(EU) 2023/2833Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2833 ze dne 13. prosince 2023 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o zrušení nařízení (EU) č. 640/2010

1.   Tímto nařízením se zavádí program Unie pro dokumentaci úlovků tuňáka obecného za účelem zavedení systému dokumentace úlovků tuňáka obecného, který přijala Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a povinné používání elektronického systému dokumentace úlovků tuňáka obecného (eBCD) pro účely určení původu všech ulovených tuňáků obecných s cílem podpořit provádění opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na domácí obchod, vývoz, dovoz a zpětný vývoz jiných částí ryb než masa, například hlav, očí, jiker, vnitřností a ocasů.

1.   Systém eBCD se použije pro každý úlovek, vykládku, přemístění, včetně přemístění v rámci jednoho chovného zařízení a mezi chovnými zařízeními, překládku, umístění do klecí, výlov, domácí obchod, dovoz, vývoz nebo zpětný vývoz tuňáka obecného nebo domácí obchod s ním. Doklad o úlovku tuňáka obecného v papírové podobě lze použít ve výjimečných případech stanovených v článku 11.

2.   Doklad o úlovku tuňáka obecného se vyplní v jednom z úředních jazyků ICCAT (angličtině, francouzštině nebo španělštině) pro každého tuňáka uloveného rybářským plavidlem nebo pomocí pasti, přemístěného, vyloženého nebo přeloženého v přístavech rybářským plavidlem nebo prostřednictvím pastí nebo umístěného do klecí nebo vyloveného v chovných zařízeních.

3.   Ke každé šarži tuňáka obecného, která je předmětem domácího obchodu, dovozu na území Unie nebo vývozu či zpětného vývozu z území Unie, musí být přiložen doklad o úlovku tuňáka obecného potvrzený příslušným orgánem, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 4 odst. 4, a podle okolností prohlášení ICCAT o přemístění tuňáka obecného, nebo potvrzené osvědčení ICCAT o jeho zpětném vývozu (bluefin tuna re-export certificate, BFTRC) (dále jen „osvědčení o zpětném vývozu“). Každá šarže tuňáka obecného musí obsahovat pouze produkty z tuňáka obecného stejné obchodní úpravy a pocházející ze stejné zeměpisné oblasti a stejného rybářského plavidla nebo skupiny rybářských plavidel nebo ze stejné pasti.

4.   Zakazuje se vykládat, překládat, přemísťovat, umísťovat do klecí, dodávat, provádět výlov tuňáka obecného, obchodovat s ním na domácím trhu, dovážet, vyvážet nebo zpětně vyvážet tuňáka obecného bez vyplněného a v případě potřeby případně potvrzeného dokladu o úlovku tuňáka obecného bez osvědčení o zpětném vývozu.

5.   Každý doklad o úlovku tuňáka obecného má jedinečné identifikační číslo dokladu. Čísla dokladů jsou specifická pro členský stát vlajky nebo členský stát pasti.

6.   Za předpokladu, že všechny ryby jsou umístěny do klecí ve stejné chovné kleci a ve stejný den, mohou být v době jejich umístění do klecí příslušné doklady o úlovku tuňáka obecného seskupeny jako „skupinový doklad o úlovku tuňáka obecného“ s novým číslem dokladu o úlovku tuňáka obecného v těchto případech:

7.   Skupinový doklad o úlovku tuňáka obecného nahradí všechny rovnocenné původní doklady o úlovku tuňáka obecného, přičemž se k němu připojí seznam všech souvisejících čísel dokladu o úlovku tuňáka obecného. Kopie těchto souvisejících dokladů o úlovku tuňáka obecného se na požádání zpřístupní kontrolním orgánům členských států nebo smluvních stran úmluvy.

8.   S tuňákem obecným uloveným jako vedlejší úlovek plavidly, která nejsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného podle nařízení (EU) 2023/2053, je možné obchodovat. Orgány členských států, přístavní orgány a povolená vlastní registrace kapitánem nebo zástupcem plavidla usnadní veliteli či zástupci plavidla přístup do systému eBCD, například i pomocí národního registračního čísla. Členský stát vlajky dotčených plavidel nemusí Komisi předkládat seznam těchto plavidel.

9.   S tuňákem obecným, který uhyne během operací přemisťování, vlečení nebo umísťování do klecí uvedených v článcích 40 až 55 nařízení (EU) 2023/2053, mohou případně obchodovat zástupci plavidla s košelkovým nevodem, pomocného plavidla, pasti nebo chovného zařízení.

10.   Tuňák obecný ulovený při sportovním a rekreačním rybolovu, jehož prodej je zakázán, není předmětem tohoto nařízení a nemusí proto být v systému eBCD zaznamenán.

1.   Velitelé plavidel provádějících odlov, provozovatelé pastí, provozovatelé chovných zařízení, prodejci a vývozci nebo jejich zplnomocnění zástupci vyplní doklad o úlovku tuňáka obecného poskytnutím požadovaných informací a požádají o jeho potvrzení v souladu s odstavcem 2 pokaždé, když provedou odlov, vykládku, umístění do klecí, výlov, překládku nebo uskuteční domácí obchod nebo vývoz tuňáka obecného.

2.   Doklad o úlovku tuňáka obecného potvrdí příslušný orgán členského státu vlajky plavidla nebo členského státu pasti či členského státu chovného zařízení, které tuňáka obecného ulovily nebo vylovily, nebo členského státu, v němž má své sídlo prodejce nebo vývozce, kteří obchodovali s tuňákem obecným na domácím trhu nebo jej vyvezli.

3.   Členské státy potvrdí doklad o úlovku tuňáka obecného u všech produktů z tuňáka obecného, pouze pokud:

4.   Potvrzení podle odstavce 2 tohoto článku se nevyžaduje, pokud je veškerý tuňák obecný, který je k dispozici k prodeji, označen štítky v souladu s čl. 6 odst. 4 členským státem vlajky nebo členský stát pasti, který tuňáka obecného ulovil.

5.   Pokud je ulovené a vyložené množství tuňáka obecného nižší než 1 metrická tuna nebo menší než tři ryby, lze jako dočasný doklad úlovku tuňáka obecného použít lodní deník nebo doklad o prodeji, dokud není doklad o úlovku tuňáka obecného potvrzena do sedmi dnů od vykládky nebo před vývozem.

6.   Potvrzený doklad o úlovku tuňáka obecného obsahuje podle potřeby informace stanovené v příloze 1 doporučení ICCAT 18-13 a v příloze I tohoto nařízení. Instrukce pro vydávání, číslování, vyplnění a potvrzení dokladu o úlovku tuňáka obecného jsou stanoveny v příloze 3 doporučení ICCAT 18-13 a v příloze III tohoto nařízení.

7.   Informace o kupujícím v oddíle „Obchodní informace“ se zadávají do systému eBCD před potvrzením. Oddíl „Obchodní informace“ eBCD musí být před vývozem potvrzen.

8.   Vývoz z členských států se uskuteční pouze tehdy, pokud byl předchozí obchod mezi členskými státy řádně zaznamenán. V případě tohoto vývozu se nadále vyžaduje potvrzení v systému eBCD v souladu s odstavci 1 až 5.

1.   Po zaznamenání a potvrzení úlovku a po prvním obchodu v systému eBCD v souladu s článkem 4 se do tohoto systému zaznamenají informace o interním prodeji tuňáka obecného v rámci jednoho členského státu. Potvrzení těchto interních prodejů se nevyžaduje.

2.   Po zaznamenání a potvrzení úlovku a po prvním obchodu v systému eBCD vyplní prodejce v souladu s článkem 4 informace o domácím obchodu mezi členskými státy v systému eBCD.

3.   Příslušný orgán uvedený v čl. 4 odst. 2 potvrdí domácí obchod s produkty označenými jako „bez žaber a vykuchané“ (gilled and gutted – GG), „bez vnitřností, hlavy a ocasu“ (dressed – DR) a „celá ryba“ (round – RD), uskutečněný mezi členskými státy. Odchylně od článku 4 se však osvědčení nevyžaduje:

V případě produktů FL nebo OT se následný vnitrostátní obchod do jiného členského státu uskuteční pouze tehdy, pokud byly obchodní informace z předchozího členského státu zaznamenány v systému eBCD.

4.   Výjimka stanovená v odstavci 3 tohoto článku se použije do 31. prosince 2024. Členské státy podávají Komisi každoročně zprávu o uplatňování této výjimky. Tato zpráva obsahuje informace o ověřeních provedených členskými státy podle článku 9, výsledky tohoto ověření a podrobné informace o příslušných obchodech, včetně příslušných statistických informací, jako například o počtu tuňáka obecného a počtu obchodních transakcí, na něž se tato výjimka vztahuje.

5.   Obchod s tuňákem obecným, včetně všech obchodních transakcí s lovným zařízením pro tuňáka obecného, musí být zaznamenán a potvrzen v systému eBCD v souladu s tímto nařízením, není-li stanoveno jinak.

6.   Odchylně od čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení může být potvrzení oddílů 2 (Úlovky) a 3 (Obchod s živými jedinci) systému eBCD doplněno současně.

7.   Změny a revalidace oddílů 2 (Úlovky) a 3 (Obchod s živými jedinci) v systému eBCD, jak vyžaduje článek 51 a příloha XI nařízení (EU) 2023/2053, týkající se používání stereoskopických kamerových systémů, mohou být dokončeny po umístění do klecí.

1.   Členské státy mohou od svých plavidel provádějících odlov nebo pastí vyžadovat, aby byl ke každému tuňákovi obecnému připevněn štítek, pokud možno v době usmrcení, nejpozději však v době vykládky („program označování“). Štítky jsou opatřeny jednoznačným číslem specifickým pro daný členský stát a chráněny před neoprávněnou manipulací. Čísla štítků musejí být propojena s eBCD.

2.   Dotčené členské státy zašlou Komisi souhrnné informace o provádění programu označování do 30. dubna každého roku za předchozí rok. Komisi se zasílají rovněž veškeré následné změny programu označování. Komise předá tyto souhrny sekretariátu ICCAT.

3.   Použití štítků podle tohoto článku se povolí pouze v případě, že souhrnné množství úlovků nepřekračuje příslušné kvóty pro členské státy ani omezení odlovu pro daný hospodářský rok, včetně případných individuálních kvót přidělených plavidlům nebo pastím.

4.   Pro účely čl. 4 odst. 4 musejí programy obchodního označování členského státu vlajky plavidla nebo členského státu pasti, které tuňáka obecného ulovily, podle nichž jsou ryby označeny, obsahovat alespoň tyto údaje:

5.   Členské státy mohou odchylně od odst. 4 písm. b) bodu v) tohoto článku stanovit místo toho do 31. prosince 2024 pro druhy rybolovu, na něž se vztahují odchylky týkající se minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v nařízení (EU) 2023/2053, přibližnou hmotnost jednotlivých ryb v rámci úlovku při vykládce, která se určí reprezentativním odběrem vzorků.

6.   Pokud členské státy uplatňují odchylku stanovenou v odstavci 5 tohoto článku, předloží Komisi každoročně v souladu s čl. 5 odst. 4 zprávu o uplatňování této odchylky.

7.   Informace o označených rybách sestaví členský stát, který odpovídá za program označování.

8.   Komise shromáždí informace o označených rybách, které obdrží od členských států, a předá je komisi ICCAT ve formátu zprávy Unie o provádění.

1.   Každý členský stát zajistí, aby ke každé šarži tuňáka obecného zpětně vyvezeného z jeho území bylo přiloženo potvrzené osvědčení o zpětném vývozu.

2.   Odstavec 1 se nepoužije v případech, kdy je tuňák obecný dovážen živý.

3.   Hospodářský subjekt odpovědný za zpětný vývoz určité šarže tuňáka obecného vyplní osvědčení o zpětném vývozu v jednom z úředních jazyků komise ICAAT (angličtině, francouzštině nebo španělštině) a požádá o jeho potvrzení pro šarži tuňáka obecného, která má být předmětem zpětného vývozu. K vyplněnému osvědčení o zpětném vývozu se přiloží kopie potvrzeného dokladu nebo potvrzených dokladů o úlovku týkajícího se produktů z tuňáka obecného, které byly předtím dovezeny.

1.   Osvědčení o zpětném vývozu podává příslušný orgán členského státu, z jehož území je daná šarže zpětně vyvezena.

2.   Příslušný orgán potvrdí osvědčení o zpětném vývozu všech produktů z tuňáka obecného, pokud:

3.   Potvrzené osvědčení o zpětném vývozu musí obsahovat informace uvedené v příloze 2 doporučení ICCAT 22-16, v příloze 5 doporučení ICCAT 18-13 a v přílohách IV a V tohoto nařízení.

1.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány určily každou šarži tuňáka obecného vyloženou na jejich území, obchodovanou na domácím trhu, dovezenou na jejich území nebo z něj vyvezenou či zpětně vyvezenou a aby si pro každou šarži tuňáka obecného vyžádaly potvrzený doklad nebo potvrzené doklady o úlovku tuňáka obecného a související dokumenty a přezkoumaly je.

2.   Příslušné orgány mohou za účelem ověření informací uvedených v dokladu o úlovku tuňáka obecného a v souvisejících dokumentech zkontrolovat obsah šarže. V případě potřeby provedou příslušné orgány u dotčených provozovatelů ověření.

3.   Vyvstanou-li na základě kontroly nebo ověření provedených podle odstavců 1 a 2 pochybnosti o informacích obsažených v dokladu o úlovku tuňáka obecného, spolupracuje členský stát, na jehož území byl konečný dovoz proveden, s členským státem nebo smluvní stranou či spolupracující stranou, jejichž příslušné orgány potvrdily doklad nebo doklady o úlovku tuňáka obecného nebo osvědčení o zpětném vývozu, aby tyto pochybnosti odstranily.

4.   Pokud členský stát zjistí šarži bez dokladu o úlovku tuňáka obecného, oznámí své zjištění členskému státu, v němž proběhl obchod s danou šarží na domácím trhu, nebo vyvážející smluvní straně úmluvy a v případě, že jsou známy, rovněž členskému státu vlajky či smluvní straně úmluvy, pod jejíž vlajkou plavidlo pluje.

5.   Dokud nedojde ke kontrole nebo ověření určité šarže tuňáka obecného podle odstavců 1 a 2, které potvrdí její soulad s požadavky tohoto nařízení a jiných použitelných právních předpisů Unie, členské státy neuvolní tuto šarži pro domácí obchod, dovoz nebo vývoz a v případě živého tuňáka obecného určeného pro chovné zařízení nepřijmou prohlášení o jeho přemístění.

6.   Domácí obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vývoz nebo zpětný vývoz se zakazují, pokud členský stát po kontrole nebo ověření uvedeném v odstavcích 1 a 2 ve spolupráci s příslušnými orgány provádějícími ověření prokáže, že příslušný doklad o úlovku tuňáka obecného nebo osvědčení o zpětném vývozu jsou neplatné.

1.   Členské státy odpovídají za zajištění toho, aby jejich uživatelé byli registrováni v systému eBCD.

2.   Pokud členský stát potvrdí doklady o úlovku tuňáka obecného týkající se plavidel plujících pod jeho vlajkou provádějících odlov, jeho pastí nebo chovného zařízení, informuje Komisi, vládní nebo jiné zmocněné osoby či instituce odpovědné za potvrzování a ověřování dokladů o úlovku tuňáka obecného nebo osvědčení o zpětném vývozu o veškerých změnách těchto informací:

3.   V oznámení podle odstavce 2 musí být uvedeno datum, od kterého se změna použije. Kopie ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých pro účely provádění programu dokumentace úlovků tuňáka obecného se zašle spolu s původním oznámením včetně postupů udělování oprávnění nevládním osobám nebo institucím. Komisi se včas sdělí aktualizované údaje o potvrzujících orgánech a vnitrostátních předpisech.

4.   Členské státy oznámí Komisi elektronickou cestou kontaktní místa, která by měla být informována, pokud vyvstanou otázky týkající se dokladů o úlovku tuňáka obecného nebo osvědčení o zpětném vývozu, zejména název a úplnou adresa organizace nebo organizací.

5.   Komise neprodleně sdělí informace uvedené v odstavcích 2 až 4 sekretariátu ICCAT.

6.   Členské státy ověří informace týkající se potvrzujících orgánů oznámených komisi ICCAT a zveřejněných na veřejně přístupných internetových stránkách provozovaných sekretariátem ICCAT s cílem pomoci jejich orgánům ověřit potvrzení dokladů o úlovku a osvědčení o zpětném vývozu.

1.   Papírové doklady o úlovku tuňáka obecného nebo vytištěné elektronické doklady o úlovku tuňáka obecného lze použít v těchto případech:

2.   Členské státy nebo smluvní strany úmluvy se nemohou dovolávat použití papírového dokladu o úlovku v souladu s odstavcem 1 jako důvodu pro odložení nebo odmítnutí dovozu zásilky tuňáka obecného za předpokladu, že je tento papírový doklad v souladu s tímto nařízením. Vytištěné elektronické doklady o úlovku tuňáka obecného, které jsou potvrzeny v systému eBCD, splňují požadavek na potvrzení stanovený v čl. 3 odst. 3.

3.   Formuláře dokladu o úlovku tuňáka obecného poskytnou členské státy vlajky nebo členské státy pasti pouze plavidlům provádějícím odlov a pastím, které mají povoleno lovit tuňáka obecného v oblasti úmluvy, včetně těch, které mají povoleno lovit jej jako vedlejší úlovek. Tyto formuláře jsou nepřenosné.

4.   Papírové kopie elektronických dokladů o úlovku tuňáka obecného se připojí ke každé části rozdělené šarže nebo zpracovaného produktu s použitím jedinečného čísla eBCD, aby je bylo možné propojit.

1.   S výjimkou případů, kdy se použije čl. 4 odst. 4, zašlou členské státy kopii všech potvrzených dokladů o úlovku tuňáka obecného nebo osvědčení o zpětném vývozu:

2.   Členské státy zašlou dokumenty stanovené v odstavci 1 co nejdříve, nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne jejich potvrzení nebo před ukončením dopravy, pokud nemá předpokládaná doba přepravy přesáhnout pět pracovních dnů.

3.   Členské státy uchovávají kopie vydaných nebo obdržených dokladů po dobu alespoň dvou let.

1.   Členské státy zašlou Komisi do 15. srpna každého roku zprávu obsahující informace uvedené v příloze 6 doporučení ICCAT 18-13 za období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku.

2.   Pro splnění požadavků na podávání výročních zpráv podle odstavce 1 se použijí zprávy generované systémem eBCD. Členské státy ve své výroční zprávě použijí rovněž prvky popsané v příloze 6 doporučení ICCAT 18-13, které nelze získat ze systému eBCD.

3.   Komise vypracuje výroční zprávu Unie založenou na informacích obdržených od členských států v souladu s odstavci 1 a 2 a do 15. září každého roku ji předloží sekretariátu ICCAT.

1.   Komisi je v souladu s článkem 15 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:

2.   Změny provedené podle odstavce 1 se omezují výhradně na provedení doporučení ICCAT v právu Unie.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 14 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode 9. ledna 2024. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.