(EU) 2023/1776Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1776 ze dne 14. září 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 457/2011 (2) konečná antidumpingová opatření na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“).

(2)

Evropská komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1171 (3) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)

V současnosti platná opatření mají podobu pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR/t na veškerý dovoz z ČLR s výjimkou tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, jejichž vývoz podléhá minimální dovozní ceně ve výši 1 153 EUR/t.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (4) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Tuto žádost podaly dne 31. března 2022 společnosti Borealis Agrolinz Melamine GmbH, OCI Nitrogen BV a Grupa Azoty Zaklady Azotowe Pulawy SA (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího melamin ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 1. července 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2021 do 30. června 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, orgány ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(10)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „Čínská obchodní komora“) předložila další připomínky k žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti nebo k aspektům týkajícím se zahájení tohoto šetření, jak je uvedeno v bodě 5.2 oznámení o zahájení přezkumu.

(11)

Čínská obchodní komora předložila připomínky týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, existence podstatných zkreslení v ČLR a výběru vhodné reprezentativní země. Těmito připomínkami se zabývají oddíly 3.2.2, 3.2.2.1 a 3.2.2.2 níže.

(12)

Čínská obchodní komora dále tvrdila, že žádost obsahuje nesprávně vypočtené dumpingové rozpětí. V této souvislosti Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé sice početně zjistili běžnou hodnotu pro dvě různé výrobní technologie používané v ČLR, ale nezohlednili různé výrobní procesy (např. rozdíly mezi plně integrovanými výrobci melaminu a výrobci používajícími nakupovanou močovinu) a různé suroviny (melamin vyráběný ze zemního plynu nebo uhlí jako dvě potenciální výchozí suroviny). Pokud jde o vývozní cenu, podle Čínské obchodní komory žadatelé nesprávně použili ceny melaminu pocházejícího z ČLR při vývozu do třetích zemí, neboť tyto ceny byly ovlivněny situací na příslušných místních trzích, a tudíž nebyly reprezentativní pro rozhodnutí o cenách pro vývoz do Unie.

(13)

Komise poukázala na to, že Čínská obchodní komora nezjistila žádné skutečné chyby ve výpočtu dumpingového rozpětí. Pouze tvrdila, že informace použité k početnímu zjištění běžné hodnoty jsou nedostatečné, neboť nezahrnují všechny potenciální výrobní procesy a suroviny použité při výrobě. V tomto ohledu Komise provedla přezkum žádosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byly splněny, tj. že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení řízení. Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí žádost obdobně obsahovat takové informace, jaké jsou žadatelům rozumně dostupné. Právní standard důkazů požadovaných pro účely zahájení přezkumu („dostatečné“ důkazy) se liší od toho, co je nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu. Důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, mohou přesto postačovat k odůvodnění zahájení šetření (6).

(14)

Pokud jde o vývozní cenu, Komise dále uvedla, že s ohledem na úvahy vysvětlené ve 13. bodě odůvodnění se žadatelé nedopustili chyby, když se při zjišťování obnovení dumpingu opírali o vývozní ceny do třetích zemí v situaci, kdy se vývozní cena do Unie řídí minimální dovozní cenou.

(15)

Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory o nesprávně vypočteném dumpingovém rozpětí uvedeném v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(16)

Čínská obchodní komora dále uvedla, že tvrzení týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti jsou neopodstatněná. Čínská obchodní komora se zabývala zejména existencí volné kapacity v ČLR a úrovní vývozních cen do třetích zemí.

(17)

V tomto ohledu Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé nesprávně předpokládali, že by čínští výrobci v případě pozbytí platnosti opatření mobilizovali svou velkou volnou kapacitu. Podle Čínské obchodní komory by další výrobci potřebovali několikaleté přechodné období, aby splnili technické požadavky zákazníků v Unii a získali zkušenosti s obchodními postupy v Unii. Kromě toho Čínská obchodní komora tvrdila, že jedna z čínských společností uvedených v žádosti staví nový závod pouze proto, aby nahradila svou stávající výrobní kapacitu. Čínská obchodní komora proto požádala Komisi, aby ověřila přesnost, spolehlivost a pravděpodobnost plánovaného zvýšení výrobní kapacity uvedeného v žádosti (7).

(18)

Čínská obchodní komora navíc kritizovala předpoklad žadatelů, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by přesměrovali svůj levný vývoz ze třetích zemí na trh Unie za stejnou cenu. Podle Čínské obchodní komory žadatelé nevysvětlili, proč jsou čínské vývozní ceny do třetích zemí spolehlivým ukazatelem budoucích vývozních cen do Unie. Sdružení dále uvedlo, že čínští výrobci budou prodávat za stávající vysoké vývozní ceny do Unie i v případě ukončení opatření a že neopustí již rozvinuté spolehlivé vývozní trhy třetích zemí.

(19)

Komise uvedla, že Čínská obchodní komora nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení týkajících se volné kapacity ani vývozní ceny do třetích zemí. Naopak vývoj dovozu výrobků pocházejících z ČLR v období 2018–2021, jak ukazuje tabulka 9 žádosti, poukázal na skutečnost, že v závislosti na ceně na trhu Unie jsou čínští výrobci schopni a ochotni buď mobilizovat svou volnou kapacitu, nebo přesměrovat svůj vývoz ze třetích zemí do Unie. Na závěr Komise poznamenala, že analýza předložená žadateli v žádosti musí být rovněž přezkoumána z hlediska požadavků na dostatečné důkazy stanovených v čl. 11 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 základního nařízení. Při posuzování žádosti dospěla Komise k závěru, že analýza volné kapacity v ČLR a vývozních cen do třetích zemí představuje dostatečný důkaz o pravděpodobnosti obnovení dumpingu pro účely žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(20)

Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory týkající se analýzy pravděpodobnosti obnovení dumpingu, která je součástí žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(21)

Čínská obchodní komora dále předložila připomínky týkající se pravděpodobnosti obnovení újmy. V tomto ohledu Čínská obchodní komora odkázala na tvrzení, která žadatelé uvedli v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Čínská obchodní komora se nejprve pokusila vyvrátit význam zvýšení podílu čínského dovozu na trhu z 5 % na 6 % v letech 2018–2021, jak je shrnuto v tabulce č. 14 žádosti. Za druhé Čínská obchodní komora tvrdila, že jakýkoli rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a čínskými dovozními cenami byl způsoben rozdílem ve vzniklých výrobních nákladech. Za třetí Čínská obchodní komora zpochybnila, že by se míra zisku výrobců v Unii mohla dostat do záporných hodnot, pokud by ceny výrobního odvětví Unie klesly na stejnou úroveň, na které jsou čínské dovozní ceny.

(22)

Komise uvedla, že žadatel pouze poukázal na skutečnost, že objem dovozu z Číny se zvyšuje, což se skutečně v letech 2018–2021 dělo, aniž by zdůraznil význam tohoto zvýšení. Komise však také uvedla, že stejná tabulka ukazuje, že nárůst je podstatně výraznější, pokud se jako výchozí bod použije rok 2019 nebo 2020. Tvrzení Čínské obchodní komory bylo proto zamítnuto. Pokud jde o tvrzení o jakémkoli rozdílu mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a čínskými dovozními cenami, Komise zaprvé uvedla, že tvrzení Čínské obchodní komory nebylo podloženo žádnými důkazy o výrobních nákladech čínských vyvážejících výrobců a zadruhé že výrobní náklady melaminu jsou určovány zejména náklady na močovinu, které jsou zase určovány zejména náklady na zemní plyn. Močovina i zemní plyn jsou komodity, jejichž ceny jsou na světových trzích, pokud nedochází k narušení ze strany státu, do značné míry vyrovnané. Tvrzení bylo proto zamítnuto. Pokud jde o třetí tvrzení, Komise uvedla, že vzhledem k tomu, že výrobní náklady výrobců v Unii byly přibližně na stejné úrovni jako čínské dovozní ceny nebo vyšší, mohla by se míra zisku výrobců v Unii skutečně dostat do záporných hodnot nebo v nejlepším případě pouze na hranici ziskovosti, pokud by ceny výrobního odvětví Unie klesly na stejnou úroveň, na které jsou čínské dovozní ceny.

(23)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(24)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii, kteří se nacházejí ve třech různých členských státech. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. července 2021 do 30. června 2022, který výrobci v Unii uvedli v rámci analýzy hodnocení stavu před zahájením přezkumu. Tento vzorek představoval 82 % odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k jejímu předběžnému vzorku vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky a vzorek tak byl pro výrobní odvětví Unie považován za reprezentativní.

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásil se pouze jeden dovozce, který není ve spojení, a to společnost Borghi SpA, Grandate/Itálie. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala společnost Borghi SpA o vyplnění dotazníku pro dovozce, kteří nejsou ve spojení. Společnost Borghi SpA však vyplněný dotazník nepředložila.

(26)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(27)

Jeden výrobce v dotčené zemi, společnost Xinjiang Xinlianxin Energy Chemical Co., Ltd. (dále jen „Xinjiang XLX“) poskytla požadované informace a souhlasila se zařazením do vzorku. V období přezkumného šetření tento výrobce představoval méně než 3 % celkového dovozu melaminu pocházejícího z ČLR.

(28)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce považovala Komise za vhodné uplatnit na nedostatečně spolupracující vyvážející výrobce v ČLR článek 18 základního nařízení a založit svá zjištění platná pro celou zemi na pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a újmy na dostupných údajích.

(29)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly úvahy Komise projednány se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s orgány dotčené země. Kromě toho Komise informovala společnost Xinjiang XLX, že z důvodů administrativních úspor nemusí Komise zjišťovat nedostatky a ověřovat odpovědi na dotazník. Jakékoli informace poskytnuté danou společností však mohou být v případě potřeby použity jako dostupné údaje. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(30)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(31)

Komise zaslala dotazníky jednomu spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jednomu dovozci, který není ve spojení a který se přihlásil v průběhu výběru vzorku, a všem známým uživatelům melaminu. Všechny příslušné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (8). V průběhu šetření zaslala Komise žadatelům dotazník, v němž požadovala makroekonomické údaje o výrobním odvětví Unie.

(32)

Odpovědi na dotazník poskytl jeden spolupracující vyvážející výrobce, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, žadatelé, jeden dovozce, který není ve spojení, a tři uživatelé.

(33)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(34)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností:

výrobci v Unii:

(35)

Dálková křížová kontrola informací použitých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti pro početní zjištění běžné hodnoty byla provedena online u tohoto výrobce v Unii:

(36)

Dne 14. června 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(37)

Připomínky byly obdrženy od společnosti Xinjiang XLX a od Čínské obchodní komory. Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Výrobci v Unii zařazení do vzorku uvítali závěr Komise a nepředložili žádné další připomínky. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(38)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je melamin (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódu KN 2933 61 00.

(39)

Melamin je bílý krystalický prášek vyráběný převážně z močoviny a používá se zejména k výrobě laminátů, pryskyřic, lepidel na dřevo, tvarovacích směsí a při zpracování papíru/textilu.

(40)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu (viz 38. bod odůvodnění) pocházející z Číny.

(41)

Jak vyplývá z šetření, které vedlo k uložení platných opatření (9), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(42)

Během posuzovaného období dovoz melaminu z ČLR pokračoval. V první polovině posuzovaného období byl jeho objem nižší než v období původního šetření (tj. od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009). Ve druhé polovině posuzovaného období se však objem dovozu značně zvýšil a výrazně překročil objem zaznamenaný v období původního šetření. V období přezkumného šetření byl dovoz melaminu z ČLR téměř čtyřikrát vyšší než v období původního šetření. Zároveň byl ve srovnání s obdobím přezkumného šetření předchozího přezkumu opatření před pozbytím platnosti osminásobný.

(43)

Podle Eurostatu (databáze Comext) představoval dovoz melaminu z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 15 % trhu Unie (viz tabulka č. 3), v porovnání s 6,5 % podílem na trhu během původního šetření a 2 % podílem během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutních číslech se objem dovozu melaminu pocházejícího z ČLR nejprve snížil ze 17 434 tun v období původního šetření na 7 938 tun v období přezkumného šetření původního přezkumu před pozbytím platnosti, aby se v období přezkumného šetření současného přezkumu opatření před pozbytím platnosti opět zvýšil na 64 673 tun.

(44)

Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze jeden výrobce z ČLR, který představoval méně než 3 % dovozu dotčeného výrobku během období přezkumného šetření. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k této velmi omezené úrovni spolupráce může použít článek 18 základního nařízení týkající se zjištění ohledně určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(45)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, snadno dostupných informacích od tureckých výrobců výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, informacích od Tureckého statistického úřadu, Generálního ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli a Global Trade Atlas.

(46)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(47)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(48)

Připomínkami, které předložila Čínská obchodní komora, se zabývá oddíl 3.2.2.1.

(49)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Rovněž upřesnila, že možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR je v tomto případě Turecko, ale že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení prozkoumá i další možné vhodné země.

(50)

Komise vydala dne 24. února 2023 poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ke zdrojům“).

(51)

V poznámce ke zdrojům Komise informovala zúčastněné strany, že při neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení.

(52)

V poznámce ke zdrojům Komise rovněž zúčastněné strany informovala o svém záměru použít Turecko jako reprezentativní zemi a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí.

(53)

V poznámce ke zdrojům Komise zúčastněné strany informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude vycházet z ostatních přímých nákladů a výrobních režijních nákladů na základě informací týkajících se výrobního odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.

(54)

Dále informovala zúčastněné strany, že na základě veřejně dostupných informací stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk tří tureckých výrobců výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, a to společností Ege Gübre Sanayii A.Ş., Tekfen Holding A.Ş. a Bagfaş Bandirma Gübre Fabrikalari A.Ş.

(55)

Komise prostřednictvím poznámky ke zdrojům vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Turecko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích.

(56)

Komise obdržela připomínky Čínské obchodní komory. Sdružení nadále tvrdilo, že Komise by měla použít odpověď na dotazník společnosti Xinjiang XLX jako dostupný údaj, zohlednit různé výrobní procesy a suroviny pro početní zjištění běžné hodnoty, a rovněž kritizovalo nezkreslené hodnoty některých vstupů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Tyto připomínky jsou uvedeny v oddílech 3.2.2.2, 3.2.2.3.1, 3.2.2.3.2 a 3.2.2.3.5 tohoto nařízení.

(57)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“ .

(58)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(59)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k neexistenci spolupráce čínské vlády a smysluplné spolupráce vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(60)

V souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení byla běžná hodnota zjištěna početně. V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé početně zjistili běžnou hodnotu pro dvě výrobní technologie, technologii Tsinghua používanou výhradně v ČLR a technologii společnosti Eurotecnica používanou v ČLR, ale také výrobci v Unii. Pro účely tohoto šetření omezila Komise svá zjištění na technologii společnosti Eurotecnica, u níž bylo možné provést řádnou křížovou kontrolu seznamu výrobních faktorů a jejich spotřebního množství u žadatelů, kteří poskytli informace pro žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Komise měla za to, že běžná hodnota početně zjištěná na základě průměrných množství spotřeby, která vycházela z brožury výrobce zařízení používaného ve výrobním procesu, jak bylo uvedeno v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti, je z hlediska míry vytížení pro účely celostátních zjištění reprezentativnější než individuální spotřeba jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce dosažená v jeho specifických provozních podmínkách.

(61)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(62)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(63)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(64)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (10), která obsahuje informace o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako jsou chemické látky). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádost také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu.

(65)

Konkrétněji žádost s odkazem na zprávu uváděla, že strukturální zkreslení v mnoha čínských průmyslových odvětvích přispěla k obzvláště nízkým nákladům na zemní plyn a k zásahům státu na trhu s močovinou, jednou z hlavních složek melaminu. Nízká cena zemního plynu umožnila výrobcům melaminu vyrábět výrobek, který je předmětem přezkumu, za uměle nízké náklady. V žádosti jsou dále uvedeny různé druhy státních zásahů na trhu s močovinou, jako je existence přísných dovozních kvót na močovinu, vysoké vývozní daně během hlavní sezóny, osvobození domácího prodeje močoviny od DPH a strategické vytváření zásob močoviny čínskou vládou prostřednictvím státního systému hnojiv. Kromě toho bylo v žádosti poukázáno na různá zjištění Spojených států týkající se zásahů čínské vlády ve prospěch čínského odvětví melaminu, jako jsou preferenční půjčky, programy týkající se daně z příjmu, daňové programy týkající se osvobození od cla, slevy na DPH, osvobození od správních poplatků, vládní ustanovení a několik grantů, jakož i programy vývozních subvencí pro trh s melaminem, které zjistily orgány Spojených států. Žádost dále poukázala na to, že politiky čínské vlády, jako například ty, jež jsou podrobně popsány ve 14. národním pětiletém plánu, potvrdily pokračující angažovanost státu v petrochemickém a chemickém odvětví, které je klasifikováno jako „průmyslový pilíř národní ekonomiky“, stejně jako předchozí pětileté plány, jako například Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu, která odkazují na socialistické tržní hospodářství jako na zastřešující princip a cíl usilující o vytvoření čínských národních šampionů. Kromě toho žádost s odkazem na zprávu upozornila na podstatná zkreslení způsobená nedostatečným využíváním práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví, jakož i přístupu ke kapitálu prostřednictvím finančního systému. Podle žádosti budou mít tyto politiky na odvětví melaminu pravděpodobně rušivý dopad.

(66)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(67)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (11). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (12).

(68)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (13) To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(69)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (14). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(70)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.1.5 níže) (15).

(71)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.2.1.8 níže) (16). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (17).

(72)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (18). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (19).

(73)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (20).

(74)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(75)

Analýza největších čínských výrobců melaminu, konkrétně společností Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd (21)., Henan Haohua Junhua Co., Ltd. (22), Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co., Ltd (23). a Xinjiang Xinlianxin Chemical Energy Co., Ltd (24)., poukazuje na výrazné zásahy státu. Zatímco společnost Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd., je státním podnikem (SOE), který je plně ve vlastnictví skupiny Henan Energy and Chemical Industry Group (státní podnik pod dohledem Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (SASAC) (25)), čínská vláda si ponechává 35 % podíl ve společnosti Henan Haohua Junhua Co., Ltd., (26) který je v držení společnosti Sinochem Holding, státního podniku pod dohledem komise SASAC, prostřednictvím jeho dceřiné společnosti Haohua Chemical Co. Sinochem Holding. (27) Kromě formálního vlastnictví mohou státní orgány kontrolovat a dohlížet na společnosti i prostřednictvím neformálních kanálů, jak ukazuje příklad soukromé společnosti vyrábějící melamin Sichuan Golden-Elephant Sincerity Co., Ltd. (28), která podle veřejných zdrojů obdržela finanční podporu prostřednictvím preferenční půjčky od Správy tržního dohledu města Mej-šan a Centrální pobočky Čínské lidové banky ve městě Mej-šan (29)„na podporu kvalitního rozvoje, stabilizace ekonomiky a stabilizace tržních subjektů“ (30). Spolupracující vyvážející výrobce, společnost Xinjiang XLX (31), na svých internetových stránkách rovněž zdůrazňuje, že „pod politickým vedením a s významnou podporou autonomní oblasti, státu, okresního stranického výboru a vlády dosáhla společnost Xinlianxin skokového rozvoje a byla také svědkem významných úspěchů v oblasti rozvoje našeho okresu […] pod silným vedením ústředního výboru strany v čele se soudruhem Si Ťin-pchingem a za plné podpory autonomní oblasti, okresu, okresního výboru a vlády (32)“. Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých podnicích (33) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(76)

To je patrné i na úrovni Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu, odvětvového průmyslového sdružení. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (34).

(77)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.2.2.1.5.

(78)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (35) avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (36)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (37), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (38). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (39). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů jejich vstupů.

(79)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (40), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (41).

(80)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví melaminu běžné. A skutečně, předsedové představenstev společností Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd., Henan Haohua Junhua Co., Ltd., Sichuan Golden Elephant Sincerity Co., Ltd. a Xinjiang Xin Lian Xin Chemical Energy Co., Ltd. jsou zároveň tajemníky stranických výborů ve svých společnostech.

(81)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (42). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví melaminu a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(82)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (43).

(83)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(84)

Zaprvé, ve 14. pětiletém plánu pro suroviny (44) je uvedeno, že „se výrazně zlepší intenzivní rozvoj chemických průmyslových parků, čímž vznikne skupina petrochemických průmyslových základen“ (45). Plán dále vyzývá dané odvětví, aby „přísně kontrolovalo novou výrobní kapacitu močoviny“, jedné z hlavních složek melaminu, a  „zvýšilo normy pro odstranění zastaralé výrobní kapacity a použilo komplexní normy na podporu ukončení zastaralé výrobní kapacity v souladu s právními předpisy“ (46). Kromě toho „všechny místní orgány musí posílit dodržování tohoto plánu a začlenit jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých klíčových místních úkolů. Petrochemické a chemické odvětví, […] formulují konkrétní prováděcí stanoviska zaměřená na cíle a úkoly tohoto plánu a zohledňující skutečné podmínky panující ve výše uvedených odvětvích“ (47). Kromě toho je ve 14. pětiletém plánu ekologického rozvoje průmyslu (48) uvedeno, že „v odvětvích, jako je výroba močoviny, by měly být nové kapacity přísně kontrolovány“ (49). To je v souladu s Katalogem pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu na rok 2019 (50), který uvádí zařízení na výrobu močoviny mezi zařízeními, která „mají být odstraněna“, a tedy pod kontrolou (51). Na úrovni provincie 14. pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se špičkového rozvoje chemického průmyslu (52) uvádí záměr místních orgánů „pokračovat v kontrole nových výrobních kapacit v nadbytečných odvětvích, jako je rafinace ropy, močovina, fosforečnan amonný, kaustická soda, polyvinylchlorid, uhličitan sodný, karbid vápenatý a žlutý fosfor“ (53). Ve 14. pětiletém plánu provincie Šan-tung týkajícím se rozvoje chemického průmyslu (54) se uvádí, že je třeba „zlepšit přidanou hodnotu a zušlechtění výrobků a urychlit vytvoření systému chemického průmyslu na bázi uhlí se třemi hlavními kategoriemi: chemické látky obsahující kyslík na bázi uhlí, chemické meziprodukty na bázi uhlí a nové chemické materiály na bázi uhlí“, jakož i „zaměřit se na rozvoj průmyslového řetězce čistých chemických látek na bázi uhlí“. (55)

(85)

Kromě toho jsou v Poradních stanoviscích k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu (56) vyčísleny další parametry plánovaného rozvoje tohoto odvětví: „Do roku 2025 bude petrochemický a chemický průmysl v podstatě tvořit vysoce kvalitní model rozvoje se silnými domácími inovačními schopnostmi, strukturálním uspořádáním, ekologickým, bezpečným a nízkouhlíkovým rozvojem. Výrazně se také zlepší možnosti zajištění špičkových výrobků, dojde k významnému posílení klíčové konkurenceschopnosti a budou podniknuty rozhodné kroky směrem k soběstačnosti a sebezdokonalování na vysoké úrovni“ (57) a několik cílů pro chemické odvětví: „[d]ále se zvýší úroveň koncentrace velkoobjemové výroby chemických látek a míra využití kapacity dosáhne více než 80 % […], bude zřízeno přibližně 70 parků chemického průmyslu s konkurenčními výhodami“ (58). Je rovněž zdůrazněna nutnost: „posílit koordinaci fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetické, ekologické a cenové politiky a dalších politik s průmyslovými politikami“ a také „ [p]lně využít úlohu národní platformy pro spolupráci průmyslu a finančního sektoru a podpořit propojení bank a podniků a spolupráci průmyslu a finančního sektoru“ (59).

(86)

Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy o dobré práci při uzavírání a plnění střednědobých a dlouhodobých smluv týkajících se uhlí v roce 2021 (60) dále požaduje, aby příslušné tržní subjekty: „posilovaly budování sebekázně daného odvětví. Všechna příslušná průmyslová sdružení by měla vést podniky k posílení sebekázně, plnění požadavků střednědobých a dlouhodobých smluv, přičemž nesmí podepisovat nespravedlivé smlouvy tím, že využijí situace nabídky a poptávky na trhu a dominantního postavení daného odvětví. Velké podniky by měly jít příkladem a vědomě regulovat svá rozhodnutí o podpisu smluv“ (61). Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(87)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví melaminu. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(88)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (62).

(89)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (63). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (64). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (65).

(90)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví melaminu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(91)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(92)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, neboť pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (66). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (67). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (68). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(93)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví melaminu. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(94)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(95)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (69), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (70) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (71). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (72).

(96)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(97)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (73). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (74).

(98)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (75).

(99)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (76). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(100)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(101)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (77). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“. (78) Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(102)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(103)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(104)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(105)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.2.1.2 až 3.2.2.1.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.2.2.1.6 až 3.2.2.1.8 a v části II zprávy.

(106)

Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci melaminu tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(107)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(108)

Komise obdržela připomínky od Čínské obchodní komory, která zastupuje tři čínské výrobce melaminu, společnosti Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemicals Co., Ltd., Shandong Holitech Chemical Industry Co., Ltd. a Henan Junhua Development Ltd (79).

(109)

Zaprvé, Čínská obchodní komora uvedla, že čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO) (dále jen „antidumpingová dohoda“) neuznává koncept podstatných zkreslení. Kromě toho, i kdyby koncept podstatných zkreslení spadal pod čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody, což podle názoru Čínské obchodní komory neplatí, početní zjištění běžné hodnoty provedené EU by muselo být rovněž v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s jeho výkladem, který poskytl Odvolací orgán ve věci EU – bionafta (Argentina) (DS473). Početní zjištění běžné hodnoty by tedy podle Čínské obchodní komory bylo přípustné pouze v situacích, kdy nedochází k prodeji obdobného výrobku v „běžném obchodním styku“ nebo při „zvláštní situaci na trhu“. Údajná podstatná zkreslení ve vyvážející zemi by proto musela spadat do jedné z těchto kategorií, aby Komise mohla pokračovat v přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Podle názoru Čínské obchodní komory tomu tak není, neboť metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení umožňuje početní zjištění běžné hodnoty i v případě zjištění podstatných zkreslení, a nikoli v souladu s koncepty uvedenými v článku 2.2 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora dále uvedla, že antidumpingová dohoda neobsahuje žádný článek, který by umožňoval použít pro účely stanovení běžné hodnoty údaje ze třetí země, které by odpovídajícím způsobem neodrážely ceny nebo úroveň nákladů v zemi původu. Běžná hodnota v antidumpingových šetřeních musí být stanovena na základě prodejních cen nebo nákladů společností v zemi původu nebo alespoň na základě cen nebo nákladů, které mohou odrážet úroveň cen nebo nákladů v zemi původu. V tomto ohledu Čínská obchodní komora poukázala zejména na zprávu panelu WTO ve věci EU – Metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (DS494) jako na příklad úspěšného právního napadení slučitelnosti metodiky WTO s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Ze všech výše uvedených důvodů se Čínská obchodní komora domnívala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou a neměl by být v tomto případě použit.

(110)

Pokud jde o argumenty Čínské obchodní komory týkající se slučitelnosti metodiky WTO s čl. 2 odst. 6a základního nařízení, Komise se domnívá, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO a s judikaturou citovanou Čínskou obchodní komorou. Komise nejprve podotýká, že existence podstatných zkreslení činí náklady a ceny ve vyvážející zemi nevhodnými pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Zpráva WTO o věci EU – bionafta se navíc nezabývala použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. V každém případě právo WTO, jak je vykládáno Odvolacím orgánem ve věci EU – bionafta, připouští použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná. Kromě toho se ve zprávě panelu v souvislosti se sporem EU – Metodiky úpravy nákladů II výslovně uvádí, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení nespadají do oblasti působnosti sporu. Komise dále připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se odvolaly proti zjištěním panelu, která nejsou konečná, a proto podle ustálené judikatury WTO nemají v systému WTO právní postavení, neboť nebyla schválena Orgánem pro řešení sporů na základě rozhodnutí členů WTO. Argumenty Čínské obchodní komory proto nemohly být přijaty.

(111)

Za druhé, pokud jde o důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení, Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé neposkytli dostatečné důkazy k odůvodnění jakýchkoli zjištění o „podstatných zkresleních“ v čínském odvětví melaminu, a že vlastní analýza Komise provedená v průběhu šetření by proto vyžadovala podstatně pádnější odůvodnění, minimálně doplnění tvrzení výrobního odvětví Unie, které podle Čínské obchodní komory nebylo možné ověřit vzhledem k jejich obecné povaze a nedostatečnému citování výchozích zdrojů. Jako příklad Čínská obchodní komora uvádí skutečnost, že v odkazu výrobního odvětví Unie na 14. pětiletý plán se pouze uvádí, že jeho „cílem je vytvořit čínské národní šampiony“. Podobně Čínská obchodní komora kritizuje odkaz výrobního odvětví Unie na Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu. Podle Čínské obchodní komory jsou Poradní stanoviska řídícím dokumentem, který nestanoví závazná pravidla a který navíc uvádí řadu cílů, jež výrobní odvětví Unie nezmiňuje, včetně cílů „plně uplatnit rozhodující úlohu trhu při přidělování zdrojů, lépe zohlednit úlohu vlády“ a „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí […], podpořit efektivní globální přidělování výrobních zdrojů a posílit koordinaci předcházejících a následujících fází průmyslového řetězce a propojený rozvoj mezi souvisejícími odvětvími“. V této souvislosti Čínská obchodní komora poukázala na paralelu mezi Poradními stanovisky a současnými iniciativami průmyslové politiky EU.

(112)

Čínská obchodní komora v tomto kontextu rovněž zdůraznila, že zpráva již není aktuální, zejména vzhledem k tomu, že jak v EU, tak v Číně došlo od jejího zveřejnění k významnému hospodářskému vývoji. Čínská obchodní komora poukázala na povinnost Komise podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení zprávu pravidelně aktualizovat a uvedla, že opakované otrocké odkazy na zprávu – ať už ze strany výrobního odvětví EU nebo obsažené ve zjištění Komise – by nebyly přiměřené. Čínská obchodní komora v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Odvolacího orgánu WTO ve věci USA – vyrovnávací opatření (DS437), v němž se uvádí, že tvrzení o zkreslení cen musí být posuzováno případ od případu a musí být prokázáno a náležitě vysvětleno ve zprávě vyšetřujícího orgánu.

(113)

Pokud jde o argumenty Čínské obchodní komory týkající se analýzy dostatečnosti důkazů, Komise nesouhlasila. Zaprvé, pokud jde o údajnou nedostatečnost důkazů v podání(ch) výrobního odvětví Unie, v průběhu tohoto šetření Komise skutečně shromáždila další informace k doplnění dostupných zdrojů, včetně žádosti a zprávy, s cílem ověřit tvrzení učiněná při zahájení šetření a v konečném důsledku určit, zda v odvětví melaminu existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Výsledky šetření Komise jsou uvedeny v 67. až 104. bodě odůvodnění a zúčastněné strany mají možnost se k nim dále vyjádřit. Pokud jde o dostatečnost důkazů ve fázi zahájení řízení, Komise v každém případě připomíná, že bod 4.1 oznámení o zahájení přezkumu odkazoval na řadu prvků čínského trhu s melaminem s cílem doložit, že trh byl ovlivněn zkresleními. Komise se domnívá, že důkazy uvedené v oznámení o zahájení přezkumu byly dostatečné k tomu, aby odůvodnily zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Zatímco ke zjištění skutečné existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení dochází až v okamžiku poskytnutí konečných informací, čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné pro použití dané metodiky, pokud bylo na tomto základě zahájeno šetření. V tomto případě považovala Komise důkazy předložené v žádosti za dostatečné k zahájení šetření na tomto základě. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro případ, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení.

(114)

Zadruhé, pokud jde o argument týkající se čínských politických dokumentů, Komise zdůrazňuje, že čínské hospodářství se řídí spletitou sítí pětiletých plánů, které ovlivňují rozhodnutí veřejných orgánů na všech úrovních. V rozporu s argumentem Čínské obchodní komory Komise považuje pětileté plány za závazné dokumenty, neboť v národním 14. pětiletém plánu je například celá jedna kapitola věnována „zlepšení mechanismu provádění plánování“, kde se uvádí, že: „Pokud jde o závazné ukazatele, velké technické projekty a úkoly v oblasti veřejných služeb, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dalších oblastech uvedených v tomto plánu, je třeba vyjasnit úkoly jednotlivých subjektů a požadavky na harmonogram, rozdělit veřejné zdroje, řídit a kontrolovat společenské zdroje a zajistit dokončení podle harmonogramu. Pokud jde o očekávané ukazatele a úkoly v oblasti průmyslového rozvoje a strukturálních změn stanovené v tomto plánu, je nezbytné se při jejich dosažení spoléhat především na úlohu účastníků trhu. Vlády na všech úrovních musí vytvořit příznivé politické, institucionální a právní prostředí.“  (80) Kromě toho se v Poradních stanoviscích k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu také poukazuje na konkrétní zásahy státu, a to v návaznosti na argument zahrnutý v žádosti, v němž se uvádí, že čínské podniky by měly „urychlit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví a intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky. Urychlit digitální transformaci daného odvětví, zlepšit úroveň vnitřní bezpečnosti a čisté výroby, urychlit transformaci kvality, účinnosti a výkonu petrochemického průmyslu a podpořit pokrok Číny z velké petrochemické země na silnou petrochemickou zemi“ (81).

(115)

Zatřetí, pokud jde o údajnou podobnost současných průmyslových politik EU s politikami v Číně, Komise nepovažovala tento bod za relevantní v souvislosti s posouzením existence podstatných zkreslení v Číně v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(116)

Za čtvrté, pokud jde o tvrzení týkající se zastaralosti důkazů obsažených ve zprávě, Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskými orgány, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Vzhledem k tomu, že tato zpráva byla zveřejněna již v prosinci 2017, měla každá zúčastněná strana dostatek příležitostí ji vyvrátit, doplnit nebo se vyjádřit k ní a k důkazům, na nichž je založena, přičemž žádná ze stran nepředložila argumenty nebo důkazy vyvracející zdroje a informace obsažené ve zprávě.

(117)

Zapáté, pokud jde o případ USA – vyrovnávací opatření (Čína), Komise připomíná, že se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření. Daný spor se týkal odlišné skutkové situace a výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(118)

V neposlední řadě Komise připomněla, že čínská vláda měla příležitost vyjádřit se k údajným zkreslením popsaným ve zprávě a v přezkumu opatření před pozbytím platnosti a předložit důkazy proti daným tvrzením. Jak je vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění, čínská vláda neodpověděla na příslušný dotazník, a proto Komise založila svá zjištění o existenci podstatných zkreslení na čínském trhu na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení.

(119)

Po poskytnutí informací Čínská obchodní komora zopakovala své argumenty a výslovně odkázala na své předchozí podání. Společnost Xinjiang XLX navíc předložila stejné argumenty jako Čínská obchodní komora.

(120)

Zaprvé, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX trvaly na tom, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s právem WTO a konkrétně s článkem 2.2 antidumpingové dohody, a kritizovaly Komisi za to, že nevysvětlila, jak je její jednání při uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s odůvodněním uvedeným v několika konzistentních rozhodnutích Odvolacího orgánu WTO, která shledala, že podobné postupy EU a dalších členů při početním zjišťování běžné hodnoty nejsou v souladu s povinnostmi podle článku 2.2 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX navíc Komisi požádaly, aby neodmítala jejich argumentaci pouze tvrzením, že WTO připouští použití údajů ze třetí země, ale aby vysvětlila, jak Komise provedla úpravu požadovanou v článku 2.2 antidumpingové dohody, aby dospěla k výrobním nákladům „v zemi původu“. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti odkázaly na zjištění Odvolacího orgánu ve sporech EU – bionafta (Argentina) (DS473) a Ukrajina – antidumpingová opatření na dusičnan amonný (DS493). Pokud tedy Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů v Turecku bez jakékoli úpravy nebo vysvětlení, jak byly tyto údaje nakonec upraveny tak, aby odrážely výrobní náklady v zemi původu – Číně, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX tvrdily, že metodika, kterou Komise použila v tomto šetření, není slučitelná s povinnostmi EU podle článku 2.2 antidumpingové dohody. Podle Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX je tedy na Komisi, aby zásadně revidovala svou metodiku výpočtu běžné hodnoty a související závěry.

(121)

Tyto argumenty nelze přijmout. Jak Komise připomněla výše ve 110. bodě odůvodnění, judikatura Odvolacího orgánu, na kterou se odvolává Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX, se netýká použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Argument, že metodika Komise pro početní zjištění běžné hodnoty podle uvedeného článku by nebyla slučitelná s právem WTO s ohledem na odůvodnění Odvolacího orgánu, proto není na místě. V tomto ohledu Komise nejen odmítá argumenty stran, ale vyjadřuje svůj právní názor, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Unie v rámci WTO. Komise proto nemůže souhlasit s Čínskou obchodní komorou a společností Xinjiang XLX, pokud jde o jejich žádost o revizi metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(122)

Zadruhé, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX považovaly odůvodnění Komise týkající se podstatných zkreslení a souvisejících důkazů, na které Komise odkazuje, za nedostatečné. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX konkrétně vyjádřily své znepokojení nad tím, že se Komise i nadále v podstatné míře spoléhá na zprávu, která byla zveřejněna v prosinci 2017 a která již není aktuální, vzhledem k tomu, že světová ekonomika, včetně zejména ekonomiky EU i Číny, zažívá značné hospodářské otřesy a byly v ní již provedeny důležité politické a strukturální změny, jejichž cílem je přizpůsobit se novým domácím a globálním podmínkám. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti poukázaly na to, že vlastní průmyslová strategie EU přijatá v březnu 2020 musela být aktualizována již v květnu 2021, aby byly zohledněny nové „krizové“ okolnosti. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX se proto domnívaly, že prvky popsané ve zprávě jako relevantní pro zjištění podstatných zkreslení musí být nyní znovu přezkoumány a aktualizovány a musí být učiněny nové konkrétní závěry, zda zůstávají v platnosti i v současné situaci. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti odkázaly rovněž na čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, podle něhož je Komise mimo jiné povinna zprávu pravidelně aktualizovat.

(123)

Kromě toho, pokud jde o „Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu“, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX uvedly, že Komise nezohlednila skutečnost, že i) tento dokument představuje pokyny, nikoli závazné nařízení, které stanoví podrobné povinnosti nebo pravidla pro dotčená odvětví, a že ii) obsahuje záměry nebo cíle – cíle, jako je „plně uplatnit rozhodující úlohu trhu při přidělování zdrojů, lépe zohlednit úlohu vlády“ nebo „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí“, což je v rozporu se závěry Komise o zkresleních. Podobně, pokud jde o pětileté plány, které Komise citovala, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX zpochybnily výklad Komise ohledně systému plánů v Číně a poukázaly na to, že tyto pětileté plány nejsou pro rozhodování veřejných orgánů závazné, ale že se snaží určit příslušné odpovědné strany, zatímco úloha vlád je samostatně specifikována v cíli „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí“, což je úloha vlád všude ve světě včetně EU. Ve stejném duchu Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang zopakovaly argument, že Poradní stanoviska k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu ponechávají na čínských podnicích, aby přijaly vhodná opatření k transformaci a modernizaci tohoto odvětví podobným způsobem, jako je tomu v průmyslových politikách EU. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX dále uvedly, že se Komise nezabývala výše uvedeným argumentem, a sice že podle zjištění Odvolacího orgánu ve věci USA – vyrovnávací opatření musí být existence zkreslení cen vyplývajícího ze zásahu státu zjištěna a odpovídajícím způsobem vysvětlena vyšetřujícím orgánem v jeho zprávě. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX toto chápou jako požadavek, aby Komise předložila aktuální faktické údaje a podrobnou analýzu údajných zásahů čínské vlády, které ovlivňují trh a chování na úrovni výrobců. A konečně Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX zdůraznily své stanovisko, že Komise je povinna předložit důkazy o konkrétním vládním výkonu jakýchkoli údajných pravomocí spočívajícím v zásahu na trhu s melaminem, který by vedl ke skutečnému a prokazatelnému zkreslení cen příslušných výrobců melaminu, a že odkazy Komise na čínské vládní plány, poradní stanoviska nebo jiné čínské vládní politické iniciativy nelze považovat za skutečné vládní zásahy.

(124)

Tyto argumenty nelze přijmout. Pokud jde o to, že se Komise opírá o danou zprávu a o skutečnost, že tato zpráva byla zveřejněna v roce 2017, Komise opakuje svůj postoj vysvětlený ve 116. bodě odůvodnění. Komise navíc připomíná, že zjištění týkající se existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není podmíněno existencí zprávy, natož dnem jejího zveřejnění. Komise dále konstatuje, že základní axiomy čínského hospodářství, jako je paradigma socialistického tržního hospodářství, systém plánování nebo vedoucí postavení Komunistické strany Číny v ekonomice – ve spojení s přítomností strany v jednotlivých tržních subjektech, která zahrnuje pravomoc zasahovat do manažerských rozhodnutí – se od zveřejnění zprávy nezměnily, naopak se pravděpodobně projevily ještě výrazněji. Ačkoli zjištění uvedená ve zprávě zůstávají z velké části platná, Komise je v tomto šetření v každém případě doplnila dalšími důkazy, jak je podrobně popsáno například v 76., 77., 79., 80. a 84. až 86. bodě odůvodnění. Vzhledem k výše uvedenému je rovněž argument Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX týkající se povinnosti Komise aktualizovat zprávu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení neopodstatněný, neboť Komise skutečně zkoumala relevantní okolnosti týkající se existence podstatných zkreslení konkrétně pro účely tohoto šetření, přičemž zohlednila nejnovější dostupné důkazy (82).

(125)

Pokud jde o paralely, které Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX spatřují mezi čínskými politickými dokumenty a průmyslovými strategiemi EU, Komise konstatuje, že dotčené strany neuvádějí žádné další argumenty kromě tvrzení, že průmyslová politika EU je údajně relevantní v souvislosti s posouzením podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení v Číně. Komise proto opakuje svůj postoj vyjádřený již ve 115. bodě odůvodnění.

(126)

Pokud jde o soubor argumentů k otázkám, do jaké míry čínské politické dokumenty, na které Komise odkazuje, jako jsou dokumenty citované v 84. až 86. bodě odůvodnění, představují pokyny, do jaké míry vede povaha čínského systému plánování a hospodářského uspořádání k závazným rozhodnutím orgánů veřejné moci a do jaké míry ponechává daný politický dokument na jednotlivých podnicích, aby přijaly vhodná opatření, Komise konstatuje, že Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX neberou v úvahu jednoznačné požadavky obsažené v příslušných čínských politických dokumentech, které mají přijímající orgány dodržet, jak je popsáno například v 84. bodě odůvodnění. V kombinaci s existencí konkrétních číselně vyjádřených cílů, jak by se mělo odvětví vyvíjet (83), zůstává do značné míry irelevantní, zda si jednotlivé tržní subjekty mohou za účelem dosažení stanovených politických záměrů a rozvojových cílů zvolit příslušné metody, a tedy tyto politické cíle sledovat efektivním, „tržním“ způsobem. Komise dále připomíná struktury zavedené v Číně pro komplexní prostředí vládních zásahů do hospodářství, které jsou podrobně popsány v oddílech 3.2.2.1.1 až 3.2.2.1.9. V takovém prostředí se jednotlivé tržní subjekty, jako je společnost Xinjiang XLX, stejně jako průmyslová sdružení, zavazují, že zůstanou věrni Komunistické straně Číny a rozvojovým cílům stanoveným stranou/státem (84), a na oplátku mohou očekávat podporu při svém podnikání, též prostřednictvím daňové, finanční, investiční, územní a jiné politiky ze strany státních orgánů, státem kontrolovaných bank atd. Státní orgány proto uplatňují svou moc při formování trhu s melaminem, a to i v rámci jednotlivých hospodářských subjektů. Tento závěr platí bez ohledu na konkrétní právní povahu jednotlivých politických dokumentů, jako jsou například Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu.

(127)

Pokud jde o odkaz Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX na zjištění Odvolacího orgánu ve věci USA – vyrovnávací opatření, Komise podotýká, že tímto argumentem se již zabývala v 117. bodě odůvodnění.

(128)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly argumenty Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX zamítnuty.

(129)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.2.1.2 až 3.2.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů k zásahům ČLR do svého hospodářství obecně, jakož i do odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(130)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(131)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(132)

Jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku ke zdrojům, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě, jestliže se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(133)

Komise v poznámce ke zdrojům vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací považovanými za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně dovozních statistik, vnitrostátních statistik reprezentativní země, zdrojů informací o trhu, poplatků účtovaných ze strany dodavatelů veřejných služeb v reprezentativní zemi a finančních údajů výrobců v reprezentativní zemi.

(134)

Pokud jde o výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, žadatelé v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti posuzovali sedm zemí (Indie, Írán, Japonsko, Katar, Rusko, Trinidad a Tobago a Spojené státy americké), kde se melamin vyráběl (87).

(135)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, pouze Rusko se v období přezkumného šetření kvalifikovalo jako země na podobné úrovni rozvoje jako ČLR. Vzhledem k nedávnému geopolitickému a hospodářskému vývoji v Rusku spolu s platnými sankcemi, jakož i ke skutečnosti, že se Rusko rozhodlo od dubna 2022 nezveřejňovat podrobné údaje o dovozu a vývozu, se však Komise nedomnívala, že by Rusko představovalo vhodnou reprezentativní zemi.

(136)

Proto žadatelé určili Turecko jako zemi, která je na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR a kde výroba spadá do stejné obecné kategorie výrobků, tj. výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, jehož součástí je i melamin (88).

(137)

Pokud jde o dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi, byly podle žádosti údaje o důležitých výrobních faktorech v případě Turecka snadno dostupné. Kromě toho byly pro stejnou obecnou kategorii výrobků veřejně dostupné příslušné údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku. Žadatelé identifikovali jednoho výrobce v téže obecné kategorii výrobků, společnost Ege Gübre Sanayii A.Ş. (dále jen „Ege Gübre“). V poznámce ke zdrojům Komise určila dva další výrobce v téže obecné kategorii výrobků, společnosti Tekfen Holding A.Ş. (dále jen „Tekfen“) a Bagfaş Bandirma Gübre Fabrikalari A.Ş. (dále jen „Bagfas“). Všechny tři společnosti byly výrobci dusíkatých hnojiv (89), jejich finanční údaje za období přezkumného šetření byly veřejně dostupné a v tomto období byly tyto společnosti ziskové.

(138)

Ve svých připomínkách k poznámce týkající se zdrojů Čínská obchodní komora uvedla, že by Komise měla zohlednit různé výrobní procesy a suroviny používané při výrobě melaminu. Čínská obchodní komora dále tvrdila, že Komise by měla jako dostupné údaje použít odpovědi společnosti Xinjiang XLX uvedené v dotazníku.

(139)

Komise uvedla, že vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských výrobců melaminu používajících různé výrobní procesy a suroviny, na něž odkazuje Čínská obchodní komora, založila svá zjištění na dostupných údajích. Jak je vysvětleno v 60. bodě odůvodnění, Komise v tomto případě považovala za vhodnější založit svá zjištění spíše na informacích uvedených v žádosti než na údajích jediné čínské společnosti. Kromě toho Komise skutečně použila některé prvky z odpovědi čínského výrobce uvedené v dotazníku jako dostupné údaje. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(140)

S ohledem na všechny informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a po analýze připomínek zúčastněných stran byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory, jejich zdroje a nezkreslené hodnoty:

Tabulka 1

Výrobní faktory melaminu

(141)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla (91) a náklady na přepravu (92). Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace (dále jen „země, které nejsou členy WTO“), uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (93).

(142)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(143)

Komise zkoumala, zda vstupy, u nichž byly jako zdroj nezkreslených nákladů použity dovozní statistiky, podléhaly v Turecku vývozním omezením, která by mohla potenciálně zkreslit domácí ceny, a tudíž i dovozní ceny (94). Komise zjistila, že Turecko v období přezkumného šetření neuplatnilo žádná vývozní omezení na vývoz močoviny a amoniaku.

(144)

Komise dále zkoumala, zda mohly být dovozní ceny zkresleny dovozem z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO. (95). Komise zjistila, že v období přezkumného šetření pocházelo méně než 14,5 % dovozu močoviny z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO. Pokud jde o amoniak, podíl dovozu pocházejícího z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO, nepřesáhl v období přezkumného šetření 0,01 %. Komise proto dospěla k závěru, že dovozní ceny pravděpodobně nebyly ovlivněny dovozem z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO.

(145)

Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že ke stanovení nezkreslených nákladů na suroviny v Turecku by Komise neměla použít dovozní ceny, neboť tyto ceny byly ovlivněny různými faktory, např. dovezeným množstvím či vzdáleností od země původu, a tudíž neodrážely domácí ceny surovin v Turecku.

(146)

Komise s tím nesouhlasila. Dovážené suroviny si na tureckém trhu cenově konkurují s domácími surovinami. Komise se proto domnívala, že vážená průměrná dovozní cena dostatečně odráží domácí cenu surovin v Turecku.

(147)

Kromě toho Čínská obchodní komora ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům uvedla, že pokud by Komise nadále používala dovozní ceny jako zástupný indikátor domácích cen surovin v reprezentativní zemi, měla by snížit jejich hodnotu o hodnotu námořní přepravy a pojištění zahrnutou v dovozních statistikách zaznamenaných na úrovni CIF.

(148)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění, dovozní ceny odrážejí úroveň cen převládající na domácím trhu reprezentativní země. Celkové náklady na surovinu, které nese výrobce v reprezentativní zemi, však zahrnují veškeré náklady vynaložené na pořízení suroviny a její přepravu k bráně závodu. To je také situace, kdy si ceny dovážených a domácích surovin konkurují. Proto byla dovozní cena surovin na úrovni CIF dále zvýšena o příslušné dovozní clo a náklady na přepravu v reprezentativní zemi, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění.

(149)

V neposlední řadě Čínská obchodní komora ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům tvrdila, že vážená průměrná dovozní cena močoviny není vhodnou referenční hodnotou, a měla by být proto upravena z těchto tří důvodů:

(150)

Pokud jde o vývoj dovozní ceny močoviny v Turecku, Komise zjistila, že dokonale kopíruje vývoj dovozní ceny močoviny na pěti největších trzích dovážejících močovinu (Indie, Brazílie, USA, Evropská unie, Austrálie), které představují 60 % světového dovozu močoviny (99). Dovozní cena močoviny na těchto pěti trzích nejprve mírně poklesla v roce 2020, poté během roku 2021 a během období přezkumného šetření stabilně rostla. V období přezkumného šetření dosáhla více než dvojnásobku hodnoty z roku 2019.

(151)

Komise proto dospěla k závěru, že dovozní cena močoviny do Turecka zkreslená nebyla. Spíše kopírovala celosvětové cenové trendy týkající se močoviny.

(152)

Pokud jde o dovozní cenu močoviny pocházející z USA, Komise uvedla, že příliš vysoká jednotková cena se týkala pouze 8 kg z téměř 2 milionů tun močoviny dovezené do Turecka během období přezkumného šetření. Neměla tedy žádný vliv na váženou průměrnou dovozní cenu použitou jako referenční hodnota pro nezkreslenou hodnotu močoviny.

(153)

Pokud jde o dovoz pocházející z Kataru, který podléhá antidumpingovým clům v Indii, Komise uvedla, že zaprvé Čínská obchodní komora neposkytla žádný důkaz o tom, že by zjištění o dumpingu učiněná indickými orgány měla být rozšířena na vývoz z Kataru do Turecka. Zadruhé se opatření uložená Indií týkala melaminu, a nikoli močoviny, tj. dotčené suroviny.

(154)

V návaznosti na úvahy uvedené ve 150. až 153. bodě odůvodnění Komise zamítla tvrzení Čínské obchodní komory popsaná ve 149. bodě odůvodnění.

(155)

Po poskytnutí konečných informací Čínská obchodní komora zopakovala, že dovoz z Kataru by měl být vyloučen z výpočtu nezkreslených nákladů na močovinu, jelikož vývoz z Kataru podléhal antidumpingovým opatřením v Indii. Komora odkázala na přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky, v němž Komise zamítla Malajsii jako potenciální reprezentativní zemi z důvodu, že USA zavedly antidumpingová opatření na dovoz tohoto příslušenství pocházejícího z Malajsie (100).

(156)

Zaprvé, Komise uvedla, že každé šetření musí být posouzeno na základě své vlastní podstaty a rozhodnutí přijaté v rámci jednoho šetření nevytváří precedens, který by byl všeobecně platný pro veškerá jiná následná šetření. Zadruhé, v případě, na který Čínská obchodní komora odkázala, byla Malajsie považována za jednu z potenciálních reprezentativních zemí. Zjištění o dumpingu provedená jinou jurisdikcí byla relevantní, neboť rozhodnutí o cenách výrobců příslušenství v Malajsii, ovlivněná jejich dumpingovým chováním, mohla zkreslit jejich prodejní, správní a režijní náklady a úroveň ziskovosti. V tomto případě nebyl Katar použit jako zdroj finančních údajů, tj. prodejních, správních a režijních nákladů a nezkresleného zisku. Byl pouze jednou ze zemí původu močoviny dovážené do Turecka a jako takový přispěl k hodnotě nezkreslených nákladů na močovinu. Z toho vyplývá, že obě situace byly naprosto rozdílné. Nic nenasvědčovalo tomu (a stěžovatelé nepředložili v tomto smyslu žádná tvrzení), že údajné dumpingové chování na třetím trhu by mělo zkreslující účinek na ceny vývozů močoviny z Kataru do Turecka. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(157)

Po poskytnutí konečných informací Čínská obchodní komora dále zopakovala, že by Komise měla odečíst námořní přepravu a pojištění od dovozní ceny surovin. Podle Čínské obchodní komory Komise nevysvětlila, proč dovozní ceny odrážely cenovou úroveň převládající na domácím trhu reprezentativní země. V tomto ohledu Čínská obchodní komora tvrdila, že náklady nesené společností v reprezentativní zemi zahrnují pouze náklady na suroviny a vnitrostátní přepravu.

(158)

Komise s tím nesouhlasila. Když výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi posuzuje, zda by měl získávat surovinu od domácího či zahraničního dodavatele, porovná celkové náklady na surovinu u brány své továrny. V případě suroviny dodané domácím dodavatelem v reprezentativní zemi tyto celkové náklady obvykle zahrnují cenu suroviny a vnitrostátní přepravu. Pokud surovinu dodává zahraniční dodavatel, celkové náklady obvykle zahrnují cenu suroviny, vnitrostátní přepravu ve vyvážející zemi, manipulaci a nakládku (tj. cenu na úrovni FOB), námořní přepravu a pojištění (tj. cenu na úrovni CIF, která je k dispozici v dovozních statistikách), dovozní clo (tj. cenu franko) a vnitrostátní přepravu. Výrobce v reprezentativní zemi se obecně rozhodne odebírat ze zahraničí pouze tehdy, je-li dovozní cena na bráně jeho továrny konkurenceschopná v porovnání s cenou domácího dodavatele. Komise se proto domnívala, že dovozní ceny surovin na úrovni CIF, tj. včetně námořní přepravy a pojištění, byly vhodným zástupným ukazatelem cen těchto surovin na domácím trhu (na úrovni EXW) v reprezentativní zemi. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(159)

Komise měla v úmyslu použít průměrné ceny elektřiny platné pro průmyslové uživatele ve druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022, jak je zveřejnil Turecký statistický úřad (101). Komise použila sazby platné pro spotřebitelské pásmo 70 000 až 150 000 MWh. Ke stanovení příslušného spotřebitelského pásma použila Komise jako dostupné údaje spotřebu elektřiny vykázanou společností Xinjiang XLX.

(160)

Ceny elektřiny vykázané Tureckým statistickým úřadem zahrnovaly všechny daně. Komise proto z ceny elektřiny vykázané ve vnitrostátních statistikách odečetla DPH ve výši 18 %.

(161)

Komise měla v úmyslu použít průměrné ceny zemního plynu platné pro průmyslové uživatele ve druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022, jak je zveřejnil Turecký statistický úřad (102). Komise použila sazby platné pro spotřebitelské pásmo 26 100 000 až 104 000 000 m3. Ke stanovení příslušného spotřebitelského pásma použila Komise jako dostupné údaje spotřebu zemního plynu vykázanou společností Xinjiang XLX.

(162)

Měrnou jednotkou použitou v tureckých statistikách byl metr krychlový. Spotřeba uvedená v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti však byla měřena v gigajoulech (GJ). Komise použila konverzní koeficient 0,0373 GJ/m3, aby dospěla k nezkresleným nákladům na jeden gigajoule v Turecku.

(163)

Ceny zemního plynu vykázané Tureckým statistickým úřadem zahrnovaly všechny daně. Komise proto z ceny zemního plynu vykázané ve vnitrostátních statistikách odečetla DPH ve výši 18 %.

(164)

Ke stanovení nezkreslených nákladů na vodní páru použila Komise přístup použitý v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Žadatelé stanovili nezkreslené náklady na vodní páru tak, že vynásobili nezkreslené náklady na zemní plyn koeficientem založeným na empirickém vztahu mezi náklady na zemní plyn a náklady na vodní páru zjištěným žadateli.

(165)

Komise použila platné ceny vody v Turecku, které průmyslovým uživatelům účtuje Generální ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli (103), jež je odpovědné za dodávky vody, odvod a čištění odpadních vod v provincii Kocaeli. Platné ceny byly snadno dostupné na internetových stránkách daného tureckého orgánu.

(166)

Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že náklady na elektřinu a zemní plyn v Turecku byly zkreslené, neboť během období přezkumného šetření značně rostly. Čínská obchodní komora tvrdila, že zvýšení cen energií bylo způsobeno tlakem na ceny zemního plynu v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině, přičemž citovala zprávu Melamine (Evropa), kterou 23. března 2022 zveřejnila organizace Independent Commodity Intelligence Services (dále jen „ICIS“) (104).

(167)

Komise nejprve uvedla, že zpráva, kterou citovala Čínská obchodní komora, neposkytla žádnou komplexní analýzu vývoje cen energií v Evropě, zejména ve srovnání s ČLR. Pouze zmínila rostoucí ceny zemního plynu v souvislosti s jednáními o cenách melaminu ve druhém čtvrtletí roku 2022, tj. v posledním čtvrtletí období přezkumného šetření.

(168)

Kromě toho nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině narušila energetické trhy na celém světě (105). Trend rostoucích cen energie v Turecku by proto jako takový mohl být jen stěží považován za ojedinělý případ, který by se vztahoval pouze na turecký trh.

(169)

Ačkoli původně stanovené nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn představovaly pouze 5 % početně zjištěné běžné hodnoty, nezkreslené náklady na vodní páru souvisely s náklady na zemní plyn a činily 15 % početně zjištěné běžné hodnoty.

(170)

Komise proto dále zkoumala vývoj cen energií placených průmyslovými uživateli v Turecku. Nezkreslené náklady na elektřinu byly původně stanoveny na úrovni 0,65 CNY/kWh a na zemní plyn na úrovni 80,91 CNY/GJ.

(171)

Komise zjistila, že v období přezkumného šetření rostly ceny elektřiny a zemního plynu tempem, které výrazně převyšovalo již tak vysokou míru inflace (78,6 % (106)) v Turecku. Ceny energií vzrostly zejména v první polovině roku 2022, kdy byly náklady na elektřinu 3,5krát vyšší a na zemní plyn šestkrát vyšší než v první polovině roku 2021.

(172)

Vzhledem k významnému podílu elektřiny, zemního plynu a vodní páry na početně zjištěné běžné hodnotě proto Komise považovala za vhodné upravit původně stanovené nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn. Jako výchozí bod použila Komise ceny elektřiny a zemního plynu platné pro turecké průmyslové uživatele v druhé polovině roku 2021 a tyto tarify zvýšila v souladu s růstem cen energií zjištěným společností Xinjiang XLX (107), aby určila referenční hodnotu pro první polovinu roku 2022. Následně Komise vypočítala průměrné nezkreslené náklady na elektřinu, plyn a vodní páru za použití skutečných cen platných v Turecku ve druhé polovině roku 2021 a upravených hodnot pro první polovinu roku 2022. Po těchto úpravách klesl podíl elektřiny, zemního plynu a vodní páry na početně zjištěné běžné hodnotě na 15 %.

(173)

V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé použili informace o odměnách kvalifikovaných (inženýr v průmyslovém odvětví) a nekvalifikovaných pracovníků (tovární dělník) v Turecku, které zveřejnil Institut pro ekonomický výzkum (Economic Research Institute) (108). Informace dostupné ve veřejné verzi žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti nebo na příslušných internetových stránkách však neumožnily potvrdit období, na které se údaje vztahují. Referenční hodnota, kterou žadatelé použili, navíc zahrnovala pouze odměny, ale žádné dodatečné náklady práce, např. příspěvky na sociální zabezpečení.

(174)

Komise se proto rozhodla použít informace o nákladech práce v příslušném průmyslovém odvětví, které jsou k dispozici od Tureckého statistického úřadu (109). Komise použila nejnovější hodinové náklady práce (110) zaznamenané v oddíle 20 – Výroba chemických látek a chemických přípravků Statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE Rev. 2) (111). Vzhledem k tomu, že nejnovější údaje se týkaly pouze roku 2020, upravila Komise náklady práce pomocí indexu nákladů práce použitelného na výrobní odvětví ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2021 a v prvním a druhém čtvrtletí 2022 (112), jak jej zveřejnil Turecký statistický úřad.

(175)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti se při výrobě melaminu získává pouze jeden vedlejší produkt, amoniak. Ke stanovení jeho nezkreslené ceny Komise k průměrné dovozní ceně do Turecka rovněž připočetla dovozní cla a vnitřní náklady na přepravu podle stejné metodiky jako u surovin.

(176)

Amoniak získaný jako vedlejší produkt se znovu zavádí do výrobního procesu v závodě na výrobu močoviny. Podle žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti je účinnost takového amoniaku v závodě na výrobu močovinu nižší než účinnost amoniaku původně vyrobeného pro použití v závodě na výrobu močoviny. Žadatelé proto snížili nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu o procentní podíl na základě svých předchozích zkušeností. Komise použila stejný korekční koeficient.

(177)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(178)

V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé odhadli fixní náklady na základě fixních nákladů vzniklých jednomu ze žadatelů při výrobě jedné tuny melaminu. Odhadované fixní náklady byly upraveny směrem dolů, aby odrážely rozdíl v úrovni rozvoje mezi Tureckem a členským státem, v němž sídlí žadatel.

(179)

Komise zahrnula tyto fixní náklady do výpočtu nezkreslených výrobních nákladů jako výrobní režijní náklady podle metodiky použité žadateli. Skutečná hodnota fixních nákladů byla aktualizována na základě ověřené odpovědi na dotazník předložené žadatelem uvedené ve 178. bodě odůvodnění a upravena o rozdíl v úrovni hospodářského rozvoje.

(180)

Jak je vysvětleno ve 137. bodě odůvodnění, v Turecku nebyli žádní výrobci melaminu. Proto byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě finančních údajů tří tureckých výrobců ve stejné obecné kategorii výrobků. V tomto šetření se jedná o výrobce výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, jejichž součástí je i melamin, konkrétně výrobce dusíkatých hnojiv.

(181)

Komise použila finanční údaje za období přezkumného šetření zveřejněné společnostmi Ege Gübre (113), Tekfen (114) a Bagfaş (115) na jejich internetových stránkách nebo prostřednictvím on-line platformy pro zveřejňování informací. Pokud byly k dispozici, vycházela Komise z údajů vykázaných pro segment, který je nejblíže výrobku, který je předmětem přezkumu. K výnosům a nákladům z investičních činností se nepřihlíželo.

(182)

U všech tří společností byly k dispozici finanční údaje za období přezkumného šetření. Kromě toho byly všechny tři společnosti v období přezkumného šetření ziskové. Komise proto za účelem stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v reprezentativní zemi vypočítala vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(183)

Použitelný vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byl stanoven jako procentní podíl nákladů na prodané zboží ve výši 16,5 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 21,6 % pro zisk.

(184)

Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že dusíkatá hnojiva představují výrobky, které se liší od melaminu, mají odlišné fyzikální a chemické vlastnosti, odlišné konečné použití a odlišné cílové zákazníky. Proto by měly být použity finanční údaje výrobců melaminu v Turecku. Pokud takové údaje nejsou k dispozici, měla by se Komise vrátit k prodejním, režijním a správním nákladům a zisku žadatelů jakožto skutečných výrobců melaminu. A konečně, pokud by Komise trvala na použití finančních údajů daných tureckých společností, měly by být zohledněny pouze prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Tekfen, neboť finanční údaje zbývajících dvou společností nebyly auditovány.

(185)

Komise uvedla, že dusíkatá hnojiva vyráběná v hodnotovém řetězci amoniaku lze považovat za výrobky ve stejné obecné kategorii výrobků. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk výrobců v Unii nemohly být v tomto případě použity vzhledem k rozdílné úrovni hospodářského rozvoje mezi ČLR a Unií. Konečně Komise ani Čínská obchodní komora nemohly určit, zda finanční údaje společností Ege Gübre a Bagfaş byly předmětem auditu, či nikoli. Vzhledem k tomu, že v tomto šetření vycházela Komise z finančních údajů společností, které ve skutečnosti nevyráběly výrobek, který je předmětem přezkumu, byl vážený průměr všech tří výrobců považován za vhodnější a reprezentativnější.

(186)

Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory týkající se nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(187)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora zopakovaly, že Komise by měla při stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vyloučit společnosti Ege Gübre a Bagfaş, neboť není jasné, zda byly účetní závěrky obou společností auditovány.

(188)

V tomto ohledu Komise provedla další šetření a mohla potvrdit, že finanční údaje obou společností, Ege Gübre (116) a Bagfaş (117), byly v obdobích použitých ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku auditovány. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(189)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(190)

Vzhledem k tomu, že melamin je komodita bez dalších typů výrobku, byla běžná hodnota početně zjištěna pouze pro jeden výrobek (typ).

(191)

Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti o použití každého výrobního faktoru při výrobě melaminu za použití technologie společnosti Eurotecnica.

(192)

Nezkreslené výrobní náklady byly sníženy o nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu upravenou směrem dolů o ztrátu účinnosti (viz 175. a 176. bod odůvodnění).

(193)

Komise poté k nezkresleným nákladům zpracování připočetla výrobní režijní náklady, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům. V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé vykázali výrobní režijní náklady jako fixní náklady. Hodnota fixních nákladů byla aktualizována v souladu s odpovědí příslušného žadatele na dotazník týkající se újmy a upravena směrem dolů o rozdíl v úrovni hospodářského rozvoje.

(194)

Dále Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady ve výši 16,5 % a zisk ve výši 21,6 % (viz 180. až 183. bod odůvodnění).

(195)

A konečně Komise rovněž zjistila, že v ČLR byla daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) uplatňovaná na vývoz melaminu (13 %) vrácena pouze částečně (10 %). Rozdíl mezi DPH, která byla nebo má být zaplacena, a vrácenou DPH zvýšil náklady výrobců v ČLR při výrobě melaminu na vývoz. Komise proto k nezkreslené hodnotě melaminu stanovené v souladu s 191. až 194. bodem odůvodnění připočetla další 3 %.

(196)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(197)

Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena veškerého dovozu melaminu stanovena na základě údajů Eurostatu o dovozu, které byly zaznamenány na úrovni CIF a upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na námořní přepravu, pojištění a vnitrostátní přepravu v ČLR.

(198)

Průměrné náklady na námořní přepravu a pojištění byly stanoveny na základě analýzy dovozních statistik dostupných v GTA (118). Komise stanovila hodnotu námořní přepravy a pojištění jako rozdíl mezi jednotkovou dovozní cenou melaminu pocházejícího z ČLR v Unii (zaznamenanou na úrovni CIF) a jednotkovou vývozní cenou melaminu vyváženého z ČLR do Unie (zaznamenanou na úrovni FOB) v období přezkumného šetření.

(199)

Vnitrostátní přeprava v ČLR vycházela ze zprávy o ČLR od Doing Business (119).

(200)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše. Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 40 %.

(201)

Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(202)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo ke zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(203)

Vzhledem k neexistenci spolupráce vycházela Komise při stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (120). Roční výrobní kapacita byla odhadnuta na základě výrobní kapacity v roce 2020 a projektů zaměřených na zvýšení kapacity probíhajících v roce 2021, jak uvedli žadatelé (121). Kromě toho Komise na základě informací zveřejněných společností Eurotecnica (122) identifikovala další projekty zaměřené na zvýšení kapacity (nezahrnuté ve zprávě CEH). Roční výrobní kapacita dostupná již v období přezkumného šetření ve výši [2 600 000–2 800 000] tun se proto v nadcházejících letech pravděpodobně zvýší na [3 000 000–3 200 000] tun.

(204)

Využití kapacity bylo v období přezkumného šetření odhadnuto na [40–45] % a očekává se, že do roku 2025 vzroste na [45–55] % (123). V důsledku toho objem výroby v období přezkumného šetření činil [1 040 000–1 260 000] tun a do roku 2025 se pravděpodobně zvýší na [1 350 000–1 760 000] tun.

(205)

Volná kapacita v ČLR tak v období přezkumného šetření činila více než 1 500 000 tun a mohla by v blízké budoucnosti kolísat mezi 1 400 000 a 1 600 000 tunami. To je téměř čtyřnásobek spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(206)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají značné volné kapacity, které by mohly být mobilizovány pro vývoz do Unie, což velmi zvyšuje pravděpodobnost vývozu za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(207)

Za účelem určení míry atraktivity trhu Unie Komise porovnala čínské vývozní ceny do Unie s vývozními cenami na trhy třetích zemí, zkoumala velikost trhu Unie a stávající opatření uložená třetími zeměmi, které na své trhy čínský melamin nepouští.

(208)

Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce použila Komise pro čínský vývoz v rámci podokruhu HS 2933 61 (melamin) statistiky dostupné v GTA (124), aby porovnala čínské vývozní ceny do Unie s vývozními cenami na trhy třetích zemí, jakož i s průměrnou prodejní cenou výrobců v Unii na trhu Unie.

(209)

V období přezkumného šetření vyvezli čínští výrobci 588 tisíc tun melaminu, tj. přibližně polovinu své odhadované výroby. Nejdůležitějšími třetími zeměmi pro vývoz byly Indie (14 %), Turecko (12 %), Rusko (8 %), Brazílie (8 %), Vietnam (6 %) a Thajsko (6 %).

(210)

Vážená průměrná cena čínského vývozu (na úrovni FOB) do Unie v období přezkumného šetření byla o 10 % vyšší než vážená průměrná vývozní cena do šesti největších vývozních destinací uvedených ve 209. bodě odůvodnění. Kromě toho byla vývozní cena do Unie až o 12 % vyšší než vývozní cena do Indie, druhého nejvýznamnějšího vývozního trhu (po Unii, s 15 % podílem).

(211)

Komise dále upravila čínské vývozní ceny na trhy třetích zemí uvedené ve 209. bodě odůvodnění (na úrovni FOB) na úroveň CIF v Unii tím, že přičetla průměrné náklady na námořní přepravu a pojištění z ČLR do Unie (viz 198. bod odůvodnění). Tyto vývozní ceny do třetích zemí byly o 27 % nižší než průměrná prodejní cena výrobců v Unii na trhu Unie. Pokud by byla opatření zrušena, čínský vyvážející výrobce by byl motivován vyvážet do Unie za ceny vyšší, než jsou ceny účtované odběratelům ve třetích zemích, avšak nižší než prodejní cena výrobců v Unii, což by vyvíjelo další tlak na cenu v Unii.

(212)

Kromě toho spotřeba v Unii v období přezkumného šetření činila přibližně 430 tisíc tun, a představovala tak [35–40] % odhadované výroby melaminu v ČLR.

(213)

Dovoz pocházející z ČLR měl ve druhé polovině posuzovaného období významný podíl na trhu Unie. Podíl na trhu se zvýšil zejména v roce 2021 (6,4 %) a v období přezkumného šetření (14,9 %). Tento vývoj souvisí s prudkým nárůstem cen melaminu na trhu Unie, což ukazuje, že kombinace velikosti trhu Unie a cen přitahuje příliv čínského melaminu, u něhož bylo zjištěno, že byl v období přezkumného šetření vyvážen za dumpingové ceny.

(214)

A konečně dva trhy třetích zemí – USA a Euroasijská hospodářská unie (dále jen „EAHU“) – zachovaly opatření na ochranu obchodu částečně nebo zcela v platnosti, přičemž své trhy pro dovoz z ČLR částečně nebo zcela uzavřely. USA v roce 2015 uložily antidumpingová a vyrovnávací opatření na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR a v roce 2021 prodloužily jejich platnost o dalších pět let (125). Čínský vývoz melaminu do USA podléhá celostátnímu antidumpingovému clu ve výši 363,31 % a zbytkovému antisubvenčnímu clu ve výši 154,58 %. V dubnu 2022 uložila EAHU konečné antidumpingové clo na melamin z ČLR v rozmezí od 15,22 % do 19,08 % (126).

(215)

USA a Rusko (jako největší člen EAHU) představovaly v roce 2020 [3-5] % celosvětové spotřeby melaminu (127). Vzhledem k přísnosti opatření čínští výrobci melaminu téměř zcela ukončili vývoz do USA; v období přezkumného šetření činil vývoz pouze 80 tun a v předchozích letech posuzovaného období dokonce méně než 50 tun. Po uložení opatření ze strany EAHU klesl průměrný měsíční objem čínského vývozu melaminu do regionu z 3 900 tun v období přezkumného šetření (3 360 tun v roce 2021, 2 200 tun v roce 2020, 2 950 tun v roce 2019) na přibližně 230 tun ve druhé polovině roku 2022.

(216)

Jak je uvedeno ve 214. a 215. bodě odůvodnění, nápravná opatření v oblasti obchodu měla odrazující účinek na čínský vývoz melaminu do USA a Ruska. Je pravděpodobné, že by se čínští výrobci pokusili kompenzovat ztrátu dvou vývozních trhů hledáním nových vývozních příležitostí v Unii, pokud by opatření, která jsou v současné době předmětem přezkumu, byla ukončena.

(217)

Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie by pravděpodobně přilákal zvýšený objem dumpingového dovozu melaminu pocházejícího z ČLR, a to z těchto důvodů:

(218)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora poukázaly na to, že zjištění vyšší čínské vývozní ceny do Unie ve srovnání se třetími zeměmi bylo věcně správné, avšak ne konkrétně u vývozu melaminu. Tvrdily, že vyšší vývozní ceny do Unie odrážejí obecně vyšší prodejní ceny v Unii v důsledku vyšších výrobních nákladů souvisejících s náklady práce, náklady na energie a náklady na ochranu životního prostředí. Nižší úroveň hospodářského rozvoje třetí země by navíc neumožňovala vysokou vývozní cenu.

(219)

Komise uvedla, že ať byly důvody pro vyšší vývozní cenu do Unie jakékoli, nijak se tím nezměnila skutečnost, že čínští výrobci melaminu byli schopni účtovat na trhu Unie vyšší cenu ve srovnání s ostatními významnými vývozními trhy, a dosáhnout tak vyšší ziskovosti prodeje. Komise dospěla k závěru, že dotčené strany nepředložily žádné argumenty, které by zvrátily její zjištění, že vyšší čínská vývozní cena do Unie je ukazatelem atraktivity trhu Unie. Připomínky stran ve skutečnosti potvrdily zjištění Komise v tomto ohledu.

(220)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora dále uvedly, že čínští výrobci melaminu nemají zájem přesměrovat svůj vývoz ze třetích zemí do Unie. Čínští výrobci si údajně v průběhu let vytvořili solidní vývozní trhy v řadě třetích zemí a neopustili by stávající zákazníky na těchto trzích, mimo jiné z důvodu diverzifikace rizika. I kdyby část vývozu byla přesměrována do Unie, výrobci by nebyli motivováni snižovat své vývozní ceny do Unie.

(221)

Komise uvedla, že dotčené strany nepředložily na podporu svých tvrzení žádné důkazy. Má za to, že zaměření se na trh s vyššími cenami by bylo zdravým obchodním rozhodnutím. Čínští výrobci by ve skutečnosti byli schopni zvýšit své vývozní ceny (ve srovnání s vývozními cenami do třetích zemí) a zároveň zůstat pod cenami v Unii, což by jim poskytlo konkurenční výhodu. Komise toto tvrzení zamítla.

(222)

Po poskytnutí konečných informací navíc společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora potvrdily, že trh Unie je pro čínské výrobce melaminu atraktivní, pokud jde o jeho velikost.

(223)

Dotčené strany rovněž nesouhlasily s tím, že uzavření trhů USA a EAHU/Rusko po uložení antidumpingových opatření příslušnými jurisdikcemi by vedlo ke zvýšení vývozu do Unie. Poukázaly na skutečnost, že i poté, co USA přijaly v roce 2015 daná opatření, zůstal objem čínského vývozu do Unie poměrně nízký.

(224)

Komise uvedla, že v době přijetí opatření ze strany USA byl trh Unie již chráněn minimální dovozní cenou a/nebo pevně stanoveným zbytkovým clem. Kromě toho převládající mezinárodní ceny melaminu v daném období (128) nevytvořily pro čínské výrobce příležitost proniknout na trh Unie, aby tak nahradili ztrátu trhu USA. Jakmile se mezinárodní cena melaminu zvýšila výrazně nad úroveň minimální dovozní ceny (2021 a období přezkumného šetření), čínský vývoz melaminu do Unie prudce vzrostl. Období 2021 a období přezkumného šetření ve skutečnosti simulují situaci, kdy se na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR neuplatňují žádná antidumpingová opatření, konkrétně na tři hlavní vyvážející výrobce, na které se vztahuje minimální dovozní cena.

(225)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření ze strany USA nevedlo k okamžitému zvýšení vývozu do Unie v důsledku nízké mezinárodní ceny melaminu v uvedeném období, což umožnilo ochránit trh Unie prostřednictvím minimální dovozní ceny a/nebo pevně stanoveného zbytkového cla. Komise proto potvrdila svá zjištění týkající se atraktivity trhu Unie po uzavření trhů USA a EAHU/Rusko.

(226)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 201. bodě odůvodnění, a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno v 202. až 217. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(227)

Na základě informací uvedených v žádosti vyráběli obdobný výrobek během období přezkumného šetření tři žadatelé a dva další výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Dva další výrobci v Unii, BASF AG, Ludwigshafen/Německo a S.C. Azomures S.A., Targu Mures/Rumunsko, se nevyjádřili.

(228)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 382 186 tun. Tento údaj byl vypočten na základě odpovědí na dotazníky od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na dotazník týkající se makroukazatelů, které předložili žadatelé.

(229)

Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možného přetrvávání újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. Výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovali přibližně 82 % celkové odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Třemi výrobci zařazenými do vzorku jsou žadatelé.

(230)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů žadatelů o prodeji obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku o objemu prodeje, a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie ze všech třetích zemí, jak je uvedeno v databázi Comext (Eurostat).

(231)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(232)

Přezkum ukázal, že spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 11 %. Spotřeba v Unii byla v roce 2020 negativně ovlivněna vypuknutím pandemie COVID-19, ale během roku 2021 a během období přezkumného šetření se opět výrazně zvýšila.

(233)

Objem dovozu z dotčené země Komise stanovila na základě statistik Eurostatu, jak je řádně vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění. Čínský podíl na trhu byl stanoven srovnáním dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(234)

Dovoz z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(235)

Objem dovozu z Číny mezi lety 2019 a 2020 výrazně poklesl o 82 %, což lze vysvětlit zastavením výroby v Číně po vypuknutí pandemie COVID-19 a prudkým poklesem spotřeby v Unii. Objem čínského dovozu se v roce 2021 exponenciálně zvýšil více než čtyřnásobně v porovnání s objemem dovezeným v roce 2019. Objem dovozu se v období přezkumného šetření opět výrazně zvýšil, a to více než dvojnásobně v porovnání s objemem dovezeným v roce 2021.

(236)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že nárůst čínského dovozu do Unie byl způsoben nedostatkem dodávek na úrovni výrobního odvětví Unie v kombinaci s vysokou poptávkou uživatelů, která se projevila po odeznění pandemie COVID-19, tj. v roce 2021 a v období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno uspokojit tuto poptávku a uživatelé se museli přeorientovat na dovoz z Číny. Společnost Xinjiang XLX dodala, že výrobní odvětví Unie v uvedeném období navíc podstatně zvýšilo ceny a že uživatelé proto museli hledat alternativní zdroje zásobování.

(237)

Komise uvedla, že volná kapacita výrobců v Unii zařazených do vzorku činila v každém jednotlivém roce posuzovaného období nejméně 80 000 tun (viz tabulka 6), což jasně přesahuje celkový objem dovozu z Číny do Unie (viz tabulka 3). Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie bylo jistě schopno nahradit celkový zaznamenaný dovoz z Číny a následně v posuzovaném období uspokojit poptávku na trhu Unie v tomto rozsahu. Pokud jde o ceny účtované výrobním odvětvím Unie, Komise uvedla, že toto zvýšení cen uplatňované výrobním odvětvím Unie bylo zcela v souladu s tržními signály v kontextu vysoké poptávky a významného zvýšení nákladů, jak bylo zaznamenáno v roce 2021 a v období přezkumného šetření. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(238)

Komise stanovila průměrné ceny dovozu z Číny na základě statistik Eurostatu.

(239)

Vážená průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(240)

Průměrné ceny dovozu melaminu z Číny se během posuzovaného období zvýšily o 93 %, což ukazuje, že čínští výrobci částečně následovali obecně pozitivní cenový trend na trhu Unie, jak ukazuje tabulka 8.

(241)

Vzhledem k tomu, že vývozní ceny jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce nemohly být považovány za reprezentativní, neboť příslušné vývozní množství představovalo méně než 3 % celkového vývozu z Číny do Unie během období přezkumného šetření (viz 27. bod odůvodnění), stanovila Komise cenové podbízení srovnáním a) vážených průměrných statistických cen dovozu z ČLR během období přezkumného šetření, jak je vysvětleno ve 196. bodě odůvodnění, stanovených na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o smluvní celní sazbu, antidumpingové clo (129) a náklady po dovozu, a b) vážených průměrných prodejních cen tří výrobců v Unii účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu. Takto vypočtené rozpětí cenového podbízení činilo 12,6 %.

(242)

Komise stanovila objem a ceny dovozu ze třetích zemí podle stejné metodiky jako v případě ČLR (viz oddíl 4.3.1).

(243)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(244)

Nejvýznamnějšími zdroji dovozu mimo Čínu byly Katar, Trinidad a Tobago a Japonsko. Dovoz z každé z těchto zemí se během posuzovaného období snížil nejméně o 7 % a až o 45 %, zatímco celkový dovoz ze třetích zemí kromě Číny se snížil o 26 %.

(245)

V období přezkumného šetření byly průměrné dovozní ceny dvou zemí jiných než Čína, jejichž individuální tržní podíl během období přezkumného šetření překračoval 2 %, tj. Kataru (7,3 %) a Trinidadu a Tobaga (3 %), o více než 200 EUR za tunu vyšší než průměrné dovozní ceny z ČLR.

(246)

Společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že výše uvedená tabulka ukazuje, že Komise neposoudila úlohu ruského dovozu melaminu do Unie. Ruský dovoz byl až do vypuknutí nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině významný a poté, jak tvrdí společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora, byl ruský dovoz nahrazen dovozem z Číny, což je faktor, který by rovněž vysvětloval nárůst čínského dovozu od daného okamžiku.

(247)

Komise s tím nesouhlasila. Dovoz z Ruska skutečně individuálně posoudila jako součást dovozu z „ostatních třetích zemí“ (viz tabulka 5). Ruský dovoz však není ve výše uvedené tabulce uveden zvlášť, neboť třemi vývozními zeměmi s nejvyšším objemem vývozu do Unie mimo dotčenou zemi během období přezkumného šetření byly Katar, Trinidad a Tobago a Japonsko. Podíl Ruska na trhu činil v období přezkumného šetření 1,4 % a během posuzovaného období byl nejvyšší v roce 2020, kdy dosáhl 4,3 %. Ztráta podílu Ruska na trhu od daného roku, kdy dosáhl maxima, (minus 2,9 procentního bodu) je tak zastíněna zvýšením podílu Číny na trhu (plus 14,6 procentního bodu). Tvrzení, že ztráta podílu ruského dovozu na trhu významně přispěla ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu, bylo proto zamítnuto.

(248)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora uvedly, že průměrné ceny čínského dovozu během období přezkumného šetření byly vyšší než odpovídající ceny z Japonska a Ruska a že všechny vyvážející země v roce 2021 a v období přezkumného šetření do značné míry následovaly trend rostoucích cen.

(249)

Komise souhlasila s tím, že průměrné ceny dovozu z Japonska a Ruska byly podle údajů Eurostatu skutečně nižší než průměrné ceny dovozu z Číny během období přezkumného šetření. Jejich společný podíl na trhu ve výši 3,2 % však byl mnohem nižší než podíl dovozu z Číny. Komise dále uvedla, že dotčené strany nevznesly žádná tvrzení vycházející z těchto skutečností. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(250)

Na základě výše uvedených skutečností, tj. vývoje objemu dovozu ze třetích zemí a cen dovozu z nejdůležitějších zdrojů mimo Čínu, dospěla Komise k závěru, že dovoz ze třetích zemí neměl na výrobní odvětví Unie poškozující účinek.

(251)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(252)

Pro účely vyhodnocení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů a informací obsažených v odpovědích žadatelů na dotazník a řádně je porovnala s informacemi uvedenými v žádosti a v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a se statistikami Eurostatu. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(253)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(254)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové prodejní ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(255)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(256)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 5 %. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období téměř stabilní, s mírným poklesem o 2 %. V důsledku toho došlo ke snížení využití kapacity o 4 %.

(257)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(258)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se od roku 2019 do roku 2021 zvýšil o 12 %, ale mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření klesl o 9 procentních bodů na 3 % nad úrovní roku 2019.

(259)

Od roku 2019 do roku 2020 mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit svůj podíl na trhu o 10 % a zaplnit mezeru, která vznikla po pandemii COVID-19 v důsledku nižšího množství dovozu z Číny (viz 234. bod odůvodnění a tabulka 3). Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření přišlo výrobní odvětví Unie o významný podíl na trhu, téměř o 12 procentních bodů, a ve srovnání s rokem 2019 ztratilo výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření 4,8 procentního bodu podílu na trhu.

(260)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 11 % (viz tabulka 2), zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se zvýšil o 8 % (viz tabulka 7). V důsledku toho objem prodeje výrobního odvětví Unie v absolutních číslech rostl, ale v relativním vyjádření zaznamenal pokles. Jinými slovy, výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z růstu trhu ve stejném rozsahu jako dovoz z Číny.

(261)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady

(262)

Po poklesu o 8 % mezi lety 2019 a 2020 vzrostly jednotkové výrobní náklady exponenciálně na úroveň, která byla v období přezkumného šetření o 130 % vyšší než v roce 2019. Tento prudký nárůst výrobních nákladů byl způsoben velmi strmým nárůstem cen plynu počínaje rokem 2021.

(263)

Prodejní ceny se vyvíjely podobně. Mezi roky 2019 a 2020 klesly jednotkové prodejní ceny po hospodářském útlumu v souvislosti s pandemií COVID-19 o 19 %. Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření však jednotkové prodejní ceny vzrostly trojnásobně.

(264)

Zaměstnanost a produktivita a průměrné náklady práce u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

(265)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce zvýšily o 7 %. Počet zaměstnanců a produktivita práce zůstaly během posuzovaného období stabilní. Výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období zaměstnávalo téměř 650 zaměstnanců, přičemž výstup na zaměstnance činil přibližně 500 tun.

(266)

Stav zásob výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(267)

Stav zásob se během posuzovaného období značně lišil. V období přezkumného šetření byla úroveň zásob o 19 % vyšší než v roce 2019. To je další známkou toho, že výrobní odvětví Unie mělo ke konci posuzovaného období stále větší potíže s prodejem své produkce vzhledem k dramaticky rostoucímu dovozu z Číny.

(268)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(269)

Komise stanovila zisk výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje melaminu odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Takto zjištěná ziskovost vzrostla z 8 % v roce 2019 na 17,3 % v období přezkumného šetření. V roce 2020 bylo výrobní odvětví Unie v důsledku hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19 silně ztrátové, následně se však rychle a výrazně zotavilo.

(270)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Vývoj peněžního toku během posuzovaného období byl kladný, přičemž peněžní tok generovaný z jeho obchodní činnosti byl v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2019 o 155 % vyšší.

(271)

Úroveň investic výrobního odvětví Unie vykazovala během posuzovaného období klesající tendenci (–13 % mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření). Jak je vidět výše v rámci využití kapacity (tabulka 6), výrobní odvětví Unie nepociťuje potřebu okamžitě investovat do nové výrobní kapacity.

(272)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic a její trend sledoval trend analyzované míry ziskovosti.

(273)

Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku neuvedl, že by zaznamenal potíže se získáváním kapitálu. Jak ukazuje tabulka 11, disponibilní peněžní tok značně převýšil uskutečněné investice s tím, že rok 2020 byl v tomto ohledu jedinou výjimkou.

(274)

V kontextu rostoucí spotřeby zvýšilo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období objem prodeje. Výrobní odvětví Unie však v roce 2021 a v období přezkumného šetření ztratilo významné podíly na trhu, které získala ČLR, v důsledku čehož byl jeho podíl na trhu na konci posuzovaného období téměř o 5 procentních bodů nižší než na začátku posuzovaného období. Vzhledem k výjimečně příznivým podmínkám na trhu v Unii způsobeným obnovením poptávky stagnující v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020 byly ceny v Unii výrazně vyšší než minimální dovozní ceny, jimž podléhají vyvážející výrobci spolupracující v původním šetření. To okamžitě vedlo k obnovení vysokého objemu dovozu od těchto vyvážejících výrobců. Tento dovoz vykazoval výrazně nižší ceny, než byly ceny výrobního odvětví Unie.

(275)

Zatímco výrobní odvětví Unie tak přišlo o významný podíl na trhu, který získala Čína, jeho finanční ukazatele tímto prudkým nárůstem čínského dovozu neutrpěly, neboť v roce 2021 a v první polovině roku 2022 mohlo stále dosáhnout mimořádně dobrých cen. Zisky výrobního odvětví Unie zůstaly na zdravé úrovni a v období přezkumného šetření dosáhly vrcholu, což ukazuje, že výrobci v Unii byli schopni zohlednit zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách. Za těchto okolností platná opatření poskytla minimální úroveň v době, kdy byly ceny ještě stále nižší (v letech 2019 a 2020), a zajistila tak rovné podmínky na trhu Unie s melaminem. Když ceny následně dosáhly nebývale vysoké úrovně, která nebyla pozorována od původního šetření, přišlo výrobní odvětví Unie o významný podíl na trhu, ale nadále dosahovalo zdravých zisků. Daná opatření ve skutečnosti nevyloučila čínské výrobce z trhu Unie, zejména když ceny prudce rostly, a proto byli tito výrobci nadále na trhu přítomni a měli z rostoucí spotřeby prospěch.

(276)

Celkově se většina ukazatelů újmy, jako je výroba, prodej, zaměstnanost, ziskovost a peněžní tok, vyvíjela pozitivně a/nebo byla na uspokojivé úrovni. Některé ukazatele však naznačují méně příznivou situaci výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zejména přišlo o podíly na trhu ve prospěch čínského dovozu. Stejně tak celková míra výroby a využití kapacity během posuzovaného období klesly a stav zásob se zvýšil.

(277)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie celkově neutrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(278)

Jelikož Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu (viz 276. bod odůvodnění), posoudila v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, zda je pravděpodobné, že dojde k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by daná opatření pozbyla platnosti.

(279)

V tomto ohledu Komise při posuzování atraktivity trhu Unie a pravděpodobného dopadu dovozu z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti, vycházela z informací poskytnutých spolupracujícími stranami a veškerých dalších informací obsažených ve spisu o výrobní kapacitě a volné kapacitě v Číně.

(280)

Jak je uvedeno ve 204. a 205. bodě odůvodnění, disponuje Čína značnou volnou kapacitou, která představuje přibližně čtyřnásobek roční spotřeby v Unii. Kromě toho, jak je uvedeno ve 216. bodě odůvodnění, je trh Unie vzhledem k svým cenám a velikosti atraktivní pro čínské výrobce. Na základě toho je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření povede ke zvýšení čínského vývozu do Unie.

(281)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že Komise neprovedla žádnou analýzu pravděpodobného rozsahu jakéhokoli zvýšení čínského vývozního prodeje do Unie ani pravděpodobného časového rámce, během něhož má k takovému zvýšení dojít, ačkoli oba faktory by měly přímý vliv na rozsah jakékoli výsledné újmy.

(282)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 11 odst. 2 není nutné stanovit rozsah přetrvávající nebo obnovené újmy. Stačí prokázat, že je pravděpodobné, že taková újma bude přetrvávat nebo bude obnovena.

(283)

Čínská obchodní komora dodala, že se Komise nezabývala jejími dříve předloženými připomínkami, které přímo odkazují na skutečnost, že je nepravděpodobné, že by čínští výrobci s novou nebo zvýšenou kapacitou mohli tuto kapacitu rychle nebo snadno využít a začít vyvážet na trh Unie. Čínská obchodní komora rovněž odkázala na své připomínky týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu, které by podle ní rovněž vyvrátily obavy ohledně nového dovozu z Číny v důsledku čínského přesměrování z jiných stávajících vývozních trhů nebo z uzavření jiných trhů v důsledku uložení antidumpingových opatření.

(284)

Komise objasnila, že se zabývala všemi vznesenými připomínkami. Pokud se připomínky týkaly jak pravděpodobnosti přetrvání dumpingu tak obnovení újmy, zabývala se jimi v oddíle 3.3 výše a platily obdobně pro obnovení újmy. Pokud jde o připomínky, které Čínská obchodní komora předložila v rámci zahájení řízení, Komise odkazuje na protiargumenty uvedené výše v 22. bodě odůvodnění.

(285)

Komise nicméně potvrdila, že celkové volné kapacity v Číně, jak je uvedeno ve 202. až 204. bodě odůvodnění, jsou takového rozsahu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, obnovení újmy je pravděpodobné.

(286)

Pokud jde o tvrzení Čínské obchodní komory, které mělo vyvrátit obavy ohledně nového dovozu z Číny, Komise odkázala na svůj protiargument uvedený v oddíle 3.3 (220. bodě odůvodnění).

(287)

Komise analyzovala pravděpodobné účinky takového zvýšení dovozu tím, že přezkoumala jeho pravděpodobnou cenovou úroveň, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu považovala Komise, pokud jde o Čínu, úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření za přiměřený základ, neboť čínský dovoz měl v období přezkumného šetření významný podíl na trhu ve výši 14,9 %. Na základě výše uvedeného a jak je vysvětleno ve 240. bodě odůvodnění, zjistila Komise výrazné podbízení cen výrobního odvětví Unie o 12,6 %. Toto cenové podbízení by bylo ještě vyšší, konkrétně 15,6 %, pokud by se k vývozní ceně nepřipočítalo platné antidumpingové clo.

(288)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX tvrdila, že Komise by se neměla opírat o úroveň cenového podbízení vypočtenou pro posuzované období, aby odůvodnila pravděpodobnost obnovení újmy, protože ceny výrobního odvětví Unie byly od roku 2021 mimořádně vysoké, což následně vedlo k tomu, že cenové podbízení bylo vyšší, než by bylo bez takto vysoké cenové hladiny.

(289)

Komise připomněla, že pojem cenové podbízení, jak je používán při antidumpingových šetřeních podle základního nařízení, je svou povahou objektivní a spočívá v prostém srovnání skutečných cen výrobního odvětví Unie a vývozních cen z dotčené země, které jsou v odůvodněných případech řádně upravené. Tvrzení společnosti Xinjiang XLX navíc nebylo ani dále doloženo, ani vyčísleno, a proto bylo zamítnuto.

(290)

Pokud jde o objem a ceny dovozu z Číny, Komise dále uvedla, že podle nejnovějších statistických údajů Eurostatu objem čínského dovozu nadále výrazně rostl, zatímco ceny tohoto dovozu začaly výrazně klesat. (130) V devíti měsících následujících po období přezkumného šetření, tj. od 1. července 2022 do 31. března 2023, dosáhl objem čínského vývozu do Unie úrovně 93 345 tun, což je při extrapolaci na 12 měsíců o 92,4 % více než v období přezkumného šetření (131), za průměrnou cenu 1 585 EUR, což je o 28,8 % méně než v období přezkumného šetření.

(291)

Kromě toho Komise za stejná období analyzovala vývoj dovozu také z jiných třetích zemí než z Číny. Dovoz z jiných zemí než z Číny činil v devíti měsících následujících po období přezkumného šetření 61 668 tun, což při extrapolaci na 12 měsíců představuje nárůst o 12,2 % ve srovnání s obdobím přezkumného šetření (132). Průměrné ceny dovozu ze třetích zemí klesly ve srovnání s obdobím přezkumného šetření o 20,4 % na 1 931 EUR/t, což je stále výrazně více než průměrná cena z Číny.

(292)

V důsledku toho se v devíti měsících následujících po období přezkumného šetření dovoz z ČLR dramaticky zvýšil a jeho ceny výrazně poklesly, a to v mnohem větší míře než dovoz ze třetích zemí.

(293)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX tvrdila, že analýza Komise týkající se faktorů, které se projevily po skončení posuzovaného období, byla nedostatečná, neboť nezohlednila dopad pokračující energetické krize v Unii a tržní dopady nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině.

(294)

Komise připomněla, že v první řadě není povinna provádět žádnou analýzu faktorů újmy, které se projevily po skončení posuzovaného období. V tomto šetření se tak rozhodla učinit, pokud jde o objem a ceny dovozu z dotčené země, aby doplnila závěry učiněné s ohledem na analýzu všech relevantních faktorů újmy během posuzovaného období. Komise v každém případě uvedla, že energetickými zdroji jsou komodity obchodované za ceny na světovém trhu. Ceny energií by proto ovlivnily tyto výrobce rovněž na celosvětové úrovni, a to do té míry, do jaké výrobci melaminu platili nezkreslené ceny na světovém trhu.

(295)

Dne 23. května 2023 předložili žadatelé podrobnosti týkající se vývoje ukazatelů újmy po skončení období přezkumného šetření (133). Poskytnuté údaje ukázaly okamžitý významný negativní dopad dalšího silného nárůstu dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu při rychle klesajících cenách na situaci výrobního odvětví Unie. Tyto údaje zejména ukázaly, že to vedlo k velmi výraznému poklesu objemu prodeje a silnému stlačení cen, což vedlo ke ztrátě podílu na trhu a ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(296)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k dalšímu výraznému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(297)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování daných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(298)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(299)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(300)

Jak je uvedeno ve 276. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však uvedeno ve 295. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie by nebylo schopno vyrovnat se se zrušením daných opatření, neboť by to pravděpodobně vedlo k výraznému nárůstu dovozu z Číny s nižšími cenami, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Zrušení opatření by proto ohrozilo dlouhodobou finanční životaschopnost tohoto výrobního odvětví. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

(301)

Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu.

(302)

Jeden dovozce v Itálii, který není ve spojení, odpověděl na formulář pro výběr vzorku, ale neposkytl úplnou odpověď na dotazník.

(303)

Odpovědi na dotazník poskytli tři uživatelé. Souhrnné celkové nákupy těchto uživatelů, včetně nákupů od výrobců v Unii, dovozu z Číny a dovozu z jiných zemí, představovaly pouze přibližně 3 % celkové spotřeby. Pouze jeden z dotčených uživatelů nakupoval melamin z Číny a tento dovoz představoval v období přezkumného šetření pouze 1–4 % (z důvodu zachování důvěrnosti je uvedeno rozpětí hodnot) celkového dovozu do Unie z ČLR. Na základě těchto objemů nákupů nebylo možné považovat spolupráci poskytnutou danými uživateli za reprezentativní pro všechny uživatele.

(304)

Jejich odpovědi však byly analyzovány. Konkrétní uživatel, který rovněž nakupoval malé objemy z Číny, ve své odpovědi neposkytl potřebné klíčové údaje, jako jsou nákupní ceny z Číny, prodejní ceny výrobků s obsahem melaminu a jména zákazníků. Na tomto základě nebylo možné vyvodit žádný jiný smysluplný závěr než ten, že společnost měla velmi dobrý zisk a že nákup melaminu, a to jak z Unie (velký objem), tak z jiných zemí, pro ni představoval pouze malou část nákladů na suroviny (< 5 %). Odpovědi dalších dvou uživatelů na dotazník nebylo možné smysluplně analyzovat, neboť předložili pouze požadované tabulky, ale neodpověděli na ostatní otázky.

(305)

Jeden z těchto uživatelů vyzval k tomu, aby platnost antidumpingových opatření prodloužena nebyla, neboť výrobní kapacity v Unii byly omezené, současná úroveň cen melaminu ohrožovala odvětví dřevotřískových desek, a proto by dovoz mohl stabilizovat cenovou situaci a zabezpečit zásobování. Komise toto tvrzení zamítla. Platná opatření nezabraňují dovozu z Číny, což prokazuje čínský podíl na trhu v roce 2021 a v období přezkumného šetření.

(306)

Proto Komise dospěla k závěru, že nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem daných opatření.

(307)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že zachování opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Číny není v zájmu Unie.

(308)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření týkající se melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky měla být zachována.

(309)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních minimálních dovozních cen. Společnosti, na něž se vztahují minimální dovozní ceny, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(310)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění minimálních dovozních cen, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití minimálních dovozních cen odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(311)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících minimální dovozní ceny, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit minimální dovozní ceny a následně uložit celostátní clo.

(312)

Minimální dovozní ceny stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(313)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (134). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace prokazující, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(314)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(315)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (135), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(316)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,