(EU) 2024/204Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/204 ze dne 18. prosince 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 o zvláštní ustanovení týkající se podávání zpráv o nesrovnalostech týkajících se Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG)

1)

Účelem tohoto nařízení je doplnit ustanovení čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) a druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/691 týkající se povinnosti členských států podávat Komisi zprávy o nesrovnalostech souvisejících s EFG. Aby mohla Komise plnit své povinnosti týkající se ochrany finančních zájmů Unie, zejména provádět analýzu rizik, vyvíjet systémy pro účinnější identifikaci rizik a vypracovávat zprávy pro účely těchto úkolů, je nezbytné stanovit kritéria pro určení případů nesrovnalostí, o nichž mají členské státy podávat zprávy Komisi, a upřesnit, které údaje mají být poskytovány.

2)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny stejným způsobem bez ohledu na dotčené fondy a cíle, pro něž byly tyto fondy zřízeny. Za tímto účelem zmocňuje čl. 23 odst. 6 nařízení (EU) 2021/691 Komisi k přijetí pravidel, kterými se doplňují ustanovení o povinnosti členských států podávat zprávy o nesrovnalostech spojených s financováním EFG. Tato pravidla by měla být rovnocenná podrobným pravidlům pro podávání zpráv o nesrovnalostech stanoveným v příloze XII oddíle 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (2) a měla by být v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/205 (3).

3)

Aby bylo možné jednotně uplatňovat požadavky na podávání zpráv ve všech členských státech, je nutné definovat pojem „podezření na podvod“ s přihlédnutím k definici podvodu a jiných trestných činů v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 4 odst. 1, 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (4) a v případě členských států, které nejsou uvedenou směrnicí vázány, v čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (5).

4)

Obdobně je třeba definovat pojem „prvotní zjištění ve správním nebo soudním řízení“, aby byla zajištěna účinnost a jednotnost při plnění oznamovacích povinností.

5)

Je nutné vyjasnit, že pro účely použití pojmu „nesrovnalost“ ve smyslu čl. 3 bodu 4 nařízení (EU) 2021/691 by se výrazem „hospodářský subjekt“ měla rozumět jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo jiný subjekt, které se podílejí na provádění pomoci z fondu, s výjimkou členského státu při výkonu veřejné moci ve smyslu čl. 2 bodu 30 nařízení (EU) 2021/1060.

6)

Nařízení (EU) 2021/1060 stanoví prahovou hodnotu pro podávání zpráv, do jejíž výše není zapotřebí podávat Komisi zprávy o nesrovnalostech, a případy, o kterých nemusí být podávány zprávy. V zájmu dosažení rovnováhy mezi administrativní zátěží členských států a společným zájmem na poskytování přesných údajů pro účely analýzy v rámci boje Unie proti podvodům je vhodné sladit prahové hodnoty a výjimky pro podávání zpráv o nesrovnalostech podle tohoto nařízení v přenesené pravomoci s těmi, jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/1060.

7)

Aby bylo zajištěno jednotné podávání zpráv, je nezbytné stanovit kritéria pro určení případů nesrovnalostí, které mají být prvotně nahlášeny, a údajů, které mají být v těchto prvotních zprávách uvedeny.

8)

Aby byla zajištěna přesnost údajů poskytnutých Komisi, je nezbytné podávat zprávy o následných krocích. Členské státy by proto měly poskytovat Komisi aktuální informace o jakémkoli významném vývoji ve správních a soudních řízeních, která se týkají každé prvotní zprávy.

9)

Pokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. S ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (7) by Komise a členské státy měly v souvislosti s informacemi poskytovanými podle tohoto nařízení zabránit jakémukoli neoprávněnému vyzrazení osobních údajů nebo neoprávněnému přístupu k nim. Toto nařízení by dále mělo specifikovat účely, pro které Komise a členské státy mohou tyto údaje zpracovávat. Jakýmkoli dalším použitím těchto údajů není dotčen čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2016/679.

10)

Povinnosti členských států podávat zprávy o nesrovnalostech Komisi prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) podle nařízení (EU) 2021/691 by měly být uplatňovány, aniž jsou dotčeny jejich povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8) a nařízení Rady (EU) 2017/1939 (9).

11)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 bylo toto nařízení konzultováno s evropským inspektorem ochrany údajů.

12)

Vzhledem k tomu, že k nesrovnalostem podléhajícím oznámení již mohlo dojít a je v zájmu Unie se těmito nesrovnalostmi zabývat, mělo by se toto nařízení použít co nejdříve. Mělo by proto vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

a)

„podezřením na podvod“ nesrovnalost, která vede k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni s cílem zjistit existenci úmyslného jednání, zejména podvodu nebo jiných trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 4 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2017/1371 a v případě členských států, které nejsou uvedenou směrnicí vázány, v čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii;

b)

„prvotním zjištěním ve správním nebo soudním řízení“ první písemné posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, které na základě určitých skutečností dospívá k závěru, že mohlo dojít k nesrovnalosti, aniž je tím dotčena možnost, že takový závěr může být nutné podle průběhu daného správního nebo soudního řízení následně revidovat či stáhnout.