(EU) 2023/1694Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1694 ze dne 10. srpna 2023, kterým se mění nařízení: (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1299/2014, (EU) č. 1300/2014, (EU) č. 1301/2014, (EU) č. 1302/2014, (EU) č. 1304/2014 a prováděcí nařízení (EU) 2019/777 (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 222, 8.9.2023, s. 88-379 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 10. srpna 2023 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 28. září 2023 | Nabývá účinnosti: | 28. září 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
8.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 222/88 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1694
ze dne 10. srpna 2023,
kterým se mění nařízení: (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1299/2014, (EU) č. 1300/2014, (EU) č. 1301/2014, (EU) č. 1302/2014, (EU) č. 1304/2014 a prováděcí nařízení (EU) 2019/777
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (1), a zejména na čl. 5 odst. 11 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
S ohledem na úlohu, kterou má železnice hrát v dekarbonizovaném dopravním systému, jak předpokládá Zelená dohoda pro Evropu a Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, a s ohledem na vývoj v této oblasti je třeba revidovat stávající technické specifikace pro interoperabilitu (TSI) v rámci balíčku pro digitální železnici a ekologickou nákladní dopravu. |
(2) |
Na základě čl. 3 odst. 5 písm. b) a f) rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474 (2) by TSI měly být přezkoumány s cílem zohlednit vývoj železničního systému Unie a souvisejících činností v oblasti výzkumu a inovací a aktualizovat odkazy na normy. Tato revize TSI vytvoří podmínky pro příští revizi TSI s přihlédnutím k výsledkům společného podniku pro evropské železnice, a zejména k úspěchům systémového pilíře. |
(3) |
Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474 stanoví konkrétní cíle pro vypracování, přijetí a přezkum TSI železničního systému v Unii. |
(4) |
Dne 24. ledna 2020 Komise v souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 (3) požádala Agenturu Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“), aby připravila doporučení pro provedení výběru konkrétních cílů stanovených v rozhodnutí v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474. |
(5) |
Dne 30. června 2022 vydala agentura doporučení ERA 1175-1218, pokud jde o TSI železničního systému Unie, které se vztahuje na články 3 až 11 rozhodnutí v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474. |
(6) |
Je vhodné, aby kombinovaná doprava byla regulována prostřednictvím TSI. V souladu s tím by měly být provedeny změny mimo jiné v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/773 (4) (TSI OPE) a TSI uvedených v přílohách nařízení Komise (EU) č. 1299/2014 (5) (TSI INF) a nařízení Komise (EU) č. 321/2013 (6) (TSI WAG) a v obsahu přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/777 (7) (RINF). Mělo by to umožnit harmonizovanější uplatňování systému kodifikace a podpořit rozvoj kombinované dopravy; za tímto účelem bude agentura ERA dále rozvíjet přijatelný způsob prokazování shody v souladu s čl. 2 odst. 33 směrnice (EU) 2016/797. |
(7) |
Povolování osobních vozů pro celou Unii bude významným krokem k posílení interoperability evropské železniční sítě. Za tímto účelem by měla být změněna příloha nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 (8) (TSI LOC&PAS), zejména tím, že budou harmonizovány požadavky a zkušební metody, pokud jde o otázky elektromagnetické kompatibility a kompatibility se systémy detekce vlaků. |
(8) |
TSI LOC&PAS a INF by měly být změněny s cílem harmonizovat specifikace platné pro kolejová vozidla a pevná zařízení, zejména tím, že budou uzavřeny otevřené body, pokud jde o požadavky na zatížení dopravou a únosnost infrastruktury a požadavky na provoz s více než dvěma pantografy současně, a usnadněno dodatečné vybavení vlaků systémy měření energie. |
(9) |
Dále by měla být změněna TSI LOC&PAS, aby byla vyjasněna definice zvláštních vozidel, včetně traťových strojů, vozidel pro kontrolu infrastruktury, pohotovostních vozidel, vozidel pro odstraňování následků počasí a silničních a kolejových vozidel, a aby byla vyjasněna použitelnost TSI na tato vozidla. |
(10) |
Příloha nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 (9) (TSI NOI) by měla být změněna tak, aby zavedla metodiku pro posuzování akustických vlastností kompozitních brzdových špalíků na úrovni prvků. |
(11) |
Pro zvýšení úrovně bezpečnosti a spolehlivosti železnic by měly být TSI WAG a LOC&PAS změněny tak, aby zahrnovaly funkci detekce vykolejení. |
(12) |
TSI WAG otevírá cestu k dalšímu vývoji digitálního automatického spřahování (DAC), přechodu na něj a jeho zavádění; to bude zásadním krokem v modernizaci evropské nákladní železniční dopravy. |
(13) |
Vzhledem k tomu, že pro posuzování shody prvků interoperability nebo ověřování subsystémů není vyžadována žádná nová zvláštní pravomoc, nemělo by dojít ke změně, pokud jde o oznámené subjekty pro účely nařízení Komise (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1299/2014, (EU) č. 1300/2014 (10), (EU) č. 1301/2014 (11), (EU) č. 1302/2014 a (EU) č. 1304/2014. |
(14) |
Mělo by být vyjasněno, kdy je třeba použít TSI INF a přílohu nařízení (EU) č. 1301/2014 (TSI ENE) v případě modernizace nebo obnovy stávajících subsystémů a pevných zařízení, s cílem zajistit postupný přechod na plně interoperabilní evropský železniční systém v souladu s článkem 4 směrnice (EU) 2016/797. |
(15) |
Příloha nařízení (EU) č. 1300/2014 (TSI PRM) by měla být změněna tak, aby lépe definovala základní parametry, které usnadňují přístup k železničním službám pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, a měla by mimo jiné zavést pojem interoperabilní invalidní vozík přepravitelný vlakem. Podrobnější vysvětlení jsou nutná ohledně prodejních automatů jízdenek a poskytování cestovních informací ve zvukové, vizuální a hmatové podobě. |
(16) |
Odkazy na normy je nutné pravidelně aktualizovat. V zájmu usnadnění budoucích aktualizací by měly být všechny podrobnosti o normách shromážděny ve zvláštních dodatcích každé TSI, které lze následně měnit, aniž by bylo nutné měnit základní text TSI. Tento přístup umožňuje žadatelům používat moderní nástroje IT, které lépe slouží k zachycení požadavků. Všechny TSI týkající se pevných zařízení a kolejových vozidel by měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(17) |
Parametry železniční infrastruktury registrované v registru infrastruktury (RINF) by se rovněž měly vyvíjet, zejména změnou tabulek uvádějících tyto parametry v souladu s ostatními změnami obsaženými v tomto nařízení a prováděcích nařízeních Komise (EU) 2023/1695 (12) a (EU) 2023/1693 (13), tím, že se provozovatel infrastruktury stane poskytovatelem údajů, který nahradí vnitrostátní registrační subjekt, jenž si může zachovat koordinační úlohu, a určením budoucího vývoje. |
(18) |
Je proto vhodné odpovídajícím způsobem změnit tato nařízení:
|
(19) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro interoperabilitu a bezpečnost v železniční dopravě, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) č. 321/2013 se mění takto:
1) |
článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 nevyužito;“; |
2) |
článek 9a se zrušuje; |
3) |
příloha se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
Článek 2
Nařízení (EU) č. 1299/2014 se mění takto:
1) |
článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Projekty v pokročilé fázi vývoje Použije se čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797.“ |
2) |
Příloha se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 3
Nařízení (EU) č. 1300/2014 se mění takto:
1) |
článek 2 se mění takto:
|
2) |
článek 4 se mění takto:
|
3) |
v článku 5 se slova „čl. 9 odst. 3 směrnice 2008/57/ES“ nahrazují slovy „čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797“; |
4) |
v čl. 6 odst. 5 se slova „směrnice 2008/57/ES“ nahrazují slovy „směrnice (EU) 2016/797“; |
5) |
v čl. 7 odst. 3 se slova „článkem 6 směrnice 2008/57/ES“ nahrazují slovy „článkem 5 směrnice (EU) 2016/797“; |
6) |
článek 8 se mění takto:
|
7) |
v čl. 9 odst. 4 se slova „směrnice 2008/57/ES“ nahrazují slovy „směrnice (EU) 2016/797“; |
8) |
příloha se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
Článek 4
Nařízení (EU) č. 1301/2014 se mění takto:
1) |
odstavec článku 6 se nahrazuje tímto: „Použije se čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797.“ |
2) |
článek 9 se mění takto:
|
3) |
příloha se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení. |
Článek 5
Nařízení (EU) č. 1302/2014 se mění takto:
1) |
v čl. 2 odst. 1 písm. d) se výraz „mobilní zařízení pro stavbu a údržbu železniční infrastruktury“ nahrazuje tímto: „zvláštní vozidla, například traťové stroje (OTM)“; |
2) |
článek 8 se zrušuje; |
3) |
článek 11 se mění takto:
|
4) |
příloha se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení. |
Článek 6
Příloha nařízení (EU) č. 1304/2014 se nahrazuje zněním v příloze VI tohoto nařízení.
Článek 7
Prováděcí nařízení (EU) 2019/777 se mění takto:
1) |
v článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Každý členský stát dá provozovatelům infrastruktury pokyny v tom smyslu, aby byly hodnoty parametrů jeho železniční sítě zahrnuty v elektronické aplikaci, která je v souladu se společnými specifikacemi tohoto nařízení.“ |
2) |
článek 2 se mění takto:
|
3) |
články 4 a 5 se nahrazují tímto: „Článek 4 Vkládání a aktualizace údajů 1. Provozovatelé infrastruktury vkládají údaje, jakmile jsou k dispozici, přímo do aplikace RINF. Provozovatelé infrastruktury zajistí přesnost, úplnost, konzistentnost a včasnost vkládaných údajů. 2. Provozovatelé infrastruktury zpřístupní v aplikaci RINF všechny informace týkající se nových infrastruktur, které mají být uvedeny do provozu, modernizovány nebo obnoveny, a to před jejich uvedením do provozu. Článek 5 Vnitrostátní registrační subjekt Členské státy mohou určit vnitrostátní registrační subjekt, který bude působit jako kontaktní místo mezi agenturou a provozovateli infrastruktury s cílem pomáhat provozovatelům infrastruktury na jejich území a koordinovat je za předpokladu, že to neohrozí dostupnost údajů v souladu s článkem 4.“; |
4) |
článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Budoucí vývoj 1. Agentura aktualizuje aplikaci RINF ke dni 15. prosince 2024 s cílem:
2. Při dalším vývoji aplikace RINF může vzniknout datový systém, který bude svými údaji přispívat do veškerých elektronických informačních toků týkajících se železniční sítě Unie. (*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32)." (*2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2177 ze dne 22. listopadu 2017 o přístupu k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou (Úř. věst. L 307, 23.11.2017, s. 1) (C/2017/7692).“;" |
5) |
doplňuje se nový článek 7a, který zní: „Článek 7a Slovník ERA „Slovníkem ERA“ se rozumní technický dokument vydaný agenturou podle čl. 4 odst. 8 směrnice (EU) 2016/797, který stanoví definice a prezentace strojem i člověkem čitelných údajů a související požadavky na kvalitu a přesnost pro každý datový prvek (ontologii) železničního systému. Agentura zajistí, aby byl slovník ERA udržován tak, aby odrážel regulační a technický vývoj týkající se železničního systému.“; |
6) |
příloha se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení. |
Článek 8
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. srpna 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44.
(2) Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474 ze dne 8. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797, pokud jde o konkrétní cíle pro vypracování, přijetí a přezkum technických specifikací pro interoperabilitu (Úř. věst. L 210, 15.8.2017, s. 5).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 5).
(5) Nařízení Komise (EU) č. 1299/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu subsystému infrastruktura železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 1).
(6) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES (Úř. věst. L 104, 12.4.2013, s. 1).
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU (Úř. věst. LI 139, 27.5.2019, s. 312).
(8) Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 228).
(9) Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“, kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 421).
(10) Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110).
(11) Nařízení Komise (EU) č. 1301/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému energie železničního systému v Unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 179).
(12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1695 ze dne 10. srpna 2023 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení nařízení (EU) 2016/919 (viz strana 380 v tomto čísle Úředního věstníku).
(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1693 ze dne 10. srpna 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/773 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
PŘÍLOHA I
Příloha nařízení (EU) č. 321/2013 se mění takto:
(1) |
bod 1 se nahrazuje tímto: „1. ÚVOD Technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI) je specifikace, která se vztahuje na subsystém (nebo jeho část) podle definice v čl. 2 bodě 11 směrnice (EU) 2016/797 tak, aby:
|
(2) |
bod 1.2 se nahrazuje tímto: „1.2 Místní oblast působnosti Toto nařízení se vztahuje na železniční systém Unie.“; |
(3) |
v bodě 1.3 se uvozující věta a písmeno a) nahrazují tímto: „V souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2016/797 tato TSI:
|
(4) |
v bodě 2.1 druhém odstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
(5) |
kapitola 3 se mění takto:
|
(6) |
bod 4.1 se nahrazuje tímto: „4.1 Úvod Železniční systém, na který se vztahuje směrnici (EU) 2016/797 a jehož součástí jsou nákladní vozy, je integrovaným systémem, jehož soulad musí být ověřen. Soulad se kontroluje zejména s ohledem na specifikace subsystému kolejová vozidla a kompatibilitu se sítí (bod 4.2), jeho rozhraní ve vztahu s ostatními subsystémy železničního systému, do kterého je začleněn (body 4.2 a 4.3), jakož i počáteční pravidla pro provoz a údržbu (body 4.4 a 4.5) podle čl. 15 odst. 4 směrnice (EU) 2016/797. Technická dokumentace popsaná v čl. 15 odst. 4 směrnice (EU) 2016/797 a v bodě 2.4 přílohy IV uvedené směrnice musí obsahovat zejména konstrukční hodnoty týkající se kompatibility se sítí.“; |
(7) |
v bodě 4.2.1 se zrušuje třetí pododstavec; |
(8) |
bod 4.2.2.2 se mění takto:
|
(9) |
v bodě 4.2.2.3 se doplňuje nový odstavec, který zní: „Jednotky určené pro kombinovanou přepravu, které vyžadují kód kompatibility vozu, musí být vybaveny zařízením pro zajištění intermodální nákladové jednotky.“; |
(10) |
bod 4.2.3.1 se mění takto:
|
(11) |
v bodě 4.2.3.2 se druhý odstavec nahrazuje tímto: „Dovolené užitečné zatížení, které může jednotka přepravovat, se pro hmotnost na nápravu do 25 t včetně určí použitím specifikace uvedené v dodatku D, indexu [5]“; |
(12) |
bod 4.2.3.3 se nahrazuje tímto: „4.2.3.3 Kompatibilita se systémy detekce vlaků Jestliže má jednotka být kompatibilní s jedním nebo více z následujících systémů detekce vlaků, tato kompatibilita se stanoví v souladu s ustanoveními technického dokumentu uvedeného v dodatku D.2, indexu [A]:
Související zvláštní případy jsou definovány v bodě 7.7 TSI subsystémů řízení a zabezpečení (dále jen „TSI CCS“)“. |
(13) |
v bodě 4.2.3.4 se druhý a třetí odstavec nahrazují tímto: „Jestliže má být jednotka způsobilá k monitorování pomocí zařízení podél železniční trati v síti s rozchodem koleje 1 435 mm, musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [6], aby byla zajištěna dostatečná viditelnost. Pro vozidla, která mají být provozována na sítích s rozchody koleje 1 524 mm, 1 600 mm a 1 668 mm, se musí použít odpovídající hodnoty v tabulce 2 odkazující na parametry specifikace uvedené v dodatku D, indexu [6].“: |
(14) |
v bodě 4.2.3.5.2 druhém odstavci se první odrážka nahrazuje tímto:
|
(15) |
vkládá se nový bod 4.2.3.5.3, který zní: „4.2.3.5.3 Funkce detekce a prevence vykolejení Funkce detekce a prevence vykolejení má zabránit vykolejení nebo zmírnit následky vykolejení jednotky. Pokud je jednotka vybavena funkcí detekce a prevence vykolejení, musí být splněny níže uvedené požadavky. 4.2.3.5.3.1 Obecné požadavky Funkce je schopna detekovat buď vykolejení, nebo podmínky, které jsou předpokladem vykolejení jednotky v souladu s jedním ze tří souborů požadavků stanovených v bodech 4.2.3.5.3.2, 4.2.3.5.3.3 a 4.2.3.5.3.4 níže. Tyto požadavky je možné kombinovat takto:
4.2.3.5.3.2 Funkce prevence vykolejení (DPF) Jakmile je v jednotce detekován předpoklad vykolejení, vyšle funkce prevence vykolejení signál do kabiny strojvedoucího lokomotivy, která vlak táhne. Signál umožňující dostupnost funkce prevence vykolejení na úrovni vlaku a jeho přenos mezi jednotkou, lokomotivou a další spřaženou jednotkou (jednotkami) ve vlaku je zdokumentován v technické dokumentaci. 4.2.3.5.3.3 Funkce detekce vykolejení (DDF) Jakmile je v jednotce detekováno vykolejení, vyšle funkce detekce vykolejení signál do kabiny strojvedoucího lokomotivy, která vlak táhne. Signál umožňující dostupnost funkce detekce vykolejení na úrovni vlaku a jeho přenos mezi jednotkou, lokomotivou a další spřaženou jednotkou (jednotkami) ve vlaku je zdokumentován v technické dokumentaci. 4.2.3.5.3.4 Funkce detekce vykolejení a aktivace brzdy (DDAF) Systém funkce detekce vykolejení a aktivace brzdy musí automaticky aktivovat použití brzdy při detekci vykolejení, aniž by jej strojvedoucí mohl obejít. Riziko falešných detekcí vykolejení se omezí na přijatelnou úroveň. Z tohoto důvodu je funkce detekce vykolejení a aktivace brzdy předmětem posouzení rizik v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 402/2013. Když je jednotka zastavena, je možné deaktivovat funkci detekce vykolejení a aktivace brzdy přímo na jednotce. Tato deaktivace odpojí a oddělí systém funkce detekce vykolejení a aktivace brzdy od brzdového systému. Funkce detekce vykolejení a aktivace brzdy vyznačí svůj stav (aktivována/deaktivována) a tento stav je viditelný z obou stran jednotky. Pokud to není fyzicky proveditelné, funkce detekce vykolejení a aktivace brzdy vyznačí svůj stav alespoň z jedné strany, přičemž na druhé straně vozu je vyznačení v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [2].“; |
(16) |
v bodě 4.2.3.6.1 se první odstavec nahrazuje tímto: „Musí být prokázána neporušenost konstrukce rámu podvozku, veškerého připevněného zařízení a spoje mezi podvozkem a skříní pomocí metod stanovených ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [9]“; |
(17) |
v bodě 4.2.3.6.2 se tabulka 3 nahrazuje tímto: „Tabulka 3 Mezní hodnoty použití geometrických rozměrů dvojkolí
|
(18) |
v bodě 4.2.4.3.2.1 se druhý a třetí odstavec nahrazují tímto: „Brzdicí výkonnost jednotky se vypočítá podle jedné ze specifikací uvedených v dodatku D, a to buď v indexu [16], indexu [37], indexu [58] nebo indexu [17]. Výpočet se ověří pomocí zkoušek. Výpočet brzdicí výkonnosti se ověří v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [17], jak je uvedeno v téže specifikaci nebo ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [58].“; |
(19) |
bod 4.2.4.3.2.2 se mění takto:
|
(20) |
v bodě 4.2.5 se osmý odstavec nahrazuje tímto: „Jednotka musí splňovat požadavky této TSI bez zhoršení hodnot, je-li vystavena sněhu, ledu a kroupám podle definice ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [18], které odpovídají nominálnímu rozmezí.“; |
(21) |
v bodě 4.2.6.2.1 se druhý odstavec nahrazuje tímto: „Jednotky musí být vodivě pospojovány v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [27].“; |
(22) |
v bodě 4.2.6.2.2 se druhý odstavec nahrazuje tímto: „Jednotka musí být navržena tak, aby se zabránilo přímému dotyku podle ustanovení obsažených ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [27].“; |
(23) |
v bodě 4.2.6.3 se druhá věta nahrazuje tímto: „Rozměry a vzdálenost těchto přípojných zařízení odpovídají popisu ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [28].“; |
(24) |
v bodě 4.3.1 se tabulka 5 mění takto:
|
(25) |
v bodě 4.3.2 se tabulka 6 mění takto:
|
(26) |
v bodě 4.3.3 se tabulka 7 mění takto:
|
(27) |
v bodě 4.4 posledním odstavci se vypouští tato věta: „Oznámený subjekt ověří pouze skutečnost, že dokumentace k provozu je dodána.“; |
(28) |
v bodě 4.5 se ve třetím odstavci vypouští tato věta: „Oznámený subjekt ověří pouze skutečnost, že dokumentace k údržbě je dodána.“; |
(29) |
v bodě 4.5.1 se úvodní věta nahrazuje tímto: „Obecná dokumentace obsahuje:“; |
(30) |
v bodě 4.5.2 se třetí věta úvodního odstavce nahrazuje tímto: „Soubor odůvodnění návrhu údržby obsahuje:“; |
(31) |
v bodě 4.8 se první odstavec mění takto:
|
(32) |
bod 6.1.2.1 se nahrazuje tímto: „6.1.2.1 Pojezd Prokázání shody u dynamického chování za jízdy je stanoveno ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [8]. U jednotek vybavených zavedeným pojezdem uvedených v této specifikaci se předpokládá, že jsou ve shodě s příslušným požadavkem za předpokladu, že pojezdy jsou provozovány v rámci zavedených oblastí použití: Minimální hmotnost na nápravu a maximální hmotnost na nápravu během provozu vozu vybaveného zavedeným pojezdem musí odpovídat podmínkám zatížení mezi prázdným a naloženým vozem stanoveným pro zavedený pojezd, jak je stanoveno ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [8]. V případě, že minimální hmotnosti na nápravu není dosaženo hmotností prázdného vozu, mohou být na vůz uplatněny podmínky pro použití, které vyžadují, aby byl vůz provozován vždy s minimálním užitečným zatížením nebo balastem (například prázdným nakládacím zařízením), aby byl v souladu s parametry specifikace uvedené v dodatku D, indexu [8]. V takovém případě lze parametr „Hmotnost prázdného vozu“ používaný pro osvobození od traťových zkoušek nahradit parametrem „Minimální hmotnost na nápravu“. Tato skutečnost musí být uvedena v technické dokumentaci jako podmínka použití. Posouzení pevnosti rámu podvozku musí být provedeno na základě specifikace uvedené v dodatku D, indexu [9].“; |
(33) |
bod 6.1.2.2 se nahrazuje tímto: „6.1.2.2 Dvojkolí Prokázání shody mechanického chování montážního celku dvojkolí se provádí v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [10], která definuje mezní hodnoty osové síly pro sestavení a související ověřovací zkoušku.“; |
(34) |
v bodě 6.1.2.3 písm. a) se první, druhý a třetí odstavec nahrazují tímto: „Kovaná a válcovaná kola: Mechanické vlastnosti se prokazují postupem popsaným ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [11]. Má-li být kolo používáno s brzdovými špalíky působícími na jízdní plochu kola, musí být kolo termomechanicky prověřeno s ohledem na maximální předpokládanou brzdovou energii. Pomocí typové zkoušky popsané ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [11] musí být ověřeno, zda příčný posun obruče kola během brzdění a zbytkové pnutí jsou v rámci stanovených tolerančních mezních hodnot. Kritéria rozhodování týkající se zbytkového pnutí u kovaných a válcovaných kol jsou stanovena ve stejné specifikaci.“; |
(35) |
v bodě 6.1.2.4 se první a druhý odstavec nahrazují tímto: „Kromě výše uvedeného požadavku na sestavu musí prokázání shody mechanické odolnosti a únavových charakteristik nápravy vycházet ze specifikace uvedené v dodatku D, indexu [12]. Tato specifikace obsahuje rozhodovací kritéria pro přípustné namáhání. Aby bylo zajištěno, že během výroby žádné vady nepříznivě neovlivní bezpečnost z důvodu jakékoli změny mechanických vlastností náprav, musí existovat proces kontroly. Je nutné kontrolovat pevnost v tahu materiálu nápravy, odolnost proti nárazu, povrchovou celistvost, vlastnosti materiálu a čistotu materiálu. Kontrolní proces musí stanovit dávky vzorků používaných pro každou ověřovanou vlastnost.“; |
(36) |
v bodě 6.2.2.1 se první odstavec nahrazuje tímto: „Prokázání shody je v souladu s jednou ze specifikací uvedených v dodatku D, a to buď v indexu [3], nebo indexu [1].“; |
(37) |
bod 6.2.2.2 se nahrazuje tímto: „6.2.2.2 Bezpečnost proti vykolejení při jízdě na zborcené koleji Prokázání shody musí být provedeno v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [7].“; |
(38) |
bod 6.2.2.3 se mění takto:
|
(39) |
v bodě 6.2.2.4 se první odstavec nahrazuje tímto: „Prokazování shody bezpečnostních požadavků z hlediska pevnosti a únavové charakteristiky valivých ložisek musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [13].“; |
(40) |
bod 6.2.2.5 se nahrazuje tímto: „6.2.2.5 Pojezd pro manuální výměnu dvojkolí Přechod mezi rozchody koleje 1 435 mm a 1 668 mm Technická řešení popsaná ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [14] pro jednotky s nápravami a pro jednotky s podvozky se považují za vyhovující požadavkům bodu 4.2.3.6.7. Přechod mezi rozchody koleje 1 435 mm a 1 524 mm Technické řešení popsané ve specifikaci uvedené v dodatku D, indexu [15] splňuje požadavky uvedené v bodě 4.2.3.6.7.“: |
(41) |
v bodě 6.2.2.8.1 se první věta nahrazuje tímto: „Přepážky se zkoušejí v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [19].“; |
(42) |
bod 6.2.2.8.2 se mění takto:
|
(43) |
bod 6.2.2.8.3 se nahrazuje tímto: „6.2.2.8.3 Kabely Elektrické kabely musí být zvoleny a instalovány v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexech [24] a [25].“; |
(44) |
bod 6.2.2.8.4 se nahrazuje tímto: „6.2.2.8.4 Hořlavé kapaliny Přijatá opatření musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [26].“; |
(45) |
bod 7.1 se nahrazuje tímto: „7.1 Povolení k uvedení na trh
|
(46) |
bod 7.1.1 se nahrazuje tímto: „7.1.1 Použití pro probíhající projekty
(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/387 ze dne 9. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1302/2014 a (EU) 2016/919, pokud jde o rozšíření oblasti použití a prodloužení přechodných fází (Úř. věst. L 73, 10.3.2020, s. 6).“;" |
(47) |
v bodě 7.1.2 se třetí odstavec mění takto:
|
(48) |
v bodě 7.2.1 se pátý odstavec nahrazuje tímto: „Necertifikované prvky interoperability: komponenty, které odpovídají prvku interoperability v kapitole 5, ale nebylo k nim vydáno osvědčení o shodě, a komponenty, které byly vyrobeny před skončením přechodného období uvedeného v článku 8“; |
(49) |
v bodě 7.2.2 se nadpis nahrazuje tímto:
|
(50) |
v bodě 7.2.2.1 druhém odstavci se první věta nahrazuje tímto: „Tento bod 7.2.2 se použije v případě jakékoli změny (změn) v provozované jednotce nebo ve stávajícím typu jednotky, včetně obnovy nebo modernizace.“; |
(51) |
bod 7.2.2.2 se mění takto:
|
(52) |
v bodě 7.2.2.3 se nadpis a první odstavec nahrazují tímto: „7.2.2.3 Zvláštní pravidla pro jednotky v provozu, které nejsou součástí ES prohlášení o ověření a jimž bylo první povolení k uvedení do provozu vydáno před 1. lednem 2015 Navíc k bodu 7.2.2.2 platí tato pravidla pro jednotky v provozu, jimž bylo první povolení k uvedení do provozu vydáno před 1. lednem 2015 a rozsah změny má u nich vliv na základní parametry, které nejsou zahrnuty v ES prohlášení.“; |
(53) |
bod 7.2.2.4 se mění takto:
|
(54) |
bod 7.2.3.1 se nahrazuje tímto: „7.2.3.1 Subsystém kolejová vozidla Tento bod se vztahuje na typ kolejového vozidla (typ jednotky v kontextu této TSI) podle definice uvedené v čl. 2 bodě 26 směrnice (EU) 2016/797, který podléhá ES ověření typu nebo konstrukce v souladu s bodem 6.2 této TSI. Dále se vztahuje na ES ověření typu nebo konstrukce v souladu s TSI Hluk, která odkazuje na tuto TSI, pokud jde o oblast působnosti na nákladní jednotky. Zásady posouzení podle TSI pro ES přezkoušení typu nebo konstrukce jsou definovány ve sloupcích „posouzení návrhu“ a „typová zkouška“ v dodatku F této TSI a v dodatku C TSI Hluk.“; |
(55) |
body 7.2.3.1.1 a 7.2.3.1.2 se nahrazují tímto: „7.2.3.1.1 Definice 1) Rámec pro počáteční posouzení Rámec pro počáteční posouzení je soubor TSI (tato TSI a TSI Hluk) použitelný na začátku fáze návrhu, kdy žadatel uzavře smlouvu s oznámeným subjektem. 2) Certifikační rámec Certifikační rámec je soubor TSI (tato TSI a TSI Hluk) platný v době vydání certifikátu ES o přezkoušení typu nebo konstrukce. Jedná se o původní rámec pro posuzování pozměněný revizemi TSI, které vstoupily v platnost během fáze návrhu. 3) Fáze návrhu Fáze návrhu je období, které začíná, jakmile je žadatelem určen oznámený subjekt, který je odpovědný za ověření ES, a končí, když je vydán certifikát ES o přezkoušení typu nebo konstrukce. Fáze návrhu se může týkat určitého typu a jedné nebo několika variant typu a verzí typu. Pro všechny varianty typu a verze typu se má za to, že fáze návrhu začíná ve stejnou dobu jako u hlavního typu. 4) Fáze výroby Fáze výroby je období, během něhož mohou být jednotky uváděny na trh na základě ES prohlášení o ověření odkazujícího na platný certifikát ES o přezkoušení typu nebo konstrukce. 5) Jednotka v provozu Jednotka je v provozu, pokud je registrována s „platným“ registračním kódem „00“ v celostátním registru vozidel v souladu s rozhodnutím 2007/756/ES nebo v evropském registru vozidel v souladu s prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/1614 a je udržována v bezpečném provozuschopném stavu v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/779. 7.2.3.1.2 Pravidla týkající se certifikátu ES o přezkoušení typu nebo konstrukce
|
(56) |
vkládá se nový bod 7.2.3.1.3, který zní: „7.2.3.1.3 Platnost certifikátu ES o přezkoušení typu nebo konstrukce
|
(57) |
bod 7.2.3.2 se nahrazuje tímto: „7.2.3.2 Prvky interoperability
|
(58) |
v bodě 7.3.1 se první odstavec nahrazuje tímto: „Zvláštní případy uvedené v bodě 7.3.2 se dělí na:
|
(59) |
bod 7.3.2.2 se mění takto:
|
(60) |
v bodě 7.3.2.4 se zrušuje nadpis „Zvláštní případ Spojeného království pro Velkou Británii“ a následující dva odstavce; |
(61) |
bod 7.3.2.5 se nahrazuje tímto: „7.3.2.5 Požadavky na bezpečnost brzd (bod 4.2.4.2) Zvláštní případ Finsko U nákladního vozu určeného pouze pro provoz v síti s rozchodem koleje 1 524 mm se bezpečnostní požadavek definovaný v bodě 4.2.4.2 považuje za splněný, pokud jednotka splňuje podmínky definované v bodě 9 dodatku C s následujícími úpravami:
|
(62) |
bod 7.3.2.7 se zrušuje; |
(63) |
bod 7.6 se zrušuje; |
(64) |
dodatek A se nahrazuje tímto: „ Dodatek A Změny požadavků a přechodné režimy U jiných bodů TSI než těch, které jsou uvedeny v tabulkách A.1 a A.2, znamená soulad s „předchozí TSI“ (tj. s tímto nařízením ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/387 (*3)) soulad s touto TSI použitelnou od 28. září 2023. Změny s sedmiletým obecným přechodným režimem U bodů TSI uvedených v tabulce A.1 neznamená shoda s předchozí TSI systematicky shodu s verzí této TSI platnou od 28. září 2023. Projekty, které jsou již ve fázi návrhu ke dni 28. září 2023, musí být v souladu s požadavky této TSI ode dne 28. září 2030. Na projekty ve fázi výroby a provozované jednotky se požadavky TSI uvedené v tabulce A.1 nevztahují Tabulka A.1 Přechodný sedmiletý režim
Změny se zvláštním přechodným režimem: U bodů TSI uvedených v tabulce A.2 neznamená shoda s předchozí TSI systematicky shodu s verzí této TSI platnou ode dne 28. září 2023. Projekty, které jsou již ve fázi návrhu ke dni 28. září 2023, projekty ve fázi výroby a jednotky v provozu musí splňovat požadavky této TSI v souladu s příslušným přechodným režimem stanoveným v tabulce A.2 počínaje dnem 28. září 2023. Tabulka A.2 Zvláštní přechodný režim
(*3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/387 ze dne 9. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1302/2014 a (EU) 2016/919, pokud jde o rozšíření oblasti použití a prodloužení přechodných fází (Úř. věst. L 73, 10.3.2020, s. 6)." |
(65) |
Dodatek C se mění takto:
|
(66) |
dodatek D se nahrazuje tímto: „Dodatek D D.1 Normy nebo normativní dokumenty
D.2 Technické dokumenty (dostupné na internetových stránkách agentury ERA)
|
(67) |
dodatek E se mění takto:
|
(68) |
dodatek F se mění takto: za „Dynamické chování za jízdy“ se doplňuje nový řádek, který zní:
|
(69) |
dodatek G se nahrazuje tímto: „Dodatek G Seznam kompozitních brzdových špalíků osvobozených od prohlášení o shodě podle článku 8b Na tento dodatek odkazuje dodatek D.2, index [C]. |
(70) |
doplňuje se nový dodatek H, který zní: „Dodatek H Kodifikace vozidlových jednotek určených k použití v běžném provozu „Kodifikace jednotek určených pro kombinovanou dopravu musí být v souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku D.2, indexu [B]. Následující požadavky se vztahují na jednotky určené k použití v kombinované dopravě, které vyžadují kód kompatibility vozu. H.1 Kód kompatibility vozu
H.2 Korekční číslice vozu
H.3 Vlastnosti referenčních vozů Kombinované dopravní profily „P“ se vypočítají na základě vlastností referenčního kapsového vozu definovaných jako:
Kombinované přepravní profily „C“ a ISO se vypočítají na základě vlastností referenčního vozu definovaných jako:
|
(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/387 ze dne 9. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1302/2014 a (EU) 2016/919, pokud jde o rozšíření oblasti použití a prodloužení přechodných fází (Úř. věst. L 73, 10.3.2020, s. 6).“;
(*2) Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“, kterým se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 421).“;
(*3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/387 ze dne 9. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1302/2014 a (EU) 2016/919, pokud jde o rozšíření oblasti použití a prodloužení přechodných fází (Úř. věst. L 73, 10.3.2020, s. 6).“
(1) U dvounápravových vozů s hmotností na nápravu do 22,5 t se použije hodnota 1 651 mm.“
(2) Přestavovač v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [38].
(3) Jednotka „S1“ je jednotka se zařízením prázdný/ložený. Maximální hmotnost na nápravu je 22,5 t.
(4) Pouze pro dvoustupňovou nákladní brzdu (ovládání přestavením) a P10 (litinové špalíky s obsahem 10 ‰ fosforu) – nebo brzdové špalíky typu LL
(5) Maximální přípustná střední zpomalovací síla (při rychlosti jízdy 100 km/h) je . Tato hodnota vychází z maximálního přípustného příkonu brzdové energie na kole brzděném dvouzdržovou brzdou, jehož jmenovitý průměr v novém stavu je v rozmezí [920 mm; 1 000 mm] během brzdění (brzdná váha musí být omezena na 18 t na nápravu).
(6) Relé proměnného zatížení v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [35] v kombinaci se spojitým snímačem proměnného zatížení v souladu se specifikací uvedenou v dodatku D, indexu [39].
(7) , přičemž Te = 2 s. Výpočet vzdálenosti podle specifikace uvedené v dodatku D, indexu [16].
(8) jednotka „S2“ je jednotka s relé proměnného zatížení. Maximální hmotnost na nápravu je 22,5 t.
(9) Zařízení s automatickou regulací zatížení vozů provozovaných v podmínkách s může zajistit maximální brzdnou váhu λ = 100 %, a to až do limitu zatížení rovnajícího se 67 % maximální přípustné hmotnosti vozu.
Pro standardní dvojkolí s použitím maximální hmotnosti na nápravu
Max. 1 000 mm; minimální opotřebení 840 mm, maximální hmotnost na nápravu 22,5 t
Maximální hmotnost na nápravu pro λ=100: 15 t
Max. 840 mm; minimální opotřebení 760 mm,
max. hmotnost na nápravu 20 t, max. hmotnost na nápravu pro λ=100: 13 t
Max. 760 mm; minimální opotřebení 680 mm,
max. hmotnost na nápravu 18 t, max. hmotnost na nápravu pro λ=100: 12 t
Max. 680 mm; minimální opotřebení 620 mm
Maximální hmotnost na nápravu 16 t, maximální hmotnost na nápravu pro λ=100: 10,5 t
(10) jednotka „SS“ musí být vybavena relém proměnného zatížení. Maximální hmotnost na nápravu je 22,5 t.
(11) λ nesmí překročit 125 %, v případě brzdy pouze na kolech (brzdové špalíky), maximální přípustné střední zpomalovací síly 16 kN na nápravu (při rychlosti jízdy 120 km/h).
(12) Požadavek na rychlost jízdy 120 km/h je splněn na λ = 100 % až do mezní hodnoty zatížení SS, s následující odchylkou: střední zpomalovací síla pro špalíkovou brzdu o průměru kola [nové max. 1 000 mm, opotřebené min. 840 mm] musí být omezena na 16 kN na dvojkolí. Tento limit je dán maximální přípustnou brzdovou energií odpovídající zatížení nápravy 20 t při λ = 90 % a brzdné váhy 18 t na dvojkolí.
Pokud je při zatížení nápravy větším než 18 t požadováno procento brzdné váhy vyšší než 100 %, je nutné realizovat jiný typ brzdového systému (například kotoučové brzdy) s cílem omezit tepelné zatížení kola.“
PŘÍLOHA II
Příloha nařízení (EU) č. 1299/2014 se mění takto:
1) |
bod 2.5 se nahrazuje tímto: „2.5 Vztah k systému řízení bezpečnosti Nezbytné postupy pro řízení bezpečnosti a provozu podle požadavků v oblasti působnosti této TSI, včetně rozhraní vůči člověku, organizacím nebo jiným technickým systémům, musí být navrženy a provedeny v systému řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury, jak to vyžaduje směrnice (EU) 2016/798.“; |
2) |
doplňuje se nový bod 2.6, který zní: „2.6 Vztah ke kodifikaci kombinované dopravy
|
3) |
v bodě 4.1 se bod 6) nahrazuje tímto:
|
4) |
bod 4.2.1 se mění takto:
|
5) |
v bodě 4.2.3.1 se podbody 1, 2 a 3 nahrazují tímto:
|
6) |
v bodě 4.2.3.2 se podbod 3 nahrazuje tímto:
|
7) |
v bodě 4.2.3.4 se podbod 2 nahrazuje tímto:
|
8) |
v bodě 4.2.4.5 podbodě 4 se první odstavec nahrazuje tímto: „Následující dvojkolí, jak jsou definována ve specifikaci uvedené v dodatku T, indexu [6], musí být navržena pro jízdu za projektovaného stavu koleje (simulováno výpočtem v souladu se specifikací uvedenou v dodatku T, indexu [5]):
|
9) |
v bodě 4.2.4.6 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
10) |
v bodě 4.2.6.1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:
|
11) |
v bodě 4.2.6.3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
|
12) |
bod 4.2.7 se nahrazuje tímto: „4.2.7 Odolnost konstrukcí vůči zatížení dopravou Požadavky specifikací uvedených v dodatku T, indexu [10] a indexu [11], specifikované v tomto bodě TSI se použijí v souladu s odpovídajícími body národních příloh těchto specifikací, pokud existují. 4.2.7.1 Odolnost nových mostů vůči zatížení dopravou 4.2.7.1.1 Svislá zatížení
4.2.7.1.2. Tolerance z hlediska dynamických účinků svislých zatížení
4.2.7.1.3. Odstředivé síly Pokud je kolej po celé délce mostu nebo části délky mostu v oblouku, musí se při navrhování mostů přihlédnout k odstředivým silám, jak je stanoveno ve specifikaci uvedené v dodatku T, indexu [10]. 4.2.7.1.4. Boční ráz Při navrhování mostů se musí přihlédnout k bočnímu rázu, jak je stanoveno ve specifikaci uvedené v dodatku T, indexu [10]. 4.2.7.1.5. Zatížení od rozjezdu a brzdění (podélná zatížení) Při navrhování mostů se musí přihlédnout k rozjezdovým a brzdným silám, jak je stanoveno ve specifikaci uvedené v dodatku T, indexu [10]. 4.2.7.1.6. Návrhové zborcení koleje způsobené železniční dopravou Maximální celkové návrhové zborcení koleje způsobené železniční dopravou nesmí překročit hodnoty stanovené ve specifikaci uvedené v dodatku T, indexu [11]. 4.2.7.2 Ekvivalentní svislé zatížení pro nové geotechnické konstrukce, zemní tělesa a účinky zemního tlaku
4.2.7.3 Odolnost nových konstrukcí vedoucích nad tratí nebo podél trati Musí se přihlédnout k aerodynamickým vlivům projíždějících vlaků, jak je stanoveno v dodatku T, indexu [10]. 4.2.7.4 Odolnost stávajících konstrukcí (mostů, geotechnických konstrukcí a zemních těles) vůči zatížení dopravou
|
13) |
v bodě 4.2.8.1 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
14) |
v bodě 4.2.8.2 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
15) |
bod 4.2.8.3 se mění takto:
|
16) |
bod 4.2.9.2 se mění takto:
|
17) |
bod 4.2.9.3 se mění takto:
|
18) |
bod 4.2.10.1 se nahrazuje tímto: „4.2.10.1 Maximální kolísání tlaku v tunelu
|
19) |
bod 4.2.12.4 se mění takto:
|
20) |
bod 4.3.1 se mění takto:
|
21) |
v bodě 4.3.2 se tabulka 17 mění takto:
|
22) |
v bodě 4.3.3 se tabulka 18 mění takto:
|
23) |
v bodě 4.3.4 se tabulka 19 mění takto:
|
24) |
v bodě 5.3.3 se podbod 2 nahrazuje tímto:
|
25) |
v bodě 6.1.5.1 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:
|
26) |
v bodě 6.1.5.2 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
27) |
v bodě 6.2.4.1 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
28) |
v bodě 6.2.4.2 se podbody 1 a 2 nahrazují tímto:
|
29) |
v bodě 6.2.4.4 se doplňuje nový podbod 3, který zní:
|
30) |
bod 6.2.4.6 se nahrazuje tímto: „6.2.4.6 Posuzování návrhových hodnot ekvivalentní konicity Posuzování návrhových hodnot ekvivalentní konicity se provede s využitím výsledků výpočtů provozovatele infrastruktury nebo zadavatele na základě specifikace uvedené v dodatku T, indexu [5].“; |
31) |
bod 6.2.4.10 se nahrazuje tímto: „6.2.4.10 Postup posuzování stávajících konstrukcí
|
32) |
v bodě 6.2.4.11 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
33) |
bod 6.2.4.12 se nahrazuje tímto: „ 6.2.4.12 Posuzování maximálního kolísání tlaku v tunelech
|
34) |
bod 6.3 se nahrazuje tímto:
|
35) |
bod 6.4 se nahrazuje tímto: „6.4 Posuzování knihy údržby
(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).“ " |
36) |
v bodě 6.5.1 podbodě 1 se úvodní věta nahrazuje tímto: „Dokud nebude revidován seznam prvků interoperability uvedený v kapitole 5 této TSI, může oznámený subjekt vydat ES prohlášení o ověření pro určitý subsystém i v případě, že některé prvky interoperability, které tvoří součást tohoto subsystému, nemají příslušné ES prohlášení o shodě a/nebo vhodnosti pro použití podle této TSI, pokud jsou splněna následující kritéria:“; |
37) |
v kapitole 7 se zrušuje první odstavec; |
38) |
body 7.1 až 7.6 se nahrazují tímto: „7.1 Vnitrostátní prováděcí plán Členské státy vypracují vnitrostátní plán uplatňování této TSI zaměřený na provázanost celého železničního systému Unie. Tento plán musí zahrnovat všechny projekty týkající se výstavby, obnovy či modernizace subsystému infrastruktura a musí zajistit postupný přechod v přiměřeném časovém horizontu na interoperabilní cílový subsystém infrastruktura, který bude plně v souladu s touto TSI. 7.2. Použití této TSI u nového subsystému infrastruktura
7.3. Použití této TSI u stávajícího subsystému infrastruktura 7.3.1 Výkonnostní kritéria subsystému Kromě případů uvedených v bodě 7.2 podbodě 3 se „modernizací“ rozumí rozsáhlá úprava stávajícího subsystému infrastruktura, která vede ke splnění alespoň jedné další kategorie trati nebo ke změně deklarované kombinace kategorií trati (viz tabulka 2 a tabulka 3 v bodě 4.2.1). 7.3.2. Použití této TSI Shoda s touto TSI je povinná pro subsystém nebo jeho části, které jsou modernizovány nebo obnovovány. Souladu u stávajícího subsystému infrastruktura s touto TSI může být s ohledem na vlastnosti původního železničního systému dosaženo prostřednictvím postupných zlepšení interoperability:
7.3.3 Stávající tratě, které nejsou předmětem projektu obnovy nebo modernizace Pokud chce provozovatel infrastruktury prokázat úroveň shody stávající tratě se základními parametry této TSI, použije postup popsaný v doporučení Komise 2014/881/EU (*6). 7.3.4 Kontroly kompatibility tratě před použitím povolených vozidel Postup kontroly kompatibility tratě, který se má použít, a parametry subsystému infrastruktura, které se mají použít, jsou stanoveny v bodě 4.2.2.5 a dodatku D.1 TSI OPE. 7.4 nepoužívá se 7.5 nepoužívá se 7.6. nepoužívá se (*5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/250 ze dne 12. února 2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy, o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla a o postupech ES ověřování subsystémů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 201/2011 (Úř. věst. L 42, 13.2.2019, s. 9)." (*6) Doporučení Komise 2014/881/EU ze dne 18. listopadu 2014 k postupu pro prokázání úrovně shody stávajících železničních tratí se základními parametry technických specifikací pro interoperabilitu (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 520).“;" |
39) |
bod 7.7.1.1 se nahrazuje tímto:
|
40) |
bod 7.7.6.7 se nahrazuje tímto: „7.7.6.7 Maximální délka nevedeného místa ve dvojitých pevných srdcovkách (4.2.5.3) Případy P V dodatku J pro jmenovitý rozchod kolejí 1 524 mm:
|
41) |
doplňuje se nový bod 7.7.8.2, který zní: „7.7.8.2 Meze bezodkladného zásahu pro rozchod koleje jako lokální závady (4.2.8.4) Případ P Místo bodu 4.2.8.4 podbodu 1 je minimální rozchod koleje pro všechny rychlosti 1 430 mm.“; |
42) |
bod 7.7.10.2 podbod 2 se mění takto:
|
43) |
v bodech 7.7.15.1 podbodech 1 a 3, 7.7.15.2, 7.7.15.7 podbodě 1 a bodech 7.7.15.8, 7.7.16.2, 7.7.6.2, 7.7.6.3, 7.7.6.11, 7.7.6.13, 7.7.13.1, 7.7.13.2, 7.7.13.6, 7.7.13.7 se norma „EN 15273-3:2013“ nahrazuje normou „EN 15273-3:2013+A1:2016“; |
44) |
bod 7.7.17 se nahrazuje tímto:
|
45) |
v dodatku C.1 písm. c) druhé odrážce se druhá pododrážka nahrazuje tímto:
|
46) |
v dodatku C.2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
47) |
Dodatek E se nahrazuje tímto: „Dodatek E Požadavky na způsobilost stávajících stavebních konstrukcí podle kategorie trati Minimální požadavky na způsobilost stávajících mostů podle bodu 4.2.7.4 podbodu 2 jsou stanoveny v tabulkách 38A a 39A v souladu s kategoriemi trati uvedenými v tabulkách 2 a 3. Tyto požadavky na způsobilost jsou stanoveny pouze pomocí svislého zatížení definovaného traťovou třídou zatížení podle EN s odpovídající rychlostí nebo LM71 se součinitelem alfa. Další požadavky na dynamickou způsobilost vyjadřuje model dynamického zatížení HSLM. Traťová třída zatížení podle EN a příslušná rychlost se považují za jedinou kombinovanou veličinu. Minimální požadavky na způsobilost stávajících geotechnických konstrukcí a zemních těles podle bodu 4.2.7.4 podbodu 2 jsou stanoveny v tabulkách 38B a 39B v souladu s kategoriemi trati uvedenými v tabulkách 2 a 3. Traťové třídy zatížení podle EN jsou funkcí hmotnosti na nápravu a geometrických hledisek souvisejících se vzdáleností mezi nápravami a jsou stanoveny ve specifikaci uvedené v dodatku T, indexu [2]. U spojitých mostů se bere v úvahu případ s nejvíce omezujícími účinky mezi modelem zatížení 71 (LM71) a modelem zatížení SW/0. LM71, model zatížení SW/0 a model zatížení HSLM jsou uvedeny ve specifikaci, na niž se odkazuje v dodatku T, indexu [10]. Tabulka 38A Požadavky na dovolené zatížení mostů a dodatečné požadavky vyplývající z dynamických účinků (1) Osobní doprava
Tabulka 39A Požadavky na dovolené zatížení mostů vyjádřené traťovou třídou zatížení podle EN – příslušná rychlost (1) Nákladní doprava
Poznámky:
Tabulka 38B Požadavky na dovolené zatížení geotechnických konstrukcí a zemních těles (1)(2) Osobní doprava
Tabulka 39B Požadavky na dovolené zatížení geotechnických konstrukcí a zemních těles Nákladní doprava (2)
Poznámky:
(*7) Pro místní povolené rychlosti do 100 km/h je minimální požadované dovolené zatížení tratě D2 při místní povolené rychlosti. Pro místní povolené rychlosti překračující 100 km/h je minimální požadované dovolené zatížení tratě D2 při 100 km/h." (*8) Pro místní povolené rychlosti do 200 km/h je minimální požadované dovolené zatížení tratě D2 při místní povolené rychlosti." |
48) |
dodatek F se mění takto:
|
49) |
dodatek I se nahrazuje tímto: „Dodatek I (nepoužívá se) |
50) |
dodatek K se nahrazuje tímto: „Dodatek K Základ minimálních požadavků na konstrukce osobních vozů a ucelených jednotek Následující definice hmotnosti pro osobní vozy a ucelené jednotky tvoří základ minimálních dynamických požadavků na stavební konstrukce a kontrolu kompatibility stavebních konstrukcí s osobními vozy a ucelenými jednotkami. V případě, že je požadováno dynamické posouzení za účelem stanovení únosnosti mostu, je únosnost mostu specifikována a vyjádřena jako konstrukční hmotnost při normálním užitečném zatížení v souladu se specifikací uvedenou v dodatku T, indexu [1], s přihlédnutím k hodnotám užitečného zatížení sestávajícího z cestujících v prostorech k stání uvedených v tabulce 45. Definice hmotnosti pro statickou kompatibilitu jsou založeny na konstrukční hmotnosti při výjimečném užitečném zatížení stanoveném v souladu se specifikací uvedenou v dodatku T, indexu [1], s přihlédnutím ke specifikaci uvedené v dodatku T, indexu [2]. Tabulka 45 Užitečné zatížení cestujících v prostorech k stání v kg/m2 podle specifikace uvedené v dodatku T, indexu [1]
|
51) |
dodatek N se nahrazuje tímto: „Dodatek N (nepoužívá se) |
52) |
dodatek P se mění takto:
|
53) |
dodatek Q se nahrazuje tímto: „Dodatek Q (nepoužívá se) |
54) |
v dodatku R se bod 4 nahrazuje tímto:
|
55) |
v dodatku S se v tabulce 48 třetí sloupec mění takto:
|
56) |
do dodatku S se vkládá nový řádek v abecedním pořadí, který zní:
|
57) |
Dodatek T se nahrazuje tímto: „Dodatek T Technické specifikace uvedené v této TSI Tabulka 49 – Referenční normy
Tabulka 50 – Technické dokumenty (dostupné na internetových stránkách ERA)
|
(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 5).“
(*2) Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 228).“
(*3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).“;
(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).“
(*5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/250 ze dne 12. února 2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy, o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla a o postupech ES ověřování subsystémů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 201/2011 (Úř. věst. L 42, 13.2.2019, s. 9).
(*6) Doporučení Komise 2014/881/EU ze dne 18. listopadu 2014 k postupu pro prokázání úrovně shody stávajících železničních tratí se základními parametry technických specifikací pro interoperabilitu (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 520).“;
(*7) Pro místní povolené rychlosti do 100 km/h je minimální požadované dovolené zatížení tratě D2 při místní povolené rychlosti. Pro místní povolené rychlosti překračující 100 km/h je minimální požadované dovolené zatížení tratě D2 při 100 km/h.
(*8) Pro místní povolené rychlosti do 200 km/h je minimální požadované dovolené zatížení tratě D2 při místní povolené rychlosti.“
(1) Minimální požadované hodnoty hmotnosti na nápravu, které se použijí pro kontroly mostů za pomoci dynamického posouzení, vycházející z konstrukční hmotnosti v provozním stavu pro hnací části jednotek a lokomotivy a provozní hmotnosti při normálním užitečném zatížení vozidel schopných přepravovat užitečné zatížení sestávající z cestujících nebo zavazadel (definice hmotnosti v souladu se specifikací uvedenou v dodatku T, indexu [1]).
(2) Minimální požadované hodnoty hmotnosti na nápravu, které se použijí pro kontroly infrastruktury za pomoci statického zatížení, vycházející z konstrukční hmotnosti při výjimečném užitečném zatížení vozidel schopných přepravovat užitečné zatížení sestávající z cestujících nebo zavazadel (definice hmotnosti v souladu se specifikací uvedenou v dodatku T, indexu [1], s ohledem na specifikaci uvedenou v dodatku T, indexu [2]). Tato hmotnost na nápravu může souviset s omezenou rychlostí.
(3) Použije se pro kontroly infrastruktury, které jsou určené pro statické zatížení a vycházejí z konstrukční hmotnosti v provozním stavu pro hnací části jednotek a lokomotivy a konstrukční hmotnosti při výjimečném užitečném zatížení pro jiná vozidla (definice hmotnosti v souladu se specifikací uvedenou v dodatku T, indexu [1], s ohledem na specifikaci uvedenou v dodatku T, indexu [2]). Tato hmotnost na nápravu může souviset s omezenou rychlostí.
(4) Použije se pro statické kontroly infrastruktury vycházející z konstrukční hmotnosti v provozním stavu pro hnací části jednotek a lokomotivy a konstrukční hmotnosti při normálním užitečném zatížení pro jiná vozidla (definice hmotnosti v souladu se specifikací uvedenou v dodatku T, indexu [1]). Tato hmotnost na nápravu může souviset s omezenou rychlostí.
(5) Normální užitečné zatížení podle specifikace uvedené v dodatku T, indexu [1] plus dalších 160 kg/m2 pro prostory k stání
(6) Pokud to vnitrostátní bezpečnostní orgán odsouhlasí, je povoleno navrhovat geotechnické konstrukce, zemní tělesa a počítat účinky zemního tlaku pomocí traťových nebo bodových zatížení, přičemž účinky jejich zatížení odpovídají modelu zatížení 71 se součinitelem α.
PŘÍLOHA III
Příloha nařízení (EU) č. 1300/2014 se mění takto:
1) |
bod 2.1.2 se nahrazuje tímto: „2.1.2 Oblast působnosti týkající se subsystému kolejová vozidla Tato TSI platí pro kolejová vozidla, na která se vztahuje příloha nařízení (EU) č. 1302/2014 (TSI LOC&PAS) a která jsou určena k přepravě cestujících. Tato TSI neplatí pro kolejová vozidla určená pro jiné účely než pro přepravu osob. Na osoby doprovázející nákladní vlak nebo jedoucí v jiných železničních vozidlech než těch, která jsou určena pro cestující, se vztahují podmínky stanovené železničním podnikem a zveřejněné na jeho internetových stránkách.“; |
2) |
v bodě 2.3 se doplňuje nová definice, která zní: „Interoperabilní invalidní vozík přepravitelný vlakem“ Interoperabilní invalidní vozík přepravitelný vlakem je invalidní vozík, jehož vlastnosti umožňují plné využití všech prvků kolejových vozidel určených pro osoby na invalidním vozíku. Vlastnosti interoperabilního invalidního vozíku přepravitelného vlakem jsou v mezích stanovených v dodatku M.“; |
3) |
bod 3 se mění takto:
|
4) |
v bodě 4.1 podbodě 1 se slova „směrnice 2008/57/ES“ nahrazují slovy „směrnice (EU) 2016/797“; |
5) |
v bodě 4.1 podbodě 3 se druhá věta nahrazuje tímto: „Provozní požadavky a povinnosti jsou stanoveny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/773 (*2) (TSI OPE) a v bodě 4.4 této TSI. (*2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 5).“;" |
6) |
v bodě 4.2.1 se tabulka 3 nahrazuje tímto: „Tabulka 3 Kategorie základních parametrů
|
7) |
v bodě 4.2.1.2 se podbod 2 nahrazuje tímto:
|
8) |
v bodě 4.2.1.2.1 se zrušuje podbod 1; |
9) |
bod 4.2.1.2.2 se nahrazuje tímto: „4.2.1.2.2 Pohyb ve svislém směru
|
10) |
bod 4.2.1.2.3 se nahrazuje tímto: „4.2.1.2.3 Značení přístupové cesty
|
11) |
v bodě 4.2.1.6 se podbod 2 nahrazuje tímto:
|
12) |
bod 4.2.1.8 nahrazuje tímto:
|
13) |
v bodě 4.2.1.9 se podbod 3 nahrazuje tímto:
|
14) |
bod 4.2.1.10 se nahrazuje tímto: „4.2.1.10 Vizuální informace: rozmístění značek, piktogramy, tištěné a dynamické informace
|
15) |
v bodě 4.2.1.12 se zrušuje podbod 5; |
16) |
v bodě 4.2.1.15 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
17) |
v bodě 4.2.2.1.1. se podbod 1 první a druhá odrážka nahrazují tímto:
|
18) |
bod 4.2.2.1.2.1 se mění takto:
|
19) |
v bodě 4.2.2.1.2.2 se podbod 1 nahrazuje tímto:
|
20) |
bod 4.2.2.1.2.3 se nahrazuje tímto: „4.2.2.1.2.3 Sedadla v uspořádání proti sobě
|
21) |
bod 4.2.2.2 nahrazuje tímto:
|