a příloha VII se použijí ode dne 1. prosince 2023 do dne 30. listopadu 2024;

f)

čl. 28 odst. 2 se použije ode dne 17. prosince 2023 do dne 31. prosince 2023;

g)

čl. 35 odst. 1 písm. a) se použije ode dne 1. ledna 2024 do dne 19. ledna 2025;

h)

čl. 56 odst. 2 se použije ode dne 1. ledna 2023;

i)

příloha I se použije rovněž pro roky 2025 a 2026, pokud je to v ní uvedeno;

j)

příloha IK se použije ode dne 1. prosince 2023 do dne 30. listopadu 2024, pokud je to v ní uvedeno;

k)

příloha II se použije ode dne 1. února 2024 do dne 31. ledna 2025;

l)

maximální velikost pro ostrouna obecného (DGS/03 A-C, DGS/2AC4-C a DGS/15X14) použije do dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci, kterým se zavádějí odpovídající opatření a upravuje zacházení s úlovky této populace, jejichž velikost přesahuje 100 cm;

m)

omezení odlovu a intenzity rybolovu stanovená tímto nařízením pro rok 2024, a pokud je to v něm uvedeno, také pro roky 2025 a 2026 se nadále použijí v roce 2025, případně v letech 2026 a 2027, a to výhradně pro účely:

i)

výměn podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

ii)

odpočtů a přerozdělení podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

iii)

množství převedených podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 a

iv)

odpočtů podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. ledna 2024.

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním mo’ni a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).

(4)  Blim je úroveň biomasy, pod kterou může dojít ke snížení reprodukční schopnosti.

(5)  Údaje EUMOFA o ceně prvního prodeje a množství vykládek v průměru za roky 2019–2021 pro konkrétní členské státy a přepočtené na cenu prvního prodeje.

Cena prvního prodeje je cena vyložených ryb, které jsou prodány nebo registrovány v dražebním středisku registrovaným odběratelům nebo organizacím producentů. Odhadovaná hodnota založená na takové ceně prvního prodeje proto udává hodnotu pouze v prvním kroku hodnotového řetězce.

(6)  Orientační hodnota na rozdíl od tržní hodnoty odkazuje na odhadovanou hodnotu vypočítanou vynásobením celkových přípustných odlovů cenami prvního prodeje, aniž by byly zohledněny další faktory, jako jsou flexibility související s cenovým efektem nebo čerpání kvót.

(7)  Hodnota FMSY je hodnotou odhadované úmrtnosti způsobené rybolovem, která v rámci určitého způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek vede dlouhodobě k maximálním udržitelným výnosům.

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření na obnovu populace úhoře říčního (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 17).

(9)  Nařízení Rady (EU) 2023/194 ze dne 30. ledna 2023, kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb, (Úř. věst. L 28, 31.1.2023, s. 1.)

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 Evropského parlamentu a Rady, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2053 ze dne 13. září 2023, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627 (Úř. věst. L 238, 27.9.2023, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(14)   Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.

(15)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 ze dne 22. října 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím za účelem dosažení dohody o celkových přípustných odlovech (Úř. věst. L 378, 26.10.2021, s. 6).

(16)   Úř. věst. L 175, 18.5.2021, s. 3.

(17)  Rozhodnutí Rady 87/277/EHS ze dne 18. května 1987 o přidělení práv k lovu tresky v oblasti Špicberk a Medvědího ostrova a v divizi 3M podle úmluvy NAFO (Úř. věst. L 135, 23.5.1987, s. 29).

(18)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 55).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(21)   Úř. věst. L 252, 5.9.1981, s. 27. Unie schválila dohodu CCAMLR rozhodnutím Rady 81/691/EHS ze dne 4. září 1981 o uzavření Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (Úř. věst. L 252, 5.9.1981, s. 26).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(23)   Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 24. Unie schválila Úmluvu o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky rozhodnutím Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).

(24)   Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34. Unie k úmluvě ICCAT přistoupila rozhodnutím Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(25)   Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 25. Unie k dohodě IOTC přistoupila rozhodnutím Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).

(27)   Úř. věst. L 378, 30.12.1978, s. 2. Unie přistoupila k úmluvě NAFO prostřednictvím nařízení Rady (EHS) č. 3179/78 ze dne 28. prosince 1978 o uzavření Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku Evropským hospodářským společenstvím (Úř. věst. L 378, 30.12.1978, s. 1).

(28)   Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 40. Unie schválila úmluvu SEAFO rozhodnutím Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).

(29)   Úř. věst. L 196, 18.7.2006, s. 15. Unie schválila dohodu SIOFA rozhodnutím Rady 2008/780/ES ze dne 29. září 2008 o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 268, 9.10.2008, s. 27).

(30)   Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 3. Unie schválila úmluvu SPRFMO rozhodnutím Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).

(31)   Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 3. Unie k úmluvě WCPF přistoupila rozhodnutím Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(34)  Všechny typy vlečných sítí pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBB, TBN, TBS a TB).

(35)  Všechny typy nevodů (SSC, SDN, SPR, SV, SB a SX).

(36)  Veškerý rybolov na dlouhou lovnou šňůru nebo lov na udici (LHP, LHM, LLD, LL, LTL, LX a LLS).

(37)  Veškeré ukotvené tenatové sítě a pasti (GTR, GNS, GNC, FYK, FPN a FIX).

(38)  Kódy zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB, SDN, SSC, SX, LL, LLS.

(39)  Kódy zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB.

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).

(41)  Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16)


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/257/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU