PŘÍLOHA
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY
IAS 1
|
Sestavování a zveřejňování účetní závěrky |
|
IAS 7
|
Výkaz peněžních toků |
|
IAS 8
|
Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby |
|
IAS 10
|
Události po skončení účetního období |
|
IAS 16
|
Pozemky, budovy a zařízení |
|
IAS 19
|
Zaměstnanecké požitky |
|
IAS 20
|
Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory |
|
IAS 21
|
Dopady změn měnových kurzů |
|
IAS 24
|
Zveřejnění spřízněných stran |
|
IAS 27
|
Samostatná účetní závěrka |
|
IAS 28
|
Investice do přidružených a společných podniků |
|
IAS 29
|
Vykazování v hyperinflačních ekonomikách |
|
IAS 32
|
Finanční nástroje: vykazování |
|
IAS 34
|
Mezitímní účetní výkaznictví |
|
IAS 36
|
Znehodnocení aktiv |
|
IAS 37
|
Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva |
|
IAS 39
|
Finanční nástroje: uznávání a oceňování |
|
IAS 40
|
Investiční nemovitý majetek |
|
IFRS 1
|
První přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví |
|
IFRS 2
|
Úhrady vázané na akcie |
|
IFRS 3
|
Podnikové kombinace |
|
IFRS 5
|
Stálá aktiva určená k prodeji a ukončované činnosti |
|
IFRS 6
|
Průzkum a vyhodnocování nerostných zdrojů |
|
IFRS 7
|
Finanční nástroje: zveřejňování |
|
IFRS 10
|
Konsolidovaná účetní závěrka |
|
IFRS 11
|
Společná ujednání |
|
IFRS 12
|
Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách |
|
IFRS 13
|
Ocenění reálnou hodnotou |
|
IFRS 15
|
Výnosy ze smluv se zákazníky |
|
IFRIC 1
|
Změny v existujících ukončeních provozu, uvedeních do původního stavu a podobných závazcích |
|
IFRIC 2
|
Členské podíly v družstevních účetních jednotkách a podobné nástroje |
|
IFRIC 5
|
Práva na podíly na fondech vytvořených na demontáž, ukončení provozu, uvedení do původního stavu a ekologickou likvidaci |
|
IFRIC 6
|
Odpovědnost vyplývající z působení na zvláštním trhu s odpadním elektrickým a elektrotechnickým zařízením |
|
IFRIC 7
|
Použití metody přepracování výkazů podle IAS 29 Vykazování v hyperinflačních ekonomikách |
|
IFRIC 10
|
Mezitímní účetní výkaznictví a znehodnocení aktiv |
|
IFRIC 12
|
Ujednání o poskytování koncesovaných služeb |
|
IFRIC 14
|
IAS 19 — Omezení hodnoty aktiva z definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich vzájemný vztah |
|
IFRIC 16
|
Zajištění čisté investice do zahraniční jednotky |
|
IFRIC 17
|
Rozdělení nepeněžních aktiv vlastníkům |
|
IFRIC 19
|
Vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji |
|
IFRIC 20
|
Náklady na odklízení skrývky v produkční fázi povrchového dolu |
|
IFRIC 22
|
Cizoměnové transakce a zálohová plnění |
|
IFRIC 23
|
Nejistota týkající se daní ze zisku |
|
SIC-10
|
Státní podpora bez specifické vazby k provozním činnostem |
|
SIC-25
|
Daně ze zisku – změny v daňovém statutu účetní jednotky nebo jejích akcionářů |
|
SIC-29
|
Zveřejňování – ujednání o poskytování koncesovaných služeb |
|
SIC-32
|
Nehmotná aktiva a náklady na webové stránky |
|
Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 1
Sestavování a zveřejňování účetní závěrky
CÍL
|
1
|
Tento standard stanoví východiska pro sestavování a zveřejňování obecné účetní závěrky, aby byla zajištěna srovnatelnost účetních závěrek účetní jednotky se závěrkami za předchozí období i s účetními závěrkami jiných účetních jednotek. Stanoví všeobecné požadavky na zveřejňování účetních závěrek, jejich strukturu a minimální požadavky na jejich obsah.
|
ROZSAH PŮSOBNOSTI
|
2
|
Účetní jednotka použije tento standard při sestavení a zveřejnění obecné účetní závěrky sestavené a zveřejňované v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS).
|
|
3
|
Uznávání, oceňování a zveřejnění specifických transakcí a dalších událostí je zpracováno v jiných IFRS.
|
|
4
|
Tento standard se nevztahuje na strukturu a obsah zkrácených mezitímních účetních závěrek v souladu s IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví. Odstavce 15–35 se však na tyto účetní závěrky vztahují. Tento standard se stejnou měrou vztahuje na všechny účetní jednotky, včetně těch, které předkládají konsolidovanou účetní závěrku v souladu s IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka, a těch, které předkládají samostatnou účetní závěrku v souladu s IAS 27 Samostatná účetní závěrka.
|
|
5
|
Tento standard používá terminologii odpovídající potřebám účetních jednotek zřízených za účelem dosahování zisku, včetně podnikatelských jednotek veřejného sektoru. Pokud účetní jednotky vyvíjející neziskové činnosti v soukromém nebo veřejném sektoru aplikují tento standard, mohou mít potřebu změnit použité popisy pro určité řádkové položky účetních výkazů a také názvy samotných účetních výkazů.
|
|
6
|
Podobně platí, že účetní jednotky, které nemají vlastní kapitál podle definice v IAS 32 Finanční nástroje: vykazování (například některé podílové fondy), a účetní jednotky, jejichž akciový kapitál není typickým vlastním kapitálem (například některá družstva), mohou být nuceny přizpůsobit zveřejňování podílů členů nebo podílníků v účetních závěrkách.
|
DEFINICE
|
7
|
V tomto standardu se následující pojmy používají v tomto významu:
|
Účetní pravidla jsou definována v odstavci 5 IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby a tento termín se v tomto standardu používá ve stejném významu.
|
|
Obecné účetní závěrky (označované jako účetní závěrky) jsou takové závěrky, jež splňují potřeby uživatelů, kteří nemají pravomoc požadovat sestavy přizpůsobené svým konkrétním informačním potřebám.
|
|
Neproveditelný – aplikace požadavku je neproveditelná, jestliže ho účetní jednotka nemůže aplikovat ani po vynaložení přiměřeného úsilí.
|
|
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou standardy a interpretace vydané Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Zahrnují:
a)
|
mezinárodní standardy účetního výkaznictví;
|
b)
|
mezinárodní účetní standardy;
|
|
|
Významný:
Informace jsou významné, pokud by se mohlo důvodně očekávat, že jejich vynechání, zkreslení nebo zastření ovlivní rozhodnutí, která činí primární uživatelé obecné účetní závěrky na základě této účetní závěrky, jež poskytuje finanční informace o konkrétní vykazující účetní jednotce.
Významnost závisí na povaze nebo objemnosti informací, nebo na obojím. Účetní jednotka posoudí, zda informace, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými informacemi, jsou v kontextu její účetní závěrky jako celku významné.
Informace jsou zastřeny, pokud jsou sděleny způsobem, který by na primární uživatele účetní závěrky zapůsobil podobně jako vynechání nebo zkreslení uvedených informací. Níže jsou uvedeny příklady okolností, které mohou vést k zastření významných informací:
a)
|
informace o významné položce, transakci nebo jiné události jsou zveřejněny v účetní závěrce, avšak použitý jazyk je mlhavý nebo nejasný;
|
b)
|
informace o významné položce, transakci nebo jiné události jsou v účetní závěrce rozptýleny;
|
c)
|
rozdílné položky, transakce nebo jiné události jsou nevhodně agregovány;
|
d)
|
podobné položky, transakce nebo jiné události jsou nevhodně odděleny a
|
e)
|
srozumitelnost účetní závěrky je snížena v důsledku toho, že významné informace jsou natolik překryty informacemi nevýznamnými, že primární uživatel není schopen určit, které informace jsou významné.
|
K posouzení, zda lze důvodně očekávat, že informace ovlivní rozhodnutí primárních uživatelů obecné účetní závěrky konkrétní vykazující účetní jednotky, je třeba, aby účetní jednotka zohlednila charakteristické znaky těchto uživatelů a zároveň své vlastní okolnosti.
Mnoho stávajících a potenciálních investorů, poskytovatelů úvěrů a dalších věřitelů nemůže vyžadovat, aby vykazující účetní jednotky poskytovaly informace přímo jim, a musí u většiny finančních informací, které potřebují, spoléhat na obecnou účetní závěrku. V důsledku toho jsou primárními uživateli, jimž je obecná účetní závěrka určena. Účetní závěrka se vypracovává pro uživatele, kteří mají přiměřené znalosti o obchodních a ekonomických činnostech a kteří informace zkoumají a analyzují s náležitou péčí. I dobře informovaní a pečliví uživatelé mohou někdy potřebovat požádat o pomoc poradce, aby informace o složitých ekonomických jevech pochopili.
|
|
Komentář obsahuje další informace k informacím prezentovaným ve výkazu o finanční pozici, výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu peněžních toků. Komentář obsahuje popis a rozbor položek zveřejňovaných v těchto výkazech a informace, které nesplňují podmínky pro uznání v těchto výkazech.
|
|
Ostatní úplný výsledek obsahuje položky výnosů a nákladů (včetně reklasifikačních úprav), které nejsou uznány do hospodářského výsledku, jak je požadováno nebo povoleno jinými standardy.
Složkami ostatního úplného výsledku jsou:
a)
|
změny ve fondu z přecenění (viz IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 Nehmotná aktiva);
|
b)
|
přecenění plánů definovaných požitků (viz IAS 19 Zaměstnanecké požitky);
|
c)
|
zisky a ztráty vyplývající z převodů účetních závěrek zahraničních subjektů na měnu vykazování (viz IAS 21 Dopady změn měnových kurzů);
|
d)
|
zisky a ztráty z investic do kapitálových nástrojů určených za oceňované reálnou hodnotou v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 5.7.5 IFRS 9 Finanční nástroje;
|
da)
|
zisky a ztráty z finančních aktiv oceňovaných reálnou hodnotou v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 4.1.2A IFRS 9;
|
e)
|
efektivní část zisků a ztrát ze zajišťovacích nástrojů při zajišťování peněžních toků a zisky a ztráty ze zajišťovacích nástrojů, které zajišťují investice do kapitálových nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 5.7.5 IFRS 9 (viz kapitola 6 IFRS 9);
|
f)
|
pro určité závazky označené za oceňované reálnou hodnotou do hospodářského výsledku částka odpovídající změně v reálné hodnotě, která je důsledkem změn úvěrového rizika souvisejícího s tímto závazkem (viz odstavec 5.7.7 IFRS 9);
|
g)
|
změny v časové hodnotě opcí při oddělení vnitřní hodnoty a časové hodnoty opční smlouvy, přičemž za zajišťovací nástroj budou označeny pouze změny vnitřní hodnoty (viz kapitola 6 IFRS 9);
|
h)
|
změny v hodnotě forwardových částí forwardových smluv při oddělení forwardové části a spotové části forwardové smlouvy v případě, že za zajišťovací nástroj budou označeny pouze změny spotové části, a změny hodnoty měnového bazického rozpětí (basis spread) finančního nástroje v případě, že budou vyloučeny z určení finančního nástroje za zajišťovací nástroj (viz kapitola 6 IFRS 9);
|
i)
|
finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění ze smluv vystavených v rozsahu působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy vyloučené z hospodářského výsledku, pokud jsou celkové finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění rozčleněny tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací za použití odst. 88 písm. b) IFRS 17, nebo částkou, která vylučuje účetní neshodu s finančními výnosy nebo náklady z podkladových položek, za použití odst. 89 písm. b) IFRS 17, a
|
j)
|
finanční výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv vyloučené z hospodářského výsledku, pokud jsou celkové finanční výnosy nebo náklady ze zajistných smluv rozčleněny tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací za použití odst. 88 písm. b) IFRS 17.
|
|
|
Vlastníci jsou držitelé nástrojů klasifikovaných jako vlastní kapitál.
|
|
Hospodářský výsledek jsou celkové výnosy snížené o náklady bez složek ostatního úplného výsledku.
|
|
Reklasifikační úpravy jsou částky reklasifikované do hospodářského výsledku běžného období, které byly v běžném období nebo v minulých obdobích uznány jako ostatní úplný výsledek.
|
|
Úplný výsledek celkem je změna ve vlastním kapitálu za období, která vyplývá z jiných transakcí a událostí, než jsou změny vyplývající z transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci.
|
Úplný výsledek celkem obsahuje všechny složky „hospodářského výsledku“ a „ostatního úplného výsledku“.
|
|
8
|
I když tento standard používá termín „ostatní úplný výsledek“, „hospodářský výsledek“ a „úplný výsledek celkem“, může účetní jednotka použít k popisu těchto položek i jiné termíny, pokud bude jejich význam jasný. Účetní jednotka může například použít termín „čistý zisk“ pro popis hospodářského výsledku.
|
|
8A
|
Následující pojmy jsou popsány v IAS 32 Finanční nástroje: vykazování a jsou použity v tomto standardu ve smyslu upřesněném v IAS 32:
a)
|
finanční nástroj s prodejní opcí klasifikovaný jako kapitálový nástroj (popsaný v odstavcích 16A a 16B IAS 32);
|
b)
|
nástroj, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci a je klasifikován jako kapitálový nástroj (popsaný v odstavcích 16C a 16D IAS 32).
|
|
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
Účel účetní závěrky
|
9
|
Účetní závěrka je uspořádané vyjádření finanční pozice a finanční výkonnosti účetní jednotky. Cílem obecné účetní závěrky je poskytování informací o finanční pozici, finanční výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky širokému spektru uživatelů, kterým tyto informace pomohou při ekonomických rozhodováních. Účetní závěrka také zobrazuje výsledky dozoru vedení nad svěřenými zdroji. K dosažení tohoto cíle poskytuje účetní závěrka informace o těchto položkách účetní jednotky:
d)
|
výnosy a náklady včetně zisků a ztrát;
|
e)
|
vklady a výplaty vlastníkům jednajícím v rámci své pravomoci jako vlastníci a
|
Tyto informace společně s dalšími informacemi v komentáři pomáhají uživatelům účetních závěrek předvídat budoucí peněžní toky účetní jednotky, zejména jejich načasování a míru jistoty.
|
Úplná účetní závěrka
|
10
|
Úplná účetní závěrka obsahuje:
a)
|
výkaz o finanční pozici ke konci období;
|
b)
|
výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku za období;
|
c)
|
výkaz změn vlastního kapitálu za období;
|
d)
|
výkaz peněžních toků za období;
|
e)
|
komentář obsahující významné informace o účetních pravidlech a další vysvětlující informace;
|
ea)
|
srovnávací informace ve vztahu k předcházejícímu období, jak je uvedeno v odstavcích 38 a 38A, a
|
f)
|
výkaz o finanční pozici k počátku předcházejícího období, pokud účetní jednotka aplikuje účetní politiku retrospektivně nebo provádí retrospektivní přepracování položek účetní závěrky nebo pokud reklasifikuje položky své účetní závěrky v souladu s odstavci 40A–40D.
|
Účetní jednotka může používat pro výkazy jiné názvy, než které se používají v tomto standardu. Účetní jednotka může například používat název „výkaz o úplném výsledku“ místo názvu „výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku“.
|
|
10A
|
Účetní jednotka smí prezentovat samostatný výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, kde hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek jsou prezentovány ve dvou oddílech. Tyto oddíly se předkládají dohromady, přičemž nejprve je prezentován oddíl hospodářského výsledku a po něm přímo následuje oddíl ostatního úplného výsledku. Účetní jednotka může prezentovat oddíl hospodářského výsledku v samostatném výkazu zisků a ztrát. V takovém případě samostatný výkaz zisků a ztrát bezprostředně předchází výkaz prezentující úplný výsledek, který začíná hospodářským výsledkem.
|
|
11
|
Účetní jednotka prezentuje s rovnocennou důležitostí všechny výkazy, které jsou součástí úplné účetní závěrky.
|
|
13
|
Řada účetních jednotek zveřejňuje kromě účetní závěrky také finanční zprávu vedení, která popisuje a vysvětluje hlavní ukazatele finanční výkonnosti účetní jednotky, její finanční pozici a základní nejistoty, jimž čelí. Taková zpráva může obsahovat přehled:
a)
|
hlavních faktorů a vlivů určujících finanční výkonnost včetně změn prostředí, ve kterém účetní jednotka vyvíjí činnost, reakcí účetní jednotky na tyto změny a jejich dopady, a dále pravidla účetní jednotky pro investice do udržení a zvýšení finanční výkonnosti, včetně dividendové politiky;
|
b)
|
zdrojů financování účetní jednotky a jejího cílového poměru závazků k vlastnímu kapitálu a
|
c)
|
zdrojů účetní jednotky, které nejsou uznány ve výkazu o finanční pozici podle IFRS.
|
|
|
14
|
Řada účetních jednotek zveřejňuje mimo účetní závěrky také zprávy a výkazy, jako jsou zprávy týkající se životního prostředí a výkazy o přidané hodnotě, zejména v odvětvích, ve kterých jsou faktory ochrany životního prostředí podstatné a ve kterých jsou zaměstnanci považováni za důležitou skupinu uživatelů. Rozsah platnosti IFRS se na tyto výkazy a zprávy zveřejňované mimo účetní závěrku nevztahuje.
|
Obecná ustanovení
Věrné zobrazení a soulad s IFRS
|
15
|
Účetní závěrka musí zobrazovat věrně finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky. Věrné zobrazení vyžaduje důvěryhodné zobrazení dopadů transakcí, jiných událostí a podmínek v souladu s definicemi a kritérii pro uznání aktiv, závazků, výnosů a nákladů stanovených v Koncepčním rámci pro účetní výkaznictví (koncepčním rámci). Předpokládá se, že výsledkem použití standardů IFRS s dodatečným zveřejněním, je-li nutné, je účetní závěrka, která podává věrný obraz.
|
|
16
|
Účetní jednotka, jejíž účetní závěrka je v souladu s IFRS, uvede v komentáři explicitní a bezvýhradné prohlášení o souladu. Účetní jednotka nesmí o účetní závěrce prohlásit, že je v souladu s IFRS, pokud není v souladu s veškerými požadavky IFRS.
|
|
17
|
Prakticky za všech okolností dosahuje účetní jednotka věrného zobrazení souladem s příslušnými IFRS. Věrné zobrazení rovněž vyžaduje, aby účetní jednotka:
a)
|
zvolila a aplikovala účetních pravidla v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. IAS 8 stanoví hierarchii závazných postupů, které vedení bere v úvahu v případě absence IFRS specificky se vztahujícího k určité položce;
|
b)
|
prezentovala informace včetně účetních pravidel způsobem, který poskytuje relevantní, spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné informace;
|
c)
|
poskytla další zveřejnění v případech, kdy soulad se specifickými požadavky IFRS je nedostatečný k tomu, aby uživatelé mohli pochopit vliv určitých transakcí, jiných událostí a podmínek na finanční pozici a finanční výkonnost účetní jednotky.
|
|
|
18
|
Nevhodná účetní pravidla nemůže účetní jednotka napravit ani zveřejněním aplikovaných účetních pravidel, ani komentářem či vysvětlujícími podklady.
|
|
19
|
V případě, že by nastaly naprosto výjimečné okolnosti, při kterých vedení dospěje k závěru, že soulad s požadavkem některého IFRS by byl natolik zavádějící, že by vedl ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci, účetní jednotka upustí od daného požadavku způsobem stanoveným v odstavci 20, pokud takový odklon relevantní regulační nebo právní rámec vyžaduje nebo nezakazuje.
|
|
20
|
Jestliže se účetní jednotka odklonila od aplikace požadavku některého IFRS v souladu s odstavcem 19, je povinna zveřejnit:
a)
|
informaci o tom, že vedení došlo k závěru, že účetní závěrka zobrazuje věrně finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky;
|
b)
|
že bylo dosaženo souladu s příslušnými standardy IFRS s výjimkou toho, že došlo k odklonu od určitého požadavku za účelem dosažení věrného zobrazení;
|
c)
|
název IFRS, od kterého se účetní jednotka odklonila, povahu odklonu včetně způsobu řešení, který by předmětný IFRS vyžadoval, důvod, proč by dané řešení bylo za těchto okolností tak zavádějící, že by vedlo ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci, a přijaté řešení a
|
d)
|
u každého zveřejňovaného období finanční dopad odklonu na jednotlivé položky účetní závěrky, pokud by byly vykazovány v souladu s daným požadavkem.
|
|
|
21
|
Jestliže se účetní jednotka odchýlila od požadavku některého IFRS v minulém období a daná odchylka ovlivní částky uznané v účetní závěrce běžného období, musí být provedeno zveřejnění stanovené v odst. 20 písm. c) a d).
|
|
22
|
Odstavec 21 platí například v případech, kdy se účetní jednotka odchýlila v minulém období od požadavků některého IFRS pro oceňování aktiv nebo závazků a tento odklon ovlivňuje oceňování změn v aktivech a závazcích uznaných v účetní závěrce běžného období.
|
|
23
|
V případě, že by nastaly naprosto výjimečné okolnosti, při kterých vedení dospěje k závěru, že soulad s požadavkem některého IFRS by byl natolik zavádějící, že by vedl ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci, ale relevantní regulační nebo právní rámec zakazuje odklon od takového požadavku, účetní jednotka v maximálním možném rozsahu omezí dopad zjištěných zavádějících aspektů souladu zveřejněním následujících informací:
a)
|
názvu předmětného IFRS, povahy požadavku a důvodu, proč vedení dospělo k závěru, že soulad s daným požadavkem je za daných okolností natolik zavádějící, že vede ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci, a
|
b)
|
u každého zveřejňovaného období úpravy jednotlivých položek v účetní závěrce, o kterých vedení rozhodlo, že by byly nutné k dosažení věrného obrazu.
|
|
|
24
|
Pro účely odstavců 19–23 je informace v konfliktu s cílem účetní závěrky v případech, kdy nezobrazuje věrně transakce, jiné události a podmínky, jež má buď zobrazovat, nebo u kterých se oprávněně očekává, že je bude zobrazovat, a v důsledku toho je pravděpodobné, že tato informace může ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů účetní závěrky. Při hodnocení, zda by soulad s určitým požadavkem některého IFRS byl natolik zavádějící, že by vedl ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci, zohlední vedení následující body:
a)
|
proč za daných konkrétních okolností není dosaženo cíle účetní závěrky a
|
b)
|
jak se liší okolnosti účetní jednotky od ostatních účetních jednotek, které jsou v souladu s daným požadavkem. Jestliže jiné účetní jednotky v podobné situaci jsou v souladu s daným požadavkem, existuje vyvratitelná domněnka, že soulad účetní jednotky s předmětným požadavkem by nebyl natolik zavádějící, že by způsobil konflikt s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci.
|
|
Trvání podniku
|
25
|
Při přípravě účetní závěrky posuzuje vedení schopnost účetní jednotky pokračovat v trvání. Účetní jednotka musí sestavit účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku, pokud vedení nepřijme rozhodnutí o záměru likvidovat účetní jednotku nebo ukončit její činnost, popřípadě nemá jinou reálnou alternativu, než tak učinit. Je-li si vedení při svém hodnocení vědomo významných nejistot týkajících se událostí nebo podmínek, které mohou vést k podstatným pochybnostem o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti, musí účetní jednotka takové nejistoty zveřejnit. Jestliže účetní jednotka nesestavuje účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku, musí tuto skutečnost zveřejnit spolu se základnou, na které je zpracována účetní závěrka, a s důvodem, proč účetní jednotka nepředpokládá trvání svého podniku.
|
|
26
|
Při hodnocení, zda je předpoklad trvání podniku oprávněný, zvažuje vedení účetní jednotky veškeré dostupné informace o budoucnosti, přinejmenším o době nejbližších dvanácti měsíců od konce účetního období. Rozsah uvážení závisí na skutečnostech v jednotlivých případech. Jestliže účetní jednotka má za sebou historii ziskové činnosti a pohotový přístup k finančním zdrojům, může účetní jednotka bez podrobných analýz dospět k závěru, že je předpoklad trvání podniku jakožto základna účetnictví přiměřený. V ostatních případech musí vedení zvažovat širokou škálu faktorů souvisejících s aktuální a očekávanou ziskovostí, plány splácení dluhů a potenciální zdroje náhradního financování předtím, než dospěje k závěru, že předpoklad trvání podniku je přiměřený.
|
Akruální báze účetnictví
|
27
|
Účetní jednotka sestaví svoji účetní závěrku s výjimkou informací o peněžních tocích na akruální bázi účetnictví.
|
|
28
|
Pokud je použita akruální báze účetnictví, uznává účetní jednotka položky jako aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady (prvky účetní závěrky), pokud splňují definice a kritéria uznání daných prvků v koncepčním rámci.
|
Významnost a agregace
|
29
|
Každou významnou třídu podobných položek musí účetní jednotka v účetní závěrce vykázat samostatně. Položky rozdílné povahy nebo funkce vykazuje účetní jednotka samostatně, pokud nejsou nevýznamné.
|
|
30
|
Účetní závěrka je výsledkem zpracování velkého počtu transakcí nebo dalších událostí, které jsou agregovány do tříd v souladu s jejich povahou nebo funkcí. Konečným stádiem procesu agregace a klasifikace je vykázání zkrácených a klasifikovaných dat, která tvoří položky řádků v účetní závěrce. Jestliže řádková položka není samostatně významná, je agregována s ostatními položkami ve výkazech nebo v komentáři. Položka, která není dostatečně významná, aby vyžadovala samostatné vykázání ve výkazech, může být dostatečně významná, aby byla zveřejněna samostatně v komentáři.
|
|
30A
|
Při používání tohoto a jiných IFRS účetní jednotka rozhodne, při zohlednění všech relevantních skutečností a okolností, jak bude agregovat informace v účetní závěrce včetně komentáře. Účetní jednotka nesmí snížit srozumitelnost své účetní závěrky tím, že zastře významné informace informacemi nevýznamnými nebo agreguje významné položky, jež mají odlišnou povahu nebo funkci.
|
|
31
|
Některé IFRS specifikují informace, které musí být uvedeny v účetní závěrce včetně komentáře. Účetní jednotka nemusí poskytovat určité zveřejnění požadované IFRS, pokud informace vyplývající z uvedeného zveřejnění není významná. Tak tomu je i tehdy, pokud IFRS obsahuje výčet specifických požadavků nebo je charakterizuje jako požadavky minimální. Účetní jednotka rovněž zváží, zda poskytnout další zveřejnění v případech, kdy splnění specifických požadavků IFRS nepostačuje k tomu, aby uživatelé účetní závěrky mohli pochopit vliv určitých transakcí, jiných událostí a podmínek na finanční pozici a finanční výkonnost účetní jednotky.
|
Vzájemná kompenzace
|
32
|
Účetní jednotka nesmí vzájemně kompenzovat aktiva a závazky, výnosy a náklady, pokud to nevyžaduje nebo nepovoluje některý IFRS.
|
|
33
|
Účetní jednotka vykazuje odděleně jak aktiva a závazky, tak výnosy a náklady. Vzájemná kompenzace ve výkazech zisků a ztrát, výkazech o ostatním úplném výsledku nebo ve výkazech o finanční pozici, s výjimkou případů, kdy vzájemná kompenzace odráží podstatu transakce nebo jiné události, snižuje jednak schopnost uživatelů pochopit existující transakce, jiné události a podmínky, tak i jejich schopnost posoudit budoucí peněžní toky účetní jednotky. Ocenění aktiv snížených o částky vyjadřující snížení jejich hodnoty, například opravná položka k zastaralým zásobám a pochybné části pohledávek, neznamená vzájemnou kompenzaci.
|
|
34
|
IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky vyžaduje, aby účetní jednotka oceňovala výnosy ze smluv se zákazníky částkou protihodnoty, na kterou má účetní jednotka dle vlastního názoru nárok výměnou za převod přislíbeného zboží nebo služeb. Částka uznaných výnosů odráží například všechny obchodní srážky a množstevní slevy, které účetní jednotka poskytuje. Účetní jednotka realizuje v průběhu svých běžných činností také jiné transakce, které negenerují výnosy z hlavní činnosti, ale existují vedle hlavních výdělečných činností. Účetní jednotka vykáže výsledky těchto transakcí jako vzájemné započtení výnosů a souvisejících nákladů vyplývajících z dané transakce, pokud takové vykázání odráží podstatu transakce nebo jiné události. Například:
a)
|
účetní jednotka vykazuje zisky a ztráty z prodeje dlouhodobých aktiv včetně investic a provozních aktiv v částce rozdílu mezi protihodnotou při vyřazení aktiv a účetní hodnotou aktiv včetně souvisejících nákladů spojených s prodejem a
|
b)
|
účetní jednotka smí uznat výdaje související s rezervou vykazovanou v souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva refundované na základě smluvního ujednání s třetí stranou (například dodavatelská záruční smlouva) snížené o příslušnou refundaci.
|
|
|
35
|
Účetní jednotka dále vykazuje na čistém základě zisky a ztráty vznikající na základě skupiny podobných transakcí, například kurzové zisky a ztráty nebo zisky a ztráty vznikající z finančních nástrojů držených k obchodování. Jsou-li však takové zisky a ztráty významné, vykazuje je účetní jednotka samostatně.
|
Frekvence vykazování
|
36
|
Účetní jednotka zveřejňuje úplnou účetní závěrku (včetně srovnávacích informací) minimálně ročně. Pokud účetní jednotka mění konec svého účetního období a zveřejňuje účetní závěrku za období delší nebo kratší než jeden rok, musí jako doplněk k období pokrytému účetní závěrkou zveřejnit:
a)
|
důvod pro použití delšího nebo kratšího období a
|
b)
|
skutečnost, že částky vykazované v účetní závěrce nejsou zcela srovnatelné.
|
|
|
37
|
Účetní jednotka běžně sestavuje účetní závěrku za období jednoho roku. Z praktických důvodů však některé účetní jednotky preferují vykazovat například za období 52 týdnů. Tento standard takovou praxi nezakazuje.
|
Srovnávací informace
Minimální srovnávací informace
|
38
|
S výjimkou případů povolených nebo vyžadovaných některým IFRS musí účetní jednotka u všech částek vykázaných v účetní závěrce za běžné období prezentovat srovnávací informace o předcházejícím období. Účetní jednotka poskytne srovnávací informace také k informacím popisného typu, jsou-li relevantní pro pochopení účetní závěrky běžného období.
|
|
38A
|
Účetní jednotka prezentuje minimálně dva výkazy o finanční pozici, dva výkazy zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, dva samostatné výkazy zisků a ztrát (jsou-li prezentovány), dva výkazy peněžních toků a dva výkazy změn vlastního kapitálu a související komentář.
|
|
38B
|
V některých případech jsou popisné informace uvedené v účetní závěrce za předchozí období nadále relevantní i v běžném období. Účetní jednotka například zveřejňuje v běžném období podrobnosti o právním sporu, jehož výsledek byl ke konci předcházejícího období nejistý a stále ještě není vyřešen. Uživatelé mohou mít užitek ze zveřejnění informací o tom, že existovala nejistota ke konci předcházejícího období, a ze zveřejnění informací o krocích, které byly podniknuty v průběhu období k vyřešení této nejistoty.
|
Další srovnávací informace
|
38C
|
Účetní jednotka může vedle minimální srovnávací účetní závěrky požadované standardy IFRS prezentovat další srovnávací informace, pokud jsou tyto informace vypracovány v souladu se standardy IFRS. Tyto srovnávací informace mohou sestávat z jednoho nebo více výkazů uvedených v odstavci 10, avšak nemusí zahrnovat úplnou účetní závěrku. Pokud tomu tak je, prezentuje účetní jednotka k uvedeným dalším výkazům související komentářové informace.
|
|
38D
|
Účetní jednotka může například prezentovat třetí výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku (čímž prezentuje běžné období, předcházející období a jedno další srovnávací období). Účetní jednotka však nemusí prezentovat třetí výkaz o finanční pozici, třetí výkaz peněžních toků nebo třetí výkaz změn vlastního kapitálu (tj. další srovnávací závěrku). Účetní jednotka je povinna prezentovat v komentáři k účetní závěrce srovnávací informace související s dalším výkazem zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku.
|
Změna účetní metody, retrospektivní přepracování nebo reklasifikace
|
40A
|
Účetní jednotka prezentuje třetí výkaz o finanční pozici k začátku předcházejícího období vedle minimální srovnávací účetní závěrky požadované v odstavci 38A, pokud:
a)
|
používá účetní metodu retrospektivně, provádí retrospektivní přepracování položek v účetní závěrce nebo reklasifikuje položky ve své účetní závěrce a
|
b)
|
retrospektivní použití, retrospektivní přepracování nebo reklasifikace má významný dopad na informace ve výkazu o finanční pozici na začátku předchozího období.
|
|
|
40B
|
Za okolností popsaných v odstavci 40A prezentuje účetní jednotka tři výkazy o finanční pozici, a sice:
a)
|
ke konci běžného období;
|
b)
|
ke konci předcházejícího období a
|
c)
|
k začátku předcházejícího období.
|
|
|
40C
|
Pokud je účetní jednotka povinna prezentovat další výkaz o finanční pozici v souladu s odstavcem 40A, musí zveřejnit informace požadované v odstavcích 41–44 a IAS 8. Nemusí však prezentovat související komentář k úvodnímu výkazu o finanční pozici na začátku předcházejícího období.
|
|
40D
|
Datum uvedeného úvodního výkazu o finanční pozici odpovídá počátku předchozího období bez ohledu na to, zda účetní závěrka účetní jednotky prezentuje srovnávací informace za dřívější období (jak je povoleno v odstavci 38C).
|
|
41
|
Pokud účetní jednotka mění vykazování nebo klasifikaci položek v účetní závěrce, musí reklasifikovat také srovnávací částky s výjimkou situace, kdy je reklasifikace neproveditelná. Pokud účetní jednotka reklasifikuje srovnávací částky, zveřejní (včetně stavu k začátku předchozího období):
b)
|
částku každé položky nebo třídy položek, které se reklasifikují, a
|
|
|
42
|
Pokud je neproveditelné reklasifikovat srovnávací částky, je účetní jednotka povinna zveřejnit:
a)
|
důvod, proč nebyla reklasifikace částek provedena, a
|
b)
|
povahu úprav, které by byly provedeny, kdyby částky byly reklasifikovány.
|
|
|
43
|
Zvýšení srovnatelnosti informací mezi obdobími pomáhá uživatelům přijímat ekonomická rozhodnutí zejména tím, že jim umožňuje hodnotit trendy ve finančních informacích za účelem provádění předpovědí. Za určitých okolností je reklasifikace srovnávacích informací za určité minulé období za účelem dosažení porovnatelnosti s běžným obdobím neproveditelná. Údaje například nemusely být v minulém období (obdobích) shromažďovány způsobem, který umožňuje jejich reklasifikaci, a zpětné vytváření daných údajů může být neproveditelné.
|
|
44
|
IAS 8 se zabývá úpravami srovnávacích informací, které jsou požadovány v případech, kdy účetní jednotka změní účetní pravidla nebo opravuje chybu.
|
Konzistence zveřejnění
|
45
|
Účetní jednotka musí zachovat způsob zveřejnění a klasifikaci položek v účetní závěrce z jednoho účetního období do dalšího; výjimkou jsou následující případy:
a)
|
je zřejmé, že v důsledku podstatné změny v povaze provozní činnosti účetní jednotky nebo v důsledku kontroly účetní závěrky účetní jednotky by jiný způsob zveřejnění nebo klasifikace byl vhodnější s ohledem na kritéria výběru a aplikace účetních pravidel podle IAS 8, nebo
|
b)
|
některý IFRS vyžaduje změny ve způsobu zveřejnění údajů.
|
|
|
46
|
Například podstatné pořízení či vyřazení majetku nebo kontrola způsobu zveřejnění účetní závěrky mohou naznačovat, že účetní závěrka by měla být sestavována odlišným způsobem. Účetní jednotka změní zveřejnění své účetní závěrky pouze v případě, že změna způsobu zveřejnění poskytne spolehlivé informace, které budou relevantnější pro uživatele účetní závěrky, a revidovaná struktura bude navazovat na předchozí, takže nebude narušena srovnatelnost obou závěrek. Při provádění takových změn ve způsobu zveřejnění účetní jednotka reklasifikuje své srovnávací informace v souladu s odstavci 41 a 42.
|
STRUKTURA A OBSAH
Úvod
|
47
|
Tento standard vyžaduje zveřejnění specifických údajů ve výkazu o finanční pozici, ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku či ve výkazu změn vlastního kapitálu a vyžaduje i zveřejnění dalších řádkových položek v těchto výkazech nebo v komentáři. IAS 7 Výkaz peněžních toků stanoví požadavky na zveřejnění informací o peněžních tocích.
|
|
48
|
Tento standard v některých případech používá pojem „zveřejnění“ v širokém smyslu, což představuje uvádění údajů, které se mají vyskytovat v účetní závěrce jako celku. Zveřejnění jsou vyžadována rovněž dalšími IFRS. Není-li v tomto standardu nebo jiném IFRS uvedeno jinak, je možné požadované údaje uvádět v účetní závěrce.
|
Identifikace účetní závěrky
|
49
|
Účetní jednotka musí účetní závěrku jasně identifikovat a odlišit ji od ostatních informací ve stejném publikovaném dokumentu.
|
|
50
|
IFRS se vztahují pouze na účetní závěrku, nikoli však nutně na další informace prezentované ve výroční zprávě, výkazy pro regulátory nebo jiné dokumenty. Proto je důležité, aby uživatelé byli schopni odlišit informace, které jsou sestaveny podle IFRS, od jiných informací, které mohou být užitečné pro uživatele, ale nejsou předmětem požadavků těchto standardů.
|
|
51
|
Účetní jednotka musí jasně identifikovat jednotlivé komponenty účetní závěrky a komentáře. Dále musí účetní jednotka výrazně označit následující informace a musí tyto informace také zopakovat, je-li to nutné pro správné pochopení zveřejňovaných informací:
a)
|
název vykazující účetní jednotky nebo jiné způsoby identifikace a jakékoliv změny v těchto informacích oproti předchozímu účetnímu období;
|
b)
|
zda účetní závěrka pokrývá jednotlivou účetní jednotku nebo skupinu účetních jednotek;
|
c)
|
datum konce účetního období nebo období pokryté danou účetní závěrkou nebo komentářem;
|
d)
|
měnu vykazování podle definice v IAS 21 a
|
e)
|
úroveň zaokrouhlení použitou u prezentovaných částek v účetní závěrce.
|
|
|
52
|
Účetní jednotka plní požadavky odstavce 51 zveřejněním vhodného záhlaví stránek, výkazů, komentáře, sloupců a podobně. Při rozhodování o nejlepším způsobu zveřejnění těchto informací je třeba použít úsudek. Jestliže například účetní jednotka zveřejňuje účetní závěrku elektronicky, obvykle se nepoužívají samostatné stránky; účetní jednotka prezentuje výše uvedené informace tak, aby bylo zaručeno správné pochopení informací zahrnutých do účetní závěrky.
|
|
53
|
Účetní jednotka často vytvoří srozumitelnější účetní závěrku, pokud zveřejňuje údaje v tisících nebo miliónech jednotek měny vykazování. To je přijatelné, pokud účetní jednotka zveřejní úroveň zaokrouhlování a nevynechá významné informace.
|
Výkaz o finanční pozici
Informace zveřejňované ve výkazu o finanční pozici
|
54
|
Výkaz o finanční pozici obsahuje řádkové položky, které uvádějí tyto částky:
a)
|
pozemky, budovy a zařízení;
|
b)
|
investiční nemovitý majetek;
|
d)
|
finanční aktiva (s výjimkou částek uvedených v písmenech e), h) a i));
|
da)
|
portfolia smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, které představují aktiva, členěná dle požadavků odstavce 78 IFRS 17;
|
e)
|
investice vykazované ekvivalenční metodou;
|
f)
|
biologická aktiva v oblasti působnosti IAS 41 Zemědělství;
|
h)
|
obchodní a jiné pohledávky;
|
i)
|
peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty;
|
j)
|
celková aktiva klasifikovaná jako držená k prodeji a aktiva zahrnutá do vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držená k prodeji podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti;
|
k)
|
obchodní a jiné závazky;
|
m)
|
finanční závazky (s výjimkou částek uvedených v písmenech k) a l));
|
ma)
|
portfolia smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, které představují závazky, členěná dle požadavků odstavce 78 IFRS 17;
|
n)
|
závazky a aktiva splatné daně podle definice v IAS 12 Daně ze zisku;
|
o)
|
odložené daňové závazky a odložené daňové pohledávky podle definice v IAS 12;
|
p)
|
závazky zahrnuté ve vyřazované skupině klasifikované jako držená k prodeji podle IFRS 5;
|
q)
|
nekontrolní podíl prezentovaný v rámci vlastního kapitálu a
|
r)
|
vydaný kapitál a fondy připadající vlastníkům mateřské společnosti.
|
|
|
55
|
Účetní jednotka zveřejňuje ve výkazu o finanční pozici další řádkové položky (a to i tak, že rozčlení řádkové položky uvedené v odstavci 54), záhlaví a mezisoučty, pokud je takové zveřejnění relevantní pro pochopení její finanční pozice.
|
|
55A
|
Pokud účetní jednotka zveřejňuje mezisoučty v souladu s odstavcem 55, uvedené mezisoučty:
a)
|
musí sestávat z řádkových položek tvořených částkami uznanými a oceněnými v souladu s IFRS;
|
b)
|
musí být prezentovány a označeny způsobem, který zajišťuje, že jsou řádkové položky, které tvoří mezisoučet, jasné a srozumitelné;
|
c)
|
musí být v souladu s odstavcem 45 mezi jednotlivými obdobími konzistentní a
|
d)
|
nesmí být zdůrazněny více než mezisoučty a součty vyžadované v IFRS pro výkaz o finanční pozici.
|
|
|
56
|
Jestliže účetní jednotka rozlišuje ve svém výkazu o finanční pozici krátkodobá a dlouhodobá aktiva a krátkodobé a dlouhodobé závazky jakožto samostatné kategorie, nesmí klasifikovat odložené daňové pohledávky (závazky) jako krátkodobé pohledávky (závazky).
|
|
57
|
Tento standard nepředepisuje pořadí ani formát, ve kterém má účetní jednotka položky prezentovat. Odstavec 54 pouze uvádí přehled položek, jejichž povaha nebo funkce jsou podstatně odlišné, a proto vyžadují samostatné zveřejnění ve výkazu o finanční pozici. Dále:
a)
|
jsou zahrnuty řádky, pokud velikost, povaha nebo funkce položky nebo agregace podobných položek jsou takové, že samostatné vykázání je relevantní pro pochopení finanční pozice účetní jednotky, a
|
b)
|
použité popisy a pořadí položek nebo agregace podobných položek mohou být upraveny podle povahy účetní jednotky a jejích transakcí tak, aby poskytly informace relevantní pro pochopení finanční pozice účetní jednotky. Například finanční instituce může upravit výše uvedené popisy tak, aby poskytly informace, které odpovídají její činnosti.
|
|
|
58
|
Účetní jednotka založí posouzení toho, zda budou prezentovány samostatně další položky, na hodnocení následujících bodů:
a)
|
povaha a likvidita aktiv;
|
b)
|
funkce aktiv v rámci účetní jednotky a
|
c)
|
částky, povaha a načasování závazků.
|
|
|
59
|
Použití různých oceňovacích bází pro různé třídy aktiv znamená, že jejich povaha nebo funkce se liší, a mají proto být vykazovány jako samostatné položky. Například různé třídy pozemků, budov a zařízení mohou být oceněny pořizovacími náklady nebo přeceněnou částkou v souladu s IAS 16.
|
Rozlišení mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami
|
60
|
Účetní jednotka je ve svém výkazu o finanční pozici povinna vykazovat krátkodobá a dlouhodobá aktiva a krátkodobé a dlouhodobé závazky jako samostatné klasifikace v souladu s odstavci 66–76 kromě případů, kdy spolehlivější a relevantnější informace poskytuje zveřejnění založené na likviditě. Pokud je aplikována tato výjimka, musí účetní jednotka vykazovat všechna aktiva a závazky podle likvidity.
|
|
61
|
Ať je přijata kterákoliv z metod vykázání, musí účetní jednotka zveřejnit částku, u níž se očekává úhrada nebo vypořádání za více než dvanáct měsíců, u každé řádkové položky aktiva a závazku, která v sobě obsahuje částky, u nichž se očekává, že budou uhrazeny nebo vypořádány v rámci:
a)
|
ne více než dvanácti měsíců po skončení účetního období a
|
b)
|
více než dvanácti měsíců po skončení účetního období.
|
|
|
62
|
Jestliže účetní jednotka dodává zboží nebo služby v rámci jasně identifikovatelného provozního cyklu, zveřejnění samostatné klasifikace krátkodobých a dlouhodobých aktiv a závazků ve výkazu o finanční pozici poskytuje užitečné informace tím, že se odliší čistá aktiva trvale cirkulující jako pracovní kapitál od aktiv použitých v dlouhodobé provozní činnosti účetní jednotky. Zvýrazní se tím také aktiva, u kterých se očekává realizace v rámci provozního cyklu, a závazky, které se vypořádávají v rámci stejného období.
|
|
63
|
U některých účetních jednotek, například u finančních institucí, poskytuje zveřejnění aktiv a závazků ve vzestupném nebo sestupném pořadí podle likvidity informace, které jsou spolehlivé a relevantnější než zveřejnění podle krátkodobých/dlouhodobých aktiv a závazků, protože taková účetní jednotka nedodává zboží ani služby v rámci jasně identifikovatelného provozního cyklu.
|
|
64
|
Při aplikaci odstavce 60 je účetní jednotce povoleno vykazovat některé ze svých aktiv a závazků pomocí klasifikace na krátkodobá/dlouhodobá aktiva a závazky a jiné v pořadí podle likvidity, pokud tento způsob poskytne spolehlivé a relevantnější informace. Potřeba smíšeného způsobu vykázání může vzniknout, pokud účetní jednotka vyvíjí různorodou činnost.
|
|
65
|
Informace o očekávaných datech realizace aktiv a závazků jsou užitečné při hodnocení likvidity a solventnosti účetní jednotky. IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování požaduje zveřejnění dat splatnosti finančních aktiv a finančních závazků. Finanční aktiva zahrnují obchodní a jiné pohledávky a finanční závazky zahrnují obchodní a jiné závazky. Informace o očekávaném datu realizace nepeněžních aktiv, jako například zásob, a očekávaném datu vypořádání závazků, jako například rezerv, jsou rovněž užitečné bez ohledu na to, zda jsou aktiva a závazky klasifikovány jako krátkodobé nebo dlouhodobé. Účetní jednotka například zveřejňuje hodnotu zásob, o kterých se předpokládá, že budou realizovány za více než dvanáct měsíců po skončení účetního období.
|
Krátkodobá aktiva
|
66
|
Účetní jednotka je povinna klasifikovat aktivum jako krátkodobé, pokud:
a)
|
se předpokládá, že bude realizováno nebo je určeno k prodeji nebo spotřebě během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky;
|
b)
|
je určeno především pro účely obchodování;
|
c)
|
se předpokládá, že bude realizováno během dvanácti měsíců od skončení účetního období, nebo
|
d)
|
se jedná o peníze nebo peněžní ekvivalent (podle definice v IAS 7), za předpokladu, že není omezena jeho směna nebo použití pro úhradu závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období.
|
Účetní jednotka klasifikuje všechna ostatní aktiva jako dlouhodobá.
|
|
67
|
Tento standard používá termín „dlouhodobý“, který zahrnuje hmotná, nehmotná a finanční aktiva dlouhodobé povahy. Nezakazuje použití alternativních popisů, pokud je jejich význam jasný.
|
|
68
|
Provozní cyklus účetní jednotky je období mezi nákupem aktiv ke zpracování a jejich realizací v podobě peněz nebo peněžních ekvivalentů. Není-li obvyklý provozní cyklus účetní jednotky jasně identifikovatelný, předpokládá se jeho trvání v délce dvanácti měsíců. Krátkodobá aktiva zahrnují aktiva (například zásoby a obchodní pohledávky), která se prodávají, spotřebovávají nebo realizují jako součást normálního provozního cyklu i v případě, že se nepředpokládá jejich realizace během dvanácti měsíců od skončení vykazovaného období. Krátkodobá aktiva zahrnují rovněž aktiva určená primárně k obchodování (příkladem jsou některá finanční aktiva, která splňují definici aktiv určených k obchodování v souladu s IFRS 9) a krátkodobou část dlouhodobých finančních aktiv.
|
Krátkodobé závazky
|
69
|
Účetní jednotka musí klasifikovat závazek jako krátkodobý, pokud:
a)
|
se předpokládá, že bude vypořádán během jejího obvyklého provozního cyklu;
|
b)
|
drží závazek primárně pro účely obchodování;
|
c)
|
závazek má být vypořádán během dvanácti měsíců od skončení účetního období nebo
|
d)
|
účetní jednotka nemá nepodmíněné právo odložit vypořádání závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období (viz odstavec 73). Podmínky závazku, z nichž by mohlo podle uvážení protistrany vyplynout vypořádání závazku emisí kapitálových nástrojů, nemají na jeho klasifikaci vliv.
|
Účetní jednotka je povinna klasifikovat všechny ostatní závazky jako dlouhodobé.
|
|
70
|
Některé krátkodobé závazky, jako například obchodní závazky, některé akruální závazky související s náklady na zaměstnance a s ostatními provozními náklady, jsou součástí pracovního kapitálu používaného během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky. Účetní jednotka klasifikuje takové provozní položky jako krátkodobé závazky, i když jsou splatné za více než dvanáct měsíců po skončení účetního období. Stejný obvyklý provozní cyklus se vztahuje na klasifikaci aktiv a závazků účetní jednotky. Není-li obvyklý provozní cyklus účetní jednotky jasně identifikovatelný, předpokládá se jeho trvání v délce dvanácti měsíců.
|
|
71
|
Ostatní krátkodobé závazky nejsou vyrovnány v rámci obvyklého provozního cyklu, ale jsou splatné k úhradě během dvanácti měsíců po vykazovaném období nebo určeny převážně k obchodování. Příkladem jsou některé finanční závazky, které splňují definici závazků určených k obchodování v souladu s IFRS 9, kontokorentní úvěry, krátkodobá část dlouhodobých finančních závazků, splatné dividendy, daně ze zisku a další neobchodní závazky. Finanční závazky, které poskytují financování na dlouhodobé bázi (tj. nejsou součástí pracovního kapitálu používaného během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky) a nejsou splatné během dvanácti měsíců po vykazovaném období, jsou dlouhodobé závazky a podléhají odstavcům 74 a 75.
|
|
72
|
Účetní jednotka klasifikuje své finanční závazky jako krátkodobé, jsou-li k vypořádání během dvanácti měsíců po skončení účetního období, dokonce i když:
a)
|
původní termín byl na období delší než dvanáct měsíců a
|
b)
|
po skončení účetního období a před schválením účetní závěrky ke zveřejnění byla uzavřena dohoda o refinancování nebo restrukturalizaci plateb na dlouhodobém základě.
|
|
|
73
|
Pokud účetní jednotka očekává a má možnost refinancovat nebo znovuobnovit závazek na dobu nejméně dvanáct měsíců po skončení účetního období v souladu s příslušenstvím existující půjčky, klasifikuje daný závazek jako dlouhodobý, i když by jinak byl splatný během kratšího období. Jestliže však refinancování nebo znovuobnovení závazku není v pravomoci účetní jednotky (například neexistuje smlouva o refinancování), možnost refinancování závazku se nebere v úvahu a závazek se klasifikuje jako krátkodobý.
|
|
74
|
Jestliže účetní jednotka poruší závazek podle smlouvy o dlouhodobé půjčce ke konci účetního období nebo před ním s tím dopadem, že se závazek stane splatným na vyžádání, je závazek klasifikován jako krátkodobý, i kdyby věřitel souhlasil po skončení účetního období a před schválením účetní závěrky ke zveřejnění, že v důsledku porušení smlouvy nebude vyžadovat platbu. Účetní jednotka klasifikuje závazek jako krátkodobý, protože ke konci účetního období nemá nepodmíněné právo odložit úhradu závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po tomto datu.
|
|
75
|
Účetní jednotka však klasifikuje závazek jako dlouhodobý, jestliže věřitel souhlasil ke konci účetního období, že poskytne lhůtu v délce nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období, během které může účetní jednotka napravit porušení smlouvy a během které nemůže věřitel vyžadovat okamžité splacení.
|
|
76
|
Pokud jde o půjčky klasifikované jako krátkodobé závazky, jestliže mezi koncem účetního období a datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění nastane některá z následujících událostí, zveřejňují se tyto události jako události nevyžadující úpravy v souladu s IAS 10 Události po skončení účetního období:
a)
|
refinancování na dlouhodobém základě;
|
b)
|
náprava porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce a
|
c)
|
poskytnutí lhůty věřitelem, během které lze napravit porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce; tato lhůta končí za nejméně dvanáct měsíců po skončení účetního období.
|
|
Informace zveřejňované buď ve výkazu o finanční pozici, nebo v komentáři
|
77
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit ve výkazu o finanční pozici nebo v komentáři další dílčí klasifikaci prezentovaných položek klasifikovaných způsobem odpovídajícím jejím činnostem.
|
|
78
|
Podrobnosti uváděné v dílčí klasifikaci závisejí na požadavcích IFRS a na velikosti, povaze a funkci předmětných částek. Účetní jednotka při rozhodování o bázi dílčí klasifikace přihlíží také k faktorům uvedeným v odstavci 58. Zveřejnění se může u jednotlivých položek lišit, například:
a)
|
položky pozemků, budov a zařízení jsou rozděleny do tříd v souladu s IAS 16;
|
b)
|
pohledávky jsou rozděleny na částky pohledávek za odběrateli, pohledávky za spřízněnými stranami, zálohy a ostatní částky;
|
c)
|
zásoby jsou členěny v souladu s IAS 2 Zásoby do skupin jako je zboží, výrobní zásoby, materiál, nedokončená výroba a hotové výrobky;
|
d)
|
rezervy jsou členěny na rezervy na zaměstnanecké požitky a další položky a
|
e)
|
vlastní kapitál a rezervní fondy jsou členěny do různých tříd – například splacený kapitál, emisní ážio a rezervní fondy.
|
|
|
79
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit ve výkazu o finanční pozici nebo ve výkazu změn vlastního kapitálu nebo v komentáři:
a)
|
pro každou kategorii základního kapitálu:
i)
|
počet autorizovaných akcií;
|
ii)
|
počet akcií vydaných a plně splacených a vydaných, ale plně nesplacených;
|
iii)
|
nominální hodnotu akcie nebo to, že akcie nemají nominální hodnotu;
|
iv)
|
sesouhlasení počtu akcií v oběhu na počátku a na konci období;
|
v)
|
práva, přednostní práva a omezení přiřazená k dané kategorii včetně omezení výplaty dividend a splacení kapitálu;
|
vi)
|
vlastní akcie v držení účetní jednotky nebo v držení jejích dceřiných společností nebo přidružených podniků a
|
vii)
|
akcie vyhrazené k vydání na základě opcí a smluv o prodeji akcií včetně smluvních podmínek a částek a
|
|
b)
|
popis povahy a účelu jednotlivých rezervních fondů v rámci vlastního kapitálu.
|
|
|
80
|
Účetní jednotka bez základního kapitálu, například osobní společnost nebo podílový fond, musejí zveřejňovat informace odpovídající požadavkům odst. 79 písm. a) zobrazující změny během období v jednotlivých kategoriích podílů na vlastním kapitálu a práva, přednostní práva a omezení spojená s jednotlivými kategoriemi podílu na vlastním kapitálu.
|
|
80A
|
Pokud účetní jednotka reklasifikovala
a)
|
finanční nástroj s prodejní opcí klasifikovaný jako kapitálový nástroj nebo
|
b)
|
nástroj, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci a je klasifikován jako kapitálový nástroj,
|
mezi finančními závazky a vlastním kapitálem, zveřejní částku reklasifikovanou do každé z kategorií a z každé kategorie (finanční závazky nebo vlastní kapitál) a načasování a důvody této reklasifikace.
|
Výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku
|
81A
|
Výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku (výkaz o úplném výsledku) prezentuje kromě oddílu hospodářského výsledku a oddílu ostatního úplného výsledku:
b)
|
celkový ostatní úplný výsledek;
|
c)
|
úplný výsledek za období, který je součtem hospodářského výsledku a ostatního úplného výsledku.
|
Pokud jednotka předkládá samostatný výkaz zisků a ztrát, neprezentuje oddíl hospodářského výsledku ve výkazu prezentujícím úplný výsledek.
|
|
81B
|
Kromě oddílu hospodářského výsledku a oddílu ostatního úplného výsledku prezentuje účetní jednotka jako přiřazení hospodářského výsledku a ostatního úplného výsledku za období tyto položky:
a)
|
hospodářský výsledek za období přiřaditelný:
i)
|
nekontrolním podílům a
|
ii)
|
vlastníkům mateřského podniku;
|
|
b)
|
úplný výsledek za období přiřaditelný:
i)
|
nekontrolním podílům a
|
ii)
|
vlastníkům mateřského podniku.
|
|
Pokud účetní jednotka prezentuje hospodářský výsledek v samostatném výkazu, prezentuje požadavky uvedené v písmeně a) v uvedeném výkazu.
|
Informace, jež se mají uvádět v oddíle hospodářského výsledku nebo ve výkazu zisků a ztrát
|
82
|
Kromě položek požadovaných ostatními IFRS zahrnuje oddíl hospodářského výsledku nebo výkaz zisků a ztrát řádkové položky, jež představují tyto částky za období:
a)
|
výnosy vykazující odděleně:
i)
|
úrokové výnosy, které byly vypočítány pomocí metody efektivní úrokové míry, a
|
ii)
|
výnosy z pojistného plnění (viz IFRS 17);
|
|
aa)
|
zisky a ztráty vznikající na základě vynětí finančních aktiv oceněných naběhlou hodnotou;
|
ab)
|
náklady na pojistné služby z vystavených smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz IFRS 17);
|
ac)
|
výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv (viz IFRS 17);
|
ba)
|
ztráty ze znehodnocení (včetně zrušení ztrát ze znehodnocení nebo zisků ze znehodnocení) stanovené v souladu s oddílem 5.5 IFRS 9;
|
bb)
|
finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění z vystavených smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz IFRS 17);
|
bc)
|
finanční výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv (viz IFRS 17);
|
c)
|
podíl na hospodářském výsledku z přidružených společností a společných podniků oceňovaných ekvivalenční metodou;
|
ca)
|
pokud je finanční aktivum reklasifikováno z kategorie nástrojů oceňovaných naběhlou hodnotou, takže je oceněno reálnou hodnotou do hospodářského výsledku, veškerý zisk nebo ztráta vznikající na základě rozdílu mezi předchozí naběhlou hodnotou finančního aktiva a jeho reálnou hodnotou ke dni reklasifikace (jak jej definuje IFRS 9);
|
cb)
|
pokud je finanční aktivum reklasifikováno z kategorie nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, takže je oceněno reálnou hodnotou do hospodářského výsledku, veškerý kumulativní zisk nebo ztráta dříve uznané v ostatním úplném výsledku, které jsou reklasifikovány do hospodářského výsledku;
|
ea)
|
jedinou částku pro veškeré ukončované činnosti (viz IFRS 5);
|
|
Informace prezentované v oddíle ostatního úplného výsledku
|
82A
|
Oddíl ostatního úplného výsledku prezentuje řádkové položky u těchto částek za období:
a)
|
položky ostatního úplného výsledku (s výjimkou částek uvedených v písmenu b)), klasifikované podle povahy a shrnuté do skupin v souladu s ostatními IFRS, které:
i)
|
nebudou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku a
|
ii)
|
budou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku, pokud budou splněny stanovené podmínky;
|
|
b)
|
podíl na ostatním úplném výsledku přidružených podniků a společných podniků účtovaný ekvivalenční metodou, rozdělený na podíl položek, které v souladu s ostatními IFRS:
i)
|
nebudou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku a
|
ii)
|
budou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku, pokud budou splněny stanovené podmínky.
|
|
|
|
85
|
Účetní jednotka prezentuje ve výkazu/výkazech prezentujícím/prezentujících hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek další řádkové položky (a to i tak, že rozčlení řádkové položky uvedené v odstavci 82), záhlaví a mezisoučty, pokud je taková prezentace relevantní pro pochopení její finanční výkonnosti.
|
|
85A
|
Pokud účetní jednotka zveřejňuje mezisoučty v souladu s odstavcem 85, uvedené mezisoučty:
a)
|
musí sestávat z řádkových položek tvořených částkami uznanými a oceněnými v souladu s IFRS;
|
b)
|
musí být prezentovány a označeny způsobem, který zajišťuje, že jsou řádkové položky, které tvoří mezisoučet, jasné a srozumitelné;
|
c)
|
musí být v souladu s odstavcem 45 mezi jednotlivými obdobími konzistentní a
|
d)
|
nesmí být zdůrazněny více než mezisoučty a součty vyžadované v IFRS pro výkaz/výkazy prezentující hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek.
|
|
|
85B
|
Účetní jednotka zveřejní ve výkazu/výkazech prezentujícím/prezentujících hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek řádkové položky, jimiž se sesouhlasí veškeré mezisoučty prezentované v souladu s odstavcem 85 s mezisoučty nebo součty vyžadovanými v IFRS pro tento výkaz (tyto výkazy).
|
|
86
|
Vzhledem k tomu, že dopad různých činností účetní jednotky, jejích transakcí a dalších událostí se liší co do četnosti, potenciálu zisků nebo ztrát a předvídatelnosti, zveřejnění složek finanční výkonnosti pomáhá uživatelům k pochopení dosažené finanční výkonnosti a při vytváření projekcí budoucí finanční výkonnosti. Účetní jednotka zahrne další řádkové položky do výkazu/výkazů prezentujícího/prezentujících hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek a změní používané popisy a pořadí položek, pokud je to nezbytné pro vysvětlení prvků finanční výkonnosti. Účetní jednotka bere v úvahu takové faktory, jako je významnost, povaha a funkce položek výnosů a nákladů. Například finanční instituce může upravit popisy tak, aby poskytly informace, které odpovídají činnostem finančních institucí. Účetní jednotka nekompenzuje vzájemně výnosy a náklady, pokud nejsou splněna kritéria v odstavci 32.
|
|
87
|
Účetní jednotka nesmí prezentovat žádné položky výnosů nebo nákladů jako mimořádné položky, ve výkazu/výkazech prezentujícím/prezentujících hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek nebo v komentáři.
|
Výsledek za období
|
88
|
Účetní jednotka je povinna uznat všechny položky výnosů a nákladů v období do hospodářského výsledku, pokud některý IFRS nepožaduje nebo nepovoluje něco jiného.
|
|
89
|
Některé IFRS specifikují okolnosti, kdy účetní jednotka uzná určité položky v běžném období mimo hospodářský výsledek. IAS 8 se zabývá dvěma takovými okolnostmi: opravou chyb a důsledkem změn v účetních pravidlech. Jiné standardy IFRS požadují nebo povolují, aby byly složky ostatního úplného výsledku, které splňují definici výnosů nebo nákladů uvedenou v koncepčním rámci vyňaty z hospodářského výsledku (viz odstavec 7).
|
Ostatní úplný výsledek za období
|
90
|
Účetní jednotka zveřejní částku daně ze zisku týkající se každé položky ostatního úplného výsledku, včetně reklasifikačních úprav, buďto ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku nebo v komentáři.
|
|
91
|
Účetní jednotka může prezentovat položky ostatního úplného výsledku buďto:
a)
|
očištěné od souvisejících daňových dopadů, nebo
|
b)
|
před souvisejícími daňovými dopady, a to s jednou částkou znázorněnou pro celkovou částku daně ze zisku vztahující se k uvedeným položkám.
|
Pokud se účetní jednotka rozhodne pro alternativu b), přiřadí daň k položkám, jež by mohly být následně reklasifikovány do oddílu hospodářského výsledku, a k položkám, jež následně do oddílu hospodářského výsledku reklasifikovány nebudou.
|
|
92
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit reklasifikační úpravy vztahující se ke složkám ostatního úplného výsledku.
|
|
93
|
Ostatní IFRS určují, zda a kdy se má částka původně uznaná v ostatním úplném výsledku reklasifikovat do hospodářského výsledku. Tato reklasifikace je tímto standardem označována jako reklasifikační úprava. Reklasifikační úprava je zahrnuta v příslušné složce ostatního úplného výsledku v období, kdy je úprava reklasifikována do hospodářského výsledku. Tyto částky mohly být v běžném nebo minulých obdobích uznány v ostatním úplném výsledku jako nerealizované zisky. O tyto nerealizované zisky musí být ostatní úplný výsledek snížen v období, v němž jsou realizované zisky reklasifikovány do hospodářského výsledku, aby se zabránilo jejich dvojímu zahrnutí do úplného výsledku celkem.
|
|
94
|
Účetní jednotka smí prezentovat případné reklasifikační úpravy ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku nebo v komentáři. Účetní jednotka prezentující reklasifikační úpravy v komentáři prezentuje položky ostatního úplného výsledku po případných souvisejících reklasifikačních úpravách.
|
|
95
|
Reklasifikační úpravy vyplývají například z prodeje zahraniční jednotky (viz IAS 21) a v okamžiku, kdy některé zajišťované budoucí peněžní toky ovlivňují hospodářský výsledek (viz odst. 6.5.11 písm. d) IFRS 9 ve vztahu k zajištění peněžních toků).
|
|
96
|
Reklasifikační úpravy nevyplývají ze změn přírůstků z přecenění uznaného podle IAS 16 nebo IAS 38, ani z přecenění plánů definovaných požitků uznaných podle IAS 19. Tyto složky jsou uznávány v ostatním úplném výsledku a nejsou reklasifikovány do hospodářského výsledku v následujících obdobích. Změny přebytku z přecenění mohou být převedeny do nerozdělených zisků v následujících obdobích, kdy je aktivum užíváno nebo vyjmuto (viz IAS 16 a IAS 38). V souladu s IFRS 9 reklasifikační úpravy nevznikají v případě, že zajištění peněžních toků nebo účtování časové hodnoty opce (případně forwardové části forwardové smlouvy nebo měnového bazického rozpětí finančního nástroje) vyústí v částky, které jsou vyňaty z oceňovacího rozdílu ze zajištění peněžních toků nebo ze samostatné kapitálové složky a zahrnuty přímo do počátečních pořizovacích nákladů nebo jiné účetní hodnoty aktiva nebo závazku. Tyto částky jsou přímo převedeny do aktiv nebo závazků.
|
Informace prezentované ve výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku nebo v komentáři
|
97
|
Jsou-li položky výnosů a nákladů významné, je účetní jednotka povinna zveřejnit jejich podstatu a částku samostatně.
|
|
98
|
Okolnosti, které mohou vést k samostatnému zveřejnění položek výnosů a nákladů, zahrnují:
a)
|
snížení ocenění zásob na úroveň čisté realizovatelné hodnoty nebo snížení ocenění pozemků, budov a zařízení na zpětně získatelnou částku, a dále zrušení takového snížení;
|
b)
|
restrukturalizaci činností účetní jednotky a zrušení jakýchkoliv rezerv na náklady spojené s restrukturalizací;
|
c)
|
vyřazení položek pozemků, budov a zařízení;
|
|
|
99
|
Účetní jednotka je povinna předložit analýzu nákladů uznaných do hospodářského výsledku na základě klasifikace založené na druhu nákladů nebo jejich funkci v rámci účetní jednotky, přičemž si musí zvolit tu z obou možností, která poskytne spolehlivé a relevantnější informace.
|
|
100
|
Účetním jednotkám se doporučuje, aby v souladu s odstavcem 99 předkládaly analýzu ve výkazu/výkazech prezentujícím/prezentujících hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek.
|
|
101
|
Náklady jsou dále členěny tak, aby zvýraznily složky finanční výkonnosti, které se mohou lišit podle frekvence, potenciálu zisku nebo ztráty a předvídatelnosti. Tato analýza se poskytuje v jedné ze dvou forem.
|
|
102
|
První forma analýzy je metoda „druhů nákladů“. Účetní jednotka agreguje náklady v hospodářském výsledku podle jejich povahy (například odpisy, spotřeba nakoupeného materiálu, náklady na dopravu, zaměstnanecké požitky a náklady na reklamu) a dále je nepřerozděluje podle různých funkcí v rámci účetní jednotky. Tato metoda se aplikuje snadno, protože není třeba žádných přiřazení nákladů podle funkční klasifikace. Příklad klasifikace s využitím metody podle druhů nákladů:
Výnosy
|
|
X
|
Ostatní provozní výnosy
|
|
X
|
Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby
|
X
|
|
Spotřeba materiálu a surovin
|
X
|
|
Náklady na zaměstnanecké požitky
|
X
|
|
Odpisy a amortizace
|
X
|
|
Ostatní náklady
|
X
|
|
Náklady celkem
|
|
-X
|
Zisk před zdaněním
|
|
X
|
|
|
103
|
Druhá forma analýzy je metoda „funkce nákladů“ neboli metoda „nákladů na prodej“ a klasifikuje náklady podle jejich funkce jako součást nákladů na prodej nebo například nákladů na odbyt nebo administrativní činnosti. V souladu s touto metodou účetní jednotka zveřejňuje odděleně od ostatních nákladů minimálně své náklady na prodej. Tato metoda může poskytnout uživatelům relevantnější informace než klasifikace nákladů podle druhů, ale přiřazování nákladů k funkcím může vyžadovat subjektivní rozdělení a zahrnovat značné úsudky. Příklad klasifikace s využitím metody podle funkce nákladů:
Výnosy
|
X
|
Náklady na prodej
|
-X
|
Hrubý zisk
|
X
|
Ostatní provozní výnosy
|
X
|
Odbytové náklady
|
-X
|
Administrativní náklady
|
-X
|
Ostatní náklady
|
-X
|
Zisk před zdaněním
|
X
|
|
|
104
|
Účetní jednotka klasifikující náklady podle funkce musí zveřejnit další informace o druzích nákladů včetně odpisů a amortizace a nákladů na zaměstnanecké požitky.
|
|
105
|
Volba mezi metodou funkce nákladů a metodou klasifikace podle druhu nákladů závisí na historických a odvětvových faktorech a na povaze účetní jednotky. Obě metody poskytují představu o nákladech, které se mohou přímo nebo nepřímo měnit s úrovní prodeje nebo výroby účetní jednotky. Protože každá z metod zveřejnění má význam pro různé typy účetních jednotek, vyžaduje tento standard od vedení, aby zvolilo nejvhodnější a spolehlivé zveřejnění. Protože informace o druhu nákladů jsou užitečné při předpovědích budoucích peněžních toků, je třeba v případech, kdy se používá klasifikace podle funkce nákladů, zveřejnit další informace. V odstavci 104 mají „zaměstnanecké požitky“ stejný význam jako v IAS 19.
|
Výkaz změn vlastního kapitálu
Informace, které se zveřejní ve výkazu změn vlastního kapitálu
|
106
|
Účetní jednotka je povinna zveřejňovat výkaz změn vlastního kapitálu podle odstavce 10. Výkaz změn vlastního kapitálu obsahuje tyto informace:
a)
|
úplný výsledek celkem za období, odděleně zobrazující celkové částky připadající vlastníkům mateřské společnosti a nekontrolním podílům;
|
b)
|
pro každou složku vlastního kapitálu dopady retrospektivní aplikace nebo retrospektivního přepočtu uznaných podle IAS 8 a
|
d)
|
pro každou složku vlastního kapitálu sesouhlasení účetní hodnoty na počátku a na konci období (minimálně) s odděleným zveřejněním změn vyplývajících z:
i)
|
hospodářského výsledku;
|
ii)
|
ostatního úplného výsledku a
|
iii)
|
transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci, zobrazující odděleně vklady vlastníků a výplaty vlastníkům a změny ve vlastnických podílech v dceřiných společnostech, které nevedou ke ztrátě ovládání.
|
|
|
Informace, které se zveřejní ve výkazu změn vlastního kapitálu nebo v komentáři
|
106A
|
Pro každou složku vlastního kapitálu je účetní jednotka povinna zveřejňovat buď ve výkazu změn vlastního kapitálu, nebo v komentáři analýzu ostatního úplného výsledku podle položek (viz odst. 106 písm. d) bod ii)).
|
|
107
|
Účetní jednotka je povinna zveřejňovat buď ve výkazu změn vlastního kapitálu, nebo v komentáři částku dividend uznaných jako výplaty vlastníkům v průběhu období a související částky na akcii.
|
|
108
|
V odstavci 106 zahrnují složky vlastního kapitálu například každou třídu vloženého kapitálu, kumulovanou hodnotu každé třídy ostatního úplného výsledku a nerozdělené zisky.
|
|
109
|
Změny ve vlastním kapitálu účetní jednotky mezi počátkem a koncem účetního období odrážejí zvýšení nebo snížení čistých aktiv během období. S výjimkou změn vyplývajících z transakcí s vlastníky, kteří jednají v rámci své pravomoci jako vlastníci (například vklady do vlastního kapitálu, zpětné odkoupení vlastních kapitálových nástrojů účetní jednotky a dividendy), a transakčních nákladů souvisejících přímo s takovými transakcemi, představuje celková změna kapitálu během období celkovou částku výnosů a nákladů včetně zisků a ztrát generovaných činnostmi účetní jednotky během období.
|
|
110
|
IAS 8 požaduje retrospektivní úpravy při provádění změn v účetních pravidlech v rozsahu proveditelnosti, kromě případů, kdy přechodná ustanovení v jiném IFRS vyžadují něco jiného. IAS 8 také požaduje, aby se opravy chyb prováděly retrospektivně, v rozsahu proveditelnosti. Retrospektivní úpravy a retrospektivní přepočty nejsou změnami ve vlastním kapitálu, nýbrž úpravami počátečního stavu nerozdělených zisků s výjimkou, kdy některý IFRS požaduje retrospektivní úpravu jiné složky vlastního kapitálu. Ustanovení odst. 106 písm. b) požaduje zveřejnění celkové úpravy jednotlivých složek vlastního kapitálu vyplývající ze změn v účetních pravidlech a, odděleně, z oprav chyb ve výkazu změn vlastního kapitálu. Tyto úpravy se zveřejní pro všechna minulá období a k počátku období.
|
Výkaz peněžních toků
|
111
|
Informace o peněžních tocích poskytují uživatelům účetní závěrky podklad k posouzení schopnosti účetní jednotky generovat peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty a potřeb účetní jednotky souvisejících s využitím těchto peněžních toků. IAS 7 stanoví požadavky na sestavování a zveřejňování výkazu peněžních toků a souvisejících zveřejnění informací o peněžních tocích.
|
Komentář
Struktura
|
112
|
Komentář musí:
a)
|
prezentovat informace o bázi zpracování účetní závěrky a konkrétních účetních pravidlech použitých v souladu s odstavci 117–124;
|
b)
|
zveřejnit informace vyžadované IFRS, které nejsou obsaženy jinde v účetní závěrce, a
|
c)
|
poskytnout informace, které nejsou obsaženy jinde ve výkazech účetní závěrky, ale které jsou relevantní k pochopení kteréhokoliv z nich.
|
|
|
113
|
Účetní jednotka je povinna zveřejňovat komentář na systematické bázi, pokud je to proveditelné. Při stanovení systematické báze zváží účetní jednotka dopad na srozumitelnost a srovnatelnost své účetní závěrky. Účetní jednotka je povinna označit křížovým odkazem každou položku ve výkazu o finanční pozici, výkazu/výkazech zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku a ve výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu peněžních toků na související informace v komentáři.
|
|
114
|
Komentář lze systematicky uspořádat či členit například takto:
a)
|
zdůraznit oblasti činnosti účetní jednotky, které považuje za nejrelevantnější pro pochopení své finanční výkonnosti a finanční pozice, například seskupit informace o určitých provozních činnostech;
|
b)
|
seskupit informace o položkách obdobně oceňovaných jako například aktiva oceňovaná reálnou hodnotou nebo
|
c)
|
použít pořadí řádkových položek, v jakém jsou uváděny ve výkazu/výkazech zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku a ve výkazu o finanční pozici např.:
i)
|
prohlášení o souladu s IFRS (viz odstavec 16);
|
ii)
|
významné informace o účetních pravidlech (viz odstavec 117);
|
iii)
|
podpůrné informace o položkách prezentovaných ve výkazu o finanční pozici a ve výkazu/výkazech zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku a ve výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu peněžních toků, a to v pořadí, ve kterém jsou tyto výkazy a jednotlivé řádky uvedeny, a
|
iv)
|
jiná zveřejnění, včetně:
1)
|
podmíněných závazků (viz IAS 37) a neuznaných smluvních závazků a
|
2)
|
nefinančních zveřejnění, například cílů a zásad systému řízení rizik účetní jednotky (viz IFRS 7).
|
|
|
|
|
116
|
Účetní jednotka může shrnout informace o základně přípravy účetní závěrky a konkrétních použitých účetních pravidlech do samostatné sekce účetní závěrky.
|
Zveřejnění účetních pravidel
|
117
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit významné informace o účetních pravidlech (viz odstavec 7). Informace o účetních pravidlech jsou významné, pokud lze při jejich zohlednění společně s dalšími informacemi obsaženými v účetní závěrce účetní jednotky důvodně očekávat, že ovlivní rozhodnutí, která činí primární uživatelé obecné účetní závěrky na základě této účetní závěrky.
|
|
117A
|
Informace o účetních pravidlech, které se týkají nevýznamných transakcí, jiných událostí nebo podmínek, jsou nevýznamné a nemusí být zveřejněny. Informace o účetních pravidlech však mohou být významné vzhledem k povaze souvisejících transakcí, jiných událostí nebo podmínek, i přestože částky jsou nevýznamné. Rovněž ne všechny informace o účetních pravidlech týkající se významných transakcí, jiných událostí nebo podmínek jsou samy o sobě významné.
|
|
117B
|
Předpokládá se, že informace o účetních pravidlech jsou významné, pokud uživatelé účetní závěrky účetní jednotky tyto informace potřebují, aby porozuměli jiným významným informacím v účetní závěrce. Účetní jednotka bude například považovat informace o účetních pravidlech za významné pro svou účetní závěrku pravděpodobně tehdy, pokud se tyto informace týkají významných transakcí, jiných událostí nebo podmínek a:
a)
|
účetní jednotka během účetního období změnila účetní pravidlo a tato změna vedla k významné změně informací v účetní závěrce;
|
b)
|
účetní jednotka zvolila účetní pravidlo z jedné nebo více možností povolených IFRS; taková situace by mohla nastat, pokud se účetní jednotka rozhodne ocenit investiční nemovitý majetek historickou cenou, a nikoli reálnou hodnotou;
|
c)
|
účetní pravidlo bylo koncipováno v souladu s IAS 8 v případě, že neexistuje IFRS, který by byl specificky použitelný;
|
d)
|
účetní pravidlo se vztahuje k oblasti, v níž je účetní jednotka při uplatňování účetních pravidel nucena učinit podstatné úsudky nebo předpoklady, a tyto úsudky nebo předpoklady zveřejní v souladu s odstavci 122 a 125 nebo
|
e)
|
související účetnictví je složité a uživatelé účetní závěrky účetní jednotky by jinak těmto významným transakcím, jiným událostem nebo podmínkám nerozuměli; taková situace by mohla nastat, pokud účetní jednotka použije na třídu významných transakcí více než jeden IFRS.
|
|
|
117C
|
Informace o účetních pravidlech, které se zaměřují na to, jak účetní jednotka aplikovala požadavky IFRS na svou vlastní situaci, poskytují informace specifické pro danou účetní jednotku, jež jsou pro uživatele účetní závěrky užitečnější než standardizované informace nebo informace, které pouze opakují nebo shrnují požadavky IFRS.
|
|
117D
|
Pokud účetní jednotka zveřejní nevýznamné informace o účetních pravidlech, nesmí tyto informace omezit srozumitelnost významných informací o účetních pravidlech.
|
|
117E
|
Závěr účetní jednotky, že určité informace o účetních pravidlech jsou nevýznamné, neovlivňuje související požadavky na zveřejňování stanovené v jiných IFRS.
|
|
122
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit spolu s významnými informacemi o účetních pravidlech nebo s jinými komentáři také úsudky, mimo úsudků vyžadujících odhady (viz odstavec 125), přijaté vedením v procesu aplikace účetních pravidel účetní jednotky, které mají nejpodstatnější vliv na částky uznané v účetní závěrce.
|
|
123
|
V procesu aplikace účetních pravidel účetní jednotkou provádí vedení různé úsudky, mimo úsudků vyžadujících odhady, které mohou podstatnou měrou ovlivnit částky uznané v účetní závěrce. Vedení například posuzuje:
b)
|
kdy budou v podstatě všechna podstatná rizika a užitky vyplývající z vlastnictví finančních aktiv, a v případě pronajímatelů pronajatých aktiv, převedena na jiné účetní jednotky a
|
c)
|
zda určité prodeje zboží jsou dohodami o financování, a neznamenají proto vznik výnosů, a
|
d)
|
zda smluvní podmínky finančního aktiva dávají ke stanoveným datům vzniknout peněžním tokům, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny.
|
|
|
124
|
Některá zveřejnění provedená v souladu s odstavcem 122 jsou vyžadována podle jiných IFRS. Například IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila své úsudky při stanovování, jestli jinou účetní jednotku ovládá. IAS 40 Investiční nemovitý majetek vyžaduje zveřejnění kritérií stanovených účetních jednotkou k rozlišení investičního nemovitého majetku od nemovitosti užívané vlastníkem a od nemovitosti držené k prodeji v běžném podnikání, je-li klasifikace nemovitosti obtížná.
|
Zdroje nejistoty v odhadech
|
125
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit informace o předpokladech, které přijímá ve vztahu k budoucnosti, a o dalších hlavních zdrojích nejistoty v odhadech ke konci účetního období, u nichž existuje vysoké riziko, že během příštího účetního období způsobí významné úpravy účetních hodnot aktiv a závazků. Ve vztahu k těmto aktivům a závazkům musí komentář obsahovat podrobnosti o:
b)
|
jejich účetní hodnotě ke konci účetního období.
|
|
|
126
|
Stanovení účetní hodnoty některých aktiv a závazků vyžaduje odhad dopadů nejistých budoucích událostí na tato aktiva a závazky ke konci účetního období. Když kupříkladu nejsou k dispozici tržní ceny zjištěné v poslední době, je třeba použít odhady orientované na budoucnost ke stanovení zpětně získatelných částek tříd pozemků, budov a zařízení, dopadu technologické zastaralosti zásob, rezerv závisejících na výsledcích probíhajících soudních procesů a dlouhodobých závazků vztahujících se k zaměstnaneckým požitkům, například penzijních závazků. Tyto odhady pracují s předpoklady o takových faktorech, jako je výše úpravy peněžních toků nebo diskontních sazeb o rizikovou přirážku, budoucí změny mezd a platů a budoucí změny cen ovlivňujících další náklady.
|
|
127
|
Předpoklady a další zdroje nejistoty v odhadech zveřejněné v souladu s odstavcem 125 se vztahují k odhadům, které vyžadují nejobtížnější, subjektivní nebo složité úsudky vedení. S rostoucím počtem proměnných a předpokladů ovlivňujících možná budoucí vyřešení nejistot se stávají uvedené úsudky subjektivnějšími a složitějšími a stejnou měrou obvykle roste možnost následných významných úprav účetních hodnot aktiv a závazků.
|
|
128
|
Zveřejnění podle odstavce 125 se nepožaduje u aktiv a závazků, u nichž je podstatné riziko, že se jejich účetní hodnota během příštího finančního roku významně změní, jsou-li na konci účetního období oceněny reálnou hodnotou založenou na kotované ceně na aktivním trhu pro stejné aktivum nebo závazek. Tyto reálné hodnoty se mohou významně měnit během příštího finančního roku, ale tyto změny nevyplývají z předpokladů nebo jiných zdrojů nejistoty v odhadech na konci účetního období.
|
|
129
|
Účetní jednotka provede zveřejnění podle odstavce 125 způsobem, který pomůže uživatelům účetní závěrky pochopit úsudky vedení o budoucnosti a o dalších zdrojích nejistoty v odhadech. Povaha a rozsah poskytnutých informací se liší podle povahy předpokladů a dalších okolností. Příklady typů zveřejnění, které účetní jednotka provádí, jsou:
a)
|
povaha předpokladu nebo jiné nejistoty v odhadech;
|
b)
|
citlivost účetních hodnot vůči metodám, předpokladům a odhadům, na nichž je založen jejich výpočet, včetně důvodů citlivosti;
|
c)
|
očekávané vyřešení nejistoty a rozsah zdůvodněně možných výsledků v příštím účetním období v souvislosti s účetními hodnotami ovlivněných aktiv a závazků a
|
d)
|
vysvětlení změn provedených u minulých předpokladů, týkajících se těch aktiv a závazků, u kterých nejistota zůstává nevyřešena.
|
|
|
130
|
Tento standard nepožaduje, aby účetní jednotka v rámci zveřejnění podle odstavce 125 zveřejňovala informace o rozpočtech nebo předpovědích.
|
|
131
|
Někdy není proveditelné zveřejnit rozsah možných dopadů předpokladů nebo jiných zdrojů nejistoty v odhadu ke konci účetního období. V těchto případech zveřejní účetní jednotka, že je podle stávajících poznatků důvodně možné, že výsledky v příštím finančním roce, které se budou lišit od předpokladů, mohou znamenat významné úpravy účetních hodnot ovlivněných aktiv nebo závazků. Ve všech případech zveřejní účetní jednotka povahu a účetní hodnotu konkrétních aktiv nebo závazků (nebo třídy aktiv nebo závazků) ovlivněných předpokladem.
|
|
132
|
Zveřejnění podle odstavce 122 týkající se úsudků vytvořených vedením během procesu aplikace účetních pravidel účetní jednotky se nevztahují na zveřejnění zdrojů nejistoty v odhadech podle odstavce 125.
|
|
133
|
Zveřejnění některých předpokladů, která by jinak byla požadována odstavcem 125, jsou požadována jinými IFRS. Například IAS 37 požaduje za specifikovaných okolností zveřejnění hlavních předpokladů vztahujících se k budoucím událostem ovlivňujícím třídy rezerv. IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou požaduje zveřejnění podstatných předpokladů (včetně technik a vstupů ocenění), které účetní jednotka používá při stanovení reálné hodnoty aktiv a závazků, které jsou vedeny v reálné hodnotě.
|
Kapitál
|
134
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit informace, které umožní uživatelům její účetní závěrky zhodnotit její cíle, pravidla a metody řízení kapitálu.
|
|
135
|
V souladu s odstavcem 134 účetní jednotka zveřejní:
a)
|
kvalitativní informace o svých cílech, pravidlech a metodách řízení kapitálu včetně:
i)
|
popisu toho, co řídí jako kapitál;
|
ii)
|
pokud se na účetní jednotku vztahují externě stanovené kapitálové požadavky, zveřejní povahu těchto požadavků a jak jsou tyto požadavky zahrnuty do řízení kapitálu, a
|
iii)
|
toho, jak účetní jednotka plní své cíle v oblasti řízení kapitálu;
|
|
b)
|
souhrnné kvantitativní údaje o tom, co účetní jednotka řídí jako kapitál. Některé účetní jednotky považují určité finanční závazky (například některé formy podřízených závazků) za součást kapitálu. Jiné účetní jednotky nezahrnují do kapitálu určité složky vlastního kapitálu (například složky vyplývající ze zajištění peněžních toků);
|
c)
|
veškeré změny v písmenech a) a b) z předcházejících období;
|
d)
|
zda v průběhu období splnila případné externě stanovené kapitálové požadavky, které se na ni vztahují;
|
e)
|
pokud účetní jednotka nesplnila tyto externě stanovené kapitálové požadavky, zveřejní důsledky tohoto nesplnění.
|
Účetní jednotka založí tato zveřejnění na informacích poskytovaných interně klíčovému vedení.
|
|
136
|
Účetní jednotka může řídit kapitál mnoha způsoby a podléhat mnoha různým kapitálovým požadavkům. Například konsorcium podniků může zahrnovat účetní jednotky, které se zabývají aktivitami v pojišťovnictví a bankovnictví, a tyto účetní jednotky mohou podnikat v různých právních prostředích. Pokud by souhrnné zveřejnění kapitálových požadavků a toho, jak je tento kapitál řízen, neposkytlo uživatelům účetní závěrky potřebné informace nebo zkreslilo pochopení kapitálových zdrojů účetní jednotky, je účetní jednotka povinna zveřejnit samostatné informace pro každý kapitálový požadavek, který se na účetní jednotku vztahuje.
|
Finanční nástroje s prodejní opcí klasifikované jako vlastní kapitál
|
136A
|
O finančních nástrojích s prodejní opcí, které jsou klasifikované jako kapitálové nástroje, zveřejní účetní jednotka tyto údaje (pokud je již nezveřejnila jinde):
a)
|
shrnutí množstevních údajů o množství, které je klasifikované jako vlastní kapitál;
|
b)
|
své cíle, politiky a procesy dodržení závazku zpětně koupit či umořit nástroje, je-li o to držiteli nástrojů požádána, včetně veškerých změn provedených v předchozím období;
|
c)
|
očekávané peněžní odtoky při umoření nebo zpětném odkupu této třídy finančních nástrojů a
|
d)
|
informace o tom, jak byly očekávané peněžní odtoky při umoření nebo zpětném odkupu určeny.
|
|
Další zveřejnění
|
137
|
Účetní jednotka zveřejní v komentáři:
a)
|
částku dividend navržených nebo schválených před schválením účetní závěrky ke zveřejnění, ale neuznaných jako rozdělení vlastníkům během vykazovaného období, a související částku na akcii a
|
b)
|
částku jakýchkoliv neuznaných kumulovaných preferenčních dividend.
|
|
|
138
|
Jestliže nejsou zveřejněny jinde v rámci informací zveřejněných spolu s účetní závěrkou, je účetní jednotka povinna zveřejnit následující informace:
a)
|
sídlo a právní formu účetní jednotky, zemi jejího založení a adresu sídla (nebo hlavní místo podnikání, jestliže se liší od adresy sídla);
|
b)
|
popis povahy činností účetní jednotky a jejích základních činností;
|
c)
|
název mateřské a nejvyšší mateřské společnosti ve skupině a
|
d)
|
jde-li o účetní jednotku s omezenou dobou použitelnosti, informace o délce její použitelnosti.
|
|
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI
|
139
|
Účetní jednotka použije tento standard pro účetní období počínající 1. lednem 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud bude účetní jednotka aplikovat tento standard dříve, musí tuto skutečnost zveřejnit.
|
|
139A
|
IAS 27 (ve znění novely z roku 2008) změnil odstavec 106. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IAS 27 (ve znění novely z roku 2008) za dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tuto změnu. Změna se použije retrospektivně.
|
|
139B
|
Dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci (změny IAS 32 a IAS 1), vydaný v únoru 2008, změnil odstavec 138 a vložil nové odstavce 8A, 80A a 136A. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a zároveň použije příslušné změny IAS 32, IAS 39, IFRS 7 a IFRIC 2 Členské podíly v družstevních účetních jednotkách a podobné nástroje.
|
|
139C
|
Odstavce 68 a 71 byly změněny prostřednictvím Zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví vydaných v květnu 2008. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
139D
|
Odstavec 69 byl změněn Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
139F
|
Zdokonalení IFRS vydaná v květnu 2010 změnila odstavce 106 a 107 a vložila nový odstavec 106A. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období začínající 1. ledna 2011 nebo později. Dřívější použití je povoleno.
|
|
139H
|
IFRS 10 a IFRS 12, vydané v květnu 2011, mění odstavce 4, 119, 123 a 124. Účetní jednotka tyto změny použije, když použije IFRS 10 a IFRS 12.
|
|
139I
|
IFRS 13, vydaný v květnu 2011, změnil odstavce 128 a 133. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile aplikuje IFRS 13.
|
|
139J
|
Prezentace položek ostatního úplného výsledku (novela IAS 1), vydaná v červnu 2011, znovelizovala odstavce 7, 10, 82, 85–87, 90, 91, 94, 100 a 115, vložila nové odstavce 10A, 81A, 81B a 82A a zrušila odstavce 12, 81, 83 a 84. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající 1. červencem 2012 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
139K
|
IAS 19 Zaměstnanecké požitky (ve znění z června 2011) změnil definici „ostatního úplného výsledku“ v odstavcích 7 a 96. Účetní jednotka použije tyto změny při aplikaci standardu IAS 19 (ve znění z června roku 2011).
|
|
139L
|
Dokumentem Roční zdokonalení pro cyklus 2009–2011, vydaným v květnu 2012, byly změněny odstavce 10, 38 a 41, zrušeny odstavce 39–40 a vloženy nové odstavce 38A–38D a 40A–40D. Účetní jednotka použije uvedenou změnu retrospektivně v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby na roční období začínající dne 1. ledna 2013 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedenou změnu pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit.
|
|
139N
|
Standardem IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky vydaným v květnu 2014 byl změněn odstavec 34. Účetní jednotka použije tyto změny, jakmile použije IFRS 15.
|
|
139O
|
IFRS 9 vydaný v červenci 2014 změnil odstavce 7, 68, 71, 82, 93, 95, 96, 106 a 123 a zrušil odstavce 139E, 139G a 139M. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 9.
|
|
139P
|
Dokumentem Iniciativa týkající se zveřejňování informací (Změny IAS 1), vydaným v prosinci 2014, byly změněny odstavce 10, 31, 54–55, 82A, 85, 113–114, 117, 119 a 122, vloženy nové odstavce 30A, 55A a 85A–85B a zrušeny odstavce 115 a 120. Účetní jednotka použije tyto změny v ročních obdobích začínajících 1. ledna 2016 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Účetní jednotky nejsou povinny zveřejnit informace požadované podle odstavců 28–30 IAS 8 ve vztahu k těmto změnám.
|
|
139Q
|
IFRS 16 Leasingy, vydaný v lednu 2016, změnil odstavec 123. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 16.
|
|
139R
|
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 7, 54 a 82. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 54. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.
|
|
139S
|
Dokumentem Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS vydaným v roce 2018 byly změněny odstavce 7, 15, 19–20, 23–24, 28 a 89. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno, pokud účetní jednotka zároveň použije veškeré ostatní změny provedené dokumentem Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS. Účetní jednotka použije změny IAS 1 retrospektivně v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. Pokud však účetní jednotka zjistí, že by retrospektivní použití bylo neproveditelné nebo by vyžadovalo nepřiměřené náklady či úsilí, použije změny IAS 1 odkazem na odstavce 23–28, 50–53 a 54F standardu IAS 8.
|
|
139T
|
Dokumentem Definice pojmu „významný“
(Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byl změněn odstavec 7 standardu IAS 1 a odstavec 5 standardu IAS 8 a zrušen odstavec 6 standardu IAS 8. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
139V
|
Dokumentem Zveřejňování účetních pravidel vydaným v únoru 2021 byly změněny odstavce 7, 10, 114, 117 a 122, vloženy nové odstavce 117A–117E a zrušeny odstavce 118, 119 a 121. Rovněž bylo pozměněno prohlášení k praktickému uplatňování IFRS č. 2 Provádění úsudků o významnosti. Účetní jednotka použije změny IAS 1 pro roční účetní období počínající 1. ledna 2023 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.
|
ZRUŠENÍ STANDARDU IAS 1 (REVIDOVANÉHO V ROCE 2003)
|
140
|
Tento standard nahrazuje IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky revidovaný v roce 2003 v upraveném znění z roku 2005.
|
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 2
Zásoby
CÍL
|
1
|
Cílem tohoto standardu je stanovit způsob účetního zobrazení zásob. Hlavní otázkou účetnictví o zásobách je vyjádření úrovně pořizovacích nákladů, která má být uznána jako aktivum a vedena jako aktivum až do okamžiku, kdy budou uznány související výnosy. Standard popisuje, jak identifikovat pořizovací náklady a jak je následně uznat jako náklady ovlivňující zisk, včetně postupů pro jakékoliv snížení jejich ocenění na úroveň čisté realizovatelné hodnoty. Standard také popisuje nákladové vzorce, které se využívají při přiřazování pořizovacích nákladů různým druhům zásob.
|
ROZSAH PŮSOBNOSTI
|
2
|
Tento standard se používá pro všechny zásoby s výjimkou:
b)
|
finančních nástrojů (viz IAS 32 Finanční nástroje: vykazování a IFRS 9 Finanční nástroje) a
|
c)
|
biologických aktiv souvisejících se zemědělskou činností a zemědělských produktů v okamžiku sklizně (viz IAS 41 Zemědělství).
|
|
|
3
|
Tento standard se nevztahuje na ocenění zásob, které jsou drženy:
a)
|
producenty zemědělských a lesních produktů, zemědělských produktů po sklizni, nerostů a nerostných produktů, a to v případech, kdy jsou oceněny – v souladu s běžně využívanou praxí v daných odvětvích – v čisté realizovatelné hodnotě. Jsou-li tyto zásoby oceněny čistou realizovatelnou hodnotou, jsou změny této hodnoty uznány do hospodářského výsledku v období, kdy ke změně došlo;
|
b)
|
makléři a obchodníky s komoditami, kteří oceňují své zásoby reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje. Jsou-li tyto zásoby oceněny reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje, změny reálné hodnoty snížené o náklady prodeje jsou uznány do hospodářského výsledku v období, kdy ke změně došlo.
|
|
|
4
|
Zásoby uvedené v odst. 3 písm. a) se oceňují v čisté realizovatelné hodnotě v určitých stádiích výroby. Ty nastanou např. v případech, kdy byla sklizena úroda nebo vytěženy nerosty a prodej je zajištěn smlouvou o budoucím prodeji nebo vládní zárukou, nebo pokud existuje aktivní trh se zanedbatelným rizikem toho, že se produkt neprodá. Tyto zásoby jsou vyloučeny pouze z požadavků na oceňování podle tohoto standardu.
|
|
5
|
Makléři, resp. obchodníci jsou ti, kteří nakupují nebo prodávají komodity pro jiné osoby nebo na svůj vlastní účet. Zásoby uvedené v odst. 3 písm. b) jsou zásadně pořízeny za účelem prodeje v blízké budoucnosti a generují zisk, který vzniká na základě kolísání cen nebo marží makléřů, resp. obchodníků. Jsou-li tyto zásoby oceněny reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje, jsou vyloučeny pouze z požadavků na oceňování podle tohoto standardu.
|
DEFINICE
|
6
|
V tomto standardu se následující pojmy používají v tomto významu:
|
Zásoby jsou aktiva:
a)
|
držená za účelem prodeje v běžném podnikání;
|
b)
|
v procesu výroby pro takovýto prodej nebo
|
c)
|
ve formě materiálu nebo obdobných dodávek, které se spotřebují ve výrobním procesu nebo při poskytování služeb.
|
|
|
Čistá realizovatelná hodnota je odhadnutá prodejní cena v běžném podnikání snížená o odhadnuté náklady na dokončení a odhadované náklady nutné k uskutečnění prodeje.
|
|
Reálná hodnota je cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v řádné transakci mezi účastníky trhu k datu ocenění. (Viz IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou.)
|
|
|
7
|
Čistá realizovatelná hodnota je čistá částka, kterou účetní jednotka očekává, že získá z prodeje zásob v běžném podnikání. Reálná hodnota odráží cenu, za kterou by se uskutečnila řádná transakce prodeje stejných zásob na hlavním (nebo nejvýhodnějším) trhu těchto zásob mezi účastníky trhu k datu ocenění. První hodnota je specifická pro určitou účetní jednotku; druhá hodnota není. Čistá realizovatelná hodnota zásob nemusí odpovídat reálné hodnotě snížené o náklady prodeje.
|
|
8
|
Zásoby zahrnují zboží nakoupené a určené k dalšímu prodeji, včetně například obchodního zboží, které za účelem dalšího prodeje pořizuje maloobchodní prodejce, nebo pozemky a jiný majetek určený k dalšímu prodeji. Zásoby také zahrnují účetní jednotkou vyrobené hotové výrobky nebo nedokončenou výrobu a zahrnují také materiál a obdobné dodávky určené ke spotřebě ve výrobním procesu. Náklady vynaložené na plnění smlouvy se zákazníkem, které však nedávají vzniknout zásobám (nebo aktiva v rozsahu působnosti jiného standardu) se účtují v souladu s IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky.
|
OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB
|
9
|
Zásoby se oceňují na nižší z úrovní pořizovacích nákladů a čisté realizovatelné hodnoty.
|
Pořizovací náklady zásob
|
10
|
Pořizovací náklady zásob zahrnují veškeré náklady na nákup, přeměnu a ostatní náklady vynaložené v souvislosti s uvedením zásob na jejich současné místo a do současného stavu.
|
Náklady na nákup
|
11
|
Náklady na nákup zásob zahrnují cenu pořízení, dovozní cla a jiné daně (kromě těch, které podnik následně získá zpět od daňových úřadů), dopravu, náklady na manipulaci a ostatní náklady přímo přiřaditelné pořízení hotových výrobků, materiálu a služeb. Náklady na nákup se snižují o obchodní srážky, slevy a jiné podobné položky.
|
Náklady na přeměnu
|
12
|
Náklady na přeměnu zásob zahrnují náklady přímo související s jednotkami výroby, jako jsou přímé osobní náklady. Zahrnují také systematické přidělení fixní a variabilní výrobní režie, která byla vynaložena v souvislosti s přeměnou materiálu na hotové výrobky. Fixní výrobní režií jsou ty nepřímé výrobní náklady, které zůstávají relativně neměnné bez ohledu na změny v objemu výroby, jako jsou například odpisy a údržba výrobních budov, zařízení a aktiv z práv k užívání, využívaných ve výrobním procesu, a náklady na řízení a správu výroby. Variabilní výrobní režií jsou ty nepřímé výrobní náklady, které se mění přímo úměrně nebo téměř přímo úměrně v závislosti na změnách v objemu výroby, jako jsou například nepřímý materiál a nepřímé osobní náklady.
|
|
13
|
Zahrnutí fixní výrobní režie do nákladů na přeměnu vychází z běžného využití kapacity výrobních zařízení. Běžným využitím kapacity je předpokládaný objem výroby, kterého bude v průměru dosaženo během několika období nebo sezon za běžných okolností, přičemž je třeba vzít v úvahu kapacitu, která nebude využita vzhledem k plánované údržbě. Pokud se blíží běžné kapacitě, lze využít skutečný objem výroby. Částka fixní režie přiřazená jednotce výroby se nezvyšuje v důsledku nízké výroby, nebo pokud se výrobní zařízení vůbec nevyužívá. Nepřiřazená režie se uznává jako náklad ovlivňující zisk v období jejího vynaložení. V obdobích neobvykle vysoké výroby se částka fixních nákladů přiřazená jednotce výroby sníží tak, aby zásoby nebyly oceněny nad úrovní nákladů. Variabilní výrobní režie se přiřazují jednotce výroby ve vztahu ke skutečnému využití výrobních zařízení.
|
|
14
|
Výsledkem výrobního procesu může být více druhů produktů, které vznikají současně. Příkladem může být výroba společně vznikajících produktů, nebo pokud spolu s hlavním produktem vzniká vedlejší produkt. Pokud nelze zjistit náklady na přeměnu jednotlivých druhů produktů, přiřazují se jim pomocí racionální a konzistentní rozvrhové základny. Tento rozvrh může být založen například na relativní hodnotě výnosů z prodeje jednotlivých produktů, a to buď v tom stadiu výrobního procesu, kdy produkty začínají být samostatně identifikovatelné, nebo po ukončení výroby. Většina vedlejších produktů je svou podstatou nevýznamná. V tom případě se často oceňují čistou realizovatelnou hodnotou a tato hodnota se odečte od nákladů hlavního produktu. Výsledkem je, že účetní hodnota hlavního produktu se významně neliší od nákladů vynaložených v souvislosti s jeho výrobou.
|
Ostatní náklady
|
15
|
Ostatní náklady se zahrnují do ocenění zásob pouze v tom případě, že byly vynaloženy v souvislosti s uvedením zásob na jejich současné místo a do současného stavu. Může být například vhodné zahrnout do ocenění zásob nevýrobní režie nebo náklady na návrh produktů určených konkrétním zákazníkům.
|
|
16
|
Příkladem nákladů, které se nezahrnují do ocenění zásob a které se uznávají jako náklady ovlivňující zisk v období, v němž byly vynaloženy, jsou:
a)
|
neobvyklé množství odpadu, neúčelně vynaložené práce nebo jiné výrobní náklady;
|
b)
|
náklady na skladování, pokud tyto náklady nejsou nutné ve výrobním procesu před dalším výrobním stupněm;
|
c)
|
správní režie nepřispívající k uvedení zásob na jejich současné místo a do současného stavu a
|
|
|
17
|
IAS 23 Výpůjční náklady vymezuje omezené případy, kdy se do ocenění zásob zahrnují výpůjční náklady.
|
|
18
|
Účetní jednotka může nakoupit zásoby s odloženým termínem jejich úhrady. Jestliže takové ujednání evidentně obsahuje prvek financování, uznává se tento prvek, daný např. rozdílem mezi cenou pořízení za běžných úvěrových podmínek a hrazenou částkou, jako úrokový náklad vztažený k období financování.
|
Pořizovací náklady zemědělských produktů sklizených z biologických aktiv
|
20
|
Podle IAS 41 Zemědělství se zásoby představující zemědělské produkty, které účetní jednotka získala sklizní z biologických aktiv, při prvotním uznání v okamžiku sklizně ocení reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje. Pro účely tohoto standardu toto ocenění představuje pořizovací náklady zásob k danému datu.
|
Techniky ocenění pořizovacích nákladů
|
21
|
Techniky oceňování zásob, jako jsou metoda standardních nákladů nebo metoda maloobchodního prodeje, lze pro usnadnění používat, pokud se jejich výsledky blíží ocenění na úrovni pořizovacích nákladů. Standardní náklady berou v úvahu běžnou úroveň spotřeby materiálu a obdobných dodávek, práce, účinnosti a kapacitního využití. Pravidelně se ověřují, a je-li to nutné, mění se s ohledem na současné podmínky.
|
|
22
|
Metoda maloobchodního prodeje se často používá v maloobchodě pro ocenění zásob velkého počtu rychle se obměňujících položek, které mají podobné marže, a u nichž není prakticky možné používat jiné kalkulační metody ocenění. Zásoby se oceňují tak, že se jejich prodejní cena sníží o vhodnou procentní sazbu hrubé marže. V použité sazbě se berou v úvahu zásoby, jejichž prodejní cenu bude třeba oproti původně uvažované ceně snížit. Často se používá průměrná procentní sazba pro každé maloobchodní oddělení.
|
Nákladové vzorce
|
23
|
Ocenění položek zásob, které nejsou běžně zaměnitelné, a výrobků nebo služeb vyráběných a poskytovaných pro konkrétní, jednoznačně vymezené projekty, se provádí takovým způsobem, aby bylo možno vyjádřit jejich individuální pořizovací náklady.
|
|
24
|
Individuálními pořizovacími náklady se rozumí, že konkrétním položkám zásob se přiřazují jejich konkrétní náklady. Je to vhodný postup v případě položek, které jsou vymezeny pro konkrétní projekt, bez ohledu na to, zda byly nakoupeny nebo vyrobeny. Individuální ocenění však není vhodné, pokud existuje velký počet položek zásob, které jsou běžně zaměnitelné. Za těchto okolností lze využít techniku výběru položek, které zůstanou součástí zásob, aby se dosáhlo předem stanovených účinků na hospodářský výsledek.
|
|
25
|
Kromě zásob, u kterých se používá pro oceňování metoda uvedená v odstavci 23, se zásoby oceňují s použitím nákladových vzorců „první do skladu, první ze skladu“ (FIFO) nebo váženého průměru. Účetní jednotka použije stejný nákladový vzorec pro všechny zásoby, které jsou podobného druhu a které účetní jednotka podobně používá. U zásob s rozdílnou povahou nebo využitím lze oprávněně využít různé nákladové vzorce.
|
|
26
|
Zásoby používané např. v jednom segmentu podnikání může účetní jednotka využívat jiným způsobem než stejný druh zásob využívaný toutéž účetní jednotkou v jiném segmentu podnikání. Samotný rozdíl v geografickém umístění zásob (nebo v příslušných daňových pravidlech) však není dostatečným důvodem k užití různých nákladových vzorců.
|
|
27
|
Vzorec FIFO předpokládá, že položky zásob, které jsou první nakoupeny, jsou první prodány; položky tvořící zásobu na konci období jsou tedy časově posledními položkami, které byly nakoupeny nebo vyrobeny. Podle vzorce váženého průměru je ocenění každé položky dáno váženým průměrem ocenění počátečního stavu položek a ocenění podobných položek, které byly v průběhu období nakoupeny nebo vyrobeny. Průměr může být počítán periodicky nebo po každé dodávce v závislosti na okolnostech u účetní jednotky.
|
Čistá realizovatelná hodnota
|
28
|
Pořizovací náklady zásob se nedaří vždy reprodukovat, pokud jsou zásoby poškozené, zcela nebo částečně zastaralé, nebo pokud poklesly jejich prodejní ceny. Pořizovací náklady zásob se nemusí podařit reprodukovat také v případě, že se zvýšily odhadované náklady na dokončení nebo odhadované náklady na uskutečnění prodeje. Snižování ocenění zásob pod úroveň pořizovacích nákladů na úroveň čisté realizovatelné hodnoty je postupem, který je v souladu s tím, že aktiva by neměla být oceněna na úrovni vyšší, než je očekávaný efekt z jejich prodeje nebo užívání.
|
|
29
|
Snížení ocenění zásob na úroveň čisté realizovatelné hodnoty se zpravidla provádí na bázi individuálního přecenění. Za určitých okolností však může být vhodné seskupovat podobné nebo vzájemně související položky. To může být případ takových položek zásob, které se vztahují ke stejným druhům produktů, které mají podobný účel nebo konečné užití, vyrábějí se a prodávají ve stejné geografické oblasti a nemohou být prakticky oceněny, aniž by byly oceněny jiné položky tohoto druhu produktu. Není vhodné snižovat ocenění zásob na základě klasifikace zásob, například hotových výrobků celkem nebo veškerých zásob v určitém provozním segmentu.
|
|
30
|
Odhady čisté realizovatelné hodnoty jsou založeny na nejspolehlivějších podkladech, které jsou k dispozici v době odhadu, k předpokládané hodnotě, která bude realizována. Tyto odhady berou v úvahu výkyvy cen nebo nákladů přímo se vztahujících ke skutečnostem, které se projevily po skončení období tak, že potvrzují podmínky existující na konci období.
|
|
31
|
Odhady čisté realizovatelné hodnoty berou také v úvahu účel, pro který se zásoby drží. Například čistá realizovatelná hodnota takového množství zásob, které je drženo pro uspokojení závazných prodejních nebo servisních smluv, vychází z cen stanovených těmito smlouvami. Pokud jsou prodejní smlouvy uzavřeny na menší množství, než činí skladová zásoba, je čistá realizovatelná hodnota přebytku založena na obecně platných prodejních cenách. Rezervy nebo podmíněné závazky mohou vzniknout ze závazných prodejních smluv, jejichž rozsah převyšuje množství zásob na skladě, nebo závazných nákupních smluv. Tyto rezervy a podmíněné závazky se zobrazují v souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva.
|
|
32
|
Materiál a obdobné dodávky určené k použití při výrobě zásob se nepřeceňují pod úroveň pořizovacích nákladů, pokud se očekává, že hotové výrobky, při jejichž výrobě se spotřebují, budou prodány za cenu stejnou nebo vyšší, než jsou jejich pořizovací náklady. Pokud však pokles cen materiálu naznačuje, že náklady hotových výrobků převýší čistou realizovatelnou hodnotu, materiál se přecení na úroveň čisté realizovatelné hodnoty. Za těchto okolností budou pravděpodobně nejlepším dostupným podkladem pro vyjádření jejich čisté realizovatelné hodnoty reprodukční náklady materiálu.
|
|
33
|
V každém období se provádí nový odhad čisté realizovatelné hodnoty. Když přestanou působit okolnosti, které vedly k přecenění zásob pod úroveň pořizovacích nákladů, nebo pokud existují jasné důkazy růstu čisté realizovatelné hodnoty vzhledem ke změněným ekonomickým podmínkám, snížení ocenění zásob se zruší (tzn., že toto zrušení je omezeno maximálně na částku původního snížení ocenění) tak, aby ocenění zásob v účetnictví bylo na nižší z úrovní pořizovacích nákladů nebo revidované čisté realizovatelné hodnoty. K tomu například dojde, pokud je položka zásob dosud oceněná v čisté realizovatelné hodnotě (neboť se její prodejní cena snížila) ještě k dispozici v následujícím období a její prodejní cena se zvýšila.
|
UZNÁNÍ NÁKLADŮ OVLIVŇUJÍCÍCH ZISK
|
34
|
Když jsou zásoby prodány, je jejich účetní hodnota uznána jako náklad ovlivňující zisk v období, v němž jsou uznány související výnosy. Snížení ocenění zásob na úroveň čisté realizovatelné hodnoty a všechny ztráty by měly být uznány jako náklady ovlivňující zisk v období, kdy se snížení ocenění nebo ztráta projeví. Všechna zrušení snížení ocenění zásob vznikající na základě zvýšení čisté realizovatelné hodnoty se uznají jako snížení nákladů ovlivňujících zisk v období, v němž k tomuto zrušení dojde.
|
|
35
|
Některé zásoby mohou být alokovány na účty jiných aktiv, například zásoby použité jako součást pozemků, budov a zařízení vytvořených vlastní činností. Zásoby, které tvoří část jiného aktiva, jsou uznány do nákladů ovlivňujících zisk během doby použitelnosti tohoto aktiva.
|
ZVEŘEJNĚNÍ
|
36
|
V účetní závěrce se zveřejní:
a)
|
účetní pravidla užitá pro ocenění zásob, včetně použitého nákladového vzorce;
|
b)
|
celková účetní hodnota zásob a výše ocenění jednotlivých skupin zásob, rozčleněných způsobem vhodným pro účetní jednotku;
|
c)
|
konečný zůstatek zásob oceněných reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje;
|
d)
|
výše zásob, která byla v daném období uznána jako náklady ovlivňující zisk;
|
e)
|
částka snížení ocenění zásob, která byla – v souladu s odstavcem 34 – uznána jako náklad v období, kdy se projevila;
|
f)
|
částka zrušení všech původně uznaných snížení ocenění, která byla – v souladu s odstavcem 34 – uznána jako náklad v období, kdy se projevila;
|
g)
|
okolnosti nebo skutečnosti, které vedly ke zrušení sníženého ocenění zásob v souladu s odstavcem 34, a
|
h)
|
účetní ocenění zásob daných do zástavy za závazky.
|
|
|
37
|
Pro uživatele účetní závěrky jsou užitečné informace o účetní hodnotě různě klasifikovaných zásob a rozsahu změn u těchto aktiv. Obecně lze zásoby klasifikovat na zboží, výrobní zásoby, materiál, nedokončenou výrobu a hotové výrobky.
|
|
38
|
Částka zásob uznaná v daném období jako náklady, které se často označují jako náklady na prodej, zahrnuje náklady, které byly původně zahrnuty do ocenění prodaných zásob, nepřiřazené výrobní režie a nepřiřazené abnormální částky výrobních nákladů. Za určitých okolností, daných podnikovými podmínkami, zde mohou být zahrnuty další částky, například distribuční náklady.
|
|
39
|
Některé podniky volí formát hospodářského výsledku, který má za následek vyjádření jiných částek nákladů, než jsou pořizovací náklady zásob uznané v daném období jako náklady. V tomto formátu účetní jednotka uvádí náklady členěné podle druhů. V tomto případě účetní jednotka zveřejňuje pořizovací náklady zásob uznané jako náklady ovlivňující zisk v členění na spotřebu surovin a spotřebního materiálu, osobní náklady a ostatní náklady hlavní výdělečné činnosti společně s částkou čisté změny stavu zásob za období.
|
DATUM ÚČINNOSTI
|
40
|
Účetní jednotka je povinna aplikovat tento standard na účetní období počínající 1. ledna 2005. Dřívější použití je podporováno. Pokud účetní jednotka použije tento standard v obdobích předcházejících 1. lednu 2005, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
40C
|
IFRS 13, vydaný v květnu 2011, změnil definici reálné hodnoty v odstavci 6 a změnil odstavec 7. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile aplikuje IFRS 13.
|
|
40E
|
Standardem IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky vydaným v květnu 2014 byly změněny odstavce 2, 8, 29 a 37 a zrušen odstavec 19. Účetní jednotka použije tyto změny, jakmile použije IFRS 15.
|
|
40F
|
IFRS 9 vydaný v červenci 2014 změnil odstavec 2 a zrušil odstavce 40A, 40B a 40D. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 9.
|
|
40G
|
IFRS 16 Leasingy, vydaný v lednu 2016, změnil odstavec 12. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 16.
|
ZRUŠENÍ PLATNOSTI JINÝCH DOKUMENTŮ
|
41
|
Tento standard nahrazuje dosavadní standard IAS 2 Zásoby (revidovaný v roce 1993).
|
|
42
|
Tento standard nahrazuje SIC-1 Konzistence – různé nákladové vzorce pro zásoby.
|
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 7
Výkaz peněžních toků
(2)
CÍL
Informace o peněžních tocích účetní jednotky jsou užitečné, protože poskytují uživatelům účetních závěrek základ pro stanovení schopnosti účetní jednotky vytvářet peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty a jejích potřeb užití těchto peněžních toků. Ekonomická rozhodnutí, která jsou přijímána uživateli, vyžadují vyhodnocení schopnosti účetní jednotky vytvářet peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, načasování a jistotu jejich vytváření.
Účelem tohoto standardu je požadovat poskytování informací o proběhlých změnách stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů účetní jednotky prostřednictvím výkazu peněžních toků, který třídí peněžní toky za období na peněžní toky z hlavní (provozní) činnosti, investiční činnosti a z financování.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
|
1
|
Účetní jednotka sestavuje výkaz peněžních toků v souladu s požadavky tohoto standardu a vykazuje jej jako nedílnou součást své účetní závěrky za každé období, za které se účetní závěrka předkládá.
|
|
2
|
Tento standard nahrazuje IAS 7 Výkaz o změnách ve finanční pozici, schválený v červenci 1977.
|
|
3
|
Uživatelé účetní závěrky účetní jednotky se zajímají o to, jak tato jednotka vytváří a užívá peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty. Je tomu tak bez ohledu na charakter činností účetní jednotky a bez zřetele na to, zda mohou být peněžní prostředky vnímány jako její produkt, jak tomu může být v případě finančních institucí. Účetní jednotky potřebují peněžní prostředky v podstatě ze stejných důvodů, jakkoli mohou být jejich hlavní výdělečné činnosti rozličné. Potřebují peněžní prostředky k provádění svých operací, ke splácení svých závazků a k zabezpečení výnosů svým investorům. Tento standard tudíž požaduje na všech účetních jednotkách předkládat výkaz peněžních toků.
|
PŘÍNOS INFORMACÍ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
|
4
|
Výkaz peněžních toků, je-li užit spolu s ostatními součástmi účetní závěrky, poskytuje informace, které umožňují uživatelům vyhodnotit změny stavu čistých aktiv účetní jednotky, její finanční strukturu (včetně její likvidity a solventnosti) a její schopnost ovlivnit částky a načasování peněžních toků tak, aby se přizpůsobily měnícím se okolnostem a příležitostem. Informace o peněžních tocích jsou užitečné pro stanovení schopnosti účetní jednotky vytvářet peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty a umožňuje uživatelům vyvinout modely pro stanovení a srovnání současné hodnoty budoucích peněžních toků různých účetních jednotek. To také zlepšuje srovnatelnost při vykazování provozní výkonnosti rozličných účetních jednotek, protože to vylučuje dopady užití různých účetních přístupů pro stejné operace a případy.
|
|
5
|
Informace o proběhlých peněžních tocích jsou často používány jako ukazatel částky, načasování a jistoty budoucích peněžních toků. Jsou také užitečné pro zjišťování přesnosti předchozích odhadů budoucích peněžních toků a pro zkoumání vztahu mezi ziskovostí a čistými peněžními toky a dopadu měnících se cen.
|
DEFINICE
|
6
|
V tomto standardu se následující pojmy používají v tomto významu:
|
Peněžní prostředky zahrnují peněžní hotovost a vklady na požádání.
|
|
Peněžní ekvivalenty jsou krátkodobé, vysoce likvidní investice, které jsou pohotově směnitelné za známé částky peněžních prostředků a u nichž riziko změny hodnot není podstatné.
|
|
Peněžní toky jsou přítoky a odtoky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.
|
|
Hlavní (provozní) činnost představují hlavní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nejsou investiční činností nebo financováním.
|
|
Investiční činnost představuje nabývání a pozbývání dlouhodobých aktiv a jiných investic nezahrnutých do peněžních ekvivalentů.
|
|
Financování jsou činnosti, které vedou ke změnám v rozsahu a skladbě vloženého vlastního kapitálu a výpůjček účetní jednotky.
|
|
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty
|
7
|
Peněžní ekvivalenty jsou drženy za účelem splnění krátkodobých peněžních závazků spíše než pro investování nebo jiné účely. Aby byla investice klasifikována jako peněžní ekvivalent, musí být pohotově směnitelná za známou částku peněžních prostředků a riziko změny její hodnoty nesmí být podstatné. Proto je investice obvykle klasifikována jako peněžní ekvivalent, jen pokud má krátkodobou splatnost, řekněme tři měsíce nebo méně od data nabytí. Investice do vlastního kapitálu jsou vyloučeny z peněžních ekvivalentů vyjma takových případů, kdy svojí podstatou představují peněžní ekvivalent, například v případě přednostních akcií nabytých v krátkém období do jejich splatnosti a se specifikovaným datem zpětného odkupu.
|
|
8
|
Bankovní výpůjčky jsou obecně považovány za financování. Avšak v některých zemích je kontokorentní účet u banky, který je splatný na požádání, integrální součástí řízení peněžních prostředků účetní jednotky. Za těchto okolností jsou kontokorentní účty zahrnuty do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů jako jejich součást. Charakteristickým znakem takových bankovních ujednání je, že kladný zůstatek na bankovním účtu se často mění v přečerpání účtu.
|
|
9
|
Z peněžních toků jsou vyloučeny pohyby mezi položkami, které tvoří peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, protože takové složky jsou spíše součástí řízení peněžních prostředků účetní jednotky než součástí její hlavní (provozní) činnosti či investiční činnosti nebo financování. Řízení peněžních prostředků zahrnuje investování přebytku peněžních prostředků do peněžních ekvivalentů.
|
PŘEDLOŽENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ
|
10
|
Ve výkazu peněžních toků jsou vykázány peněžní toky za období členěné na hlavní (provozní) činnost, investiční činnost a financování.
|
|
11
|
Účetní jednotka vykazuje své peněžní toky z hlavní (provozní) činnosti, investiční činnosti a z financování způsobem, který je nejvhodnější s ohledem na její podnikatelské aktivity. Členění podle činností umožňuje získat informace, které umožňují uživatelům odhadnout dopad takových činností na finanční pozici účetní jednotky a na její částku peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Tyto informace mohou být také použity pro vyhodnocení vztahů mezi takovými činnostmi.
|
|
12
|
Jednotlivá transakce může zahrnovat peněžní toky, které jsou klasifikovány rozdílně. Když například peněžitá splátka úvěru zahrnuje jak úrok, tak kapitál, úroková složka může být klasifikována jako hlavní (provozní) činnost a kapitálová složka je klasifikována jako financování.
|
Hlavní (provozní) činnost
|
13
|
Částka peněžních toků z hlavní (provozní) činnosti je klíčovým ukazatelem rozsahu, v němž činnosti účetní jednotky vytvořily dostatečné peněžní toky ke splacení úvěrů, udržení provozní kapacity účetní jednotky, placení dividend a provádění nových investic bez použití externích zdrojů financování. Informace o specifických složkách proběhlých peněžních toků z hlavní (provozní) činnosti je spolu s jinými informacemi užitečná pro předvídání budoucích peněžních toků z hlavní (provozní) činnosti.
|
|
14
|
Peněžní toky z hlavní (provozní) činnosti jsou prvotně odvozeny z hlavních výdělečných činností účetní jednotky. Proto jsou obecně výsledkem transakcí a jiných událostí, které určují hospodářský výsledek. Příklady peněžních toků z hlavní (provozní) činnosti jsou:
a)
|
peněžní příjmy z prodeje zboží (výrobků) a poskytování služeb;
|
b)
|
peněžní příjmy z licencí a honorářů, provizí a z jiného výnosu;
|
c)
|
peněžní úhrady dodavatelům zboží a služeb;
|
d)
|
peněžní úhrady zaměstnancům a platby jejich jménem;
|
f)
|
peněžní úhrady nebo vratky daní ze zisku, s výjimkou těch, které mohou být specificky přiřazeny financování a investiční činnosti, a
|
g)
|
peněžní příjmy a úhrady ze smluv uzavřených za účelem prodeje nebo obchodování.
|
Některé transakce, jako je prodej položky výrobního zařízení, mohou způsobit zisk či ztrátu, které jsou zahrnuty do uznaného hospodářského výsledku. Peněžní toky týkající se takových transakcí jsou peněžními toky z investiční činnosti. Peněžní úhrady na tvorbu či zisk aktiv držených za účelem pronájmu jiným osobám a následně za účelem prodeje, jak je popsáno v odstavci 68A IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, jsou peněžními toky z hlavní (provozní) činnosti. Peněžní příjmy z pronájmu a následného prodeje takovýchto aktiv jsou rovněž peněžními toky z hlavní (provozní) činnosti.
|
|
15
|
Účetní jednotka může držet cenné papíry a půjčky za účelem jejich prodeje nebo obchodování s nimi. V tom případě jsou podobné zásobám nabytým pro další prodej. Proto jsou peněžní toky z nákupu a prodeje cenných papírů držených za účelem prodeje nebo obchodování klasifikovány jako hlavní (provozní) činnost. Podobně jsou peněžní půjčky a úvěry poskytované finančními institucemi obvykle klasifikovány jako (hlavní) provozní činnost, protože se vztahují k hlavní výdělečné činnosti podniku.
|
Investiční činnost
|
16
|
Samostatné zveřejnění peněžních toků z investičních činností je důležité, protože tyto peněžní toky vyjadřují rozsah, v jakém byly uskutečněny výdaje na prostředky určené pro vytváření budoucích výnosů a peněžních toků. Pouze výdaje, které mají za následek vznik aktiva uznaného ve výkazu o finanční pozici, je možno klasifikovat jako investiční činnost. Příklady peněžních toků z investiční činnosti jsou:
a)
|
peněžní úhrady za nabytí pozemků, budov a zařízení, nehmotných a jiných dlouhodobých aktiv. Do těchto plateb jsou zahrnuty i takové, které se vztahují k aktivovaným nákladům vývoje a k pozemkům, budovám a zařízením vytvořeným vlastní činností;
|
b)
|
peněžní příjmy z prodeje pozemků, budov a zařízení, nehmotných a jiných dlouhodobých aktiv;
|
c)
|
peněžní úhrady za nabytí nástrojů vlastního kapitálu nebo dluhových nástrojů jiných účetních jednotek a podílů ve společných podnicích (jiné než platby za nástroje, které jsou považovány za peněžní ekvivalenty, a takové, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování);
|
d)
|
peněžní příjmy z prodeje nástrojů vlastního kapitálu nebo dluhových nástrojů jiných účetních jednotek a podílů ve společných podnicích (jiné než příjmy za nástroje, které jsou považovány za peněžní ekvivalenty, a takové, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování);
|
e)
|
peněžní půjčky a úvěry poskytnuté jiným stranám (jiné než půjčky a úvěry poskytnuté finanční institucí);
|
f)
|
peněžní příjmy ze splátek půjček a úvěrů poskytnutých jiným stranám (jiných než půjček a úvěrů poskytnutých finanční institucí);
|
g)
|
peněžní úhrady za smlouvy futures, forwardové smlouvy, opční smlouvy a swapové smlouvy s výjimkou smluv, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování, nebo jsou-li platby klasifikovány jako financování, a
|
h)
|
peněžní příjmy ze smluv futures, forwardových smluv, opčních smluv a swapových smluv s výjimkou smluv, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování, nebo jsou-li platby klasifikovány jako financování.
|
Když je smlouva účtována jako zajištění identifikovatelné pozice, jsou peněžní toky z této smlouvy klasifikovány stejným způsobem jako peněžní toky z pozice, která je zajištěna.
|
Financování
|
17
|
Samostatné zveřejnění peněžních toků z financování je důležité, protože je užitečné pro předvídání nároků na budoucí peněžní toky těch, kteří účetní jednotce poskytují kapitál. Příklady peněžních toků z financování jsou:
a)
|
peněžní příjmy z vydaných akcií nebo jiných kapitálových nástrojů;
|
b)
|
peněžní úhrady vlastníkům za nabytí nebo zpětný odkup akcií účetní jednotky;
|
c)
|
peněžní příjmy z vydání dluhových cenných papírů, z úvěrů, z vydání směnek, z vydání dluhopisů, z hypoték a jiných krátkodobých nebo dlouhodobých výpůjček;
|
d)
|
peněžní splátky vypůjčených částek a
|
e)
|
peněžní úhrady nájemce představující snížení nesplaceného závazku vztahujícího se k leasingu.
|
|
VYKAZOVÁNÍ PENĚŽNÍCH TOKŮ Z HLAVNÍ (PROVOZNÍ) ČINNOSTI
|
18
|
Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z hlavní (provozní) činnosti buď za použití:
a)
|
přímé metody, pomocí níž jsou zveřejněny hlavní třídy hrubých peněžních příjmů a hrubých peněžních úhrad, nebo
|
b)
|
nepřímé metody, pomocí níž je hospodářský výsledek upraven o účinky transakcí nepeněžní povahy, o jakékoli dopady časového rozlišení, týkající se minulých nebo budoucích peněžních příjmů či úhrad z hlavní (provozní) činnosti, a položky výnosu či nákladu spojené s investičními nebo finančními peněžními toky.
|
|
|
19
|
Účetním jednotkám se doporučuje, aby vykazovaly peněžní toky z hlavní (provozní) činnosti za použití přímé metody. Přímá metoda umožňuje získat informace, které mohou být užitečné pro odhad budoucích peněžních toků a které za použití nepřímé metody nejsou k dispozici. Při přímé metodě mohou být informace o hlavních třídách hrubých peněžních příjmů a hrubých peněžních úhrad získány buď:
a)
|
z účetních záznamů účetní jednotky, nebo
|
b)
|
úpravou tržeb z prodeje, nákladů na prodej (úroků a podobných výnosů a úrokových nákladů a podobných nákladů pro finanční instituce) a jiných položek ve výkazu o úplném výsledku o:
i)
|
změnu stavu zásob a provozních pohledávek a závazků za období;
|
ii)
|
jiné nepeněžní položky a
|
iii)
|
jiné položky, jejichž peněžními účinky jsou investiční nebo finanční peněžní toky.
|
|
|
|
20
|
Při nepřímé metodě je čistý peněžní tok z provozní činnosti stanoven úpravou hospodářského výsledku o vlivy:
a)
|
změn stavu zásob a provozních pohledávek a závazků za období;
|
b)
|
nepeněžních položek, jako jsou odpisy, rezervy, odložené daně, nerealizované zisky či ztráty z cizích měn, nerozdělené zisky přidružených podniků a nekontrolní podíly, a
|
c)
|
všech dalších položek, jejichž peněžními účinky jsou investiční nebo finanční peněžní toky.
|
Čistý peněžní tok z hlavní (provozní) činnosti může být za použití nepřímé metody alternativně prezentován vykázáním výnosů a nákladů ve výkazu o úplném výsledku a vykázáním změn stavu zásob a provozních pohledávek a závazků za období.
|
VYKAZOVÁNÍ PENĚŽNÍCH TOKŮ Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI A Z FINANCOVÁNÍ
|
21
|
Účetní jednotka vykazuje samostatně hlavní třídy hrubých peněžních příjmů a hrubých peněžních úhrad z investiční činnosti a z financování s výjimkou peněžních toků popsaných v odstavcích 22 a 24, které jsou vykazované na čistém základě.
|
VYKAZOVÁNÍ PENĚŽNÍCH TOKŮ NA ČISTÉM ZÁKLADĚ
|
22
|
Peněžní toky vznikající z následujících hlavních (provozních) a investičních činností a z financování mohou být vykázány na čistém základě:
a)
|
peněžní příjmy a úhrady jménem zákazníků, když tyto peněžní toky spíše odrážejí činnosti zákazníka než činnosti účetní jednotky, a
|
b)
|
peněžní příjmy a úhrady za položky, u nichž je rychlý obrat, částky jsou velké a splatnost je krátká.
|
|
|
23
|
Příklady peněžních příjmů a plateb zmíněných v odst. 22 písm. a) jsou:
a)
|
přijetí a splacení vkladů na požádání, které provádí banka;
|
b)
|
prostředky zákazníků držené investiční jednotkou a
|
c)
|
nájemné soustředěné jménem vlastníků nemovitostí a jim vyplacené.
|
|
|
23A
|
Příklady peněžních příjmů a úhrad zmíněných v odst. 22 písm. b) jsou poskytnuté zálohy a splátky na:
a)
|
částky jistin týkající se zákazníků, kteří jsou držiteli kreditních karet;
|
b)
|
nákup a prodej investic a
|
c)
|
jiné krátkodobé výpůjčky, například takové, které mají splatnost tři měsíce nebo méně.
|
|
|
24
|
Peněžní toky z každé z následujících aktivit finanční instituce mohou být vykázány na čistém základě:
a)
|
peněžní příjmy a úhrady spjaté s přijetím a splacením vkladů s pevným datem splatnosti;
|
b)
|
umístění vkladů a jejich vybírání u jiných finančních institucí a
|
c)
|
peněžní půjčky a úvěry poskytované klientům a splátky těchto půjček a úvěrů.
|
|
PENĚŽNÍ TOKY V CIZÍ MĚNĚ
|
25
|
Peněžní toky z transakcí v cizí měně se vykazují ve funkční měně účetní jednotky, přičemž pro částku v cizí měně se použije měnový kurz mezi funkční měnou a cizí měnou k datu peněžního toku.
|
|
26
|
Peněžní toky zahraničního dceřiného podniku se převedou měnovými kurzy mezi funkční měnou a cizí měnou k datům peněžních toků.
|
|
27
|
Peněžní toky vyjádřené v cizí měně jsou vykázány způsobem konzistentním s IAS 21 Dopady změn měnových kurzů. Ten dovoluje užití měnového kurzu, který se blíží aktuálnímu kurzu. Například měnový kurz stanovený na základě váženého průměru za období může být použit pro vykazování transakcí v cizí měně nebo pro převod peněžních toků zahraničního dceřiného podniku. Avšak IAS 21 nedovoluje užít měnový kurz ke konci účetního období při převodu peněžních toků zahraničního dceřiného podniku.
|
|
28
|
Nerealizované zisky a ztráty ze změn měnových kurzů nejsou peněžními toky. Avšak dopady změn měnových kurzů u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů držených nebo dlužných v cizí měně jsou vykazovány ve výkazu peněžních toků tak, aby se uvedly v soulad peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty k počátku a ke konci období. Tato částka je vykazována odděleně od hlavních (provozních) činností, investičních činností a financování a zahrnuje rozdíly, pokud nějaké jsou, jako by takové peněžní toky byly vykázány měnovými kurzy platnými ke konci období.
|
ÚROK A DIVIDENDY
|
31
|
Peněžní toky z úroků a dividend přijatých a placených se vykazují samostatně. Každý je klasifikován konzistentním způsobem z období do období buď jako peněžní tok z hlavní (provozní) činnosti, z investiční činnosti, nebo z financování.
|
|
32
|
Úhrnná částka úroků zaplacená během období je zveřejněna ve výkazu peněžních toků, ať již byla uznána jako náklad do hospodářského výsledku, nebo aktivována v souladu s IAS 23 Výpůjční náklady.
|
|
33
|
Úrok zaplacený a úrok a dividenda přijatá jsou obvykle u finančních institucí klasifikovány jako provozní peněžní toky. Avšak pro ostatní účetní jednotky neexistuje žádný konsensus týkající se klasifikace takových peněžních toků. Zaplacený úrok a přijatý úrok a přijaté dividendy mohou být klasifikovány jako provozní peněžní toky, protože jsou zahrnuty do hospodářského výsledku. Alternativně mohou být zaplacené úroky klasifikovány jako finanční peněžní toky, protože jsou náklady na získání zdrojů financování, a přijaté úroky a přijaté dividendy klasifikovány jako investiční peněžní toky, protože jsou výnosy z investic.
|
|
34
|
Zaplacené dividendy mohou být klasifikovány jako finanční peněžní toky, protože jsou nákladem na získání zdrojů financování. Alternativně mohou být zaplacené dividendy klasifikovány jako součást peněžních toků z hlavní (provozní) činnosti proto, aby uživatelé měli možnost určit schopnost účetní jednotky vyplácet dividendy z provozních peněžních toků.
|
DANĚ ZE ZISKU
|
35
|
Peněžní toky plynoucí z daně ze zisku se vykazují samostatně a jsou klasifikovány jako peněžní toky z hlavní (provozní) činnosti, pokud nemohou být samostatně přiřazeny financování a investiční činnosti.
|
|
36
|
Daně ze zisku vyplývají z transakcí, které dávají vzniknout peněžním tokům, které jsou klasifikovány jako hlavní (provozní) činnosti, investiční činnosti nebo financování ve výkazu peněžních toků. Zatímco daňový náklad může být snadno přiřaditelný investiční činnosti nebo financování, k němu se vztahující daňové peněžní toky je často prakticky nemožné přiřadit a mohou vznikat v jiných obdobích než podkladová transakce. Proto jsou obvykle zaplacené daně klasifikovány jako peněžní toky z hlavní (provozní) činnosti. Avšak, je-li možné přiřadit daňový peněžní tok k jednotlivé transakci, která dává vzniknout peněžním tokům, které jsou klasifikovány jako investiční činnosti nebo financování, je daňový peněžní tok klasifikován jako investiční činnost nebo financování podle příslušnosti. Když jsou daňové peněžní toky přiřazeny více než jedné třídě činností, je třeba zveřejnit celkovou částku zaplacených daní.
|
INVESTICE DO DCEŘINÝCH A PŘIDRUŽENÝCH PODNIKŮ A SPOLEČNÉHO PODNIKÁNÍ
|
37
|
Když jsou investice do přidruženého, společného nebo dceřiného podniku zachycovány ekvivalenční metodou nebo metodou oceňování pořizovacími náklady, investor omezuje své vykazování ve výkazu peněžních toků na peněžní toky mezi sebou a účetní jednotkou, do níž investoval, například na dividendy a půjčky.
|
|
38
|
Účetní jednotka, která vykazuje své podíly do přidruženého nebo společného podniku ekvivalenční metodou, zahrnuje do svého výkazu peněžních toků peněžní toky týkající se jejích investic do přidruženého nebo společného podniku, a dále výplaty vlastního kapitálu a jiné výdaje a příjmy mezi ní a přidruženým nebo společným podnikem.
|
ZMĚNY VE VLASTNICKÝCH PODÍLECH V DCEŘINÝCH PODNICÍCH A JINÝCH PODNICÍCH
|
39
|
Souhrnné peněžní toky vzniklé při získání nebo ztrátě ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků jsou vykázány odděleně a klasifikovány jako investiční činnost.
|
|
40
|
Účetní jednotka zveřejní souhrnně pro získání i ztrátu ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků za období každou z následujících skutečností:
a)
|
celkovou vyplacenou nebo přijatou protihodnotu;
|
b)
|
část protihodnoty složené z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů;
|
c)
|
výši peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v dceřiných podnicích nebo jiných podnicích, jejichž ovládání je získáno nebo ztraceno, a
|
d)
|
výši jiných aktiv a závazků, než jsou peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, v dceřiných podnicích nebo jiných podnicích, jejichž ovládání je získáno nebo ztraceno, shrnutou podle hlavních kategorií.
|
|
|
40A
|
Investiční jednotka, jak je definována v IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka, nemusí použít odst. 40 písm. c) nebo d) u investice do dceřiné společnosti, která musí být oceněna reálnou hodnotou vykázanou do hospodářského výsledku.
|
|
41
|
Oddělené vykázání peněžního toku způsobeného získáním nebo ztrátou ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků jako položky na zvláštním řádku, spolu s odděleným zveřejněním částek aktiv a závazků nabytých či pozbytých, pomáhá odlišit takové peněžní toky od peněžních toků z jiné hlavní (provozní) činnosti, investiční činnosti a financování. Peněžní toky způsobené ztrátou ovládání nejsou odčítány od peněžních toků z jeho získání.
|
|
42
|
Souhrnná částka peněžních prostředků vyplacených či přijatých, jakožto protihodnota získání nebo ztráty ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků, je vykazována ve výkazu peněžních toků netto, bez peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které byly nabyty či pozbyty v rámci takových transakcí, událostí nebo změn v okolnostech.
|
|
42A
|
Peněžní toky vznikající ze změn ve vlastnických podílech v dceřiném podniku, které nevedou ke ztrátě ovládání, jsou klasifikovány jako peněžní toky z financování s výjimkou případů, kdy dceřiný podnik drží investiční jednotka definovaná v IFRS 10, a musí být oceňován reálnou hodnotou vykázanou do hospodářského výsledku.
|
|
42B
|
Změny ve vlastnických podílech v dceřiném podniku, které nevedou ke ztrátě ovládání, například následný nákup nebo prodej kapitálových nástrojů dceřiného podniku mateřským podnikem, jsou zachyceny jako transakce s vlastním kapitálem (viz IFRS 10, s výjimkou případů, kdy dceřiný podnik držen investiční jednotkou musí být oceněn reálnou hodnotou vykázanou do hospodářského výsledku). Vyplývající peněžní toky jsou proto klasifikovány stejným způsobem jako ostatní transakce s vlastníky popsané v odstavci 17.
|
NEPENĚŽNÍ TRANSAKCE
|
43
|
Investiční a finanční transakce, které nevyžadují použití peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů, jsou vyloučeny z výkazu peněžních toků. Takové transakce jsou zveřejněny někde jinde v účetní závěrce tak, aby poskytly veškeré relevantní informace o této investiční činnosti a financování.
|
|
44
|
Mnohé z investiční činnosti a financování nemá přímý dopad na běžné peněžní toky, ačkoliv ovlivňuje strukturu kapitálu a aktiv účetní jednotky. Vyloučení nepeněžních transakcí z výkazu peněžních toků je konzistentní s účelem výkazu peněžních toků, neboť takové položky se netýkají peněžních toků v daném běžném období. Příklady nepeněžních transakcí jsou:
a)
|
nabytí aktiv buď převzetím přímo se vztahujících závazků, nebo prostřednictvím leasingu;
|
b)
|
nabytí podniku prostřednictvím vydání vlastního kapitálu a
|
c)
|
přeměna dluhu na vlastní kapitál.
|
|
ZMĚNY ZÁVAZKŮ Z FINANCOVÁNÍ
|
44A
|
Účetní jednotka zveřejní informace, které umožní uživatelům účetní závěrky vyhodnotit změny závazků z financování, a to jak změn vzniklých z peněžních toků, tak změn nepeněžních.
|
|
44B
|
V rozsahu nezbytném ke splnění požadavku v odstavci 44A zveřejní účetní jednotka tyto změny závazků z financování:
a)
|
změny z finančních peněžních toků;
|
b)
|
změny ze získání nebo ztráty ovládání dceřiných nebo jiných podniků;
|
c)
|
dopady změn měnových kurzů;
|
d)
|
změny reálných hodnot a
|
|
|
44C
|
Závazky z financování jsou závazky, u nichž jsou peněžní toky nebo budou budoucí peněžní toky klasifikovány ve výkazu peněžních toků jako peněžní toky z financování. Požadavek na zveřejnění v odstavci 44A se uplatní též na změny finančních aktiv (například aktiv, která zajišťují závazky z financování), pokud peněžní toky z uvedených finančních aktiv byly nebo budoucí peněžní toky budou zahrnuty do peněžních toků z financování.
|
|
44D
|
Jeden způsob, jak splnit požadavek na zveřejnění v odstavci 44A, spočívá v sesouhlasení počátečních a konečných zůstatků z výkazu o finanční pozici u závazků z financování, včetně změn uvedených v odstavci 44B. Pokud účetní jednotka zveřejní takovéto sesouhlasení, poskytne informace postačující k tomu, aby si uživatelé účetní závěrky mohli položky zařazené do sesouhlasení přiřadit k položkám výkazu o finanční pozici a výkazu peněžních toků.
|
|
44E
|
Pokud účetní jednotka zveřejní informace požadované podle odstavce 44A v kombinaci se zveřejněním změn v jiných aktivech a závazcích, zveřejní změny závazků z financování odděleně od změn těchto jiných aktiv a závazků.
|
SLOŽKY PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ
|
45
|
Účetní jednotka zveřejní složky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a prokáže soulad mezi částkami ve svém výkazu peněžních toků s příslušnými položkami vykázanými ve výkazu o finanční pozici.
|
|
46
|
S ohledem na rozmanitost praktik řízení peněz a bankovních ujednání ve světě a pro zajištění souladu s IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, zveřejňuje účetní jednotka pravidla, která přijala pro skladbu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.
|
|
47
|
Dopad jakékoli změny v pravidlech pro určení složek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, například změna v klasifikaci finančních nástrojů dříve považovaných za součást investičního portfolia účetní jednotky, je vykazován v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby.
|
DALŠÍ ZVEŘEJNĚNÍ
|
48
|
Účetní jednotka zveřejní, spolu s komentářem vedení, částku podstatných zůstatků peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů držených účetní jednotkou, které nejsou k dispozici pro užití skupinou.
|
|
49
|
Jsou různé okolnosti, za nichž zůstatky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nejsou k dispozici pro použití skupinou. Mezi příklady patří zůstatky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů držených dceřiným podnikem, který je provozován v zemi, kde jsou uplatněna devizová nebo jiná zákonná omezení a kdy tyto zůstatky nejsou k dispozici pro obecné použití mateřským podnikem nebo jinými dceřinými podniky.
|
|
50
|
Dodatečné informace mohou být pro uživatele významné pro pochopení finanční pozice a likvidity účetní jednotky. Zveřejnění těchto informací spolu s komentářem vedení je doporučeno a může zahrnovat:
a)
|
částku nevyčerpaných výpůjčních příslibů, které mohou být k dispozici pro budoucí provozní činnost a k vypořádání kapitálových závazků, s uvedením jakýchkoli omezení pro použití těchto příslibů;
|
b)
|
úhrnnou částku peněžních toků, která představuje zvýšení provozní kapacity, odděleně od takových peněžních toků, které jsou potřebné k udržení provozní kapacity, a
|
c)
|
částku peněžních toků vzniklých z hlavní (provozní) činnosti, z investiční činnosti či z financování za každý povinně vykazovaný segment (viz IFRS 8 Provozní segmenty).
|
|
|
51
|
Oddělené zveřejnění peněžních toků, které představují zvýšení provozní kapacity, a peněžních toků, které jsou potřebné pro udržení provozní kapacity, je užitečné proto, že umožní uživateli určit, zda účetní jednotka adekvátně investuje do udržování své provozní kapacity. Účetní jednotka, která odpovídajícím způsobem neinvestuje do udržování své provozní kapacity, může nepříznivě ovlivňovat budoucí ziskovost ve prospěch běžné likvidity a rozdělení vlastníkům.
|
|
52
|
Zveřejnění peněžních toků podle segmentů umožňuje uživatelům lépe pochopit vztahy mezi peněžními toky z podnikání jako celku a peněžními toky z jeho dílčích částí a disponibilitu a variabilitu peněžních toků podle segmentů.
|
DATUM ÚČINNOSTI
|
53
|
Tento standard nabývá účinnosti pro účetní závěrky za účetní období pokrývající období počínající 1. ledna 1994 a později.
|
|
54
|
IAS 27 (ve znění novely z roku 2008) mění odstavce 39–42 a přidává odstavce 42A a 42B. Účetní jednotka použije uvedené změny pro účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IAS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tyto změny. Změny se použijí retrospektivně.
|
|
55
|
Odstavec 14 byl změněn prostřednictvím Zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví vydaných v květnu 2008. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a použije odstavec 68A IAS 16.
|
|
56
|
Odstavec 16 byl změněn Zdokonaleními IFRS vydanými v dubnu 2009. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. lednem 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
57
|
IFRS 10 a IFRS 11 Společná ujednání, vydané v květnu 2011, novelizovaly odstavce 37, 38 a 42B a zrušily odst. 50 písm. b). Účetní jednotka použije tyto novely, když použije IFRS 10 a IFRS 11.
|
|
58
|
Dokument Investiční jednotky (změny IFRS 10, IFRS 12 a IAS 27), vydaný v říjnu 2012, změnil odstavce 42A a 42B a doplnil odstavec 40A. Účetní jednotka je povinna použít tyto změny pro roční období počínající 1. lednem 2014 nebo později. Dřívější použití dokumentu Investiční jednotky je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny dříve, musí současně použít rovněž všechny změny obsažené v dokumentu Investiční jednotky.
|
|
59
|
IFRS 16 Leasingy, vydaný v lednu 2016, změnil odstavce 17 a 44. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile aplikuje IFRS 16.
|
|
60
|
Dokumentem Iniciativa v oblasti zveřejňování informací (Změny IAS 7), vydaným v lednu 2016, byly vloženy odstavce 44A až 44E. Účetní jednotka použije tyto změny v ročních obdobích začínajících 1. ledna 2017 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Při prvním použití těchto změn nemusí účetní jednotka poskytnout srovnávací informace za předchozí období.
|
|
61
|
IFRS 17 Pojistné smlouvy vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 14. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17.
|
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 8
Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby
CÍL
|
1
|
Cílem tohoto standardu je stanovit kritéria výběru a změn účetních pravidel společně s účetními postupy a zveřejněním změn účetních pravidel, změn v účetních odhadech a oprav chyb. Cílem tohoto standardu je zvýšit relevantnost a spolehlivost účetních závěrek účetní jednotky a zajistit tak srovnatelnost účetních závěrek se závěrkami stejné účetní jednotky za předchozí období i s účetními závěrkami jiných účetních jednotek.
|
|
2
|
Požadavky na zveřejnění účetních pravidel s výjimkou změn v účetních pravidlech jsou stanoveny v IAS 1 – Prezentace účetní závěrky.
|
ROZSAH PŮSOBNOSTI
|
3
|
Tento standard se použije při výběru a aplikaci účetních pravidel a při účtování změn v účetních pravidlech, změn v účetních odhadech a při opravách chyb minulých období.
|
|
4
|
Daňové dopady oprav chyb minulých období a retrospektivních úprav provedených při aplikaci změn v účetních pravidlech se zachycují a zveřejňují v souladu s IAS 12 Daně ze zisku.
|
DEFINICE
|
5
|
V tomto standardu se následující pojmy používají v tomto významu:
|
Účetní pravidla jsou specifické zásady, základny, konvence, postupy a praktiky vytvořené účetní jednotkou pro přípravu a prezentaci účetní závěrky.
|
|
Účetní odhady jsou peněžní částky v účetní závěrce, které podléhají nejistotě ohledně ocenění.
|
|
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou standardy a interpretace vydané Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Zahrnují:
a)
|
mezinárodní standardy účetního výkaznictví;
|
b)
|
mezinárodní účetní standardy;
|
|
|
Pojem „významný“ je definován v odstavci 7 standardu IAS 1 a ve stejném významu je používán v tomto standardu.
|
|
Chyby minulých období jsou opomenutí nebo chybná uvedení položek v účetních závěrkách účetní jednotky za jedno nebo několik minulých období, které vznikly v důsledku nepoužívání nebo chybného použití spolehlivých informací:
a)
|
které byly k dispozici v době, kdy byly účetní závěrky za zmíněná období schvalovány k vydání, a
|
b)
|
u kterých bylo možné oprávněně očekávat, že byly získány a zvažovány při přípravě a předkládání těchto účetních závěrek.
|
|
|
Takové chyby mohou být důsledkem matematických chyb, chyb při aplikaci účetních pravidel, chybné interpretace skutečností, podvodu nebo přehlédnutí.
|
|
Retrospektivní aplikace je aplikace nového účetního pravidla na transakce, jiné události a podmínky tak, jako by toto pravidlo bylo používáno vždy.
|
|
Retrospektivní přepočet je oprava uznávání, oceňování a zveřejňování částek prvků finanční závěrky tak, jako by k chybě minulých období vůbec nedošlo.
|
|
Neproveditelný – aplikace požadavku je neproveditelná, jestliže ho účetní jednotka nemůže aplikovat ani po vynaložení přiměřeného úsilí. U konkrétního minulého období je neproveditelné provést změnu v účetních pravidlech zpětně nebo zpracovat retrospektivní přepočet k nápravě chyb za následujících podmínek:
a)
|
dopady retrospektivní aplikace nebo retrospektivního přepočtu nelze stanovit;
|
b)
|
retrospektivní aplikace nebo retrospektivní přepočet vyžadují předpoklady o tom, co bylo v daném období záměrem vedení účetní jednotky, nebo
|
c)
|
retrospektivní aplikace nebo retrospektivní přepočet vyžadují podstatné odhady částek a je nemožné objektivně rozlišit informace o těchto odhadech, které:
i)
|
poskytují důkaz o okolnostech, které existovaly k datu, kdy byly tyto částky uznány, oceněny nebo zveřejněny, a
|
ii)
|
měly být k dispozici v době, kdy byla účetní závěrka za zmíněné období schvalována k vydání,
|
od dalších informací.
|
|
|
Prospektivní aplikace změny v účetním pravidlu a uznání dopadu změny v účetním odhadu znamená:
a)
|
aplikaci nového účetního pravidla na transakce, jiné události a podmínky, které se objeví po datu, ke kterému se mění účetní pravidla, a
|
b)
|
uznání dopadu změny na účetní odhady v běžném a budoucích obdobích ovlivněných změnou.
|
|
|
ÚČETNÍ PRAVIDLA
Výběr a aplikace účetních pravidel
|
7
|
Jestliže se IFRS specificky vztahuje k transakci, jiné události nebo podmínce, účetní pravidla vztahující se k dané položce musí být určena na základě daného IFRS.
|
|
8
|
IFRS určují účetní pravidla, která stanovila IASB, a jejichž výsledkem jsou účetní závěrky obsahující relevantní a spolehlivé informace o transakcích, jiných událostech a podmínkách, k nimž se vztahují. Tato pravidla nemusí být aplikována, je-li dopad jejich aplikace nevýznamný. Přesto je nesprávné vytvořit nebo ponechat neopravené nevýznamné odchylky od IFRS za účelem dosažení určité prezentace finanční pozice účetní jednotky, její finanční výkonnosti nebo peněžních toků.
|
|
9
|
Standardy IFRS jsou doplněny příručkami, které mají účetním jednotkám pomoci při uplatňování požadavků těchto standardů. Všechny tyto příručky uvádějí, zda tvoří nedílnou součást IFRS. Příručka, která tvoří nedílnou součást standardů IFRS, je povinná. Příručka, která nedílnou součást standardů IFRS netvoří, neobsahuje požadavky kladené na účetní závěrky.
|
|
10
|
V případě absence IFRS, který by se specificky vztahoval k transakci, jiné události nebo podmínce, musí vedení použít svůj úsudek při vývoji a použití účetních pravidel, který zaručí, že dané informace budou:
a)
|
relevantní pro potřeby přijímání ekonomických rozhodnutí uživatelů a
|
b)
|
spolehlivé v tom, že účetní závěrka:
i)
|
prezentuje věrně finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky;
|
ii)
|
odráží ekonomickou podstatu transakcí, jiných událostí a podmínek, a nejen jejich právní formu;
|
iii)
|
je neutrální, tj. bez zaujatosti;
|
v)
|
je kompletní ze všech významných hledisek.
|
|
|
|
11
|
Při posouzení popsaném v odstavci 10 musí vedení přihlédnout k následujícím zdrojům a zvážit jejich použitelnost (v sestupném pořadí):
a)
|
požadavky ve standardech IFRS zabývajících se podobnými a souvisejícími otázkami a
|
b)
|
definice, kritéria uznání a koncepce oceňování aktiv, závazků, výnosů a nákladů v Koncepčním rámci pro účetní výkaznictví (koncepčním rámci) (4).
|
|
|
12
|
Při hodnocení popsaném v odstavci 10 může vedení rovněž zvažovat nejnovější rozhodnutí a prohlášení ostatních tvůrců standardů, kteří stanovují pravidla a zásady a kteří používají podobné koncepční rámce při vývoji účetních standardů, další účetní literaturu a přijaté postupy v daném oboru v rozsahu, který není v konfliktu se zdroji uvedenými v odstavci 11.
|
Konzistence účetních pravidel
|
13
|
Účetní jednotka si zvolí a použije svá účetní pravidla konzistentně u podobných transakcí, jiných událostí a podmínek, pokud IFRS specificky nevyžaduje nebo nepřipouští klasifikaci položek, pro kterou mohou být platná jiná pravidla. Jestliže IFRS požaduje nebo připouští takovou kategorizaci, ke každé kategorii je vybráno a konzistentně aplikováno vhodné účetní pravidlo.
|
Změny účetních pravidel
|
14
|
Účetní jednotka může změnit účetní pravidlo pouze v případě, že změna:
a)
|
je vyžadována IFRS nebo
|
b)
|
přinese účetní závěrku poskytující spolehlivé a více relevantní informace o dopadech transakce, jiné události nebo podmínky na finanční pozici, finanční výkonnost nebo peněžní toky účetní jednotky.
|
|
|
15
|
Uživatelé účetních závěrek potřebují mít možnost porovnat účetní závěrky účetní jednotky za více období, aby rozeznali trendy v její finanční pozici, finanční výkonnosti a peněžních tocích. Proto musí být v jednotlivých obdobích používána stejná účetní pravidla s výjimkou případů, kdy změna účetního pravidla splňuje kritéria odstavce 14.
|
|
16
|
Změnami v účetních pravidlech nejsou:
a)
|
použití účetního pravidla na transakce, jiné události nebo podmínky, které se podstatně liší od transakcí, jiných událostí nebo podmínek, které nastaly v minulém období, a
|
b)
|
použití nového účetního pravidla na transakce, jiné události nebo podmínky, které se dříve nevyskytovaly nebo byly nevýznamné.
|
|
|
17
|
První přijetí pravidla k přecenění aktiv v souladu se standardem IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení nebo IAS 38 Nehmotná aktiva, je změnou v účetním pravidle, ale posuzuje se jako přecenění v souladu s IAS 16 nebo IAS 38, spíše než podle tohoto standardu.
|
|
18
|
Odstavce 19–31 se nevztahují na změny účetních pravidel popsaných v odstavci 17.
|
Aplikace změn v účetních pravidlech
|
19
|
V souladu s odstavcem 23:
a)
|
účetní jednotka účtuje změnu v účetním pravidle vyplývající z prvního přijetí IFRS v souladu s přechodnými ustanoveními (pokud existují) uvedenými v příslušném IFRS a
|
b)
|
jestliže účetní jednotka změní účetní pravidlo po první aplikaci IFRS, které neobsahují specifická přechodná ustanovení vztahující se k dané změně, nebo změní účetní pravidla dobrovolně, aplikuje danou změnu retrospektivně.
|
|
|
20
|
Pro účely tohoto standardu není dřívější aplikace IFRS dobrovolnou změnou v účetním pravidle.
|
|
21
|
V případě absence IFRS, který by se specificky vztahoval k transakci, jiné události nebo podmínce, může vedení v souladu s odstavcem 12 použít účetní pravidlo podle nejnovějšího prohlášení jiných tvůrců standardů, kteří k vývoji účetních standardů používají podobný koncepční rámec. Jestliže se v důsledku přijetí takového opatření účetní jednotka rozhodne změnit účetní pravidlo, považuje se taková změna za dobrovolnou a zveřejní se jako dobrovolná změna účetních pravidel.
|
Retrospektivní aplikace
|
22
|
Pokud je účetní pravidlo v souladu s odstavcem 23 aplikováno retrospektivně podle odst. 19 písm. a) nebo b), účetní jednotka je povinna upravit počáteční zůstatek všech předmětných složek vlastního kapitálu u nejzazšího vykazovaného minulého období a ostatní srovnávací částky zveřejněné u jednotlivých vykazovaných období tak, jako kdyby bylo nové účetní pravidlo používáno vždy.
|
Omezení retrospektivní aplikace
|
23
|
Je-li odst. 19 písm. a) nebo b) vyžadována retrospektivní aplikace, musí být změna účetního pravidla aplikována retrospektivně s výjimkou případů, kdy je neproveditelné určit dopad změny na konkrétní období nebo kumulativní dopad změny.
|
|
24
|
Je-li neproveditelné stanovit dopady změny účetního pravidla v konkrétním období na srovnávací informace za jedno nebo několik minulých vykazovaných období, účetní jednotka použije nové účetní pravidlo na účetní hodnoty aktiv a závazků k počátku nejzazšího období, u kterého je retrospektivní aplikace proveditelná. Tímto obdobím může být i běžné období. Dále je třeba provést odpovídající úpravy počátečních zůstatků všech složek vlastního kapitálu, jichž se změna v daném období týká.
|
|
25
|
Je-li neproveditelné stanovit na počátku běžného období kumulativní dopady nového účetního pravidla na všechna minulá období, účetní jednotka upraví srovnávací informace tak, aby nové účetní pravidlo bylo aplikováno prospektivně od prvního možného data.
|
|
26
|
Jestliže účetní jednotka aplikuje nové účetní pravidlo retrospektivně, aplikuje nové účetní pravidlo na srovnávací informace za minulé období, za tak dlouhé období do minulosti, po které je to proveditelné. Retrospektivní aplikace na minulé období není proveditelná, pokud není proveditelné stanovení kumulativního dopadu na hodnoty počátečního i konečného výkazu o finanční pozici za dané období. Částka výsledných úprav vztahující se k obdobím před obdobím vykazovaným v dané účetní závěrce se provede v počátečním zůstatku jednotlivých složek vlastního kapitálu, kterých se změna týká, v nejzazším vykazovaném období. Úpravy se obvykle provádějí v nerozdělených ziscích. Úpravy však mohou být provedeny také u jiných složek vlastního kapitálu (například v souladu s některým IFRS). Všechny ostatní informace týkající se minulých období, jako například historické souhrny finančních dat, jsou také upraveny, je-li to proveditelné.
|
|
27
|
Je-li pro účetní jednotku neproveditelné použít nové účetní pravidlo retrospektivně, protože nelze stanovit kumulativní dopady nového účetního pravidla na všechna minulá období, účetní jednotka aplikuje v souladu s odstavcem 25 nové pravidlo prospektivně od počátku nejbližšího možného období. Část kumulativních úprav aktiv, závazků a vlastního kapitálu, která se vztahuje k době před uvedeným datem, proto není zohledněna. Změna účetních pravidel je povolena i v případě, že je neproveditelné aplikovat pravidlo prospektivně na kterékoliv minulé období. Odstavce 50–53 poskytují návod pro případ, kdy je neproveditelné aplikovat nové účetní pravidlo na jedno nebo několik minulých období.
|
Zveřejnění
|
28
|
Pokud by první přijetí některého IFRS, které má dopad na běžné nebo kterékoliv minulé období, mohlo mít dopad na budoucí období, s výjimkou, kdy je neproveditelné určit dopad úpravy, je účetní jednotka povinna zveřejnit následující skutečnosti:
b)
|
informace o tom, že změna účetního pravidla byla provedena v souladu s přechodnými ustanoveními, pokud existují;
|
c)
|
podstatu změny účetního pravidla;
|
d)
|
popis přechodných ustanovení, pokud existují;
|
e)
|
přechodná ustanovení, která mohou mít vliv na budoucí období, pokud existují;
|
f)
|
u běžného období a všech minulých vykazovaných období (v mezích proveditelnosti) částku úprav:
i)
|
jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla, a
|
ii)
|
jestliže se na účetní jednotku vztahuje IAS 33 Zisk na akcii, pak pro základní i zředěný zisk na akcii;
|
|
g)
|
částku úpravy vztahující se k obdobím, která předcházejí vykazovaným obdobím, a to v rozsahu proveditelnosti, a
|
h)
|
je-li retrospektivní aplikace pravidla vyžadovaná odst. 19 písm. a) nebo b) u určitého období neproveditelná nebo je neproveditelná u období před vykazovaným obdobím, okolnosti, které vedly k existenci daného stavu a popis, jak a od kdy byla změna účetního pravidla aplikována.
|
Účetní závěrka následných období nemusí opakovaně obsahovat uvedená zveřejnění.
|
|
29
|
Jestliže dobrovolná změna účetního pravidla má dopad na běžné nebo kterékoliv minulé období, tento dopad se projevuje v daném období s výjimkou případů, kdy je neproveditelné zjistit částku úprav, nebo jestliže může mít vliv na budoucí období, je účetní jednotka povinna zveřejnit následující skutečnosti:
a)
|
podstatu změny účetního pravidla;
|
b)
|
důvody, proč aplikace nového účetního pravidla poskytuje spolehlivé a více relevantní informace;
|
c)
|
u běžného období a všech minulých vykazovaných období (v mezích proveditelnosti) částku úprav:
i)
|
jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla, a
|
ii)
|
jestliže se na účetní jednotku vztahuje IAS 33, pak pro základní i zředěný zisk na akcii;
|
|
d)
|
částku úpravy vztahující se k obdobím, která předcházejí vykazovaným obdobím, a to v rozsahu proveditelnosti, a
|
e)
|
je-li retrospektivní aplikace pravidla u určitého období nebo u období před vykazovaným obdobím neproveditelná, okolnosti, které vedly k existenci podmínky a popis, jak a odkdy byla změna účetního pravidla aplikována.
|
Účetní závěrka následných období nemusí opakovaně obsahovat uvedená zveřejnění.
|
|
30
|
Jestliže účetní jednotka neaplikovala nové IFRS, které byly vydány, ale dosud nejsou platné, je účetní jednotka povinna zveřejnit:
b)
|
známé nebo přiměřeně odhadnutelné informace vztahující se k hodnocení možného dopadu, který bude mít aplikace nového IFRS na účetní závěrku účetní jednotky v období první aplikace.
|
|
|
31
|
V souladu s odstavcem 30 bere účetní jednotka v úvahu zveřejnění následujících informací:
b)
|
povahu nastávající změny nebo změn účetních pravidel;
|
c)
|
datum, od kterého je požadována aplikace IFRS;
|
d)
|
datum, od kterého je plánována první aplikace IFRS, a
|
e)
|
buď:
i)
|
rozbor dopadu, který bude mít podle očekávání první aplikace IFRS na účetní závěrku účetní jednotky, nebo
|
ii)
|
jestliže tento vliv není znám nebo ho nelze přiměřeně odhadnout, pak prohlášení o daném dopadu.
|
|
|
ÚČETNÍ ODHADY
|
32
|
Účetní pravidla mohou vyžadovat, aby byly položky v účetní závěrce oceněny způsobem, se kterým je spojena nejistota ohledně ocenění – tzn., že účetní pravidla mohou vyžadovat, aby byly tyto položky oceněny peněžními částkami, které nelze přímo pozorovat, a místo toho musí být odhadnuty. V takovém případě účetní jednotka pro dosažení cíle stanoveného účetním pravidlem vypracuje účetní odhad. Vypracování účetních odhadů zahrnuje použití úsudků nebo předpokladů založených na nejnovějších dostupných spolehlivých informacích. Mezi příklady účetních odhadů patří:
a)
|
opravná položka na očekávané úvěrové ztráty podle IFRS 9 Finanční nástroje;
|
b)
|
čistá realizovatelná hodnota položky zásob podle IAS 2 Zásoby;
|
c)
|
reálná hodnota aktiva nebo závazku podle IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou;
|
d)
|
odpisové náklady položky pozemků, budov a zařízení podle IAS 16 a
|
e)
|
rezerva na závazky ze záruky podle IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky.
|
|
|
32A
|
K vypracování účetního odhadu používá účetní jednotka oceňovací techniky a vstupy. Oceňovací techniky zahrnují techniky odhadu (například techniky použité k ocenění opravné položky na očekávané úvěrové ztráty podle IFRS 9) a techniky ocenění (například techniky použité k ocenění aktiva nebo závazku reálnou hodnotou podle IFRS 13).
|
|
32B
|
Výrazem „odhad“ se v IFRS někdy označuje odhad, který není účetním odhadem ve smyslu tohoto standardu. Někdy se jím například odkazuje na vstup použitý při vypracovávání účetních odhadů.
|
|
33
|
Použití zdůvodněných odhadů je podstatnou součástí přípravy účetní závěrky a neznamená snížení její spolehlivosti.
|
Změny v účetních odhadech
|
34
|
Účetní jednotka může být nucena změnit účetní odhad, pokud se změní okolnosti, na nichž byl odhad založen, nebo v důsledku nových informací, nového vývoje nebo větších zkušeností. Vzhledem ke své povaze se změna v účetním odhadu nevztahuje k minulým obdobím a není opravou chyby.
|
|
34A
|
Vlivy změny vstupu nebo oceňovací techniky na účetní odhad jsou změnami v účetních odhadech, pokud nevyplývají z opravy chyb minulých období.
|
|
35
|
Změna použité oceňovací báze je změnou v účetních pravidlech a není změnou v účetním odhadu. Někdy je obtížné rozlišit mezi změnou v účetním pravidle a změnou v účetním odhadu. Taková změna je zpracována jako změna v účetním odhadu.
|
Uplatnění změn v účetních odhadech
|
36
|
Dopad změny v účetním odhadu, jiný než změna podle odstavce 37, se uznává prospektivně do určení hospodářského výsledku v:
a)
|
období změny, pokud se změna týká pouze tohoto období, nebo
|
b)
|
období změny a budoucích obdobích, pokud změna ovlivňuje obojí.
|
|
|
37
|
V rozsahu, ve kterém změna účetního odhadu vyvolává změny aktiv a závazků nebo se vztahuje k některé položce vlastního kapitálu, musí být uznána jako úprava účetní hodnoty příslušného aktiva, závazku nebo položky vlastního kapitálu v období změny.
|
|
38
|
Prospektivní uznání dopadu změny v účetním odhadu znamená, že se změna aplikuje na transakce, jiné události a podmínky od data dané změny. Změna v účetním odhadu se může týkat hospodářského výsledku pouze běžného období, nebo hospodářského výsledku jak běžného období, tak období budoucích. Například změna opravné položky na očekávané úvěrové ztráty má vliv na hospodářský výsledek pouze běžného období, a je proto uznána v běžném období. Avšak změna odhadu doby použitelnosti nebo očekávaného průběhu spotřeby ekonomických užitků odepisovaného aktiva ovlivňuje odpisové náklady v běžném období a v každém období během zbývající doby použitelnosti aktiva. V obou případech je dopad změny vztahující se k běžnému období uznán jako výnos nebo náklad v běžném období. Jakýkoli dopad na budoucí období je uznán jako výnos nebo náklad v těchto budoucích obdobích.
|
Zveřejnění
|
39
|
Účetní jednotka je povinna zveřejnit povahu a vliv změn v účetních odhadech, které mají významný dopad v běžném období nebo je možno předpokládat jejich významný dopad v budoucích obdobích, s výjimkou zveřejnění účinků na budoucí období v případech, kdy je neproveditelné odhadnout tyto dopady.
|
|
40
|
Jestliže částka dopadu na budoucí období není zveřejněna vzhledem k neproveditelnosti jejího odhadu, účetní jednotka je povinna tuto skutečnost zveřejnit.
|
CHYBY
|
41
|
Chyby mohou vznikat při uznávání, oceňování, vykazování nebo zveřejňování prvků účetní závěrky. Účetní závěrka není v souladu s IFRS, pokud obsahuje významné chyby nebo nevýznamné chyby provedené úmyslně za účelem dosažení určité prezentace finanční pozice účetní jednotky, její finanční výkonnosti nebo peněžních toků. Potenciální chyby běžného období odhalené v daném období jsou opraveny před schválením účetní závěrky k vydání. Významné chyby však někdy nejsou odhaleny dříve než v následujícím období a tyto chyby minulých období jsou opraveny ve srovnávacích informacích vykazovaných v účetní závěrce následujícího období (viz odstavce 42–47).
|
|
42
|
V souladu s odstavcem 43 je účetní jednotka povinna opravit významné chyby minulých období retrospektivně v prvním vydání účetní závěrky schválené k vydání po odhalení chyb. Tato oprava bude provedena:
a)
|
přepočtem srovnávacích částek za minulé vykazované (vykazovaná) období, ve kterém (kterých) došlo k chybě, nebo
|
b)
|
jestliže k chybě došlo před nejzazším vykazovaným obdobím, pak přepočtem počátečních zůstatků aktiv, závazků a vlastního kapitálu k nejzazšímu vykazovanému období.
|
|
Omezení retrospektivního přepočtu
|
43
|
Chyba minulých období musí být opravena retrospektivním přepočtem s výjimkou případů, kdy je neproveditelné zjistit dopady na dané období nebo kumulovaný dopad chyby.
|
|
44
|
Je-li neproveditelné určit dopad chyby specifické pro dané období na srovnávací informace za jedno nebo několik vykazovaných minulých období, je účetní jednotka povinna přepočítat počáteční zůstatky aktiv, závazků a vlastního kapitálu za nejzazší období, pro které je retrospektivní přepočet proveditelný (může to být i běžné období).
|
|
45
|
Je-li neproveditelné stanovit na počátku běžného období kumulativní dopad chyby na všechna minulá období, účetní jednotka přepočte srovnávací informace tak, aby byla chyba opravena prospektivně od nejzazšího možného data.
|
|
46
|
Oprava chyby minulých období je vyloučena z hospodářského výsledku období, ve kterém byla odhalena. Všechny ostatní vykázané informace týkající se minulých období včetně všech historických souhrnů finančních dat, jsou přepočteny tak daleko do minulosti, jak je to proveditelné.
|
|
47
|
Je-li neproveditelné stanovit částku chyby (například chyby v aplikaci účetního pravidla) za všechna minulá období, účetní jednotka upraví v souladu s odstavcem 45 srovnávací informace prospektivně od nejzazšího možného data. Část kumulativních přepočtů aktiv, závazků a vlastního kapitálu, která se vztahuje k době před uvedeným datem, proto není zohledněna. Odstavce 50–53 poskytují návod pro případ, kdy je neproveditelné opravit chybu v jednom nebo několika minulých obdobích.
|
|
48
|
Opravy chyb se odlišují od změn v účetních odhadech. Účetní odhady jsou svojí povahou přibližné hodnoty, které mohou vyžadovat změnu, pokud vejde ve známost dodatečná informace. Například zisk nebo ztráta uznané jako výsledek podmíněné události neznamenají opravu chyby.
|
Zveřejnění chyb minulých období
|
49
|
V souladu s odstavcem 42 je účetní jednotka povinna zveřejnit následující informace:
a)
|
podstatu chyby minulých období;
|
b)
|
u všech minulých vykazovaných období (v mezích proveditelnosti) částku oprav:
i)
|
jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla, a
|
ii)
|
jestliže se na účetní jednotku vztahuje IAS 33, pak základní i zředěný zisk na akcii;
|
|
c)
|
částku opravy na počátku nejzazšího vykazovaného minulého období a
|
d)
|
je-li retrospektivní přepočet u určitého období nebo u období před vykazovaným obdobím neproveditelný, okolnosti, které vedly k existenci daného stavu a popis, jak a odkdy byla chyba opravena.
|
Účetní závěrka následných období nemusí opakovaně obsahovat uvedená zveřejnění.
|
NEPROVEDITELNOST RETROSPEKTIVNÍ APLIKACE A RETROSPEKTIVNÍHO PŘEPOČTU
|
50
|
Za určitých okolností je neproveditelné upravit srovnávací informace za jedno nebo několik minulých období za účelem dosažení srovnatelnosti s běžným obdobím. Údaje například nemusely být v minulém období nebo obdobích shromažďovány způsobem, který umožňuje retrospektivní aplikaci nového účetního pravidla (včetně prospektivní aplikace na minulá období podle odstavců 51–53) nebo přepočet oprav v případě chyb minulých období, a proto může být neproveditelné provést rekonstrukci daných informací.
|
|
51
|
Často je třeba zpracovat odhady aplikace účetních pravidel na prvky účetní závěrky uznané nebo zveřejněné v souvislosti s transakcemi, jinými událostmi nebo podmínkami. Odhad je neodmyslitelně subjektivní a odhady mohou být zpracovány po skončení účetního období. Stanovování odhadů je potenciálně obtížnější, jestliže se provádí retrospektivní aplikace účetního pravidla nebo zpracování přepočtu při opravě chyb minulých období, protože uplynula dlouhá doba od příslušné transakce, jiné události nebo podmínky. Cíl odhadů vztahujících se k minulým obdobím však zůstává stejný jako u odhadů prováděných u běžného období. Odhad by měl odrážet okolnosti, které existovaly v době, kdy nastala předmětná transakce, jiná událost nebo podmínka.
|
|
52
|
Retrospektivní aplikace nového účetního pravidla nebo oprava chyb minulých období proto vyžaduje rozlišovat informace, které
a)
|
poskytují důkaz o okolnostech, které existovaly k datu (datům) transakce, jiné události nebo podmínky, a
|
b)
|
měly být k dispozici v době, kdy byla účetní závěrka za zmíněné období schvalována k vydání,
|
od dalších informací. U některých typů odhadů (například stanovení reálné hodnoty, které používá podstatné nepozorovatelné vstupy), je neproveditelné rozlišit tyto typy informací. Pokud by retrospektivní aplikace nebo retrospektivní přepočet vyžadoval podstatný odhad, u kterého je nemožné rozlišit uvedené dva typy informací, je neproveditelné použít nové účetní pravidlo nebo opravu chyb minulých období retrospektivně.
|
|
53
|
Zpětný pohled se nepoužívá při použití nového účetního pravidla nebo při opravě částek z minulých období v případě předpokladů o tom, jaké záměry mělo vedení v minulém období nebo v odhadu uznaných, oceňovaných nebo zveřejňovaných částek v minulém období. Jestliže účetní jednotka například opraví chybu minulých období ve výpočtu svých závazků vztahujících se k akumulovaným nemocenským dávkám zaměstnanců v souladu s IAS 19 Zaměstnanecké požitky, nebere v úvahu informace o období neobvykle silné epidemie chřipky v následujícím období, které se dozvěděla po schválení účetní závěrky za minulé období ke zveřejnění. Skutečnost, že při změnách srovnávacích informací vykazovaných za minulé období bývají často třeba podstatné odhady, nebrání spolehlivým úpravám nebo opravám srovnávacích informací.
|
DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
|
54
|
Účetní jednotka je povinna aplikovat tento standard na účetní období počínající 1. ledna 2005 nebo později. Dřívější použití je podporováno. Pokud účetní jednotka použije tento standard v obdobích předcházejících 1. lednu 2005, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
54C
|
IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou, vydaný v květnu 2011, změnil odstavec 52. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile aplikuje IFRS 13.
|
|
54E
|
IFRS 9 Finanční nástroje vydaný v červenci 2014 změnil odstavec 53 a zrušil odstavce 54A, 54B a 54D. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 9.
|
|
54F
|
Dokumentem Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS vydaným v roce 2018 byly změněny odstavec 6 a odst. 11 písm. b). Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno, pokud účetní jednotka zároveň použije veškeré ostatní změny provedené dokumentem Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS. Účetní jednotka použije změny odstavce 6 a odst. 11 písm. b) retrospektivně v souladu s tímto standardem. Pokud však účetní jednotka zjistí, že by retrospektivní použití bylo neproveditelné nebo by vyžadovalo nepřiměřené náklady či úsilí, použije změny odstavce 6 a odst. 11 písm. b) odkazem na odstavce 23–28 tohoto standardu. Pokud by retrospektivní použití kterékoli změny z dokumentu Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS vyžadovalo nepřiměřené náklady či úsilí, musí účetní jednotka při použití odstavců 23–28 tohoto standardu vykládat každý odkaz (s výjimkou poslední věty odstavce 27) na „neproveditelné“ jako „vyžaduje nepřiměřené náklady či úsilí“ a každý odkaz na „proveditelné“ jako „možné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí“.
|
|
54G
|
Nepoužije-li účetní jednotka IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci, musí při použití odst. 11 písm. b) na účetní zůstatky při cenové regulaci i nadále odkazovat na definice, kritéria pro uznání a koncepce oceňování aktiv v Koncepčním rámci pro sestavování a předkládání účetní závěrky (5) namísto definic, kritérií a koncepcí uvedených v koncepčním rámci a jejich použitelnost zohlednit. Účetním zůstatkem při cenové regulaci se rozumí zůstatek jakéhokoli účtu nákladů (nebo výnosů), který není uznán jako aktivum nebo závazek v souladu s jinými platnými standardy IFRS, ale je zahrnut nebo se očekává, že bude zahrnut, regulátorem cen při stanovení sazby nebo sazeb, které mohou být účtovány zákazníkům. Regulátorem cen je schválený orgán, který je právními předpisy zmocněn stanovit sazbu nebo rozpětí sazeb, které účetní jednotku zavazují. Regulátorem cen může být třetí strana nebo spřízněná strana účetní jednotky, včetně vlastního řídícího orgánu účetní jednotky, pokud je tento subjekt podle právních předpisů povinen stanovovat sazby jednak v zájmu zákazníků a jednak s cílem zajistit celkovou finanční životaschopnost účetní jednotky.
|
|
54H
|
Dokumentem Definice pojmu „významný“
(Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byly změněny odstavec 7 standardu IAS 1 a odstavec 5 standardu IAS 8 a zrušen odstavec 6 standardu IAS 8. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
54I
|
Dokumentem Definice účetních odhadů vydaným v únoru 2021 byly změněny odstavce 5, 32, 34, 38 a 48 a vloženy nové odstavce 32A, 32B a 34A. Účetní jednotka použije tyto změny pro účetní období začínající 1. ledna 2023 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Účetní jednotka použije tyto změny na změny v účetních odhadech a změny v účetních pravidlech, k nimž dojde na začátku nebo po začátku prvního účetního období, ve kterém změny tohoto standardu použije.
|
ZRUŠENÍ PLATNOSTI JINÝCH DOKUMENTŮ
|
55
|
Tento standard nahrazuje IAS 8 Čistý zisk nebo ztráta za období, zásadní chyby a změny v účetních pravidlech revidovaný v roce 1993.
|
|
56
|
Tento standard nahrazuje tyto dokumenty:
a)
|
SIC-2 Konzistence – aktivace výpůjčních nákladů a
|
b)
|
SIC-18 Konzistence – alternativní metody.
|
|
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 10
Události po skončení účetního období
CÍL
|
1
|
Cílem tohoto standardu je stanovit:
a)
|
kdy musí účetní jednotka upravit účetní závěrku s ohledem na události po skončení účetního období;
|
b)
|
zveřejnění, která musí účetní jednotka podat o datu, ke kterému byla účetní závěrka schválena ke zveřejnění a o událostech po skončení účetního období.
|
Standard rovněž požaduje, aby účetní jednotka nesestavovala účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku v případech, kdy je z události po skončení účetního období zřejmé, že uplatnění předpokladu trvání podniku není vhodné.
|
ROZSAH PŮSOBNOSTI
|
2
|
Tento standard se používá jako podklad pro vykazování a zveřejňování událostí po skončení účetního období.
|
DEFINICE
|
3
|
V tomto standardu se následující pojmy používají v tomto významu:
|
Události po skončení účetního období jsou jak příznivé, tak i nepříznivé události, k nimž dojde v období mezi koncem účetního období a datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění. Je možno identifikovat dva typy takových událostí:
a)
|
události prokazující okolnosti, které existovaly již ke konci účetního období (události po skončení účetního období upravující účetní závěrku), a
|
b)
|
události naznačující okolnosti, které vznikly nově až po skončení účetního období (události po skončení účetního období neupravující účetní závěrku).
|
|
|
|
4
|
Proces potřebný ke schválení účetní závěrky ke zveřejnění se bude lišit podle struktury managementu, podle zákonných požadavků a postupů vedoucích k přípravě a dokončení účetní závěrky.
|
|
5
|
V některých případech se vyžaduje, aby účetní jednotka předložila svou účetní závěrku ke schválení akcionářům až po datu, kdy byla závěrka vydána. V takových případech se považuje za datum schválení účetní závěrky datum zveřejnění, a nikoliv datum, kdy účetní závěrku schválili akcionáři.
Příklad
Management účetní jednotky ukončil 28. února 20X2 práci na návrhu účetní závěrky k 31. prosinci 20X1. Dne 18. března 20X2 tuto závěrku projednalo a schválilo představenstvo. Dne 19. března 20X2 účetní jednotka zveřejnila svůj zisk a ostatní vybrané údaje z účetní závěrky. 1. dubna 20X2 byla účetní závěrka dána k dispozici akcionářům a třetím stranám. Dne 15. května 20X2 schválila účetní závěrku valná hromada akcionářů a 17. května 20X2 byla schválená účetní závěrka předána subjektům předepsanými platnými právními předpisy.
Datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění je 18. březen 20X2 (datum schválení představenstvem).
|
|
6
|
V některých případech se vyžaduje, aby management účetní jednotky předložil účetní závěrku ke schválení dozorčí radě (sestavené výhradně ze členů, kteří nedisponují výkonnými pravomocemi). V těchto případech se považuje za datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění datum, kdy management schválil její předání dozorčí radě.
Příklad
Dne 18. března 20X2 schválil management účetní závěrku k předání dozorčí radě. Dozorčí rada je sestavena výhradně ze členů, kteří nedisponují výkonnými pravomocemi, ale může obsahovat zástupce zaměstnanců nebo reprezentantů jiných externích zájmů. Tato dozorčí rada schválila účetní závěrku 26. března 20X2. 1. dubna 20X2 byla účetní závěrka dána k dispozici akcionářům a třetím stranám. Dne 15. května 20X2 schválila účetní závěrku valná hromada akcionářů a 17. května 20X2 byla schválená účetní závěrka předána subjektům předepsanými platnými právními předpisy.
Datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění je 18. březen 20X2 (datum schválení managementem k předání dozorčí radě).
|
|
7
|
Události po skončení účetního období zahrnují všechny události, ke kterým došlo do data schválení účetní závěrky ke zveřejnění, a to i v případě, že již předtím byl veřejně oznámen předběžný zisk nebo jiné vybrané údaje.
|
UZNÁVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ
Události po skončení účetního období upravující účetní závěrku
|
8
|
Účetní jednotka upravuje částky uznané v účetní závěrce za účelem zohlednění událostí po skončení účetního období upravujících účetní závěrku.
|
|
9
|
V následujících bodech jsou uvedeny příklady takových událostí po skončení účetního období upravujících účetní závěrku, u nichž se požaduje, aby účetní jednotka provedla úpravu částek uznaných v účetní závěrce nebo uznala položky, které předtím nebyly uznány:
a)
|
rozhodnutí v případě soudního sporu vydané po skončení účetního období, které potvrzuje, že účetní jednotka měla ke konci účetního období současný závazek. Účetní jednotka upraví všechny dříve uznané rezervy souvisící s daným soudním sporem v souladu se standardem IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva nebo uzná novou rezervu. Účetní jednotka již nebude zveřejňovat podmíněný závazek, protože rozhodnutí soudu představuje další důkaz zvažovaný v souladu s odstavcem 16 standardu IAS 37;
|
b)
|
získání informace po skončení účetního období svědčící o tom, že ke konci účetního období došlo ke znehodnocení některého z aktiv nebo že původně uznaná částka tohoto znehodnocení vyžaduje úpravu. Například:
i)
|
úpadek zákazníka, ke kterému došlo po skončení účetního období, obvykle potvrzuje, že zákazník byl ke konci účetního období úvěrově znehodnocen, a
|
ii)
|
prodej zásob po skončení účetního období může podat průkaznou informaci o jejich čisté realizovatelné hodnotě ke konci účetního období;
|
|
c)
|
po skončení účetního období byly zjištěny pořizovací náklady aktiv nebo výsledek z prodeje aktiv, jejichž nákup, resp. prodej se uskutečnil před koncem účetního období;
|
d)
|
po skončení účetního období byla stanovena částka podílů na zisku nebo odměn v případě, že účetní jednotka měla ke konci účetního období právní nebo mimosmluvní závazek provést takovou platbu jako výsledek událostí před koncem účetního období (viz IAS 19 Zaměstnanecké požitky);
|
e)
|
odhalení zpronevěr nebo chyb, které ukazují, že účetní závěrka není správná.
|
|
Události po skončení účetního období neupravující účetní závěrku
|
10
|
Účetní jednotka neupravuje částky uznané v účetní závěrce za účelem zohlednění událostí po skončení účetního období neupravujících účetní závěrku.
|
|
11
|
Příkladem události po skončení účetního období neupravující účetní závěrku jsou poklesy reálné hodnoty investic, ke kterým dojde v době mezi koncem účetního období a datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění. Takový pokles reálné hodnoty se obyčejně nevztahuje k podmínkám vykázání investic ke konci účetního období, ale odráží okolnosti, které nastaly až následně. Z tohoto důvodu účetní jednotka neupravuje částky investic uznané v její účetní závěrce. Obdobně účetní jednotka neupravuje částky investic vykázaných ke konci účetního období přesto, že poskytuje ke zveřejnění dodatečné informace v souladu s odstavcem 21.
|
Dividendy
|
12
|
Jestliže účetní jednotka ohlásí dividendy držitelům kapitálových nástrojů (jak jsou definovány v IAS 32 Finanční nástroje: vykazování) po skončení účetního období, účetní jednotka neuzná tyto dividendy jako závazek ke konci účetního období.
|
|
13
|
Pokud jsou dividendy deklarovány po vykazovaném období, ale před datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění, nejsou tyto dividendy na konci vykazovaného období uznány jako závazek, protože k tomuto datu neexistuje žádná povinnost. Takovéto dividendy jsou zveřejněny v komentáři v souladu s IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky.
|
PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
|
14
|
Účetní jednotka nesestavuje účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku v případech, kdy vedení účetní jednotky po skončení účetního období samo rozhodlo o záměru likvidovat účetní jednotku nebo ukončit její činnost, popřípadě nemá jinou reálnou alternativu než tak učinit.
|
|
15
|
Zhoršení provozních výsledků a finanční pozice účetní jednotky po skončení účetního období mohou vést k úvaze, zda je předpoklad trvání podniku nadále vhodný. Pokud předpoklad trvání podniku není nadále vhodný, je dopad této skutečnosti tak rozsáhlý, že tento standard požaduje zcela zásadní změnu základních východisek účetnictví a nejen úpravu částek uznaných v rámci původní báze účetnictví.
|
|
16
|
IAS 1 požaduje zveřejnění v následujících případech:
a)
|
účetní závěrka není sestavena na základě předpokladu trvání podniku, nebo
|
b)
|
vedení účetní jednotky si je vědomo významných nejistot týkajících se událostí nebo podmínek, které mohou vést k podstatným pochybnostem o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti. Tyto skutečnosti nebo podmínky, jež vyžadují zveřejnění, mohou vzniknout až po skončení účetního období.
|
|
ZVEŘEJNĚNÍ
Datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění
|
17
|
Účetní jednotka zveřejní datum, kdy byla účetní závěrka schválena ke zveřejnění, a kdo toto schválení provedl. Pokud mají vlastníci účetní jednotky nebo jiné subjekty právo účetní závěrku po tomto jejím schválení změnit, musí být tato skutečnost rovněž zveřejněna.
|
|
18
|
Pro externí uživatele účetní závěrky je důležité vědět, kdy byla účetní závěrka schválena ke zveřejnění, protože události po tomto datu již účetní závěrka nezohledňuje.
|
Aktualizace zveřejnění podmínek ke konci účetního období
|
19
|
Pokud účetní jednotka získá po skončení účetního období nové informace o podmínkách, které již existovaly ke konci účetního období, aktualizuje zveřejněné informace vztahující se k těmto podmínkám tak, aby byly vykázány ve světle těchto nových informací.
|
|
20
|
V některých případech musí účetní jednotka aktualizovat údaje zveřejňované v účetní závěrce tak, aby odrážely informace získané po skončení účetního období, a to i v případě, že tyto informace nemají vliv na částky uznané v účetní závěrce. Jedním z příkladů nutnosti aktualizace zveřejnění je případ, kdy jsou po datu účetní závěrky získány průkazné informace o podmíněném závazku, který existoval již ke konci účetního období. Kromě rozhodnutí o tom, zda má být uznána nebo změněna rezerva v souladu s IAS 37, musí účetní jednotka aktualizovat informace zveřejňované o svých podmíněných závazcích ve světle těchto nových důkazů.
|
Události po skončení účetního období neupravující účetní závěrku
|
21
|
Pokud jsou události po skončení účetního období neupravující účetní závěrku významné, mohlo by se důvodně očekávat, že jejich nezveřejnění ovlivní rozhodnutí, která činí primární uživatelé obecné účetní závěrky na základě této účetní závěrky, jež poskytuje finanční informace o konkrétní vykazující účetní jednotce. Proto musí účetní jednotka zveřejnit pro všechny významné kategorie událostí po skončení účetního období neupravujících účetní závěrku následující údaje:
b)
|
odhad finančního dopadu události nebo prohlášení o tom, že takový odhad není možno provést.
|
|
|
22
|
Následují příklady událostí po skončení účetního období neupravujících účetní závěrku, které je obecně třeba zveřejnit:
a)
|
důležitá podniková kombinace po skončení účetního období (IFRS 3 Podnikové kombinace vyžaduje v takových případech specifická zveřejnění) nebo vyřazení hlavní dceřiné společnosti;
|
b)
|
oznámení plánu ukončit činnost;
|
c)
|
důležité nákupy aktiv, klasifikace aktiv coby držených za účelem prodeje podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená za účelem prodeje a ukončené činnosti, ostatní prodeje aktiv nebo vyvlastnění důležitých aktiv vládou;
|
d)
|
zničení důležitého provozního zařízení požárem po skončení účetního období;
|
e)
|
oznámení nebo zahájení realizace důležité restrukturalizace (viz IAS 37);
|
f)
|
důležité operace s kmenovými i potenciálními kmenovými akciemi, ke kterým došlo po skončení účetního období (IAS 33 Zisk na akcii vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila popis takových operací s výjimkou případů, kdy tyto operace zahrnují kapitalizaci nebo vydání bonusů, štěpení akcií nebo opak štěpení akcií, u kterých se podle standardu IAS 33 vyžaduje provedení úprav);
|
g)
|
abnormálně velké změny v cenách aktiv nebo měnových kurzů, ke kterým došlo po skončení účetního období;
|
h)
|
změny v daňových sazbách a daňových zákonech, které vešly v platnost nebo byly oznámeny po skončení účetního období a mají podstatný vliv na splatnou daň nebo odložený daňový závazek či pohledávku (viz IAS 12 Daně ze zisku);
|
i)
|
vznik podstatného závazku nebo podmíněného závazku, jako je například vydání podstatných záruk, a
|
j)
|
zahájení důležitého sporu vzniklého pouze na základě událostí, ke kterým došlo až po skončení účetního období.
|
|
DATUM ÚČINNOSTI
|
23
|
Účetní jednotka použije tento standard na účetní závěrky za roční období počínající 1. ledna 2005 nebo později. Dřívější použití je podporováno. Pokud účetní jednotka použije tento standard v obdobích předcházejících 1. lednu 2005, tuto skutečnost zveřejní.
|
|
23A
|
IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou, vydaný v květnu 2011, změnil odstavec 11. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile aplikuje IFRS 13.
|
|
23B
|
IFRS 9 Finanční nástroje vydaný v červenci 2014 změnil odstavec 9. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 9.
|
|
23C
|
Dokumentem Definice pojmu „významný“
(Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byl změněn odstavec 21. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije tyto změny, pokud použije změny definice pojmu „významný“ v odstavci 7 standardu IAS 1 a v odstavcích 5 a 6 standardu IAS 8.
|
ZRUŠENÍ IAS 10 (REVIDOVANÉHO V ROCE 1999)
|
24
|
Tento standard nahrazuje dosavadní standard IAS 10 Události po skončení účetního období (revidovaný v roce 1999).
|
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 12
Daně ze zisku
CÍL
Cílem tohoto standardu je stanovit přístup k účetnímu řešení daní ze zisku. Zásadní otázkou v oblasti účtování daní ze zisku je, jak zúčtovat běžné a budoucí daňové důsledky:
a)
|
budoucí úhrady (vyrovnání) účetních hodnot aktiv (závazků), které jsou uznány ve výkazu o finanční pozici účetní jednotky, a
|
b)
|
transakcí a ostatních událostí běžného období, které jsou uznány v účetní závěrce účetní jednotky.
|
Při uznání aktiva nebo závazku je zřejmé, že vykazující účetní jednotka očekává dodatečnou úhradu nebo vyrovnání účetní hodnoty aktiva nebo závazku. Jestliže je pravděpodobné, že úhrada nebo vyrovnání účetní hodnoty způsobí větší (menší) budoucí platby daně, než by byly, kdyby tato úhrada nebo vyrovnání neměly žádný daňový dopad, tento standard požaduje, aby účetní jednotka uznala odložený daňový závazek (odloženou daňovou pohledávku) s určitými omezenými výjimkami.
Tento standard požaduje, aby účetní jednotka zaúčtovala daňové důsledky transakcí a ostatních událostí stejným způsobem, jakým jsou zaúčtovány tyto transakce a ostatní události samotné. U transakcí a jiných událostí uznaných do hospodářského výsledku jsou tedy související daňové dopady rovněž uznány do hospodářského výsledku. U transakcí a jiných událostí uznaných mimo hospodářský výsledek (buď v ostatním úplném výsledku, nebo přímo ve vlastním kapitálu) jsou související daňové dopady uznány mimo hospodářský výsledek (buď v ostatním úplném výsledku, nebo přímo ve vlastním kapitálu). Stejně tak uznání odložených daňových pohledávek a závazků v podnikové kombinaci ovlivňuje částku goodwillu vznikající při této podnikové kombinaci nebo částku uznaného přínosu z výhodné koupě.
Tento standard se také zabývá uznáním odložených daňových pohledávek, které vznikají z nevyužitých daňových ztrát nebo nevyužitých daňových odpočtů, vykázáním daní ze zisku v účetní závěrce a zveřejněním informací týkajících se daní ze zisku.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
|
1
|
Tento standard se aplikuje v účetnictví pro daně ze zisku.
|
|
2
|
Pro účely tohoto standardu daně ze zisku zahrnují veškeré daně placené doma i v zahraničí, které jsou počítané ze zdanitelných zisků. Daně ze zisku zahrnují i takové daně, jako jsou srážkové daně placené dceřiným podnikem, přidruženým podnikem nebo ze společného ujednání při rozdělování vykazujícímu podniku.
|
|
4
|
Tento standard se nezabývá metodami účtování státních dotací (viz IAS 20 Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory) nebo investičních daňových odpočtů. Tento standard však pojednává o účtování přechodných rozdílů, které mohou vzniknout z těchto dotací nebo investičních daňových odpočtů.
|
DEFINICE
|
5
|
V tomto standardu se následující pojmy používají v tomto významu:
|
Účetní zisk je hospodářský výsledek za období před odečtením daňového nákladu.
|
|
Zdanitelný zisk (daňová ztráta) je zisk (ztráta) za období, vypočtený podle pravidel stanovených daňovými úřady, z něhož se počítají daně ze zisku splatné (nárokovatelné).
|
|
Daňový náklad (daňový výnos) je souhrnná částka zahrnutá ve vypočteném hospodářském výsledku za období z titulu splatné a odložené daně.
|
|
Splatná daň je částka daní ze zisku splatných (nárokovatelných) z titulu zdanitelného zisku (daňové ztráty) za období.
|
|
Odložené daňové závazky jsou částky daně ze zisku splatné v budoucích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.
|
|
Odložené daňové pohledávky jsou částky daně ze zisku nárokovatelné v příštích obdobích z titulu:
a)
|
odčitatelných přechodných rozdílů;
|
b)
|
převedených nevyužitých daňových ztrát a
|
c)
|
převedených nevyužitých daňových odpočtů.
|
|
|
Přechodné rozdíly jsou rozdíly mezi účetní hodnotou aktiva nebo závazku ve výkazu o finanční pozici a jejich daňovou základnou. Přechodné rozdíly mohou být buď:
a)
|
zdanitelné přechodné rozdíly, které jsou přechodnými rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva nebo závazku uhrazena nebo vypořádána, nebo
|
b)
|
odčitatelné přechodné rozdíly, které jsou přechodnými rozdíly, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva nebo závazku uhrazena nebo vypořádána.
|
|
Daňová základna aktiva nebo závazku je částka přisuzovaná tomuto aktivu nebo závazku pro daňové účely.
|
|
6
|
Daňový náklad (daňový výnos) zahrnuje splatný daňový náklad (splatný daňový výnos) a odložený daňový náklad (odložený daňový výnos).
|
Daňová základna
|
7
|
Daňová základna aktiva je částka, která bude odčitatelná pro daňové účely proti jakémukoliv zdanitelnému ekonomickému užitku, který účetní jednotka získá, když ekonomický užitek uhradí účetní hodnotu aktiva. Pokud tyto ekonomické užitky nebudou zdanitelné, daňová základna aktiva se rovná jeho účetní hodnotě.
Příklady
1.
|
Pořizovací náklady stroje jsou 100. Odpisy pro daňové účely ve výši 30 již byly odečteny v běžném a v minulých obdobích a zůstatková hodnota bude odčitatelná v budoucích obdobích, buď jako odpis, nebo prostřednictvím odpočtu při vyřazení. Výnosy, které používáním stroje vznikají, jsou zdanitelné, veškerý zisk z vyřazení stroje je zdanitelný a každá ztráta z vyřazení bude odčitatelná pro daňové účely. Daňová základna stroje je 70.
|
2.
|
Pohledávka z úroků má účetní hodnotu 100. Výnosy, které se váží k těmto úrokům, budou zdaněny na bázi peněžních toků. Daňová základna pohledávky z úroků je nula.
|
3.
|
Pohledávky z obchodního styku mají účetní hodnotu 100. Odpovídající výnosy již byly zahrnuty do zdanitelného zisku (daňové ztráty). Daňová základna pohledávek z obchodního styku je 100.
|
4.
|
Pohledávka z přiznaných dividend od dceřiného podniku má účetní hodnotu 100. Dividendy nejsou zdanitelné. V podstatě celá účetní hodnota aktiva je odčitatelná proti ekonomickým užitkům. V důsledku toho daňová základna pohledávky z přiznaných dividend je 100 (1).
|
5.
|
Pohledávka z půjčky má účetní hodnotu 100. Splacení půjčky nebude mít daňový dopad. Daňová základna půjčky je 100.
|
|
|
8
|
Daňovou základnou závazku je jeho účetní hodnota snížená o položky, které budou odčitatelné pro daňové účely, pokud jde o tento závazek, v budoucích obdobích. V případě výnosu příštích období daňová základna výsledného závazku je jeho účetní hodnota snížená o jakoukoliv částku výnosů, která nebude zdanitelná v budoucích obdobích.
Příklady
1.
|
Krátkodobé závazky zahrnují výdaje příštích období v účetní hodnotě 100. Náklad, který se váže k této položce, bude odčitatelný pro daňové účely na bázi peněžních toků. Daňová základna výdajů příštích období je nula.
|
2.
|
Krátkodobé závazky zahrnují výnosy příštích období z úroků v účetní hodnotě 100. Odpovídající výnos z úroků byl zdaněn na bázi peněžních toků. Daňová základna výnosů příštích období z úroků je nula.
|
3.
|
Krátkodobé závazky zahrnují výdaje příštích období v účetní hodnotě 100. Odpovídající náklad byl již odečten pro daňové účely. Daňová základna výdajů příštích období je 100.
|
4.
|
Krátkodobé závazky zahrnují rezervu na pokuty a penále v účetní hodnotě 100. Pokuty a penále nejsou odčitatelné pro daňové účely. Daňová základna rezervy na pokuty a penále je 100 (2).
|
5.
|
Závazek z půjčky má účetní hodnotu 100. Splacení půjčky nebude mít daňový dopad. Daňová základna půjčky je 100.
|
|
|
9
|
Některé položky mají svoji daňovou základnu, ale nejsou uznány jako aktiva nebo závazky ve výkazu o finanční pozici. Například náklady na výzkum jsou uznány v nákladech a jsou součástí účetního zisku v tom období, ve kterém vznikly, ale asi nebude dovoleno je uznat jako odčitatelnou položku při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) dříve než v následujícím období. Rozdíl mezi daňovou základnou nákladů na výzkum, tj. částkou, která bude daňovými úřady uznatelná jako odpočet v budoucích obdobích, a jejich nulovou účetní hodnotou tvoří odčitatelný přechodný rozdíl, jehož výsledkem je odložená daňová pohledávka.
|
|
10
|
V případech, kdy daňová základna aktiva nebo závazku není úplně zřejmá, je vhodné zvážit základní zásadu, na které je tento standard založen: účetní jednotka až na určité omezené výjimky uzná odložený daňový závazek (pohledávku) vždy, když by úhrada nebo vypořádání účetní hodnoty aktiva nebo závazku způsobily budoucí platbu daně vyšší (nižší), než by byla, kdyby realizace získání nebo vypořádání neměly žádné daňové dopady. Příklad C za odstavcem 51A ilustruje okolnosti, za nichž by mohlo být užitečné použít tuto základní zásadu, například když daňová základna aktiva či závazku závisí na očekávaném způsobu úhrady nebo vypořádání.
|
|
11
|
V konsolidované účetní závěrce jsou přechodné rozdíly určeny porovnáním účetních hodnot aktiv a závazků v konsolidované účetní závěrce s odpovídající daňovou základnou. Daňová základna je určena podle konsolidovaného daňového přiznání v těch jurisdikcích, ve kterých je konsolidované daňové přiznání možné podat. V jiných jurisdikcích je daňová základna určena podle daňových přiznání jednotlivých podniků ve skupině.
|
UZNÁNÍ SPLATNÝCH DAŇOVÝCH ZÁVAZKŮ A SPLATNÝCH DAŇOVÝCH POHLEDÁVEK
|
12
|
Splatná daň za běžné a minulé období se v nesplaceném rozsahu uznává jako závazek. Pokud částka, která již byla zaplacena v běžném a minulém období, převyšuje částku vztahující se k těmto obdobím, tento rozdíl se uznává jako aktivum.
|
|
13
|
Prospěch vyplývající z daňové ztráty, která může být zpětně použita k úhradě splatné daně předchozího období, se uznává jako aktivum.
|
|
14
|
Pokud je daňová ztráta použita k úhradě splatné daně předchozího období, účetní jednotka uznává prospěch jako aktivum v období, ve kterém daňová ztráta vznikla, protože je pravděpodobné, že účetní jednotka bude mít tento prospěch a že je spolehlivě měřitelný.
|
UZNÁNÍ ODLOŽENÝCH DAŇOVÝCH ZÁVAZKŮ A ODLOŽENÝCH DAŇOVÝCH POHLEDÁVEK
ZDANITELNÉ PŘECHODNÉ ROZDÍLY
|
15
|
Odložený daňový závazek se uznává u všech zdanitelných přechodných rozdílů, s výjimkou rozsahu, v jakém vzniká odložený daňový závazek z:
a)
|
prvotního uznání goodwillu nebo
|
b)
|
prvotního uznání aktiv nebo závazků v transakci, která:
i)
|
není podnikovou kombinací;
|
ii)
|
v době transakce neovlivní ani účetní zisk, ani zdanitelný zisk (daňovou ztrátu) a
|
iii)
|
v době transakce nevyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly.
|
Avšak u zdanitelných přechodných rozdílů spojených s investicemi do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a podílů ve společném ujednání se odložený daňový závazek uznává v souladu s odstavcem 39.
|
|
|
16
|
Pro uznání aktiva je typické, že jeho účetní hodnota bude uhrazena ve formě ekonomického prospěchu, který účetní jednotka bude mít v budoucích obdobích. Pokud účetní hodnota aktiva převýší jeho daňovou základnu, částka zdanitelného ekonomického prospěchu převýší částku, která bude povolena jako odpočet pro daňové účely. Tento rozdíl je zdanitelným přechodným rozdílem a povinnost platit výsledné daně ze zisku v budoucích obdobích je odložený daňový závazek. Jakmile účetní jednotka uhradí účetní hodnotu aktiva, zdanitelný přechodný rozdíl bude vrácen a účetní jednotka bude mít zdanitelný zisk. Ekonomický prospěch tak bude pravděpodobně z účetní jednotky odčerpán ve formě placené daně. Proto tento standard požaduje uznání všech odložených daňový závazků, s výjimkou určitých okolností popsaných v odstavcích 15 a 39.
Příklad
Aktivum s pořizovacími náklady 150 má účetní hodnotu 100. Oprávky pro daňové účely jsou 90 a daňová sazba 25 %.
Daňová základna aktiva je 60 (pořizovací náklady aktiva 150 minus daňové oprávky 90). K pokrytí účetní hodnoty 100 musí účetní jednotka dosáhnout zdanitelného zisku ve výši 100, ale bude moci odečíst pouze daňové odpisy ve výši 60. Následně účetní jednotka bude platit daň ze zisku 10 (tj. 25 % ze 40), pokud uhradí účetní hodnotu aktiva. Rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva 100 a daňovou základnou 60 je zdanitelný přechodný rozdíl 40. Proto účetní jednotka uzná odložený daňový závazek ve výši 10 (25 % ze 40) představující daň ze zisku, kterou účetní jednotka zaplatí, když uhradí účetní hodnotu aktiva.
|
|
17
|
Některé přechodné rozdíly vznikají, když jsou výnosy nebo náklady zahrnuty do účetního zisku v jednom období, ale do zdanitelného zisku jsou zahrnuty v jiném období. Takové přechodné rozdíly jsou často označeny jako časové rozdíly. Následují příklady přechodných rozdílů tohoto typu, které jsou zdanitelnými přechodnými rozdíly, a které proto vyúsťují v odložené daňové závazky:
a)
|
úrokový výnos je zahrnut do účetního zisku časově rozlišený, ale v některých jurisdikcích může být zahrnut do zdanitelného zisku při inkasu peněz. Daňová základna jakýchkoliv pohledávek uznaných ve výkazu o finanční pozici s ohledem na tyto výnosy je nula, protože výnosy neovlivňují zdanitelný zisk, dokud nedojde k inkasu peněz;
|
b)
|
odpisy používané pro určení částky zdanitelného zisku (daňové ztráty) se mohou lišit od odpisů ovlivňujících účetní zisk. Přechodný rozdíl je rozdílem mezi účetní hodnotou aktiva a jeho daňovou základnou, která je rozdílem mezi pořizovacími náklady aktiva sníženými o všechny odpočty povolené příslušnými daňovými předpisy při určování zdanitelného zisku v běžném a minulých obdobích. Zdanitelný přechodný rozdíl vzniká a vyúsťuje v odložený daňový závazek, když jsou daňové odpisy zrychlené oproti účetním odpisům (pokud je daňový odpis pomalejší než účetní, vzniká odčitatelný přechodný rozdíl a vyúsťuje v odloženou daňovou pohledávku);
|
c)
|
náklady na vývoj mohou být aktivovány a amortizovány do účetního zisku v budoucích obdobích, ale odpočteny pro určení částky zdanitelného zisku v období, ve kterém vznikly. Tyto náklady na vývoj mají daňovou základnu nulovou, protože již byly odečteny od zdanitelného zisku. Přechodný rozdíl je rozdíl mezi účetní hodnotou nákladů na vývoj a jejich nulovou daňovou základnou.
|
|
|
18
|
Přechodné rozdíly také vznikají, když:
a)
|
identifikovatelná nabytá aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci jsou uznány v jejich reálné hodnotě v souladu s IFRS 3 Podnikové kombinace, ale není provedena odpovídající úprava pro daňové účely (viz odstavec 19);
|
b)
|
aktiva jsou přeceněna a neprovádí se odpovídající úprava pro daňové účely (viz odstavec 20);
|
c)
|
goodwill vzniká při podnikové kombinaci (viz odstavec 21);
|
d)
|
daňová základna aktiva nebo závazku se při prvotním uznání liší od výchozí účetní hodnoty, například má-li podnik prospěch z nedaňových vládních dotací vztahujících se k aktivům (viz odstavce 22 a 33), nebo
|
e)
|
účetní hodnota investic do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniku nebo podíly ve společném ujednání se liší od daňové základny investice nebo podílu (viz odstavce 38–45).
|
|
Podnikové kombinace
|
19
|
Až na omezené výjimky, identifikovatelná nabytá aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci jsou uznány k datu akvizice v jejich reálných hodnotách. Přechodné rozdíly vznikají, když daňové základny identifikovatelných získaných aktiv a převzatých závazků nejsou ovlivněny podnikovou kombinací nebo jsou ovlivněny odlišně. Například když účetní hodnota aktiva je zvýšena na reálnou hodnotu, ale daňová základna aktiva zůstává v pořizovacích nákladech jako u původního vlastníka, pak vznikají zdanitelné přechodné rozdíly, které vyústí v odložený daňový závazek. Výsledný odložený daňový závazek ovlivňuje goodwill (viz odstavec 66).
|
Aktiva vykázaná v reálné hodnotě
|
20
|
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví připouštějí nebo požadují, aby určitá aktiva byla vykázána v reálné hodnotě nebo aby byla přeceněna (viz např. IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 38 Nehmotná aktiva, IAS 40 Investiční nemovitý majetek, IFRS 9 Finanční nástroje a IFRS 16 Leasingy). V některých jurisdikcích přecenění nebo jiné přepracování aktiva v reálné hodnotě ovlivňuje zdanitelný zisk (daňovou ztrátu) za běžné období. Výsledkem je, že daňová základna aktiva je upravena a žádné přechodné rozdíly nevznikají. V jiných jurisdikcích přecenění nebo přepracování aktiva neovlivní zdanitelný zisk v období přecenění nebo přepracování, a proto daňová základna aktiva není upravena. Nicméně budoucí úhrada účetní hodnoty způsobí účetní jednotce zdanitelný ekonomický prospěch a částka, která bude odčitatelná pro daňové účely, se bude lišit od částky tohoto ekonomického prospěchu. Rozdíl mezi účetní hodnotou přeceněného aktiva a jeho daňovou základnou je přechodný rozdíl a způsobuje odložený daňový závazek nebo pohledávku. To platí i v případě, jestliže:
a)
|
účetní jednotka nezamýšlí aktivum vyřadit. V těchto případech přeceněná účetní hodnota aktiva bude uhrazena jeho užíváním a toto aktivum přinese zdanitelný výnos, který převýší odpis uznatelný pro daňové účely v budoucích obdobích, nebo
|
b)
|
daň z kapitálových výnosů je odložená, jestliže výnosy z vyřazení aktiva jsou investovány do podobných aktiv. V těchto případech se daň stane nakonec splatnou při prodeji nebo použití podobných aktiv.
|
|
Goodwill
|
21
|
Goodwill, který vzniká při podnikové kombinaci, je oceněn jako přebytek a) nad b) uvedenými níže:
a)
|
souhrn:
i)
|
převedené protihodnoty oceněné v souladu s IFRS 3, který obvykle vyžaduje ocenění reálnou hodnotu stanovenou k datu akvizice;
|
ii)
|
případných nekontrolních podílů v nabývaném podniku uznaných v souladu s IFRS 3 a
|
iii)
|
v případě postupné podnikové kombinace, doposud držené podíly na vlastním kapitálu v nabývaném podniku oceněné reálnou hodnotou stanovenou k datu akvizice;
|
|
b)
|
nabytá identifikovatelná aktiva snížená o převzaté závazky oceněné k datu akvizice v souladu s IFRS 3.
|
Mnohé daňové úřady nedovolují snížení účetní hodnoty goodwillu jako odčitatelného nákladu při určování zdanitelného zisku. Navíc v takovýchto jurisdikcích pořizovací náklady goodwillu často nejsou odčitatelné, když se dceřiný podnik zbaví podnikání, které s ním souvisí. V takovýchto jurisdikcích má goodwill daňovou základnu nulu. Jakýkoliv rozdíl mezi účetní hodnotou goodwillu a jeho nulovou daňovou základnou je zdanitelný přechodný rozdíl. Avšak tento standard nepřipouští uznání vzniklého odloženého daňového závazku, protože goodwill se oceňuje reziduálně a uznání odloženého daňového závazku by zvyšovalo účetní hodnotu goodwillu.
|
|
21A
|
K následným snížením odloženého daňového závazku, který není uznán, neboť vyplývá z prvotního uznání goodwillu, se rovněž přistupuje, jako by vyplývala z prvotního uznání goodwillu, a proto nejsou podle odst. 15 písm. a) uznána. Například pokud účetní jednotka uzná při podnikové kombinaci goodwill ve výši 100 MJ, jehož daňová základna je nula, odst. 15 písm. a) zakazuje účetní jednotce, aby uznala výsledný odložený daňový závazek. Jestliže účetní jednotka následně uzná ztrátu ze znehodnocení tohoto goodwillu ve výši 20 MJ, částka zdanitelného přechodného rozdílu, který se vztahuje ke goodwillu, je snížena ze 100 MJ na 80 MJ s následným snížením hodnoty neuznaného odloženého daňového závazku. K tomuto snížení hodnoty neuznaného odloženého daňového závazku se také přistupuje jako k prvotnímu uznání goodwillu, a proto je uznání snížení podle odst. 15 písm. a) zakázáno.
|
|
21B
|
Avšak odložené daňové závazky zdanitelných přechodných rozdílů, které se vztahují ke goodwillu, jsou uznány v rozsahu, v jakém nevyplývají z prvotního uznání goodwillu. Například pokud účetní jednotka uzná při podnikové kombinaci goodwill ve výši 100 MJ, který je daňově odečitatelný při sazbě daně ze zisku 20 % ročně počítáno od data akvizice, daňová základna goodwillu je 100 MJ při prvotním uznání a 80 MJ na konci roku akvizice. Jestliže účetní hodnota goodwillu na konci roku akvizice zůstane nezměněna ve výši 100 MJ, zdanitelný přechodný rozdíl ve výši 20 MJ vznikne na konci tohoto roku. Protože se tento zdanitelný přechodný rozdíl nevztahuje k prvotnímu uznání goodwillu, vykáže se výsledný odložený daňový závazek.
|
Prvotní uznání aktiva nebo závazku
|
22
|
Přechodný rozdíl může vzniknout při prvotním uznání aktiva nebo závazku, například jestliže část nebo všechny pořizovací náklady aktiva nebudou odečitatelné pro daňové účely. Metoda účtování těchto přechodných rozdílů závisí na povaze transakce, která vedla k prvotnímu uznání aktiva nebo závazku:
a)
|
v podnikové kombinaci účetní jednotka uznává každý odložený daňový závazek nebo pohledávku, a to ovlivňuje částku goodwillu nebo uznaný přínos z výhodné koupě (viz odstavec 19);
|
b)
|
jestliže transakce ovlivní buď účetní zisk, nebo zdanitelný zisk, nebo vyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly, účetní jednotka uznává každý odložený daňový závazek nebo pohledávku a uznává výsledný odložený daňový náklad nebo výnos v hospodářském výsledku (viz odstavec 59);
|
c)
|
jestliže transakce není podnikovou kombinací, neovlivní ani účetní zisk, ani zdanitelný zisk a nevyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly, účetní jednotka by mohla při absenci uvedených výjimek podle odstavců 15 a 24 uznat výsledný odložený daňový závazek nebo pohledávku a upravit účetní hodnotu aktiva nebo závazku o tutéž částku. Tyto úpravy by mohly snížit vypovídací schopnost účetních výkazů. Proto tento standard nedovoluje účetní jednotce, aby uznávala výsledný odložený daňový závazek nebo pohledávku ani při prvotním uznání, ani následně (viz příklad níže). Navíc účetní jednotka neuznává následné změny v neuznaném odloženém daňovém závazku nebo pohledávce během následného odepisování aktiva.
|
Příklad ilustrující odst. 22 písm. c)
Účetní jednotka zamýšlí používat aktivum, jehož pořizovací náklady byly 1 000, má dobu použitelnosti pět let a nulovou zbytkovou hodnotou při vyřazení. Sazba daně je 40 %. Odpisy aktiva nejsou odčitatelné pro daňové účely. Při vyřazení nebude zdanitelný žádný zisk z prodeje aktiva a žádná ztráta z prodeje aktiva nebude odčitatelná.
Když je uhrazena účetní hodnota aktiva, účetní jednotka má zdanitelný výnos 1 000 a zaplatí daň 400. Účetní jednotka neuzná výsledný odložený daňový závazek 400, protože je způsoben prvotním uznáním aktiva.
V následujícím roce je účetní hodnota aktiva 800. Při zdanitelném výnosu 800 účetní jednotka zaplatí daň 320. Účetní jednotka neuzná odložený daňový závazek 320, protože je výsledkem prvotního uznání aktiva.
|
|
22A
|
Transakce, která není podnikovou kombinací, může vést k prvotnímu uznání aktiva a závazku a v době transakce nemusí ovlivnit ani účetní zisk, ani zdanitelný zisk. Například ke dni zahájení leasingu nájemce obvykle uznává závazek z leasingu a tomu odpovídající částku jako součást pořizovacích nákladů aktiva z práva k užívání. V závislosti na použitelných daňových právních předpisech mohou při prvotním uznání aktiva a závazku v takové transakci vzniknout shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly. Výjimka podle odstavců 15 a 24 se na tyto přechodné rozdíly nevztahuje a účetní jednotka uznává každý výsledný odložený daňový závazek a pohledávku.
|
|
23
|
V souladu s IAS 32 Finanční nástroje: vykazování emitent složeného finančního nástroje (např. konvertibilní obligace) klasifikuje závazkovou složku nástroje jako závazek a kapitálovou složku jako vlastní kapitál. V některých jurisdikcích je daňová základna závazkové složky při prvotním uznání rovna výchozí účetní hodnotě jako součtu závazkové a kapitálové složky. Výsledný zdanitelný přechodný rozdíl vzniká z prvotního uznání kapitálové složky odděleně od závazkové složky. Proto se výjimka uvedená v odst. 15 písm. b) nepoužije. V důsledku toho účetní jednotka uznává výsledný odložený daňový závazek. V souladu s odstavcem 61A je odložená daň zúčtována přímo k účetní hodnotě kapitálové složky. V souladu s odstavcem 58 jsou následné změny v odloženém daňovém závazku uznány do hospodářského výsledku jako odložené daňové náklady (výnosy).
|
Odčitatelné přechodné rozdíly
|
24
|
Odložená daňová pohledávka se uznává u všech odčitatelných přechodných rozdílů v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se bude moci využít odčitatelný přechodný rozdíl, bude dosažen, pokud odložená daňová pohledávka nevzniká z prvotního uznání aktiva nebo závazku v transakci, jež:
a)
|
není podnikovou kombinací
|
b)
|
v době transakce neovlivní ani účetní zisk, ani zdanitelný zisk (daňovou ztrátu) a
|
c)
|
v době transakce nevyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly.
|
Avšak u odčitatelných přechodných rozdílů spojených s investicemi do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a do podílů ve společném ujednání se odložená daňová pohledávka uznává v souladu s odstavcem 44.
|
|
25
|
Procesu uznávání závazků je vlastní, že účetní hodnota bude uhrazena v budoucích obdobích prostřednictvím odlivu podnikových zdrojů, představujících ekonomický prospěch. Když zdroje odplývají z účetní jednotky, část nebo všechny jejich částky mohou být odčitatelné při určování zdanitelného zisku za období následující po období, ve kterém je závazek uznán. V takovýchto případech existují přechodné rozdíly mezi účetní hodnotou závazku a jeho daňovou základnou. Proto odložená daňová pohledávka vzniká z titulu daně ze zisku, která bude zpětně získatelná v budoucích obdobích, když je dovoleno použít část závazku jako odpočet při určování zdanitelného zisku. Podobně, jestliže účetní hodnota aktiva je nižší než jeho daňová základna, rozdíl dává vzniknout odložené daňové pohledávce z titulu daně ze zisku, která bude zpětně získatelná v příštích obdobích.
Příklad
Účetní jednotka uznává závazek 100 jako rezervu na náklady na reklamace výrobku v záruce. Pro daňové účely tyto náklady na reklamace výrobků v záruce nebudou odčitatelné, dokud účetní jednotka reklamaci nezaplatí. Sazba daně je 25 %.
Daňová základna závazku je nula (účetní hodnota 100, minus částka, která bude odčitatelná pro daňové účely z titulu tohoto závazku v příštích obdobích). Uhrazením závazku v jeho účetní hodnotě sníží účetní jednotka svůj budoucí zdanitelný zisk o částku 100 a následně sníží budoucí platbu daně o 25 (25 % ze 100). Rozdíl mezi účetní hodnotou 100 a daňovou základnou nula je odčitatelný přechodný rozdíl 100. Proto účetní jednotka uznává odloženou daňovou pohledávku 25 (25 % ze 100) pod podmínkou, že je pravděpodobné, že účetní jednotka vydělá v budoucích obdobích dostatečný zdanitelný zisk, aby mohla využít snížení placené daně.
|
|
26
|
Dále jsou uvedeny příklady odčitatelných přechodných rozdílů, jejichž důsledkem jsou odložené daňové pohledávky:
a)
|
náklady penzijních požitků mohou být odečteny při určování účetního zisku v okamžiku poskytování služby zaměstnancem, ale odpočteny při určování zdanitelného zisku buď když je příspěvek zaplacen do fondu účetní jednotky, nebo když jsou penzijní požitky zaplaceny účetní jednotkou. Přechodné rozdíly vznikají mezi účetní hodnotou závazku a jeho daňovou základnou; daňová základna závazku je obvykle nula. Důsledkem tohoto odčitatelného přechodného rozdílu je odložená daňová pohledávka, protože ekonomické užitky do účetní jednotky poplynou ve formě odpočtu ze zdanitelného zisku, když jsou příspěvky nebo penzijní požitky zaplaceny;
|
b)
|
náklady na výzkum jsou uznány jako náklad při určování účetního zisku v období, ve kterém vznikly, ale není dovoleno je použít jako odpočet při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) dříve než v následujícím období. Rozdíl mezi daňovou základnou nákladů na výzkum, kterou daňové úřady dovolí uznat jako odpočet v budoucích obdobích, a účetní hodnotou nula, je odčitatelný přechodný rozdíl, jehož výsledkem je odložená daňová pohledávka;
|
c)
|
až na omezené výjimky účetní jednotka uzná nabytá identifikovatelná aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci k datu akvizice v jejich reálných hodnotách. Když je převzatý závazek uznán k datu akvizice, ale související pořizovací náklady jsou odečteny při určování zdanitelného zisku až v pozdějším období, vzniká odčitatelný přechodný rozdíl, který vyústí v odloženou daňovou pohledávku. Odložená daňová pohledávka také vzniká, když reálná hodnota identifikovatelného získaného aktiva je nižší než jeho daňová základna. V obou případech výsledná odložená daňová pohledávka ovlivňuje goodwill (viz odstavec 66);
|
d)
|
určitá aktiva mohou být uznána v reálné hodnotě nebo mohou být přeceněna bez odpovídající úpravy pro daňové účely (viz odstavec 20). Odčitatelný přechodný rozdíl vzniká, jestliže daňová základna aktiva převyšuje jeho účetní hodnotu.
|
Příklad ilustrující odst. 26 písm. d)
Identifikace odčitatelného přechodného rozdílu na konci roku 2:
|
Účetní jednotka A na začátku roku 1 nakoupí za 1 000 MJ dluhový nástroj o nominální hodnotě 1 000 MJ se splatností 5 let s úrokovou sazbou ve výši 2 % splatnou na konci každého roku. Efektivní úroková míra činí 2 %. Dluhový nástroj je oceněn reálnou hodnotou.
|
|
Na konci roku 2 poklesla reálná hodnota dluhového nástroje na 918 MJ v důsledku zvýšení tržních úrokových sazeb na 5 %. Je pravděpodobné, že účetní jednotka A bude inkasovat všechny smluvní peněžní toky, bude-li nadále tento dluhový nástroj držet.
|
|
Případné zisky (ztráty) z dluhového nástroje jsou zdanitelné (odčitatelné) až jako zisky (ztráty) realizované. Zisky (ztráty) plynoucí z prodeje nebo naběhlé při splatnosti dluhového nástroje se pro daňové účely počítají jako rozdíl mezi inkasovanou částkou a původními pořizovacími náklady dluhového nástroje.
|
|
Daňovou základnou dluhového nástroje jsou tudíž jeho původní pořizovací náklady.
|
|
Z rozdílu mezi účetní hodnotou dluhového nástroje ve výkazu účetní jednotky A o finanční pozici ve výši 918 MJ a jeho daňovou základnou ve výši 1 000 MJ vzniká na konci roku 2 odčitatelný přechodný rozdíl ve výši 82 MJ (viz odstavec 20 a odst. 26 písm. d)), bez ohledu na to, zda účetní jednotka A očekává, že účetní hodnotu dluhového nástroje realizuje prodejem nebo používáním, tedy jeho držením a inkasováním smluvních peněžních toků, nebo kombinací obojího.
|
|
Důvodem je, že odčitatelné přechodné rozdíly jsou rozdíly mezi účetní hodnotou aktiva nebo závazku ve výkazu o finanční pozici a jeho daňovou základnou, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva nebo závazku realizována nebo uhrazena (viz odstavec 5). Účetní jednotka A může uplatnit odpočet odpovídající daňové základně aktiva 1 000 MJ při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) buď při prodeji, nebo při splatnosti.
|
|
|
27
|
Zrušení odčitatelných přechodných rozdílů vyúsťuje v odpočty při určování zdanitelného zisku budoucích období. Avšak ekonomický prospěch ve formě snížení daňových plateb bude mít účetní jednotka pouze tehdy, jestliže dosáhne dostatečný zdanitelný zisk, se kterým bude možno odpočty kompenzovat. Proto účetní jednotka uzná odloženou daňovou pohledávku pouze tehdy, když je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému bude možné využít odčitatelné přechodné rozdíly, je dosažitelný.
|
|
27A
|
Pokud účetní jednotka posuzuje, zda je dosažitelný zdanitelný zisk, proti kterému může využít odčitatelný přechodný rozdíl, zkoumá, zda daňová právní úprava omezuje zdroje zdanitelného zisku, proti kterému může provádět odpočty na základě zrušení uvedeného odčitatelného přechodného rozdílu. Pokud daňová právní úprava taková omezení nestanoví, účetní jednotka posuzuje odčitatelný přechodný rozdíl v kombinaci se všemi svými dalšími odčitatelnými přechodnými rozdíly. Pokud však daňová právní úprava omezuje využití ztrát k odpočtu proti výnosu určitého typu, je odčitatelný přechodný rozdíl posuzován pouze v kombinaci s dalšími odčitatelnými přechodnými rozdíly příslušného typu.
|
|
28
|
Je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se odčitatelný přechodný rozdíl bude moci využít, bude dosažitelný, pokud existují dostatečné zdanitelné přechodné rozdíly, které se vztahují ke stejným daňovým správám a k téže zdaňované jednotce, u kterých se očekává jejich zrušení:
a)
|
ve stejném období, ve kterém je očekáváno zrušení odčitatelných přechodných rozdílů, nebo
|
b)
|
v obdobích, ve kterých daňová ztráta, která vyplývá z odložené daňové pohledávky, může být zpětně uplatnitelná či převedená do dalších období.
|
Za těchto okolností je odložená daňová pohledávka uznána v období, ve kterém odčitatelné přechodné rozdíly vznikají.
|
|
29
|
Pokud zdanitelné přechodné rozdíly, které se vztahují ke stejným daňovým správám a téže zdaňované jednotce, nejsou dostatečné, je odložená daňová pohledávka uznána v případě, že:
a)
|
je pravděpodobné, že účetní jednotka bude mít dostatečný zdanitelný zisk vztahující se ke stejné daňové správě a téže zdaňované jednotce v tomtéž období, kdy se zruší odčitatelný přechodný rozdíl (nebo v obdobích, v nichž daňová ztráta, plynoucí z odložené daňové pohledávky, může být zpětně uplatnitelná či převedená do dalších období). Při hodnocení, zda bude mít dostatečný zdanitelný zisk v budoucích obdobích, účetní jednotka:
i)
|
porovnává odčitatelné přechodné rozdíly s budoucím zdanitelným ziskem, který vylučuje daňové odpočty vyplývající ze zrušení těchto odčitatelných přechodných rozdílů. Toto srovnání ukazuje, do jaké míry je budoucí zdanitelný zisk dostatečný k tomu, aby účetní jednotka uplatnila odpočet částek vyplývajících ze zrušení uvedených odčitatelných přechodných rozdílů, a
|
ii)
|
ignoruje zdanitelné částky plynoucí z odčitatelných přechodných rozdílů, u kterých se očekává, že vzniknou v budoucích obdobích, protože odložená daňová pohledávka vznikající z těchto odčitatelných přechodných rozdílů bude, má-li být využita, sama vyžadovat budoucí zdanitelný zisk, nebo
|
|
b)
|
účetní jednotka má k dispozici příležitosti k daňovému plánování, které povede k vytvoření zdanitelného zisku v příslušných obdobích.
|
|
|
29A
|
Odhad pravděpodobného budoucího zdanitelného zisku může zahrnovat realizaci některých aktiv účetní jednotky za vyšší částku, než je jejich účetní hodnota, jestliže existuje dostatek důkazů, že je pravděpodobné, že účetní jednotka takové realizace dosáhne. Pokud je například aktivum oceněno reálnou hodnotou, musí účetní jednotka posoudit, zda existují dostatečné důkazy umožňující dospět k závěru, že je pravděpodobné, že účetní jednotka toto aktivum realizuje za vyšší částku, než je jeho účetní hodnota. Může tomu tak například být, když účetní jednotka očekává, že bude dluhový nástroj s pevnou úrokovou sazbou držet a inkasovat smluvní peněžní toky.
|
|
30
|
Plánování daňových příležitostí vyjadřuje činnosti, které by účetní jednotka měla vzít v úvahu, aby vytvořila nebo zvýšila zdanitelné výnosy v určitém období před tím, než dojde k vypršení lhůty pro uznání daňové ztráty nebo daňového odpočtu převáděných z minulosti. Například v některých jurisdikcích se zdanitelný zisk smí tvořit nebo zvyšovat:
a)
|
zvolením způsobu zdanění přijatého úroku buď při přijetí, nebo při vzniku pohledávky;
|
b)
|
odložením požadavku na určitý odpočet ze zdanitelného zisku;
|
c)
|
prodejem a možná následným zpětným leasingem aktiv, jejichž hodnota vzrostla, ale u nichž daňová základna nebyla upravena, aby odrážela toto zhodnocení, a
|
d)
|
prodejem aktiva, které vytváří nezdanitelný výnos (jako v některých jurisdikcích státní obligace), za účelem toho, aby se provedla další investice, která dává vznik zdanitelnému výnosu.
|
Tam, kde plánování daňových příležitostí přesunuje zdanitelný zisk z pozdějšího období do dřívějšího období, využití daňové ztráty nebo daňového odpočtu převáděných z minulosti stále závisí na existenci budoucího zdanitelného zisku, vyplývajícího z jiných zdrojů než z přechodných rozdílů vzniklých v budoucnu.
|
|
31
|
Když účetní jednotka historicky vytváří ztráty, postupuje podle ustanovení v odstavcích 35 a 36.
|
Goodwill
|
32A
|
Pokud je účetní hodnota goodwillu, který vzniká při podnikové kombinaci, nižší než jeho daňová základna, vede vzniklý rozdíl k odložené daňové pohledávce. Odložená daňová pohledávka, která vzniká při prvotním uznání goodwillu, je uznána jako součást účetního zachycení podnikové kombinace, a to v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se bude moci využít odečitatelný přechodný rozdíl, bude dosažen.
|
Prvotní uznání aktiva nebo závazku
|
33
|
Jedním z případů, kdy vzniká odložená daňová pohledávka z prvotního uznání aktiva, je, když nezdanitelná státní dotace, která se týká aktiva, je odečtena při jejím přijetí v účetní hodnotě aktiva, ale pro daňové účely není odpočtena z odepisovatelné částky aktiva (jinými slovy z její daňové základny); účetní hodnota aktiva je nižší než jeho daňová základna, a tím vzniká odčitatelný přechodný rozdíl. Státní dotace mohou být také považovány za odložený výnos, v tom případě rozdíl mezi odloženým výnosem a jeho nulovou daňovou základnou je odčitatelný přechodný rozdíl. Ať účetní jednotka přijme jakoukoliv metodu ocenění, účetní jednotka neuznává výslednou odloženou daňovou pohledávku z důvodu, které jsou objasněny v odstavci 22.
|
Nevyužité daňové ztráty a nevyužité daňové odpočty
|
34
|
Odložená daňová pohledávka se uznává při převodu nevyužité daňové ztráty do dalšího období a nevyužitého daňového odpočtu v rozsahu, v němž je pravděpodobné, že bude k dispozici budoucí zdanitelný zisk, proti kterému se dají využít nevyužité daňové ztráty a nevyužité daňové odpočty.
|
|
35
|
Kritéria pro uznání odložených daňových pohledávek vznikajících při převodu nevyužitých daňových ztrát a daňových odpočtů do dalšího období jsou tatáž jako kritéria pro uznání odložených daňových pohledávek vznikajících z odčitatelných přechodných rozdílů. Avšak z existence nevyužitých daňových ztrát jasně vyplývá, že budoucí zdanitelný zisk nemusí být dosažitelný. Proto, pokud účetní jednotka historicky vytvářela v nedávné době ztráty, uznává odloženou daňovou pohledávku, která vzniká z nevyužitých daňových ztrát nebo nevyužitých daňových odpočtů pouze v rozsahu, v jakém účetní jednotka vykázala zdanitelné přechodné rozdíly, nebo když existuje další důkaz o tom, že účetní jednotka dosáhne dostatečného zdanitelného zisku, proti kterému bude moci uplatnit nevyužité daňové ztráty nebo nevyužité daňové odpočty. Za těchto okolností odstavec 82 požaduje zveřejnit částku odložené daňové pohledávky a povahu důkazu podporující její uznání.
|
|
36
|
Účetní jednotka zvažuje následující kritéria při odhadu pravděpodobnosti, že zdanitelný zisk bude dosažitelný a budou moci být proti němu uplatněny nevyužité daňové ztráty nebo nevyužité daňové odpočty:
a)
|
zda má účetní jednotka dostatečné zdanitelné přechodné rozdíly, které se vztahují k témuž daňovému úřadu a téže zdaňované jednotce, jejichž výsledkem jsou zdanitelné částky, proti kterým mohou být uplatněny nevyužité daňové ztráty nebo nevyužité daňové odpočty před jejich propadnutím;
|
b)
|
zda je pravděpodobné, že účetní jednotka vytvoří zdanitelný zisk před propadnutím nevyužitých daňových ztrát nebo nevyužitých daňových odpočtů;
|
c)
|
zda jsou nevyužité daňové ztráty výsledkem identifikovatelných příčin, u kterých je pravděpodobné, že se znovu nevyskytnou, a
|
d)
|
zda účetní jednotka využívá plánování daňových příležitostí (viz odstavec 30), které povede k tvorbě zdanitelného zisku v období, ve kterém nevyužité daňové ztráty a nevyužité daňové odpočty mohou být využity.
|
Odložená daňová pohledávka se neuznává v tom rozsahu, v němž je pravděpodobné, že nebude dosažitelný zdanitelný zisk, oproti kterému se dají uplatnit nevyužité daňové ztráty nebo nevyužité daňové odpočty.
|
Přehodnocení neuznaných odložených daňových pohledávek
|
37
|
Ke konci každého účetního období účetní jednotka přehodnocuje neuznané odložené daňové pohledávky. Účetní jednotka uzná předchozí neuznanou odloženou daňovou pohledávku v tom rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že budoucí zdanitelný zisk bude schopen odloženou daňovou pohledávku pokrýt. Například zlepšení obchodních podmínek může zvýšit pravděpodobnost, že účetní jednotka bude schopna vytvořit dostatečný zdanitelný zisk v budoucnu, aby odložená daňová pohledávka splňovala kritéria pro uznání stanovená v odstavcích 24 nebo 34. Jiným příkladem je, když účetní jednotka přehodnocuje odložené daňové pohledávky k datu podnikové kombinace nebo následně (viz odstavce 67 a 68).
|
Investice do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a podílů ve společném ujednání
|
38
|
Přechodné rozdíly vznikají, když účetní hodnota investic do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a podílů ve společném ujednání (jmenovitě podíl mateřského podniku nebo investorský podíl na čistých aktivech dceřiného podniku, pobočky, přidruženého podniku či investice, a to včetně účetní hodnoty goodwillu) je odlišná od daňové základny (kterou jsou často pořizovací náklady) investice nebo podílu. Takové rozdíly mohou vzniknout za mnoha různých okolností např.:
a)
|
při existenci nerozdělených zisků dceřiných podniků, poboček, přidružených podniků a společného ujednání;
|
b)
|
při změnách v měnových kurzech, pokud mateřský podnik a jeho dceřiný podnik jsou založeny v odlišných zemích, a
|
c)
|
při snižování účetní hodnoty investice v přidruženém podniku na svoji zpětně získatelnou částku.
|
V konsolidované účetní závěrce se může přechodný rozdíl lišit od přechodného rozdílu spojeného s investicí v samostatné účetní závěrce mateřského podniku, pokud mateřský podnik uvádí investice ve své samostatné účetní závěrce v pořizovacích nákladech nebo v přeceněné částce.
|
|
39
|
Účetní jednotka uzná odložený daňový závazek u všech zdanitelných přechodných rozdílů spojených s investicemi do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a podílů ve společném ujednání s výjimkou případů, kdy jsou splněny obě následující podmínky:
a)
|
mateřský podnik, investor, spoluvlastník nebo spoluprovozovatel je schopen načasovat zrušení přechodných rozdílů a
|
b)
|
je pravděpodobné, že přechodné rozdíly nebudou zrušeny v dohledné budoucnosti.
|
|
|
40
|
Protože mateřský podnik řídí dividendovou politiku svého dceřiného podniku, je schopen načasovat zrušení přechodných rozdílů spojených s touto investicí (včetně přechodných rozdílů vznikajících nejen z nerozdělených zisků, ale také z rozdílu z převodů cizí měny). Navíc často není praktické určit částku daní ze zisku, která bude splatná při zrušení přechodného rozdílu. Proto pokud mateřský podnik stanoví, že se zisky nebudou v dohledné budoucnosti rozdělovat, neuznává ani odložený daňový závazek. Stejné rozhodnutí se uplatňuje u investování do poboček.
|
|
41
|
Nepeněžní aktiva a závazky účetní jednotky se oceňují ve funkční měně účetní jednotky (viz IAS 21 Dopady změn měnových kurzů). Jestliže je zdanitelný zisk nebo daňová ztráta (a tedy daňový základ nepeněžních aktiv a závazků) stanoven v cizí měně, změny v měnových kurzech způsobují přechodné rozdíly, které vedou k odloženému daňovému závazku nebo (upraveno podle odstavce 24) pohledávce. Výsledná odložená daň je vykázána v hospodářském výsledku (viz odstavec 58).
|
|
42
|
Investor v přidruženém podniku tuto účetní jednotku neovládá a zpravidla není v takové pozici, aby určoval jeho dividendovou politiku. Proto v případě absence dohody, která by stanovila, že zisky přidruženého podniku se nebudou v dohledné budoucnosti rozdělovat, investor uznává odložený daňový závazek, který vzniká ze zdanitelných přechodných rozdílů spojených s jeho investicí do přidruženého podniku. V některých případech investor není schopen určit částku daně, která by byla splatná, jestliže se uhradí pořizovací náklady investice do dceřiného podniku, ale může určit, že se bude rovnat minimální částce nebo že tuto minimální částku převýší. V těchto případech je odložený daňový závazek oceněn v této výši.
|
|
43
|
Ujednání mezi stranami ve společném ujednání obvykle souvisí s rozdělováním zisku a stanovuje, zda rozhodnutí o této záležitosti vyžaduje souhlas všech stran nebo skupiny stran. Pokud spoluvlastník nebo spoluprovozovatel může ovládat časové rozvržení výplaty svého podílu na zisku společného ujednání a je pravděpodobné, že se jeho podíl na zisku v dohledné budoucnosti nebude rozdělovat, odložený daňový závazek se neuzná.
|
|
44
|
Účetní jednotka uzná odloženou daňovou pohledávku u všech odčitatelných přechodných rozdílů, které vznikají u investic do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a podílů ve společném ujednání v takovém rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že:
a)
|
přechodný rozdíl bude zrušen v dohledné budoucnosti a
|
b)
|
zdanitelný zisk, proti kterému se mohou využít přechodné rozdíly, bude dosažitelný.
|
|
|
45
|
Při rozhodování, zda odložená daňová pohledávka z odčitatelných přechodných rozdílů spojených s investicemi do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a podílů ve společném ujednání bude uznána, se účetní jednotka rozhoduje v souladu s odstavci 28 až 31.
|
OCEŇOVÁNÍ
|
46
|
Splatné daňové závazky (pohledávky) za běžné a minulá období se oceňují v částce očekávané platby daňovým úřadům (nebo nároku od nich) při použití daňových sazeb (a daňových zákonů), které jsou platné ke konci účetního období.
|
|
47
|
Odložené daňové pohledávky a dluhy se oceňují ve výši daňové sazby, která bude platná pro období, ve kterém pohledávka bude realizována nebo závazek splatný podle daňové sazby (a daňových zákonů) platných ke konci účetního období.
|
|
48
|
Splatné a odložené daňové pohledávky a závazky jsou obvykle oceněny daňovými sazbami (a daňovými zákony), které jsou uzákoněny. Avšak v některých jurisdikcích vyhlášení o daňových sazbách (nebo daňových zákonech) vydaných vládou mají do značné míry stejnou účinnost jako následné uzákonění po uplynutí několika měsíců od vyhlášení. Za těchto okolností jsou daňové pohledávky a závazky oceněny daňovými sazbami podle těchto vyhlášení (a daňových zákonů).
|
|
49
|
Pokud se rozdílné daňové sazby používají na různé úrovni zdanitelných zisků, odložené daňové pohledávky a závazky se oceňují průměrnými sazbami, které budou platné pro zdanitelné zisky (daňové ztráty) v období, ve kterých má dojít ke zrušení přechodných rozdílů.
|
|
51
|
Oceňování odložených daňových závazků a odložených daňových pohledávek odráží daňové důsledky, které vyplynou ze způsobu, jakým účetní jednotka ke konci účetního období očekává úhradu nebo vypořádání účetní hodnoty svých aktiv nebo závazků.
|
|
51A
|
Způsob, jakým účetní jednotka v některých jurisdikcích uhrazuje (vypořádává) účetní hodnotu aktiva (závazku), může ovlivnit jednu nebo obě z následujících veličin:
a)
|
používanou daňovou sazbu, když účetní jednotka uhrazuje (vypořádává) účetní hodnotu aktiva nebo závazku, a
|
b)
|
daňovou základnu aktiva (závazku).
|
V těchto případech účetní jednotka oceňuje odložené daňové závazky a odložené daňové pohledávky daňovou sazbou a daňovou základnou, které jsou v souladu s očekávaným způsobem realizace nebo vypořádání.
Příklad A
Položka pozemků, budov a zařízení má účetní hodnotu 100 a daňovou základnu 60. Daňová sazba 20 % by se uplatňovala, kdyby se tato položka prodávala, a daňová sazba 30 % se použije ke zdanění ostatních zisků.
Účetní jednotka uzná odložený daňový závazek ve výši 8 (20 % ze 40), pokud očekává prodej aktiva bez dalšího použití, a odložený daňový závazek 12 (30 % ze 40), pokud očekává držení položky a realizaci účetní hodnoty položky jejím používáním.
Příklad B
Položka pozemků, budov a zařízení s pořizovacími náklady 100 a účetní hodnotou 80 je přeceněna na 150. Pro daňové účely není provedena odpovídající korekce. Oprávky pro daňové účely jsou 30 a daňová sazba je 30 %. Pokud se položka prodá za vyšší částku, než byly pořizovací náklady, daňové oprávky 30 budou zahrnuty do zdanitelného zisku, ale tržba převyšující pořizovací náklady nebude zdanitelná.
Daňová základna položky je 70 a vzniká zdanitelný přechodný rozdíl 80. Pokud účetní jednotka očekává realizaci účetní hodnoty užíváním položky, musí vytvořit zdanitelný zisk 150, ale bude moci odečíst odpisy pouze ve výši 70. V tomto případě činí odložený daňový závazek 24 (30 % z 80). Pokud účetní jednotka očekává realizaci účetní hodnoty prodejem položky okamžitě s výnosem 150, odložený daňový závazek se vypočítá takto:
|
Zdanitelný přechodný rozdíl
|
Daňová sazba
|
Odložený daňový závazek
|
Daňové oprávky
|
30
|
30 %
|
9
|
Výnos převyšující pořizovací náklady
|
50
|
nula
|
—
|
Celkem
|
80
|
|
9
|
(Poznámka: podle odstavce 61A dodatečná odložená daň, která vzniká z přecenění, je uznána v ostatním úplném výsledku)
Příklad C
Základní údaje jsou stejné jako v příkladu B, pouze pokud je položka prodána za více než pořizovací náklady, daňové oprávky budou zahrnuty do zdanitelného zisku (zdaněny 30 %) a tržby z prodeje budou zdaněny 40 %, po odpočtu nákladů upravených o inflaci ve výši 110.
Pokud účetní jednotka očekává realizaci účetní hodnoty užíváním položky, musí vytvořit zdanitelný zisk 150, ale bude moci odečíst odpisy pouze ve výši 70. To znamená, že daňová základna je 70, zdanitelný přechodný rozdíl 80 a odložený daňový závazek 24 (30 % z 80) jako v příkladu B.
Pokud účetní jednotka očekává, že realizuje účetní hodnotu prodejem položky okamžitě s výnosem ve výši 150, bude moci odečíst indexovaný náklad 110. Čistý výnos 40 bude zdaněn 40 %. Kromě toho daňové oprávky 30 budou zahrnuty do zdanitelného zisku a zdaněny 30 %. To znamená, že daňová základna je 80 (110 minus 30), existuje zdanitelný přechodný rozdíl 70 a odložený daňový závazek 25 (40 % ze 40 plus 30 % ze 30). Pokud v tomto příkladě není daňová základna bezprostředně patrná, může při rozhodnutí pomoci základní zásada vyjádřená v odstavci 10.
(Poznámka: podle odstavce 61A dodatečná odložená daň, která vzniká z přecenění, je uznána v ostatním úplném výsledku)
|
|
51B
|
Pokud odložený daňový závazek nebo odložená daňová pohledávka vznikne z neodepisovatelného aktiva oceněného modelem přecenění dle IAS 16, musí ocenění odloženého daňového závazku nebo odložené daňové pohledávky odrážet daňové důsledky realizace účetní hodnoty tohoto neodepisovatelného aktiva prodejem, bez ohledu na způsob ocenění jeho účetní hodnoty. Stanoví-li proto daňový právní předpis daňovou sazbu použitou na zdanitelnou částku odvozenou z prodeje aktiva, která se liší od daňové sazby použité pro zdanitelnou částku odvozenou z užívání aktiva, je při ocenění odloženého daňového závazku nebo pohledávky vztahující se k neodepisovatelnému aktivu použita prvně uvedená sazba.
|
|
51C
|
Pokud odložený daňový závazek nebo odložená daňová pohledávka vznikne z investičního nemovitého majetku, který je oceněn modelem oceňování reálnou hodnotou dle IAS 40, existuje vyvratitelná domněnka, že účetní hodnota investičního nemovitého majetku bude realizována prodejem. Ocenění odloženého daňového závazku nebo odložené daňové pohledávky musí tedy odrážet daňové důsledky plné realizace účetní hodnoty investičního nemovitého majetku výhradně prodejem, ledaže je domněnka vyvrácena. Tato domněnka je vyvrácena, pokud investiční nemovitý majetek je odepisovatelný a je držen v rámci obchodního modelu, jehož cílem je spotřebovat v podstatě veškeré hospodářské užitky tohoto investičního nemovitého majetku v čase, a nikoli prodejem. Pokud je tato domněnka vyvrácena, použijí se požadavky odstavců 51 a 51A.
Příklad ilustrující odstavec 51C
Investiční nemovitý majetek má pořizovací náklady 100 a reálnou hodnotu 150. Ocení se za použití modelu oceňování reálnou hodnotou dle IAS 40. Zahrnuje pozemek s pořizovacími náklady 40 a reálnou hodnotou 60 a budovu s pořizovacími náklady 60 a reálnou hodnotou 90. Pozemek má neomezenou dobu použitelnosti.
Oprávky budovy pro daňové účely činí 30. Nerealizovanými změnami v reálné hodnotě |