(EU) 2023/1113Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 1-39 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 31. května 2023 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 29. června 2023 | Nabývá účinnosti: | 30. prosince 2024 |
Platnost předpisu: | Ano (od 10. července 2027 zrušen předpisem (EU) 2024/1640) | Pozbývá platnosti: | 10. července 2027 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
9.6.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 150/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1113
ze dne 31. května 2023
o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849
(přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (4) bylo podstatně změněno (5). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno. |
(2) |
Nařízení (EU) 2015/847 bylo přijato proto, aby v celé Unii zajistilo jednotné uplatňování požadavků, které Finanční akční výbor (FATF) stanovil pro poskytovatele služeb bezhotovostních převodů, zejména povinnosti poskytovatelů platebních služeb doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků. Poslední změny standardů FATF o nových technologiích, provedené v červnu 2019 s cílem regulovat virtuální aktiva a poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy, zavedly za účelem snadnější dohledatelnosti převodů virtuálních aktiv nové a obdobné povinnosti i pro poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy. Na základě uvedených změn mají poskytovatelé služeb souvisejících s virtuálními aktivy doprovázet převody virtuálních aktiv informacemi o původcích a příjemcích těchto převodů. Poskytovatelé služeb souvisejících s virtuálními aktivy mají rovněž povinnost tyto informace získat, uchovávat, sdílet se svým protějškem na druhém konci převodu virtuálních aktiv a na požádání je poskytnout příslušným orgánům. |
(3) |
Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2015/847 se v současné době vztahuje pouze na převody peněžních prostředků, to jest na bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (6), je vhodné rozšířit oblast působnosti nařízení (EU) 2015/847, aby se vztahovala i na převody virtuálních aktiv. |
(4) |
Toky peněz získaných nezákonným způsobem prostřednictvím převodu peněžních prostředků a virtuálních aktiv mohou poškodit integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh Unie i mezinárodní rozvoj. Praní peněz, financování terorismu a organizovaná trestná činnost zůstávají závažnými problémy, které by měly být řešeny na úrovni Unie. Spolehlivost, integrita a stabilita systému převodů peněžních prostředků a virtuálních aktiv a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahami pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastírat původ výnosů z trestné činnosti, nebo směrovat peněžní prostředky nebo virtuální aktiva na trestnou činnost nebo teroristické účely. |
(5) |
Ti, kdo perou peníze a financují terorismus, mohou využívat k usnadnění své trestné činnosti volného pohybu kapitálu v integrovaném finančním prostoru Unie, pokud nebudou na úrovni Unie přijata určitá koordinační opatření. Cílem mezinárodní spolupráce v rámci FATF a celosvětového provádění jeho doporučení je zabraňovat praní peněz a financování terorismu při převádění peněžních prostředků nebo virtuálních aktiv. |
(6) |
Z důvodu rozsahu opatření, které je třeba přijmout, by měla Unie zaručit, aby byly mezinárodní standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní, které FATF 16. února 2012 přijal a poté 21. června 2019 revidoval (dále jen „revidovaná doporučení FATF“), a zejména doporučení FATF č. 15 o nových technologiích, doporučení FATF č. 16 o bezhotovostních převodech a revidované vysvětlivky k těmto doporučením v celé Unii, používány jednotně, a zejména aby nedocházelo k rozlišování nebo rozporu mezi vnitrostátními platbami nebo převody virtuálních aktiv uvnitř členského státu na jedné straně a přeshraničními platbami nebo převody virtuálních aktiv mezi členskými státy na straně druhé. Nekoordinovaný samostatný postup členských států v oblasti přeshraničních převodů peněžních prostředků a virtuálních aktiv by mohl mít významný dopad na plynulé fungování platebních systémů a služeb virtuálních aktiv na úrovni Unie, a tím poškodit vnitřní trh v oblasti finančních služeb. |
(7) |
Pro podporu soudržného přístupu k boji proti praní peněz a financování terorismu na mezinárodní úrovni a pro zvýšení účinnosti tohoto boje by další kroky Unie měly zohlednit vývoj na mezinárodní úrovni, zejména revidovaná doporučení FATF. |
(8) |
Globální dosah transakcí, rychlost, s jakou lze transakce provádět, a možnost anonymity, kterou jejich převod nabízí, vystavují virtuální aktiva obzvláštnímu riziku kriminálního zneužití, mimo jiné přeshraničně. V zájmu účinného řešení rizik, která představuje zneužívání virtuálních aktiv pro účely praní peněz a financování terorismu, by Unie měla prosazovat uplatňování norem prováděných tímto nařízením na celosvětové úrovni a rozvoj mezinárodního a mezijurisdikčního rozměru regulačního a dohledového rámce pro převody virtuálních aktiv v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu. |
(9) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (7), ve znění pozměněném směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (8), zavedla definici virtuálních měn a zařadila poskytovatele směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a fiat měnami stejně jako poskytovatele virtuálních peněženek mezi subjekty, na něž se vztahují právní předpisy Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Nedávný vývoj na mezinárodní scéně, zejména v rámci FATF, nyní poukazuje na potřebu regulovat další kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálními aktivy, které dosud nejsou regulovány, a rozšířit stávající definici virtuální měny. |
(10) |
Definice kryptoaktiv v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (9) odpovídá definici virtuálních aktiv, která je uvedena v revidovaných doporučeních FATF, a seznam služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se uvedené nařízení vztahuje, zahrnuje také poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy, které jako takové identifikoval FATF a kteří podle něj vyvolávají obavy z hlediska praní peněz a financování terorismu. V zájmu zajištění soudržnosti právních předpisů Unie v této oblasti by toto nařízení mělo používat stejné definice kryptoaktiv, služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, jaké jsou používány v nařízení (EU) 2023/1114. |
(11) |
Provádění a prosazování tohoto nařízení představuje vhodný a účinný prostředek předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim. |
(12) |
Účelem tohoto nařízení není vytvářet zbytečnou zátěž ani náklady pro poskytovatele nebo uživatele platebních služeb ani pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo uživatele těchto služeb. Preventivní přístup by tudíž měl být cílený a přiměřený a měl by být plně v souladu s volným pohybem kapitálu, který je zaručen v celé Unii. |
(13) |
Revidovaná strategie Unie pro boj proti financování terorismu ze dne 17. července 2008 (dále jen „revidovaná strategie“) uvádí, že je třeba nadále vyvíjet úsilí s cílem zabránit financování terorismu a kontrolovat, jak osoby podezřelé z terorismu užívají své vlastní finanční zdroje. Uznává, že FATF se neustále snaží zlepšovat svá doporučení a usiluje o jednotné chápání způsobů, jimiž by bylo možné tato doporučení provádět. Revidovaná strategie konstatuje, že způsob, jímž všichni členové FATF a členové podobných regionálních subjektů revidovaná doporučení FATF provádějí, je pravidelně vyhodnocován a že je proto důležitý společný přístup členských států k jejich provádění. |
(14) |
Kromě toho Komise ve svém sdělení ze dne 7. května 2020 o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu určila šest prioritních oblastí pro naléhavá opatření ke zlepšení režimu Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, mezi něž patří i vytvoření soudržného unijního regulačního rámce, který by pro tento režim zavedl podrobnější a harmonizovanější pravidla, zejména s cílem řešit dopady technologických inovací a vývoje mezinárodních standardů a zabránit rozdílnému provádění stávajících pravidel. Práce na mezinárodní úrovni ukazuje, že je třeba rozšířit oblast odvětví nebo subjektů, na něž se uvedený režim vztahuje, a posoudit, jak by se měl uplatňovat na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se dosud nevztahuje. |
(15) |
S cílem předcházet financování terorismu byla přijata opatření za účelem zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů některých osob, skupin a subjektů, včetně nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 (10), nařízení Rady (ES) č. 881/2002 (11) a nařízení Rady (EU) č. 356/2010 (12). Za stejným účelem byla přijata i opatření zaměřená na ochranu finančních systémů před směrováním peněžních prostředků a jiných hospodářských zdrojů na teroristické účely. Směrnice (EU) 2015/849 obsahuje řadu takových opatření. Tato opatření však dokonale nebrání přístupu teroristů nebo jiných pachatelů trestné činnosti k platebním systémům za účelem převodu jejich peněžních prostředků. |
(16) |
Zvlášť důležitým a cenným nástrojem pro předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a vyšetřování a také pro provádění omezujících opatření, zejména těch, která jsou uložena nařízeními (ES) č. 2580/2001, (ES) č. 881/2002 a (EU) č. 356/2010, může být dohledatelnost převodů peněžních prostředků a kryptoaktiv. Pro zajištění předávání informací v celém platebním řetězci nebo v celém řetězci převodů kryptoaktiv je proto vhodné zavést systém, který ukládá poskytovatelům platebních služeb povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy povinnost doprovázet převody kryptoaktiv informacemi o původci a příjemci kryptoaktiv. |
(17) |
Některé převody kryptoaktiv zahrnují zvláštní vysoce rizikové faktory praní peněz, financování terorismu a jiné trestné činnosti, zejména převody související s produkty, transakcemi nebo technologiemi určenými ke zvýšení anonymity, včetně privátních peněženek a anonymizačních směšovacích anebo zaměňovacích služeb. Aby byla zajištěna sledovatelnost těchto převodů, měl by Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (13) (dále jen „EBA“) zejména objasnit, jak mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohledňovat rizikové faktory uvedené v příloze III směrnice (EU) 2015/849, a to i při provádění transakcí se subjekty ze zemí mimo Unii, které nejsou regulovány, registrovány ani licencovány v žádné třetí zemi, nebo s nehostovanými adresami. Pokud jsou zjištěny situace s vyšším rizikem, měl by EBA vydat obecné pokyny, v nichž upřesní, která posílená opatření náležité péče by povinné osoby měly zvážit za účelem zmírnění těchto rizik, včetně přijetí vhodných postupů, jako je využití analytických nástrojů technologie distribuovaného registru (dále jen „DLT“) ke zjištění původu nebo určení kryptoaktiv. |
(18) |
Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena vnitrostátní a unijní omezující opatření zavedená nařízeními na základě článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU), jako jsou nařízení (ES) č. 2580/2001, (ES) č. 881/2002 a (EU) č. 356/2010 a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 (14), (EU) 2016/1686 (15) a (EU) 2017/1509 (16), v nichž může být požadováno, aby poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce peněžních prostředků, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy původců a příjemců kryptoaktiv, zprostředkující poskytovatelé platebních služeb, jakož i zprostředkující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, přijali vhodná opatření ke zmrazení určitých peněžních prostředků a kryptoaktiv nebo dodržovali určitá omezení týkající se některých převodů peněžních prostředků nebo kryptoaktiv. Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli mít zavedeny vnitřní politiky, postupy a kontroly k zajištění provádění těchto omezujících opatření, včetně detekčních opatření vzhledem k unijním a vnitrostátním seznamům označených osob. EBA by měl vydat obecné pokyny upřesňující tyto vnitřní politiky, postupy a kontroly. Záměrem je, aby požadavky tohoto nařízení týkající se vnitřních politik, postupů a kontrol ohledně omezujících opatření byly v blízké budoucnosti zrušeny nařízením Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. |
(19) |
Zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení by mělo být prováděno plně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17). Další zpracování osobních údajů ke komerčním účelům by mělo být přísně zakázáno. Boj proti praní peněz a financování terorismu uznávají všechny členské státy jako důležitou otázku veřejného zájmu. Při uplatňování tohoto nařízení musí být předávání osobních údajů do třetí země prováděno v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679. Je důležité, aby poskytovatelům platebních služeb a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří působí ve více jurisdikcích a jejichž pobočky či dceřiné společnosti se nacházejí mimo Unii, nebylo bráněno v předávání informací o podezřelých transakcích uvnitř téže organizace, pokud použijí odpovídající zabezpečení. Kromě toho by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy původce a příjemce kryptoaktiv, poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce peněžních prostředků a zprostředkující poskytovatelé platebních služeb a zprostředkující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli mít zavedena vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů před jejich náhodnou ztrátou, změnou, neoprávněným sdělením nebo neoprávněným přístupem. |
(20) |
Toto nařízení by se nemělo vztahovat na osoby, jejichž jedinou činností je převádění dokumentů v listinné podobě na elektronické údaje a které jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na osoby, jejichž jedinou činností je poskytování komunikačních nebo jiných podpůrných systémů pro převody peněžních prostředků nebo systémů pro clearing a vypořádacích systémů poskytovatelům platebních služeb. |
(21) |
Toto nařízení by se nemělo vztahovat na osoby, které poskytují pouze doplňkovou infrastrukturu, jako jsou poskytovatelé služeb internetových služeb, poskytovatelé cloudových služeb nebo vývojáři softwaru, která umožňuje jinému subjektu poskytovat služby převodu kryptoaktiv, ledaže provádějí převody kryptoaktiv. |
(22) |
Toto nařízení by se nemělo vztahovat na převody kryptoaktiv mezi jednotlivými osobami, k nimž dochází bez zapojení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ani na případy, kdy jsou původce i příjemce kryptoaktiv poskytovateli služeb převodu kryptoaktiv, kteří jednají svým vlastním jménem. |
(23) |
Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků odpovídající službám uvedeným v čl. 3 písm. a) až m) a písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (18). Je rovněž vhodné vyjmout z jeho oblasti působnosti převody peněžních prostředků a elektronických peněžních tokenů ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114, které představují malé riziko praní peněz nebo financování terorismu. Tato vynětí by měla zahrnovat platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilní telefony nebo jiná digitální zařízení nebo zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplacené i placené následně, jsou-li použity výhradně k nákupu zboží nebo služeb a číslo uvedené karty, nástroje nebo zařízení doprovází všechny převody. Avšak použití platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení nebo zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně, pro převod peněžních prostředků nebo elektronických peněžních tokenů mezi fyzickými osobami, které jednají jakožto spotřebitelé, za účelem jiným než výkonu jejich obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti, spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Kromě toho by z oblasti působnosti tohoto nařízení měly být vyňaty výběry z bankomatů, platby daní, pokut nebo jiných odvodů, převody prostředků uskutečněné výměnou digitálního obrazu šeků, včetně šeků převedených do elektronické podoby, nebo směnek, a převody peněžních prostředků, kdy jsou plátce i příjemce peněžních prostředků poskytovateli platebních služeb a jednají svým vlastním jménem. |
(24) |
Na kryptoaktiva, která jsou jedinečná a nezaměnitelná, se požadavky tohoto nařízení nevztahují, pokud nejsou klasifikována jako kryptoaktiva nebo peněžní prostředky podle nařízení (EU) 2023/1114. |
(25) |
Samoobslužná technická zařízení pro kryptoaktiva mohou uživatelům umožnit provádět převody kryptoaktiv na adresu kryptoaktiv vložením hotovosti, často bez jakékoli formy identifikace a ověření klienta. Samoobslužná technická zařízení pro kryptoaktiva jsou vystavena riziku praní peněz a financování terorismu obzvláště silně, protože kvůli anonymitě, kterou zajišťují, a možnosti nakládat s hotovostí neznámého původu jsou ideálním prostředkem k páchání nezákonné činnosti. Vzhledem ke své úloze při poskytování nebo aktivním usnadňování převodů kryptoaktiv by převody kryptoaktiv prostřednictvím samoobslužných technických zařízení pro kryptoaktiva měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. |
(26) |
S cílem zohlednit zvláštnosti vnitrostátních platebních systémů a za podmínky, že je vždy možné dohledat převod peněžních prostředků zpět k plátci, by členské státy měly mít možnost vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení některé domácí převody peněžních prostředků nízké hodnoty včetně elektronických žirových plateb využívané k nákupu zboží nebo služeb. |
(27) |
Vzhledem k přirozené bezhraniční povaze a globálnímu dosahu převodů kryptoaktiv a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy neexistují žádné objektivní důvody k odlišnému zacházení mezi vnitrostátními a přeshraničními převody, pokud jde o riziko praní peněz a financování terorismu. S cílem zohlednit tyto specifické charakteristiky by neměla být udělena žádná výjimka z oblasti působnosti tohoto nařízení pro vnitrostátní převody kryptoaktiv nízké hodnoty v souladu s požadavkem FATF, aby se se všemi převody kryptoaktiv zacházelo jako s přeshraničními. |
(28) |
Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zajistit, aby informace o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo o původci a příjemci kryptoaktiv nechyběly nebo nebyly neúplné. |
(29) |
Aby nedocházelo ke snižování účinnosti platebních systémů a aby se vyvážilo riziko přesunu transakcí do šedé zóny v důsledku uplatňování příliš přísných identifikačních požadavků na jedné straně a riziko potenciálních teroristických hrozeb představovaných malými převody peněžních prostředků na straně druhé, měla by se povinnost kontrolovat správnost informací o plátci nebo příjemci peněžních prostředků, v případě převodů peněžních prostředků, u nichž zatím nedošlo k ověření, ukládat pouze u jednotlivých převodů peněžních prostředků přesahujících částku 1 000 EUR, ledaže se převod zdá být spojen s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, peněžní prostředky byly obdrženy nebo vyplaceny v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo existuje důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu. |
(30) |
Ve srovnání s převody peněžních prostředků lze převody kryptoaktiv provádět vzhledem k jejich globálnímu dosahu a technologickým vlastnostem napříč několika jurisdikcemi ve větším měřítku a rychleji. Kromě pseudoanonymity kryptoaktiv tyto charakteristiky převodů kryptoaktiv pachatelům trestné činnosti nabízejí příležitost provádět rozsáhlé vysokorychlostní nezákonné převody a zároveň obcházet povinnosti týkající se sledovatelnosti a vyhnout se odhalení tím, že se velké transakce strukturují do menších částek, používají se četné zdánlivě nesouvisející adresy DLT, včetně adres DLT k jednorázovému použití, a automatizované procesy. Většina kryptoaktiv je také velmi volatilní a jejich hodnota může významně kolísat během velmi krátkého časového období, což znejišťuje výpočet souvisejících transakcí. Aby byly tyto specifické rysy zohledněny, měly by se na převody kryptoaktiv vztahovat stejné požadavky bez ohledu na jejich výši a bez ohledu na to, zda se jedná o vnitrostátní nebo přeshraniční převody. |
(31) |
U převodů peněžních prostředků nebo u převodů kryptoaktiv, u nichž se má za to, že došlo k ověření, by se od poskytovatelů platebních služeb a od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nemělo vyžadovat, aby ověřovali správnost informací o plátci nebo příjemci peněžních prostředků doprovázejících každý převod peněžních prostředků nebo informací o původci a příjemci kryptoaktiv doprovázejících každý převod kryptoaktiv, pokud jsou splněny povinnosti stanovené ve směrnici (EU) 2015/849. |
(32) |
S ohledem na legislativní akty Unie týkající se platebních služeb, konkrétně na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (19), směrnici (EU) 2015/2366 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 (20), by mělo být dostačující stanovit, že převody peněžních prostředků v rámci Unie doprovázejí pouze zjednodušené informace, jako je číslo platebního účtu nebo jedinečný identifikátor transakce. |
(33) |
Aby se orgánům třetích zemí, které odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, umožnilo dohledat zdroj peněžních prostředků nebo kryptoaktiv používaných k těmto účelům, měly by být převody peněžních prostředků nebo převody kryptoaktiv z Unie mimo Unii doprovázeny úplnými informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků, pokud jde o převody peněžních prostředků, a o původci a příjemci kryptoaktiv, pokud jde o převody kryptoaktiv. Součástí úplných informací o plátci a příjemci peněžních prostředků by měl být identifikační kód právnické osoby (dále jen „LEI“) nebo rovnocenný oficiální identifikátor, pokud ho plátce sděluje svému poskytovateli platebních služeb, protože tento kód by umožnil lepší identifikaci stran zapojených do převodu peněžních prostředků a bylo by jednoduché začlenit ho do stávajících formátů zpráv o platbách, např. do formátu vypracovaného Mezinárodní organizací pro normalizaci pro elektronickou výměnu dat mezi finančními institucemi. Orgánům odpovědným ve třetích zemích, které odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, by měl být poskytnut přístup k úplným informacím o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo případně o původci a příjemci kryptoaktiv pouze za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a vyšetřování. |
(34) |
Kryptoaktiva existují ve virtuální realitě bez hranic a lze je převést jakémukoli poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, ať je, či není v jurisdikci registrován. Mnoho jurisdikcí mimo Unii má zavedena pravidla týkající se ochrany údajů a jejich prosazování, která se liší od daných pravidel v Unii. Při převodu kryptoaktiv jménem klienta poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, který není registrován v Unii, by poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce měl posoudit schopnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv přijímat a uchovávat informace požadované podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/679, případně s využitím možností uvedených v kapitole V nařízení (EU) 2016/679. Evropský sbor pro ochranu údajů by měl po konzultaci s orgánem EBA vydat pokyny k praktickému provádění požadavků na ochranu údajů při předávání osobních údajů do třetích zemí v souvislosti s převody kryptoaktiv. Mohly by nastat situace, kdy osobní údaje nelze zaslat, protože požadavky nařízení (EU) 2016/679 nelze splnit. Orgán EBA by měl vydat obecné pokyny týkající se vhodných postupů pro určení toho, zda by v takových případech měl být převod kryptoaktiv proveden, odmítnut nebo pozastaven. |
(35) |
Orgány členských států, které odpovídají za boj proti praní peněz a financování terorismu, a relevantní justiční a donucovací orgány v členských státech a na úrovni Unie by měly zintenzivnit vzájemnou spolupráci a spolupráci s relevantními orgány třetích zemí, včetně rozvojových zemí, aby tak ještě více posílily transparentnost a sdílení informací a osvědčených postupů. |
(36) |
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce by měl zajistit, aby převody kryptoaktiv byly doprovázeny jménem původce, adresou distribuovaného registru původce, je-li převod kryptoaktiv registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii, číslem účtu kryptoaktiv původce v případech, kdy takový účet existuje a je používán ke zpracování transakce, adresou původce včetně názvu země, číslem úředního osobního dokladu a identifikačním číslem klienta, nebo alternativně datem a místem narození původce, a s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy rovněž aktuálním LEI, nebo pokud neexistuje, jakýmkoli jiným dostupným rovnocenným oficiálním identifikátorem původce, pokud jej původce poskytl svému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Informace by měly být poskytnuty bezpečným způsobem a před převodem kryptoaktiv nebo současně či souběžně s ním. |
(37) |
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce by měl rovněž zajistit, aby převody kryptoaktiv byly doprovázeny jménem příjemce kryptoaktiv, adresou distribuovaného registru příjemce kryptoaktiv, je-li převod kryptoaktiv registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii, číslem účtu příjemce kryptoaktiv v případech, kdy takový účet existuje a je používán ke zpracování transakce, a s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy rovněž aktuálním LEI, nebo pokud neexistuje, jakýmkoli jiným dostupným rovnocenným oficiálním identifikátorem příjemce kryptoaktiv, pokud jej původce poskytl svému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Informace by měly být předloženy bezpečným způsobem a před převodem kryptoaktiv nebo současně či souběžně s ním. |
(38) |
Pokud jde o převody kryptoaktiv, požadavky tohoto nařízení by se měly vztahovat na všechny převody včetně převodů kryptoaktiv na nehostovanou adresu nebo z ní, pokud je do nich zapojen poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy. |
(39) |
V případě převodu na nehostovanou adresu nebo z ní by měl poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovat informace o původci i příjemci kryptoaktiv, obvykle od svého klienta. Po poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by v zásadě nemělo být požadováno, aby ověřil informace o uživateli nehostované adresy. Nicméně v případě převodu částky přesahující 1 000 EUR, která je odeslána nebo přijata jménem klienta poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy na nehostovanou adresu nebo z ní, by tento poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy měl ověřit, zda je tato nehostovaná adresa skutečně vlastněna nebo ovládána tímto klientem. |
(40) |
Pokud jde o převody peněžních prostředků od jediného plátce několika příjemcům peněžních prostředků, které jsou zasílány převodem hromadným příkazem obsahujícím jednotlivé převody z Unie mimo Unii, je třeba stanovit, že k těmto jednotlivým převodům lze uvádět pouze číslo platebního účtu plátce nebo jedinečný identifikátor transakce, jakož i úplné informace o příjemci peněžních prostředků, pokud hromadný příkaz obsahuje úplné informace o plátci, jejichž správnost byla ověřena, a úplné informace o příjemci peněžních prostředků, které jsou zcela dohledatelné. |
(41) |
V případě převodů kryptoaktiv hromadným příkazem by mělo být povoleno předkládat informace o původci a příjemci kryptoaktiv hromadně, dojde-li k tomuto předložení informací okamžitě a bezpečně. Nemělo by být povoleno předkládat požadované informace po převodu, neboť k předložení musí dojít před dokončením transakce nebo v okamžiku jejího dokončení, a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jiné povinné osoby by měli požadované informace předkládat současně s převodem kryptoaktiv hromadným příkazem. |
(42) |
V zájmu kontroly, zda převody peněžních prostředků doprovázejí požadované informace o plátci a příjemci peněžních prostředků, a s cílem napomoci zjišťování podezřelých transakcí by poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků a zprostředkující poskytovatel platebních služeb měli mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování toho, zda informace o plátci a příjemci peněžních prostředků chybějí nebo jsou neúplné. Mezi tyto postupy by tam, kde je to vhodné, mělo patřit sledování po převodech nebo během nich. Příslušné orgány by měly zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb v celém platebním řetězci připojovali požadované informace o transakci k bezhotovostnímu převodu nebo je uváděli v související zprávě. |
(43) |
V případě převodů kryptoaktiv by měl poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv zavést účinné postupy pro zjišťování toho, zda informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv chybí nebo jsou neúplné. Mezi tyto postupy by tam, kde je to vhodné, mělo patřit sledování po převodech nebo během nich. Nemělo by se vyžadovat, aby informace byly připojeny přímo k samotnému převodu kryptoaktiv, pokud jsou předloženy s předstihem nebo současně či souběžně s převodem kryptoaktiv a jsou na požádání k dispozici příslušným orgánům. |
(44) |
Vzhledem k možné hrozbě praní peněz a financování terorismu, kterou představují anonymní převody, je vhodné požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb vyžadovali informace o plátci a příjemci peněžních prostředků, a aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vyžadovali informace o původci a příjemci kryptoaktiv. V souladu s přístupem založeným na posouzení rizik, který vypracoval FATF, je vhodné určit oblasti s vyšším a nižším rizikem pro lepší zacílení na riziko praní peněz a financování terorismu. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv, poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků, zprostředkující poskytovatel platebních služeb a zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy by tedy měli mít účinné postupy založené na posouzení rizik, které se použijí, pokud převod peněžních prostředků nedoprovázejí požadované informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků, nebo pokud převod kryptoaktiv nedoprovázejí požadované informace o původci a příjemci kryptoaktiv, aby mohl tento poskytovatel služeb rozhodnout, zda tento převod provést, odmítnout nebo pozastavit a jaká následná opatření učinit. |
(45) |
Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by jako všechny povinné osoby měli posuzovat a sledovat rizika spojená s jejich klienty, produkty a distribučními kanály. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli rovněž posoudit riziko spojené s jejich transakcemi, včetně případů, kdy provádějí převody na nehostovanou adresu nebo z ní. V případě, že se poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dozví, že informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv používajícím nehostovanou adresu jsou nepřesné, nebo v případě že se poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy setká s transakcemi, jež vykazují neobvyklé nebo podezřelé rysy, nebo se situacemi, které ukazují na vyšší rizika praní peněz a financování terorismu v souvislosti s převody zahrnujícími nehostované adresy, měl by tento poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve vhodných případech uplatnit opatření zesílené hloubkové kontroly s cílem patřičně řídit a zmírnit rizika. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli tyto skutečnosti zohlednit při posuzování toho, zda jsou převod kryptoaktiv nebo jakákoli související transakce neobvyklé a zda mají být oznámeny finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849. |
(46) |
Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, směrnice Evropského parlamentu a Rady o mechanismech, které mají členské státy zavést a účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849, a nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010, aby byl zajištěn soulad s příslušnými ustanoveními. |
(47) |
Při posuzování rizik by poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků, zprostředkující poskytovatel platebních služeb, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv nebo zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy měli postupovat zvláště obezřetně, pokud zjistí, že informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků nebo případně o původci nebo příjemci kryptoaktiv chybí nebo jsou neúplné, nebo pokud je nutné převod kryptoaktiv považovat za podezřelý na základě původu nebo určení dotčených kryptoaktiv, a měl by podezřelé transakce oznamovat příslušným orgánům v souladu s oznamovací povinností stanovenou ve směrnici (EU) 2015/849. |
(48) |
Podobně jako u převodů peněžních prostředků mezi poskytovateli platebních služeb by převody kryptoaktiv, jichž se účastní zprostředkující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, mohly usnadnit převody jakožto zprostředkující prvek řetězce převodů kryptoaktiv. V souladu s mezinárodními normami by se na tyto zprostředkující poskytovatele měly rovněž vztahovat požadavky stanovené v tomto nařízení, a to stejným způsobem jako stávající povinnosti zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb. |
(49) |
Ustanovení o převodech peněžních prostředků a převodech kryptoaktiv s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci či příjemci peněžních prostředků nebo o původci či příjemci kryptoaktiv, a v souvislosti s nimiž je nutné považovat převody kryptoaktiv za podezřelé na základě původu nebo určení dotčených kryptoaktiv, se použijí, aniž by byly dotčeny povinnosti poskytovatelů platebních služeb, zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb, poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a zprostředkujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy odmítnout nebo pozastavit převody peněžních prostředků a převody kryptoaktiv, které porušují předpisy občanského, správního nebo trestního práva. |
(50) |
Aby byla zajištěna technologická neutralita, nemělo by toto nařízení pro předávání informací o transakcích ze strany poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nařizovat používání konkrétní technologie. Aby se zajistilo efektivní provádění požadavků vztahujících se na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle tohoto nařízení, budou mít zásadní význam iniciativy v oblasti tvorby norem, do nichž bude zapojeno odvětví kryptoaktiv nebo které budou tímto odvětvím vedeny. Výsledná řešení by měla být interoperabilní použitím mezinárodních nebo celounijních norem, aby byla umožněna rychlá výměna informací. |
(51) |
S cílem pomoci poskytovatelům platebních služeb a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy zavést účinné postupy za účelem zjišťování případů, kdy obdrží převody peněžních prostředků nebo převody kryptoaktiv s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci, příjemci peněžních prostředků, původci či příjemci kryptoaktiv a přijímání účinných navazujících opatření by měl EBA vydat obecné pokyny. |
(52) |
Aby bylo možné v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu podniknout okamžité kroky, měli by poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy urychleně reagovat na žádosti o informace o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo o původci a příjemci kryptoaktiv podané orgány, které odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v členském státě, v němž jsou tito poskytovatelé platebních služeb usazeni nebo v němž mají tito poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy sídlo. |
(53) |
Počet dnů, ve kterém má daný poskytovatel služby dát odpověď na žádost o informace o plátci, je určen počtem pracovních dnů v členském státě poskytovatele platebních služeb plátce. |
(54) |
Protože při vyšetřování trestné činnosti lze často identifikovat požadované údaje nebo osoby zúčastněné na transakci až po mnoha měsících či dokonce letech po uskutečnění původního převodu peněžních prostředků nebo převodu kryptoaktiv a aby bylo možné mít v rámci vyšetřování přístup k zásadním důkazům, je vhodné vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uchovávali záznamy s informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo o původci a příjemci kryptoaktiv po určitou dobu pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a vyšetřování. Délka uvedené doby by měla být omezena na pět let a po jejím uplynutí by měly být veškeré osobní údaje smazány, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Je-li to nezbytné pro účely předcházení praní peněz nebo financování terorismu, jejich odhalování nebo vyšetřování a po posouzení nezbytnosti a přiměřenosti opatření, měly by mít členské státy možnost povolit nebo vyžadovat uchovávání záznamů po dobu nejvýše pěti let, aniž je dotčeno vnitrostátní trestní právo týkající se důkazů použitelné na probíhající trestní vyšetřování a soudní řízení, a v plném souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (21). Uvedená opatření by mohla být přezkoumána s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. |
(55) |
Aby se zlepšilo dodržování tohoto nařízení a v souladu se sdělením Komise ze dne 9. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“, měla by být posílena pravomoc příslušných orgánů přijímat opatření v rámci dohledu a ukládat sankce. Měly by být stanoveny správní sankce a opatření a vzhledem k významu boje proti praní peněz a financování terorismu by členské státy měly stanovit sankce a opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy by je měly oznámit Komisi a stálému vnitřnímu výboru pro boj proti praní peněz a financování terorismu uvedenému v čl. 9a odst. 7 nařízení (EU) č. 1093/2010. |
(56) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22). |
(57) |
Řada zemí a území, které nejsou součástí území Unie, sdílí s některým členským státem měnovou unii, jsou součástí měnového prostoru některého členského státu nebo podepsaly s Unií zastupovanou některým členským státem měnovou dohodu a mají poskytovatele platebních služeb, kteří se přímo nebo nepřímo podílejí na platebních systémech a systémech vypořádání daného členského státu. S cílem zabránit uplatňování tohoto nařízení na převody peněžních prostředků mezi dotyčnými členskými státy a zmíněnými zeměmi či územími mělo značný negativní dopad na ekonomiku těchto zemí či území, je vhodné umožnit, aby se s takovými převody nakládalo jako s převody peněžních prostředků v rámci dotyčných členských států. |
(58) |
Vzhledem k potenciálním vysokým rizikům souvisejícím s nehostovanými adresami a ke složité technologii a regulaci, již představují, mimo jiné v souvislosti s ověřováním informací o jejich vlastnících, by Komise do do 1. července 2026 měla posoudit, zda jsou nezbytná další specifická opatření s cílem zmírnit rizika, která představují převody na nehostované adresy nebo z těchto adres, případně převody subjektům neusazeným v Unii nebo od těchto subjektů, včetně zavedení případných omezení, a měla by posoudit účinnost a přiměřenost mechanismů používaných k ověřování správnosti informací týkajících se vlastníků nehostovaných adres. |
(59) |
V současné době se směrnice (EU) 2015/849 vztahuje pouze na dvě kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to na poskytovatele virtuálních peněženek a poskytovatele služeb směny mezi virtuálními měnami a fiat měnami. S cílem odstranit stávající mezery v rámci pro boj proti praní peněz a financování terorismu a sladit právo Unie s mezinárodními doporučeními by směrnice (EU) 2015/849 měla být změněna tak, aby zahrnovala všechny kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2023/1114, které zahrnuje širší škálu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Zejména s cílem zajistit, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhali stejným požadavkům a stejné úrovni dohledu jako úvěrové a finanční instituce, je vhodné aktualizovat seznam povinných osob zařazením poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy do kategorie finančních institucí pro účely směrnice (EU) 2015/849. Kromě toho vzhledem k tomu, že tradiční finanční instituce při nabízení těchto služeb rovněž spadají do definice poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, umožňuje identifikace poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy jako finančních institucí jednotný a soudržný soubor pravidel, který se vztahuje na subjekty poskytující jak tradiční finanční služby, tak i služby související s kryptoaktivy. Směrnice (EU) 2015/849 by měla být rovněž změněna, aby se zajistilo, že poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy budou schopni odpovídajícím způsobem zmírňovat rizika praní peněz a financování terorismu, kterým jsou vystaveni. |
(60) |
Vztahy navázané mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a subjekty usazenými ve třetích zemích za účelem provádění převodů kryptoaktiv nebo poskytování podobných služeb souvisejících s kryptoaktivy vykazují podobnosti s korespondenčními bankovními vztahy navázanými s respondenční institucí třetí země. Jelikož se tyto vztahy vyznačují trvalou a opakující se povahou, měly by být považovány za druh korespondenčního vztahu a měly by podléhat zvláštním zesíleným opatřením hloubkové kontroly, která jsou v zásadě podobná opatřením uplatňovaným v souvislosti s bankovními a finančními službami. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zejména při navázání nového korespondenčního vztahu s respondenčním subjektem uplatňovat zvláštní zesílená opatření hloubkové kontroly s cílem identifikovat a posoudit rizikovou expozici uvedeného respondenta na základě jeho pověsti, kvality dohledu a kontrol v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Na základě shromážděných informací by korespondenční poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli zavést vhodná opatření ke zmírnění rizika, která by měla zohlednit zejména potenciální vyšší riziko praní peněz a financování terorismu, které představují neregistrované a nelicencované subjekty. To je obzvláště důležité, dokud bude mít provádění standardů FATF týkajících se kryptoaktiv na globální úrovni nevyrovnanou úroveň, což představuje další rizika a výzvy. EBA by měl poskytnout pokyny, jak by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli provádět zesílená opatření hloubkové kontroly, a měl by upřesnit vhodná opatření ke zmírnění rizika, včetně minimálních opatření, která je třeba přijmout při interakci s neregistrovanými či nelicencovanými subjekty, které poskytují služby související s kryptoaktivy. |
(61) |
Nařízení (EU) 2023/1114 zavedlo komplexní regulační rámec pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který harmonizuje pravidla týkající se povolování a provozu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy v celé Unii. Aby se zabránilo zdvojování požadavků, měla by být směrnice (EU) 2015/849 změněna tak, aby se odstranily požadavky na registraci ve vztahu ke kategoriím poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří budou podléhat jedinému režimu udělování licencí podle nařízení (EU) 2023/1114. |
(62) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i uplatňováním mezinárodních standardů, zajištěním dostupnosti základních informací o plátcích a příjemcích převodů peněžních prostředků a o původcích a příjemcích převodů kryptoaktiv, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(63) |
Na toto nařízení se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (23). Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47) a zásadu ne bis in idem. |
(64) |
Aby byl zajištěn soulad s nařízením (EU) 2023/1114, mělo by se toto nařízení použít ode dne použitelnosti uvedeného nařízení. K uvedenému dni by členské státy měly rovněž provést změny směrnice (EU) 2015/849. |
(65) |
Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a vydal stanovisko dne 22. září 2021 (24), |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Předmět, oblast působnosti a definice
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla pro informace o plátcích a příjemcích peněžních prostředků doprovázející převody peněžních prostředků v jakékoli měně a pro informace o původcích a příjemcích kryptoaktiv doprovázející převody kryptoaktiv za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a vyšetřování v případech, kdy je alespoň jeden z poskytovatelů platebních služeb nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy zapojených do daného převodu peněžních prostředků nebo kryptoaktiv usazen v Unii, nebo kdy má v Unii své sídlo. Kromě toho toto nařízení stanoví pravidla pro vnitřní politiky, postupy a kontroly k zajištění provádění omezujících opatření v případech, kdy je alespoň jeden z poskytovatelů platebních služeb nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy zapojených do převodu peněžních prostředků nebo kryptoaktiv usazen v Unii, nebo kdy má v Unii své sídlo.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na převody peněžních prostředků v jakékoli měně, které odesílá nebo přijímá poskytovatel platebních služeb nebo zprostředkující poskytovatel platebních služeb usazení v Unii. Vztahuje se rovněž na převody kryptoaktiv, včetně převodů kryptoaktiv prováděných prostřednictvím samoobslužných technických zařízení pro kryptoaktiva, pokud poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy buď původce, nebo příjemce kryptoaktiv, mají své sídlo v Unii.
2. Toto nařízení se nevztahuje na služby uvedené v čl. 3 písm. a) až m) a o) směrnice (EU) 2015/2366.
3. Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků nebo na převody elektronických peněžních tokenů ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114 uskutečněné pomocí platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení či zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) |
uvedená karta, nástroj nebo zařízení jsou použity výhradně k platbě za zboží nebo služby a |
b) |
veškeré převody plynoucí z této transakce doprovází číslo uvedené karty, nástroje nebo zařízení. |
Toto nařízení se však použije v případě použití platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení nebo zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně, pro převod peněžních prostředků nebo elektronických peněžních tokenů mezi fyzickými osobami, které jednají jakožto spotřebitelé, za účelem jiným než výkonu jejich obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti.
4. Toto nařízení se nevztahuje na osoby, jejichž jedinou činností je převádění dokumentů v listinné podobě na elektronické údaje a které jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na osoby, jejichž jedinou činností je poskytování komunikačních nebo jiných podpůrných systémů pro převod peněžních prostředků nebo systémů pro clearing a vypořádacích systémů poskytovatelům platebních služeb.
Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků, u nichž je splněna některá z následujících podmínek:
a) |
plátce při nich vybírá hotovost z vlastního platebního účtu; |
b) |
představují převody peněžních prostředků orgánům veřejné moci k platbě daní, pokut nebo jiných odvodů uvnitř členského státu; |
c) |
plátce i příjemce peněžních prostředků jsou poskytovateli platebních služeb, kteří jednají svým vlastním jménem; |
d) |
jsou uskutečněny výměnou digitálního obrazu šeků, včetně šeků převedených do elektronické podoby. |
Toto nařízení se nevztahuje na převody kryptoaktiv, u nichž je splněna některá z následujících podmínek:
a) |
původce i příjemce kryptoaktiv jsou poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jednají svým vlastním jménem; |
b) |
převod představuje převod kryptoaktiv mezi osobami prováděný bez zapojení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. |
Elektronické peněžní tokeny ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114 se pro účely tohoto nařízení považují za kryptoaktiva.
5. Členský stát se může rozhodnout neuplatňovat toto nařízení na převody peněžních prostředků na svém území na platební účet příjemce peněžních prostředků umožňující výhradně platby za dodání zboží nebo poskytnutí služeb, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
na poskytovatele platebních služeb příjemce peněžních prostředků se vztahuje směrnice (EU) 2015/849; |
b) |
poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků je schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat skrze příjemce peněžních prostředků převod peněžních prostředků od osoby, která má s příjemcem peněžních prostředků smlouvu o dodání zboží nebo poskytnutí služeb; |
c) |
hodnota převáděných peněžních prostředků nepřesahuje 1 000 EUR. |
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„financováním terorismu“ financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849; |
2) |
„praním peněz“ činnosti praní peněz uvedené v čl. 1 odst. 3 a 4 směrnice (EU) 2015/849; |
3) |
„plátcem“ osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní převod peněžních prostředků z něj, nebo v případě neexistence platebního účtu osoba, která zadá příkaz k převodu peněžních prostředků; |
4) |
„příjemcem peněžních prostředků“ osoba, která je zamýšleným příjemcem převodu peněžních prostředků; |
5) |
„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb spadající do některé z kategorií uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice (EU) 2015/2366, fyzická nebo právnická osoba, na něž se vztahuje výjimka podle článku 32 uvedené směrnice, a právnická osoba, na niž se vztahuje výjimka podle článku 9 směrnice 2009/110/ES, která poskytuje služby převodu peněžních prostředků; |
6) |
„zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb, který není poskytovatelem platebních služeb plátce ani příjemce peněžních prostředků a který přijímá a odesílá převod peněžních prostředků jménem poskytovatele platebních služeb plátce či příjemce peněžních prostředků nebo jiného zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb; |
7) |
„platebním účtem“ platební účet ve smyslu čl. 4 bodu 12 směrnice (EU) 2015/2366; |
8) |
„peněžními prostředky“ peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366; |
9) |
„převodem peněžních prostředků“ jakákoli transakce uskutečněná alespoň zčásti elektronicky jménem plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb s cílem zpřístupnit peněžní prostředky prostřednictvím poskytovatele platebních služeb příjemci peněžních prostředků bez ohledu na to, zda je plátce a příjemce peněžních prostředků jedna a tatáž osoba, a bez ohledu na to, zda je poskytovatel platebních služeb plátce totožný s poskytovatelem platebních služeb příjemce peněžních prostředků, včetně:
|
10) |
„převodem kryptoaktiv“ jakákoli transakce, jejímž cílem je přesunout kryptoaktiva z jedné adresy distribuovaného registru, účtu kryptoaktiv nebo jiného prostředku umožňujícího uchovávání kryptoaktiv na jinou adresu, účet nebo prostředek, provedená alespoň jedním poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, který jedná jménem původce nebo příjemce kryptoaktiv, bez ohledu na to, zda jsou původce a příjemce kryptoaktiv tatáž osoba a bez ohledu na to, zda je poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce totožný s poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv; |
11) |
„převodem hromadným příkazem“ soubor několika jednotlivých převodů peněžních prostředků nebo převodů kryptoaktiv, které jsou zasílány společně; |
12) |
„jedinečným identifikátorem transakce“ kombinace písmen, čísel nebo symbolů určená poskytovatelem platebních služeb v souladu s protokoly platebních a vypořádacích systémů nebo komunikačních systémů používaných k provedení převodu peněžních prostředků nebo určených poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, která umožňuje dohledatelnost transakce k plátci a příjemci peněžních prostředků nebo vysledovatelnost převodu kryptoaktiv zpět k původci a příjemci kryptoaktiv; |
13) |
„převodem kryptoaktiv mezi osobami“ převod kryptoaktiv bez zapojení jakéhokoli poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy; |
14) |
„kryptoaktivem“ kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) 2023/1114, pokud nespadá do kategorií uvedených v čl. 2 odst. 2, 3 a 4 zmíněného nařízení nebo je z jiných důvodů kvalifikováno jako peněžní prostředky; |
15) |
„poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) 2023/1114 při poskytování jedné nebo několika služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 uvedeného nařízení; |
16) |
„zprostředkujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který není poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy původce ani příjemce kryptoaktiv a který přijímá a odesílá převod kryptoaktiv jménem poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy původce či příjemce kryptoaktiv nebo jiného zprostředkujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy; |
17) |
„samoobslužnými technickými zařízeními pro kryptoaktiva“ fyzické nebo online elektronické terminály, které umožňují poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy vykonávat zejména činnost služeb převodu kryptoaktiv podle čl. 3 odst. 1 bodu 16 písm. j) nařízení (EU) 2023/1114; |
18) |
„adresou distribuovaného registru“ alfanumerický kód, který identifikuje adresu v síti využívající technologii distribuovaného registru (DLT) nebo podobnou technologii, na niž lze odesílat či z níž lze přijímat kryptoaktiva; |
19) |
„účtem kryptoaktiv“ účet držený poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy jménem jedné nebo více fyzických nebo právnických osob, který lze použít k provádění převodů kryptoaktiv; |
20) |
„nehostovanou adresou“ adresa distribuovaného registru, která není spojena s žádným z těchto subjektů:
|
21) |
„původcem“ osoba, která drží účet kryptoaktiv u poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, adresu distribuovaného registru nebo prostředek umožňující uchovávání kryptoaktiv a umožňuje převod kryptoaktiv z uvedeného účtu, adresy distribuovaného registru nebo prostředku, nebo pokud žádný takový účet, adresa distribuovaného registru nebo prostředek neexistují, osoba, která podává příkaz k převodu kryptoaktiv nebo tento převod iniciuje; |
22) |
„příjemcem kryptoaktiv“ osoba, která je zamýšleným příjemcem převodu kryptoaktiv; |
23) |
„identifikačním kódem právnické osoby“ nebo „LEI“ jedinečný alfanumerický referenční kód v souladu s normou ISO 17442, který je přiřazen právnímu subjektu; |
24) |
„technologií distribuovaného registru“ nebo „DLT“ technologie distribuovaného registru ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) 2023/1114. |
KAPITOLA II
Povinnosti poskytovatelů platebních služeb
Článek 4
Informace doprovázející převody peněžních prostředků
1. Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely tyto informace o plátci:
a) |
jméno plátce; |
b) |
číslo platebního účtu plátce; |
c) |
adresa plátce včetně názvu země, číslo úředního osobního dokladu plátce a identifikační číslo klienta, nebo alternativně datum a místo narození plátce a |
d) |
s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy o platbách, a pokud je plátce poskytl svému poskytovateli platebních služeb, aktuální LEI plátce, nebo pokud neexistuje, jakýkoli dostupný rovnocenný oficiální identifikátor. |
2. Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely tyto informace o příjemci peněžních prostředků:
a) |
jméno příjemce peněžních prostředků; |
b) |
číslo platebního účtu příjemce peněžních prostředků a |
c) |
s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy o platbách, a pokud je plátce poskytl svému poskytovateli platebních služeb, aktuální LEI příjemce peněžních prostředků nebo pokud neexistuje, jakýkoli dostupný rovnocenný oficiální identifikátor. |
3. Odchylně od odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zajistí poskytovatel platebních služeb plátce, aby převody peněžních prostředků, které nejsou prováděny na platební účet ani z platebního účtu, spíše než číslo platebního účtu nebo účtů doprovázel jedinečný identifikátor transakce.
4. Před převedením peněžních prostředků poskytovatel platebních služeb plátce ověří správnost informací podle odstavce 1 a v příslušném případě podle odstavce 3, na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje.
5. Ověření uvedené v odstavci 4 tohoto článku se považuje za provedené, pokud:
a) |
byla totožnost plátce ověřena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/849 a informace získané při tomto ověření byly zachovány v souladu s článkem 40 uvedené směrnice; |
b) |
se na plátce vztahuje čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. |
6. Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené v článcích 5 a 6, nesmí poskytovatel platebních služeb plátce provádět jakékoli převody peněžních prostředků, dokud nezajistí úplné dodržení tohoto článku.
Článek 5
Převody peněžních prostředků v rámci Unie
1. Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 musí v případech, kdy jsou všichni poskytovatelé platebních služeb zapojení do platebního řetězce usazeni v Unii, převody peněžních prostředků doprovázet alespoň čísla platebních účtů plátce i příjemce peněžních prostředků, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce, aniž jsou dotčeny informace případně požadované podle nařízení (EU) č. 260/2012.
2. Bez ohledu na odstavec 1 dá poskytovatel platebních služeb plátce do tří pracovních dnů od obdržení žádosti o informace podané poskytovatelem platebních služeb příjemce peněžních prostředků nebo zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb k dispozici:
a) |
v případě převodů peněžních prostředků přesahujících 1 000 EUR, ať jsou tyto převody provedeny jednou transakcí nebo více transakcemi, které se zdají být spojeny, informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků v souladu s článkem 4; |
b) |
v případě převodů peněžních prostředků nepřesahujících 1 000 EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, alespoň
|
3. Odchylně od čl. 4 odst. 4 nemusí poskytovatel platebních služeb plátce v případě převodů peněžních prostředků uvedených v odst. 2 písm. b) tohoto článku ověřovat informace o plátci, ledaže tento poskytovatel:
a) |
obdržel peněžní prostředky, které mají být převedeny, v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo |
b) |
má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu. |
Článek 6
Převody peněžních prostředků mimo území Unie
1. V případě převodů hromadným příkazem od jediného plátce, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb příjemců peněžních prostředků usazeni mimo Unii, se čl. 4 odst. 1 nepoužije na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud hromadný příkaz obsahuje informace uvedené v čl. 4 odst. 1, 2 a 3 a tyto informace byly ověřeny v souladu s čl. 4 odst. 4 a 5 a pokud jsou jednotlivé převody doprovázeny číslem platebního účtu plátce nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečným identifikátorem transakce.
2. Odchylně od čl. 4 odst. 1, a aniž jsou dotčeny informace případně požadované podle nařízení (EU) č. 260/2012, pokud je poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků usazen mimo Unii, doprovázejí převody peněžních prostředků nepřesahující 1 000 EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, alespoň:
a) |
jména plátce a příjemce peněžních prostředků a |
b) |
čísla platebních účtů plátce i příjemce peněžních prostředků nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce. |
Odchylně od čl. 4 odst. 4 nemusí poskytovatel platebních služeb plátce ověřovat informace o plátci, ledaže tento poskytovatel:
a) |
obdržel peněžní prostředky, které mají být převedeny, v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo |
b) |
má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu. |
Článek 7
Zjišťování chybějících informací o plátci nebo příjemci peněžních prostředků
1. Poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků zavede účinné postupy ke zjišťování toho, zda byla v komunikačním systému nebo v platebním a vypořádacím systému využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci peněžních prostředků za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné v souladu s pravidly tohoto systému.
2. Poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování po převodech nebo sledování během převodů, ke zjišťování toho, zda chybějí tyto informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků:
a) |
pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen v Unii, informace uvedené v článku 5; |
b) |
pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) a v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) |
c) |
pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) a v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) týkající se daného převodu hromadným příkazem. |
3. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v článcích 83 a 84 směrnice (EU) 2015/2366, ověří poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků v případě převodů peněžních prostředků přesahujících 1 000 EUR, ať jsou tyto převody provedeny jednou transakcí nebo více transakcemi, které se zdají být spojeny, nejdříve správnost informací o příjemci peněžních prostředků uvedených v odstavci 2 tohoto článku na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje, a teprve poté částku připíše na platební účet příjemce peněžních prostředků nebo mu dané peněžní prostředky zpřístupní.
4. V případě převodů peněžních prostředků nepřesahujících 1 000 EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, nemusí poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků ověřovat správnost informací o příjemci peněžních prostředků, ledaže tento poskytovatel:
a) |
vyplácí peněžní prostředky v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo |
b) |
má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu. |
5. Ověření uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku se považuje za provedené, pokud:
a) |
byla totožnost příjemce peněžních prostředků ověřena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/849 a informace získané při tomto ověření byly zachovány v souladu s článkem 40 uvedené směrnice; |
b) |
se na příjemce peněžních prostředků vztahuje čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. |
Článek 8
Převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci nebo příjemci peněžních prostředků
1. Poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků zavede účinné postupy založené na posouzení rizik, včetně postupů zohledňujících míru rizika podle článku 13 směrnice (EU) 2015/849, pro rozhodování, zda provést, odmítnout nebo pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované úplné informace o plátci a příjemci peněžních prostředků, a pro přijímání vhodných následných opatření.
Pokud poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků při přijetí převodu peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci nebo příjemci uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 4 odst. 2 písm. a) a b), čl. 5 odst. 1 nebo článku 6 chybějí nebo jsou neúplné nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné podle pravidel daného komunikačního nebo platebního a vypořádacího systému, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1, poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků při zohlednění míry rizika:
a) |
převod odmítne, nebo |
b) |
předtím, než částku připíše na platební účet příjemce peněžních prostředků nebo mu dané peněžní prostředky zpřístupní, nebo poté požádá o požadované informace o plátci a příjemci peněžních prostředků. |
2. Nedodá-li poskytovatel platebních služeb požadované informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků opakovaně, poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků:
a) |
učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt, před tím, než přistoupí k odmítnutí, omezení nebo ukončení podle písmene b), nebudou-li požadované informace poskytnuty, nebo |
b) |
přímo odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od poskytovatele platebních služeb, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb. |
Poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků oznámí toto opakované nedodání informací a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.
Článek 9
Hodnocení a oznamování
Poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků vezme skutečnost, že informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků chybějí či jsou neúplné, v úvahu při hodnocení toho, zda jsou převod peněžních prostředků nebo jakákoli související transakce podezřelé a zda se mají oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.
Článek 10
Uchování informací o plátci a příjemci peněžních prostředků, které doprovázejí převod
Zprostředkující poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby všechny obdržené informace o plátci a příjemci peněžních prostředků, které doprovázejí převod peněžních prostředků, zůstaly s převodem uchovány.
Článek 11
Zjišťování chybějících informací o plátci nebo příjemci peněžních prostředků
1. Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy ke zjišťování toho, zda byla v komunikačním systému nebo v platebním a vypořádacím systému využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci peněžních prostředků za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné v souladu s pravidly tohoto systému.
2. Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování po převodech nebo během nich, ke zjišťování toho, zda chybějí tyto informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků:
a) |
pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce peněžních prostředků usazeni v Unii, informace uvedené v článku 5; |
b) |
pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce peněžních prostředků usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) a v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b); |
c) |
pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce peněžních prostředků usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) a v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) týkající se daného převodu hromadným příkazem. |
Článek 12
Převody peněžních prostředků s chybějícími informacemi o plátci nebo příjemci peněžních prostředků
1. Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy založené na posouzení rizik pro rozhodování, zda provést, odmítnout nebo pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace o plátci a příjemci peněžních prostředků, a pro přijímání vhodných následných opatření.
Pokud zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodu peněžních prostředků zjistí, že informace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 4 odst. 2 písm. a) a b), čl. 5 odst. 1 nebo článku 6 chybějí nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné podle pravidel daného komunikačního nebo platebního a vypořádacího systému, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1, zprostředkující poskytovatel platebních služeb na základě zohlednění míry rizika:
a) |
převod odmítne, nebo |
b) |
před provedením převodu peněžních prostředků nebo po něm požádá o požadované informace o plátci a příjemci peněžních prostředků. |
2. Nedodá-li poskytovatel platebních služeb požadované informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků opakovaně, zprostředkující poskytovatel platebních služeb:
a) |
učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt, před tím, než přistoupí k odmítnutí, omezení nebo ukončení podle písmene b), nebudou-li požadované informace poskytnuty, nebo |
b) |
přímo odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od poskytovatele platebních služeb, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb. |
Zprostředkující poskytovatel platebních služeb oznámí toto opakované nedodání informací a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.
Článek 13
Hodnocení a oznamování
Zprostředkující poskytovatel platebních služeb vezme skutečnost, že informace o plátci peněžních prostředků nebo příjemci chybějí, v úvahu při hodnocení toho, zda jsou převod peněžních prostředků nebo jakákoli související transakce podezřelé a zda se mají oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.
KAPITOLA III
Povinnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Článek 14
Informace doprovázející převody kryptoaktiv
1. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce zajistí, aby převod kryptoaktiv doprovázely tyto informace o původci:
a) |
jméno původce; |
b) |
adresa distribuovaného registru původce v případech, kdy je převod kryptoaktiv registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii, a číslo účtu kryptoaktiv původce, pokud takový účet existuje a používá se ke zpracování transakce; |
c) |
číslo účtu kryptoaktiv původce v případech, kdy převod kryptoaktiv není registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii; |
d) |
adresa původce včetně názvu země, číslo úředního osobního dokladu původce a identifikační číslo klienta, nebo alternativně datum a místo narození původce a |
e) |
aktuální LEI, nebo pokud neexistuje, jakýkoliv jiný dostupný rovnocenný oficiální identifikátor původce, pokud v příslušném formátu zprávy existuje nezbytné pole a pokud ho původce poskytl svému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. |
2. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce zajistí, aby převod kryptoaktiv doprovázely tyto informace o příjemci kryptoaktiv:
a) |
jméno příjemce kryptoaktiv; |
b) |
adresa distribuovaného registru příjemce kryptoaktiv v případech, kdy je převod kryptoaktiv registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii, a číslo účtu kryptoaktiv příjemce kryptoaktiv, pokud takový účet existuje a používá se ke zpracování transakce; |
c) |
číslo účtu kryptoaktiv příjemce kryptoaktiv v případech, kdy převod kryptoaktiv není registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii a |
d) |
aktuální LEI, nebo pokud neexistuje, jakýkoliv jiný dostupný rovnocenný oficiální identifikátor příjemce kryptoaktiv, pokud v příslušném formátu zprávy existuje nezbytné pole a pokud ho původce poskytl svému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. |
3. Odchylně od odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c) v případě, kdy převod kryptoaktiv není registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii a není prováděn z účtu kryptoaktiv nebo na účet kryptoaktiv, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce zajistí, že bude převod kryptoaktiv doprovázen jedinečným identifikátorem transakce.
4. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se předkládají předem nebo současně s převodem kryptoaktiv zabezpečeným způsobem a v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 nemusejí být přímo připojeny k převodu kryptoaktiv ani do něj zahrnuty.
5. V případě převodu kryptoaktiv na nehostovanou adresu poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce získá a uchovává informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a zajistí, aby mohl být převod kryptoaktiv individuálně identifikován.
Aniž jsou dotčena zvláštní opatření ke zmírnění rizika přijatá v souladu s článkem 19b směrnice (EU) 2015/849, přijme poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce v případě převodu částky přesahující 1 000 EUR na nehostovanou adresu vhodná opatření k posouzení toho, zda je tato adresa vlastněna nebo ovládána původcem.
6. Před převedením kryptoaktiv poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce ověří správnost informací uvedených v odstavci 1 na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje.
7. Ověření uvedené v odstavci 6 tohoto článku se považuje za provedené, pokud:
a) |
byla totožnost původce ověřena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/849 a informace získané při tomto ověření byly zachovány v souladu s článkem 40 uvedené směrnice; |
b) |
se na původce vztahuje čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. |
8. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce neumožní zahájení převodu ani neprovede převod kryptoaktiv předtím, než zajistí plný soulad s tímto článkem.
Článek 15
Převody kryptoaktiv hromadným příkazem
V případě převodů kryptoaktiv hromadným příkazem od jediného původce se čl. 14 odst. 1 nepoužije na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud hromadný příkaz obsahuje informace uvedené v čl. 14 odst. 1, 2 a 3 a tyto informace byly ověřeny v souladu s čl. 14 odst. 6 a 7 a pokud jednotlivé převody uvádějí adresu distribuovaného registru původce, pokud se uplatní čl. 14 odst. 2 písm. b), číslo účtu kryptoaktiv původce, pokud se uplatní čl. 14 odst. 2 písm. c), nebo jedinečný identifikátor transakce, pokud se uplatní čl. 14 odst. 3.
Článek 16
Zjišťování chybějících informací o původci nebo příjemci kryptoaktiv
1. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování po převodech nebo během nich, ke zjišťování toho, zda jsou informace o původci a příjemci kryptoaktiv uvedené v čl. 14 odst. 1 a 2 zahrnuty do převodu kryptoaktiv nebo do převodu kryptoaktiv hromadným příkazem nebo jsou poskytnuty po něm.
2. V případě převodu kryptoaktiv z nehostované adresy poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv získá a uchovává informace uvedené v čl. 14 odst. 1 a 2 a zajistí, aby mohl být převod kryptoaktiv individuálně identifikován.
Aniž jsou dotčena zvláštní opatření ke zmírnění rizika přijatá v souladu s článkem 19b směrnice (EU) 2015/849, přijme poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv v případě částky přesahující 1 000 EUR z nehostované adresy vhodná opatření k posouzení toho, zda je tato adresa vlastněna nebo ovládána příjemcem kryptoaktiv.
3. Než zpřístupní kryptoaktiva příjemci kryptoaktiv, ověří poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv správnost informací o příjemci kryptoaktiv uvedených v čl. 14 odst. 2 na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje.
4. Ověření uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se považuje za provedené, pokud:
a) |
byla totožnost příjemce kryptoaktiv ověřena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/849 a informace získané při tomto ověření byly zachovány v souladu s článkem 40 uvedené směrnice; |
b) |
se na příjemce kryptoaktiv vztahuje čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. |
Článek 17
Převody kryptoaktiv s chybějícími nebo neúplnými informacemi o původci nebo příjemci kryptoaktiv
1. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv zavede účinné postupy založené na posouzení rizik, včetně postupů zohledňujících míru rizika podle článku 13 směrnice (EU) 2015/849, pro rozhodování, zda provést, odmítnout, vrátit či pozastavit převod kryptoaktiv, u něhož chybí požadované úplné informace o původci a příjemci kryptoaktiv, a pro přijímání vhodných následných opatření.
Pokud poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv zjistí, že informace uvedené v čl. 14 odst. 1 nebo 2 nebo v článku 15 chybějí nebo jsou neúplné, při zohlednění míry rizika a bez zbytečného odkladu:
a) |
převod odmítne nebo vrátí převedená kryptoaktiva na účet kryptoaktiv původce, nebo |
b) |
předtím, než kryptoaktiva zpřístupní příjemci kryptoaktiv, požádá o požadované informace o původci a příjemci kryptoaktiv. |
2. Nedodá-li poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy požadované informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv opakovaně, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv:
a) |
učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt, před tím, než přistoupí k odmítnutí, omezení nebo ukončení podle písmene b), nebudou-li požadované informace poskytnuty, nebo |
b) |
přímo odmítne všechny budoucí převody kryptoaktiv poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo od něj, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy. |
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv oznámí toto opakované nedodání informací a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.
Článek 18
Hodnocení a oznamování
Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv vezme v úvahu skutečnost, že informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv chybějí či jsou neúplné, při hodnocení toho, zda je převod kryptoaktiv, nebo jakákoli související transakce, podezřelý a zda se má oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.
Článek 19
Uchování informací o původci a příjemci kryptoaktiv, které doprovázejí převod
Zprostředkující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zajistí, aby veškeré obdržené informace o původci a příjemci kryptoaktiv, které doprovázejí převod kryptoaktiv, byly předány spolu s převodem a aby záznamy o těchto informacích byly uchovávány a na požádání zpřístupněny příslušným orgánům.
Článek 20
Zjišťování chybějících informací o původci nebo příjemci kryptoaktiv
Zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování po převodech nebo během nich, ke zjišťování toho, zda jsou informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 14 odst. 2 písm. a), b) a c) předloženy před převodem kryptoaktiv či převodem kryptoaktiv hromadným příkazem, nebo současně či souběžně s takovýmto převodem, včetně případů, kdy se převod uskutečňuje na nehostovanou adresu nebo z této adresy.
Článek 21
Převody kryptoaktiv s chybějícími informacemi o původci nebo příjemci kryptoaktiv
1. Zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zavede účinné postupy založené na posouzení rizik, včetně postupů zohledňujících míru rizika podle článku 13 směrnice (EU) 2015/849, pro rozhodování, zda provést, odmítnout, vrátit či pozastavit převod kryptoaktiv, u něhož chybí požadované informace o původci a příjemci kryptoaktiv, a pro přijímání vhodných následných opatření.
Pokud zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy při přijetí převodu kryptoaktiv zjistí, že informace uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 14 odst. 2 písm. a), b) a c) nebo v čl. 15 odst. 1 chybí nebo jsou neúplné, tento zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy při zohlednění míry rizika a bez zbytečného odkladu:
a) |
převod odmítne nebo vrátí převedená kryptoaktiva, nebo |
b) |
požádá o požadované informace o původci a příjemci kryptoaktiv před provedením převodu kryptoaktiv. |
2. Nedodá-li poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy požadované informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv opakovaně, zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy:
a) |
učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt, před tím, než přistoupí k odmítnutí, omezení nebo ukončení podle písmene b), nebudou-li požadované informace poskytnuty, nebo |
b) |
přímo odmítne všechny budoucí převody kryptoaktiv poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo od něj, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy. |
Zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy oznámí toto opakované nedodání informací a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.
Článek 22
Hodnocení a oznamování
Zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy vezme v úvahu skutečnost, že informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv chybějí, při hodnocení toho, zda je převod kryptoaktiv, nebo jakákoli související transakce, podezřelý a zda se má oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.
KAPITOLA IV
Společná opatření pro poskytovatele platebních služeb a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy
Článek 23
Vnitřní politiky, postupy a kontroly k zajištění provádění omezujících opatření
Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedou vnitřní politiky, postupy a kontroly k zajištění provádění unijních a vnitrostátních omezujících opatření při provádění převodů peněžních prostředků a kryptoaktiv podle tohoto nařízení.
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydá do 30. prosince 2024 obecné pokyny upřesňující opatření uvedená v tomto článku.
KAPITOLA V
Informace, ochrana údajů a uchovávání záznamů
Článek 24
Poskytování informací
Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy reagují v plném rozsahu a neprodleně, mimo jiné prostřednictvím ústředního kontaktního místa v souladu s čl. 45 odst. 9 směrnice (EU) 2015/849, bylo-li určeno, a v souladu s procedurálními požadavky stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech členského státu, ve kterém jsou usazeni, nebo v němž mají své sídlo, na dotazy týkající se informací požadovaných podle tohoto nařízení učiněné výhradně orgány, které odpovídají za předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boj proti nim v dotčeném členském státě.
Článek 25
Ochrana osobních údajů
1. Na zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) 2016/679. Na osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení Komise nebo EBA, se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725.
2. Osobní údaje smějí poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zpracovávat na základě tohoto nařízení pouze pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu a nesmějí je dále zpracovávat způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení pro komerční účely se zakazuje.
3. Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytnou novým klientům informace požadované podle článku 13 nařízení (EU) 2016/679 před navázáním obchodního vztahu nebo provedením příležitostné transakce. Tyto informace se poskytují stručně, transparentně, srozumitelně a snadno přístupnou formou v souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2016/679 a zahrnují zejména obecné oznámení týkající se právních povinností poskytovatelů platebních služeb a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle tohoto nařízení při zpracovávání osobních údajů pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu.
4. Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vždy zajistí, aby předávání jakýchkoli osobních údajů o stranách zapojených do převodu peněžních prostředků nebo do převodu kryptoaktiv probíhalo v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Evropský sbor pro ochranu údajů po konzultaci s orgánem EBA vydá obecné pokyny k praktickému provádění požadavků na ochranu údajů při předávání osobních údajů do třetích zemí v souvislosti s převody kryptoaktiv. EBA vydá obecné pokyny týkající se vhodných postupů pro rozhodování toho, zda provést, odmítnout, vrátit nebo pozastavit převod kryptoaktiv v situacích, kdy nelze zajistit soulad s požadavky na ochranu údajů pro předávání osobních údajů do třetích zemí.
Článek 26
Uchovávání záznamů
1. Informace o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo o původci a příjemci kryptoaktiv nesmějí být uchovávány déle, než je nezbytně nutné. Poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce peněžních prostředků uchovávají záznamy o informacích uvedených v článcích 4 až 7 a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy původce a příjemce kryptoaktiv záznamy o informacích uvedených v článcích 14 až 16 po dobu pěti let.
2. Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavci 1 poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zajistí, aby osobní údaje byly vymazány, nestanoví-li jinak vnitrostátní právní předpisy, které určují, za jakých okolností mohou nebo musí poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto údaje dále uchovávat. Členské státy mohou další uchovávání osobních údajů povolit nebo požadovat pouze poté, co provedly důkladné posouzení nezbytnosti a přiměřenosti takového dalšího uchovávání, v případě, že jej považují za odůvodněné a nezbytné pro účely předcházení praní peněz nebo financování terorismu, jejich odhalování nebo vyšetřování. Tato doba dalšího uchovávání nepřesáhne pět let.
3. Pokud ke dni 25. června 2015 probíhá v některém členském státě soudní řízení týkající se předcházení domnělému praní peněz nebo financování terorismu, jejich odhalování, vyšetřování nebo stíhání a poskytovatel platebních služeb má informace nebo dokumenty vztahující se k tomuto řízení, může tyto informace nebo dokumenty uchovávat v souladu s vnitrostátním právem po dobu pěti let ode dne 25. června 2015. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní trestněprávní předpisy týkající se důkazů, platné pro probíhající vyšetřování trestné činnosti a soudní řízení, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat uchovávání takových informací nebo dokumentů po dalších pět let, bylo-li zjištěno, že je další uchovávání nezbytné a přiměřené pro předcházení domnělému praní peněz nebo financování terorismu, jejich odhalování, vyšetřování nebo stíhání.
Článek 27
Spolupráce mezi příslušnými orgány
Výměna informací mezi příslušnými orgány a výměna informací s relevantními orgány třetích zemí podle tohoto nařízení se řídí směrnicí (EU) 2015/849.
KAPITOLA VI
Sankce a sledování
Článek 28
Správní sankce a opatření
1. Aniž je dotčeno právo stanovovat a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy správní sankce a opatření za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí být v souladu se sankcemi stanovenými podle kapitoly VI oddílu 4 směrnice (EU) 2015/849.
Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví správní sankce nebo opatření za ta porušení tohoto nařízení, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě sdělí členské státy Komisi příslušná ustanovení svého trestního práva.
2. Členské státy zajistí, aby v případě, že se určité povinnosti vztahují na poskytovatele platebních služeb a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, mohly být při porušení tohoto nařízení sankce nebo opatření uloženy v souladu s vnitrostátním právem členům vedoucího orgánu relevantního poskytovatele služeb a dalším fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za toto porušení.
3. Členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 Komisi a stálému vnitřnímu výboru pro boj proti praní peněz a financování terorismu uvedenému v čl. 9a odst. 7 nařízení (EU) č. 1093/2010. Členské státy oznámí Komisi a tomuto stálému vnitřnímu výboru bez zbytečného odkladu všechny následné změny těchto pravidel.
4. V souladu s čl. 58 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 musí mít příslušné orgány veškeré dozorové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a opatření příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že tyto správní sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.
5. Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými za porušení uvedená v článku 29, spáchaná v jejich prospěch jakoukoli osobou jednající samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby a působící v této právnické osobě ve vedoucím postavení na základě:
a) |
oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu; |
b) |
pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby; |
c) |
pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby. |
6. Členské státy rovněž zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 5 tohoto článku umožnil spáchání některého z porušení uvedených v článku 29 ve prospěch této právnické osoby osobou spadající do její pravomoci.
7. Příslušné orgány vykonávají své pravomoci ukládat správní sankce a opatření podle tohoto nařízení kterýmkoli z těchto způsobů:
a) |
přímo; |
b) |
ve spolupráci s jinými orgány; |
c) |
v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na jiné orgány; |
d) |
podáním návrhu příslušným justičním orgánům. |
Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a opatření příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.
Článek 29
Zvláštní ustanovení
Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a opatření zahrnovaly alespoň sankce a opatření stanovené v čl. 59 odst. 2 a 3 směrnice (EU) 2015/849 v případě následujících porušení tohoto nařízení:
a) |
poskytovatel platebních služeb opakovaně nebo systematicky porušil článek 4, 5 nebo 6 tím, že nedoprovodil převod peněžních prostředků požadovanými informacemi o plátci nebo příjemci peněžních prostředků, nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy opakovaně nebo systematicky porušil článek 14 nebo 15 tím, že nedoprovodil převod kryptoaktiv požadovanými informacemi o původci nebo příjemci kryptoaktiv; |
b) |
poskytovatel platebních služeb nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy opakovaně, systematicky nebo závažným způsobem porušil článek 26 tím, že neuchovával záznamy; |
c) |
poskytovatel platebních služeb porušil článek 8 nebo 12 tím, že nezavedl účinné postupy založené na posouzení rizik, nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy porušil článek 17 tím, že nezavedl účinné postupy založené na posouzení rizik; |
d) |
zprostředkující poskytovatel platebních služeb závažným způsobem nedodržel článek 11 nebo 12, nebo zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nedodržel článek 19, 20 nebo 21. |
Článek 30
Zveřejňování sankcí a opatření
V souladu s čl. 60 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2015/849 příslušné orgány bez zbytečného odkladu zveřejní správní sankce a opatření, jež byly uloženy v případech uvedených v článcích 28 a 29 tohoto nařízení včetně informací o typu a povaze porušení povinností a o totožnosti osob odpovědných za toto porušení, je-li to nezbytné a přiměřené po individuálním posouzení každého případu.
Článek 31
Uplatňování sankcí a opatření příslušnými orgány
1. Při určování druhu správních sankcí nebo opatření a výše správních pokut zohlední příslušné orgány všechny relevantní okolnosti, včetně okolností uvedených v čl. 60 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849.
2. Na správní sankce a opatření uložené v souladu s tímto nařízením se použije článek 62 směrnice (EU) 2015/849.
Článek 32
Ohlašování porušení
1. Členské státy zavedou účinné mechanismy na podporu hlášení případů porušení tohoto nařízení příslušným orgánům.
Tyto mechanismy zahrnují alespoň mechanismy uvedené v čl. 61 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.
2. Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ve spolupráci s příslušnými orgány zavedou vhodné vnitřní postupy pro své zaměstnance nebo osoby ve srovnatelném postavení k internímu hlášení případů porušení povinností prostřednictvím zabezpečeného, nezávislého, specifického a anonymního kanálu, jež jsou přiměřené povaze a velikosti dotčeného poskytovatele platebních služeb nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.
Článek 33
Sledování
1. Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování tohoto nařízení a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření, a vybízejí je k tomu, aby prostřednictvím účinných mechanismů byly případy porušení tohoto nařízení hlášeny příslušným orgánům.
2. Do 31. prosince 2026 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování kapitoly VI, zejména s ohledem na přeshraniční případy.
KAPITOLA VII
Prováděcí pravomoci
Článek 34
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA VIII
Výjimky
Článek 35
Dohody se zeměmi a územími, které nejsou součástí území Unie
1. Komise může povolit členskému státu, aby uzavřel dohodu se třetí zemí nebo s územím mimo územní působnost Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU ve smyslu článku 355 Smlouvy o fungování EU (dále jen „dotčená země nebo území“), jež se odchylují od tohoto nařízení, s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi touto zemí nebo územím a dotyčným členským státem jako s převody peněžních prostředků uvnitř uvedeného členského státu.
Takové dohody lze povolit jen tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
dotčená země nebo území sdílí s dotyčným členským státem měnovou unii, jsou součástí měnového prostoru tohoto členského státu nebo podepsaly s Unií zastoupenou členským státem měnovou dohodu; |
b) |
poskytovatelé platebních služeb v dotyčné zemi nebo na dotyčném území se přímo nebo nepřímo účastní platebních a vypořádacích systémů v uvedeném členském státě; |
c) |
dotčená země nebo území vyžadují od poskytovatelů platebních služeb ve své jurisdikci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení. |
2. Členský stát, který si přeje uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1, podá Komisi žádost a poskytne jí veškeré informace nezbytné k posouzení této žádosti.
3. Poté, co Komise obdrží takovou žádost členského státu, se až do přijetí rozhodnutí podle tohoto článku s převody finančních prostředků mezi daným členským státem a dotčenou zemí či územím nakládá prozatímně jako s převody finančních prostředků uvnitř daného členského státu.
4. Shledá-li Komise do dvou měsíců od obdržení žádosti, že nemá všechny informace nezbytné k posouzení žádosti, obrátí se na dotyčný členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje.
5. Do jednoho měsíce od obdržení všech informací, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti, o tom Komise vyrozumí žádající členský stát a postoupí žádost ostatním členským státům.
6. Do tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku Komise v souladu s čl. 34 odst. 2 rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu, zda dotčenému členskému státu povolí uzavřít dohodu, která je předmětem žádosti.
Komise v každém případě přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce do osmnácti měsíců od obdržení žádosti.
KAPITOLA IX
Ostatní ustanovení
Článek 36
Obecné pokyny
EBA vydá příslušným orgánům a poskytovatelům platebních služeb obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o provádění článků 7, 8, 11 a 12 tohoto nařízení. Do 30. června 2024 vydá EBA obecné pokyny určené příslušným orgánům a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy týkající se opatření, která mají přijata, pokud jde o provádění článků 14 až 17 a článků 19 až 22 tohoto nařízení.
EBA vydá obecné pokyny, v nichž upřesní technické aspekty uplatňování tohoto nařízení na inkasa, jakož i opatření, která mají podle tohoto nařízení přijmout poskytovatelé služeb iniciování platby ve smyslu čl. 4 bodu 18 směrnice (EU) 2015/2366, s přihlédnutím k jejich omezené úloze při platebních transakcích.
EBA vydá obecné pokyny určené příslušným orgánům a týkající se charakteristik přístupu k dohledu nad poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy založeného na posouzení rizik a kroků, které je třeba přijmout při provádění takového dohledu.
EBA zajistí pravidelný dialog se zúčastněnými stranami o vývoji technických interoperabilních řešení s cílem usnadnit provádění požadavků stanovených v tomto nařízení.
Článek 37
Přezkum
1. Do 12 měsíců od vstupu nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu v platnost Komise toto nařízení přezkoumá, a bude-li to vhodné, navrhne jeho změny tak, aby byl zajištěn konsistentní přístup a aby bylo toto nařízení s nařízením o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu sladěno.
2. Do 1. července 2026 vydá Komise po konzultaci s orgánem EBA zprávu, v níž posoudí rizika vyplývající z převodů na nehostované adresy a z těchto adres, případně z převodů subjektům neusazeným v Unii a od těchto subjektů, jakož i potřebu konkrétních opatření ke zmírnění uvedených rizik, a případně navrhne změny tohoto nařízení.
3. Do 30. června 2027 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování a prosazování tohoto nařízení, ke které případně připojí legislativní návrh.
Zpráva uvedená v prvním pododstavci zahrnuje tyto prvky:
a) |
posouzení účinnosti opatření stanovených v tomto nařízení a dodržování tohoto nařízení ze strany poskytovatelů platebních služeb a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy; |
b) |
posouzení technologických řešení pro splnění povinností uložených poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy na základě tohoto nařízení, včetně nejnovějšího vývoje, pokud jde o technologicky spolehlivá a interoperabilní řešení pro dodržování tohoto nařízení, a používání analytických nástrojů DLT pro zjištění původu a určení převodů kryptoaktiv a pro posouzení pro účely zásady „poznej svoji transakci“; |
c) |
posouzení účinnosti a vhodnosti prahových hodnot de minimis týkajících se převodů peněžních prostředků, zejména pokud jde o rozsah uplatňování a soubor informací doprovázejících převody, a posouzení potřeby snížit nebo zr;ušit tyto prahové hodnoty; |
d) |
posouzení nákladů a přínosů zavedení prahových hodnot de minimis pro soubory informací doprovázejících převody kryptoaktiv, včetně posouzení souvisejících rizik praní peněz a financování terorismu; |
e) |
analýzu trendů při používání nehostovaných adres k provádění převodů bez účasti třetí strany, spolu s posouzením souvisejících rizik praní peněz a financování terorismu a vyhodnocení potřeby, účinnosti a vymahatelnosti dalších zmírňujících opatření, jako jsou specifické povinnosti pro poskytovatele hardwarových a softwarových peněženek a limitů, kontrol či zákazů převodů za použití nehostovaných adres. |
Tato zpráva zohlední nový vývoj v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jakož i příslušná hodnocení, posouzení a zprávy v této oblasti vypracované mezinárodními organizacemi a tvůrci standardů, donucovacími orgány a zpravodajskými službami, poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jinými spolehlivými zdroji.
KAPITOLA X
Závěrečná ustanovení
Článek 38
Změny směrnice (EU) 2015/849
Směrnice (EU) 2015/849 se mění takto:
1) |
V čl. 2 odst. 1 bodu 3 se zrušují písmena g) a h). |
2) |
Článek 3 se mění takto:
|
3) |
V článku 18 se doplňují nové odstavce, které znějí: „5. Do 30. prosince 2024 vydá EBA obecné pokyny k rizikovým proměnným a rizikovým faktorům, které mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohlednit při navazování obchodních vztahů nebo provádění transakcí s kryptoaktivy. 6. EBA zejména objasní, jak mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohledňovat rizikové faktory uvedené v příloze III, a to i při provádění transakcí s osobami a subjekty, na něž se tato směrnice nevztahuje. Za tímto účelem věnuje EBA zvláštní pozornost produktům, transakcím a technologiím, které mají potenciál usnadňovat anonymitu, jako jsou privátní peněženky a anonymizační směšovací anebo zaměňovací služby. Pokud jsou zjištěny situace s vyšším rizikem, specifikují obecné pokyny uvedené v odstavci 5, která opatření zesílené hloubkové kontroly mají povinné osoby zvážit za účelem zmírnění těchto rizik, včetně přijetí vhodných postupů ke zjištění původu nebo určení kryptoaktiv.“; |
4) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 19a 1. Členské státy vyžadují, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy identifikovali a posoudili riziko praní peněz a financování terorismu spojené s převody kryptoaktiv, které směřují na nehostovanou adresu nebo z ní pocházejí. Za tímto účelem musí mít poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedeny vnitřní politiky, postupy a kontroly. Členské státy vyžadují, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňovali zmírňující opatření přiměřená identifikovaným rizikům. Uvedená zmírňující opatření zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:
2. Do 30. prosince 2024 vydá EBA obecné pokyny k upřesnění opatření uvedených v tomto článku, včetně kritérií a prostředků pro zjištění a ověření totožnosti původce nebo příjemce převodu kryptoaktiv provedeného na nehostovanou adresu nebo z této adresy, zejména s využitím třetích stran, s přihlédnutím k nejnovějšímu technologickému vývoji. Článek 19b 1. Odchylně od článku 19, pokud jde o přeshraniční korespondenční vztahy zahrnující provádění služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114, s výjimkou písmene h) uvedeného bodu, s respondenčním subjektem, který není usazen v Unii a poskytuje podobné služby, včetně převodů kryptoaktiv, vyžadují členské státy kromě opatření hloubkové kontroly klienta stanovených v článku 13 této směrnice, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy při navázání obchodního vztahu s takovým subjektem:
Pokud se poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy rozhodnou ukončit korespondenční vztahy z důvodů souvisejících s politikou boje proti praní peněz a financování terorismu, své rozhodnutí zdokumentují a zaznamenají. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy provádějí aktualizaci informací o hloubkové kontrole pro korespondenční vztah pravidelně a rovněž pokud se v souvislosti s respondenčním subjektem objeví nová rizika. 2. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohledňovali informace uvedené v odstavci 1 s cílem určit na základě zohlednění míry rizika vhodná opatření, která mají být přijata ke zmírnění rizik spojených s respondenčním subjektem. 3. Do 30. června 2024 vydá EBA obecné pokyny upřesňující kritéria a prvky, které mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohledňovat při provádění posouzení uvedeného v odstavci 1 a opatření ke zmírnění rizika uvedených v odstavci 2, včetně minimálních opatření, která mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy přijmout v případě, že respondenční subjekt nemá registraci nebo licenci.“ |
5) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 24a Do 1. ledna 2024 vydá EBA obecné pokyny upřesňující, jak se opatření zesílené hloubkové kontroly klienta uvedené v tomto oddíle uplatňují v případě, že povinné osoby poskytují služby související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114, s výjimkou písmene h) uvedeného bodu, jakož i převody kryptoaktiv ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2023/1113. EBA zejména upřesní, jak a kdy mají tyto povinné osoby získat dodatečné informace o původci a příjemci kryptoaktiv.“; |
6) |
V článku 45 se odstavec 9 nahrazuje tímto: „9. Členské státy mohou požadovat, aby vydavatelé elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/110/ES, poskytovatelé platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366 a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou usazeni na jejich území v jiné formě, než je pobočka, a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určili na jejich území ústřední kontaktní místo. Toto ústřední kontaktní místo zajišťuje jménem subjektu vykonávajícího činnost na přeshraničním základě dodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a usnadňuje dohled vykonávaný orgány dohledu, mimo jiné poskytováním dokumentů a informací orgánům dohledu na žádost.“ |
7) |
V článku 47 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Členské státy zajistí, aby směnárny, provozovny poskytující proplácení šeků a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti měli licenci nebo registraci a aby poskytovatelé služeb hazardních her podléhali regulaci.“ |
8) |
V článku 67 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Členské státy do 30. prosince 2024 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 3, čl. 3 bodem 2 písm. g), čl. 3 body 8, 18, 19 a 20, čl. 19a odst. 1, čl. 19b odst. 1 a 2, čl. 45 odst. 9 a čl. 47 odst. 1. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi. Použijí tyto předpisy ode dne 30. prosince 2024.“ |
Článek 39
Zrušení
Nařízení (EU) 2015/847 se zrušuje s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 40
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 30. prosince 2024.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 31. května 2023.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předseda
P. KULLGREN
(1) Úř. věst. C 68, 9.2.2022, s. 2.
(2) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 89.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. května 2023.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).
(5) Viz příloha I.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích s kryptoaktivy (EU) a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).
(10) Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70).
(11) Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným organizacemi ISIL (Dá’iš) a Al-Kajdá (Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9).
(12) Nařízení Rady (EU) č. 356/2010 ze dne 26. dubna 2010 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Somálsku (Úř. věst. L 105, 27.4.2010, s. 1).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(14) Nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, 24.3.2012, s. 1).
(15) Nařízení Rady (EU) 2016/1686 ze dne 20. září 2016 o uložení dalších omezujících opatření namířených proti ISIL (Dá’iš) a al-Káidě a fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům, které jsou s nimi spojeny (Úř. věst. L 255, 21.9.2016, s. 1).
(16) Nařízení Rady (EU) 2017/1509 ze dne 30. srpna 2017 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení nařízení (ES) č. 329/2007 (Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 1).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (Úř. věst. L 274, 30.7.2021, s. 20).
(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
PŘÍLOHA I
ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO ZMĚNA
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 |
|
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 |
(pouze článek 6) |
PŘÍLOHA II
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (EU) 2015/847 |
Toto nařízení |
Článek 1 |
Článek 1 |
Čl. 2 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 2 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 2 odst. 4 první a druhý pododstavec |
Čl. 2 odst. 4 první a druhý pododstavec |
— |
Čl. 2 odst. 4 třetí a čtvrtý pododstavec |
Čl. 2 odst. 5 |
Čl. 2 odst. 5 |
Článek 3, návětí |
Článek 3, návětí |
Čl. 3 body 1 až 9 |
Čl. 3 body 1 až 9 |
— |
Čl. 3 bod 10 |
Čl. 3 bod 10 |
Čl. 3 bod 11 |
Čl. 3 bod 11 |
Čl. 3 bod 12 |
Čl. 3 bod 12 |
— |
— |
Čl. 3 body 13 až 24 |
Čl. 4 odst. 1, návětí |
Čl. 4 odst. 1, návětí |
Čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) |
Čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) |
— |
Čl. 4 odst. 1 písm. d) |
Čl. 4 odst. 2, návětí |
Čl. 4 odst. 2, návětí |
Čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) |
Čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) |
— |
Čl. 4 odst. 2 písm. c) |
Čl. 4 odst. 3 až 6 |
Čl. 4 odst. 3 až 6 |
Články 5 až 13 |
Články 5 až 13 |
— |
Články 14 až 23 |
Článek 14 |
Článek 24 |
Čl. 15 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 25 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 15 odst. 4 jediný pododstavec |
Čl. 25 odst. 4 první pododstavec |
— |
Čl. 25 odst. 4 druhý pododstavec |
Článek 16 |
Článek 26 |
— |
Článek 27 |
Článek 17 |
Článek 28 |
Článek 18 |
Článek 29 |
Článek 19 |
Článek 30 |
Článek 20 |
Článek 31 |
Článek 21 |
Článek 32 |
Článek 22 |
Článek 33 |
Článek 23 |
Článek 34 |
Čl. 24 odst. 1 až 6 |
Čl. 35 odst. 1 až 6 |
Čl. 24 odst. 7 |
— |
Čl. 25 jediný pododstavec |
Čl. 36 první pododstavec |
— |
Čl. 36 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec |
— |
Článek 37 |
— |
Článek 38 |
Článek 26 |
Článek 39 |
Článek 27 |
Článek 40 |
Příloha |
— |
— |
Příloha I |
— |
Příloha II |