(EU) 2023/968Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/968 ze dne 16. května 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/336 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové clo na dovoz některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) 2019/1382 (4) (dále jen „nařízení o ochranných opatřeních“) pozměnila Komise některá nařízení o uložení antidumpingových nebo antisubvenčních opatření na některé výrobky z oceli, na něž se vztahují ochranná opatření.

(3)

Současné antidumpingové clo se pohybuje v rozmezí 65,1 % až 73,7 % z dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, je stanoveno ve výši 70,6 % z dovozu od spolupracujících společností, které nejsou zahrnuty do vzorku, a pro všechny ostatní společnosti v Číně činí 73,7 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (5) Komise obdržela žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podalo dne 26. listopadu 2021 Sdružení evropských výrobců oceli EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího některé tlusté plechy z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(6)

Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 25. února 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Číny do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se bude týkat období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a orgány ČLR, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

Žádná z těchto stran nepožádala o slyšení.

(12)

Komise obdržela připomínky k zahájení řízení od Čínského sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“) a od společnosti Primex Steel Trading GmbH (dále jen „Primex“). Žadatel v tomto ohledu rovněž předložil připomínky.

(13)

Společnost Primex tvrdila, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu. Společnost Primex zejména tvrdila, že úroveň dovozu do Unie bude v případě ukončení opatření záviset nejen na volné kapacitě v ČLR, ale také na poptávce v Unii, cenových a nákladových relacích, jakož i na intenzitě hospodářské soutěže na světovém trhu, existenci obchodních překážek na světovém trhu a na vývoji směnných kurzů. Společnost Primex rovněž tvrdila, že různé zdroje volné kapacity, které žadatel v žádosti použil, vyvolávají pochybnosti o platnosti těchto údajů. Společnost Primex uvedla, že v důsledku změny ocelářské politiky v Číně, včetně snížení některých vývozních náhrad DPH, dojde v případě ukončení opatření k mírnému zvýšení dovozu do Unie. Společnost Primex rovněž tvrdila, že trh Unie není pro čínské vývozce tak atraktivní, jak žadatel tvrdil v žádosti o přezkum.

(14)

Analýza žádosti ukázala, že ve fázi zahájení šetření existovaly dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz z ČLR pozbyla platnosti. Žadatel založil svou analýzu nejen na volné kapacitě v ČLR, ale také na atraktivitě trhu Unie vzhledem k jeho velikosti a zavedené síti obchodních společností, kterou mají velcí čínští výrobci tlustých plechů v Unii, na opatřeních na ochranu obchodu uložených třetími zeměmi a na nekalém cenovém chování ČLR na trzích třetích zemí. Zákonný standard dokazování požadovaný v případě zahájení řízení („dostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti“) je nižší než standard dokazování vyžadovaný pro dosažení konečného rozhodnutí (7). Požadavek na poskytnutí dostatečných důkazů je omezen na informace, které mohou být žádající straně „přiměřeně dostupné“ (8). Není nutné, aby informace uvedené v žádosti představovaly nezvratný důkaz o existenci tvrzených skutečností (9). Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(15)

Společnost Primex nesouhlasila s žadatelovým výběrem reprezentativní země, jíž je Brazílie. Společnost Primex zejména tvrdila, že: brazilský trh je menší než čínský trh; brazilská společnost Usinas Siderúrgicas de Minas Gerais SA (dále jen „Usiminas“), kterou žadatel použil pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a ziskových rozpětí, nebyla vhodná, neboť tato společnost má na domácím trhu dominantní postavení; brazilský trh je chráněn před mezinárodní dovozní konkurencí antidumpingovými cly na dovoz z Ukrajiny, Číny, Jižní Afriky a Jižní Koreje (10) a objem dovozu z Brazílie do Unie je malý.

(16)

Na základě informací poskytnutých žadatelem Komise pro účely zahájení řízení provedla analýzu navrhované reprezentativní země a dospěla k závěru, že Brazílie splňuje zákonné požadavky, aby mohla být použita jako reprezentativní země pro účely zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Podle Světové banky je Brazílie zejména na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako Čína, je významným výrobcem tlustých plechů a má snadno dostupné údaje o souvisejících výrobních a prodejních nákladech. Komise se proto domnívala, že Brazílie je ve fázi zahájení řízení vhodnou reprezentativní zemí.

(17)

Společnost Primex rovněž tvrdila, že metodika výpočtu dumpingu v žádosti o přezkum není správná. Společnost Primex zejména tvrdila, že období šetření (tj. od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021) je příliš krátké na to, aby bylo možné stanovit reprezentativní běžnou hodnotu, a že se liší od období uvedeného v žádosti o přezkum. Společnost Primex rovněž tvrdila, že ceny hlavních surovin (železné rudy, koksovatelného uhlí a šrotu) podléhají silným výkyvům, zejména cena železné rudy v roce 2021, a rok 2021 proto nelze považovat za reprezentativní. Společnost Primex dále tvrdila, že je sporné, zda jsou údaje výrobce v Unii, které žadatel použil v žádosti o určení faktorů spotřeby, reprezentativní pro celý trh. Společnost Primex dále tvrdila, že metodika výpočtu běžné hodnoty pro ČLR použitá žadatelem v žádosti o přezkum není vhodná, protože žadatel použil pouze údaje o nákladech na pracovní sílu, prodejních, správních a režijních nákladech a zisku brazilské společnosti Usiminas. Společnost Primex rovněž tvrdila, že žádost o přezkum neobsahovala důkazy o tom, že struktura nákladů výrobců v Unii, Brazílii a Číně je vzájemně srovnatelná. Společnost Primex dále tvrdila, že v žádosti o přezkum není vysvětleno, zda jsou ceny jednotlivých výrobních faktorů v Brazílii reprezentativní. Společnost Primex také namítala, že žadatel nesprávně vypočítal procentní podíl zisku jako procentní podíl nákladů na prodej, ačkoli měl být vypočítán jako procentní podíl z prodeje. Společnost Primex navíc uvedla, že reprezentativní ziskové rozpětí by mělo být vypočteno za delší období a mělo by zahrnovat i rok 2019, protože tento rok nebyl ovlivněn pandemií COVID-19. Nakonec společnost Primex tvrdila, že ziskové rozpětí ve výši 14 %, které žadatel použil v žádosti o přezkum, není za běžných tržních podmínek dosažitelné. Společnost Primex rovněž tvrdila, že obě metody použité žadatelem pro výpočet vývozní ceny v žádosti o přezkum nejsou vhodné.

(18)

Přezkum opatření před pozbytím jejich platnosti se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti. Žadatel poskytl dostatečné důkazy o vývozní ceně a běžné hodnotě, které ukazují, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumpingová rozpětí by byla značná. Údaje, z nichž vycházely běžná hodnota a vývozní cena, byly podloženy dostatečnými důkazy, což potvrdila vlastní analýza útvarů Komise. Výpočet běžné hodnoty i vývozní ceny byl ve skutečnosti v souladu se zásadami článku 2 základního nařízení a prokázal, že žádost obsahuje dostatek důkazů o dumpingu dotčeného výrobku na trhu Unie. Komise ve své právní analýze zohlednila pouze ty prvky, u kterých byly důkazy přiměřené a přesné.

(19)

Komise uvedla, že základní nařízení neobsahuje právní požadavek týkající se období zvoleného žadatelem ani požadavek, aby bylo období zvolené pro šetření stejné jako období zvolené žadatelem. Podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se zvolí posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Období zvolené žadatelem, tj. od 1. července 2020 do 30. června 2021, skončilo krátce před podáním žádosti o přezkum před pozbytím platnosti dne 26. listopadu 2021, a bylo proto považováno za reprezentativní, pokud jde o pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy ve fázi zahájení řízení.

(20)

V původním šetření Komise dospěla k závěru, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti se uvádí, že výrobní proces výrobního odvětví Unie, který žadatel použil pro určení faktorů spotřeby, byl podobný výrobnímu procesu v ČLR a reprezentativní zemi. Proto byly struktura nákladů a faktory spotřeby použité v žádosti považovány za reprezentativní. Podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení žadatel početně zjistil běžnou hodnotu s použitím odpovídajících nákladů na výrobu a prodej v reprezentativní zemi, tj. v Brazílii. Pro účely výpočtu výrobních nákladů byly na míry spotřeby faktorů výroby uplatněny náklady v této zemi, zatímco prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly odvozeny z veřejně dostupných finančních výkazů výrobce v reprezentativní zemi. Je třeba poznamenat, že i srovnání početně zjištěných výrobních nákladů bez prodejních, správních a režijních nákladů a zisku výrobce v reprezentativní zemi s čínskými vývozními cenami výrobku, který je předmětem přezkumu, pro třetí země prokázalo dumping. Proto jsou tvrzení společnosti Primex ohledně úrovně ziskovosti bezpředmětná.

(21)

Pro stanovení vývozní ceny byly v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti použity tři metody, tj. průměrná čínská dovozní cena do Unie na úrovni TARIC (11), zveřejněná průměrná čínská vývozní cena FOB pro jeden z hlavních typů výrobku do všech třetích zemí a průměrná čínská vývozní cena do všech třetích zemí. Tyto tři metody byly shledány jako dostatečně podložené, aby splňovaly právní standard ve fázi zahájení řízení.

(22)

Sdružení CISA uvedlo, že v žádosti o přezkum byly nadměrně využívány důvěrné informace, což mu znemožnilo posoudit hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a zabývat se tvrzeními žadatele uvedenými v žádosti o přezkum. Tím údajně došlo k porušení práva sdružení CISA na obhajobu. Sdružení CISA například odkazovalo zejména na přílohu F1 (Kapacita), přílohu F2 (Vývoz), konkrétně na čínský vývoz tlustých plechů od srpna 2020 do července 2021, a přílohu N žádosti o přezkum (výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou), konkrétně v souvislosti s údaji o prodeji a nákladech výrobního odvětví Unie do EU-27.

(23)

Komise podotýká, že příloha F1, která nemá důvěrnou povahu, obsahovala údaje o spotřebě, kapacitě a výrobě čínských tlustých plechů uvedené v rozmezích. Příloha F2, která nemá důvěrnou povahu, obsahovala souhrnný přehled průměrné čínské vývozní ceny a celkového objemu čínského vývozu do zbytku světa a do pěti hlavních vývozních destinací. Příloha N, která nemá důvěrnou povahu, obsahovala úplné výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou, jakož i souhrnné údaje o průměrné ceně a nákladech výrobního odvětví Unie. Příloha M, která nemá důvěrnou povahu, obsahovala ukazatele újmy všech žadatelů indexované podle jednotlivých společností a otevřená příloha K obsahovala souhrnné hodnoty všech údajů potřebných pro výpočet spotřeby EU, včetně prodeje, rovněž indexované podle jednotlivých společností. Informace uvedené v nedůvěrné verzi žádosti o přezkum byly proto považovány za dostatečně podrobné, aby umožnily přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

(24)

Článek 19 základního nařízení umožňuje chránit důvěrné informace v situaci, kdy by jejich zveřejnění znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by mělo významný nepříznivý vliv na poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací tyto informace získal. Do těchto kategorií spadaly informace obsažené v přílohách žádosti s omezeným přístupem. Komise měla za to, že verze žádosti určená stranám k nahlédnutí obsahuje všechny podstatné důkazy. Shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, v případě údajů, které byly poskytnuty jako důvěrné, byla dostatečně podrobná, aby bylo možné přiměřeně porozumět podstatě důvěrně poskytnutých informací, a zúčastněné strany tak mohly v průběhu řízení uplatnit svá práva na obhajobu. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(25)

Sdružení CISA tvrdilo, že žádost o přezkum obsahuje rozporuplné informace, zejména pokud jde o vývozní cenu z ČLR do Unie, což mělo vliv na zjištění dumpingu.

(26)

Žádost o přezkum neobsahovala rozporuplné informace. Žadatel početně zjistil běžnou hodnotu dvou typů výrobků (S235 a S355), přičemž pro třídu oceli S235 použil čínskou dovozní cenu na úrovni TARIC a pro třídu oceli S355 použil zveřejněnou průměrnou čínskou vývozní cenu. Žadatel tedy vypočítal dumpingová rozpětí porovnáním podobných typů výrobků. Žadatel navíc zjistil dumping při porovnání průměrné čínské prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, do všech třetích zemí s oběma početně zjištěnými běžnými hodnotami. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(27)

Sdružení CISA tvrdilo, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy. Sdružení CISA zejména tvrdilo, že žádost neobsahovala žádný důkaz, který by prokazoval, že pozbytí platnosti opatření by mohlo vést k přetrvání újmy. Sdružení CISA rovněž zpochybnilo údajný nestabilní stav výrobního odvětví Unie a tvrdilo, že pokud tento stav platí, lze jej zcela přičíst poklesu spotřeby a snížení poptávky. Sdružení CISA rovněž tvrdilo, že neexistují žádné náznaky obnovení újmy v důsledku ochranných opatření EU na některé výrobky z oceli, mezi něž patří tlustý plech, a skutečnosti, že čínský vývoz tlustých plechů již není způsobilý pro vracení DPH z vývozu.

(28)

Komise považovala důkazy uvedené v žádosti za dostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, které měl žadatel přiměřeně k dispozici. Hlavní ukazatele újmy obsažené v žádosti vykazovaly v referenčním období zvoleném žadatelem negativní trend, a žadatel proto tvrdil, že mu byla nadále působena podstatná újma.

(29)

Žadatel však ve své žádosti o přezkum rovněž uznal, že dovoz z ČLR se od uložení původních opatření v podstatě zastavil a že situace způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie i pokles spotřeby byly způsobeny jinými faktory, jako je stav celkového hospodářství, zejména v oblasti stavebnictví a projektů plynovodů, a negativní vliv pandemie COVID-19. Proto také tvrdil, že pokud by opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by došlo k obnovení újmy, a poskytl v tomto ohledu dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že v případě neexistence opatření by se dovoz z ČLR za podbízivé ceny pravděpodobně zvýšil. Tvrzení sdružení CISA je proto třeba odmítnout.

(30)

Společnost Primex tvrdila, že dovozní cena CIF i prodejní cena v Unii, které žadatel v žádosti o přezkum použil pro výpočet cenového podbízení a prodeje pod cenou, jsou nesprávné a že by nemělo být zjištěno žádné rozpětí cenového podbízení ani prodeje pod cenou. Kromě toho společnost Primex tvrdila, že ziskového rozpětí použitého pro výpočet prodeje pod cenou nebylo dosaženo ani při opatřeních platných v minulých letech.

(31)

Komise nesouhlasí s tvrzením, že výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou byly v žádosti nesprávné. Žadatel poskytl srovnání vývozní ceny a prodejní ceny v Unii u nejběžnějších typů výrobků, přičemž se jedná o srovnání na podrobnější úrovni než srovnání průměrné vývozní ceny s průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví v Unii, které navrhla společnost Primex. Metodika žadatele je jasně vysvětlena v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v bodě 3.6 a v příloze N, která obsahuje výpočet pro každý reprezentativní typ výrobku a ukazuje cenové podbízení a prodej pod cenou. Kromě toho, pokud jde o ziskové rozpětí, které žadatel použil pro výpočet prodeje pod cenou, Komise měla za to, že tohoto ziskového rozpětí lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže v původním šetření. Je třeba poznamenat, že i kdyby žadatel nepředložil žádné výpočty prodeje pod cenou, přesto existoval dostatek důkazů o tom, že újma způsobená dumpingovým dovozem z Číny by se v případě ukončení platnosti opatření obnovila. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(32)

Sdružení CISA tvrdilo, že zpráva, z níž Komise vychází, nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou důkazní silou, zejména vzhledem k tomu, že ji Komise vypracovala s konkrétním cílem usnadnit výrobním odvětvím Unie podání stížnosti v oblasti obchodních opatření. Sdružení CISA dále tvrdilo, že vzhledem k tomu, že zpráva byla zveřejněna v roce 2017, nemůže odrážet údajná zkreslení během období šetření, které pokrývá kalendářní rok 2021.

(33)

Komise s tím nesouhlasila. Komise uvedla, že zpráva je komplexním dokumentem založeným na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních předpisů, nařízení a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných vládou Čínské lidové republiky („čínská vláda“), zpráv od mezinárodních organizací jako třetích stran, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Byla zveřejněna od prosince 2017, aby každá zúčastněná strana měla dostatek příležitostí k jejímu vyvrácení, doplnění nebo vyjádření připomínek k ní a k důkazům, na nichž je založena, a ani čínská vláda, ani jiné strany nepředložily argumenty či důkazy vyvracející zdroje uvedené ve zprávě. Stejně tak, pokud jde o tvrzení, že zpráva je zastaralá, Komise zejména konstatovala, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů použitelných na výrobek, který je předmětem přezkumu, byly během období přezkumného šetření stále důležité a že žádné strany neprokázaly, že tomu tak již nebylo. Čína začala zveřejňovat nové pětileté plány až v průběhu roku 2021 a řada z nich byla zveřejněna až ve druhé polovině roku. Bylo to dále potvrzeno výzkumem zaměřeným na konkrétní případy, který provedla Komise a který je shrnut výše.

(34)

Za druhé, sdružení CISA uvedlo, že antidumpingová dohoda WTO nezná pojem podstatných zkreslení v čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody. Namísto toho toto ustanovení umožňuje početní zjištění běžné hodnoty v omezeném počtu určitých podmínek, přičemž podstatná zkreslení mezi těmito podmínkami nejsou. Sdružení CISA navíc uvedlo, že čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody umožňuje pouze použití výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk, zatímco čl. 2 odst. 6a základního nařízení umožňuje použití údajů z vhodné reprezentativní země, což je v rozporu s pravidly WTO. Kromě toho sdružení CISA tvrdilo, že jakákoli početně zjištěná hodnota by musela být vypočtena v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a v souladu s výkladem odvolacího orgánu WTO ve věci EU – bionafta (DS 473), jakož i panelem WTO ve věci EU – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (DS494), které nezmiňují pojem podstatných zkreslení ani možnost nepřihlížet k údajům vyvážející společnosti.

(35)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou sdružením CISA. Za prvé, Komise považuje pojem „podstatná zkreslení“ za slučitelný s antidumpingovou dohodou WTO. Komise je dále toho názoru, že – v souladu s rozhodnutím panelu WTO a Odvolacího orgánu ve věci DS473 – ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, například čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. V souvislosti s věcí DS 494 se ve zprávě panelu v tomto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Komise navíc připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly a závěry nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly schváleny Orgánem pro řešení sporů prostřednictvím rozhodnutí členů WTO. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(36)

Zatřetí, sdružení CISA tvrdilo, že praxe odkazování na minulá šetření jako na „důkaz“ určitých tvrzení, jak to učinil žadatel v žádosti v tomto šetření, by pravděpodobně neobstála v přístupu Odvolacího orgánu k důkaznímu břemenu, jak je uvedeno v rozhodnutí Odvolacího orgánu WTO ve věci USA – konečná antidumpingová a vyrovnávací cla na některé výrobky (Čína) (DS 379).

(37)

Komise připomněla, že ve věci DS 379 Odvolací orgán ve svém rozhodnutí výslovně uvedl, že křížové odkazy z jednoho rozhodnutí na druhé jsou přípustné, pokud se obě šetření časově a věcně překrývají. Takové věcné překrývání mezi tímto šetřením a šetřením v odvětví GOES („ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z křemíkové elektrotechnické oceli“) uvedeným v žádosti jednoznačně existuje, neboť obě šetření se nejen týkají odvětví oceli v Číně, ale mezi obdobím šetření v odvětví GOES (1. července 2019 – 30. června 2020) a obdobím přezkumného šetření v rámci tohoto šetření (1. ledna 2021 – 31. prosince 2021) existovala pouze šestiměsíční mezera.

(38)

Začtvrté, sdružení CISA vzneslo otázku 13. pětiletého plánu („pětiletý plán“) a poukázalo na to, že plán by na jedné straně neměl být považován za závazný zákon, ale spíše za obecný politický dokument, jaké existují také v EU, a na druhé straně, že období přezkumného šetření spadá mimo období, na které se 13. pětiletý plán vztahuje. Sdružení CISA dále tvrdí, že žádost stále odkazuje na 13. pětiletý plán, čímž naznačuje, že 14. pětiletý plán neobsahuje žádné ustanovení, které by omezovalo státní kontrolu nad hospodářstvím ČLR obecně nebo konkrétně nad odvětvím oceli.

(39)

Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Zaprvé, Čína používá pravidelný pětiletý plánovací cyklus. V tomto cyklu se jednotlivé plánovací dokumenty pro následující cyklus připravují již během předchozího cyklu a zároveň mohou být jednotlivé plánovací dokumenty následujícího cyklu formálně vydány s určitým zpožděním po uplynutí platnosti příslušných plánovacích dokumentů předchozího cyklu. Skutečnost, že datum formálního ukončení 13. pětiletého plánu nespadá do období přezkumného šetření nebo že relevantní 14. pětileté plány byly zveřejněny po uplynutí určitého časového odstupu od konce předchozího plánovacího období, nemůže změnit povahu čínského plánovacího systému, ve kterém jsou úřady a provozovatelé podniků vždy součástí plánovacího cyklu. Komise dále zdůraznila, že pětileté plány, které zveřejňuje čínská vláda, nejsou pouze obecnými pokyny, ale mají právně závaznou povahu. Komise v tomto ohledu odkázala na podrobnou analýzu plánů v kapitole 4 zprávy, jejíž jedna část v oddíle 4.3.1 je výslovně věnována závazné povaze plánů. Jak čtrnáctý, tak třináctý pětiletý plán výslovně připomínají všem orgánům, aby plány pečlivě prováděly: „Posílíme systémy řízení plánování, jako jsou katalogy a seznamy, sestavy a archivace, slaďování a koordinace, vytvoříme seznamy a katalogy, jako jsou zvláštní plány na národní úrovni v rámci „14. pětiletého plánu“, podpoříme archivaci plánů, přičemž se budeme opírat o informační platformu pro integrované řízení národního plánování, a zavedeme jednotnou správu různých plánů. Vytvoříme a zlepšíme mechanismy slaďování a koordinace plánování, před předložením ke schválení sladíme plány schválené Ústředním výborem Komunistické strany Číny a státní radou a plány rozvoje provincií s tímto plánem, zajistíme, aby územní plánování na celostátní úrovni, speciální plánování, regionální plánování a další úrovně plánování byly s tímto plánem koordinovány, pokud jde o hlavní cíle, směry rozvoje, celkové uspořádání, hlavní politiky, hlavní projekty a prevenci a kontrolu rizik.“ (12) Kromě toho 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že „všechny lokality se s tímto plánem musí lépe seznámit a zahrnout jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých hlavních místních projektů“, přičemž „odvětví oceli a další klíčová odvětví musí formulovat konkrétní prováděcí stanoviska na základě cílů a úkolů tohoto plánu.“ (13) Tvrzení sdružení CISA je proto třeba odmítnout.

(40)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(41)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě ustanovení článku 17 základního nařízení. Komise vybrala vzorek na základě výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření, a to od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021. Předběžný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali více než 25 % odhadovaného celkového objemu výroby v Unii a více než 31 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(42)

V poznámce ze dne 8. března 2022 Komise potvrdila předběžně vybraný vzorek jako konečný vzorek, který je považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(43)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(44)

Nepřihlásili se žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(45)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Čínské lidové republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(46)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný z vyvážejících výrobců v dotčené zemi.

(47)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(48)

Komise zaslala dopisy s odkazem na dotazník výrobcům v Unii zařazeným do vzorku:

(49)

Stejný dotazník byl v den zahájení přezkumu rovněž zpřístupněn v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a on-line na internetových stránkách GŘ pro obchod (14).

(50)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(51)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž vyzvala uživatele a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů, aby poskytli informace o zájmu Unie a vyplnili zvláštní dotazník.

(52)

Odpovědi na dotazník určený uživatelům výrobku, který je předmětem přezkumu, byly obdrženy od tří společností:

(53)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(54)

Komise měla v úmyslu provést inspekci na místě v prostorách hlavního nezávislého uživatele (Vestas), ale tato společnost neposkytla dostatečnou součinnost, aby se taková inspekce mohla uskutečnit.

(55)

Dne 28. února 2023 Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz tlustých plechů pocházejících z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky. Komise obdržela připomínky od žadatele a od sdružení CISA.

(56)

Po poskytnutí konečných informací byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost ke slyšení v souladu s ustanoveními bodu 5.8 oznámení o zahájení řízení. Slyšení o poskytnutí konečných informací se uskutečnilo se sdružením CISA.

(57)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to ploché výrobky z nelegované oceli nebo legované oceli (vyjma nerezavějící oceli, křemíkové elektrotechnické oceli, nástrojové oceli a rychlořezné oceli), válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené, jiné než ve svitcích, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, nebo o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „tlustý plech“).

(58)

Tlusté plechy se používají při výrobě stavebního, důlního a těžebního vybavení; tlakových nádob; ropovodů a plynovodů; při stavbě lodí, mostů a budov.

(59)

Dotčeným výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny, v současnosti kódů KN ex 7208 51 20, ex 7208 51 91, ex 7208 51 98, ex 7208 52 91, ex 7208 90 20, ex 7208 90 80, 7225 40 40, ex 7225 40 60 a ex 7225 99 00 (kódy TARIC: 7208512010, 7208519110, 7208519810, 7208529110, 7208902010, 7208908020, 7225406010 a 7225990045). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(60)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(61)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(62)

Během období přezkumného šetření byly tlusté plechy z ČLR dováženy v zanedbatelném objemu, což nemohlo představovat základ pro rozhodnutí o přetrvání dumpingu. Komise tedy analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu v následujícím oddíle.

(63)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie, vývozní ceny na trhy třetích zemí a možná absorpční kapacita trhů třetích zemí.

(64)

Jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění, žádný z výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se vyvážejících výrobců v ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(65)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, které byly náležitě aktualizovány, pokud byly aktualizované údaje k dispozici, na informacích získaných od žadatele a na informacích z jiných veřejně dostupných zdrojů, zejména z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (15).

(66)

Podle informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum vycházela výrobní kapacita tlustých plechů v ČLR v období přezkumného šetření ze dvou zdrojů informací, například z databáze společností CRU (16) a MCI (17). Podle zprávy CRU činila v roce 2021 výrobní kapacita tlustých plechů v Číně 94 milionů tun, přičemž skutečná výroba činila 86 milionů tun, takže zbývala volná kapacita nejméně 8 milionů tun. Podle společnosti MCI činila v roce 2021 výrobní kapacita tlustých plechů v Číně 113 milionů tun, přičemž skutečná výroba činila 99 milionů tun, takže zbývala volná kapacita nejméně 14 milionů tun.

(67)

Z toho vyplývá, že volná kapacita v Číně se pohybuje mezi 8 a 14 miliony tun, což stačí k pokrytí celé spotřeby Unie v období přezkumného šetření, která činila 8,2 milionu tun, jak je uvedeno v tabulce 2 ve 177. bodě odůvodnění. Žadatel se domníval, že vzhledem k tak velké volné kapacitě by se dovoz z Číny do Unie mohl zvýšit na více než 1 milion tun ročně, jako tomu bylo v období šetření (2015) původního šetření (18).

(68)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, společnost Primex tvrdila, že čínská kapacita výroby tlustých plechů byla podle zdroje uvedena velmi odlišně, že nebyl uveden zdroj původních údajů a že pokles volné kapacity mezi lety 2018 a 2021 naznačuje, že potenciální čínský vývoz do Unie se v posledních letech snížil.

(69)

Žadatel objasnil, že odhady kapacity vycházely ze dvou podrobných zpráv poskytnutých nezávislými třetími stranami, tj. společnostmi CRU a MCI, na základě údajů značného počtu čínských společností. Žadatel dále uvedl, že pokles volných kapacit souvisí s nárůstem zjevné čínské spotřeby do roku 2020, po němž od roku 2021 následoval pokles spotřeby a prognóza přetrvávajících nedostatků v čínském hospodářství. V roce 2021 činila spotřeba tlustých plechů v Číně přibližně 85 milionů tun. Žadatel rovněž uvedl, že Mezinárodní měnový fond oznámil, že růst v Číně od začátku roku 2022 výrazně zeslábl (19). Podle OECD navíc zpomalení spotřeby oceli začalo v červenci 2021, kdy došlo ke zpomalení ve stavebnictví (20). Podle znalostí trhu jednoho z výrobců v Unii se očekává, že Čína zaznamená ve střednědobém horizontu záporný růst poptávky po tlustém plechu.

(70)

Žadatel proto tvrdil, že spotřeba tlustých plechů v Číně bude pravděpodobně dále klesat, což povede k dalšímu nárůstu volné kapacity, který bude mít za následek zvýšení tlaku na čínské výrobce, aby pro svou nadměrnou kapacitu v ocelářství nacházeli trhy ve třetích zemích.

(71)

Žadatel dále tvrdil, že prudký nárůst dovozu čínských desek (kód KN 7207 12 10) do Unie v období od června do srpna 2022 dokládá značnou čínskou volnou kapacitu a schopnost Číny přepravit do Unie velmi velké množství oceli ve velmi krátkém časovém horizontu.

(72)

Komise měla za to, že informace uvedené v žádosti, které žadatel objasnil, jakož i důkazy, které poskytl, s ohledem na předpokládané snížení spotřeby v Číně a nedávné zvýšení dovozu desek, naznačují, že volná kapacita tlustých plechů v Číně je značná a ve střednědobém horizontu se pravděpodobně nesníží. Komise proto argumenty předložené společností Primex zamítla.

(73)

Komise proto dospěla k závěru, že existuje značná volná kapacita, která by v případě, že by opatření pozbyla platnosti, umožnila zvýšení vývozu do Unie ve významných objemech.

(74)

Podle informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum patří trh s tlustými plechy v Unii k největším trhům na světě. Kromě toho kapacita čínských výrobců uvedená v 66. bodě odůvodnění převyšuje čínskou spotřebu uvedenou v 69. bodě odůvodnění nejméně o 9 milionů tun, takže čínští výrobci hledají vývozní trhy, které by jejich nadměrnou kapacitu vstřebaly.

(75)

Žadatel v žádosti o přezkum uvedl, že velcí čínští výrobci tlustých plechů, jako jsou společnosti Baoshan Iron & Steel Co., Ltd. (dále jen „Baosteel“) a Wuhan Iron & Steel Co., Ltd. (dále jen „WISCO“), založili v Unii obchodní společnosti, aby si dovoz do Unie usnadnili. To bylo potvrzeno v prováděcím nařízení Komise o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrotechnické oceli pocházejících mimo jiné z ČLR (21).

(76)

Jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, dovoz tlustých plechů z Číny dosáhl v roce 2015 před uložením antidumpingových cel více než 1 milionu tun. Proto je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, pro čínské vývozce by bylo opět atraktivní vyvážet ve značném objemu na trh Unie.

(77)

Společnost Primex tvrdila, že ochranná opatření uplatňovaná na tlusté plechy (upravená prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/434 (22)) omezují dovoz do Unie do 30. června 2024. Tvrdila, že dovoz z Číny spadá do kvóty pro ostatní země a dovoz v této kategorii činil v roce 2021 přibližně 370 000 tun. Tvrdila, že vzhledem k tomu, že ostatní země do Unie nepřestanou vyvážet, nebude mít Čína přístup k celé kvótě přidělené ostatním zemím.

(78)

Žadatel v žádosti o přezkum rovněž uvedl, že stávající ochranná opatření EU na dovoz některých výrobků z oceli významně neomezují objemy dovozu tlustých plechů.

(79)

Na období od 1. července 2022 do 30. června 2023 však byl celkový objem celní kvóty pro nelegované a ostatní legované kvarto plechy stanoven na více než 3,2 milionu tun, z čehož přibližně 2,2 milionu tun bylo přiděleno „ostatním zemím“, včetně Číny. Kromě toho byla na období od 1. července 2023 do 30. června 2024 stanovena kvóta ve výši přibližně 3,4 milionu tun, z čehož přibližně 2,3 milionu tun bylo přiděleno „ostatním zemím“, mezi něž patří i Čína (23). Dovoz tlustých plechů ze zemí klasifikovaných jako „ostatní země“ (tj. s výjimkou Ukrajiny) činil během období přezkumného šetření méně než 0,8 milionu tun, jak je uvedeno v tabulkách 3 a 5, a Čína má tedy možnost zvýšit dovoz na více než 1 milion tun, aniž by byla dotčena ochrannými opatřeními.

(80)

Komise se domnívá, že kvóta, která je k dispozici pro dovoz z Číny, je tedy značná a že existence této kvóty by nesnížila atraktivitu trhu Unie, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti, protože dovoz v rámci této značné kvóty by byl stále možný.

(81)

Aby Komise získala informace o pravděpodobném cenovém chování vůči Unii v případě neexistence opatření, porovnala rovněž čínskou vývozní cenu pro třetí země s čínskou běžnou hodnotou.

(82)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců a čínské vlády určila Komise běžnou hodnotu na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dalších snadno dostupných informací, jak je vysvětleno v následujícím oddíle.

(83)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(84)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(85)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k dostupným důkazům bude možná nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách, a navrhla v tomto ohledu Brazílii. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(86)

Dne 16. prosince 2022 informovala Komise poznámkou zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“), přičemž jako reprezentativní země byla uvedena Brazílie. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk pro společnosti Usinas Siderúrgicas de Minas Gerais (dále jen „Usiminas“) a Gerdau S/A (dále jen „Gerdau“), výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi.

(87)

Ve svých připomínkách k poznámce žadatel tvrdil, že by Komise měla vzít v úvahu i další výrobní faktory používané při výrobě tlustých plechů, jako jsou dráty z nelegovaného hliníku, hliníkový odpad a šrot, feroslitiny, ferosilicium, voda, těžké oleje, acetylen atd.

(88)

V poznámce Komise představila hlavní výrobní faktory. Kromě těchto výrobních faktorů Komise rovněž připočetla spotřební materiál a režijní náklady, jak je vysvětleno ve 139. a 149. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že současné šetření je přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a nevyžaduje přesný výpočet dumpingového rozpětí, ale spíše stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, měla Komise za to, že by se v tomto případě mohla při výpočtu běžné hodnoty výjimečně zaměřit na hlavní výrobní činitele. Kromě toho, jak je uvedeno ve 184. a 185. bodě odůvodnění, dovoz dotčeného výrobku z ČLR během období přezkumného šetření byl zanedbatelný. Početně zjištěná běžná hodnota se tedy použije pouze pro srovnání s čínskou vývozní cenou do třetích zemí.

(89)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(90)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(91)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(92)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (24) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(93)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (25). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (26), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (27). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (28). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (29). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (30), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (31).

(94)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (32) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(95)

Žadatel v žádosti uvedl, že ceny a náklady výrobků z oceli v ČLR, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil. V žádosti bylo uvedeno, že všechny výrobní faktory – půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla – jsou zkreslené stejným způsobem. Na podporu svého stanoviska se žádost odvolávala na řadu veřejně dostupných zdrojů informací, jako je zpráva, závěry, k nimž dospělo Ministerstvo obchodu Spojených států (33), nedávná šetření Komise zaměřená na čínské odvětví oceli (34), 13. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR, jakož i 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR.

(96)

Z tohoto důvodu byly v žádosti zdůrazněny následující skutečnosti:

(97)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(98)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy v odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však potvrdilo, že dva největší výrobci v odvětví oceli, společnosti Angang Steel Group (dále jen „Ansteel“) a Baowu, jsou buď plně ve vlastnictví státu, nebo v nich stát vlastní kontrolní podíl. V každém případě, i když pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem přezkumu.

(99)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (35), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (36), nebo také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %“ (37).

(100)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (38). Podobně prováděcí plán provincie Chenan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace, specializace a vysoké kvality tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat v do 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli do 15 milionů tun.“ (39) Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Jiangsu (40), Šan-tung (41), Šan-si (42), Liao-ning Ta-lien (43) nebo Če-ťiang (44).

(101)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Jelikož však výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(102)

Například předseda společnosti Ansteel je současně tajemníkem stranického výboru. Podobně ředitel a generální ředitel společnosti Ansteel zastává funkci zástupce tajemníka stranického výboru (45). V případě společnosti Baowu zastává předseda společnosti Baosteel, která je dceřinou společností vlastněnou ze 100 % společností Baowu, současně funkci tajemníka stranického výboru, zatímco generální ředitel je současně zástupcem tajemníka stranického výboru a zástupce generálního ředitele je členem stálého výboru stranického výboru (46).

(103)

Dne 22. července 2022 navíc stranický výbor společnosti Ansteel vydal zprávu o studiu a praktickém uplatňování ducha důležitého projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga ze dne 1. července: „Musíme tvrdě pracovat na praktickém uplatňování ducha důležitého projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga ze dne 1. července, pečlivě porovnávat uvedená opatření s opatřeními stranického výboru skupiny Ansteel, studovat a formulovat „nepovinné akce“, bedlivě sledovat skutečnou situaci při prosazování strategie rozvoje „14. pětiletky“ skupiny Ansteel a provádět hloubkový výzkum, dobře vykonávat praktické činnosti a dobře zahajovat nové záležitosti.“ (47) Dne 2. dubna 2021 byla na odborové schůzi skupiny Ansteel zdůrazněna její příslušnost ke straně s tím, že „odborové organizace na všech úrovních skupiny Ansteel by měly následovat vedení strany, odrážet politickou odpovědnost odborů a vědomě sloužit celkovému kvalitnímu rozvoji skupiny Ansteel“ (48)

(104)

Kromě toho, jak je uvedeno na internetových stránkách společnosti Baowu: „Společnost Baowu plně uplatňuje požadavky „Stanoviska k posílení vedoucí úlohy strany při zlepšování správy a řízení společností v centrálních podnicích“, systematicky optimalizuje systém rozhodování o významných záležitostech a vytváří prováděcí opatření pro systém rozhodování „tři důležité a jeden velký“, seznam rozhodovacích pravomocí a odpovědností za významné záležitosti a představenstvo.“ (49)

(105)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ačkoli během šetření nebylo možné určit konkrétní politické dokumenty, jimiž by se konkrétně rozvoj odvětví tlustých plechů jako takového řídil, má toto odvětví prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se odvětví oceli, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(106)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (50). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu přijatého v březnu 2021 vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (51). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (52).

(107)

Další důležitou surovinou pro výrobu tlustých plechů je železná ruda. Železná ruda je také uvedena ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin, v němž stát plánuje „racionálně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], zavést preferenční daňovou politiku, podpořit zavádění moderních technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého těžebního odpadu.“ (53) V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví následující: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy.“ (54) Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(108)

Stávající šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů upravujících úpadek a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví tlustých plechů, jak je uvedeno výše v 93. bodě odůvodnění, nemělo vliv na výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(109)

Odvětví tlustých plechů je rovněž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno v 93. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (55).

(110)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 93. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(111)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci tlustých plechů tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(112)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny tlustých plechů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(113)

Sdružení CISA ve svých připomínkách k poznámce zopakovalo připomínky, které uvedlo v reakci na zahájení šetření (viz 32. až 39. bod odůvodnění). Kromě toho dodalo, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by se posouzení existence významných zkreslení mělo provádět pro každého vyvážejícího výrobce zvlášť. Komise tedy měla zanalyzovat situaci každého čínského výrobce a rozhodnout u každého z nich o tom, zda není zkreslen některý z faktorů výrobních nákladů a nákladů na prodej. Sdružení CISA tvrdilo, že ačkoli v tomto případě jednotliví čínští výrobci nespolupracovali, neměla by být povolena „celostátní“ nebo „celoodvětvová“ zjištění.

(114)

Komise konstatovala, že pokud se zjistí, že z důvodu existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise stanovit běžnou hodnotu prostřednictvím nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení stanoví, že domácí náklady jednotlivých výrobců lze použít, pokud je na základě přesných a vhodných důkazů stanoveno, že tyto náklady nejsou zkreslené. Na základě dostupných důkazů o výrobních faktorech jednotlivých vyvážejících výrobců však jako nezkreslené nemohly být stanoveny žádné výrobní náklady a náklady na prodej výrobku, který je předmětem přezkumu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(115)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací sdružení CISA znovu zopakovalo své připomínky předložené v reakci na zahájení řízení a v reakci na poznámku (viz 32. až 39. bod odůvodnění). Sdružení CISA konkrétně uvedlo, že Komise se zabývala jeho předchozími připomínkami, avšak vyjádřilo zklamání nad tím, že Komise předložené argumenty zamítla. Sdružení CISA proto trvalo na tom, že i) zpráva má pochybnou důkazní hodnotu a nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů, ii) že jednotlivé pětileté plány jsou pouze obecnými politickými dokumenty bez závazných právních účinků – což podle názoru sdružení rovněž vyplývá z neexistence výslovných sankcí v případě porušení – a že EU zavedla podobné druhy politických dokumentů.

(116)

Argumenty sdružení CISA již byly řešeny výše ve 33. bodě odůvodnění týkajícím se zprávy a ve 39. bodě odůvodnění týkajícím se pětiletých plánů. Pokud jde o poznámku sdružení CISA o tom, že EU má zavedeny politické dokumenty podobné čínským pětiletým plánům, Komise uvedla, že tyto dokumenty jsou pro posouzení podstatných zkreslení v Číně podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení zcela irelevantní. Podobně odkaz na neexistenci sankcí v pětiletých plánech nemůže změnit posouzení uvedené ve 39. bodě odůvodnění, které na základě zvláštních ustanovení příslušných pětiletých plánů ve spojení se skutečnostmi, o nichž pojednává zpráva, prokazuje jednoznačnou povinnost dotčených čínských orgánů provádět dotčené pětileté plány. Argumenty sdružení CISA proto nemohou změnit závěry Komise uvedené ve 32. až 39. bodě odůvodnění.

(117)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že pro stanovení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(118)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(119)

Jak je vysvětleno v 86. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku týkající se relevantních zdrojů, které je třeba použít pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. Poznámka obsahovala informace pro zúčastněné strany o záměru Komise považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(120)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení určila Komise Brazílii jako zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, jak navrhoval žadatel v žádosti o přezkum. Brazílie je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikována jako země s „vyššími středními příjmy“. Proto se má za to, že je na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR.

(121)

Komise zjistila, že Brazílie je významným výrobcem tlustých plechů (instalovaná kapacita přibližně 3,1 milionu tun ročně (58)). Komise rovněž zjistila, že Brazílie splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že všechny příslušné veřejné údaje jsou snadno dostupné a přístupné, včetně dovozních statistik a údajů o nákladech na suroviny a výrobních faktorech, jako je zemní plyn, elektřina a pracovní síla.

(122)

Hlavním brazilským výrobcem tlustých plechů je společnost Usinas Siderúrgicas de Minas Gerais (dále jen „Usiminas“). Podle žadatele je společnost Usiminas velkým integrovaným výrobcem oceli, který vyrábí ocel stejným postupem jako čínští výrobci (tj. počínaje zpracováním uhlí a železné rudy přes výrobu surového železa redukcí ve vysoké peci po výrobu surové oceli v kyslíkové peci („BOF“) a poté kontinuálním litím a válcováním). Komise podotkla, že finanční výkazy společnosti Usiminas za účetní období končící dne 31. prosince 2020 a 31. prosince 2021 jsou k dispozici v databázi Orbis Bureau van Dijk (dále jen „databáze Orbis“). Dalším brazilským výrobcem tlustých plechů je společnost Gerdau S/A (dále jen „Gerdau“). Finanční výkazy společnosti Gerdau za účetní období končící dne 31. prosince 2020 a 31. prosince 2021 jsou rovněž k dispozici v databázi Orbis. Komise proto hodlá použít finanční údaje obou brazilských výrobců tlustých plechů.

(123)

Připomínky týkající se navrhované reprezentativní země v žádosti o přezkum byly obdrženy od dovozce Primex.

(124)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, společnost Primex s výběrem Brazílie jako reprezentativní země v žádosti o přezkum nesouhlasila. Společnost Primex zejména tvrdila, že 1) brazilský trh je menší než čínský trh; 2) brazilská společnost Usiminas, kterou žadatel použil pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a ziskových rozpětí, není vhodná, neboť tato společnost má na domácím trhu dominantní postavení; 3) brazilský trh je chráněn před mezinárodní dovozní konkurencí antidumpingovými cly na dovoz tlustých plechů z Ukrajiny, Číny, Jižní Afriky a Jižní Koreje a 4) dovoz tlustých plechů z Brazílie do Unie je zanedbatelný.

(125)

Komise podotýká, že skutečnost, že má některá země menší trh než čínské trhy, tuto zemi nevylučuje jako reprezentativní zemi. Požadavek „vhodnosti“ v základním nařízení se týká podobné úrovně hospodářského rozvoje, přičemž velikost trhu jako taková není zmíněna. Komise rovněž upozornila, že Brazílie, jak žadatel uvedl v žádosti, je jedním ze tří největších výrobců tlustých plechů ve skupině Světové banky s „vyššími středními příjmy“ společně s Ruskem a ČLR (která je předmětem tohoto řízení). Jak bylo vysvětleno výše, v Brazílii existují dva vhodní výrobci tlustých plechů, u kterých jsou k dispozici přiměřené údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku.

(126)

Kromě toho tvrzení, že společnost Usiminas má na brazilském trhu dominantní postavení, není podloženo důkazy o tom, zda a jak tato okolnost znemožňuje u této společnosti stanovit nezkreslené zdroje. Jak bylo vysvětleno výše, Komise každopádně použila pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a ziskových rozpětí finanční údaje obou brazilských výrobců tlustých plechů, protože finanční údaje obou společností jsou snadno dostupné.

(127)

Společnost Primex navíc nezdůvodnila, jak uložení antidumpingových opatření na dovoz tlustých plechů z ČLR, Jihoafrické republiky a Jižní Koreje ovlivnilo přiměřenost prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Usiminas jako nezkresleného zdroje. Pokud jde o zisk, existence antidumpingových opatření v Brazílii by sice skutečně mohla mít dopad na ziskové rozpětí společnosti Usiminas, ale výsledkem antidumpingových opatření je obnovení spravedlivé hospodářské soutěže, včetně dosažení běžné úrovně zisku pro domácí výrobce. V každém případě Komise podotýká, že finanční výkazy společností Usiminas a Gerdau nejsou omezeny pouze na tlusté plechy, ale zohledňují souhrn výrobků z oceli vyráběných těmito společnostmi. Komise rovněž uvedla, že společnost Primex v této fázi nenavrhla alternativní reprezentativní zemi.

(128)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a společností Usiminas a Gerdau jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily.

(129)

V návaznosti na poznámku k vhodné reprezentativní zemi nevznesla žádná zúčastněná strana k výběru Brazílie jako reprezentativní země žádné připomínky.

(130)

Sdružení CISA ve svých připomínkách k poznámce uvedlo, že pro stanovení jednotkové ceny hlavních výrobních faktorů by Komise měla použít domácí ceny, a nikoli údaje o dovozu z databáze GTA, protože dovozní ceny jsou ovlivněny několika faktory, jako je objem dovozu určitého výrobku, dostupnost takového výrobku a vzdálenost mezi vyvážející a dovážející zemí.

(131)

Komise podotýká, že ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje vhodné reprezentativní země, „pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné“. Komise nemá k dispozici údaje o domácích cenách příslušných výrobních faktorů v případných reprezentativních zemích a tyto údaje nejsou snadno dostupné. Naopak údaje o dovozních cenách v případných vhodných reprezentativních zemích jsou snadno dostupné a Komise používá jako zdroj těchto údajů databázi GTA. Pokud je na základě důkazů uplatnění metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení oprávněné, Komise tyto dovozní ceny dále upraví (např. přičtením příslušných cel) s cílem získat přiměřenou zástupnou hodnotu představující nezkreslenou cenu na domácím trhu v těchto zemích. Komise rovněž prověřuje, zda existuje dostatečné reprezentativní nezkreslené množství těchto dovozních údajů, aby výsledný konečný průměr automaticky snížil dopad možných neobvyklých cen na spodní a horní hranici rozpětí, a tím odrážel různé kvality a dostupnost určitého vstupu. Pro účely stanovení příslušných referenčních hodnot Komise dále vyloučí údaje o dovozu z Číny a ze zemí, které nejsou členy WTO (59), do reprezentativní země. Pokud jsou množstevní údaje o dovozu u výrobních faktorů dostatečně reprezentativní a pokud neexistují žádné jiné zvláštní okolnosti, kvůli kterým by se tyto údaje staly nevhodnými, není žádný objektivní důvod pro jejich vyloučení. Sdružení CISA rovněž nepředložilo žádné důkazy k doložení svého tvrzení. Proto vzhledem k tomu, že nebyl předložen důkaz o opaku, Komise toto tvrzení zamítla.

(132)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Brazílie vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(133)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a k připomínkám obsaženým v poznámce ke vhodné reprezentativní zemi a vzhledem k tomu, že Brazílie splnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii, jak bylo navrženo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(134)

V poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, zemní plyn, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že využije informace: Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) pro stanovení nezkreslených nákladů práce a veřejných sazeb ze strany dodavatelů elektřiny v Brazílii.

(135)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje od brazilských výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(136)

V poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních faktorů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(137)

S ohledem na všechny informace založené na žádosti a následné informace předložené žadatelem a zúčastněnými stranami byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory tlustých plechů

Suroviny

(138)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (60). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 4.2.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(139)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady vzniklé žadateli v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních faktorů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, rozhodla se Komise zařadit tyto náklady do všech ostatních surovin. Pro zjištění nezkreslené hodnoty všech ostatních surovin a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr všech ostatních surovin a celkových nákladů na suroviny na 7,5 %. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu surovin pro získání nezkreslené hodnoty všech ostatních surovin.

(140)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění, zda by mohl být dumping obnoven, pokud by opatření pozbyla platnosti, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

Pracovní síla

(141)

Ke stanovení mezd v Brazílii použila Komise statistiky MÚP (61). Ty poskytují informace o měsíčních mzdách zaměstnanců ve výrobním odvětví a o průměrné týdenní pracovní době v Brazílii za období šetření (rok 2021).

Elektrická energie

(142)

U elektrické energie Komise použila snadno dostupné ceny společnosti Cemig Distribuição S.A, hlavního dodavatele elektrické energie v Brazílii (62). Tento zdroj umožňuje stanovit cenu průměrné průmyslové sazby pro období šetření (rok 2021).

Zemní plyn

(143)

V případě zemního plynu použila Komise cenu plynu v Brazílii za období přezkumného šetření, kterou zveřejnila společnost Companhia de Gás de Minas Gerais (GASMIG) (63), která umožňuje stanovit cenu zemního plynu dodávaného průmyslovým uživatelům.

(144)

Ve svých připomínkách k poznámce sdružení CISA uvedlo, že Brazílie byla použita jako reprezentativní země v dalších dvou šetřeních, a to AD683 – Výrobky z elektrolyticky pochromované oceli (64) (dále jen „šetření ECCS“) a R728 – Některé ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z křemíkové elektrotechnické oceli (65). Sdružení CISA uvedlo, že ačkoli období šetření v obou řízeních nebyla zcela totožná, vzhledem k tomu, že obě výše uvedená řízení pocházejí z nedávné doby, měla Komise získat údaje z podobných zdrojů, pokud jde o energii a náklady, a v důsledku toho dospět k podobným jednotkovým nákladům pro každý faktor. Sdružení CISA tvrdilo, že při současném šetření byla referenční hodnota zemního plynu stanovena na základě ceny plynu v Brazílii zveřejněné společností GASMIG a byla vypočtena na 7,46 CNY/m3. V šetření ECCS byla referenční hodnota pro plyn stanovena na základě statistik brazilského ministerstva energetiky a byla vypočtena na 2,257 CNY/m3. V šetření EPOS byla referenční hodnota pro plyn stanovena na základě cen uváděných společností GASMIG a byla vypočtena ve výši 3,42 až 3,72 CNY/m3. Sdružení CISA uvedlo, že navzdory skutečnosti, že období šetření ECCS a GOES jsou velmi podobná období šetření v rámci stávajícího šetření, rozdíl v cenách mezi stávajícím šetřením a šetřeními ECCS a GOES je více než dvojnásobný, a proto překračuje přiměřené rozpětí. Sdružení CISA žádá Komisi, aby porovnala ceny z uvedených různých zdrojů, a určila tak přiměřenou cenu.

(145)

Podobnou připomínku vzneslo dále sdružení CISA k nákladům na pracovní sílu. Sdružení CISA zdůraznilo, že v současném šetření byla referenční hodnota pro náklady práce stanovena na základě údajů ze statistik MOP a zprávy o udržitelnosti, kterou zveřejnila společnost Usiminas, a byla vypočtena na 46,69 CNY/hod. V šetření ECCS byly použity pouze statistiky MOP a vypočteny průměrné náklady na pracovní sílu ve výši 27,112 CNY/hod. Sdružení CISA tvrdilo, že náklady na pracovní sílu v Brazílii se během krátké doby nemohly tolik zvýšit, a požádalo Komisi, aby při současném šetření použila pro stanovení referenční hodnoty pro pracovní sílu stejnou metodiku jako při šetření ECCS.

(146)

Komise podotýká, že období šetření v rámci současného šetření je jiné než v případě dvou šetření uvedených sdružením CISA. Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, období šetření v rámci stávajícího šetření trvalo od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021, zatímco období šetření v případě šetření ECCS trvalo od 1. července 2020 do 30. června 2021 a v případě šetření GOES od 1. července 2019 do 30. června 2020. Referenční hodnoty se tedy mohou lišit, protože se vztahují k různým obdobím. Sdružení CISA navíc neuvedlo, zda je některá z metodik, které Komise použila pro výpočet referenčních hodnot, chybná. Sdružení CISA se podle všeho zaměřilo pouze na hodnotu referenční hodnoty. Sdružení CISA neupřesnilo, jaká je přiměřená hodnota referenční hodnoty. Sdružení CISA podle všeho naznačilo, že přiměřenou referenční hodnotou by byla nižší referenční hodnota. Komise rovněž konstatovala, že zatímco v případě plynu odkazovalo sdružení CISA na šetření ECCS i EPOS, v případě pracovní síly odkazovalo sdružení CISA pouze na šetření ECCS. Je třeba poznamenat, že v šetření GOES byla referenční hodnota nákladů práce vypočtena na 84,59 CNY/hod., což je dvojnásobek oproti současnému šetření. Komise dále uvedla, že sdružení CISA se v souvislosti s šetřeními ECCS a EPOS nevyjadřuje k hodnotě referenční hodnoty pro elektřinu. Ve stávajícím šetření byla referenční hodnota pro elektřinu ve srovnání s dalšími dvěma šetřeními výrazně nižší. Ve stávajícím šetření byla referenční hodnota pro elektřinu vypočítána na 0,79 kWh, zatímco v šetření ECCS na 5,034 kWh a v šetření GOES na 8,251 kWh.

(147)

Při každém šetření Komise vypočítá referenční hodnoty na základě snadno dostupných informací, informací specifických pro dané šetření a informací čínských vyvážejících výrobců. Je třeba připomenout, že při současném šetření čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, zatímco při šetřeních ECCS a EPOS čínští vyvážející výrobci spolupracovali. Není podstatné, zda je hodnota referenční hodnoty v jednom šetření nižší než v jiném šetření. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(148)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(149)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů poskytnutých jedním z výrobců v Unii zařazených do vzorku proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(150)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů společností v Brazílii, které byly určeny v poznámce jako aktivní a ziskoví výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, Pro účetní období 2021 a 2020 byly použity finanční údaje získané od společnosti Orbis Bureau van Dijk týkající se těchto společností: Usiminas a Gerdau.

(151)

V návaznosti na poznámku sdružení CISA uvedlo, že společnosti Usiminas i Gerdau zaznamenaly v roce 2020 mimořádně vysoké příjmy a zisky ve srovnání s rokem 2021. S ohledem na tuto skutečnost požádalo sdružení CISA Komisi, aby nepoužívala finanční údaje z roku 2021, ale průměr finančních údajů za roky 2020 a 2021, který by přiměřeně odrážel běžnou finanční situaci obou brazilských výrobců.

(152)

Komise považovala toto tvrzení za podložené. Společnost Usiminas i společnost Gerdau v roce 2021 opravdu zaznamenaly velmi vysoké zisky. Komise se proto domnívala, že by bylo rozumnější použít finanční údaje obou brazilských výrobců za rok 2020 namísto roku 2021, který byl podle všeho pro obě společnosti výjimečný.

(153)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací sdružení CISA tvrdilo, že prodejní, správní a režijní náklady a zisková rozpětí použitá Komisí jsou stále vysoká. Tvrdila, že v odvětví, jako je železo a ocel, je velmi vzácné, ne-li nemožné dosáhnout dvouciferného zisku. Sdružení CISA tvrdilo, že by Komise neměla používat finanční informace z databáze Orbis pro dvě brazilské společnosti, které se nevztahují pouze na dotčený výrobek, ale měla by místo toho vycházet ze zjištění šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti zveřejněných brazilským ministerstvem hospodářství (66) ohledně dovozu tlustých plechů pocházejících z Jižní Afriky, Číny, Jižní Koreje a Ukrajiny. Sdružení CISA požádalo Komisi, aby při úpravě prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí zohlednila zjištění tohoto šetření.

(154)

Komise uvedla, že ve svých připomínkách k první poznámce sdružení CISA požádalo Komisi, aby nepoužívala finanční údaje z roku 2021, ale průměr finančních údajů za roky 2020 a 2021, který by přiměřeně odrážel běžnou finanční situaci obou brazilských výrobců, jak je uvedeno ve 151. bodě odůvodnění. Komise toto tvrzení přijala a aby zůstala ještě konzervativnější, použila prodejní, správní a režijní náklady a zisková rozpětí pouze pro rok 2020, která byla nižší než průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisková rozpětí za roky 2020 a 2021, které sdružení CISA navrhlo. Pokud jde o šetření zmíněné sdružením CISA, Komise uvedla, že toto šetření bylo dokončeno v říjnu 2019 a vycházelo z údajů za roky 2013 a 2017, zatímco období šetření současného šetření je rok 2021. Sdružení CISA navíc neupřesnilo, jak by Komise měla upravit prodejní, správní a režijní náklady a zisková rozpětí na základě zjištění brazilského šetření. Navíc čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení vyžaduje, aby částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk použité při početním zjištění běžné hodnoty byly nezkreslené a přiměřené. Sdružení CISA neprokázalo, že tyto hodnoty byly buď zkreslené, nebo nepřiměřené. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(156)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(157)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 149. až 152. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky společností Usiminas a Gerdau za rok 2020, jak je uvedeno v účetní závěrce těchto společností. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(158)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(159)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě údajů z databáze GTA o cenách FOB pro dovoz z Číny do třetích zemí upravených na ceny ze závodu.

(160)

V tomto ohledu Komise použila vývozní statistiky z databáze GTA pro tyto kódy čínského zboží: 7208 51 10, 7208 51 20, 7208 51 90, 7208 52 00, 7208 90 00, 7225 40 91, 7225 40 99 a 7225 99 90. Komise podotýká, že tyto zbožové kódy se nevztahují pouze na dotčený výrobek, ale zahrnují i jiné druhy výrobků. Vzhledem k nespolupráci výrobců z Číny však informace v souboru neumožňují určit objem dotčeného výrobku v celkovém objemu vývozu těchto čínských zbožových kódů. Průměrné vývozní ceny se pohybují v rozmezí od 619 EUR za tunu do 1 163 EUR za tunu v závislosti na zbožovém kódu. Průměrná vývozní cena všech osmi čínských zbožových kódů činila 749 EUR za tunu. Největší objem vývozu do třetích zemí se uskutečnil prostřednictvím čínského zbožového kódu 7225 40 99, který má ze všech osmi čínských zbožových kódů nejnižší vývozní cenu 619 EUR za tunu.

(161)

Údaje o cenách FOB z databáze GTA byly upraveny na úroveň ceny ze závodu. Cena FOB tak byla snížena o náklady na vnitrostátní dopravu na základě informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum.

(162)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a čínskou vývozní cenu do třetích zemí jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(163)

Na základě toho se cenové rozdíly mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami do třetích zemí stanovené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie pohybují v rozmezí 9 % až 97 % v závislosti na čínském zbožovém kódu. Cenový rozdíl zjištěný jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie činil v průměru 65 %.

(164)

Z toho vyplývá, že pokud by opatření pozbyla platnosti a pokud by ceny, za které by čínští vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie, odpovídaly cenám do jiných třetích zemí zjištěným během přezkumu, bylo by možné očekávat podstatná dumpingová rozpětí, která by se podobala úrovním zjištěným v původním šetření.

(165)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 13. a 27. bodě odůvodnění, sdružení CISA a společnost Primex tvrdily, že čínské ministerstvo financí oznámilo, že v zájmu omezení vývozu a přesměrování čínské výroby oceli do čínského domácího výrobního odvětví od 1. srpna 2021 již některé výrobky z oceli, včetně tlustých plechů, nejsou způsobilé pro vracení DPH z vývozu (67). Sdružení CISA tvrdilo, že za touto změnou politiky je záměr čínské vlády snížit vývoz a přesměrovat čínskou výrobu do domácího výrobního odvětví. Sdružení CISA tvrdilo, že v důsledku této změny politiky lze v nejbližší budoucnosti očekávat výrazný pokles vývozu tlustých plechů z Číny, zatímco společnost Primex tvrdila, že dojde k mírnému nárůstu dovozu z Číny.

(166)

Přestože čínští vyvážející výrobci o tuto vývozní pobídku od roku 2021 skutečně přišli, vzhledem k: 1) poklesu poptávky na čínském trhu, jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění; 2) existenci antidumpingových opatření na několika dalších hlavních trzích, jak je vysvětleno ve 169. bodě odůvodnění; a 3) značné volné kapacitě, jak je uvedeno v 66. a 69. bodě odůvodnění, nebude ztráta této pobídky v případě ukončení opatření bránit čínským výrobcům v dumpingovém vývozu tlustých plechů ve velkých objemech na trh Unie, aby tak mohli využít svou volnou kapacitu. Sdružení CISA a společnost Primex navíc nevyčíslily pravděpodobný dopad, který by zrušení vracení DPH mohlo mít na vývozní cenu. Jejich názory ohledně dopadu na objem dovozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jsou také protichůdné. Komise proto tyto argumenty zamítla.

(167)

Komise zkoumala cenové úrovně, kterých by výrobci v Unii byli schopni dosáhnout na trhu Unie, ve srovnání s cenovými úrovněmi čínských výrobců vyvážejících na trhy jiných třetích zemí.

(168)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, použila Komise údaje z databáze GTA. Komise zjistila, že během období přezkumného šetření byla průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie na volném trhu (749 EUR/t), jak je uvedeno v tabulce 9, stejná jako průměrná cena FOB do třetích zemí (749 EUR/t), ale vyšší než průměrná cena čínského zbožového kódu s největším objemem vývozu. Pro čínské vyvážející výrobce by proto bylo výhodné přesunout vývoz ze třetích zemí do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a využít tak příležitosti rozšířit svůj vývoz na trh Unie.

(169)

Na základě informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum, internetového průzkumu a přezkoumání databáze WTO Komise zjistila, že antidumpingová opatření jsou uložena na dovoz tlustých plechů z ČLR do Brazílie, Kanady, Indonésie, Thajska, Spojených států amerických (68) a Spojeného království (69). Vzhledem k tomu, že čínští vývozci mají potíže s prodejem na všechny tyto trhy, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, stal by se trh Unie pro čínské vývozce, kteří chtějí vyvážet svou nadbytečnou výrobní kapacitu a využít volnou kapacitu, velmi atraktivním.

(170)

S ohledem na posouzení provedené v 66. až 169. bodě odůvodnění, zejména pokud jde o značnou volnou kapacitu čínských vývozců, atraktivitu trhu Unie a nízkou absorpční kapacitu trhů třetích zemí, dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z ČLR by se pravděpodobně obnovil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(171)

Společnost Primex tvrdila, že úroveň dovozu do Unie v případě ukončení opatření nebude záviset pouze na výrobní kapacitě v Číně, ale na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější je poptávka spotřebitelů v Unii. Dalšími faktory byly cenové a nákladové relace, jakož i intenzita konkurence na světovém trhu, existence obchodních překážek na světovém trhu a vývoj směnných kurzů. Společnost Primex rovněž uvedla, že vývoj těchto faktorů v budoucnu nelze předvídat.

(172)

Jak je uvedeno ve 170. bodě odůvodnění, závěr Komise, že dumpingový dovoz z ČLR by se pravděpodobně ve vysokých objemech znovu obnovil, pokud by opatření pozbyla platnosti, není založen pouze na volné kapacitě v Číně, ale také na atraktivitě trhu Unie a nízké absorpční kapacitě trhů třetích zemí. Společnost Primex své tvrzení ohledně ostatních faktorů nedoložila, a proto bylo zamítnuto.

(173)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období více než 25 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(174)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 9,4 milionu tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum před pozbytím platnosti, ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a ověřené podání svazu EUROFER.

(175)

Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, Představují více než 25 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii a více než 31 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření.

(176)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě dovozních statistik Eurostatu a ověřených údajů o prodeji od výrobního odvětví Unie.

(177)

Spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(178)

Celková spotřeba v Unii se nejprve snížila o 9 % v roce 2019, kdy se výrazně zpomalil růst HDP Unie, což zasáhlo odvětví se silnými cyklickými charakteristikami, jako je ocelářský průmysl. Poté se toto snížení ještě prohloubilo v důsledku hospodářského poklesu způsobeného pandemií COVID-19, načež v roce 2020 spotřeba dále klesala. Během období přezkumného šetření se spotřeba konečně zotavila, ale byla o 10 % nižší než v roce 2018.

(179)

Závislý trh zahrnuje jak závislý prodej, tak využití pro vlastní spotřebu. Objem tlustých plechů určených pro závislý trh se během posuzovaného období celkově snížil o 23 %. Závislý trh tvořil pouze okrajovou část obchodu s tlustými plechy a v celém období představoval méně než 10 % celkové spotřeby. V roce 2019 byl podíl tohoto prodeje na celkové spotřebě ještě nižší a v roce 2020 se v souvislosti se zpomalením ekonomiky a pandemií COVID-19 pohyboval kolem 6 % spotřeby. Způsobila to zejména nižší poptávka ze strany společností ve spojení působících v odvětví výroby trubek.

(180)

Spotřeba Unie na volném trhu měla podobný vývoj jako celková spotřeba. Z důvodů uvedených ve 178. bodě odůvodnění se do roku 2020 postupně snížila o 18 % a v období přezkumného šetření se začala zotavovat. Nedosáhla však úrovně z roku 2018. Šetření ukázalo, že některé prodejní segmenty, jako je automobilový průmysl a větrné turbíny, rostly, a to zejména během přezkumného období šetření. Naopak některé z nejdůležitějších prodejních segmentů, jako je odvětví ocelových trubek a stavba lodí, byly zpomalením hospodářského růstu výrazně zasaženy a v období přezkumného šetření se nezotavily. To vedlo během posuzovaného období na volném trhu k poklesu celkové spotřeby v Unii o 9 %.

(181)

Objem dovozu z Číny stanovila Komise na základě dovozních statistik Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl pak stanoven na základě srovnání objemu dovozu určeného pro volný trh s celkovou spotřebou v Unii na tomto trhu, jak je uvedeno ve 177. bodě odůvodnění výše v tabulce 2.

(182)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(183)

Objem dovozu z Číny činil při původním šetření až 1,4 milionu tun a podíl na trhu překračoval 14 %.

(184)

Čínský dovoz do Unie se stal v posuzovaném období zanedbatelný. Jeho objem byl již v roce 2018 na velmi nízké úrovni a v posuzovaném období klesl o 86 %.

(185)

Podíl čínského dovozu na trhu zůstal během posuzovaného období zanedbatelný, a sice nižší než 1 % spotřeby v Unii.

(186)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců stanovila Komise průměrnou cenu dovozu z Číny na základě dovozních statistik Eurostatu.

(187)

Průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (EUR/t)

(188)

Průměrné dovozní ceny z Číny v posuzovaném období výrazně kolísaly. Jak je uvedeno výše v tabulce 3 ve 182. bodě odůvodnění, objem dovozu zůstal během posuzovaného období zanedbatelný. Komise proto dospěla k názoru, že na základě tak omezeného objemu dovozu nelze vyvodit žádné smysluplné nebo relevantní závěry.

(189)

Kromě toho je třeba poznamenat, že zatímco výrobci v Unii v posuzovaném období prodávali tlusté plechy na základě střednědobých smluv, v podstatě jednoletých nebo dvouletých smluv, s cenami stanovenými na smluvní období, z dostupných informací vyplývá, že čínští vývozci prodávali tlusté plechy na základě spotového prodeje, tj. na základě velmi krátkodobých smluv. To těmto vývozcům umožnilo poměrně rychle přizpůsobovat své ceny podmínkám na trhu a rychle sledovat cenový trend. Nicméně, jak je uvedeno ve 185. bodě odůvodnění, podíl čínských výrobků na trhu se během posuzovaného období systematicky pohyboval pod úrovní de minimis, a proto nelze o tvorbě cen pro takto omezená množství vyvodit žádné smysluplné závěry.

(190)

Dovoz tlustých plechů z jiných třetích zemí než z Číny pocházel zejména z Ukrajiny, Indie, Ruské federace a Korejské republiky.

(191)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na volném trhu a cenové trendy dovozu tlustých plechů z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí a podíl na trhu

(192)

Celkový dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí než z Číny se během posuzovaného období snížil o 3%.

(193)

Vzhledem k tomu, že objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období celkově snížil v menší míře než spotřeba v Unii, jak je popsáno ve 178. bodě odůvodnění, podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 6 % (neboli 0,9 procentního bodu).

(194)

Pro výpočet dovozu tlustých plechů z nelegované oceli použil žadatel údaje Eurostatu zahrnující celé kódy KN, které odpovídají těmto výrobkům, a nikoli pouze příslušné kódy TARIC. Je tomu tak proto, že podle názoru žadatele by všechny výrobky dovážené pod těmito kódy KN měly být považovány za výrobek, který je předmětem přezkumu. Pokud jde konkrétně o nástrojovou ocel, která je z definice výrobku vyloučena, žadatel tvrdil, že podle definice v kombinované nomenklatuře (70) může být nástrojová ocel vyráběna pouze z legované oceli, a proto nemohou existovat žádné výrobky z nástrojové oceli spadající pod kódy KN, které odpovídají nelegované oceli. Žadatel každopádně tvrdil, že podnět v původním šetření vylučoval pouze nástrojovou ocel vyrobenou z legované oceli. Žadatel se domníval, že Komise neměla stanovit desetimístné kódy TARIC pro hlavní kódy KN nelegovaných tlustých plechů 7208 51 20, 7208 51 91, 7208 51 98 a 7208 52 91 a že výpočet s použitím těchto kódů TARIC by značně podhodnotil dovoz v důsledku chybné klasifikace. Takové podhodnocení by následně vedlo k chybám při výpočtu dalších faktorů újmy, jako je spotřeba a podíl na trhu, a případně ke zkreslení situace výrobního odvětví Unie v analýze újmy.

(195)

Komise zjistila, že výrobky z nástrojové oceli mohou být vyráběny také z nelegované oceli (tj. uhlíkové oceli) (71) a že v posuzovaném období bylo do Unie dovezeno přinejmenším určité množství takových výrobků. Existence nástrojové oceli vyrobené z nelegované oceli není v rozporu s definicí nástrojové oceli v kombinované nomenklatuře, neboť tato definice je uvedena pouze pro účely specifických podpoložek (kódů KN), které odpovídají výrobkům z legované oceli. Žadatel navíc nepředložil o chybné klasifikaci dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, žádné důkazy. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise potvrdila, že základem, který je relevantní pro výpočet údajů o dovozu, by měly být příslušné kódy TARIC, pokud byly tyto kódy vytvořeny. A konečně Komise uvedla, že i kdyby existoval důkaz o tom, že vyšší odhad vyplývající z použití celých kódů KN by byl přesnější, závěry o újmě by se nezměnily.

(196)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(197)

Jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(198)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů uvedených v žádosti o přezkum a v ověřeném zdůvodnění žadatele, a sice údajů týkajících se všech výrobců v Unii. Komise stanovila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a sice údajů týkajících se výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro stanovení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(199)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(200)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(201)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6 A

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(202)

Šetření ukázalo, že trendy ve výrobě výrobního odvětví Unie úzce souvisely s trendy ve spotřebě na volném trhu. Celkově se výroba během posuzovaného období snížila o 8 %. V roce 2020 byla situace zvláště obtížná, neboť výroba se z důvodu nízké poptávky způsobené šířením pandemie COVID-19 v tomto roce snížila o 15 %. V období přezkumného šetření se výroba v souladu s nárůstem spotřeby na volném trhu a vlastní spotřeby zotavila, ale nedosáhla úrovně z roku 2018.

(203)

Výrobní kapacita vyhrazená pro tlusté plechy byla zachována a v letech 2018 až 2020 se dokonce mírně zvýšila. Šetření však ukázalo, že výrobní odvětví Unie muselo v období přezkumného šetření část své kapacity uzavřít nebo ji převést na jiné výrobky. Celková kapacita se během posuzovaného období snížila o 5 %, tj. o 727 tisíc tun.

(204)

Vzhledem ke snížení výrobní kapacity o 5 % se míra využití kapacity v období přezkumného šetření udržela na úrovni přibližně 70 %. V letech 2019 a 2020 však byla míra využití kapacity zvlášť nízká a dosahovala 59 %. Tato nízká míra byla důsledkem hospodářského poklesu způsobeného krizí COVID-19, který vedl k výraznému snížení spotřeby na volném trhu a výroby určené pro vlastní spotřebu a závislý prodej.

Tabulka 6 B

Výroba v Unii určená k využití pro vlastní spotřebu a závislý prodej

(205)

Jak je uvedeno v bodě 5.2 „Spotřeba v Unii“, spotřeba tlustých plechů v posuzovaném období klesala. Dopad tohoto poklesu byl zvlášť zřetelný u výroby určené pro vlastní spotřebu a závislý prodej, který v roce 2019 poklesl o 39 % a v roce 2020 o další 4 procentní body. Oživení pozorované v období přezkumného šetření nebylo dostatečné k obnovení objemu výroby ztraceného v předchozích letech.

(206)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(207)

Vývoj celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období v zásadě kopíroval vývoj spotřeby. V roce 2019 poklesl o 8 % a v roce 2020, kdy došlo k pandemii COVID-19, se snížil ještě více. I když se poptávka v období přezkumného šetření zotavila, neumožňovala výrobnímu odvětví dosáhnout úrovně prodeje z roku 2018. Celkově došlo v posuzovaném období ke ztrátě téměř jednoho milionu tun prodeje.

(208)

Šetření ukázalo, že závislý prodej byl zasažen výrazněji než prodej na volném trhu. Pokles mezi rokem 2018 a koncem roku 2020 činil až 55 % (tj. přibližně 425 000 tun). Oživení závislého prodeje v období přezkumného šetření bylo poměrně slabé a tento prodej byl stále o 37 % nižší než v roce 2018.

(209)

Prodej na volném trhu byl rovněž zasažen všeobecným poklesem trhu a prodejní trendy rovněž kopírovaly trendy ve spotřebě na tomto trhu. Zjevné oživení v období přezkumného šetření bylo slabé a nepostačovalo k obnovení objemu prodeje ztraceného v předchozích letech.

(210)

Vzhledem k tomu, že vývoj objemu prodeje přesně kopíroval vývoj spotřeby na volném trhu, neutrpělo výrobní odvětví Unie ztrátu podílu na tomto trhu. To nemůže zakrýt skutečnost, že ztráta objemu prodeje na volném trhu (– 683 000 tun) byla v posuzovaném období značná.

(211)

Jak je uvedeno ve 178. bodě odůvodnění, posuzované období zahrnovalo rok 2019, kdy došlo ke zpomalení hospodářského růstu, a rok 2020, který toto zpomalení zhoršil v důsledku pandemie COVID-19. Trh a další objemové ukazatele tedy v tomto období nerostly, i když v období přezkumného šetření se objevily povzbudivé známky oživení trhu.

(212)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(213)

Výrobní odvětví Unie si udrželo zaměstnanost do konce roku 2020, ale v období přezkumného šetření muselo 14 % svých zaměstnanců propustit z důvodu závažného poklesu trhu. To se týkalo i pracovní síly, k jejíž ztrátě došlo v důsledku uzavření provozu výroby tlustých plechů jednoho z výrobců v Unii (ThyssenKrupp) v roce 2021.

(214)

Produktivita zaměstnanců výrobního odvětví Unie byla v letech 2019 a 2020 velmi nízká, protože výroba značně poklesla (až o –15 %) a zaměstnanost se v těchto letech udržela. Oživení produktivity v období přezkumného šetření bylo způsobeno nižším počtem zaměstnanců a oživením výroby (+7 %) ve srovnání s rokem 2020.

(215)

Vzhledem k tomu, že objem dovozu z Číny byl v období přezkumného šetření zanedbatelný, Komise neprovedla za toto období výpočet dumpingu. Je však třeba připomenout, že tyto výpočty byly provedeny v souvislosti s pravděpodobností opakování dumpingu v kapitole 4 výše.

(216)

V souvislosti se zotavením z dřívějšího dumpingu je třeba poznamenat, že současné šetření je prvním přezkumem původních opatření, jejichž úroveň se pohybuje od 65,1 % do 73,7 %. Vzhledem ke 14,4% podílu na trhu, který čínští vývozci v té době měli, nelze podceňovat negativní dopad dřívějšího dumpingu na trh Unie a v dlouhodobém horizontu na výrobní odvětví Unie, zejména v souvislosti s hospodářským poklesem.

(217)

Vzhledem k nepříznivé hospodářské situaci v posuzovaném období se výrobní odvětví Unie z účinků dřívějšího dumpingu dostatečně nezotavilo.

(218)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady (EUR/tuna)

(219)

Výrobní odvětví Unie mohlo v posuzovaném období zvýšit prodejní cenu na volném trhu o 9 %. Zvýšení cen však nebylo dostatečné k pokrytí souběžného nárůstu nákladů v daném období. Jak je vysvětleno ve 189. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie prodává na základě ročních nebo dvouletých smluv, v nichž jsou ceny během smluvního období pevně stanoveny. Kromě toho je zde vliv pandemie COVID-19 a její dopad na trh, který nebylo možné předvídat.

(220)

Šetření ukázalo, že ceny bylo možné do určité míry přizpůsobit vývoji nákladů. Jednotková prodejní cena na volném trhu však byla v období přezkumného šetření o 12 % nižší než jednotkové výrobní náklady.

(221)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(222)

Během posuzovaného období průměrné náklady práce mírně kolísaly a vykázaly celkové zvýšení o 4 %.

(223)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

Zdroj: odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(224)

Z tabulky 11 vyplývá, že zásoby tlustých plechů klesly od roku 2018 do roku 2019 téměř o 20 %, v roce 2020 zůstaly stabilní a v roce 2021 se opět zvýšily na úroveň roku 2018, a to na přibližně 12 % celkové výroby. Zásoby se nepovažují za důležitý ukazatel újmy výrobního odvětví, protože výrobní odvětví Unie obvykle vyrábí obdobný výrobek na základě konkrétních objednávek uživatelů.

(225)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(226)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, tj. z prodeje na volném trhu, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Podle očekávání dosáhla ziskovost nejnižší úrovně, a to –11 %, v roce 2020 uprostřed pandemie. V období přezkumného šetření se zotavila, ale zůstala záporná. Tohoto výsledku bylo možné dosáhnout díky tomu, že ceny se oproti roku 2018 zvýšily až o 9 % a některé náklady, například celkové mzdové náklady, se v tomto období podařilo snížit.

(227)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok zůstal během posuzovaného období záporný a výrazně se zhoršil zejména v roce 2020. V období přezkumného šetření se mírně zotavil, ale zůstal převážně záporný.

(228)

Hospodářský pokles, zvýšení většiny výrobních nákladů a ztráty, které výrobní odvětví Unie v posuzovaném období utrpělo, měly závažné důsledky pro úroveň investic, které musely být od roku 2020 důsledně a drasticky snižovány. Úroveň investic v období přezkumného šetření byla méně než poloviční oproti roku 2018.

(229)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Stejně jako ostatní ukazatele výkonnosti zůstala během posuzovaného období záporná. Není překvapivé, že nejnižší úrovně (–20 %) bylo dosaženo v roce 2020. Oživení trhu, snížení ztráty, ale také nižší úroveň investic v období přezkumného šetření vedly k mírně lepšímu výsledku, byť zápornému.

(230)

Šetření ukázalo, že dovoz z Číny se během posuzovaného období snížil a zůstal pod minimální úrovní. Na základě objemu nebo ceny tak malého dováženého množství proto nebylo možné vyvodit žádné smysluplné závěry.

(231)

V posuzovaném období se v souvislosti s klesající poptávkou snížil i objem dovozu z jiných třetích zemí. Průměrná dovozní cena tlustých plechů dovážených ze všech ostatních třetích zemí byla přibližně o 2,5 % nižší než průměrná úroveň cen výrobního odvětví Unie. Jejich podíl na trhu zůstal v tomto období v podstatě stabilní.

(232)

Posuzované období zahrnuje rok 2020, kdy došlo k vypuknutí pandemie COVID-19, jež vedla k výraznému všeobecnému poklesu ekonomik na celém světě. V této souvislosti šetření ukázalo, že na zmenšujícím se trhu se všechny ukazatele újmy výrobního odvětví Unie vyvíjely negativně a/nebo zůstaly negativní během posuzovaného období. Výroba se snížila, prodej na volném trhu klesl o 9 % a výrobní odvětví Unie muselo snížit počet zaměstnanců o 14 %. Prodejní ceny bylo možné zvýšit, ale ne natolik, aby pokryly zvýšení výrobních nákladů, a proto ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic zůstaly v tomto období trvale záporné.

(233)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie je ve velmi zranitelném stavu a v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Komise současně dospěla k závěru, že vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu dotčeného výrobku z Číny nemohla být podstatná újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo v posuzovaném období přezkumného šetření, způsobena dovozem z Číny.

(234)

Společnost Primex tvrdila, že příčinou nestabilního stavu výrobního odvětví Unie je pokles poptávky a že neexistuje žádný důkaz o příčinné souvislosti mezi dovozem z Číny a stavem výrobců v Unii. Za újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie na trhu Unie, proto nelze považovat odpovědné čínské vývozce.

(235)

Na hospodářské situaci výrobního odvětví Unie v posuzovaném období se pravděpodobně podílel pokles spotřeby. Je však třeba připomenout, že v přezkumu před pozbytím platnosti zahájeném podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je třeba zohlednit i další kritéria, zejména pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy způsobené dumpingovým dovozem z Číny. Komise v této souvislosti blíže přezkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, která byla původně způsobena dovozem z Číny.

Připomínky vznesené po poskytnutí konečných informací

(236)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací žadatel souhlasil se závěry Komise a uvedl, že uložení antidumpingových opatření vedlo k obecnému zlepšení hospodářské situace výrobního odvětví Unie ve srovnání s obdobím původního šetření, ale poznamenal, že výrobní odvětví Unie zůstává v ekonomicky nestabilní situaci působící újmu.

(237)

Ve svých připomínkách sdružení CISA uvedlo, že v tomto případě je zásadní, že Komise uznala, že údajná přetrvávající újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla způsobena čínským dovozem.

(238)

Sdružení CISA však rovněž zpochybnilo zjištění Komise o újmě a tvrdilo, že nesplňuje kritérium objektivního přezkoumání a skutečných důkazů stanovené v čl. 3.1 antidumpingové dohody WTO. Na podporu tohoto tvrzení se sdružení CISA vyjádřilo k výběru posuzovaného období, k výkladu hlavních makroekonomických ukazatelů výrobního odvětví Unie a k vývoji dovozních cen.

(239)

Pokud jde o posuzované období, sdružení CISA odkázalo na výklad standardu „objektivního přezkoumání“ odvolacím orgánem WTO, který ve své zprávě (72) uvedl, že „vyšetřovací orgány nesmějí vést šetření takovým způsobem, který by zvýšil pravděpodobnost, že v důsledku procesu zjišťování nebo hodnocení skutečností bude zjištěno, že domácímu výrobnímu odvětví vznikla újma“. Sdružení CISA navíc odkázalo na čl. 6 odst. 1 základního nařízení, který stanoví, že období šetření slouží mimo jiné tomu, „[a]by bylo zjištění reprezentativní“. Sdružení CISA mělo za to, že vzhledem k dopadům, jaké měla pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021 na hospodářství obecně, a konkrétně na ocelářský průmysl, není období posuzované Komisí (od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2021) reprezentativní a že Komise měla do posuzovaného období zahrnout nejméně dva roky před ním, jakož i období po období šetření.

(240)

Pokud jde o výklad hlavních makroekonomických ukazatelů výrobního odvětví Unie, sdružení CISA zopakovalo názory vyjádřené ve svých připomínkách k zahájení řízení. Sdružení CISA se zaměřilo zejména na pokles spotřeby tlustých plechů v Unii a tvrdilo, že ukazatele výrobního odvětví Unie by měly být analyzovány ve vztahu k tomuto poklesu. Sdružení CISA tvrdilo, že tento přístup by dospěl k závěru, že výrobní odvětví Unie je ve zdravém stavu. Sdružení CISA navíc zdůraznilo, že případný negativní vývoj těchto ukazatelů nelze přičíst čínskému dovozu.

(241)

Pokud jde o vývoj dovozních cen, sdružení CISA uvedlo, že ceny dovozu z Číny byly během období přezkumného šetření vyšší než prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie a že dovozní ceny z Číny mezi lety 2019 a 2021 byly vyšší než dovozní ceny z jiných třetích zemí, které byly trvale nižší než prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Podle názoru sdružení CISA to poskytlo důkazy prima facie o cenovém podbízení a prodeji pod cenou ze strany stávajících vývozců a poskytlo další důkazy o tom, že zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně není v rozporu se závěry Komise odůvodněné.

(242)

Jak je uvedeno ve 233. bodě odůvodnění, podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření, nelze přičítat dumpingovému dovozu z Číny. V rozporu s připomínkami CISA není v tomto případě rozhodující příčinná souvislost. Analýza pravděpodobnosti obnovení újmy dále prokázala, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny. To je podrobně vysvětleno níže ve 249. až 263. bodě odůvodnění. Tvrzení sdružení CISA týkající se zjištění podstatné újmy jsou proto neúčinná.

(243)

V každém případě a pro úplnost, z důvodů vysvětlených v následujících bodech odůvodnění Komise rovněž nesouhlasila s tvrzením sdružení CISA, že zjištění újmy nesplňovalo kritérium objektivního přezkoumání a skutečných důkazů. Nesouhlasila ani s tím, že některý z argumentů, které sdružení CISA předložilo, toto tvrzení podporuje.

(244)

Pokud jde o výběr posuzovaného období, jak připouští sdružení CISA ve svém vyjádření, Komise má značný prostor pro uvážení. V tomto případě postupovala podle své běžné praxe, tj. vybrat období, které zahrnuje období šetření (vybrané v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení) a tři celé roky před ním. Jakékoli naznačování, že posuzované období bylo vybráno tak, aby bylo zjištění újmy pravděpodobnější, je proto zcela neopodstatněné a musí být odmítnuto. Pokud jde o reprezentativnost, období čtyř celých let se obvykle považuje za dostatečně reprezentativní. Je normální, že se tržní podmínky v tomto období mění a zahrnují intervaly hospodářského útlumu, ať už jsou součástí hospodářského cyklu, nebo jsou způsobeny neočekávaným vývojem, jako je rozšíření onemocnění COVID-19. Komise navíc zdůraznila, že podmínky na trhu, včetně poklesu spotřeby, byly řádně zohledněny v jejím posouzení, které dospělo k závěru, že újmu nelze přičíst dovozu z Číny.

(245)

Pokud jde o výklad hlavních makroekonomických ukazatelů, Komise uvedla, že nic v základním nařízení nenaznačuje, že by hospodářská situace výrobního odvětví Unie měla být posuzována pouze ve vztahu ke spotřebě a jiným podmínkám na trhu. Základní nařízení místo toho vyžaduje, aby se při posuzování příčinné souvislosti vzalo v úvahu snížení poptávky a změny struktury spotřeby. Jak je vysvětleno výše, analýza Komise tento požadavek zcela splnila.

(246)

Pokud jde o vývoj dovozních cen, Komise uvedla, že srovnání objemů a cen dovozu z Číny s objemy a cenami dovozu ze třetích zemí není relevantní pro stanovení újmy jako takové, ale mohlo by být relevantní pouze pro posouzení existence příčinné souvislosti.

(247)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise potvrdila svůj závěr o újmě a poznamenala, že analýza existence podstatné újmy během období přezkumného šetření je v každém případě oddělena od pozitivního zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti. Tento závěr vychází z výhledové analýzy různých faktorů, jak je uvedeno v 250. až 260. bodě odůvodnění.

(248)

Ve 233. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Jak je uvedeno v 216. bodě odůvodnění, nelze podceňovat negativní dopad dřívějšího významného dumpingu a Komise měla za to, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena dovozem z ČLR, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu v tomto období. Jak je uvedeno ve 185. a 230. bodě odůvodnění, podíl čínského dovozu na trhu zůstal během posuzovaného období pod úrovní de minimis, tj. nižší než 1 % spotřeby. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(249)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR a přitažlivost trhu Unie, včetně vztahu mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii. Dále zkoumala pravděpodobné úrovně cen dovozu z ČLR při neexistenci antidumpingových opatření i jejich dopad na výrobní odvětví Unie

(250)

Je třeba připomenout, že čínští vývozci byli na trhu Unie přítomni ve stále vyšší míře a v období původního šetření činil jejich podíl na trhu až 14,4 %. Z toho je zřejmé, že tito vývozci mají o trh Unie zvláštní zájem. Jak je uvedeno ve 170. bodě odůvodnění, na základě volné kapacity v ČLR, atraktivity trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce a existence antidumpingových opatření v jiných zemích, která omezují možnosti vývozu na tyto trhy, existuje velká pravděpodobnost, že by pozbytí platnosti antidumpingových opatření vedlo k významnému zvýšení vývozu tlustých plechů z ČLR do Unie.

(251)

Pokud jde o úrovně cen, za které by tento dovoz vstoupil do Unie, žadatel poskytl odhady na základě údajů o cenách od společnosti S&P Global Platts, nezávislého analytika trhu v odvětví oceli. Tyto údaje zahrnovaly ceny vývozu (FOB) z ČLR (Šanghaj), ceny účtované výrobním odvětvím Unie (EXW) v severní a jižní Evropě a ceny dovozu (CIF) v jednom jihoevropském přístavu. Ceny vývozu z ČLR se vztahují k základní konstrukční třídě Q355, zatímco ostatní ceny se vztahují ke srovnatelné třídě S235 JR. Z údajů vyplývá, že v období po skončení období přezkumného šetření byly vývozní ceny z ČLR obecně výrazně nižší než ceny účtované výrobním odvětvím Unie v severní a jižní Evropě a také než ceny dovozu v jihoevropském přístavu. Zejména pokud jde o poslední tři měsíce, za které byly údaje k dispozici, tj. srpen, září a říjen 2022, žadatel vypočítal ceny vývozu z ČLR (upravené o náklady na dopravu ze Šanghaje do Antverp) na úrovni o 39 % nižší než ceny v severní Evropě, o 29 % nižší než ceny v jižní Evropě a o 20 % nižší než ceny v jihoevropském přístavu. Na základě toho žadatel odhadl, že velký objem čínského vývozu na trh Unie by pravděpodobně způsobil pokles cen na trhu EU nejméně o 20 až 29 %.

(252)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že výrazné zvýšení dovozu z ČLR by vyvolalo značný dodatečný tlak na ceny v Unii, které jsou již tak ztrátové. Vzhledem ke zranitelnému stavu výrobního odvětví Unie by tato kombinace vedla k dalším výrazným ztrátám prodeje, podílu na trhu a ziskovosti, což by dále zhoršilo jeho situaci a v konečném důsledku zpochybnilo jeho životaschopnost.

(253)

Sdružení CISA uvedlo řadu tvrzení v souvislosti s pravděpodobností opakování újmy. Nejprve tvrdilo, že tlusté plechy již mají prospěch z ochrany poskytované ochrannými opatřeními EU a že díky samotným těmto opatřením je vysoce nepravděpodobné, že by došlo k obnovení újmy. Vyzvalo Komisi, aby tuto dvojí ochranu zohlednila při posuzování v rámci současného přezkumu.

(254)

V této souvislosti je třeba připomenout dvě základní zásady. Zaprvé, i když jsou ochranná i antidumpingová opatření určena k odstranění újmy, nemají ochranná opatření nahrazovat antidumpingová. Zadruhé, žádná dvojí ochrana výrobního odvětví Unie v tomto případě neexistuje. Jak uvedlo sdružení CISA, ochranná opatření byla stanovena na 25 %, zatímco antidumpingová cla na tlusté plechy byla vyšší a byla stanovena na úrovni mezi 65,1 % a 73,7 %. Jak je jasně uvedeno v příloze 2.6 nařízení o ochranných opatřeních, po zaplacení ochranných opatření na tlusté plechy bude splatný pouze zlomek antidumpingového cla. Tato opatření tedy nejsou kumulativní a nejedná se o dvojí ochranu.

(255)

Zadruhé, z přílohy 2.6 nařízení o ochranných opatřeních vyplývá, že ochranná opatření nemají zajistit, aby byl dovoz tlustých plechů z Číny na příslušné úrovni, která nepůsobí újmu, stanovené v původním antidumpingovém šetření. K dosažení tohoto požadavku by bylo nutné dodatečné clo ve výši nejméně 40,1 %. Kromě toho, jak je uvedeno v 79. a 80. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že celková kvóta stanovená stávajícími ochrannými opatřeními je značná, a proto by nebyla schopna významně omezit dovoz z ČLR na trh Unie za ceny působící újmu, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti.

(256)

Na základě výše uvedených skutečností se tvrzení, že výrobní odvětví Unie požívá dvojí ochrany a že obnovení újmy by zabránila ochranná opatření, zamítají.

(257)

Sdružení CISA a společnost Primex dále tvrdily, že čínské ministerstvo financí oznámilo, že od srpna 2021 již nejsou některé výrobky z oceli, včetně tlustých plechů, způsobilé pro vracení DPH z vývozu, a že v důsledku tohoto opatření by se újma v případě, že by opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně neobnovila.

(258)

Jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění, sdružení CISA a společnost Primex neuvedly žádná tvrzení o pravděpodobném dopadu zrušení vracení DPH z vývozu na vývozní cenu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise měla za to, že vzhledem k nutnosti využít volnou kapacitu by zrušení vracení DPH z vývozu nebránilo čínským výrobcům v zaplavení trhu Unie dumpingovým vývozem. Argument, že újma by se v důsledku tohoto zrušení pravděpodobně neobnovila, proto nebyl opodstatněný.

(259)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny.

Připomínky vznesené po poskytnutí konečných informací

(260)

Ve svých připomínkách po poskytnutí informací žadatel souhlasil se závěrem Komise a uvedl, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny.

(261)

Sdružení CISA naopak zopakovalo, že dovoz tlustých plechů z Číny je již zanedbatelný a že zrušení vracení DPH z vývozu by od něj dále odrazovalo. Podle sdružení CISA lze vyvodit jediný rozumný závěr, a to, že údajná újma nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nemohou být způsobeny dovozem z Číny.

(262)

Komise měla za to, že v souvislosti s posouzením pravděpodobnosti obnovení újmy není relevantní otázkou účinek zrušení vrácení DPH při vývozu po dobu platnosti opatření, ale jeho dopad na trh Unie s tlustými plechy a na výrobní odvětví Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Komise uvedla, že sdružení CISA nevyčíslilo účinky tohoto zrušení na možný objem a vývozní cenu, za kterou se čínské výrobky mohou dostat na trh Unie. Kromě toho nepředložilo žádné argumenty proti závěru, že zrušení vracení DPH při vývozu by čínským výrobcům nebránilo v zaplavení trhu Unie dumpingovým vývozem v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Komise proto trvá na svém závěru ohledně pravděpodobnosti obnovení újmy, k němuž dospěla ve 259. bodě odůvodnění výše.

(263)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců/obchodníků a uživatelů.

(264)

Všem zúčastněným stranám byla v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dána příležitost předložit své stanovisko.

(265)

Výrobní odvětví Unie se nachází v několika členských státech, například v Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Belgii, Řecku, České republice, Polsku a Rakousku, a jak je uvedeno ve 212. bodě odůvodnění, v období přezkumného šetření přímo zaměstnávalo v souvislosti s tlustými plechy více než 16 000 zaměstnanců.

(266)

Šetřením bylo zjištěno, že během posuzovaného období zůstalo výrobní odvětví Unie navzdory stávajícím opatřením vůči ČLR ztrátové a došlo v něm ke snížení výroby a objemu prodeje na trhu Unie. Jak je vysvětleno výše, pokud by opatření pozbyla platnosti, je vysoce pravděpodobné, že by se čínský dovoz ve velkých objemech za dumpingové ceny obnovil. To by pravděpodobně vedlo ke zhoršení již tak zranitelné situace výrobního odvětví Unie, což by mohlo zpochybnit životaschopnost výroby tlustých plechů a následně vést ke ztrátě pracovních míst a ke ztrátě alternativních zdrojů dodávek v Unii.

(267)

Zájmem výrobního odvětví Unie je, aby se trh řídil účinnými a spravedlivými obchodními podmínkami. Pokud budou opatření zachována, očekává se, že s oživením trhu po pandemii bude výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny, objem výroby a prodeje a zaměstnanost a postupně se vrátit k zisku.

(268)

Komise proto došla k závěru, že zachování platných opatření proti ČLR by bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(269)

Na příslušný dotazník Komise neodpověděl žádný dovozce nebo obchodník, který není ve spojení.

(270)

Společnost Primex, dovozce tlustých plechů, který byl proti prodloužení opatření, poskytla podání k zahájení řízení, ale nevznesla žádné připomínky ohledně zájmu dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení.

(271)

Při původním šetření byl učiněn předběžný závěr, že uložení opatření nebude mít na zájem dovozců v Unii významný nepříznivý dopad. Bylo to způsobeno skutečností, že tlusté plechy představovaly 20 % nebo méně objemu obchodu spolupracujících dovozců, a tím, že většina dovozců obchoduje se zbožím z mnoha zdrojů, včetně výrobního odvětví Unie.

(272)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pokud by byla opatření zachována, dopad na dovozce a obchodníky, kteří nejsou ve spojení, by pravděpodobně nebyl významný.

(273)

Tři uživatelé při šetření spolupracovali a alespoň částečně odpověděli na dotazník Komise. Společnost Europipe GmbH (dále jen „Europipe“) uvedla, že je pro zachování opatření. Tento uživatel je však ve vlastnictví dvou výrobců v Unii a jeho stanovisko nelze považovat za reprezentativní pro zájem uživatelů.

(274)

Další dva uživatelé, Vestas Wind Systems A/S (dále jen „Vestas“) a Astilleros Gondán S.A. (dále jen „Gondán“), uvedli, jsou proti zachování opatření.

(275)

Společnost Vestas, která se zabývá výrobou větrných turbín, uvedla, že výrobek, který je předmětem přezkumu, zaujímal významný podíl na nákladech na její konečné výrobky. Ačkoli uvedla, že během období přezkumného šetření odebírala tlusté plechy výhradně od výrobního odvětví Unie, tvrdila, že zachování opatření by mělo na její činnost negativní dopad. Tento uživatel však odmítl poskytnout informace, které by byly relevantní pro ověření tohoto tvrzení.

(276)

Pro posouzení možného dopadu prodloužení opatření na tohoto uživatele a obecněji na podnikání v oblasti větrných zařízení Komise rovněž zohlednila zprávu společnosti WinEurope (73), z níž vyplývá, že odvětví zařízení na výrobu energie z větru v období 2018–2020 navzdory obtížné hospodářské situaci uvedené ve 178. bodě odůvodnění trvale rostlo (+22 %) a v období přezkumného šetření tento růst pokračoval (+17 %). Prognóza do roku 2026 naznačuje, že tato oblast bude výrazně růst i nadále.

(277)

Společnost Gondán, která se zabývá stavbou lodí, uvedla, že během období přezkumného šetření rovněž nakupovala výhradně od výrobního odvětví Unie. Náklady na výrobek, který je předmětem přezkumu, byly nižší než 5 % celkových nákladů na příslušné konečné výrobky.

(278)

Spotřeba tlustých plechů u uživatelů, kteří vznesli námitky, představovala v období přezkumného šetření dohromady výrazně méně než 10 % celkové spotřeby na volném trhu Unie.

(279)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti neexistují žádné důkazy o tom, že by případný dopad pokračování opatření na činnost těchto uživatelů byl významný nebo nepřiměřený.

(280)

Společnost Vestas, sdružení CISA a společnost Primex tvrdily, že pokračování antidumpingových opatření by nebylo v zájmu Unie, zejména s ohledem na dopad nevyprovokované a neoprávněné vojenské agrese Ruska proti Ukrajině od 24. února 2022 na dodávky tlustých plechů a na následné sankce uvalené na Rusko a Bělorusko. Podle těchto stran vedl tento vývoj k zastavení dovozu tlustých plechů pocházejících z Ruska a Běloruska a k výraznému omezení dovozu z Ukrajiny, přičemž se očekává, že obě tyto situace přetrvají. Podle společností Vestas a Primex by došlo rovněž k omezení výrobní kapacity výrobců v Unii v důsledku údajného nedostatku dodávek ocelových desek nebo jiných vstupů, jako jsou pelety ze železné rudy, koksovatelné uhlí, šrot a legovací kovy. Sdružení CISA a společnost Primex tvrdily, že vzhledem k poklesu dovozu z výše uvedených zemí by byl dovoz pocházející z Číny schopen chybějící dodávky nahradit.

(281)

Komise uznala, že válka na Ukrajině vedla od února 2022 k výraznému poklesu dovozu z Ruska a Ukrajiny a že nic nenasvědčuje tomu, že by se tato situace měla v blízké budoucnosti změnit. Komise však poznamenala, že dovoz z Ukrajiny a Ruska byl z velké části nahrazen dovozem z Indie, Indonésie a Korejské republiky. Kromě toho, jak je uvedeno ve 201. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie si udržuje volnou kapacitu ve výši přibližně 4 milionů tun a může se přizpůsobit výraznému nárůstu poptávky, přičemž údajná omezení v oblasti surovin nebyla prokázána. Komise nakonec připomněla, že účelem opatření není uzavřít trh pro čínský dovoz a že čínský vývoz měl stále možnost prodávat tlusté plechy za cenu nepůsobící újmu. Tvrzení o nedostatku dodávek proto nebylo možné přijmout.

(282)

Závěrem Komise usoudila, že dopad pokračování opatření na uživatele by nebyl významný, zejména s ohledem na nutnost zachovat výrobu tlustých plechů v Unii.

(283)

Společnost Vestas tvrdila, že vzhledem k omezené kapacitě výrobního odvětví Unie by v případě zachování opatření nebylo možné uspokojit poptávku odvětví větrné energie v Unii po tlustém plechu, a zejména po ocelových deskách velkých rozměrů. Podle společnosti Vestas by to mělo vliv i na další pronikání větrné energie do energetického mixu, a tím i na schopnost Unie dosáhnout svých cílů v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí CO2.

(284)

Komise podotýká, že společnost Vestas nedoložila údajná omezení kapacity pro konkrétní typ tlustých plechů. Kromě toho, jak je uvedeno ve 281. bodě odůvodnění, si výrobní odvětví Unie udržuje volnou kapacitu, která může pokrýt významný nárůst poptávky, a jeho výroba je doplňována dovozem ze třetích zemí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neexistuje žádný důkaz o tom, že by zachování opatření podstatně omezilo rozvoj odvětví větrné energie.

(285)

Šetření dále ukázalo, že výrobní odvětví Unie má ambiciózní plány na investice do ekologizace výroby oceli, včetně přechodu od tradičních vysokých pecí k elektrickým obloukovým pecím. Očekává se, že tyto investice významně přispějí k dosažení cílů Unie v oblasti snižování emisí uhlíku. Tyto cíle by se však realizovaly pouze tehdy, pokud by výrobní odvětví Unie dosáhlo přiměřené ziskovosti, jejímž předpokladem je zachování opatření.

(286)

Závěrem Komise konstatovala, že pokračování opatření by celkově nemělo negativní dopad na cíle Unie v oblasti životního prostředí.

(287)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz tlustých plechů pocházejících z ČLR nebyla zachována.

Připomínky vznesené po poskytnutí konečných informací

(288)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací žadatel vyjádřil souhlas se závěry Komise a uvedl, že pokračování opatření by bylo přínosem pro celý trh Unie, neboť by zajistilo bezpečné a stabilní domácí dodávky tlustých plechů a umožnilo pokračující přechod na ekologickou výrobu oceli a snížení emisí skleníkových plynů.

(289)

Sdružení CISA naopak tvrdilo, že úvahy o zájmu Unie vyžadují skončení platnosti dotčených opatření, a to z těchto důvodů: 1) potenciální deficit dovozu po faktickém odchodu Ruska a Ukrajiny z trhu EU a zachování ochranných opatření týkajících se oceli, 2) navrhovaný mechanismus EU pro uhlíkové vyrovnání na hranicích a 3) rizika hospodářské recese spojená s vysokou mírou inflace v EU.

(290)

Pokud jde o možný deficit dovozu, sdružení CISA zopakovalo své stanovisko, že zastavení dovozu z Ruska a Ukrajiny by způsobilo nedostatek dodávek. Na podporu svého tvrzení předložilo příslušný článek (74) zveřejněný analytikem trhu.

(291)

Komise uvedla, že informace poskytnuté sdružením CISA potvrzují závěr, že dovoz z Ukrajiny a Ruska byl z velké části nahrazen dovozem z jiných zemí, včetně Indie a Indonésie. Vzhledem k tomu, že sdružení CISA neposkytlo žádné spolehlivé informace o vývoji poptávky v Unii nebo o výrobě tlustých plechů výrobci v Unii, mělo se za to, že argumenty týkající se existence schodku nejsou podložené a nelze k nim přihlížet.

(292)

Pokud jde o mechanismus EU pro uhlíkové vyrovnání na hranicích (CBAM), sdružení CISA tvrdilo, že bude-li přijat a uplatňován v souladu s příslušnou prozatímní dohodou mezi Evropským parlamentem a Radou (75), způsobí značné dodatečné náklady, a bude proto odrazovat od dovozu tlustých plechů, zejména z Číny, Indie, Ruska a Turecka.

(293)

Jak samotné sdružení CISA uznalo, CBAM neměl během období přezkumného šetření žádný účinek, protože se stále jednalo o legislativní návrh. Komise v každém případě připomněla, že cílem navrhovaného mechanismu je zabránit úniku uhlíku, podpořit čistší průmyslovou výrobu v zemích mimo EU a zajistit spravedlivou cenu za uhlík uvolněný při výrobě omezeného počtu energeticky náročného zboží, které vstupuje do EU. Cíle, které CBAM sleduje, jsou proto plně v souladu se zájmem Unie na plnění jejích cílů v oblasti životního prostředí. Komise navíc připomněla, že jakýkoli možný dopad CBAM na dovoz tlustých plechů z Číny, Indie, Ruska a Turecka by závisel na úrovni dekarbonizace ve výrobním procesu těchto zemí, kterou v této fázi ještě nelze posoudit. V tomto ohledu provede Komise na konci přechodného prováděcího období (prosinec 2025) přezkum dopadu CBAM, aby v případě potřeby upravila jeho uplatňování před úplným vstupem konečného systému v platnost v lednu roku 2026. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo tomuto požadavku vyhověno.

(294)

Pokud jde o inflaci, sdružení CISA tvrdilo, že vzhledem k bezprecedentním úrovním zaznamenaným v Unii v roce 2022 by zvýšení cen dotčeného výrobku ohrozilo životaschopnost infrastrukturních projektů a ohrozilo růst HDP v členských státech EU.

(295)

Komise připomněla, že cílem opatření bylo zajistit spravedlivé tržní podmínky v Unii, a uvedla, že hospodářské prostředí, v němž se výrazně zvyšují náklady na vstupy, ale výrobci nemohou odpovídajícím způsobem upravovat své ceny kvůli dumpingovému dovozu, by nepřispívalo k hospodářskému růstu a ohrozilo by životaschopnost výrobního odvětví.

(296)

Závěrem Komise setrvala na svém stanovisku, že neexistují žádné přesvědčivé důvody týkající se zájmu Unie proti zachování stávajících opatření uložených na dovoz tlustých plechů pocházejících z ČLR.

(297)

Sdružení CISA uvedlo, že podmínky pozastavení stávajících antidumpingových opatření v souladu s čl. 14 odst. 4 základního nařízení byly splněny. Sdružení CISA prohlásilo, že byly splněny obě podmínky stanovené ve výše uvedeném čl. 14 odst. 4 základního nařízení. Sdružení CISA tvrdilo, že tržní podmínky se dočasně změnily do té míry, že je nepravděpodobné, že by újma v důsledku tohoto pozastavení přetrvávala nebo vznikla. V tomto smyslu sdružení CISA poukázalo na očekávání růstu navazujícího průmyslového odvětví Unie a na rostoucí nedostatek na trhu Unie, na očekávané hospodářské oživení v období po pandemii COVID, na zvýšení cen dotčeného výrobku, na očekávaný pokles objemu dovozu z Ruska a Ukrajiny a na prováděcí rozhodnutí o pozastavení konečného antidumpingového cla uloženého na ploché válcované výrobky z hliníku z ČLR.

(298)

Komise tvrzení sdružení CISA zamítla, protože bylo nepodložené. Sdružení CISA nepředložilo žádné informace, jež by doložily, zda jsou splněny podmínky čl. 14 odst. 4 základního nařízení a zda by měla být stávající antidumpingová opatření pozastavena.

(299)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se tlustých plechů pocházejících z Čínské lidové republiky měla být zachována.

(300)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(301)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(302)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(303)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(304)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (76). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(305)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by měl prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení cla; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla; a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(306)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(307)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (77), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(308)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (78) uložila Komise ochranné opatření týkající se některých výrobků z oceli na dobu tří let. Prováděcím nařízením (EU) 2021/1029 (79) bylo ochranné opatření prodlouženo do 30. června 2024. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je jednou z kategorií výrobků, na něž se vztahuje ochranné opatření. Jakmile tedy dojde k překročení celních kvót stanovených v rámci ochranného opatření, stane se při témže dovozu splatné jak clo při překročení kvóty, tak i antidumpingové clo. Vzhledem k tomu, že taková kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může mít na obchod větší než žádoucí účinek, rozhodla se Komise zabránit souběžnému uplatňování antidumpingového cla se clem při překročení kvóty na výrobek, který je předmětem přezkumu, po dobu uložení ochranného cla.

(309)

To znamená, že pokud se při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat clo na výrobek, který je předmětem přezkumu, vybere se kromě rozdílu mezi tímto clem a vyššími antidumpingovými cly uloženými podle tohoto nařízení i clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Výběr části objemu antidumpingových cel, která se nevybere, se pozastavuje

(310)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,