(EU) 2023/1322Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1322 ze dne 27. června 2023 o Agentuře Evropské unie pro drogy (EUDA) a zrušení nařízení (ES) č. 1920/2006

1.   Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA) (dále jen „agentura“).

2.   Agentura nahrazuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“) zřízené nařízením (ES) č. 1920/2006 a je jeho nástupkyní.

1.   Agentura je subjektem Unie s právní subjektivitou.

2.   Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Agentura má sídlo v Lisabonu v Portugalsku.

1.   Agentura:

2.   Při plnění svých úkolů agentura zajišťuje plné dodržování základních práv a pravidel pro ochranu údajů a uplatňuje k drogové problematice vědecky podložený, integrovaný, vyvážený a multidisciplinární přístup. Přístup agentury zohledňuje hledisko lidských práv, genderu a genderové rovnosti, věku, zdraví a rovnosti v oblasti zdraví a sociální hledisko.

1.   Za účelem plnění obecných úkolů stanovených v čl. 4 odst. 1 má agentura tyto zvláštní úkoly:

2.   Agentura zřídí a koordinuje po konzultaci s příslušnými orgány a organizacemi v zúčastněných zemích a ve spolupráci s nimi evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti uvedenou v článku 32 (dále jen „síť Reitox“).

3.   Při plnění zvláštních úkolů stanovených v odstavci 1 jedná agentura transparentním, objektivním, nestranným a vědecky důsledným způsobem.

4.   Agentura podporuje a zlepšuje koordinaci mezi vnitrostátními opatřeními a opatřeními Unie v oblastech své činnosti. Agentura usnadňuje výměnu informací mezi subjekty s rozhodovací pravomocí, výzkumnými pracovníky, odborníky a subjekty, jež se zabývají otázkami souvisejícími s drogami, ve vládních a nevládních organizacích.

5.   Agentura podle potřeby podporuje Komisi, členské státy a další relevantní zúčastněné subjekty určené ve stávajících strategických dokumentech Unie souvisejících s drogami při provádění těchto strategických dokumentů.

6.   Při plnění zvláštních úkolů stanovených v odstavci 1 může agentura podle potřeby:

Pokud agentura organizuje setkání, zřizuje pracovní skupiny nebo financuje projekty podle prvního pododstavce, informuje o tom síť Reitox.

7.   Za účelem dosažení maximální účinnosti monitorování a posuzování drogové problematiky a reakce na ni agentura při plnění zvláštních úkolů stanovených v odstavci 1 aktivně spolupracuje s relevantními zúčastněnými subjekty včetně:

8.   Agentura v mezích svého mandátu vykonává z vlastního podnětu komunikační činnosti. Přidělení zdrojů na komunikační činnost nesmí být na úkor účinného plnění zvláštních úkolů stanovených v odstavci 1. Agentura provádí komunikační činnost v souladu s příslušnými plány pro komunikační strategii a šíření informací přijatými správní radou. Agentura může do přípravy těchto dokumentů zapojit relevantní zúčastněné subjekty včetně vědecké obce a organizací občanské společnosti.

1.   Agentura:

2.   Agentura shromažďuje relevantní vnitrostátní údaje prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst. Před sběrem údajů s vnitrostátními kontaktními místy projedná soubor pravidel pro vnitrostátní zprávy a dohodne se na něm. Pro vnitrostátní údaje může agentura využívat i jiné zdroje informací. V takovém případě o tom náležitě informuje dotčené vnitrostátní kontaktní místo. Shromážděné údaje jsou pokud možno rozčleněny podle pohlaví a pokud možno podle genderu. Tyto údaje zohlední genderově specifické aspekty politiky v oblasti drog.

3.   Agentura vypracuje v rámci svého mandátu metody a přístupy ke shromažďování údajů, mimo jiné prostřednictvím projektů s externími partnery.

4.   Agentura vyvine nezbytná digitální řešení pro účely shromažďování, ověřování, analyzování, vykazování, spravování a vyměňování informací a údajů, a to i automatizovaným způsobem.

5.   Agentura šíří informace a údaje:

6.   Je-li to relevantní, může agentura šířit informace a údaje, které byly rozčleněny, zejména podle jednotlivých členských států, pohlaví, genderu, věku, zdravotního postižení a socioekonomického postavení, a to v souladu s příslušným právem Unie, především v oblasti ochrany údajů.

7.   Při šíření informací a údajů podle odstavce 5 agentura uvede odkazy na jejich zdroje.

8.   Agentura nešíří ani nepředává žádné informace a údaje, z nichž je možné identifikovat fyzické osoby nebo malé skupiny fyzických osob.

1.   Agentura monitoruje:

2.   Na základě svých monitorovacích činností podle odstavce 1 agentura určuje, podporuje a ve vhodných případech spoluvyvíjí vědecky podložené osvědčené postupy a inovativní přístupy. Agentura sdílí tyto osvědčené postupy a přístupy s členskými státy a usnadňuje jejich výměnu mezi nimi.

3.   Agentura vyvíjí nástroje a prostředky, které pomohou členským státům ve spolupráci s vnitrostátními kontaktními místy monitorovat a hodnotit své vnitrostátní politiky a Komisi monitorovat a hodnotit politiky Unie.

4.   Agentura vypracovává pravidelné prognózy s přihlédnutím k dostupným informacím. Na tomto základě vypracuje příslušné scénáře pro rozvoj budoucí politiky v oblasti drog.

1.   Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní kontaktní místo a jeho národní jednotka Europolu poskytovaly včas a bez zbytečného prodlení agentuře a Europolu, s ohledem na jejich mandáty, dostupné informace o nových psychoaktivních látkách. Tyto informace se týkají odhalování a zjišťování, používání a vzorců užívání, výroby, extrakce, distribuce a způsobů distribuce těchto látek, obchodování s nimi a jejich komerčního, lékařského a vědeckého využití a potenciálních a zjištěných rizik, která tyto látky představují.

2.   Agentura ve spolupráci s Europolem shromažďuje, třídí, analyzuje a posuzuje informace o nových psychoaktivních látkách. Tyto informace včas sdělí vnitrostátním kontaktním místům, národním jednotkám Europolu a Komisi s cílem poskytnout jim veškeré informace potřebné pro účely včasného varování.

Na základě informací shromážděných podle prvního pododstavce agentura vypracovává úvodní zprávy nebo kombinované úvodní zprávy podle článku 9.

1.   Pokud se agentura, Komise nebo většina členských států domnívají, že jim sdělené informace o nové psychoaktivní látce shromážděné v jednom nebo několika členských státech vyvolávají obavy, že tato nová psychoaktivní látka může představovat zdravotní nebo společenské riziko na úrovni Unie, vypracuje o ní agentura úvodní zprávu.

Pro účely prvního pododstavce informují členské státy Komisi a jiné členské státy o tom, že si přejí, aby byla úvodní zpráva vypracována. Pokud tak učiní většina členských států, vydá Komise agentuře odpovídající pokyny a informuje o tom členské státy.

2.   Úvodní zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje:

3.   Pro účely úvodní zprávy uvedené v odstavci 1 použije agentura informace, které má k dispozici.

4.   Pokud to agentura považuje za nezbytné, požádá vnitrostátní kontaktní místa o poskytnutí dalších informací o nové psychoaktivní látce. Vnitrostátní kontaktní místa je poskytnou do dvou týdnů od obdržení takové žádosti.

5.   Po zahájení vypracovávání úvodní zprávy podle odstavce 1 agentura bez zbytečného prodlení požádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby poskytla informace o tom, zda je nová psychoaktivní látka na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni účinnou látkou v:

Týkají-li se informace poskytnuté podle prvního pododstavce registrací udělených členskými státy, poskytnou dotyčné členské státy Evropské agentuře pro léčivé přípravky tyto informace na její žádost.

6.   Po zahájení vypracovávání úvodní zprávy podle odstavce 1 agentura bez zbytečného prodlení požádá Europol o poskytnutí informací o zapojení zločineckých skupin do výroby, distribuce, způsobů distribuce a obchodování s novou psychoaktivní látkou i do jakéhokoli užívání této nové psychoaktivní látky.

7.   Po zahájení vypracovávání úvodní zprávy podle odstavce 1 agentura bez zbytečného prodlení požádá Evropskou agenturu pro chemické látky, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (23), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (24), o poskytnutí informací a údajů o nové psychoaktivní látce, které mají k dispozici.

8.   Podrobnosti spolupráce mezi agenturou a agenturami Unie uvedené v odstavcích 5, 6 a 7 tohoto článku se stanoví pracovními ujednáními. Tato pracovní ujednání se uzavírají v souladu s čl. 53 odst. 2.

9.   Agentura dodržuje podmínky pro použití informací, které jí jsou sdělovány, včetně podmínek přístupu k dokumentům a bezpečnosti informací, údajů a ochrany důvěrných údajů, včetně citlivých údajů a důvěrných obchodních informací třetích stran.

10.   Agentura předloží úvodní zprávu uvedenou v odstavci 1 Komisi a členským státům do pěti týdnů od podání žádostí o informace uvedených v odstavcích 5, 6 a 7.

11.   Pokud agentura shromažďuje informace o několika nových psychoaktivních látkách, které považuje za látky s podobnou chemickou strukturou, předloží Komisi a členským státům do šesti týdnů od podání žádostí o informace uvedených v odstavcích 5, 6 a 7 individuální úvodní zprávu podle odstavce 1 pro každou z těchto nových psychoaktivních látek, nebo kombinovanou úvodní zprávu zabývající se několika novými psychoaktivními látkami za předpokladu, že vlastnosti každé nové psychoaktivní látky jsou jasně určeny.

1.   Do dvou týdnů od obdržení úvodní zprávy podle čl. 9 odst. 10 může Komise agenturu požádat, aby posoudila potenciální rizika, která nová psychoaktivní látka představuje, a aby vypracovala zprávu o posouzení rizik, pokud se lze na základě úvodní zprávy domnívat, že tato nová psychoaktivní látka může představovat závažná rizika pro veřejné zdraví a případně závažná společenská rizika. Posouzení rizik provádí vědecký výbor.

2.   Do dvou týdnů od obdržení individuálních úvodních zpráv nebo kombinované úvodní zprávy podle čl. 9 odst. 11 může Komise agenturu požádat, aby posoudila potenciální rizika, která představuje několik nových psychoaktivních látek s podobnou chemickou strukturou, a aby vypracovala zprávu o kombinovaném posouzení rizik, pokud se lze na základě kombinované úvodní zprávy domnívat, že tyto nové psychoaktivní látky mohou představovat závažná rizika pro veřejné zdraví a případně závažná společenská rizika. Kombinované posouzení rizik provádí vědecký výbor.

3.   Zpráva o posouzení rizik nebo zpráva o kombinovaném posouzení rizik obsahuje:

4.   Vědecký výbor posoudí rizika, která nová psychoaktivní látka nebo skupina nových psychoaktivních látek představují. Pro každé takové posouzení rizik mají Komise, agentura, Europol a Evropská agentura pro léčivé přípravky právo jmenovat po dvou pozorovatelích.

5.   Vědecký výbor posuzuje rizika podle odstavce 4 na základě dostupných informací a na základě jakýchkoli jiných relevantních vědeckých důkazů. Vědecký výbor vezme v úvahu všechna stanoviska svých členů. Posuzování rizik, včetně určování budoucích informačních potřeb a relevantních studií, organizuje agentura.

6.   Agentura předloží Komisi a členským státům zprávu o posouzení rizik nebo zprávu o kombinovaném posouzení rizik do šesti týdnů od obdržení žádosti Komise o vypracování zprávy o posouzení rizik podle odstavce 1 nebo kombinované zprávy o posouzení rizik podle odstavce 2.

7.   Po obdržení řádně odůvodněné žádosti agentury může Komise prodloužit lhůtu pro posouzení rizik nebo kombinované posouzení rizik podle odstavce 6, aby mohl proběhnout další výzkum a shromažďování údajů. V této žádosti se uvedou informace o době potřebné k posouzení rizik nebo kombinovanému posouzení rizik.

8.   Agentura rovněž poskytuje včasná rychlá posouzení rizik v souladu s článkem 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 (25) v případě hrozby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, pokud hrozba spadá do jejího mandátu.

1.   Posouzení rizik se neprovádí, je-li nová psychoaktivní látka v pokročilé fázi posouzení v systému OSN, tedy jakmile Odborný výbor pro drogovou závislost Světové zdravotnické organizace zveřejní svůj posudek společně s písemným doporučením, ledaže jsou dostupné dostatečné údaje a informace, z nichž vyplývá, že zprávu o posouzení rizik na úrovni Unie je třeba vypracovat, což musí být odůvodněno v úvodní zprávě pro tuto látku.

2.   Posouzení rizik se neprovádí, pokud bylo na základě posouzení v systému OSN rozhodnuto nezařadit novou psychoaktivní látku zařazena na seznam, ledaže jsou dostupné dostatečné údaje a informace, z nichž vyplývá, že zprávu o posouzení rizik na úrovni Unie je třeba vypracovat, což musí být odůvodněno v úvodní zprávě pro tuto látku.

3.   Rizika se neposuzují v případě, že nová psychoaktivní látka je účinnou látkou v:

1.   Agentura vytvoří kapacitu pro strategické vědecky podložené posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost, aby byla schopna v rané fázi předpovědět nový vývoj drogové problematiky, který by mohl mít negativní dopad na zdraví, sociální záležitosti, bezpečnost nebo ochranu v Unii, a tím pomohla relevantním zúčastněným subjektům zvýšit svou připravenost účinně a včas reagovat na nové hrozby.

2.   Agentura může z vlastního podnětu zahájit posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost na základě interního vyhodnocení signálů vyplývajících z rutinního monitorování, výzkumu nebo jiných vhodných informačních zdrojů. Agentura může rovněž zahájit posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost na žádost Komise nebo členského státu, jsou-li splněna kritéria stanovená v odstavci 1.

3.   Posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost spočívá v rychlém vyhodnocení stávajících informací a v případě potřeby ve shromáždění nových informací prostřednictvím informačních sítí agentury. Agentura vypracuje vhodné způsoby rychlého vědeckého posouzení.

4.   Pokud po posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost agentura vypracuje zprávu o posouzení těchto hrozeb, popíše v ní zjištěnou hrozbu, aktuální situaci na základě dostupných důkazů a možné výsledky v případě nepřijetí opatření. Zpráva o posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost stanoví možnosti připravenosti a reakce, které mohou být přijaty s cílem zmírnit zjištěnou hrozbu a reagovat na ni, pokud možno včetně vědecky podložených intervencí ke snížení poptávky, snižování rizik a škod a zotavení. Zpráva o posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost může rovněž obsahovat případná následná opatření. Agentura zašle tuto zprávu Komisi a v relevantních případech členským státům.

5.   Při provádění posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost agentura úzce spolupracuje s členskými státy, dalšími institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi tím, že je případně do tohoto posuzování zapojí. Pokud je možná hrozba již předmětem analýzy v rámci jiného mechanismu Unie, agentura posouzení hrozby pro zdraví a bezpečnost neprovede.

6.   Agentura se souhlasem Komise provádí posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost souvisejících s drogami, které se objevují mimo Unii a které mohou mít dopad na veřejné zdraví, sociální záležitosti, bezpečnost nebo ochranu v rámci Unie.

7.   Agentura monitoruje vývoj situace a v případě potřeby posouzení hrozeb pro zdraví a bezpečnost odpovídajícím způsobem aktualizuje.

1.   Agentura zřídí a spravuje rychlý evropský drogový výstražný systém, který doplňuje relevantní vnitrostátní systémy výstrahy, aniž by se jich dotýkal. Evropský drogový výstražný systém doplňuje systém včasného varování uvedený v článku 8.

2.   Vnitrostátní kontaktní místa ve spolupráci s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány neprodleně oznámí agentuře veškeré informace týkající se výskytu závažného přímého nebo nepřímého rizika pro zdraví, sociální aspekty, bezpečnost nebo ochranu souvisejícího s drogami a veškeré informace, které mohou být užitečné pro koordinovanou reakci, kdykoli se je dozvědí, například:

3.   Agentura zanalyzuje a posoudí dostupné informace a údaje o možných závažných rizicích pro zdraví a doplní je o veškeré vědecké a odborné informace, které má k dispozici ze systému včasného varování uvedeného v článku 8 a z jiných posouzení hrozeb provedených v souladu s článkem 12, od dalších institucí a jiných subjektů Unie a od mezinárodních organizací, zejména Světové zdravotnické organizace. Agentura zohlední informace z otevřeného zdroje a dostupné informace získané prostřednictvím svých nástrojů pro shromažďování údajů a od relevantních zúčastněných subjektů, včetně vědecké obce a organizací občanské společnosti.

4.   Na základě informací a údajů obdržených podle odstavce 3 poskytne agentura příslušným vnitrostátním orgánům, včetně vnitrostátních kontaktních míst, cílená sdělení o rychlé výstraze před riziky. Agentura může v těchto sděleních o rizicích navrhnout možnosti reakce. Členské státy mohou tyto možnosti zvážit v rámci svého plánování připravenosti a vnitrostátních činností v oblasti reakce.

5.   Vnitrostátní kontaktní místa ve spolupráci s relevantními vnitrostátními příslušnými vnitrostátními orgány informují agenturu o dodatečných informacích, které mají k dispozici, aby jí umožnily dále analyzovat a posuzovat rizika uvedená v odstavci 2, a o provedených krocích nebo opatřeních přijatých po obdržení sdělení o rychlé výstraze před riziky podle odstavce 4.

6.   Agentura úzce spolupracuje s Komisí a členskými státy, aby podpořila nezbytnou soudržnost v procesu sdílení informací o rizicích.

7.   Agentura může zpřístupnit účast v evropském drogovém výstražném systému třetím zemím nebo mezinárodním organizacím. Tato účast musí být založena na vzájemnosti a zahrnovat opatření týkající se důvěrnosti, která jsou rovnocenná opatřením uplatňovaným v agentuře.

8.   Agentura v úzké spolupráci s relevantními vnitrostátními příslušnými orgány, zejména s vnitrostátními kontaktními místy, vyvine v případě potřeby výstražný systém s cílem zpřístupnit informace o konkrétním riziku ve vhodných případech osobám, které užívají či potenciálně užívají konkrétní drogu.

9.   Kdykoli je to nutné, agentura své drogové výstrahy aktualizuje.

1.   Agentura je Komisi nápomocna při monitorování vývoje v souvislosti s odklonem prekursorů drog a obchodováním s nimi a při posuzování potřeby doplnit, zrušit nebo změnit kategorii uvedených a neuvedených látek v souvislosti s nařízením (ES) č. 273/2004 a (ES) č. 111/2005, včetně určení a posouzení jejich dovolených a nedovolených užití.

2.   Agentura z vlastního podnětu nebo na žádost Komise vypracuje zprávu o posouzení hrozeb týkající se prekursorů drog.

1.   Agentura zřídí síť forenzních a toxikologických laboratoří, které se zabývají forenzním a toxikologickým zkoumáním drog a škod souvisejících s drogami (dále jen „síť“).

2.   Síť působí především jako fórum pro:

Vnitrostátní kontaktní místa jsou o činnostech sítě pravidelně a nejméně jednou ročně informována. Mají přístup k informacím a údajům, jež síť generuje.

3.   Každý členský stát má právo prostřednictvím svého zástupce ve správní radě jmenovat do sítě až tři laboratoře, které se specializují na forenzní analýzu, na toxikologii nebo na další relevantní oblasti související s drogami, jako své reprezentativní laboratoře. Pro konkrétní projekty může agentura vybrat další laboratoře nebo odborníky, kteří se zvláště zabývají forenzním a toxikologickým zkoumáním drog a škod souvisejících s drogami.

4.   Společné výzkumné středisko Komise je členem sítě a Komisi v ní zastupuje.

5.   Síť úzce spolupracuje se stávajícími sítěmi a organizacemi, které působí ve stejných oblastech jako ona, a zohledňuje jejich práci, aby se zabránilo překrývání činností. Síť Reitox je pravidelně a alespoň jednou ročně informována o činnosti sítě.

6.   Agentura síti předsedá a svolává alespoň jedno zasedání ročně. Síť může rozhodnout o vytvoření pracovních skupin, jimž mohou předsedat členové sítě.

7.   Síť umožní agentuře přístup k forenzním a toxikologickým údajům generovaným nebo shromážděným laboratořemi, které ji tvoří, včetně analýz nových psychoaktivních látek, je-li to nezbytné.

8.   Agentura ve vhodných případech a na základě jasných a transparentních pravidel a postupů určí a financuje konkrétní projekty na podporu činnosti sítě. Agentura stanoví tato pravidla a postupy před určením takových projektů.

9.   Agentura vytvoří databázi pro ukládání, analýzu a zpřístupňování informací a údajů shromážděných nebo generovaných sítí v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, včetně čl. 6 odst. 8 a článku 49.

1.   Agentura vypracovává a prosazuje vědecky podložené intervence a osvědčené postupy a zvyšuje povědomí o nežádoucích účincích drog, prevenci, léčbě, péči, snižování rizik a škod, rehabilitaci, opětovném začleňování do společnosti a zotavení. V relevantních případech zaujme agentura genderově specifický přístup a zohlední věkový aspekt. Vědecky podložené intervence, osvědčené postupy a zvyšování povědomí mohou být přizpůsobeny vnitrostátnímu kontextu a prováděny na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby zaměřeny na konkrétní skupiny.

2.   Vědecky podložené intervence, osvědčené postupy a zvyšování povědomí zmíněné v odstavci 1 musí být v souladu se standardy v oblasti lidských práv a politickými směry stanovenými v platných strategických dokumentech Unie v oblasti drog.

3.   Agentura prosazuje provádění stávajících standardů kvality v oblasti drogové prevence a podle potřeby je aktualizuje. Agentura poskytuje nebo podporuje odbornou přípravu podle článku 19. Agentura rovněž v případě potřeby vypracovává standardy kvality pro snižování rizik a škod, léčbu, zotavení, péči a rehabilitaci.

4.   Agentura může nabídnout podporu členským státům a s jejich předchozím souhlasem jim může v oblasti svého mandátu pomáhat při přípravě vnitrostátních intervencí.

1.   Agentura posoudí na žádost vnitrostátního orgánu zúčastněné země vnitrostátní opatření v souladu se standardním operačním protokolem stanoveným v odstavci 3.

2.   Agentura vnitrostátní opatření před jeho posouzením vyhodnotí a analyzuje, zda je v souladu s nejnovějším stavem vědeckého poznání a zda se prokázalo, že je užitečné pro dosažení svých deklarovaných cílů.

3.   Agentura vypracuje postup posuzování. Stanoví ho transparentním způsobem ve standardním operačním protokolu. Správní rada schválí standardní operační protokol a veškeré jeho změny před tím, než jej agentura použije.

4.   O posouzeních, která provedla podle tohoto článku, agentura pravidelně informuje správní radu.

1.   Na žádost členského státu může agentura podpořit nezávislé hodnocení jeho politik v oblasti drog a vypracování vědecky podložených politik v oblasti drog v souladu s platnými strategickými dokumenty Unie v oblasti drog.

2.   Agentura může členským státům nabídnout podporu a s jejich předchozím souhlasem jim může pomáhat při provádění jejich vnitrostátních politik v oblasti drog, standardů kvality, osvědčených postupů a inovativních přístupů. Agentura usnadňuje výměnu informací mezi vnitrostátními orgány a odborníky, mimo jiné o relevantním právu a osvědčených postupech.

3.   Při podpoře hodnocení politiky v oblasti drog jedná agentura nezávisle a řídí se svými vědeckými standardy a vědecky podloženým přístupem.

1.   Agentura:

2.   Rámec mezinárodní spolupráce uvedený v odst. 1 písm. a) usiluje o další posílení a podporu úsilí třetích zemí zaměřené na řešení drogových otázek vědecky podloženým, integrovaným, vyváženým a multidisciplinárním způsobem a v plném souladu se standardy v oblasti lidských práv. Tento rámec mezinárodní spolupráce zohledňuje relevantní politické dokumenty Unie a bere v úvahu vývoj drogové problematiky. Určuje prioritní země nebo regiony pro spolupráci a klíčové výsledky této spolupráce. Zohledňuje rovněž zkušenosti a činnosti prováděné členskými státy. Rámec mezinárodní spolupráce agentura pravidelně vyhodnocuje a přezkoumává.

3.   Na žádost Komise a po schválení správní radou agentura předává v souladu s rámcem mezinárodní spolupráce uvedeným v odst. 1 písm. a) třetím, zejména kandidátským zemím své odborné znalosti a poskytuje jim technickou pomoc.

Technická pomoc se zaměřuje zejména na zřizování nebo konsolidaci vnitrostátních kontaktních míst, vnitrostátních systémů shromažďování údajů a vnitrostátních systémů včasného varování a na prosazování osvědčených postupů v oblastech prevence, léčby, péče, snižování rizika a škod, rehabilitace, opětovného začleňování do společnosti a zotavení a následně pomáhá vytvářet a posilovat strukturální vazby se systémem včasného varování, který je uveden v článku 8, a sítí Reitox. Agentura může posoudit vnitrostátní subjekty třetí země, pokud o to tato třetí země požádá.

4.   Agentura spolupracuje s mezinárodními organizacemi a se třetími zeměmi v souladu s články 53 a 54.

1.   Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při určování klíčových témat výzkumu, tvorby a provádění rámcových programů Unie pro výzkumné a inovační činnosti, které jsou relevantní pro splnění jejích obecných a konkrétních úkolů stanovených v článku 4 a 5. Ve svých činnostech souvisejících s výzkumem věnuje náležitou pozornost intersekcionalitě jakožto průřezové zásadě. Pokud je agentura nápomocna Komisi při určování klíčových témat výzkumu, tvorby a provádění některého rámcového programu Unie, nesmí z tohoto programu dostávat finanční prostředky.

2.   Agentura aktivně monitoruje výzkumné a inovační činnosti a přispívá k nim za účelem splnění svých obecných a konkrétních úkolů stanovených v článcích 4 a 5, podporuje související činnosti členských států a provádí své výzkumné a inovační činnosti týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně vývoje, odborné přípravy, testování a validace algoritmů pro vývoj nástrojů. Výsledky tohoto výzkumu a inovační činnosti agentura předává Evropskému parlamentu, členským státům a Komisi v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v článku 49.

3.   Agentura přispívá k činnostem prováděným v rámci cyklu výzkumu a inovací, jako jsou činnosti Evropského inovačního centra pro vnitřní bezpečnost a Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, zřízeného rozhodnutím Komise ze dne 16. září 2021 (26), a účastní se jich.

4.   Agentura může plánovat a provádět pilotní projekty týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.

5.   Agentura přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabránila střetům zájmů při provádění pilotních projektů uvedených v odstavci 4. Zveřejní všechny informace o svých výzkumných projektech, včetně demonstračních projektů. Tyto informace zahrnují zapojené spolupracující partnery a rozpočet projektů.

6.   Agentura vytvoří databázi pro ukládání, analýzu a zpřístupňování výzkumných programů souvisejících s drogami.

1.   Správní a řídicí strukturu agentury tvoří:

2.   Členové správní a řídící struktury agentury nesmějí mít žádné finanční ani jiné zájmy, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost. Jednají ve veřejném zájmu a vykonávají své činnosti nezávisle, nestranně a transparentně. Podávají každoročně prohlášení o svých zájmech, které může být na požádání zpřístupněno.

1.   Správní rada se skládá z:

2.   Do správní rady rovněž patří:

3.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti a může se účastnit zasedání správní rady.

4.   Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblastech stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) s přihlédnutím k relevantním řídicím, administrativním a rozpočtovým dovednostem. V zájmu zajištění kontinuity práce správní rady se všechny strany v ní zastoupené vynasnaží omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.

5.   Správní rada může přizvat jako pozorovatele zástupce z mezinárodních organizací, se kterými agentura spolupracuje v souladu s článkem 53.

6.   Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období může být prodlouženo.

1.   Správní rada:

2.   Správní rada přijme v souladu s článkem 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, anebo je přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance, než je výkonný ředitel

1.   Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu s hlasovacím právem. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.

2.   Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, nahradí ho bez dalšího místopředseda.

3.   Funkční období předsedy a místopředsedy trvá čtyři roky. Jejich funkční období může být jednou prodlouženo. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem bez dalšího i jejich funkce předsedy či místopředsedy.

4.   Podrobný postup volby předsedy a místopředsedy se stanoví v jednacím řádu správní rady.

1.   Zasedání správní rady svolává předseda.

2.   Výkonný ředitel se účastní jednání správní rady.

3.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň jedenkrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.

4.   Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní, včetně zástupců organizací občanské společnosti.

5.   Členům správní rady mohou být na zasedáních v souladu s jejím jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.

6.   Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

1.   Aniž jsou dotčeny čl. 24 odst. 1 písm. c) a d), čl. 25 odst. 1, čl. 29 odst. 8, čl. 35 odst. 6 a čl. 53 odst. 2, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2.   Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.   Předseda a místopředseda se hlasování účastní.

4.   Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

5.   Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

1.   Výkonná rada:

2.   Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout některá prozatímní rozhodnutí namísto správní rady, zejména ve věcech správního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, a rozpočtových záležitostí. Podmínky pro přijímání takových prozatímních rozhodnutí se stanoví v jednacím řádu správní rady.

3.   Výkonná rada se skládá z předsedy a místopředsedy správní rady, dvou dalších členů jmenovaných správní radou z řad jejích členů s hlasovacím právem a obou zástupců Komise ve správní radě.

Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady.

Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady jako pozorovatel. Výkonná rada může přizvat k účasti na svých zasedáních další pozorovatele.

4.   Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. Může být jednou prodlouženo. Skončí-li však jejich členství ve správní radě kdykoli v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem bez dalšího i jejich členství ve výkonné radě.

5.   Řádná zasedání výkonné rady se konají alespoň dvakrát ročně. Dále se výkonná rada schází z podnětu předsedy nebo na žádost svých členů.

6.   Výkonná rada přijímá rozhodnutí dosažením konsensu mezi svými členy. Není-li výkonná rada schopna přijmout rozhodnutí na základě konsensu, postoupí záležitost správní radě.

7.   Správní rada stanoví jednací řád výkonné rady.

1.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

2.   Správní rada jmenuje výkonného ředitele ze seznamu nejméně tří kandidátů navržených Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Výběrové řízení zahrnuje zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných vhodných médiích. Komise konzultuje návrh výzvy k vyjádření zájmu se správní radou. Komise může do výběrového řízení zapojit jako pozorovatele zástupce správní rady.

Před jmenováním správní radou na místo výkonného ředitele mohou být uchazeči z užšího výběru navržení Komisí neprodleně vyzváni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a odpověděli na otázky jejich členů. Po vyslechnutí prohlášení a odpovědí může Evropský parlament přijmout stanovisko, v němž vyjádří své názory, a předložit jej správní radě.

3.   Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady.

4.   Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které přihlédne k hodnocení výsledků výkonného ředitele, včetně předchozího vyjádření správní rady, a budoucím úkolům a výzvám agentury.

5.   Správní rada může na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jedenkrát prodloužit o dobu nepřesahující pět let.

O svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele uvědomí správní rada Evropský parlament. Dříve, než správní rada o prodloužení funkčního období rozhodne, může být výkonný ředitel vyzván, aby neprodleně učinil prohlášení před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky jejich členů.

6.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím správní rady jednající na návrh Komise. Evropský parlament a Rada jsou o důvodech takového rozhodnutí informovány způsobem, který je v souladu s použitelnými požadavky na zachování důvěrnosti.

8.   Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

1.   Výkonný ředitel odpovídá za řízení agentury. Je odpovědný správní radě.

2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonné rady, je výkonný ředitel při výkonu své funkce nezávislý a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.   Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o výkonu svých povinností. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o výkonu svých povinností předložil zprávu.

4.   Výkonný ředitel zastupuje agenturu navenek.

5.   Výkonný ředitel odpovídá za plnění zvláštních úkolů agentury stanovených v článku 5. Zejména odpovídá za:

6.   Výkonný ředitel může rozhodnout o tom, že za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury vyšle jednoho či více styčných úředníků do orgánů Unie a relevantních institucí a jiných subjektů Unie. Výkonný ředitel musí získat předchozí souhlas Komise a správní rady. Rozhodnutí o vyslání styčných úředníků stanoví způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury, rozsah činností, jež mají styční úředníci provádět.

7.   Je-li k tomu vyzván Evropským parlamentem nebo Radou, výkonný ředitel se bez zbytečného prodlení účastní zasedání pořádaných Evropským parlamentem nebo případně Radou na jakékoli téma související s mandátem agentury.

1.   Vědecký výbor se skládá z nejméně sedmi a nejvýše 15 vědeckých pracovníků jmenovaných správní radou se zřetelem na jejich vědeckou excelenci a nezávislost na základě zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných vhodných médiích. O jmenováních do vědeckého výboru a o jeho práci informuje agentura příslušný výbor nebo příslušné výbory Evropského parlamentu. Postup výběru členů vědeckého výboru zajistí, aby odborná specializace členů vědeckého výboru pokrývala nejvýznamnější oblasti související s cíli agentury. Strany zapojené do jmenování členů vědeckého výboru usilují o to, aby v něm bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů.

2.   Členové vědeckého výboru jsou jmenováni za svou osobu na čtyřleté období, které lze jednou prodloužit.

3.   Členové vědeckého výboru jsou nezávislí a jednají ve veřejném zájmu. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

4.   Pokud člen přestane splňovat kritéria nezávislosti, informuje o tom správní radu. Alternativně může správní rada na návrh nejméně jedné třetiny svých členů nebo na návrh Komise prohlásit, že člen není nezávislý, a může ho odvolat. Správní rada jmenuje nového člena na zbývající část funkčního období odvolaného člena v souladu s řádným postupem pro jmenování členů.

5.   Vědecký výbor vydává své stanovisko v případech stanovených tímto nařízením nebo v jakékoli vědecké otázce týkající se činností agentury, kterou mu může správní rada nebo výkonný ředitel přednést. Stanoviska vědeckého výboru se zveřejní na internetových stránkách agentury.

6.   Pro účely posouzení rizik, která představuje nová psychoaktivní látka nebo skupina nových psychoaktivních látek, může výkonný ředitel, považuje-li to za nezbytné, na základě doporučení předsedy vědeckého výboru rozšířit vědecký výbor o odborníky, kteří zastupují vědecké obory důležité pro zajištění vyváženého posouzení rizik, která představuje nová psychoaktivní látka nebo skupina nových psychoaktivních látek. Výkonný ředitel tyto odborníky jmenuje ze seznamu odborníků. Seznam odborníků schvaluje každé čtyři roky správní rada.

7.   Vědecký výbor volí předsedu a místopředsedu na dobu trvání svého mandátu. Předseda se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel.

8.   Vědecký výbor se schází nejméně jednou ročně.

9.   Seznam členů vědeckého výboru zveřejní agentura na svých internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje.

1.   Prostřednictvím evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti (sítě Reitox) přispívají členské státy k plnění úkolu agentury shromažďovat a oznamovat jednotné a standardizované informace o drogové problematice v celé Unii. Síť Reitox se skládá z vnitrostátních kontaktních míst určených v souladu s článkem 33 a z kontaktního místa pro Komisi.

2.   Síť Reitox zvolí z řad svých členů mluvčího a jednoho až tři zástupce mluvčího. Mluvčí zastupuje síť Reitox ve vztahu k agentuře a smí se účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel.

3.   Síť Reitox pořádá alespoň jedno řádné zasedání ročně. Tato zasedání svolává agentura a předsedá jim. Kromě toho se schází z podnětu svého mluvčího nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.

1.   Každá zúčastněná země určí na základě vhodných vnitrostátních právních nebo správních opatření jedno vnitrostátní kontaktní místo, které bude zřízeno trvale a s jasným mandátem. Určení vnitrostátního kontaktního místa a jmenování vedoucího vnitrostátního kontaktního místa, jakož i veškeré změny těchto jmenování se agentuře sdělují prostřednictvím národního člena správní rady.

2.   Odpovědný vnitrostátní orgán zajistí, aby vnitrostátní kontaktní místo bylo pověřeno úkoly stanovenými v čl. 34 odst. 2. Vedoucí vnitrostátního kontaktního místa nebo jeho zástupce zastupují vnitrostátní kontaktní místo v síti Reitox.

3.   Vnitrostátní kontaktní místa musí být vědecky nezávislá a zaručovat kvalitu svých údajů.

4.   Vnitrostátní kontaktní místa své činnosti plánují v předstihu, musí disponovat náležitými rozpočtovými a lidskými zdroji přidělenými z vnitrostátních rozpočtů a spolufinancovanými agenturou v souladu s odstavcem 5 tohoto článku za účelem plnění svého mandátu a svých úkolů stanovených v čl. 34 odst. 2 a musí mít dostatečné vybavení a zázemí na podporu svých každodenních činností.

5.   Hlavní náklady vnitrostátního kontaktního místa každého členského státu jsou spolufinancovány z grantu poskytnutého agenturou, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4. Za účelem získání tohoto spolufinancování podepisuje vnitrostátní kontaktní místo každoročně s agenturou grantovou dohodu. Výši spolufinancování navrhuje výkonný ředitel, schvaluje ji správní rada a pravidelně se přezkoumává. Agentura může ad hoc poskytnout vnitrostátním kontaktním místům dodatečné finanční prostředky na účast v konkrétních projektech a na jejich realizaci.

6.   Agentura posuzuje vnitrostátní kontaktní místa v souladu s článkem 35.

1.   Vnitrostátní kontaktní místa tvoří rozhraní mezi zúčastněnými zeměmi a agenturou a podporují interakci mezi nimi.

2.   S cílem podpořit agenturu při plnění jejích obecných a zvláštních úkolů stanovených v článcích 4 a 5 a přispívat tak ke koordinovanému postupu Unie vykonává každé vnitrostátní kontaktní místo tyto úkoly:

3.   Vnitrostátní kontaktní místa mohou v souladu se svou kapacitou také monitorovat, analyzovat a interpretovat relevantní informace v oblastech, na něž se vztahuje článek 4. Poskytují tyto informace a informace o uplatňovaných politikách a řešeních agentuře.

4.   Vnitrostátní kontaktní místa navazují a udržují nezbytnou spolupráci s příslušnými státními a regionálními orgány, subjekty, agenturami a organizacemi za účelem shromažďování informací, které potřebují k plnění svých úkolů v souladu s odstavcem 2.

5.   Při shromažďování údajů podle tohoto článku vnitrostátní kontaktní místa pokud možno zajistí, aby shromážděné údaje byly členěny podle pohlaví nebo genderu. Při shromažďování a předkládání údajů podle tohoto článku zohlední genderově specifické aspekty politiky v oblasti drog. Vnitrostátní kontaktní místa nepředávají žádné údaje, které by umožňovaly identifikovat fyzické osoby nebo malé skupiny fyzických osob. Zdrží se jakéhokoli předávání informací týkajících se konkrétních fyzických osob.

1.   Agentura posoudí, zda každé vnitrostátní kontaktní místo při provádění úkolů stanovených v čl. 34 odst. 2 přispívá k plnění úkolů agentury. Tato posouzení by se neměla týkat jiných funkcí orgánu, který zajištuje funkci vnitrostátního kontaktního místa, a celkové struktury, do níž je vnitrostátní kontaktní místo začleněno.

2.   Posouzení uvedené v odstavci 1 by mělo být založeno na relevantních informacích poskytnutých vnitrostátním kontaktním místem. V případě potřeby může agentura vnitrostátní kontaktní místo navštívit.

3.   Agentura předloží každé posouzení, které provede podle odstavce 1, příslušnému vnitrostátnímu kontaktnímu místu a dotčenému vnitrostátnímu příslušnému orgánu. Posouzení mohou obsahovat doporučení týkající se plnění požadavků stanovených v čl. 34 odst. 2 spolu s harmonogramem pro jejich provedení a nabídnout podporu agentury vnitrostátním kontaktním místům při budování kapacit.

4.   Byla-li vydána doporučení spolu s harmonogramem pro jejich provedení podle odstavce 3, dotčené vnitrostátní kontaktní místo buď informuje agenturu o tom, že tato doporučení přijalo, nebo pokud s ním nesouhlasí, jí poskytne písemné odůvodněné stanovisko.

5.   Agentura informuje správní radu o výsledku posouzení provedených podle odstavce 1 na svém prvním zasedání po dokončení posouzení agenturou. V případě neshody mezi agenturou a vnitrostátním kontaktním místem, jak je uvedeno v odstavci 4 tohoto článku, předloží agentura posouzení, doporučení a harmonogram pro jejich provedení správní radě, aby je schválila v souladu s článkem 23 na svém následujícím zasedání většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Zástupce dotčeného členského státu se tohoto hlasování neúčastní.

6.   Pokud vnitrostátní kontaktní místo nesplní úkoly stanovené v čl. 34 odst. 2 ve lhůtě stanovené v posouzení podle odstavce 1 tohoto článku, přijme správní rada na svém prvním zasedání následujícím po uplynutí lhůty stanovené v posouzení dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem v souladu s článkem 23 rozhodnutí o tom, zda nepozastaví spolufinancování, dokud vnitrostátní kontaktní místo úkoly stanovené v čl. 34 odst. 2 nesplní. Zástupce dotčeného členského státu se tohoto hlasování neúčastní.

7.   První posouzení každého vnitrostátního kontaktního místa podle odstavce 1 provede agentura do 3. července 2026. Poté agentura posuzuje vnitrostátní kontaktní místa podle potřeby v pravidelných odstupech.

1.   Do 15. prosince každého roku přijme správní rada návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje víceleté a roční programy a dokumenty uvedené v článku 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (30), a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem, po konzultaci s vědeckým výborem, s přihlédnutím ke stanovisku Komise a v souvislosti s víceletým programem po konzultaci s Evropským parlamentem. Rozhodne-li se správní rada, že některé prvky stanoviska Komise nebo prvky vyplývající z konzultací s Evropským parlamentem nebo vědeckým výborem nezohlední, odůvodní to. Správní rada předloží jednotný programový dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna následujícího roku.

Jednotný programový dokument se považuje za konečný po přijetí souhrnného rozpočtu Unie s konečnou platností a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů přidělených na jednotlivá opatření v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Jasně se v něm uvádí, které úkoly byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny.

Víceletý nebo roční program obsahuje informace o provádění rámce mezinárodní spolupráce uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. a) a o opatřeních souvisejících s tímto rámcem. Zahrnuje rovněž plánované výzkumné a inovační činnosti agentury uvedené v článku 21.

3.   Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4.   Víceletý pracovní program udává celkové strategické plánování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 51.

5.   Víceleté a roční pracovní programy se vypracovávají v souladu s článkem 32 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

1.   Odhady všech příjmů a výdajů agentury se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvádějí se v rozpočtu agentury.

2.   Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, zahrnují příjmy agentury:

4.   Výše a původ veškerých příjmů uvedených v odstavci 3 písmenech b) až e) se zahrnou do roční účetní závěrky agentury a jasně se uvedou ve výroční zprávě o rozpočtovém a finančním řízení agentury podle čl. 41 odst. 3.

5.   Výdaje agentury zahrnují odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní náklady. Provozní náklady mohou zahrnovat výdaje na podporu vnitrostátních kontaktních míst podle čl. 33 odst. 5.

1.   Agentura může na požádání poskytovat následující další služby:

2.   Na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s Komisí stanoví správní rada transparentním způsobem metodiku pro výpočet výše poplatků a způsob jejich úhrady.

3.   Poplatky musí být přiměřené nákladům na poskytnuté služby za předpokladu, že jsou poskytovány nákladově efektivním způsobem, a musí postačovat k pokrytí těchto nákladů. Poplatky se stanoví v takové výši, aby bylo zajištěno, že nebudou diskriminační a že nebudou pro zúčastněné subjekty představovat nepřiměřenou finanční nebo administrativní zátěž.

4.   Poplatky se stanoví v takové výši, aby se zabránilo schodku nebo značnému hromadění přebytku v rozpočtu agentury. Vznikne-li v důsledku poskytování služeb, na něž se vztahují poplatky, v rozpočtu opakovaně výrazné kladné saldo nebo způsobí-li poskytování takových služeb výrazně záporné saldo, správní rada upraví metodiku pro výpočet výše poplatků postupem podle odstavce 2.

5.   Agentura v relevantních případech v rámci postupu předkládání účetní závěrky podle článku 41 předloží zprávu o vybraných poplatcích a jejich dopadu na rozpočet agentury.

1.   Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.

2.   Správní rada na základě návrhu uvedeného v odstavci 1 přijme předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

3.   Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury se zašle každý rok do 31. ledna Komisi. Konečnou verzi tohoto návrhu odhadu předloží správní rada Komisi do 31. března.

4.   Komise předloží odhad příjmů a výdajů agentury rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

5.   Komise na základě odhadu příjmů a výdajů agentury zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši subvence ze souhrnného rozpočtu, a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

6.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.

7.   Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

8.   Rozpočet agentury přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou hlasů členů s hlasovacím právem. Rozpočet se stává konečným po přijetí souhrnného rozpočtu Unie s konečnou platností. V případě potřeby se rozpočet odpovídajícím způsobem upraví.

9.   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 se vztahuje na jakýkoli stavební projekt, jenž by mohl mít významný dopad na rozpočet agentury.

1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.   Výkonný ředitel každoročně zasílá rozpočtovému orgánu veškeré informace relevantní pro hodnotící postupy stanovené v článku 51.

1.   Účetní agentury předloží do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2.   Účetní Komise předloží Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku agentury konsolidovanou se závěrkou Komise.

3.   Agentura předloží do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury podle článku 246 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/1046 (31) vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.

5.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

6.   Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce agentury stanovisko.

7.   Konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady předloží účetní do 1. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

8.   Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

9.   Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za příslušný rozpočtový rok.

10.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rok N.

1.   Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá dohodou mezi orgány Unie k jejich provedení.

2.   Při zaměstnávání osob ze třetích zemí na základě dohod uzavřených podle článku 54 agentura dodržuje služební řád a pracovní řád.

1.   Agentura může využívat i vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou jejími zaměstnanci. Služební řád a pracovní řád se nevztahují na vyslané národní odborníky ani jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnáni agenturou.

2.   Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

1.   Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Na zpracování osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (33).

3.   Správní rada do šesti měsíců ode dne svého prvního zasedání po 2. červenci 2024 stanoví opatření pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 agenturou, včetně opatření týkajících se jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

1.   Za účelem boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání se na agenturu vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

2.   Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném OLAFem od 1. října 2023 a přijme vhodná ustanovení týkající se všech zaměstnanců agentury za použití vzoru stanoveného v příloze uvedené dohody.

3.   Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě dokumentů i na místě audit u všech příjemců grantů, dodavatelů, zhotovitelů, poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

4.   OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce mohou v mezích svých mandátů provádět vyšetřování, která mohou v případě OLAFu zahrnovat také kontroly a inspekce na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2185/96 (34), aby bylo zjištěno, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4 tohoto článku, musí pracovní ujednání a dohody o spolupráci s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi uvedené v článcích 53 a 54, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijaté agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a OLAF k provádění auditů a vyšetřování uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku v souladu s jejich pravomocemi.

1.   Agentura přijme bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie (EU) a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno v rozhodnutích (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444. Bezpečnostní pravidla agentury zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací.

2.   Agentura si může v rámci správních ujednání vyměňovat utajované informace pouze s příslušnými orgány třetí země či mezinárodní organizace nebo sdílet utajované informace EU s jinou institucí nebo jiným subjektem Unie. Správní ujednání podléhá schválení správní rady po konzultaci s Komisí. Pokud toto správní ujednání neexistuje, je jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací EU jiné instituci nebo jinému subjektu Unie předmětem rozhodnutí výkonného ředitele po konzultaci s Komisí.

1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem platným pro danou smlouvu.

2.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států jakoukoli škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.   Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro řešení sporů o náhradu škody podle odstavce 3.

5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem.

1.   Do 3. července 2029 a poté každých pět let posoudí Komise v souladu se svými pokyny výsledky agentury z hlediska jejích cílů, mandátu, úkolů a umístění. Tato hodnocení se zaměří zejména na případnou potřebu upravit mandát agentury a finanční dopady jakékoli takové úpravy. Při prvním hodnocení věnuje Komise zvláštní pozornost změnám mandátu a úkolů agentury, které se v tomto nařízení zavádějí.

2.   Při každém druhém hodnocení provede Komise rovněž posouzení výsledků dosažených agenturou s ohledem na její cíle, mandát a úkoly, včetně posouzení toho, zda je odůvodněné další trvání agentury s ohledem na tyto cíle, mandát a úkoly.

3.   Zprávu o zjištěních, která vyplynula z hodnocení podle tohoto článku, Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Tato zjištění se zveřejní.

1.   Agentura aktivně usiluje o spolupráci s mezinárodními organizacemi a dalšími subjekty, zejména unijními, vládními a nevládními subjekty a odbornými subjekty příslušnými v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení, v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu se Smlouvou o fungování EU a ustanoveními o pravomoci těchto subjektů. Tato pracovní ujednání se nevztahují na výměnu utajovaných informací.

2.   Správní rada přijímá pracovní ujednání uvedená v odstavci 1 na základě návrhů předložených výkonným ředitelem a po předchozím schválení Komisí. Pokud Komise s těmito pracovními ujednáními nesouhlasí, správní rada je přijme tříčtvrtinovou většinou hlasů členů s hlasovacím právem.

3.   Správní rada přijímá doplnění nebo změny stávajících pracovních ujednání, které mají omezený rozsah a nemění celkový rozsah a záměr pracovních ujednání, nebo technická pracovní ujednání s jinými odbornými subjekty na základě návrhů předložených výkonným ředitelem a po předchozím informování Komise.

4.   Agentura zveřejní pracovní ujednání uzavřená podle tohoto článku na svých internetových stránkách.

1.   Agentura je otevřena účasti třetích země, které za tímto účelem uzavřely s Unií dohody, na své činnosti.

2.   Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavci 1 se vypracují ujednání, která určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na činnosti agentury, včetně ustanovení o účasti na iniciativách agentury, finančních příspěvcích a zaměstnancích.

Pokud jde o personální záležitosti, musí být pracovní ujednání uvedená v prvním pododstavci v souladu se služebním řádem.

1.   Agentura udržuje spolupráci s relevantními organizacemi občanské společnosti působícími v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, a to na vnitrostátní, unijní nebo mezinárodní úrovni, pro účely konzultací, výměny informací a sdílení znalostí prostřednictvím jejich zapojení. Za tímto účelem agentura určí jediné kontaktní místo pod pravomocí výkonného ředitele, které zajišťuje pravidelné informování organizací občanské společnosti o činnostech agentury, mimo jiné zřízením zvláštních internetových stránek nebo jinými relevantními prostředky. Agentura rovněž umožní organizacím občanské společnosti předkládat údaje a informace relevantní pro její činnosti.

2.   Při posuzování konkrétních otázek vede agentura v relevantních případech specializované výměny s organizacemi občanské společnosti s relevantními kvalifikacemi a zkušenostmi v dotčených otázkách.

3.   Organizace občanské společnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 musí být zapsány v rejstříku transparentnosti zřízeném interinstitucionální dohodou ze dne 20. května 2021 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (35). Agentura seznam těchto organizací zveřejní.

1.   V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nachází, se stanoví nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelském členském státě a zázemí, jež má tento členský stát poskytnout, spolu s konkrétními pravidly, která se v hostitelském členském státě použijí na členy správní rady a zaměstnance agentury, včetně výkonného ředitele, a jejich rodinné příslušníky.

2.   Členský stát, v němž se nachází sídlo agentury, poskytne co nejlepší podmínky k jejímu plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

1.   Agentura je právním nástupcem ve vztahu ke všem smlouvám uzavřeným centrem, ke všem závazkům, které toto centrum uzavřelo, a k majetku, který nabylo.

2.   Tímto nařízením není dotčena právní platnost dohod a ujednání uzavřených centrem přede dnem 2. července 2024.

1.   Správní rada centra pokračuje ve své práci a ve své činnosti na základě nařízení (ES) č. 1920/2006 a pravidel stanovených podle uvedeného nařízení, dokud nebudou jmenováni všichni zástupci správní rady v souladu s článkem 23 tohoto nařízení.

2.   Do 1. dubna 2024 oznámí členské státy Komisi jména osob, které podle článku 23 jmenovaly jako členy a náhradníky správní rady.

3.   První zasedání správní rady zřízené podle článku 23 se uskuteční do 3. srpna 2024. Při této příležitosti může správní rada přijmout svůj jednací řád.

1.   Řediteli centra jmenovanému na základě článku 11 nařízení (ES) č. 1920/2006 jsou po zbývající část jeho funkčního období svěřeny povinnosti výkonného ředitele podle článku 30 tohoto nařízení. Ostatní podmínky smlouvy zůstávají nezměněny.

Pokud funkční období ředitele centra skončí mezi 1. červencem 2023 a 2. červencem 2024, a pokud dosud nebylo prodlouženo podle nařízení (ES) č. 1920/2006, prodlužuje se bez dalšího do dne 3. července 2025.

2.   Není-li ředitel jmenovaný na základě článku 11 nařízení (ES) č. 1920/2006 ochoten nebo schopen jednat v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, určí správní rada prozatímního výkonného ředitele, který bude plnit povinnosti svěřené výkonnému řediteli po dobu nepřesahující 18 měsíců až do jmenování výkonného ředitele podle čl. 29 odst. 2.

1.   Nařízení (ES) č. 1920/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 2. července 2024. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

2.   Vnitřní předpisy a opatření přijatá řídící radou na základě nařízení (ES) č. 1920/2006 zůstávají v platnosti po 2. červenci 2024, nerozhodne-li správní rada při uplatňování tohoto nařízení jinak.