(EU) 2023/1134Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1134 ze dne 8. června 2023, kterým se zavádějí opatření proti zavlékání organismu Spodoptera frugiperda (Smith) na území Unie, jeho usídlení a rozšiřování na území Unie, mění prováděcí nařízení (EU) 2019/2072 a ruší prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/638

Publikováno:	Úř. věst. L 149, 9.6.2023, s. 62-79	Druh předpisu:	Prováděcí nařízení
Přijato:	8. června 2023	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	12. června 2023	Nabývá účinnosti:	1. července 2023
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:	31. prosince 2025

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

9.6.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 149/62

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1134

ze dne 8. června 2023,

kterým se zavádějí opatření proti zavlékání organismu Spodoptera frugiperda (Smith) na území Unie, jeho usídlení a rozšiřování na území Unie, mění prováděcí nařízení (EU) 2019/2072 a ruší prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/638

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. a), b), d), e), f), h) a i) a čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Organismus Spodoptera frugiperda (Smith) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) je uveden na seznamu v části A přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) jako škodlivý organismus, jehož výskyt není na území Unie znám. Rovněž je uveden jako prioritní škodlivý organismus v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 (3).

(2)	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/638 (4) zavádí mimořádná opatření proti zavlékání škodlivého organismu Spodoptera frugiperda (Smith) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie.

(3)	Od přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/638 se dotčený škodlivý organismus nadále rychle šířil po celém světě a přibližoval se k území Unie. V lednu 2023 byl jeho výskyt úředně potvrzen na Kypru.

(4)	Počet případů nesouladu s právními předpisy Unie, pokud jde o výskyt dotčeného škodlivého organismu na dovážených komoditách, je i nadále vysoký a roste také počet rostlinných druhů, u nichž je dotčený škodlivý organismus zachycen.

(5)	Vzhledem k pokračujícímu šíření dotčeného škodlivého organismu, jeho nedávnému zjištění na území Unie a případům nesouladu s právními předpisy Unie při obchodu s některými rostlinami jsou zapotřebí opatření na ochranu Unie před uvedeným škodlivým organismem.

(6)

Některé rostliny (dále jen „dotčené rostliny“) by proto měly být uvedeny v tomto nařízení a měly by podléhat zvláštním požadavkům. Seznam dotčených rostlin by měl zahrnovat druhy rostlin, jejichž dovoz do Unie byl spojen s nesouladem s právními předpisy Unie, pokud jde o výskyt dotčeného škodlivého organismu.

(7)

Členské státy by měly provádět každoroční průzkumy výskytu dotčeného škodlivého organismu na základě přístupu založeného na posouzení rizik v souladu s nejnovějšími vědeckými a technickými informacemi a na základě karty průzkumu výskytu škodlivého organismu Spodoptera frugiperda (5) (Pest Survey Card on Spodoptera frugiperda) zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Aby byl zajištěn lepší přehled o výskytu dotčeného škodlivého organismu, uvádí příloha I tohoto nařízení seznam hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu, které by měly být předmětem průzkumu.

(8)

Členské státy by měly vypracovat a průběžně aktualizovat pohotovostní plán pro dotčený škodlivý organismus v souladu s nařízením (EU) 2016/2031. K dosažení harmonizovaného přístupu mezi členskými státy je nezbytné přijmout zvláštní prováděcí pravidla k článku 25 uvedeného nařízení, pokud jde o pohotovostní plány pro dotčený škodlivý organismus, a zajistit, aby plán obsahoval všechny prvky potřebné v případě nových zjištění dotčeného škodlivého organismu.

(9)

K eradikaci dotčeného škodlivého organismu a k zamezení jeho šíření na území Unie by měly členské státy stanovit vymezená území sestávající ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny a přijmout eradikační opatření. Nárazníková zóna by měla být široká nejméně 5 km a maximálně 100 km, neboť tak velký rozsah je vhodný s ohledem na migrační kapacitu dotčeného škodlivého organismu, výskyt hostitelských rostlin a zeměpisné charakteristiky oblasti.

(10)

V případě izolovaných zjištění dotčeného škodlivého organismu by však stanovení vymezeného území nemělo být vyžadováno, pokud lze dotčený škodlivý organismus z uvedených rostlin odstranit a pokud existují důkazy, že uvedené rostliny byly zamořeny před vstupem do dané oblasti nebo že se jedná o izolované zjištění, u něhož se neočekává, že povede k usídlení dotčeného škodlivého organismu, nebo zjištění na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti dotčenému škodlivému organismu nebo ve skleníku v oblastech, kde se škodlivý organismus nemůže usídlit venku. To je nejpřiměřenější přístup v případě, že průzkumy provedené v dané oblasti potvrdí nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

(11)

Aby se zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývajících částí území Unie, měly by být průzkumy nárazníkových zón prováděny každoročně v nejvhodnějším čase roku a s dostatečnou intenzitou. Ke zrušení vymezení by mělo dojít po průzkumech trvajících dostatečně dlouhou dobu, aby se potvrdila nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

(12)	Příslušné orgány v zamořených zónách by měly přijmout zvláštní eradikační opatření za účelem eradikace dotčeného škodlivého organismu. Uvedená opatření zahrnují ochranná opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu a přemísťování půdy ze zamořeného území.

(13)	Vzhledem k tomu, že dotčený škodlivý organismus byl zjištěn na území Unie, je odůvodněné stanovit zvláštní požadavky na přemísťování dotčených rostlin z vymezených území.

(14)

V tomto nařízení by měly být uvedeny zvláštní požadavky na dovoz do Unie v případě plodů Capsicum L., Momordica L., Solanum aethiopicum L., Solanum macrocarpon L. a Solanum melongena L. a rostlin Zea mays L. a rovněž ustanovení týkající se povinností členských států provádět průzkum uložených prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/638. To je nezbytné pro zlepšení jasnosti a právní jistoty, pokud jde o uplatňování všech časových požadavků týkajících se dotčeného škodlivého organismu. Ze stejného důvodu by uvedené prováděcí rozhodnutí mělo být zrušeno a mělo by být nahrazeno tímto nařízením.

(15)

Fytosanitární riziko dotčeného škodlivého organismu není dosud plně posouzeno, protože škála jeho dotčených rostlin zůstává nejistá. Je třeba jej doplnit na základě současného zjištění na území Unie a jeho rozšiřování a usídlení ve třetích zemích. Toto nařízení by se proto mělo použít do 31. prosince 2025, aby se umožnilo další hodnocení a přezkum rozsahu dotčených rostlin, případů nesouladu s právními předpisy Unie, pokud jde o dotčený škodlivý organismus, a účinnosti opatření přijatých na území Unie.

(16)

Rostliny Asparagus officinalis L., jiné než stonky pokryté po celou dobu života zeminou, živý pyl, rostlinné tkáňové kultury a semena, by měly být uvedeny v části A přílohy XI prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. To je nezbytné pro dosažení souladu s čl. 72 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/2031, který stanoví příslušný seznam rostlin, na něž se vztahují ustanovení uvedená ve zmíněných písmenech.

(17)	Aby bylo možné řešit riziko dotčeného škodlivého organismu co nejdříve, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Ustanovení týkající se pohotovostních plánů by se mělo použít ode dne 1. srpna 2023.

(18)

Požadavky týkající se dovozu dotčených rostlin do Unie a jejich přemísťování z vymezených území do zbývajících částí území Unie by se měly použít ode dne 1. července 2023, aby měly příslušné orgány, provozovatelé podniků a třetí země dostatek času přizpůsobit se požadavkům vyplývajícím z uvedených ustanovení.

(19)

Požadavky týkající se dovozu rostlin Asparagus officinalis L., jiných než stonků pokrytých po celou dobu života zeminou, živého pylu, rostlinných tkáňových kultur a semen, do Unie by se měly použít ode dne 1. září 2023. To je nezbytné k tomu, aby měly příslušné orgány třetích zemí dostatek času na provedení příslušných průzkumů zaměřených na výskyt dotčeného škodlivého organismu na uvedených rostlinách.

(20)

Články 3 a 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/638 týkající se dovozu dotčených rostlin do Unie by se proto měly nadále používat do 30. června 2023, aby se zabránilo vzniku právní mezery a zajistilo se, že dovoz příslušných rostlin do Unie nadále podléhá příslušným požadavkům proti výskytu dotčeného škodlivého organismu.

(21)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví opatření proti zavlékání organismu Spodoptera frugiperda (Smith) na území Unie a jeho usídlení a rozšiřování na tomto území.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„dotčeným škodlivým organismem“ organismus Spodoptera frugiperda (Smith);

„dotčenými rostlinami“:

a)	plody Capsicum L., Momordica L., Solanum aethiopicum L., Solanum macrocarpon L. a Solanum melongena L.;

b)	rostliny Asparagus officinalis L., jiné než stonky pokryté po celou dobu života zeminou, živý pyl, rostlinné tkáňové kultury a semena;

c)	rostliny Zea mays L., jiné než živý pyl, rostlinné tkáňové kultury, semena a zrna;

d)	rostliny Chrysanthemum L., Dianthus L. a Pelargonium l’Hérit. ex Ait., jiné než semena;

3)	„hostitelskými rostlinami“ rostliny uvedené v příloze I.

Článek 3

Průzkumy na území Unie

1. Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v článku 24 nařízení (EU) 2016/2031, provedenou příslušné orgány ve vhodných obdobích roku každoroční průzkumy založené na posouzení rizik za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na hostitelských rostlinách na základě vědeckých a technických informací uvedených v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Spodoptera frugiperda zveřejněného úřadem.

2. Tyto průzkumy se provedou zejména:

a)	s ohledem na úroveň příslušného fytosanitárního rizika;

b)	na územích v blízkosti oblastí, kde je znám výskyt škodlivého organismu;

c)	na územích, kde hostitelské rostliny vstupují na území Unie, kde je s nimi manipulováno a kde jsou znovu zabaleny a kde je odstraňován jejich odpad;

d)	na letištích a v námořních přístavech;

e)	ve školkách, zahradních centrech a maloobchodních prodejnách;

f)	na stanovištích produkce s fyzickou izolací proti dotčenému škodlivému organismu a ve sklenících na základě vizuálních prohlídek.

3. Průzkumy sestávají zejména z:

a)	použití pastí, jako jsou feromonové nebo světelné pasti, a v případě jakéhokoli podezření na napadení dotčeným škodlivým organismem z odběru vzorků a identifikace;

b)	případně vizuální prohlídky.

Článek 4

Pohotovostní plány

1. Vedle povinností stanovených v článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 zahrne každý členský stát do svého pohotovostního plánu opatření, jež mají být na jeho území přijata, pokud jde o:

a)	postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, které mají být zlikvidovány, přístupu k soukromým nemovitostem a oznamování pořadí likvidace;

b)	postupy pro mobilizaci potřebné finanční podpory na eradikaci dotčeného škodlivého organismu;

c)	případně informace o větrných poměrech na území členských států, které by usnadnily migraci dotčeného škodlivého organismu;

d)	seznam vhodných ochranných metod proti škodlivému organismu, který je průběžně aktualizován na základě nejnovějších vědeckých a technických informací.

2. Členské státy své pohotovostní plány v případě potřeby aktualizují do 31. prosince každého roku.

Článek 5

Stanovení vymezených území

1. Pokud je potvrzen výskyt dotčeného škodlivého organismu, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území, které sestává:

a)	ze zamořené zóny, včetně umístění napadených rostlin a všech rostlin, které by mohly být zamořeny v okruhu 100 m kolem zjištění dotčeného škodlivého organismu, a

b)	z nárazníkové zóny o šířce nejméně 5 km a maximálně 100 km za hranicí zamořené zóny.

Nárazníková zóna může být rozšířena na více než 100 km, pokud to členský stát považuje za nezbytné pro ochranu svého území před dotčeným škodlivým organismem.

2. Ustanovení vymezeného území zohlední vědecké zásady, biologii dotčeného škodlivého organismu, včetně údajů o migrační schopnosti, stupeň zamoření, zeměpisné charakteristiky území, konkrétní rozšíření hostitelských rostlin na daném území a důkazy o usídlení dotčeného škodlivého organismu.

3. V rámci vymezených území zvýší příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě dotčeného škodlivého organismu a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedená území. Zajistí, aby široká veřejnost a profesionální provozovatelé byli informováni o ustanovení vymezených území.

Článek 6

Výjimky ze stanovení vymezených území

1. Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)	existují důkazy, že dotčený škodlivý organismus byl zavlečen na dané území s rostlinami, na kterých byl zjištěn, a že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly na dotčená území dodány a nedošlo k žádnému množení dotčeného škodlivého organismu;

b)	existují důkazy, že se jedná o ojedinělé zjištění, u něhož se neočekává, že povede k usídlení dotčeného škodlivého organismu;

c)	dotčený škodlivý organismus je úředně potvrzen na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti němu;

d)	dotčený škodlivý organismus je úředně potvrzen ve skleníku a existují důkazy, že dotčený škodlivý organismus není schopen přežít zimní podmínky mimo uvedený skleník.

2. Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:

a)	přijmout opatření k zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření;

b)	okamžitě zvýšit počet pastí a četnost, s jakou jsou pasti na tomto území kontrolovány;

c)	zintenzívnit vizuální prohlídky, včetně vyhledávání na stanovištích produkce;

provádět průzkum pomocí pastí na území širokém nejméně 5 km kolem napadených rostlin nebo stanoviště produkce, kde byl dotčený škodlivý organismus zjištěn, pravidelně a intenzivně po dobu nejméně dvou let. Na územích, kde dotčený škodlivý organismus není schopen přežít zimní podmínky, může být období průzkumu omezeno na období před začátkem zimních podmínek;

e)	zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a

f)	přijmout jakákoli jiná vhodná opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu.

Článek 7

Průzkumy na vymezených územích

Průzkumy prováděné na vymezených územích zahrnují kromě požadavků stanovených pro průzkumy v článku 3 tato opatření:

a)	větší počet pastí a zvýšenou četnost, s jakou jsou pasti na tomto území kontrolovány;

b)	vyhledávání na stanovištích produkce, kde se pěstují hostitelské rostliny, a

c)	koncepce průzkumu a systému odběru vzorků používaného pro detekční průzkumy, který je schopen určit alespoň s 95 % spolehlivostí míru výskytu dotčeného škodlivého organismu ve výši 1 %.

Článek 8

Zrušení vymezení

Vymezení může být zrušeno, pokud na základě průzkumů uvedených v článku 7 není dotčený škodlivý organismus zjištěn na vymezeném území po dobu nejméně dvou po sobě následujících let.

V oblastech, kde dotčený škodlivý organismus není schopen přežít zimní podmínky, může být toto období omezeno na období před začátkem zimních podmínek.

Článek 9

Eradikační opatření

V zamořených zónách přijmou příslušné orgány všechna tato opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu:

a)	vhodná ošetření proti dotčenému škodlivému organismu ve všech stadiích jeho vývoje, přičemž se zváží migrační povaha dospělých škodlivých organismů, rozšíření hostitelských rostlin a způsob, jak jeho larvy přijímají potravu;

zákaz přemísťování vrchní vrstvy půdy a použitých substrátů mimo zamořenou zónu, pokud pod dohledem příslušných orgánů není dotčenými profesionálními provozovateli splněna jedna z těchto podmínek:

i)	zemina nebo substrát byly předmětem vhodných opatření k odstranění dotčeného škodlivého organismu a přepravovány v uzavřených vozidlech zajišťujících, že se škodlivý organismus nemůže šířit;

ii)	půda nebo substrát jsou přepravovány v uzavřených vozidlech zajišťujících, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit a je hluboce zakopán na skládce.

Článek 10

Dovoz dotčených rostlin do Unie

1. Dotčené rostliny jiné než rostliny Chrysanthemum L., Dianthus L. a Pelargonium l’Hérit. ex Ait. smějí být dováženy do Unie pouze tehdy, splňují-li jeden z těchto požadavků:

a)	pocházejí ze země, kde výskyt škodlivého organismu není znám;

b)	pocházejí z oblasti, kterou dotčená státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro rostlinolékařská opatření č. 4 za prostou dotčeného škodlivého organismu; název uvedené oblasti je uveden v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „místo původu“;

před vývozem byly podrobeny úřední prohlídce a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu a pocházejí ze stanoviště produkce, které splňuje tyto podmínky:

i)	je registrováno státní organizací ochrany rostlin a podléhá dohledu státní organizace ochrany rostlin v zemi původu;

ii)	během tří posledních měsíců před vývozem byly provedeny úřední prohlídky a na dotčených rostlinách nebyl zjištěn žádný výskyt dotčeného škodlivého organismu;

iii)	má fyzickou ochranu proti zavlečení dotčeného škodlivého organismu;

iv)	informace umožňující vysledovatelnost dotčených rostlin na stanoviště produkce byly zajištěny během jejich přemísťování před vývozem;

před vývozem byly podrobeny úřední prohlídce a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu a pocházejí ze stanoviště produkce, které splňuje tyto podmínky:

i)	je registrováno státní organizací ochrany rostlin a podléhá dohledu státní organizace ochrany rostlin v zemi původu;

ii)	během tří měsíců před vývozem byly provedeny úřední prohlídky a na dotčených rostlinách nebyl zjištěn žádný výskyt dotčeného škodlivého organismu;

iii)	dotčené rostliny byly podrobeny účinnému ošetření, aby se zajistilo, že jsou prosté dotčeného škodlivého organismu;

iv)	informace umožňující sledovatelnost dotčených rostlin na stanoviště produkce byly zajištěny během jejich přemísťování před vývozem;

e)	byly podrobeny účinnému ošetření po sklizni, aby se zajistilo, že jsou prosté dotčeného škodlivého organismu, a toto ošetření je uvedeno na rostlinolékařském osvědčení.

2. Dotčené rostliny musí být doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, které v rubrice „Dodatkové prohlášení“ uvádí odkaz na toto nařízení, odkaz na příslušný bod odstavce 1, s nímž je v souladu, a úplné znění příslušné možnosti uvedené ve zmíněném odstavci.

Článek 11

Přemísťování dotčených rostlin na území Unie

1. Dotčené rostliny jiné než rostliny Chrysanthemum L., Dianthus L. a Pelargonium l’Hérit. ex Ait., které strávily část života ve vymezených územích stanovených v souladu s článkem 5, mohou být přemísťovány mimo vymezená území, pouze pokud splňují jeden z následujících požadavků a jsou doprovázeny rostlinolékařským pasem vydaným poté, co bylo potvrzeno, že byl splněn jeden z těchto požadavků:

před přemístěním byly podrobeny prohlídce a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu a pocházejí ze stanoviště produkce, které splňuje tyto podmínky:

i)	je registrováno pro účely kontroly požadavků tohoto nařízení;

ii)	během tří měsíců před přemístěním byly provedeny úřední prohlídky a na dotčených rostlinách nebyl zjištěn žádný výskyt dotčeného škodlivého organismu;

iii)	je vybaveno fyzickou ochranou proti zavlečení dotčeného škodlivého organismu;

iv)	před přemístěním z vymezených území jsou zajištěny informace umožňující jejich vysledovatelnost na stanoviště produkce;

před přemístěním byly podrobeny prohlídce a shledány prostými dotčeného škodlivého organismu a pocházejí ze stanoviště produkce, které splňuje tyto podmínky:

i)	je registrováno pro účely kontroly požadavků tohoto nařízení;

ii)	během tří měsíců před přemístěním byly provedeny úřední prohlídky a na dotčených rostlinách nebyl zjištěn žádný výskyt dotčeného škodlivého organismu;

iii)	dotčené rostliny byly podrobeny účinnému ošetření, aby se zajistilo, že jsou prosté dotčeného škodlivého organismu;

iv)	před přemístěním z vymezených území jsou zajištěny informace umožňující jejich vysledovatelnost na stanoviště produkce;

c)	byly podrobeny účinnému ošetření, aby se zajistilo, že jsou prosté dotčeného škodlivého organismu;

2. Rostliny Chrysanthemum L., Dianthus L. a Pelargonium l’Hérit. ex Ait., jiné než semena, pocházející z vymezených území stanovených v souladu s článkem 5 mohou být přemísťovány z vymezených území pouze tehdy, splňují-li jeden z následujících požadavků a jsou-li doprovázeny rostlinolékařským pasem vydaným poté, co bylo potvrzeno, že jeden z těchto požadavků byl splněn:

a)	v místě produkce nebyly od začátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány žádné známky výskytu dotčeného škodlivého organismu;

b)	rostliny prošly vhodným ošetřením na ochranu proti specifikovaným škodlivým organismům.

Článek 12

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům:

a)	výsledky průzkumů podle čl. 3 odst. 1 provedené mimo vymezená území během předchozího kalendářního roku za použití šablon uvedených v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1231 (6).

b)	zprávu o opatřeních přijatých v předchozím kalendářním roce podle tohoto nařízení a o výsledcích opatření stanovených v článcích 5 až 9;

c)	výsledky průzkumů provedených podle článku 7 na vymezených územích během předchozího kalendářního roku za použití jedné z šablon uvedených v příloze II.

Článek 13

Změna prováděcího nařízení (EU) 2019/2072

V příloze XI části A prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 se doplňuje nový bod 13, který zní:

„13.	Rostliny Asparagus officinalis L., jiné než stonky pokryté po celou dobu života zeminou, živý pyl, rostlinné tkáňové kultury a semena

Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená:

—

Asparagus

ex 0709 20 00

Třetí země, vyjma Švýcarska“

Článek 14

Zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/638

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/638 se zrušuje.

Články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí se použijí do dne 30. června 2023.

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4 se použije ode dne 1. srpna 2023.

Články 10 a 11 se použijí ode dne 1. července 2023.

Článek 10 se však použije ode dne 1. září 2023, pokud jde o dovoz rostlin Asparagus officinalis L., jiných než stonků pokrytých po celou dobu života zeminou, živého pylu, rostlinných tkáňových kultur a semen, do Unie.

Toto nařízení se použije do 31. prosince 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. června 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/638 ze dne 23. dubna 2018, kterým se zavádějí mimořádná opatření proti zavlékání škodlivého organismu Spodoptera frugiperda (Smith) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 105, 25.4.2018, s. 31).

(5) Pest survey card on Spodoptera frugiperda. EFSA supporting publication 2020:EN-1895. 29 pp. doi:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1895

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 ze dne 27. srpna 2020 o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (Úř. věst. L 280, 28.8.2020, s. 1).

PŘÍLOHA I

Seznam hostitelských rostlin

Abelmoschus esculentus (L.) Moench

Acalypha L.

Agrostis gigantea Roth

Agrostis stolonifera L.

Alcea rosea L.

Allium cepa L.

Allium sativum L.

Amaranthus quitensis Kunth

Amaranthus spinosus L.

Andropogon virginicus L.

Arachis hypogaea L.

Asclepias L.

Asparagus officinalis L.

Asplenium nidus L.

Atropa belladonna L.

Avena sativa L.

Avena strigosa Schreb.

Beta vulgaris L.

Brassica napus L.

Brassica oleracea L.

Brassica rapa L.

Cajanus cajan (L.) Huth

Capsicum L.

Carduus L.

Carex L.

Carica papaya L.

Carya illinoinensis (Wangenh.) K.Koch

Cenchrus incertus M.A.Curtis

Chenopodium album L.

Chenopodium quinoa Willd.

Chloris gayana Kunth

Chrysanthemum L.

Cicer arietinum L.

Cichorium intybus L.

Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. & Nakai

Citrus aurantium L.

Citrus limon (L.) Osbeck

Citrus reticulata Blanco

Citrus sinensis (L.) Osbeck

Codiaeum variegatum (L.) A.Juss.

Coffea arabica L.

Convolvulus arvensis L.

Cucumis melo L.

Cucumis sativus L.

Cucurbita argyrosperma K.Koch

Cucurbita maxima Lam.

Cydonia oblonga Mill.

Cynara cardunculus L.

Cynodon dactylon (L.) Pers.

Cyperus rotundus L.

Dactyloctenium aegyptium (L.) Willd.

Dahlia pinnata Cav.

Dendranthema grandiflorum (Ramat.) Kitam.

Dianthus L.

Digitaria Haller

Digitaria sanguinalis (L.) Scop.

Echinochloa colona (L.) Link

Echinochloa crus-galli (L.) P.Beauv.

Eleusine indica (L.) Gaertn.

Elymus repens (L.) Gould

Eremochloa ophiuroides Hack.

Eriochloa punctata (L.) Ham.

Eryngium foetidum L.

Eucalyptus camaldulensis Dehnh.

Eucalyptus urophylla S.T.Blake

Fagopyrum esculentum Moench

Festuca arundinacea Schreb.

Ficus L.

Fragaria ananassa (Duchesne ex Weston) Duchesne ex Rosier

Fragaria chiloensis (L.) Mill.

Fragaria vesca L.

Gladiolus L. and Gladiolus L. hybrids

Glycine max (L.) Merr.

Gossypium herbaceum L.

Gossypium hirsutum L.

Helianthus annuus L.

Hevea brasiliensis (Willd. ex Juss.) Müll.Arg.

Hibiscus cannabinus L.

Hordeum vulgare L.

Ipomoea batatas (L.) Lam.

Ipomoea purpurea (L.) Roth

Lactuca sativa L.

Lespedeza bicolor Turcz.

Linum usitatissimum L.

Lolium multiflorum Lam.

Malpighia glabra L.

Malus domestica (Suckow) Borkh.

Mangifera indica L.

Maranta L.

Medicago sativa L.

Megathyrsus maximus (Jacq.) B.K.Simon & S.W.L.Jacobs

Melilotus albus Medik.

Miscanthus giganteus J.M.Greef & Deuter ex Hodk. & Renvoize

Momordica L.

Mucuna pruriens (L.) DC

Musa paradisiaca L.

Nicotiana tabacum L.

Oryza sativa L.

Panicum miliaceum L.

Panicum virgatum L.

Paspalum dilatatum Poir.

Paspalum distichum L.

Paspalum fimbriatum Kunth

Paspalum notatum Flüggé

Paspalum urvillei Steud.

Passiflora laurifolia L.

Pelargonium l’Hérit. ex Ait.

Pennisetum clandestinum Hochst. ex Chiov.

Pennisetum glaucum (L.) R.Br.

Phalaris canariensis L.

Phaseolus lunatus L.

Phaseolus vulgaris L.

Phleum pratense L.

Pinus caribaea Morelet

Piper L.

Pisum sativum L.

Platanus occidentalis L.

Plumeria Tourn. ex L.

Plumeria rubra L.

Poa annua L.

Poa pratensis L.

Portulaca oleracea L.

Prunus persica (L.) Batsch

Psidium guajava L.

Pueraria montana (Lour.) Merr.

Pyrus communis L.

Raphanus sativus L.

Ricinus communis L.

Rosa L.

Saccharum officinarum L.

Schlumbergera truncata (Haw.) Moran

Secale cereale L.

Sesamum indicum L.

Setaria italica (L.) P.Beauv.

Setaria parviflora (Poir.) Kerguélen

Setaria viridis (L.) P.Beauv.

Solanum aethiopicum L.

Solanum lycopersicum L.

Solanum macrocarpon L.

Solanum melongena L.

Solanum tuberosum L.

Sorghum bicolor (L.) Moench

Sorghum caffrorum (Retz.) P.Beauv.

Sorghum halepense (L.) Pers.

Sorghum sudanense (Piper) Stapf

Spinacia oleracea L.

Tanacetum cinerariifolium (Trevis.) Sch.Bip.

Taraxacum officinale F.H.Wigg.

Terminalia catappa L.

Trifolium Tourn. ex L.

Trifolium incarnatum L.

Trifolium pratense L.

Trifolium repens L.

Triticum aestivum L.

Urochloa decumbens (Stapf) R.D.Webster

Urochloa mutica (Forssk.) T.Q.Nguyen

Urochloa ramosa (L.) T.Q.Nguyen

Urochloa texana (Buchl.) R.D.Webster

Vaccinium corymbosum L.

Vicia faba L.

Vigna unguiculata (L.) Walp.

Viola L.

Vitis vinifera L.

Wisteria sinensis (Sims) DC.

Xanthium strumarium L.

Zea mays L.

Zingiber officinale Roscoe

Zoysia Willd.

PŘÍLOHA II

Šablony pro podávání zpráv o výsledcích průzkumů prováděných podle článku 7

ČÁST A

1. Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů

1.	Popis vymezeného území (VÚ)

2.	Počáteční velikost VÚ (ha)

3.	Aktualizovaná velikost VÚ (ha)

4.	Přístup (eradikace)

Zóna

6.	Stanoviště průzkumu

7.	Zjištěné rizikové oblasti

8.	Zkontrolované rizikové oblasti

9.	Rostlinný materiál/komodita

10.	Seznam hostitelských rostlinných druhů

11.	Časové rozvržení

12.	Podrobnosti průzkumu

13.

Počet analyzovaných vzorků s příznaky napadení:

Celkem

ii:

Pozitivní

iii:

Negativní

iv:

Neurčeno

14.

Počet analyzovaných vzorků bez příznaků napadení:

Celkem

ii:

Pozitivní

iii:

Negativní

iv:

Neurčeno

15.	Ohlašovací číslo nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

16.

Poznámky

A)	Počet vizuálních prohlídek

B)	Celkový počet odebraných vzorků

C)	Druh pastí (nebo jiná alternativní metoda, např. smýkací sítě)

D)	Počet pastí (nebo jiná metoda odchytu)

E)	Počet míst odchytu, pokud se liší od údajů zaznamenaných v písmeni D

F)	Druh testů (např. mikroskopická identifikace, PCR, ELISA atd.)

G)	Celkový počet testů

H)	Jiná opatření (např. cvičení psi, bezpilotní letouny, vrtulníky, osvětové kampaně atd.)

Název

Datum založení

Popis

Číslo

I)	Počet jiných opatření

Číslo

Datum

iii

2. Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.

Ve sloupci 1:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2:

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3:

Uveďte velikost VÚ po průzkumu.

Ve sloupci 4:

Uveďte přístup: Eradikace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5:

Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

Venkovní prostředí (území produkce):

1.1	pole (orná půda, pastvina);

1.2	sad/vinice;

1.3

školka;

1.4

les.

Venkovní prostředí (jiné):

2.1	soukromá zahrada;

2.2	veřejná prostranství;

2.3	chráněné území;

2.4	volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území;

2.5	jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

Fyzicky uzavřená prostředí:

3.1

skleník;

3.2	soukromá lokalita jiná než skleník;

3.3	veřejná lokalita jiná než skleník;

3.4	jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7:

Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.

Ve sloupci 8:

Uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu z oblastí uvedených ve sloupci 7.

Ve sloupci 9:

Uveďte rostliny, ovoce, semena, zeminu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.

Ve sloupci 10:

Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.

Ve sloupci 11:

Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.

Ve sloupci 12:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace pro určitý sloupec není relevantní.

Ve sloupcích 13 a 14:

V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).

Ve sloupci 15:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal, v případě zjištění v NZ. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).

Část B

1. Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů

1.	Popis vymezeného území (VÚ)

2.	Počáteční velikost VÚ (ha)

3.	Aktualizovaná velikost VÚ (ha)

Přístup

Zóna

6.	Stanoviště průzkumu

7.	Časové rozvržení

A.	Vymezení průzkumu (vstupní parametry pro RiBESS+)

B.	Intenzita vzorkování

C.	Výsledky průzkumu

25.

Poznámky

8.	Cílová populace

9.	Epidemiologické jednotky

10.	Metody detekce

11.	Vzorkovací efektivita

12.	Citlivost metody

13.	Rizikové faktory (činnosti, lokality a oblasti)

14.	Počet kontrolovaných epidemiologických jednotek

15.	Počet vizuálních prohlídek

16.	Počet vzorků

17.	Počet pastí

18.	Počet míst odchytu

19.	Počet testů

20.	Počet jiných opatření

21.

Výsledky

22.	Ohlašovací číslo nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

23.	Dosažená míra spolehlivosti

24.	Předpokládaná prevalence

Název

Datum založení

Popis

Číslo

Hostitelské druhy

Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka)

Jednotky prohlídky

Popis

Jednotky

Vizuální prohlídky

Odchyt

Testování

Jiné metody

Rizikový faktor

Úrovně rizika

Počet lokalit

Relativní rizika

Podíl hostitelské populace

Pozitivní

Negativní

Neurčeno

Číslo

Datum

2. Pokyny k vyplnění šablony

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

—	cílové populace, epidemiologické jednotky a jednotky prohlídky,

—	metody detekce a citlivost metod,

—	rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením měr rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci 1:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2:

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3:

Uveďte velikost VÚ po průzkumu.

Ve sloupci 4:

Uveďte přístup: Eradikace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5:

Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

Venkovní prostředí (území produkce):

1.1	pole (orná půda, pastvina);

1.2	sad/vinice;

1.3

školka;

1.4

les.

Venkovní prostředí (jiné):

2.1	soukromé zahrady;

2.2	veřejná prostranství;

2.3	chráněné území;

2.4	volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území;

2.5	jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

Fyzicky uzavřená prostředí:

3.1

skleník;

3.2	soukromá lokalita jiná než skleník;

3.3	veřejná lokalita jiná než skleník;

3.4	jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8:

Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o parcely, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte prozkoumané jednotky prohlídky. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem identifikace a zjištění výskytu škodlivých organismů.

Ve sloupci 9:

Uveďte prozkoumané epidemiologické jednotky, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o městské oblasti podle společné klasifikace územních statistických jednotek (regiony NUTS), lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být zdůvodněna ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10:

Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností v každém případě, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.D., pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.

Ve sloupci 11:

Uveďte odhad vzorkovací efektivity. Vzorkovací efektivitou se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U zeminy jde o efektivitu výběru vzorku zeminy obsahujícího škodlivý organismus, když se škodlivý organismus vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12:

„Citlivostí metod“ se rozumí pravděpodobnost, že metody správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metod je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13:

Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.

Ve sloupci B:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.

Ve sloupci 18:

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu pastí (sloupec 17) (např. stejná past se používá v různých místech).

Ve sloupci 21:

Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).

Ve sloupci 22:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23:

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24:

Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání