(EU) 2024/927Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/927 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES, pokud jde o pověření, řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěrů alternativními investičními fondy

(1)

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (2) přezkoumala Komise uplatňování a oblast působnosti uvedené směrnice a dospěla k závěru, že cíle integrace trhu Unie s alternativními investičními fondy, zajištění vysoké úrovně ochrany investorů a ochrany finanční stability byly z velké části splněny. Při svém přezkumu však rovněž došla k závěru, že je nutné harmonizovat pravidla pro správce alternativních investičních fondů (dále jen „správci“), kteří spravují alternativní investiční fondy, jež poskytují úvěry, jakož i objasnit normy vztahující se na správce, kteří pověřují plněním svých úkolů třetí osoby, zajistit rovné zacházení se subjekty poskytujícími služby úschovy (dále jen „uschovateli“), zlepšit přeshraniční přístup k depozitářským službám, optimalizovat sběr údajů pro účely dohledu a usnadnit používání nástrojů pro řízení likvidity v celé Unii. K řešení těchto potřeb za účelem lepšího fungování směrnice 2011/61/EU jsou proto nezbytné změny.

(2)

Spolehlivý režim pověření, rovné zacházení s uschovateli, soudržné zprávy pro účely dohledu, zejména odstraněním duplicit a nadbytečných požadavků, a harmonizovaný přístup k používání nástrojů pro řízení likvidity jsou stejně tak nezbytné pro správu subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“). Je proto vhodné rovněž změnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (3), která stanoví pravidla týkající se povolování a činnosti SKIPCP a jejich správcovských společností v oblastech pověření, úschovy aktiv, podávání zpráv v oblasti dohledu a řízení rizika likvidity.

(3)

Unijní trh s alternativními investičními fondy dosáhl na konci roku 2022 čisté hodnoty aktiv 6,8 bilionu EUR. Na profesionální investory připadá v Unii přibližně 86 % čisté hodnoty aktiv alternativních investičních fondů spravovaných nebo nabízených povolenými správci a správci nedosahujícími prahové hodnoty, tj. správci uvedenými v čl. 3 odst. 2 směrnice 2011/61/EU. Trh Unie s alternativními investičními fondy poskytuje podnikům v Unii soukromé úvěry v hodnotě přesahující 250 miliard EUR a na investory z Unie připadá 30 % z celosvětového kapitálu, kterým toto odvětví disponuje. Velikost souhrnného trhu Unie s alternativními investičními fondy nadále roste, přičemž mezi lety 2020 a 2022 trh vzrostl o více než 15 % a na konci roku 2020 představovaly alternativní investiční fondy jednu třetinu odvětví fondů v Evropském hospodářském prostoru. Stále však existuje prostor pro růst tohoto odvětví tím, že se institucionálním investorům poskytne větší výběr a posílí se konkurenceschopnost unie kapitálových trhů.

(4)

Ke zvýšení efektivity činnosti správců by se měl rozšířit seznam doplňkových služeb uvedených v čl. 6 odst. 4 směrnice 2011/61/EU tak, aby zahrnoval úkoly vykonávané administrátorem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (4) (dále jen „správa referenčních hodnot“) a správu úvěru podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 (5). V zájmu úplnosti by mělo být vyjasněno, že při plnění úkolů vykonávaných takovýmto administrátorem nebo při poskytování správy úvěrů by se na správce mělo vztahovat nařízení (EU) 2016/1011 a směrnice (EU) 2021/2167.

(5)

Za účelem zvýšení právní jistoty by mělo být jasně stanoveno, že správa alternativních investičních fondů může rovněž zahrnovat poskytování úvěrů jménem alternativního investičního fondu a správu sekuritizačních účelových subjektů.

(6)

Za účelem zvýšení právní jistoty pro správce a pro správcovské společnosti SKIPCP, pokud jde o služby, které mohou poskytovat třetím osobám, by mělo být jasně stanoveno, že správci a správcovské společnosti SKIPCP mohou ve prospěch třetích osob vykonávat tytéž úkoly a činnosti, které již vykonávají ve vztahu k alternativním investičním fondům a SKIPCP, jež spravují, za podmínky, že každý potenciální střet zájmů vyplývající z výkonu tohoto úkolu nebo činnosti vůči třetím osobám je náležitě řešen. Mezi tyto úkoly a činnosti patří například podpůrné služby, jako jsou lidské zdroje a informační technologie (IT), jakož i služby IT pro správu portfolia a řízení rizik. Tato možnost by rovněž podpořila mezinárodní konkurenceschopnost správců a správcovských společností SKIPCP z Unie tím, že by umožnila úspory z rozsahu a pomohla by diverzifikovat zdroje příjmů.

(7)

Pro zajištění právní jistoty je třeba objasnit, že správci poskytující doplňkové služby, které zahrnují finanční nástroje, podléhají pravidlům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (6). Co se týká aktiv, která nejsou finančními nástroji, měli by správci dodržovat požadavky směrnice 2011/61/EU.

(8)

S cílem zajistit jednotné uplatňování požadavků stanovených ve směrnici 2011/61/EU, pokud jde o potřebné lidské zdroje správců, je nezbytné objasnit, že v době podání žádosti o povolení by měl správce poskytnout příslušným orgánům informace o lidských a technických zdrojích, které bude využívat při plnění svých úkolů a v příslušných případech při dohledu nad jím pověřenými osobami. K řízení činnosti správce by měly být na plný úvazek jmenovány alespoň dvě fyzické osoby, které jsou buď zaměstnány správcem, nebo jsou výkonnými členy či členy řídícího orgánu správce a které mají bydliště, tj. obvyklé bydliště, v Unii. Bez ohledu na toto zákonné minimum by mohlo být v závislosti na velikosti a složitosti správce a alternativního investičního fondu, který spravuje, zapotřebí více zdrojů.

(9)

Některé členské státy mají ve vnitrostátním právu nebo v odvětvových normách požadavky na míru nezávislosti jednoho nebo více členů řídícího orgánu správce nebo vedoucího orgánu správcovské společnosti SKIPCP nebo investiční společnosti. Je vhodné vybízet správce spravující alternativní investiční fondy nabízené neprofesionálním investorům a správcovské společnosti SKIPCP a investiční společnosti k tomu, aby členem svého řídícího nebo vedoucího orgánu jmenovali alespoň jednoho nezávislého nebo nevýkonného člena, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy nebo odvětvové normy domovského členského státu správce, správcovské společnosti SKIPCP nebo investiční společnosti, s cílem chránit zájmy alternativních investičních fondů a SKIPCP a investorů do alternativních investičních fondů spravovaných správcem nebo do SKIPCP. Při tomto jmenování je nezbytné, aby správce, správcovská společnost SKIPCP nebo investiční společnost zajistili, aby byl tento člen nezávislý co do povahy a úsudku a měl dostatečné odborné znalosti a postačující zkušenosti, aby mohl posoudit, zda správce, správcovská společnost SKIPCP nebo investiční společnost spravuje alternativní investiční fondy nebo SKIPCP v nejlepším zájmu investorů.

(10)

Nabízení alternativních investičních fondů není vždy prováděno přímo správcem, ale jedním nebo několika distributory buď jménem správce, nebo jejich vlastním jménem. Zejména by mohly nastat případy, kdy nezávislý finanční poradce nabízí alternativní investiční fond bez vědomí správce. Většina distributorů fondů podléhá regulačním požadavkům podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU nebo (EU) 2016/97 (7), které vymezují obsah a rozsah jejich povinností vůči vlastním zákazníkům. Směrnice 2011/61/EU by tedy měla brát v úvahu rozmanitost způsobů distribuce a rozlišovat mezi ujednáními, kdy distributor jedná jménem správce, která by měla být považována za pověření, na jedné straně a ujednáními, kdy distributor jedná svým jménem, když nabízí alternativní investiční fond podle směrnice 2014/65/EU nebo prostřednictvím produktů s investiční složkou na bázi životního pojištění v souladu se směrnicí (EU) 2016/97, na straně druhé, přičemž v takovém případě by se ustanovení směrnice 2011/61/EU týkající se pověření neměla uplatňovat, bez ohledu na případnou dohodu o distribuci mezi správcem a distributorem.

(11)

Pověření může umožnit účinnou správu investičních portfolií a získávání potřebné odbornosti týkající se určitého zeměpisného trhu nebo kategorie aktiv. Je však důležité, aby orgány dohledu měly aktualizované informace o hlavních prvcích pověření. Za účelem získání spolehlivého přehledu o činnostech v oblasti pověření v Unii by správci měli příslušným orgánům pravidelně poskytovat informace o ujednáních o pověření, která zahrnují pověření úkoly kolektivní nebo diskreční správy portfolia nebo úkoly řízení rizik. Správci by proto měli za každý alternativní investiční fond, který spravují, oznamovat informace o pověřených osobách, seznam a popis svěřených činností, objem a procentní podíl aktiv spravovaných alternativních investičních fondů, na něž se vztahuje pověření v souvislosti se správou portfolia, popis toho, jak správce vykonává dohled nad pověřenou osobou, sleduje ji a kontroluje ji, informace o ujednáních o dalším pověření a datum zahájení a ukončení pověření a dalšího pověření. V zájmu jasnosti by mělo být upřesněno, že shromažďované údaje o objemu a procentním podílu aktiv spravovaných alternativních investičních fondů, na něž se vztahuje pověření v souvislosti se správou portfolia, slouží k zajištění lepšího přehledu o výkonu pověření a nejsou samy o sobě důkazním ukazatelem pro určení přiměřenosti podstaty, řízení rizik ani účinnosti opatření v oblasti dohledu či kontroly na úrovni správce. Tyto informace by měly být sdělovány příslušným orgánům v rámci podávání zpráv pro účely dohledu podle směrnice 2011/61/EU.

(12)

Za účelem zajištění jednotného uplatňování směrnice 2011/61/EU by mělo být objasněno, že pravidla týkající se pověření, která jsou v ní stanovena, se vztahují na všechny úkoly uvedené v příloze I zmíněné směrnice a na seznam doplňkových služeb stanovených v čl. 6 odst. 4 uvedené směrnice.

(13)

Investiční fondy, které poskytují úvěry, mohou být zdrojem alternativního financování reálné ekonomiky. Tyto fondy mohou poskytovat kritické financování malým a středním podnikům v Unii, pro něž je přístup k tradičním zdrojům úvěrování obtížnější. Rozdílné vnitrostátní přístupy k regulaci však mohou vést k regulatorní arbitráži a různé úrovni ochrany investorů, což brání vytvoření účinného vnitřního trhu pro poskytování úvěrů alternativními investičními fondy. Směrnice 2011/61/EU by měla uznat právo alternativních investičních fondů poskytovat úvěry. Měla by být rovněž stanovena společná pravidla za účelem vytvoření účinného vnitřního trhu pro poskytování úvěrů alternativními investičními fondy, zajištění jednotné úrovně ochrany investorů v Unii, možnosti alternativních investičních fondů rozvíjet svou činnost poskytováním úvěrů ve všech členských státech a usnadnění přístupu podniků v Unii k financování, což je hlavní cíl unie kapitálových trhů stanovený ve sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“. Vzhledem k rychle rostoucímu trhu soukromých úvěrů je však nezbytné zabývat se možnými mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními riziky, jež může představovat poskytování úvěrů alternativními investičními fondy a která se mohou rozšířit na širší finanční systém. Pravidla vztahující se na správce alternativních investičních fondů, které poskytují úvěry, je třeba harmonizovat, aby se na celém finančním trhu zlepšilo řízení rizik a zvýšila transparentnost pro investory. V zájmu jasnosti je třeba uvést, že ustanovení této směrnice, jež se vztahují na správce alternativních investičních fondů, které poskytují úvěry, by členským státům neměla bránit ve stanovování vnitrostátních produktových rámců, které definují určité kategorie alternativních investičních fondů s přísnějšími pravidly.

(14)

Poskytování úvěru ne vždy provádí přímo alternativní investiční fond. Mohou nastat případy, kdy alternativní investiční fond poskytne úvěr nepřímo prostřednictvím třetí osoby nebo účelové společnosti, která poskytne úvěr za alternativní investiční fond nebo jeho jménem nebo za správce nebo jeho jménem předtím, než získá expozici vůči úvěru. Aby se zabránilo obcházení směrnice 2011/61/EU, pokud je alternativní investiční fond nebo správce zapojen do strukturování úvěru nebo do definování či předběžného vyjednávání jeho charakteristik, měly by být tyto případy považovány za poskytování úvěru a měla by se na ně vztahovat uvedená směrnice.

(15)

Na alternativní investiční fondy, které poskytují úvěry spotřebitelům, se vztahují požadavky jiných nástrojů práva Unie vztahujících se na spotřebitelské úvěry, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (8) a směrnice (EU) 2021/2167. Tyto nástroje práva Unie stanoví základní ochranu dlužníků na úrovni Unie. Z naléhavých důvodů veřejného zájmu by však členské státy měly mít možnost zakázat poskytování úvěrů alternativními investičními fondy spotřebitelům na svém území.

(16)

Na podporu profesionální správy alternativních investičních fondů a ke zmírnění rizik pro finanční stabilitu by měli správci alternativních investičních fondů, které se zabývají poskytováním úvěrů, bez ohledu na to, zda tyto alternativní investiční fondy splňují definici alternativních investičních fondů poskytujících úvěry, mít účinné zásady, postupy a procesy pro poskytování úvěrů. Měli by rovněž zavést účinné zásady, postupy a procesy pro posuzování úvěrového rizika a správu a sledování úvěrového portfolia, pokud se jimi spravované alternativní investiční fondy zabývají poskytováním úvěrů, včetně případů, kdy tyto alternativní investiční fondy získají expozici vůči úvěrům prostřednictvím třetích stran. Tyto zásady, postupy a procesy by měly být přiměřené rozsahu poskytování úvěrů a měly by být pravidelně přezkoumávány.

(17)

S cílem omezit riziko propojení mezi alternativními investičními fondy poskytujícími úvěry a ostatními účastníky finančního trhu by mělo být od správců těchto fondů vyžadováno, aby v případě, že je dlužníkem finanční instituce, riziko rozložili a zajistili, aby se na jejich expozici vztahovaly zvláštní limity.

(18)

S cílem zajistit stabilitu a integritu finančního systému a zavést přiměřená ochranná opatření by alternativní investiční fondy poskytující úvěry měly podléhat limitu pákového efektu, který se bude lišit v závislosti na tom, zda se jedná o otevřený nebo uzavřený alternativní investiční fond. Riziko pro finanční stabilitu je větší u otevřených alternativních investičních fondů, které mohou být vystaveny vysoké míře vyplácení. V souladu s cílem zachovat finanční stabilitu by limit pákového efektu neměl záviset na tom, zda je alternativní investiční fond poskytující úvěr nabízen profesionálním a neprofesionálním investorům, nebo pouze profesionálním investorům. Závazková metoda poskytuje komplexní a spolehlivý rámec pro výpočet pákového efektu v souladu s mezinárodními standardy, a zejména pro zohlednění syntetického pákového efektu vytvořené deriváty. Tyto limity pákového efektu by neměly příslušným orgánům domovského členského státu správce bránit v ukládání přísnějších limitů pákového efektu, je-li to považováno za nezbytné pro zajištění stability a integrity finančního systému.

(19)

K omezení střetů zájmů by správci a jejich zaměstnanci neměli získávat úvěry od žádných alternativních investičních fondů, které spravují. Obdobně by mělo být depozitáři alternativního investičního fondu a pověřené osobě depozitáře, pověřené osobě správce a jejím zaměstnancům a subjektům patřícím do téže skupiny jako správce zakázáno získávat úvěry od dotčeného alternativního investičního fondu.

(20)

Aby se zabránilo morálnímu hazardu a zachovala celková úvěrová kvalita úvěrů poskytovaných alternativními investičními fondy, měly by se na tyto úvěry při převodu na třetí osoby vztahovat požadavky na ponechání si rizika. Z téhož důvodu by správci měli mít zakázáno spravovat alternativní investiční fond, který poskytuje úvěry výhradně za účelem jejich prodeje třetím stranám (strategie „originate-to-distribute“), bez ohledu na to, zda tento alternativní investiční fond splňuje definici alternativního investičního fondu poskytujícího úvěr. Úvěry by měly být poskytovány výhradně za účelem investování kapitálu nabytého alternativním investičním fondem v souladu s jeho investiční strategií a regulačními omezeními. Správce by však měl mít možnost provádět tuto investiční strategii v nejlepším zájmu investorů alternativního investičního fondu. To znamená, že je nezbytné umožnit odchylky od pravidel o ponechání si rizika v případech, kdy ponechání si části úvěru není slučitelné s prováděním investiční strategie alternativního investičního fondu nebo s regulačními požadavky, včetně požadavků na produkt, uloženými alternativnímu investičnímu fondu a jeho správci. K těmto případům patří situace, kdy by ponechání si části úvěru vedlo k tomu, že by alternativní investiční fond přesáhl své investiční nebo diverzifikační limity nebo porušil regulační požadavky, jako jsou omezující opatření přijatá podle článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebo kdy alternativní investiční fond vstupuje do likvidace, nebo kdy se změnila situace dlužníka, jako v případě fúze nebo selhání dlužníka, pokud investiční strategie alternativního investičního fondu nezahrnuje správu klasifikovaných aktiv, nebo kdy dojde ke změně alokace aktiv alternativního investičního fondu, což má za následek, že alternativní investiční fond již nesleduje expozici vůči konkrétnímu odvětví nebo konkrétní kategorii aktiv. Správce by měl na žádost příslušných orgánů svého domovského členského státu odůvodnit své rozhodnutí využít této odchylky od požadavků na ponechání si rizika a měl by být povinen průběžně dodržovat zastřešující zásadu zákazu strategií „originate-to-distribute“.

(21)

Dlouhodobé, nelikvidní úvěry držené alternativním investičním fondem by mohly vytvářet nesoulad likvidity, pokud otevřená struktura alternativního investičního fondu umožňuje investorům často odkupovat své podílové jednotky nebo akcie. Proto je nutné zmírnit rizika spojená s transformací splatnosti stanovením uzavřené struktury pro alternativní investiční fondy poskytující úvěry. Alternativní investiční fondy poskytující úvěry by však měly mít možnost fungovat jako otevřené, pokud jsou splněny určité požadavky, včetně systému řízení likvidity, který minimalizuje nesoulad likvidity, zajišťuje spravedlivé zacházení s investory a podléhá dohledu příslušných orgánů domovského členského státu správce. Aby byla zajištěna jednotná kritéria, podle nichž příslušné orgány určí, zda si alternativní investiční fond poskytující úvěr může ponechat otevřenou strukturu, měl by evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (9) (dále jen „orgán pro cenné papíry“), vypracovat návrhy regulačních technických norem pro stanovení těchto kritérií s náležitým ohledem na charakter alternativních investičních fondů poskytujících úvěry, povahu jejich investic z hlediska likvidity a jejich expozice.

(22)

Je třeba objasnit, že pokud se na alternativní investiční fond, který poskytuje úvěry, nebo na správce v souvislosti s úvěrovými činnostmi alternativního investičního fondu, který spravuje, vztahují požadavky stanovené ve směrnici 2011/61/EU a požadavky stanovené v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 (10), (EU) č. 346/2013 (11) a (EU) 2015/760 (12), měly by mít zvláštní požadavky pro produkty stanovené v kapitole II nařízení (EU) č. 345/2013, v kapitole II nařízení (EU) č. 346/2013 a v nařízení (EU) 2015/760 přednost před obecnějšími pravidly stanovenými ve směrnici 2011/61/EU.

(23)

Vzhledem k potenciálně nelikvidní a dlouhodobé povaze aktiv alternativních investičních fondů, které poskytují úvěry, se správci mohou potýkat s obtížemi při plnění změn regulačních požadavků zavedených během životního cyklu alternativních investičních fondů, které spravují, aniž by byla dotčena důvěra jejich investorů. Je proto nezbytné použít na některé požadavky na alternativní investiční fondy zřízené před přijetím této směrnice přechodná ustanovení. Tyto alternativní investiční fondy a správci by však rovněž měli mít možnost se rozhodnout, že se těmto pravidlům podrobí, za podmínky, že o tom budou řádně informovány příslušné orgány domovského členského státu správce. Dále by se pravidla vztahující se na poskytování úvěrů a na alternativní investiční fondy poskytující úvěry, s výjimkou limitu pákového efektu a investičních limitů a povinnosti alternativních investičních fondů poskytujících úvěry fungovat jako uzavřené, měla vztahovat pouze na úvěry poskytnuté po vstupu této směrnice v platnost.

(24)

Na podporu sledování trhu orgány dohledu je třeba prostřednictvím zpráv pro účely dohledu zlepšovat shromažďování informací a jejich sdílení. Duplicitní požadavky na podávání zpráv, které existují podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (13) a (EU) 2019/834 (14) a nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (15) a (EU) č. 1073/2013 (16), by bylo možno odstranit, aby se zvýšila efektivnost a snížila administrativní zátěž pro správce. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (17), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (18), orgán pro cenné papíry a trhy (společně označované jako „evropské orgány dohledu“) a Evropská centrální banka (ECB) by, v případně nutnosti s podporou příslušných orgánů, měly posoudit potřebu údajů u různých orgánů dohledu, aby byly změny šablony pro podávání zpráv pro účely dohledu určené správcům účelné.

(25)

S cílem omezit duplicitní podávání zpráv a související zátěž pro správce a zajistit účinné opakované používání údajů orgány by údaje oznamované správci příslušným orgánům měly být zpřístupňovány i dalším dotčeným příslušným orgánům, evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika, jak je stanoveno v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 7. prosince 2017 (19), kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich povinností, jakož i členům Evropského systému centrálních bank (ESCB) pouze pro statistické účely.

(26)

Při přípravě na budoucí změny povinností v oblasti podávání zpráv pro účely dohledu by se měl rozsah údajů, které lze od správců vyžadovat, rozšířit tím, že se zruší jeho omezení, která se zaměřují na hlavní obchody a expozice nebo protistrany, a že se přidají další kategorie údajů, které je třeba příslušným orgánům poskytovat. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne, že je odůvodněné pravidelné poskytování informací o celém portfoliu orgánům dohledu, měla by se ustanovení směrnice 2011/61/EU přizpůsobit potřebnému rozšíření rozsahu podávání zpráv.

(27)

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace povinností týkajících se podávání zpráv pro účely dohledu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 za účelem stanovení obsahu, formulářů a postupů ke standardizaci postupu, kterým správci podávají zprávy pro účely dohledu, čímž se nahradí šablona pro podávání zpráv stanovená v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle článku 24 směrnice 2011/61/EU, jakož i stanovení četnosti podávání zpráv a lhůt. Pokud jde o informace, které mají být poskytovány o ujednáních o pověření, měly by se regulační technické normy i nadále omezovat na stanovení vhodné úrovně standardizace informací, které mají být poskytovány. Regulačními technickými normami by se neměly doplňovat žádné prvky, které nejsou stanoveny ve směrnici 2011/61/EU.

(28)

Za účelem standardizace postupu podávání zpráv pro účely dohledu by měla být Komise zmocněna k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud jde o formáty a standardy údajů a metody a ujednání pro podávání zpráv správci. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(29)

Aby byla zajištěna účinnější reakce na tlaky na likviditu za vypjatých situací na trhu a lepší ochrana investorů, měla by být ve směrnici 2011/61/EU stanovena pravidla pro provedení doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 7. prosince 2017.

(30)

Aby mohli správci otevřených investičních fondů usazení v kterémkoli členském státě řešit tlaky na vyplácení za napjatých podmínek na trhu, mělo by se od nich vyžadovat, aby si vybrali a do statutu nebo zakládacích dokumentů alternativního investičního fondu zahrnuli nejméně dva nástroje pro řízení likvidity z harmonizovaného seznamu uvedeného v příloze V bodech 2 až 8 směrnice 2011/61/EU. Odchylně, pokud správce spravuje alternativní investiční fond, který je povolen jako fond peněžního trhu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 (20), měl by mít možnost se rozhodnout, že z tohoto seznamu vybere pouze jeden nástroj pro řízení likvidity. Tyto nástroje pro řízení likvidity by měly odpovídat investiční strategii, povaze investic alternativního investičního fondu z hlediska likvidity a jeho pravidlům pro vyplácení podílových jednotek nebo akcií. Správci by měli tyto nástroje pro řízení likvidity aktivovat, je-li to nezbytné k ochraně zájmů investorů alternativního investičního fondu. Dále by správci otevřených alternativních investičních fondů měli mít vždy možnost dočasně pozastavit upisování, odkup a vyplácení nebo aktivovat oddělené účty, a to za výjimečných okolností a v odůvodněných případech s ohledem na zájmy investorů alternativního investičního fondu. Pokud se správce rozhodne pozastavit upisování, odkup a vyplácení, měl by to bez zbytečného odkladu oznámit příslušným orgánům svého domovského členského státu. Pokud se správce rozhodne aktivovat nebo deaktivovat oddělené účty, měl by to v přiměřené lhůtě před aktivací nebo deaktivací tohoto nástroje pro řízení likvidity oznámit příslušným orgánům svého domovského členského státu. Správce by měl rovněž informovat příslušné orgány svého domovského členského státu, pokud aktivuje nebo deaktivuje jakýkoli jiný nástroj pro řízení likvidity způsobem, který není součástí běžné obchodní činnosti stanovené ve statutu nebo zakládacích dokumentech alternativního investičního fondu. To by orgánům dohledu umožnilo lépe zvládat možné přelévání napětí v oblasti likvidity na širší trh.

(31)

Obzvláště, a za účelem posílení ochrany investorů, je třeba upřesnit, že využívání nepeněžního vyplácení není pro neprofesionální investory vhodné, a mělo by být proto aktivováno pouze za účelem vyhovění žádostem profesionálních investorů o vyplacení. Zároveň by měla být řešena rizika nerovného zacházení při vyplácení investorů a ostatních podílníků nebo akcionářů.

(32)

Aby bylo možné přijímat investiční rozhodnutí v souladu s ochotou investorů podstoupit riziko a jejich potřebou likvidity, měli by být investoři informováni o podmínkách použití nástrojů pro řízení likvidity.

(33)

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace v oblasti řízení rizika likvidity správci otevřených fondů a usnadnilo se sbližování trhu a dohledu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem upřesnit charakteristiky nástrojů pro řízení likvidity stanovených v příloze V směrnice 2011/61/EU, s náležitým přihlédnutím k rozmanitosti investičních strategií a podkladových aktiv alternativních investičních fondů. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vyhotoveného orgánem pro cenné papíry a trhy a neměly by omezovat možnost správců používat jakýkoli vhodný nástroj pro řízení likvidity pro všechny kategorie aktiv, jurisdikce a tržní podmínky. Aby byla zajištěna jednotná úroveň ochrany investorů v Unii, měl by orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat pokyny pro výběr a kalibraci nástrojů pro řízení likvidity ze strany správců. Tyto pokyny by měly zohledňovat skutečnost, že hlavní odpovědnost za řízení rizika likvidity i nadále nese správce.

(34)

Depozitáři hrají důležitou úlohu při ochraně zájmů investorů a měli by být schopni plnit své povinnosti bez ohledu na kategorii uschovatele, který uchovává aktiva alternativních investičních fondů. Pokud tedy centrální depozitáři poskytují alternativním investičním fondům služby úschovy, je nezbytné je zahrnout do uschovatelského řetězce s cílem zajistit, aby ve všech případech existoval stálý tok informací mezi uschovatelem aktiv alternativního investičního fondu a depozitářem. S cílem předejít zbytečnému úsilí by depozitáři neměli provádět postupy náležité opatrnosti ex ante, pokud mají v úmyslu pověřit úschovou centrální depozitáře.

(35)

Aby se zlepšila spolupráce v oblasti dohledu a jeho účinnost, měly by mít příslušné orgány hostitelského členského státu správce možnost zaslat příslušným orgánům domovského členského státu správce odůvodněnou žádost o přijetí opatření v oblasti dohledu proti němu.

(36)

Ke zlepšení spolupráce v oblasti dohledu by měl mít orgán pro cenné papíry a trhy možnost požádat příslušný orgán, aby případ předložil orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud má tento případ přeshraniční důsledky a mohl by ovlivnit ochranu investorů nebo finanční stabilitu. Analýza těchto případů orgánem pro cenné papíry a trhy by ostatním příslušným orgánům umožnila lépe pochopit projednávané záležitosti, přispěla by k předcházení podobným případům v budoucnu a ochránila by integritu trhu s alternativními investičními fondy.

(37)

Za účelem podpory sbližování dohledu v oblasti pověření by měl orgán pro cenné papíry a trhy dostávat úplnější informace o provádění této směrnice ve všech členských státech, a to i v oblasti náležitého dohledu nad pověřením a jeho kontroly. Za tímto účelem by měl před příštími přezkumy směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU vycházet z povinnosti podávat zprávy příslušným orgánům a z výkonu pověření pravomocemi v oblasti sbližování dohledu. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl předložit zprávu analyzující tržní postupy v oblasti pověření a dodržování pravidel týkajících se pověření, jakož i podstatné požadavky, které se týkají například lidských a technických zdrojů, které správci, správcovské společnosti a jimi pověřené osoby využívají k plnění svých úkolů.

(38)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (21) stanoví harmonizovaná pravidla pro účastníky finančního trhu a finanční poradce, jež se týkají transparentnosti, pokud jde o začleňování rizik týkajících se udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost do jejich postupů a o poskytování informací souvisejících s udržitelností ve vztahu k finančním produktům. Je důležité zaujmout horizontální přístup k pravidlům týkajícím se transparentnosti v oblasti udržitelnosti pro účastníky finančního trhu a finanční poradce. Alternativní investiční fondy a SKIPCP mohou významně přispět k cílům unie kapitálových trhů. Je rovněž třeba, aby byl růst trhu s alternativními investičními fondy a SKIPC rovněž v souladu s ostatními cíli Unie, a proto by měl být směrován k podpoře udržitelného růstu. Správcovské společnosti SKIPCP a správci by měli být schopni prokázat, že průběžně plní své povinnosti podle nařízení (EU) 2019/2088. Správcovské společnosti SKIPCP a správci by proto měli do pravidel pro správu a řízení rizik používaných na podporu jejich investičních rozhodnutí začleňovat environmentální, sociální a správní parametry. Správcovské společnosti SKIPCP a správci by pravidla pro správu a řízení rizik měli rovněž uplatňovat na svá investiční rozhodnutí a na posuzování příslušných rizik, včetně environmentálních, sociálních a správních rizik. To je ještě důležitější v případech, kdy správcovské společnosti SKIPCP a správci prohlašují, že ve SKIPCP a alternativních investičních fondech, které spravují, se uplatňují udržitelné investiční politiky. Tato investiční rozhodnutí a posouzení rizik by měla být prováděna v nejlepším zájmu investorů alternativních investičních fondů a SKIPCP. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl aktualizovat své obecné pokyny k řádným zásadám odměňování podle směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES, pokud jde o sladění pobídek s environmentálními, sociálními a správními riziky v zásadách odměňování.

(39)

SKIPCP nenabízí vždy přímo správcovská společnost, ale jeden nebo více distributorů buď jménem správcovské společnosti, nebo svým vlastním jménem. Zejména by mohly nastat případy, kdy nezávislý finanční poradce nabízí SKIPCP bez vědomí správcovské společnosti. Většina distributorů fondů podléhá regulačním požadavkům podle směrnice 2014/65/EU nebo směrnice (EU) 2016/97, které vymezují rozsah jejich povinností vůči vlastním klientům. Směrnice 2009/65/ES by tedy měla brát v úvahu rozmanitost způsobů distribuce a rozlišovat mezi ujednáními, kdy distributor jedná jménem správcovské společnosti, která by měla být považována za pověření, na jedné straně a ujednáními, kdy distributor jedná svým jménem, když nabízí SKIPCP podle směrnice 2014/65/EU nebo prostřednictvím produktů s investiční složkou na bázi životního pojištění v souladu se směrnicí (EU) 2016/97, na straně druhé, přičemž v takovém případě by se ustanovení směrnice 2009/65/ES týkající se pověření neměla uplatnit, bez ohledu na případnou dohodu o distribuci mezi správcovskou společností a distributorem.

(40)

Na některých koncentrovaných trzích neexistuje konkurenční nabídka depozitářských služeb. Za účelem řešení tohoto nedostatku, jenž může vést ke zvýšeným nákladům pro správce a k méně účinnému trhu s alternativními investičními fondy, by členské státy měly mít možnost svým příslušným orgánům povolit jmenování depozitáře usazeného v jiném členském státě. Tato možnost by měla být využita pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v této směrnici, a s předchozím souhlasem příslušných orgánů alternativního investičního fondu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí povolit jmenování depozitáře usazeného v jiném členském státě by nemělo být automatické, a to ani v případě, že jsou tyto podmínky splněny, měly by příslušné orgány přijmout toto rozhodnutí až po individuálním posouzení nedostatku příslušných depozitářských služeb v domovském členském státě alternativního investičního fondu s ohledem na investiční strategii tohoto alternativního investičního fondu.

(41)

V rámci svého přezkumu směrnice 2011/61/EU by Komise měla posoudit fungování odchylky, která umožňuje jmenovat depozitáře usazeného v jiném členském státě, a potenciální přínosy a rizika, včetně dopadu na ochranu investorů, finanční stabilitu, účinnost dohledu a dostupnost tržních rozhodnutí, změny rozsahu této odchylky v souladu s cíli unie kapitálových trhů.

(42)

Možnost jmenovat depozitáře usazeného v jiném členském státě by měla být spojena s větším dosahem dohledu. Proto by se mělo vyžadovat, aby depozitář spolupracoval nejen se svými příslušnými orgány, ale i s příslušnými orgány alternativního investičního fondu, pro který byl depozitář jmenován, a s příslušnými orgány domovského členského státu správce, který spravuje alternativní investiční fond, pokud se tyto příslušné orgány nacházejí v jiném členském státě, než je členský stát depozitáře.

(43)

Za účelem lepší ochrany investorů je třeba zvýšit toky informací mezi správci a investory alternativních investičních fondů. Aby mohli investoři alternativního investičního fondu lépe sledovat jeho výdaje, měli by správci určit poplatky, platby a výdaje, které bude hradit správce a které byly následně přímo či nepřímo přiřazeny alternativnímu investičnímu fondu nebo některé z jeho investic. Správci by měli o všech těchto poplatcích, platbách a výdajích pravidelně podávat zprávy. Správci by měli informovat investory o složení portfolia poskytnutých úvěrů.

(44)

Za účelem zvýšení transparentnosti trhu a efektivního využívání dostupných údajů o trhu s alternativními investičními fondy by měl mít orgán pro cenné papíry a trhy možnost zveřejňovat údaje o trhu, které má k dispozici, v souhrnné či celkové podobě, a standard důvěrnosti údajů by se měl proto snížit, aby bylo takovéto použití údajů přípustné.

(45)

Požadavky na subjekty ze třetích zemí, které mají přístup na vnitřní trh, by měly být sladěny s normami stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (22). Měly by být rovněž sladěny se standardy stanovenými ve společném opatření přijatém členskými státy, pokud jde o jurisdikce nespolupracující v daňové oblasti, jak je uvedeno v závěrech Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Zejména mimounijní alternativní investiční fondy, mimounijní správci, kteří působí v jednotlivých členských státech, a depozitáři usazení ve třetí zemi by neměli být usazeni ve vysoce rizikové třetí zemi ve smyslu směrnice (EU) 2015/849 ani ve třetí zemi považované za zemi, která nespolupracuje v daňových záležitostech, s výhradou odkladné lhůty, pokud k určení země jako vysoce rizikové třetí země ve smyslu uvedené směrnice nebo k jejímu přidání na unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti došlo teprve později. Tyto požadavky by měly rovněž zajistit vhodnou a účinnou výměnu informací v daňových záležitostech v souladu s mezinárodními standardy, jako jsou standardy stanovené v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku.

(46)

Směrnice 2009/65/ES by měla zajistit, aby podmínky pro správcovské společnosti SKIPCP byly srovnatelné s podmínkami pro správce, není-li důvod pro zachování rozdílů v právní úpravě pro SKIPCP a správce. To se týká režimu pověření, regulačního přístupu k uschovatelům, požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu a dostupnosti a používání nástrojů pro řízení likvidity.

(47)

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování podstatných požadavků na správcovské společnosti SKIPCP, je třeba objasnit, že v době podání žádosti o povolení by správcovská společnost měla poskytnout příslušným orgánům informace o lidských a technických zdrojích, které využívá při plnění svých úkolů a v příslušných případech při dohledu nad svými pověřenými osobami. K řízení činnosti správcovské společnosti by měly být na plný úvazek jmenovány alespoň dvě fyzické osoby, které jsou buď zaměstnány správcovskou společností, nebo jsou výkonnými členy či členy vedoucího orgánu správcovské společnosti a které mají bydliště, tj. obvyklé bydliště, v Unii. Bez ohledu na toto zákonné minimum by mohlo být v závislosti na velikosti a složitosti správcovské společnosti a SKIPCP, který spravuje, zapotřebí více zdrojů.

(48)

Za účelem sladění právních rámců směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU s ohledem na pověření by se od správcovských společností SKIPCP mělo vyžadovat, aby objektivně odůvodnily příslušným orgánům pověření jiné osoby výkonem svých činností.

(49)

Pověření může umožnit účinnou správu investičních portfolií a získávání potřebné odbornosti týkající se určitého zeměpisného trhu nebo kategorie aktiv. Je však důležité, aby orgány dohledu měly aktualizované informace o hlavních prvcích pověření. Za účelem získání spolehlivého přehledu o činnostech v oblasti pověření v Unii by správcovské společnosti měly příslušným orgánům pravidelně poskytovat informace o ujednáních o pověření, která zahrnují pověření úkoly kolektivní nebo diskreční správy portfolia nebo úkoly řízení rizik. Správcovské společnosti by proto měly za každý SKIPCP, který spravují, oznamovat informace o pověřených osobách, seznam a popis svěřených činností, objem a procentní podíl aktiv spravovaného SKIPCP, na něž se vztahuje pověření v souvislosti se správou portfolia, popis toho, jak správcovská společnost vykonává dohled nad pověřenou osobou, sleduje ji a kontroluje ji, informace o ujednáních o dalším pověření a datum zahájení a ukončení pověření a dalšího pověření. V zájmu jasnosti by mělo být upřesněno, že shromažďované údaje o objemu a procentním podílu aktiv spravovaných SKIPCP, na něž se vztahuje pověření v souvislosti se správou portfolia, slouží k zajištění lepšího přehledu o výkonu pověření a nejsou samy o sobě důkazním ukazatelem pro určení přiměřenosti podstaty, řízení rizik ani účinnosti opatření v oblasti dohledu či kontroly na úrovni správcovské společnosti. Tyto informace by měly být sdělovány příslušným orgánům v rámci podávání zpráv pro účely dohledu podle směrnice 2009/65/ES.

(50)

Za účelem zajištění jednotného uplatňování směrnice 2009/65/ES by mělo být objasněno, že pravidla týkající se pověření, která jsou v ní stanovena, se vztahují na všechny činnosti uvedené v příloze II zmíněné směrnice a na seznam doplňkových služeb stanovených v čl. 6 odst. 3 dotčené směrnice.

(51)

Za účelem dalšího sladění pravidel týkajících se pověření, která se vztahují na správce a SKIPCP, a k dosažení jednotnějšího uplatňování směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění podmínek pro pověření třetí osoby správcovskou společností SKIPCP a podmínek, za nichž lze správcovskou společnost SKIPCP považovat za subjekt typu „poštovní schránka“, a proto ji již nelze pokládat za správce SKIPCP. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(52)

Tato směrnice by měla provádět doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 7. prosince 2017 týkající se harmonizace nástrojů pro řízení likvidity a jejich využívání správci otevřených fondů, které zahrnují SKIPCP, aby bylo možno účinněji reagovat na tlaky na likviditu za napjatých podmínek na trhu a lépe chránit investory.

(53)

Aby mohly SKIPCP usazené v kterémkoli členském státě řešit tlaky na vyplacení za napjatých podmínek na trhu, mělo by se od nich vyžadovat, aby si vybraly a do statutu nebo zakládacích dokumentů zahrnuly nejméně dva nástroje pro řízení likvidity z harmonizovaného seznamu uvedeného v příloze IIA bodech 2 až 8 směrnice 2009/65/ES. Odchylně SKIPCP, který je povolen jako fond peněžního trhu v souladu s nařízením (EU) 2017/1131, by měl mít možnost se rozhodnout, že z tohoto seznamu vybere pouze jeden nástroj pro řízení likvidity. Tyto nástroje pro řízení likvidity by měly odpovídat investiční strategii, povaze investic SKIPCP z hlediska likvidity a jeho pravidlům pro vyplácení podílových jednotek nebo akcií. SKIPCP by měl tyto nástroje pro řízení likvidity aktivovat, je-li to nezbytné k ochraně zájmů investorů SKIPCP. Dále by SKIPCP měl mít vždy možnost dočasně pozastavit upisování, odkup a vyplácení nebo aktivovat oddělené účty, a to za výjimečných okolností a v odůvodněných případech s ohledem na zájmy investorů SKIPCP. Pokud se SKIPCP rozhodne pozastavit upisování, odkup a vyplácení, měl by to bez zbytečného odkladu oznámit příslušným orgánům svého domovského členského státu. Pokud se SKIPCP rozhodne aktivovat nebo deaktivovat oddělené účty, měl by to v přiměřené lhůtě před aktivací nebo deaktivací tohoto nástroje pro řízení likvidity oznámit příslušným orgánům svého domovského členského státu. SKIPCP by měl rovněž informovat příslušné orgány svého domovského členského státu, pokud aktivuje nebo deaktivuje jakýkoli jiný nástroj pro řízení likvidity způsobem, který není součástí běžné obchodní činnosti stanovené ve statutu nebo zakládacích dokumentech SKIPCP. To by orgánům dohledu umožnilo lépe zvládat možné přelévání napětí v oblasti likvidity na širší trh.

(54)

Obzvláště, a za účelem posílení ochrany investorů, je třeba upřesnit, že využívání nepeněžního vyplacení není pro neprofesionální investory vhodné, a mělo by proto být aktivováno pouze za účelem vyhovění žádostem profesionálních investorů o vyplacení. Zároveň by měla být řešena rizika nerovného zacházení při vyplácení investorů a ostatních podílníků nebo akcionářů.

(55)

Aby bylo možné přijímat investiční rozhodnutí v souladu s ochotou investorů SKIPCP podstoupit riziko a jejich potřebou likvidity, měli by být investoři SKIPCP informováni o podmínkách použití nástrojů pro řízení likvidity.

(56)

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace v oblasti řízení rizika likvidity SKIPCP a usnadnilo se sbližování trhu a dohledu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem upřesnit charakteristiky nástrojů pro řízení likvidity stanovených v příloze IIA směrnice 2009/65/ES, s náležitým přihlédnutím k rozmanitosti investičních strategií a podkladových aktiv SKIPCP. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vyhotoveného orgánem pro cenné papíry a trhy a neměly by omezovat možnost SKIPCP používat jakýkoli vhodný nástroj pro řízení likvidity pro všechny kategorie aktiv, jurisdikce a tržní podmínky. Aby byla zajištěna jednotná úroveň ochrany investorů v Unii, měl by orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat pokyny pro výběr a kalibraci nástrojů pro řízení likvidity správcovskými společnostmi. Tyto pokyny by měly zohledňovat skutečnost, že hlavní odpovědnost za řízení rizika v oblasti likvidity nese i nadále SKIPCP.

(57)

Na podporu sledování trhu orgány dohledu by se mělo zlepšit shromažďování informací a jejich sdílení prostřednictvím zpráv pro účely dohledu, a to uložením povinností týkajících se podávání zpráv pro účely dohledu subjektům SKIPCP. Duplicitní požadavky na podávání zpráv, které existují podle unijního a vnitrostátního práva, zejména nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) 2019/834 a nařízení (EU) č. 1011/2012 a (EU) č. 1073/2013, by bylo možno odstranit, aby se zvýšila efektivnost a snížila administrativní zátěž pro správcovské společnosti. Evropské orgány dohledu a ECB by, v případně nutnosti s podporou příslušných orgánů, měly posoudit potřebu údajů u různých orgánů dohledu, aby bylo zajištěno, že informace poskytované v rámci šablony pro podávání zpráv pro účely dohledu určené SKIPCP jsou dostatečné.

(58)

S cílem omezit duplicitní podávání zpráv a související zátěž pro SKIPCP a zajistit účinné opakované používání údajů orgány by údaje oznamované subjekty SKIPCP příslušným orgánům měly být zpřístupňovány i dalším dotčeným příslušným orgánům, orgánu pro cenné papíry a trhy, ostatním evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich povinností, jakož i členům ESCB pouze pro statistické účely.

(59)

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace povinností týkajících se podávání zpráv pro účely dohledu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU v souladu s články 10 až 14 a článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 za účelem stanovení obsahu, formulářů a postupů ke standardizaci postupu, kterým správcovské společnosti podávají zprávy pro účely dohledu, včetně četnosti podávání zpráv a lhůt. Pokud jde o informace, které mají být poskytovány o ujednáních o pověření, měly by se regulační technické normy i nadále omezovat na stanovování vhodné úrovně standardizace informací, které mají být poskytovány. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vypracovaného orgánem pro cenné papíry a trhy. Regulačními technickými normami by se neměly doplňovat žádné prvky, které nejsou stanoveny ve směrnici 2009/65/ES.

(60)

Za účelem standardizace postupu podávání zpráv pro účely dohledu by měla být Komise zmocněna k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud jde o formáty a standardy údajů a metody a ujednání pro podávání zpráv správcovskými společnostmi. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(61)

Za účelem zajištění ochrany investorů, a zejména toho, aby ve všech případech existoval stálý tok informací mezi uschovatelem aktiv SKIPCP a depozitářem, by se měl režim pro depozitáře rozšířit tak, aby do uschovatelského řetězce zahrnoval i centrální depozitáře, poskytují-li subjektům SKIPCP služby úschovy. S cílem předejít zbytečnému úsilí by depozitáři neměli provádět postupy náležité opatrnosti ex ante, pokud mají v úmyslu pověřit úschovou centrální depozitáře.

(62)

Aby se zlepšila spolupráce v oblasti dohledu a jeho účinnost, měly by mít příslušné orgány hostitelského členského státu SKIPCP možnost zaslat příslušnému orgánu domovského členského státu SKIPCP odůvodněnou žádost o přijetí opatření v oblasti dohledu proti tomuto SKIPCP.

(63)

Ke zlepšení spolupráce v oblasti dohledu by měl mít orgán pro cenné papíry a trhy možnost požádat příslušný orgán, aby případ předložil orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud má tento případ přeshraniční důsledky a mohl by ovlivnit ochranu investorů nebo finanční stabilitu. Analýza těchto případů orgánem pro cenné papíry a trhy by ostatním příslušným orgánům umožnila lépe pochopit projednávané záležitosti, přispěla by k předcházení podobným případům v budoucnu a ochránila by integritu trhu SKIPCP.

(64)

Aniž jsou dotčena stávající platná pravidla o zabezpečení důvěrnosti informací, měla by se zlepšit výměna informací mezi příslušnými orgány a daňovými orgány. Tato výměna by měla být v souladu s vnitrostátním právem, a pokud informace pocházejí z jiného členského státu, měly by být sdělovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který je poskytl.

(65)

Směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES vyžadují, aby správci a správcovské společnosti SKIPCP jednali s patřičnou dovedností, péčí a opatrností v nejlepším zájmu investičních fondů, které spravují, a jejich investorů. Členské státy by proto měly od správců a od správcovských společností SKIPCP vyžadovat čestné a spravedlivé jednání, pokud jde o poplatky a náklady účtované investorům. V roce 2020 vypracoval orgán pro cenné papíry a trhy pokyny v oblasti dohledu s cílem podpořit sbližování dohledu nad náklady alternativních investičních fondů a SKIPCP a vypracovat soubor kritérií na podporu příslušných orgánů při posuzování možných nepřiměřených nákladů a při dohledu nad povinností předcházet tomu, aby investorům byly účtovány nepřiměřené náklady. Cílem těchto kritérií je poskytnout příslušným orgánům vedení a zároveň podpořit sbližování dohledu v rámci unie kapitálových trhů. Jelikož však chybí jasná definice nepřiměřených nákladů, existují rozdíly mezi tím, jak nepřiměřené náklady vnímá příslušné odvětví a jak je vnímají orgány dohledu, a jsou prokázány rozdíly v nákladech účtovaných v různých členských státech a v nákladech účtovaných neprofesionálním investorům ve srovnání s profesionálními investory. Navrhované změny směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES v souvislosti s unijní strategií pro retailové investice hodlají tento problém řešit tím, že budou od správců fondů vyžadovat, aby zavedli řádný postup stanovování cen, který by měl zahrnovat zjišťování, analýzu a přezkum nákladů účtovaných přímo či nepřímo investičním fondům nebo jejich podílníkům, a že bude zaveden požadavek na odškodnění investorů v případech, kdy jim byly účtovány nepřiměřené náklady. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl Evropskému parlamentu, Radě a Komisi předložit zprávu, v níž posoudí výši nákladů účtovaných neprofesionálním investorům, jejich odůvodnění a rozdíly mezi těmito náklady, včetně rozdílů vyplývajících z povahy dotčených alternativních investičních fondů a SKIPCP, a analyzovat, zda mají být kritéria stanovená v jeho pokynech v oblasti dohledu doplněna o pojem nepřiměřených nákladů. S cílem podpořit příslušné orgány v dohledu nad náklady a orgán pro cenné papíry a trhy při analýze otázek souvisejících s náklady by příslušné orgány měly shromažďovat údaje o nákladech, které budou s orgánem pro cenné papíry a trhy jednorázově sdílet. Takové shromažďování údajů by zvýšilo odborné znalosti orgánu pro cenné papíry a trhy v oblasti vykazování nákladů, a tento orgán by tak mohl Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a příslušným orgánům poskytovat technické poradenství ohledně shromažďování údajů o nákladech v souvislosti se strategií Unie pro retailové investice. Na základě této zprávy by měl orgán pro cenné papíry a trhy vykonávat činnosti podle článku 29 nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem usilovat o dosažení obecné shody na pojmu nepřiměřených nákladů.

(66)

Název alternativního investičního fondu a SKIPCP je charakteristickým prvkem, který ovlivňuje rozhodování investorů a poskytuje první dojem o investiční strategii a cílech fondu. Ačkoli název alternativního investičního fondu a SKIPCP je součástí předsmluvních informací poskytovaných investorům, je užitečné význam názvu zdůraznit specifickým poukazem na to, že se jedná o základní předsmluvní informace v klíčových informacích pro investory a v prospektu, které by měly být neprofesionálním investorům poskytnuty předtím, než do tohoto alternativního investičního fondu investují, a investorům předtím, než do tohoto SKIPCP investují. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2261 (24) podléhají od 1. ledna 2023 SKIPCP nabízené neprofesionálním investorům požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (25). Od tohoto dne byla povinnost správcovské společnosti SKIPCP nebo investiční společnosti vypracovat klíčové informace pro investory nahrazena povinností vypracovat sdělení klíčových informací v souladu s nařízením (EU) č. 1286/2014. Kromě toho se požadavky uvedeného nařízení vztahují i na správce spravující alternativní investiční fondy, které jsou nabízeny neprofesionálním investorům. Proto jsou-li alternativní investiční fondy a SKIPCP nabízeny neprofesionálním investorům, jsou správci a SKIPCP povinni do sdělení klíčových informací zahrnout název fondu a zajistit, aby tyto informace byly přesné, pravdivé a srozumitelné a nevysílaly investorům zavádějící nebo rozporuplný signál, který by je falešně nalákal. Je proto nezbytné zdůraznit, že název alternativního investičního fondu nebo SKIPCP je považován za stejně důležitý jako jakýkoli jiný předsmluvní dokument a vztahují se na něj tytéž zásady poctivosti a transparentnosti. Aby byla zajištěna vysoká a jednotná úroveň ochrany investorů v Unii, měl by orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat pokyny k upřesnění okolností, za kterých by název alternativního investičního fondu nebo SKIPCP mohl být pro investora nepravdivý, nejasný nebo zavádějící. Odvětvové právní předpisy, které stanoví normy pro názvy fondů nebo nabízení fondů, mají před těmito pokyny přednost.

(67)

Při výkonu svých funkcí podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU by se měl orgán pro cenné papíry a trhy řídit přístupem založeným na posuzování rizik.

(68)

ECB vydala dne 9. srpna 2022 stanovisko (26),

1)

V článku 4 se odstavec 1 mění takto:

2)

Článek 6 se mění takto:

3)

Článek 7 se mění takto:

4)

V čl. 8 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

5)

V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:

6)

V článku 14 se vkládá nový odstavec, který zní:

7)

Článek 15 se mění takto:

8)

V článku 16 se vkládají nové odstavce, které znějí:

(*11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8)."

(*12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).“ "

9)

Článek 20 se mění takto:

10)

Článek 21 se mění takto:

11)

Článek 23 se mění takto:

12)

Článek 24 se mění takto:

13)

V článku 25 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

(*15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).“ "

14)

V čl. 35 odst. 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

15)

V článku 36 se odstavec 1 mění takto:

16)

V článku 37 se odstavec 7 mění takto:

17)

V čl. 40 odst. 2 prvním pododstavci se písmena b) a c) nahrazují tímto:

18)

V čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

19)

V článku 43 se doplňuje nový odstavec, který zní:

20)

V čl. 46 odst. 2 se písmeno j) nahrazuje tímto:

21)

Článek 47 se mění takto:

22)

Článek 50 se mění takto:

23)

Článek 60 se nahrazuje tímto:

24)

Článek 61 se mění takto:

25)

Vkládá se nový článek, který zní:

26)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

27)

Znění obsažené v příloze II této směrnice se připojuje jako příloha V.

1)

V čl. 2 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

(*16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).“ "

2)

Článek 6 se mění takto:

3)

Článek 7 se mění takto:

4)

Článek 13 se mění takto:

5)

Článek 14 se mění takto:

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).“ "

7)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).“ "

8)

Článek 22a se mění takto:

9)

V čl. 29 odst. 1 druhém pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

10)

V článku 57 se doplňuje nový odstavec, který zní:

11)

V článku 69 se doplňuje nový odstavec, který zní:

12)

V článku 79 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

13)

V článku 84 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

14)

V článku 98 se doplňují nové odstavce, které znějí:

15)

Článek 101 se mění takto:

16)

Článek 102 se mění takto:

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

18)

Článek 112a se mění takto:

19)

Příloha I se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

20)

Znění obsažené v příloze IV této směrnice se vkládá jako příloha IIA.