(EU) 2023/935Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/935 ze dne 11. května 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných společností Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd.

Publikováno: Úř. věst. L 127, 12.5.2023, s. 58-104 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 11. května 2023 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 13. května 2023 Nabývá účinnosti: 13. května 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



12.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 127/58


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/935

ze dne 11. května 2023

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných společností Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd.

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1)(dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Původní šetření a platná opatření

(1)

Antidumpingová opatření na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) v rozmezí od 5,1 % do 9,8 % byla původně uložena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1105/2010 (2) (dále jen „původní opatření“).

(2)

Původní opatření se vztahovala na veškerý dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny, s výjimkou dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci Zhejiang Hailide New Material Co. Ltd. (dále jen „Hailide“) a Hangzhou Huachun Chemical Fiber Co. Ltd. (dále jen „Huachun“). Těmto společnostem nebyla původně uložena žádná celní sazba (nařízení (EU) č. 1105/2010), jelikož u nich žádný dumping nebyl zjištěn.

(3)

Po prvním přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/325 (3), naposledy pozměněným prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1159 (4), zachovala původní opatření.

(4)

Druhý přezkum před pozbytím platnosti platných opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a částečný prozatímní přezkum (5) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, jehož rozsah je omezen pouze na posouzení dumpingu (6), byly zahájeny dne 23. února 2022 a 30. června 2022.

(5)

V souladu se zprávou Odvolacího orgánu WTO ve věci Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži (7) (dále jen „zpráva Odvolacího orgánu WTO“) nebyly společnosti Hailide a Huachun v následných přezkumech původních opatření uložených nařízením (EU) č. 1105/2010 posuzovány a nepodléhají platným opatřením.

1.2.   Zahájení šetření

(6)

Komise dne 30. června 2022 zahájila antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení, pokud jde o dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů vyráběných a vyvážených do Unie společností Hailide. Oznámení o zahájení šetření bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (8) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(7)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 16. května 2022 Evropské sdružení pro umělá vlákna (The European Man-made Fibres Association, dále jen „CIRFS“ nebo „žadatel“) jménem odvětví výroby vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(8)

Toto šetření je rozsahem omezeno na dotčeného vyvážejícího výrobce (společnost Hailide) a jakoukoli společnost, která je s ním ve spojení. Další vyvážející výrobce, společnost Huachun, pro kterého byla v šetření vedoucím k uložení výše uvedených antidumpingových opatření rovněž stanovena nulová sazba antidumpingového cla, ukončil svou činnost v roce 2021. Společnost Huachun se proto pro účely tohoto šetření nepovažuje za vyvážejícího výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů ani za dotčenou stranu.

1.3.   Zúčastněné strany

(9)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala známého vyvážejícího výrobce a orgány v Číně a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení před Komisí a/nebo úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

Sdružení uživatelů spolu s pěti uživateli požádalo o slyšení u útvarů Komise a tato příležitost jim byla poskytnuta.

1.4.   Výběr vzorku výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(12)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje, přičemž přihlédla k jejich zeměpisné poloze. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo více než 50 % odhadované celkové výroby a objemu prodeje obdobného výrobku v EU. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Žádná ze zúčastněných stran nepředložila k předběžnému vzorku připomínky, a proto byl vzorek potvrzen jako konečný. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude u dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, nutný výběr vzorku, byly tyto strany požádány, aby se přihlásily a poskytly jí informace požadované v daném oznámení o zahájení šetření. Jeden dovozce, který není ve spojení, se přihlásil jako zúčastněná strana, ale požadované informace pro účely výběru vzorku neposkytl. Výběr vzorku u dovozců, kteří nejsou ve spojení, proto nebyl nutný.

1.5.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(14)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(15)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, uživatelům a dotčenému vyvážejícímu výrobci. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu.

(16)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od společnosti Hailide a tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Odpovědi na dotazník obdržela rovněž od dvou uživatelů vysokopevnostních nití z polyesterů. Tyto odpovědi však nemohly být v rámci tohoto řízení zohledněny, jelikož dotyční uživatelé nepoužívali dotčený výrobek vyráběný společností Hailide.

(17)

Kvůli výskytu onemocnění COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob zavedeným v různých členských státech a dalších třetích zemích nemohla Komise v prostorách společnosti Hailide v Číně provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení.

(18)

Komise místo toho u společnosti Hailide provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (9).

(19)

Kromě toho proběhly inspekce na místě v prostorách těchto společností:

a)

Obchodník ve spojení s dotčeným vyvážejícím výrobcem: Hailide Fibers Europe A/S, Dánsko

b)

Výrobci v Unii

Glanzstoff Longlaville, Longlaville, Francie

PHP Fibers GmbH, Obernburg, Německo

Brilen Tech S.A., Zaragoza, Španělsko

1.6.   Následný postup

(20)

Dne 30. ledna 2023 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní opatření. Komise v tomto šetření neuložila prozatímní antidumpingová opatření, aby sladila načasování konečných závěrů tohoto řízení s přezkumem před pozbytím platnosti a částečným prozatímním přezkumem uvedeným ve 4. bodě odůvodnění.

(21)

Dne 20. února 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá uložit konečná antidumpingová cla. K dodatečnému poskytnutí informací došlo dne 20. března 2023. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(22)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

1.7.   Období šetření a posuzované období

(23)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2018 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM ŠETŘENÍ, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem šetření

(24)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou vysokopevnostní nitě z polyesterů neupravené pro maloobchodní prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex (jiné než šicí nitě a násobné (skané) nebo kablované nitě se zákrutem „Z“, určené k výrobě šicích nití, připravené pro barvení a pro konečnou úpravu, volně navinuté na plastové perforované cívce), v současnosti kódu KN ex 5402 20 00 (kód TARIC 5402200010) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“). Tyto kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(25)

Vysokopevnostní nitě z polyesterů se využívají k řadě různých účelů, jako je vyztužování pneumatik, výroba širokých tkanin, bezpečnostních pásů, airbagů, lan, sítí a k řadě průmyslových použití.

2.2.   Dotčený výrobek

(26)

Dotčeným výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Číny a vyráběný společností Hailide.

2.3.   Obdobný výrobek

(27)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek při vývozu do Unie,

výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně a

výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(28)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Postup pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(29)

Důkazy, které byly k dispozici při zahájení šetření, naznačovaly existenci podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise proto považovala za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(30)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyzvala Komise společnost Hailide, aby poskytla informace o vstupech používaných při výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů. Společnost Hailide příslušné informace poskytla.

(31)

Komise navíc vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily svá stanoviska a poskytly informace a příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(32)

V bodě 6.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že na základě informací, které jsou v dané fázi k dispozici, by možnou vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení mohlo být Turecko.

(33)

Komise rovněž uvedla, že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země.

(34)

Dne 19. července 2022 vydala Komise první poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „první poznámka“), v níž zúčastněné strany informovala o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít ke stanovení běžné hodnoty.

(35)

V této poznámce Komise uvedla předběžný seznam všech známých výrobních faktorů používaných při výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Komise mimoto určila jako možné vhodné reprezentativní země Turecko, Brazílii a Thajsko. Komise poskytla všem zúčastněným stranám možnost podat připomínky. Komise obdržela připomínky od společnosti Hailide a od žadatele.

(36)

Dne 30. listopadu 2022 vydala Komise po analýze obdržených připomínek druhou poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „druhá poznámka“) (první poznámka a druhá poznámka jsou dále souhrnně označovány jako „poznámky“).

(37)

Ve druhé poznámce Komise aktualizovala seznam výrobních faktorů a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít Turecko jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě veřejně dostupných finančních výkazů výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku. Dne 16. prosince 2022 byla vydána doplňková poznámka s revidovanými směnnými kurzy používanými pro řadu referenčních hodnot a také včetně podrobnějšího zveřejnění referenční hodnoty pro výpočet nákladů na pracovní sílu, která byla vložena do veřejně přístupného spisu.

(38)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Byly obdrženy připomínky od společnosti Hailide, od žadatele a od skupiny uživatelů (IVGT, Delcotex, Gleistein, Guth&Wolf, Heytex a Jakob Eschbach).

(39)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobněji popsány v oddíle 3.3.2 níže.

3.2.   Použití článku 18 základního nařízení

(40)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

3.3.   Běžná hodnota

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)

Jak je dále objasněno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády je vhodné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.3.1.    Existence podstatných zkreslení

3.3.1.1.   Úvod

(44)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

zkreslené mzdové náklady,

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(45)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(46)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(47)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu týkající se Číny (dále jen „zpráva“) (10), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět rovněž odkazoval na další dokumenty vydané čínskými orgány na celostátní (11) nebo provinční (12) úrovni, které zprávu doplňovaly.

(48)

V podnětu se konkrétně tvrdilo, že výrobní faktory, včetně hlavních surovin a energie pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů, jsou značně zkreslené. Podnět odkazoval na zprávu a v ní zjištěná zkreslení týkající se chemického odvětví, včetně odvětví výroby monoethylenglykolu (dále jen „MEG“) a přečištěné kyseliny tereftalové (dále jen „PTA“). Dále podnět poukazoval na 14. pětiletý plán rozvoje ropného a chemického průmyslu v provincii Če-ťiang a jeho výzvu k rozvoji petrochemického průmyslu v počátečním a středním segmentu. Kromě toho podnět s odkazem na zprávu upozornil na existující zkreslení nákladů na energii. V podnětu bylo rovněž uvedeno, že čínské orgány podporují provádění preferenčních daňových a finančních politik v chemickém průmyslu, v neposlední řadě v souladu s mandátem 14. národních a provinčních pětiletých plánů pro „optimalizaci a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl“, a pro urychlenou „transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl“. Dále podnět poukazoval na zásahy státu, pokud jde o trh práce, práva k užívání pozemků, jakož i na skutečnost, že výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů čerpali výhody z vývozních úvěrů. V tomto kontextu podnět poskytl několik konkrétních příkladů, jak mohla mít společnost Hailide prospěch z narušení hospodářské soutěže, pokud jde o získávání surovin nebo přijímání finanční podpory ze strany státních orgánů.

(49)

Jak je uvedeno ve 40. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(50)

Byly obdrženy připomínky od společnosti Hailide, jakož i od skupiny uživatelů. Tvrzeními se zabývá oddíl 3.3.1.11 níže.

(51)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

3.3.1.2.   Podstatná zkreslení ovlivňující domácí ceny a náklady v Číně

(52)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst (13)“. Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (14).

(53)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny (15)“, To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(54)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (16). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(55)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.3.1.5 níže) (17).

(56)

Za druhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.3.1.8 níže) (18). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (19).

(57)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (20). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (21).

(58)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (22).

3.3.1.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(59)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(60)

Ačkoli se zdá, že v odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů není míra státního vlastnictví významná, v podniku Hailide drží čínská vláda podíl přesahující 5 % (23). Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (24), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v Číně vzájemně propojeny.

(61)

To je patrné i na úrovni Čínského sdružení pro chemická vlákna (dále jen „sdružení CCFA“) (25), odvětvového sdružení, jehož je společnost Hailide členem. Podle článku 2 stanov sdružení CCFA je účelem organizace mimo jiné „provádět průmyslovou politiku země“. Článek 3 potvrzuje podřízenost sdružení CCFA vůči Komunistické straně Číny tím, že stanoví, že „[s]družení se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, zřizuje organizace Komunistické strany Číny, rozvíjí stranickou činnost a zajišťuje podmínky nezbytné pro činnost stranických organizací v souladu s ustanoveními stanov Komunistické strany Číny“.

(62)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů znemožněno působit v tržních podmínkách. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.3.1.5.

3.3.1.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, která státu umožňuje ovlivňovat ceny či náklady

(63)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (26), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle čínského zákona o obchodních společnostech má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (27)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny posiluje své nároky na ovládání obchodních rozhodnutí v podnicích jako politický princip (28), včetně vyvíjení tlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (29). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1 860 000 soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (30). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů a dodavatelů jejich vstupů.

(64)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (31), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (32).

(65)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (33). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.3.1.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(66)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (34).

(67)

Odvětví chemických vláken považuje čínská vláda za klíčové. Vyplývá to z Poradních stanovisek k vysoce kvalitnímu rozvoji průmyslu chemických vláken z roku 2022 (dále jen „Poradní stanoviska“) vydaných Národní komisí pro rozvoj a reformy ministerstva průmyslu a informačních technologií (35), podle nichž „je odvětví chemických vláken základním pilířem stabilního rozvoje a neustálých inovací řetězce textilního průmyslu, odvětvím s mezinárodní konkurenční výhodou a důležitou součástí průmyslu nových materiálů“. V článku I.2. Poradních stanovisek je výslovně vyjádřen záměr čínské vlády vymezit zeměpisnou a podnikovou strukturu odvětví a také základní výrobní parametry (36). Zásahy ze strany státu mohou mít podobu přemisťování výrobních závodů („provádění strategie regionálního rozvoje za předpokladu dodržování průmyslových, energetických, environmentálních a dalších politik, podpora předních podniků při budování integrovaných základen pro celý průmyslový řetězec výroby textilií z chemických vláken v Kuang-si, Kuej-čou, Sin-ťiangu a dalších centrálních a západních regionech a vytváření účinných a spolupracujících systémů dodavatelského řetězce společně se sousedními zeměmi a regiony“), fúzí zaměřených na vytváření průmyslových šampionů („podpora podniků, aby pomocí fúzí a reorganizace optimalizovaly alokaci výrobních faktorů a urychlily restrukturalizaci obchodních procesů a technologickou modernizaci. Podpora vedoucích podniků při získávání vysoce kvalitních zdrojů, jako jsou technologie, značky, kanály a talenty“), určování podniků jako způsobilých pro poskytnutí zvláštní podpory formou specializovaných vládních programů („podpora integrace a rozvoje velkých, středních a malých podniků, kultivace specializovaných a specifických nových „malých obřích“ podniků a podniků jediného šampiona“) atd. (37)

(68)

Tuto strategii ústřední vlády dokládají četné plánovací dokumenty zaměřené na odvětví chemických vláken vydané na úrovni provincií a obcí.

(69)

Dobrými příklady jsou provincie Če-ťiang, Ťiang-su, Fu-ťien a Šan-tung a město Čchung-čching.

(70)

Čtrnáctý pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se komplexního rozvoje chemického průmyslu (38) obsahuje nejen podrobná ustanovení o rozvojových cílech pro širokou škálu pododvětví chemického průmyslu (39), ale zohledňuje také výše zmíněné politiky obsažené v Poradních stanoviscích k průmyslové struktuře:

Urychlení výstavby řady velkých podniků a skupin podniků s vedoucí úlohou prostřednictvím konsolidace zdrojů, zvýšení úrovně koncentrace odvětví a vytvoření řady podniků světové úrovně a podniků „jediného šampiona“ (40) . […]

Uspořádání chemického průmyslu v provincii se řídí požadavky národního a provinčního průmyslového plánování a plánů uspořádání, přičemž důležitými nositeli rozvoje jsou chemické parky, které jsou také nezbytné k řízení rozvoje chemického průmyslu v jednotlivých okresech a městech. Orientace průmyslového rozvoje se řídí požadavky příslušných průmyslových politik státu a provincie Ťiang-su, zavádí koncepci rozvoje vedenou podporovanými průmyslovými odvětvími a provádí modernizaci tradičních chemických odvětví, jakož i koordinovaný rozvoj odvětví v nových oborech (41),

stejně jako geografické rozložení výroby:

Celkový plán uspořádání zohledňuje celou provincii, vychází z charakteristik rozvoje průmyslu jednotlivých měst, zdůrazňuje výhody průmyslového rozvoje, dále zlepšuje úroveň rozvoje specifických průmyslových odvětví a rozšiřuje průmyslová odvětví, která odpovídají potřebám regionálního rozvoje, přičemž zohledňuje příslušná průmyslová odvětví jednotlivých měst a podmínky místního trhu, zajišťuje diferencovaný rozvoj chemického průmyslu v jednotlivých městech provincie a vytváří komplexní průmyslový systém, v němž mají jednotlivá města doplňkové výhody (42).

(71)

Obdobně také zvláštní plán rozvoje strategických rozvíjejících se průmyslových odvětví v provincii Fu-ťien v rámci 14. pětiletého plánu (43) pověřuje orgány provincie, aby podporovaly odvětví chemických vláken a řídily jeho rozvoj:

Urychlení vývoje nových textilních tkanin a zintenzivnění výzkumu a vývoje funkčních diferencovaných vláken, směsí vláken s vysokou účinností, vysokogramážních a vysoce kvalitních přízí a tkanin z těchto přízí, nových tepelně vázaných kompozitních vláken (ES vláken) pro sanitární použití a vysoce výkonných kovových vláken (44). […]

Podpora rozvoje odvětvových klastrů v oblasti nových funkčních materiálů v provincii Fu-čou (membránové materiály, pokročilé textilie, vysoce výkonné kovové materiály, vysoce výkonné kompozitní materiály atd.), odvětvových klastrů v oblasti nových funkčních materiálů v provincii Sia-men […], odvětvového klastru v oblasti nových funkčních materiálů v provincii Pchu-ťien (nová chemická vlákna a funkční textilní materiály atd.) a biomedicínského průmyslového klastru v provincii Sia-men […].

(72)

Zásahy orgánů provincie Fu-ťien do rozvoje odvětví chemických vláken jsou dále patrné z provinčního 14. pětiletého plánu rozvoje vysoce kvalitního zpracovatelského průmyslu, který uděluje zúčastněným stranám následující pokyny:

Podpora realizace projektu průmyslových polyesterových nití společnosti Baihong a vývoj speciálních materiálů z chemických vláken používaných v automobilovém průmyslu, námořní technice, vojenském vybavení, zdravotnictví a dalších oborech. Urychlení výzkumu špičkové technologie vláken, zaměření se na průlom v klíčových technologiích vláken, jako jsou nanovlákna, inteligentní a biomedicínská vlákna, a snaha o dosažení průlomu v oblasti špičkových vláken, jako jsou uhlíková vlákna, aramidová vlákna, polyfenylsulfidy a polyethyleny s ultravysokou molekulovou hmotností (45).

(73)

Také 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung (46) zdůrazňuje potřebu „[z]aměřit se na vývoj polyolefinů na bázi ethylenu a syntetické pryskyřice jako konečných produktů, propylenů a polypropylenů, dalších technických plastů a upravených materiálů, syntetických a pryžových materiálů na bázi butenu a uhlovodíku C4, konečných produktů vyrobených z vysoce účinného polyuretanu na bázi izokyanátu a toluenu, nových materiálů, textilních a technických materiálů z nylonu, benzenu a polyamidu, polyesteru PX a PTA a šesti dalších hlavních průmyslových řetězců“ (47), přičemž podobná formulace je uvedena také ve 14. pětiletém plánu rozvoje průmyslu nových materiálů v provincii Če-ťiang (48): „Zavedení řady projektů digitální a zelené transformace a projektů zaměřených na rozšíření výroby špičkových a nedostatkových výrobků v oblasti pokročilých základních materiálů; zavedení řady projektů týkajících se industrializace a rozšíření použití v oblasti klíčových strategických materiálů, jako jsou pokročilé polovodičové materiály, nové vystavovatelské materiály, biomedicínské materiály, vysoce výkonná vlákna a kompozitní materiály“ (49) nebo ve 14. pětiletém plánu zaměřeném na vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu ve městě Čchung-čching (50): „Využívání surovinových základen k podpoře příslušných podniků při výzkumu, vývoji a výrobě vysoce výkonných funkčních vláken PVA (polyvinylalkohol), diferencovaného spandexu, speciálních polyesterových vláken, polyamidových vláken, PU (polyuretanových) mikrovláken a dalších produktů“ (51).

(74)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví.

(75)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

3.3.1.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(76)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (52).

(77)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (53). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají pozemky zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (54). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (55).

(78)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví chemických vláken. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(79)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví chemických vláken existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem šetření.

3.3.1.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(80)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (56). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (57). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (58). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(81)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví chemických vláken, včetně výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů, nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví výroby chemických vláken je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak i nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

3.3.1.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(82)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(83)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (59), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (60) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (61). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (62).

(84)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(85)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti (63). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (64).

(86)

Pokud jde konkrétně o odvětví chemických vláken, upřednostňování odvětví na základě kritérií souvisejících s průmyslovými politikami spíše než s úvěruschopností daného projektu je patrné z řady politických dokumentů, jako je 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung, který ve vztahu k chemickému průmyslu stanoví následující (65):

Navýšení finanční podpory. Posílení pobídek daňové politiky, zajištění komplexního využití zvláštních fondů, podpora chemických podniků při urychlování technologické transformace, inteligentní transformace, přesunu průmyslu, přemisťování do parků, odstraňování zastaralých kapacit atd. a provádění politik, jako je osvobození od daně u dováženého důležitého technického vybavení, slevy na dani z přidané hodnoty a vrácení daně z přidané hodnoty, dodatečné odpočty výdajů na výzkum a vývoj a pojistné náhrady za první (sadu) technického vybavení. Aktivní podpora všech druhů finančních institucí a sociálního kapitálu při investování do chemického průmyslu, využití výhod financování založeného na politice, financování rozvoje a komerčního financování a zvýšení finanční podpory klíčovým oblastem chemického průmyslu a technologií (66).

(87)

Podobně jsou místní orgány podle 14. pětiletého plánu rozvoje chemického průmyslu (67) provincie Ťiang-su povinny „[p]lně využívat řídící úlohu vládních investičních fondů, pružně rozšiřovat zdroje financování a řídit investice do sociálního kapitálu“ (68).

(88)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (69).

(89)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (70). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(90)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají běžným komerčním reakcím.

(91)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (71). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (72). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(92)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(93)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.3.1.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(94)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.3.1.1 až 3.3.1.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.3.1.6 až 3.3.1.8 a v části II zprávy.

(95)

Komise připomíná, že pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(96)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny vysokopevnostních nití z polyesterů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.3.1.10.   Závěr

(97)

Analýza uvedená v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví chemických vláken (včetně výrobku, který je předmětem šetření), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(98)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.3.1.11.   Připomínky zúčastněných stran

(99)

V průběhu šetření byly obdrženy připomínky od společnosti Hailide, jakož i od skupiny uživatelů.

(100)

Ve svých připomínkách k první poznámce týkající se výrobních faktorů společnost Hailide kromě toho, že uvedla, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení by bylo neslučitelné s pravidly WTO, tvrdila, že analýza v podnětu týkající se existence podstatných zkreslení – v Číně obecně i konkrétně v souvislosti se společností Hailide – byla chybná, a to z následujících důvodů: i) tvrzení v podnětu jsou obecné povahy – například pokud jde o náklady na energii nebo na pracovní sílu – a týkají se spíše Číny nebo jejího chemického odvětví než trhu s vysokopevnostními nitěmi z polyesterů; tvrzení se rovněž opírají výhradně o zprávu, místo aby byla založena na skutečných důkazech; ii) žadatel se při posuzování existence podstatných zkreslení opírá o podpůrné důkazy, které jsou buď irelevantní (obvykle zastaralé), nebo věcně nesprávné – cituje někdejší povinnosti narušující hospodářskou soutěž, které již podle čínského práva neexistují; iii) suroviny (přečištěná kyselina tereftalová („PTA“) a monoethylenglykol („MEG“)) jsou dvě komodity, s nimiž se obchoduje po celém světě a jejichž ceny jsou transparentní a v souladu s mezinárodními cenami, a proto jsou tvrzení uvedená v podnětu ohledně zkreslení jejich cen v Číně chybná; iv) žadatel nepředložil žádné skutečné a konkrétní důkazy, pokud jde o faktory uvedené v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a nelze proto vyvodit platný závěr o existenci podstatného zkreslení. Skupina uživatelů předložila podobné tvrzení na podporu společnosti Hailide.

(101)

Argumenty vznesené společností Hailide nebylo možné přijmout. Komise na počátku zdůraznila svůj postoj, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Pokud jde o argumenty v podnětu týkající se údajně chybné analýzy podstatných zkreslení, Komise především připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné k aplikaci této metodiky, bude-li na tomto základě zahájeno šetření. V důsledku toho Komise zdaleka nevyvozovala závěry ohledně existence podstatných zkreslení, ale pouze považovala důkazy o podstatných zkresleních předložené žadatelem za dostatečné pro zahájení šetření. Kromě toho Komise poukázala na to, že některé typy zkreslení, ke kterým v Číně dochází – například zkreslení týkající se energie nebo práce – mají průřezový charakter a ovlivňují celé čínské hospodářství, a tedy i ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření.

(102)

Dále, pokud jde o argument, že tvrzení uvedená v podnětu se opírají výhradně o zprávu a v každém případě jsou založena na zastaralých nebo nepřesných informacích, Komise poukázala na to, že podnět se sice snaží prokázat nezměněnou povahu významných zkreslení odkazem na politické dokumenty 12. nebo 13. plánovacího cyklu, avšak jsou v něm uvedeny také relevantní dokumenty pro plánovací období 2021–2025, jako je 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky nebo 14. pětiletý plán rozvoje ropného a chemického průmyslu v provincii Če-ťiang. Komise dále připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. d) základního nařízení výrobnímu odvětví Unie výslovně umožňuje, aby se při vznesení podnětu nebo podání žádosti o přezkum opíralo o informace obsažené ve zprávě. Komise se proto domnívala, že důkazy uvedené v podnětu a zmíněné v oznámení o zahájení řízení jsou dostatečné k tomu, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Tvrzení, že se surovinami PTA a MEG se obchoduje mezinárodně, a že jejich ceny v Číně tudíž nejsou zkresleny, je třeba odmítnout z důvodů uvedených výše, zejména v 95. až 97. bodě odůvodnění.

3.3.2.    Reprezentativní země

3.3.2.1.   Obecné poznámky

(103)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně. Komise pro tento účel použila země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v Číně (73),

výroba výrobku, který je předmětem šetření, v dané zemi (74),

dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li možných reprezentativních zemí více, měly by případně dostat přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(104)

Jak je vysvětleno v 34. až 37. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila a založila do spisu dvě poznámky týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Posouzení Komise je možné shrnout následovně.

3.3.2.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně a výroba výrobku, který je předmětem šetření

(105)

V období šetření klasifikovala Světová banka země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“. V první poznámce bylo zjištěno, že velký objem výroby výrobku, který je předmětem šetření, produkuje pouze pět z těchto zemí, a to Bělorusko, Brazílie, Mexiko, Thajsko a Turecko.

(106)

Avšak vzhledem k tomu, že Bělorusko není členem WTO a nemá tržní hospodářství, nebyla tato země dále posuzována jako potenciální reprezentativní země.

(107)

Komise proto jako potenciální reprezentativní země dále podrobněji analyzovala Brazílii, Mexiko, Thajsko a Turecko.

3.3.2.3.   Dostupnost příslušných veřejných údajů v reprezentativní zemi

(108)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřila dostupnost veřejných údajů, včetně údajů o dovozu výrobních faktorů a finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v potenciálních reprezentativních zemích.

(109)

Analýza dovozu hlavních výrobních faktorů prokázala, že ve srovnání s Brazílií, Mexikem nebo Thajskem dováželo Turecko celkově významnější a reprezentativnější nezkreslené objemy klíčových vstupů pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů (konkrétně PTA, MEG a polyethylentereftalátových (PET) granulí).

(110)

Analýza dále ukázala, že turecký dovoz nebyl významně ovlivněn dovozem z Číny ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (75). Kromě toho je výroba vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku významná a v zemi nedochází k žádnému zvláštnímu narušování obchodu s výrobními faktory ani s vysokopevnostními nitěmi z polyesterů. V databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) lze navíc snadno dohledat podrobné a dostatečně reprezentativní údaje o dovozních cenách materiálových vstupů do Turecka.

(111)

Pokud jde o výrobce v reprezentativních zemích a dostupnost jejich údajů, Komise identifikovala výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů KORDSA TEKNIK TEKSTIL A.S. (dále jen „Kordsa Turecko“), u něhož jsou k dispozici konsolidované finanční výsledky za rok 2021. Na druhé straně finanční údaje brazilských (KORDSA BRASIL S.A.), mexických (Monosuisse, Performance Fibers Mexico Operations a Akra Polyester SA DE CV) a thajských společností (THAI TORAY SYNTHETICS CO LTD a TEIJIN POLYESTER (THAILAND) CO LTD.) vyrábějících vysokopevnostní nitě z polyesterů nejsou po celé období šetření snadno dostupné a nejsou plně v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (v případě thajských výrobců).

(112)

Je třeba poznamenat, že společnost Kordsa Turecko nevyrábí pouze vysokopevnostní nitě z polyesterů, ale přibližně 86 % jejích příjmů za rok 2021 pocházelo ze segmentu zahrnujícího vysokopevnostní nitě z polyesterů (76). Komise v této souvislosti poznamenala, že pokud chybí snadno dostupné finanční informace konkrétně a pouze v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření (což je téměř ve všech případech), hledá Komise nejbližší snadno dostupné náhradní informace, včetně konsolidovaných informací o výrobci (výrobcích), který (kteří) působí mimo jiné v oblasti podnikání zahrnující výrobek, který je předmětem šetření. Za těchto okolností se proto konsolidované prodejní, správní a režijní náklady a zisk zjištěné pro společnost Kordsa Turecko považují za dostatečně reprezentativní, aby mohly být použity pro účely tohoto šetření.

(113)

Vzhledem k veřejné dostupnosti úplné a komplexní výroční zprávy společnosti Kordsa Turecko za rok 2021 (77) se proto Komise uchýlila k využití informací, které jsou v ní obsaženy.

3.3.2.4.   Úroveň sociální a environmentální ochrany

(114)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.3.2.5.   Závěr

(115)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

3.3.3.    Připomínky stran

(116)

Pokud jde o výběr reprezentativní země, skupina uživatelů v odpovědi na druhou poznámku navrhla, aby nejvhodnější reprezentativní zemí byla Korejská republika, a to vzhledem k úrovni hospodářského rozvoje, která je podobná jako v Číně, výrobě výrobku, který je předmětem šetření, dostupnosti příslušných veřejných údajů a odpovídající úrovni sociální ochrany a ochrany životního prostředí.

(117)

Připomíná se, že pro účely určení zemí s úrovní hospodářského rozvoje podobnou Číně Komise na základě databáze Světové banky (78) zvažuje pouze země s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu. Korejská republika však byla v období přezkumného šetření i před ním Světovou bankou zařazena mezi země s „vysokými příjmy“, a proto ji nelze považovat za potenciální reprezentativní zemi.

(118)

Společnost Hailide ve své odpovědi na poznámky uvedla, že údaje z GTA týkající se hlavních surovin pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů jsou ve srovnání se statistikami z oficiálního datového portálu tureckého statistického úřadu nepřesné. Komise uvedla, že údaje o Turecku uváděné v databázi GTA jsou založeny na všeobecném obchodním pohledu, zatímco údaje, které byly získány z oficiálního tureckého statistického portálu, vycházejí ze zvláštního obchodního pohledu (který nezahrnuje zboží, které vstupuje do zóny volného obchodu nebo celního skladu nebo z nich vystupuje). Rozdíly v údajích jsou tedy řádně odůvodněné a údaje z GTA kvůli nim nelze považovat za nespolehlivé. Společnost Hailide proto nemůže oprávněně tvrdit, že údaje z GTA jsou nepřesné, a její argument musí být zamítnut.

(119)

Společnost Hailide dále v odpovědi na druhou poznámku uvedla, že ceny surovin v Turecku uvedené v příloze I (Seznam výrobních faktorů a jejich cen v Turecku) nejsou v souladu s cenami uvedenými pro Turecko v příloze II (Srovnání dovozních statistik pro potenciální reprezentativní země). Komise poznamenala, že statistické údaje v příloze II jsou pouze hrubé údaje pro účely srovnání mezi různými zeměmi, agregované na společné úrovni HS6 a nezahrnují platná cla pro jednotlivé dovážející země. Údaje v příloze I naopak uvádějí hodnoty na úrovni tureckých vnitrostátních celních kódů a zahrnují i cla. Cenové úrovně v příloze I a v příloze II proto nemají být totožné a argument strany je třeba odmítnout jako neopodstatněný. Po poskytnutí konečných informací společnost Hailide tvrdila, že v souvislosti s úpravou u dovozních cel v příloze I, která vedla k nedostatečnému poskytnutí informací ze strany Komise, nebyl předložen žádný výpočtový list. Komise zjistila, že údaje včetně cen výrobních faktorů v Turecku byly automaticky vygenerovány z databáze GTA na úrovni tureckých vnitrostátních celních kódů (včetně veškerých smluvních a preferenčních cel založených na databázi Market Access Map database – MacMap), že byly řádně zveřejněny a Komise je v tomto případě použila bez dalších úprav. Bylo konstatováno, že Komise pro tento účel nevypracovala žádný dodatečný výpočtový list nebo podobný dokument. Tvrzení společnosti Hailide proto muselo být zamítnuto.

(120)

Společnost Hailide tvrdila, že Turecko není vhodným kandidátem na reprezentativní zemi. Společnost za prvé uvedla, že znehodnocení měny a vysoká inflace způsobily v Turecku abnormální tržní podmínky, které nevyhnutelně ovlivnily místní náklady, a proto je Turecko jako reprezentativní země zjevně nevhodné. Společnost Hailide zopakovala své tvrzení v reakci na poskytnutí konečných informací a dodala, že místní ceny a/nebo dovozní ceny dotčené podstatným oslabením místní měny v Turecku nemohou odrážet nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty. Za druhé, podle společnosti Hailide nelze společnost Kordsa Turecko považovat za výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů určených pro volný trh, protože její omezená výrobní kapacita polyesterových nití je využívána hlavně, ne-li výlučně, pro vlastní potřebu při výrobě navazujících kordových tkanin pro pneumatiky. Tentýž názor zastávala skupina uživatelů, podle níž společnost Kordsa Turecko používá vysokopevnostní nitě z polyesterů převážně pro vlastní výrobu materiálů používaných v pneumatikách. Společnost Hailide tvrdila, že výroba vysokopevnostních nití z polyesterů je pouze okrajovou činností na podporu výroby kordových tkanin a že většina, ne-li všechny vnější příjmy v segmentu „průmyslových nití a kordových tkanin“ se týkají příjmů z prodeje průmyslových tkanin a nylonových nití, a nikoli vysokopevnostních nití z polyesterů. Společnost Hailide zopakovala tento argument ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací. Strany dospěly k závěru, že finanční výsledek společnosti tedy není reprezentativním pro výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů, a proto nejsou k dispozici žádné snadno dostupné finanční informace týkající se výroby vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku. Za třetí, společnost Hailide tvrdila, že společnost Kordsa Turecko vyrábí pouze jeden konkrétní typ vysokopevnostních nití z polyesterů (nitě HMLS s vysokou přidanou hodnotou pro použití v automobilovém průmyslu), což ji činí nevhodnou pro účely reprezentativní země, jelikož provozní výsledek jednoho typu výrobku není reprezentativní pro čínské výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů, kteří vyrábějí širokou škálu typů výrobků. Závěrem společnost Hailide uvedla, že Komise by neměla brát v úvahu ziskové rozpětí společnosti Kordsa Turecko a měla by použít přiměřenější ziskové rozpětí reprezentativní pro čínské výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů. Společnost Hailide ve své reakci na poskytnutí konečných informací trvala na tom, že úroveň zisku ve výši 15,3 % stanovená Komisí je pro výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů neúměrně vysoká, a že tudíž přiměřenou zástupnou hodnotou pro nezkreslený a přiměřený zisk, kterého může výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů běžně dosáhnout, je maximum ve výši 6 % (což se rovná cílovému ziskovému rozpětí pro výrobce v Unii zařazené do vzorku v projednávaném případě, stanovenému na základě uplatnění čl. 7 odst. 2c základního nařízení).

(121)

Komise uvedla, že volba reprezentativní země byla založena na třech kritériích: úroveň hospodářského rozvoje, výroba dotčeného výrobku a dostupnost relevantních veřejných údajů. Možný dopad znehodnocení měny nebo úrovně inflace mezi těmito kritérii není. Předkládající strana v každém případě neprokázala, jak by znehodnocení turecké liry a vysoká inflace skutečně ovlivnily ceny vstupů získávaných v Turecku a jaký by byl případně skutečný dopad na běžnou hodnotu, která je vypočtena v CNY. Strany navíc neposkytly žádné informace, z nichž by vyplývalo, zda (a v jakém rozsahu) se turecká lira používá při dovozních obchodech se surovinami tvořícími v tomto případě základ pro stanovení nezkreslených nákladových referenčních hodnot. Kromě toho se při stanovování referenčních hodnot na základě dovozních cen pro výpočet běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení hodnoty dovozu do reprezentativních zemí nakonec převedou na měnu vyvážející země, tj. v tomto případě na CNY. Komise proto dospěla k závěru, že uvedené tvrzení je nepodložené, a zamítla je.

(122)

Pokud jde o portfolio výrobků společnosti Kordsa Turecko a její zdroj příjmů, Komise uvedla, že v případě, kdy nejsou snadno dostupné finanční informace týkající se konkrétně a výhradně dotčeného výrobku, jehož se šetření týká (v tomto případě vysokopevnostních nití z polyesterů), k čemuž dochází zřídkakdy, snaží se Komise určit nejbližší snadno dostupný náhradní produkt, včetně konsolidovaných informací výrobce (výrobců), který (kteří) působí mimo jiné v oblasti výroby dotčeného výrobku. V tomto případě, jak je uvedeno ve 112. bodě odůvodnění, pocházelo přibližně 86 % vnějších příjmů společnosti Kordsa Turecko v roce 2021 ze segmentu zahrnujícího vysokopevnostní nitě z polyesterů. Kromě toho, navzdory tvrzení stran, společnost Kordsa Turecko skutečně vytváří vnější příjmy tím, že vyrábí a prodává rovněž polyesterové nitě (79). Společnost Kordsa je ve skutečnosti „[j] edním z předních účastníků trhu […] polyesterových nití HMLS “ s „portfoliem nití, které jsou vhodné pro použití například při výrobě kordových tkanin, těžkých textilií, průmyslových tkanin, výztužných textilií, skaných kordových nití a lan“ (80), tedy pro použití i v jiných odvětvích než jen v automobilovém průmyslu. Z toho vyplývá, že tvrzení stran o použití vysokopevnostních nití z polyesterů pro vlastní potřebu je neopodstatněné. Kromě toho je jedním z hlavních použití vysokopevnostních nití z polyesterů vyztužování pneumatik a čínští výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů, včetně společnosti Hailide, rovněž vyrábějí nitě HMLS a poskytují služby zákazníkům v automobilovém průmyslu. Bylo by proto zavádějící tvrdit, že podnikání společnosti Kordsa Turecko ve výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů není reprezentativní pro obchodní činnosti čínských výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů. A konečně, strany nenavrhly jako alternativu ke společnosti Kordsa Turecko žádného jiného vhodného výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů, který by disponoval snadno dostupnými finančními údaji týkajícími se pouze a výlučně vysokopevnostních nití z polyesterů, natož výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů s širším portfoliem vysokopevnostních nití než společnost Kordsa Turecko.

(123)

Za těchto okolností se proto konsolidované prodejní, správní a režijní náklady a zisk zjištěné pro společnost Kordsa Turecko považují za dostatečně reprezentativní a vhodné k tomu, aby byly použity pro účely tohoto šetření, a argumenty stran musí být zamítnuty. Dále bylo zjištěno, že cílový zisk ve výši 6 %, který navrhuje použít společnost Hailide, a zisk v reprezentativní zemi se vztahují k odlišným konceptům, které se řídí odlišnými pravidly předepsanými v různých právních ustanoveních. Cílovým ziskem je zejména zisk dosažený výrobním odvětvím Unie při domácím prodeji v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže a používá se k výpočtu rozpětí újmy podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Zisk v reprezentativní zemi se použije při výpočtu běžné hodnoty prostřednictvím odkazu na vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tento zisk musí odrážet zisk dosažený společností vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, nebo podobný výrobek v reprezentativní zemi. Vzhledem k tomu, že cílový zisk a zisk v reprezentativní zemi nejsou srovnatelné, tvrzení společnosti Hailide bylo zamítnuto jako irelevantní. Společnost Hailide navíc neposkytla žádné důkazy, které by dokládaly, že výše zisku zahrnutého ve vypočtené běžné hodnotě nebyla zkreslená a přiměřená ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a).

(124)

Společnost Hailide byla toho názoru, že Komise by měla jako vhodnou reprezentativní zemi namísto Turecka zvolit Brazílii vzhledem k tomu, že finanční údaje o společnosti skupiny Kordsa v Brazílii jsou snadno dostupné a že Brazílie v roce 2021 ve srovnání s Tureckem nedovážela z Číny téměř žádné klíčové vstupy pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů (PTA, MEG, PET granule), a proto je méně pravděpodobné, že by byla ovlivněna údajným zkreslením. Společnost Hailide zopakovala tento argument ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací a dodala, že pokud je výroční zpráva společnosti Kordsa Turecko za rok 2021 na konsolidované úrovni skupiny přijatelná jako zdroj pro stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku v Turecku, platí totéž i pro společnost Kordsa Brazílie, neboť konsolidované výkazy zahrnují rovněž provozní zisk společnosti Kordsa Brazílie.

(125)

Za prvé, finanční údaje týkající se společnosti Kordsa Brazílie jsou k dispozici pouze za rok 2019, zatímco období, které je v tomto případě předmětem šetření a které je primárně relevantní, zahrnuje rok 2021. Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, existují snadno dostupné údaje týkající se společnosti Kordsa Turecko a její ziskovosti za rok 2021. Ačkoli účetní závěrka společnosti Kordsa Turecko za rok 2021 použitá pro účely tohoto případu konsoliduje rovněž údaje jejích dceřiných společností, včetně společnosti Kordsa Brazílie, je zřejmé, že údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku v konsolidovaném výkazu jsou pro činnosti společnosti Kordsa Turecko více reprezentativní než pro činnosti společnosti Kordsa Brazílie. Je tomu tak proto, že příjmy vytvořené geografickým segmentem Evropa, Střední Východ a Afrika (což zahrnuje výlučně činnosti v Turecku) jsou téměř třikrát vyšší než příjmy vytvořené společností Kordsa Brazílie (představující segment Jižní Ameriky) (81). Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení v každém případě vyžaduje, aby částka prodejních, režijních a správních nákladů a zisku zahrnutá ve vypočtené běžné hodnotě byla nezkreslená a přiměřená. Společnost Hailide nepředložila žádné důkazy, které by dokládaly, že tomu tak není. Za druhé, i když podíl nezkresleného dovozu na celkovém dovozu PET granulí, PTA a MEG do Turecka byl nižší než podíl nezkresleného dovozu do Brazílie, celkové množství nezkresleného dovozu každého z těchto vstupů do Turecka bylo výrazně vyšší než celkové množství nezkresleného dovozu do Brazílie. Ačkoli má Brazílie pravděpodobně k dispozici dostatečně reprezentativní údaje o dovozu PET granulí a MEG, v případě dovozu PTA, který byl v porovnání s Tureckem zanedbatelný a představoval pouze přibližně 7 % dovozu PTA do Turecka, tomu tak není. Argument předložený společností Hailide je proto třeba zamítnout.

(126)

Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady společnosti Kordsa Turecko, které mají být v tomto případě použity pro výpočet běžné hodnoty, společnost Hailide uvedla, že pro zajištění spravedlivého srovnání mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozní cenou by měly být z těchto nákladů vyloučeny náklady na balení, které podle společnosti Hailide tvoří součást prodejních, správních a režijních nákladů (na základě poznámky 21 k finančním výkazům společnosti Kordsa Turecko).

(127)

Komise nejprve vzala za základ pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Kordsa Turecko výkaz zisků a ztrát a provozní položky v něm uvedené. V poznámce 21 k finančním výkazům, na kterou se společnost Hailide odvolává, jsou uvedeny „Náklady podle druhu“, které zjevně zahrnují nejen provozní náklady, ale také náklady na materiál, včetně nákladů na balení, které jsou zahrnuty do nákladů na prodané zboží. Z prostého porovnání celkových provozních nákladů ve výkazu zisků a ztrát a celkových nákladů v poznámce 21 rovněž vyplývá, že druhá z uvedených částek je výrazně vyšší. Bylo by proto zjevně nesprávné na základě pouhého odvolání se na poznámku 21 v části výkazu zisků a ztrát, kde jsou uvedeny provozní položky, extrapolovat, že všechny náklady uvedené v poznámce 21 odpovídají provozním nákladům. S ohledem na výše uvedené je třeba argument společnosti Hailide zamítnout.

(128)

Skupina uživatelů dále vyzvala Komisi, aby pro výpočet běžné hodnoty použila vlastní prodejní, správní a režijní náklady a zisk čínských vyvážejících výrobců.

(129)

Komise uvedla, že jakmile je zjištěna existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, běžná hodnota se početně zjistí prostřednictvím odkazu na nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi (v tomto případě v Turecku) pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Komise zdůrazňuje, že toto ustanovení rovněž výslovně vyžaduje, aby početně zjištěná běžná hodnota zahrnovala přiměřenou částku pro nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisk ve vhodné reprezentativní zemi. Jakmile Komise zjistí existenci podstatných zkreslení, jež mají vliv na výrobek, který je předmětem šetření, ve vyvážející zemi, není možné použít skutečné prodejní, správní a režijní náklady a zisk jednotlivých vyvážejících výrobců, neboť bylo zjištěno, že jsou zkresleny. Společnost Hailide nepředložila žádné důkazy o tom, že by její skutečné prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly nezkreslené. Toto tvrzení se proto zamítá.

3.3.4.    Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(130)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších příslušných informací dostupných ve spisu Komise v první poznámce uvedla počáteční seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(131)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise rovněž určila zdroje, které mají být použity ke stanovení nezkreslených cen a referenčních hodnot. Hlavním zdrojem, který Komise navrhla použít, byla databáze Global Trade Atlas (GTA). A konečně Komise určila kódy harmonizovaného systému (HS) náležející výrobním faktorům, o nichž se v první poznámce původně uvažovalo, že budou použity pro analýzu databáze GTA na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami.

(132)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních faktorů uvedených v první poznámce. Následně Komise ve druhé poznámce aktualizovala informace o sazebním zařazení a rozšířila seznam o řadu výrobních faktorů na základě připomínek obdržených od zúčastněných stran.

(133)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení identifikovány následující výrobní faktory a jejich zdroje, pokud jde Turecko:

Tabulka 1

Výrobní faktory vysokopevnostních nití z polyesterů

Výrobní faktor

Položka celního sazebníku

Zdroj údajů, které Komise hodlá použít

Suroviny

Ceny (v CNY)

 

Přečištěná kyselina tereftalová (PTA)

291736 00 0011

Global Trade Atlas (GTA) (82)

Mapa přístupu na trh, Mezinárodní obchodní centrum (databáze MacMap) (83)

4,91 CNY/Kg

Monoethylenglykol (MEG)

290531

Global Trade Atlas (GTA)

Mapa přístupu na trh, Mezinárodní obchodní centrum (databáze MacMap)

4,73 CNY/Kg

Poly(ethylentereftalátové) (PET) granule

390769

Global Trade Atlas (GTA)

Mapa přístupu na trh, Mezinárodní obchodní centrum (databáze MacMap)

7,14 CNY/Kg

Olej pro finální úpravu spřádaných vláken

340311

340391

Global Trade Atlas (GTA)

Mapa přístupu na trh, Mezinárodní obchodní centrum (databáze MacMap)

17,41 CNY/Kg

Pracovní síla

Pracovní síla

[není relevantní]

Turecký statistický úřad (84)

37,83 CNY/člověkohodina

Energie

Elektřina

[není relevantní]

Turecký statistický úřad

Spotřebitelské pásmo (v MWh)

T > 150 000

0,47 CNY/kWh

Plyn

[není relevantní]

Turecký statistický úřad

Spotřebitelské pásmo (v m3 )

2 610 000 ≤ T < 26 100 000 1,63 CNY/m3

 

 

 

 

Vedlejší produkty/odpad

Odpadové nitě

550510 30 0011

550510 30 0019

Global Trade Atlas (GTA)

Mapa přístupu na trh, Mezinárodní obchodní centrum (databáze MacMap)

3,15 CNY/Kg

3.3.5.    Suroviny používané ve výrobním procesu

(134)

Ke stanovení nezkreslené ceny surovin použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu (CIF) do reprezentativní země, jak je uvedena v databázi GTA, ze všech třetích zemí kromě Číny a zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2015/755 (85). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny, neboť dospěla k závěru, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně z důvodu existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení (viz 97. bod odůvodnění výše). Jelikož neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují i vývoz. Vážená průměrná dovozní cena byla v příslušných případech upravena o dovozní cla. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(135)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujícího vyvážejícího výrobce na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(136)

K malému počtu výrobních faktorů Komise přistupovala vzhledem k jejich zanedbatelnému podílu na celkových nákladech na suroviny v období šetření bez ohledu na použitý zdroj jako ke spotřebnímu materiálu, jak je vysvětleno ve 146. bodě odůvodnění.

3.3.5.1.   Pracovní síla

(137)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise nejnovější statistiky zveřejněné tureckým statistickým úřadem (86). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě hodinových nákladů práce za rok 2020 pro hospodářskou činnost „Výroba chemických látek“ s kódem NACE 20 podle klasifikace NACE Rev. 2. Tyto hodnoty byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu domácích spotřebitelských cen (87), aby odrážely náklady v období šetření. V porovnání s druhou poznámkou a na základě požadavku společnosti Hailide byla referenční hodnota nákladů práce upravena tak, aby zohledňovala průměrnou roční míru inflace.

3.3.5.2.   Energie

(138)

Ke stanovení referenční ceny elektřiny a plynu použila Komise ceny pro společnosti (průmyslové odběratele) v Turecku zveřejněné tureckým statistickým úřadem (88). Referenční hodnota byla stanovena na základě cen elektřiny a plynu zveřejněných dne 31. března 2022. Uvedená cena je průměrem za rok 2021. Komise použila údaje o cenách elektřiny a plynu pro průmysl v příslušných spotřebitelských pásmech bez DPH.

(139)

Společnost Hailide tvrdila, že kromě DPH uplatňované na ceny elektřiny a plynu zjištěné pro Turecko zahrnují ceny elektřiny další daně a poplatky (spotřební daň, poplatek TRT a poplatek Fondu energetiky), které by Komise měla pro účely stanovení referenčních nákladů na elektřinu odečíst. Za prvé bylo poukázáno na to, že ve spise nejsou žádné důkazy o tom, že by společnosti v Turecku získaly některé z uvedených daní a poplatků zpět (a v jakém rozsahu, pokud vůbec), a že by tedy bylo vhodné provést případný odpočet od referenčních nákladů. Společnost Hailide své tvrzení navíc nepodložila konkrétně s ohledem na soubor údajů zveřejněný tureckým statistickým úřadem a použitý pro účely tohoto případu.

(140)

Sdružení CIRFS v reakci na poskytnutí konečných informací uvedlo, že Komise by měla vysvětlit, proč se cena plynu v Turecku za rok 2021 zvolená pro účely výpočty běžné hodnoty výrazně snížila, když podle tureckého statistického úřadu průměrná jednotková cena zemního plynu v Turecku v roce 2021 oproti roku 2020 prudce vzrostla. Jak již bylo uvedeno ve zveřejněné druhé poznámce, při výpočtu běžné hodnoty pro vyvážející výrobce Komise získávala údaje o cenách plynu přímo z databáze tureckého statistického úřadu, přičemž použila průměrné ceny za rok 2021 pro příslušná spotřebitelská pásma, a při přepočtu údajů z turecké liry na RMB použila platný oficiální směnný kurz.

(141)

Sdružení CIRFS dále v reakci na poskytnutí konečných informací uvedlo, že Komise by měla vysvětlit metodiku, kterou s ohledem na plyn použila pro výběr nejvhodnějšího spotřebitelského pásma pro každého čínského výrobce. V tomto ohledu bylo konstatováno, že jak je uvedeno ve 138. bodě odůvodnění, Komise přiřadila společnosti Hailide náklady na plyn ve spotřebitelském pásmu odpovídajícím její skutečné celkové spotřebě plynu během OŠ.

3.3.6.    Prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(142)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(143)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použila Komise prodejní, správní a režijní náklady (6,6 %) a zisk (15,3 %) výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku, společnosti Kordsa Turecko, u níž byly snadno dostupné údaje týkající se finančních údajů za rok 2021 (tj. za období, které se plně překrývalo s obdobím šetření).

3.3.7.    Výpočet běžné hodnoty

(144)

Na základě výše popsaných nezkreslených cen a referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(145)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady společnosti Hailide na základě výrobních faktorů pořízených touto společností a uvedených v tabulce 1. Poté Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů společnosti Hailide. Komise snížila výrobní náklady o nezkreslené příjmy z vedlejšího produktu (v tomto případě odpadových nití), který byl dále prodán.

(146)

Za druhé, aby Komise dospěla k celkovým nezkresleným výrobním nákladům, připočetla náklady na výrobní režii. Náklady na výrobní režii, které vznikly společnosti Hailide, byly navýšeny o náklady na spotřební materiál uvedené ve 136. bodě odůvodnění a následně vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých společnosti Hailide. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(147)

Komise nakonec připočítala prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak bylo stanoveno na základě tureckého výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů (viz 143. bod odůvodnění). Prodejní, správní a režijní náklady a zisk, obojí vyjádřené jako procentní podíl z nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené celkové výrobní náklady, činily 6,6 %, resp. 15,3 %.

(148)

Na tomto základě Komise určila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(149)

Společnost Hailide v reakci na poskytnutí konečných informací tvrdila, že Komise bezdůvodně provázala hodnotu spotřebního materiálu a výrobní režii s hodnotou jiných vstupů. Podle společnosti Hailide by Komise měla určit referenční hodnotu pro spotřební materiál a výrobní režii odděleně od ostatních vstupů, nebo uznat skutečné náklady na spotřební materiál a výrobní režii této společnosti. Obdobné tvrzení společnost Hailide vznesla s ohledem na výpočet nákladů na dopravu týkajících se dodávky surovin.

(150)

Jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění, z šetření vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Společnost Hailide neprokázala, že ceny jejího spotřebního materiálu, její výrobní režie nebo její náklady na dopravu nejsou zkreslené. Nebylo možné jednoznačně určit, že tyto náklady nejsou zkreslené, a tudíž s ohledem na čl. 2 odst. 6a písm. a) druhý pododstavec třetí odrážku nemohou být použity při výpočtu běžné hodnoty. Komise nebyla schopna nalézt žádnou přiměřenou referenční hodnotu pro tyto náklady a žádnou přiměřenou referenční hodnotu pro tyto náklady nenavrhla ani společnost Hailide či jiná zúčastněná strana. Pokud pro náklady nelze nalézt vhodné referenční hodnoty, Komise může v zásadě tyto referenční hodnoty stanovit jako poměr ke skupině nákladů, ke kterým se vztahují (mohou jimi být náklady na všechny suroviny nebo výrobní náklady). Po stanovení nezkreslených nákladů na suroviny nebo výrobních nákladů Komise použije referenční hodnotu pro určení dotčených nezkreslených nákladů, čímž zůstane zachována struktura nákladů vyvážejícího výrobce. To znamená, že pokud například spotřební materiál představuje 1 % veškerých nákladů na suroviny v účetnictví vyvážejícího výrobce, po stanovení běžné hodnoty bude stále představovat 1 % nákladů na suroviny.

(151)

Jak se uvádí ve 146. bodě odůvodnění, pro účely zjištění nezkreslených nákladů na spotřební materiál a režijních nákladů byl na nezkreslené výrobní náklady použit podíl nákladů na spotřební materiál a výrobních režijních nákladů společnosti Hailide na skutečně vzniklé výrobní náklady. Jak je vysvětleno ve 150. bodě odůvodnění, při neexistenci konkrétních údajů týkajících se nezkreslených režijních nákladů v dostupných finančních údajích výrobce (výrobců) v reprezentativní zemi Komise stanovila údaje o nezkreslených režijních nákladech pro vyvážejícího výrobce podle této metody. Dále vzhledem k četným výrobním faktorům, které obvykle tvoří nevýznamný podíl na celkových nákladech na suroviny a které byly zjištěny v tomto případě, Komise považovala za přiměřené zahrnout tyto vstupy (opět s použitím skutečných nákladů společnosti Hailide) do spotřebního materiálu a podle toho s nimi i zacházet. Kromě toho, pokud jde o náklady na dopravu, jak je vysvětleno ve 135. bodě odůvodnění, a při neexistenci údajů v souboru týkajícím se nezkreslených nákladů na dopravu v reprezentativní zemi, Komise měla za to, že poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu lze přiměřeně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti. Tvrzení společnosti Hailide bylo proto zamítnuto.

3.4.   Vývozní cena

(152)

Společnost Hailide vyvážela dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii i prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Hongkongu. Vývozní cena společnosti Hailide byla cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Bližší informace o prodeji prostřednictvím společnosti ve spojení v Hongkongu viz 162. až 163. bod odůvodnění níže.

(153)

Dále společnost Hailide prodávala dotčený výrobek do Unie také prostřednictvím další společnosti ve spojení v Unii, která působí jako dovozce. U tohoto prodeje byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení početně zjištěna na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Provedené úpravy se týkaly všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů dovozce ve spojení se sídlem v Unii, a přiměřeného zisku (stanoveného při nedávném šetření polyvinylalkoholů („PVA“) (89) u jiného chemického výrobku ve výši 6,89 % a použitého při tomto šetření vzhledem k podobnosti výrobního odvětví a nedostatku spolupráce ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení), aby bylo možné stanovit spolehlivou vývozní cenu franko hranice Unie.

(154)

Společnost Hailide v reakci na poskytnutí konečných informací uvedla, že použití teoretické ziskové úrovně ve výši 6,89 % z nedávného šetření týkajícího se PVA je bezpředmětné a nadsazené. Společnost Hailide tvrdila, že PVA a vysokopevnostní nitě z polyesterů nemají podobné chemické nebo fyzické vlastnosti, mají odlišné konečné použití a koncoví uživatelé a trhy se u těchto dvou výrobků liší. Podle společnosti Hailide tudíž není zisk v odvětví PVA v žádném případě reprezentativní, pokud jde o výsledek, jakého společnost může dosáhnout při obchodování s vysokopevnostními nitěmi z polyesterů. Společnost Hailide dále tvrdila, že pokud je úroveň zisku, které mohou dosáhnout výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii za běžných tržních podmínek bez dumpingového dovozu, nižší než 6 %, bylo by divné, kdyby obchodníci s tímto výrobkem mohli dosahovat vyššího zisku na tom samém trhu.

(155)

Sdružení CIRFS se mimo to také domnívalo, že použitý teoretický zisk není v případě vysokopevnostních nití z polyesterů vhodnou referenční hodnotou, a v rozporu se společností Hailide tvrdilo, že toto ziskové rozpětí výrazně podhodnocuje zisk dovozců v odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů. Sdružení CIRFS namísto toho uvedlo, že existuje novější případ týkající se umělých vláken, který by lépe reprezentoval rozpětí zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení, konkrétně případ kabelů z optických vláken (90), u nějž se toto rozpětí pohybovalo mezi 15 % a 25 %. Sdružení CIRFS se dále domnívalo, že by Komise neměla podněcovat nespolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, tím, že bude podhodnoceno ziskové rozpětí. Podle sdružení CIRFS by Komise měla namísto toho zaujmout proaktivní přístup tím, že získá přístup k finančním zprávám známých dovozců a že se bude na tyto zprávy spoléhat jako na nejlepší dostupné údaje.

(156)

Za prvé, jak se uvádí ve 153. bodě odůvodnění, při neexistenci spolupráce ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, v projednávaném případě Komise použila teoretický zisk z nedávného šetření v chemickém průmyslu a stanovila, že tento zisk byl považován za přiměřený. Za druhé, srovnání zisku obchodníka se ziskem, kterého by mohli dosáhnout výrobci v Unii, provedené společností Hailide je vzhledem k podstatným rozdílům v činnostech výrobní společnosti oproti činnostem obchodní společnosti neopodstatněné.

(157)

A navíc, pokud jde o podobnost PVA a vysokopevnostních nití z polyesterů, přestože není sporu o tom, že PVA a vysokopevnostní nitě z polyesterů mají různé chemické a fyzické vlastnosti, užití, uživatele a trhy, je známým faktem, že oba výrobky jsou součástí chemického průmyslu. Kromě toho společnost Hailide nedoložila, proč by použitý teoretický zisk nebyl reprezentativní, pokud jde o zisk dosažený obchodníkem s vysokopevnostními nitěmi z polyesterů. Komise proto došla k závěru, že zisk v odvětví PVA je reprezentativní, pokud jde o zisk, jehož společnost může dosáhnout při obchodování s vysokopevnostními nitěmi z polyesterů. Na druhé straně, kabely z optických vláken i hlavní surovina použitá k jejich výrobě (optické vlákno) se používají v odvětví telekomunikací, aniž by to mělo jen vzdálenou souvislost s chemickým průmyslem. Proto by nebylo vhodné použít při stávajícím šetření týkajícím se vysokopevnostních nití z polyesterů zisková rozpětí pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, použitá v případě kabelů z optických vláken.

(158)

Navíc v rozporu s tím, co tvrdilo sdružení CIRFS, Komise pouze použila teoretický zisk z případu týkajícího se PVA poté, co vyzvala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby se přihlásili a spolupracovali při šetření (buď tím, že vyzvala známé dovozce, aby se účastnili výběru vzorku, nebo že zveřejnila na vyhrazené internetové stránce dotazník určený pro dovozce, kteří nejsou ve spojení a kteří chtějí spolupracovat), a pokud nedošlo k žádné spolupráci. Nebylo tudíž možné, aby Komise podhodnocením ziskového rozpětí, které bylo nakonec použito, podněcovala nespolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(159)

Pokud jde o identifikaci a využití veřejně dostupných finančních údajů dovozců Komise jako zavedený postup použila pro stanovení přiměřeného zisku (například podle čl. 2 odst. 9) řádně ověřené údaje o ziskovosti v Unii, sestavené a shromážděné výhradně pro účely jejího šetření. Tyto údaje, jsou-li dostupné, se obvykle považují za více přiměřené. Proto musely být argumenty vznesené společností Hailide a sdružením CIRFS odmítnuty.

3.5.   Srovnání

(160)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu společnosti Hailide na základě ceny ze závodu.

(161)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, slevy, provize, náklady na úvěr, bankovní poplatky a další dovozní poplatky.

(162)

Společnost Hailide navíc vyvezla část svých vysokopevnostních nití z polyesterů do Unie prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem mimo Unii, v Hongkongu, konkrétně prostřednictvím společnosti HALEAD (H.K.) CO., LIMITED („Halead“).

(163)

Pro zajištění spravedlivého srovnání v souladu s návětím čl. 2 odst. 10 základního nařízení proto byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) o prodeje prostřednictvím obchodní společnosti ze skupiny Hailide. Úprava spočívá v odečtení prodejních, správních a režijních nákladů obchodní společnosti a teoretického zisku ve výši 6,89 % zjištěného pro tento případ (viz 153. bod odůvodnění výše).

(164)

Společnost Hailide ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací uvedla, že vývozní cena společnosti Halead by neměla být upravena odečtením správních, prodejních a režijních nákladů obchodní společnosti a teoretického zisku ve výši 6,89 %. Společnost Hailide tvrdila, že k obchodníkovi, který je ve spojení, by se mělo přistupovat jako k součásti společnosti Hailide a že úloha, kterou hrál, nemá nic společného s funkcemi obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za provizi, a v důvěrné verzi své odpovědi na poskytnutí konečných informací na podporu tvrzení uvedla celou řadu důvodů.

(165)

V tomto ohledu Komise poznamenala, že podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení musí být provedeno spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou. Toto ustanovení uvádí, že pokud nejsou běžná hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, provedou se náležité individuální úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pokud jde o faktory, u nichž lze provést úpravu, čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení stanoví zejména to, že by měla být provedena úprava o rozdíly v provizích, které se vyplácejí za daný prodej Toto ustanovení uvádí, že pojem „provize“ se vykládá tak, že zahrnuje rovněž obchodní přirážku obchodníka k cenám výrobku nebo obdobného výrobku, pokud tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení však nelze provést, pokud výrobce usazený ve třetí zemi a jeho distributor, který je s ním ve spojení, odpovědní za vývoz do Evropské unie tvoří jedinou ekonomickou jednotku.

(166)

V analýze toho, zda výrobce a jeho distributor, který je s ním ve spojení, tvoří jedinou ekonomickou jednotku, je zásadní uvážit hospodářskou realitu vztahu mezi daným výrobcem a daným distributorem. S ohledem na požadavek závěru odrážejícího ekonomickou realitu vztahu mezi tímto výrobcem a distributorem je Komise povinna zohlednit všechny faktory relevantní pro to, aby bylo možné určit, zda tento distributor vykonává funkce integrovaného prodejního oddělení v rámci tohoto výrobce, nebo zda naopak vykonává jiný typ funkcí. V souladu s potřebou zohlednit všechny relevantní faktory a s obecnou diskreční pravomocí, kterou má Komise při posuzování složitých hospodářských situací, musí Komise provádět posouzení každého případu jednotlivě a komplexně.

(167)

Pokud jde o důkazní břemeno, v případě, že Komise uvede odpovídající indicie prokazující, že obchodník přidružený k výrobci vykonává funkce srovnatelné s funkcemi obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, bude na tomto obchodníkovi nebo výrobci, aby předložili důkazy, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení není odůvodněná.

(168)

Komise zjistila, že společnost Halead by měla být považována za obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, a nikoli za interní prodejní oddělení společnosti Hailide. Při posuzování Komise vzala v úvahu vztah mezi oběma společnostmi s ohledem na vlastnickou strukturu skupiny, jakož i ustanovení smluv upravujících vztah obou společností. Komise analyzovala prodejní činnosti společností Hailide i Halead, přičemž zvláštní pozornost věnovala existenci interního prodejního oddělení ve společnosti Hailide. Komise prokázala, že společnost Halead vykonávala funkce srovnatelné s funkcemi obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Společnost Hailide naproti tomu nepředložila důkazy, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení není odůvodněná. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Podrobná analýza byla vzhledem ke své důvěrné povaze poskytnuta společnosti Hailide po zveřejnění tohoto nařízení.

(169)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že dochází k převodu finančních prostředků mezi dvěma spřízněnými subjekty, byla Komise oprávněna zkoumat, zda se skutečná hodnota obchodní přirážky liší od hodnoty, kterou by získal obchodník, který není s danou společností ve spojení. Na základě teoretického zisku zjištěného v tomto případě, jak je vysvětleno v 153. bodě odůvodnění, Komise měla za to, že obchodní přirážka neodráží dostatečně provizi, která by byla splatná při transakci za obvyklých podmínek. Jak je uvedeno ve 163. bodě odůvodnění, Komise se proto domnívala, že úprava by měla vycházet ze správních, prodejních a režijních nákladů obchodníka a teoretického zisku zjištěného v tomto případě.

(170)

Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací společnost Hailide požádala o úpravu početně zjištěné běžné hodnoty, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání s vývozní cenou podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Podle společnosti Hailide by měly být odstraněny prvky, jako jsou náklady na přepravu a pojištění, které mohly být zahrnuty do správních, prodejních a režijních nákladů použitých při konstrukci běžné hodnoty, protože byly odečteny od vývozní ceny, čímž mezi nimi vznikla asymetrie.

(171)

Komise uvedla, že společnost Hailide neprokázala, že náklady na přepravu a pojištění byly zahrnuty do správních, prodejních a režijních nákladů použitých pro výpočet běžné hodnoty. Z toho vyplývá, že požadovaná úprava nebyla odůvodněná ani vyčíslená, a proto byla žádost zamítnuta.

3.6.   Dumpingové rozpětí

(172)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku za účelem výpočtu dumpingového rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(173)

V odpovědi na poskytnutí konečných informací společnost Hailide uvedla řadu konkrétních tvrzení týkajících se prodejů na vývoz prostřednictvím dovozce společnosti Hailide v Unii, který je se společností Hailide ve spojení. Tato tvrzení se týkala úprav o opravné položky připsatelné dovozci, který je ve spojení, administrativní chybu ve směnném kurzu pro přepočet dovozních hodnot CIF i odpočitatelný procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů, a byla přijata jako odůvodněná. Komise navíc zaznamenala a opravila administrativní chybu ve směnném kurzu použitém pro přepočet hodnoty opravných položek s ohledem na prodeje dovozce, který je ve spojení. V důsledku toho bylo dumpingové rozpětí společnosti Hailide přepočítáno a revidované výpočty byly předmětem dodatečného poskytnutí informací.

(174)

Takto stanovená konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činí u společnosti Hailide 6,9 %.

(175)

Komise se domnívala, že se ke stanovení výše konečného cla použijí ustanovení čl. 7 odst. 2.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(176)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období šest výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(177)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 117 000 tun. Část produkce, 22 322 tun, je určena pro vlastní spotřebu. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, například údajů poskytnutých výrobci v Unii. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Spotřeba v Unii

(178)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a objemu dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů ze všech třetích zemí. Vzhledem k tomu, že dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů z Číny podléhal v posuzovaném období opatřením, Komise použila ke stanovení objemu a průměrné dovozní ceny z této země během posuzovaného období statistické údaje shromážděné podle čl. 14 odst. 6 (91) základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), neboť obsahovaly dostatečně podrobné informace na úrovni desetimístných kódů TARIC a doplňkových kódů TARIC pro jednotlivé společnosti.

(179)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2018

2019

2020

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

244 112

228 168

208 516

253 039

Index

100

93

85

104

Trh vlastní spotřeby

16 046

13 911

16 563

22 322

Index

100

87

103

139

Volný trh

228 065

214 256

191 953

230 717

Index

100

94

84

101

Zdroj:

ověřené údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, Eurostat a databáze podle čl. 14 odst. 6

(180)

Spotřeba na volném trhu v Unii v posuzovaném období nejprve klesla o 6 procentních bodů mezi lety 2018 a 2019, načež následoval prudký pokles o 10 procentních bodů v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020. Poté se však spotřeba zotavila a v OŠ byla o 1 procentní bod vyšší než v roce 2018.

4.3.   Objem dovozu od společnosti Hailide z Číny

(181)

Komise stanovila objem dovozu a podíl dovozu na trhu na základě databáze podle čl. 14 odst. 6, která poskytuje údaje podle desetimístných kódů TARIC a podle vyvážejícího výrobce (doplňkový kód TARIC).

(182)

Dovoz z dotčené země do Unie se v případě společnosti Hailide vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2018

2019

2020

Období šetření

Objem dovozu do Unie od společnosti Hailide z Číny (v tunách)

[50 000 – 55 000 ]

[51 000 – 56 000 ]

[43 000 – 48 000 ]

[43 000 – 48 000 ]

Index

100

102

86

86

Podíl na trhu

[20  % –25  %]

[23  % –28  %]

[21  % –26  %]

[18  % –23  %]

Index

100

109

102

85

Zdroj:

databáze podle čl. 14 odst. 6

(183)

Vývoz společnosti Hailide z Číny do Unie se v posuzovaném období snížil o 14 %. Rovněž podíl společnosti Hailide na trhu se v posuzovaném období snížil. I přesto si však společnost Hailide v OŠ udržela vysoký podíl na trhu Unie ve výši [18 % – 23 %].

4.4.   Ceny dovozu od společnosti Hailide

(184)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě dovozních statistik databáze podle čl. 14 odst. 6. Cenové podbízení tohoto dovozu bylo stanoveno na základě porovnání údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 s ověřenými cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(185)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených do Unie společností Hailide se vyvíjela následovně:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2018

2019

2020

Období šetření

Hailide

[1 700 – 1 800 ]

[1 600 – 1 700 ]

[1 300 – 1 400 ]

[1 500 – 1 600 ]

Index

100

96

77

91

Zdroj:

databáze podle čl. 14 odst. 6

(186)

Dovozní ceny společnosti Hailide kolísaly, přičemž v roce 2020 klesly o 23 % na cenu [1 300 – 1 400] EUR/t a poté se v OŠ o 14 procentních bodů zvýšily. I přes zotavení ceny v OŠ na [1 500 – 1 600] EUR/t je stále patrný celkový pokles o 9 % během celého posuzovaného období. Nárůst v OŠ byl způsoben zvýšenými náklady na dopravu a oživením po skončení pandemie COVID-19, které vyústilo ve zvýšenou poptávku v OŠ.

(187)

Cenové podbízení během OŠ stanovila Komise srovnáním:

a)

váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku tří výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných nezávislým odběratelům na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu, a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku dovážených společností Hailide při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o cla a náklady po dovozu.

c)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

d)

Ukázalo se, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ze strany společnosti Hailide na trhu Unie činí [17 % – 20 %]. Kromě toho, jak je dále popsáno ve 203. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny nad úroveň svých výrobních nákladů kvůli cenovému tlaku ze strany společnosti Hailide, jejíž ceny zůstaly po celé dotčené období pod úrovní výrobních nákladů výrobního odvětví Unie.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.    Obecné poznámky

(188)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(189)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(190)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě ověřených údajů, které předložilo výrobní odvětví Unie, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(191)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(192)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.5.2.    Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(193)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2018

2019

2020

Období šetření

Objem výroby (v tunách)

104 834

100 373

90 470

116 803

Index

100

96

86

111

Výrobní kapacita (v tunách)

128 826

133 544

134 426

133 517

Index

100

104

104

104

Využití kapacity

81  %

75  %

67  %

87  %

Index

100

92

83

108

Objem výroby na volném trhu Unie (v tunách)

88 788

86 462

73 907

94 481

Index

100

97

83

106

Zdroj:

ověřené údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(194)

Objem výroby se nejprve mezi lety 2018 a 2020 o 14 % snížil a poté se v OŠ o 25 procentních bodů zvýšil, což v posuzovaném období představuje celkový nárůst o 11 %. Objem výroby na volném trhu se nejprve mezi lety 2018 a 2020 o 17 % snížil a poté se v OŠ o 23 procentních bodů zvýšil, což v posuzovaném období představuje celkový nárůst o 6 %. Využití kapacity se od roku 2018 do roku 2020 snížilo o 17 %, ale v posuzovaném období se celkově zvýšilo o 8 %.

4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(195)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

 

2018

2019

2020

Období šetření

Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

70 753

64 150

59 880

67 335

Index

100

91

85

95

Podíl na trhu

31  %

30  %

31  %

29  %

Zdroj:

ověřené údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(196)

Celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 5 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 2 procentní body. Podíl na trhu vykazuje v posuzovaném období klesající trend, který byl v roce 2020 přerušen přechodným vzestupným trendem a který lze vysvětlit pandemií COVID-19 a nedostatkem kontejnerů v roce 2020, což ztížilo přepravu z východoasijských zemí.

4.5.2.3.   Růst

(197)

Během posuzovaného období se spotřeba na volném trhu zvýšila o 1 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 5 %, což se promítlo do ztráty podílu na trhu ve výši 2 procentních bodů během posuzovaného období.

4.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(198)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2018

2019

2020

Období šetření

Počet zaměstnanců

1 024

1 014

993

1 034

Index

100

99

97

101

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

102

99

91

113

Index

100

97

89

110

Zdroj:

ověřené údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(199)

V důsledku oživení poptávky v průběhu OŠ se zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období zvýšila o 1 %, přestože v letech 2018–2020 vykazovala negativní trend. Podobně se mezi lety 2018 a 2020 snížila i produktivita, která se v posuzovaném období dostala do kladných hodnot pouze vlivem OŠ.

4.5.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí

(200)

Dumpingové rozpětí společnosti Hailide bylo nad hodnotou minimální úrovně. Vzhledem k objemu a cenám dovozu společnosti Hailide z Číny byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní. Jak bylo uvedeno výše, ceny společnosti Hailide se podbízely cenám výrobního odvětví Unie o [17 % – 20 %]. Kromě toho byla dovozní cena společnosti Hailide uvedená v tabulce 4 nejméně o 23 % nižší než průměrná dovozní cena z Jižní Koreje, nejméně o 12 % nižší než dovozní cena z Tchaj-wanu a nejméně o 42 % nižší než průměrná dovozní cena z ostatních třetích zemí.

4.5.3.    Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(201)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

 

2018

2019

2020

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (v EUR za tunu)

2 042

1 974

1 713

1 957

Index

100

97

84

96

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

2 371

2 357

2 039

2 246

Index

100

99

86

95

Zdroj:

ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(202)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 16 % a v období šetření se pouze částečně zotavila o 12 procentních bodů a dosáhla 1 957 EUR/t. Pokles prodejní ceny souvisí především s cenovým tlakem čínského dovozu. V letech 2019 a 2020 navíc zpomalení světové ekonomiky ovlivnilo ceny surovin a v důsledku toho i ceny průmyslových nití z polyesterů.

(203)

Náklady na výrobu se vyvíjely podobně, částečně v důsledku klesajících cen surovin během celosvětového hospodářského zpomalení v letech 2019 a 2020 a částečně v důsledku racionalizačních opatření, jako bylo například snižování počtu zaměstnanců v těchto letech. Jednotkové náklady se v roce 2019 snížily o 1 procentní bod a v roce 2020 o 13 procentních bodů. Ceny však v těchto dvou letech zaznamenaly výraznější pokles, a to o 16 procentních bodů. Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie nemohlo z uvedeného snížení nákladů nijak těžit. V OŠ se jednotkové náklady zvýšily o 9 procentních bodů, zatímco prodejní cena se zvýšila o 12 procentních bodů. Ve srovnání s počátkem posuzovaného období však ceny klesly téměř o stejný procentní podíl jako jednotkové náklady, což svědčí o tom, že ceny byly stlačeny. Výrobní odvětví Unie nedokázalo z poklesu nákladů těžit a nemohlo zvýšit ceny, ba dokonce ani udržet ceny na původní úrovni.

4.5.3.2.   Náklady práce

(204)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2018

2019

2020

Období šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)

48 153

49 499

46 821

51 680

Index

100

103

97

107

Zdroj:

ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(205)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 7 %. Tento trend byl přerušen až v roce 2020, částečně v důsledku racionalizačních opatření a částečně v důsledku specifických opatření souvisejících s pandemií COVID-19, jako byla například zkrácená pracovní doba.

4.5.3.3.   Zásoby

(206)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2018

2019

2020

Období šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

7 721

8 052

6 510

6 991

Index

100

104

84

91

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

14

16

13

12

Zdroj:

ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(207)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období snížil o 9 %. V období šetření představovala úroveň zásob přibližně 12 % jejich výroby.

4.5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(208)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2018

2019

2020

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

-10

-15

-17

-8

Index

- 100

- 153

- 174

-86

Peněžní tok (EUR)

-8 902 195

-4 318 803

-2 067 021

-5 374 726

Index

- 100

-49

-23

-60

Investice (EUR)

12 926 148

7 405 795

2 087 298

4 495 812

Index

100

57

16

35

Návratnost investic

-4  %

-6  %

-6  %

-4  %

Index

- 100

- 158

- 154

- 101

Zdroj:

ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(209)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla v celém posuzovaném období záporná. V roce 2018 začala na úrovni -10 % a ztrátu prodloužila až do roku 2020, kdy dosáhla úrovně -17 %. V OŠ se díky vysoké poptávce dokázala mírně zlepšit na úroveň -8 %.

(210)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii samofinancovat své činnosti. Trend čistého peněžního toku byl po celé posuzované období negativní. Ačkoli se mezi lety 2018 a 2020 postupně zlepšoval, v období šetření měl opět klesající tendenci. Přestože v průběhu posuzovaného období vykázal zlepšení o 40 %, zůstal i nadále záporný. Zlepšení peněžního toku tedy nesvědčí o stabilizaci finanční situace výrobního odvětví Unie, neboť peněžní tok zůstává i nadále záporný.

(211)

Investice se během posuzovaného období snížily o 65 %. Investice do zlepšení dodržování požadavků v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí zvyšují kapacitu a efektivitu výrobních závodů. Zatímco v roce 2018 bylo možné investovat do zvýšení kapacity, v následujících letech to již možné nebylo.

(212)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku zaznamenala podobný trend jako ziskovost. Mezi lety 2018 a 2020 klesla a poté se v období šetření vrátila na úroveň blížící se roku 2018. Po celé posuzované období zůstala záporná. Návratnost investic tak svědčí o negativní finanční situaci výrobního odvětví Unie v průběhu celého posuzovaného období.

4.5.4.    Závěr ohledně újmy

(213)

Z šetření vyplynulo, že se celková situace výrobního odvětví Unie na makroúrovni v posuzovaném období nezlepšila, jak by se vzhledem k rostoucí poptávce v období šetření očekávalo. Přestože byl vývoz společnosti Hailide za nízké ceny chráněn, pokud jde o ostatní vývozce, stále probíhal za podmínek, které výrobnímu odvětví Unie neumožnily překonat účinky dumpingu působícího újmu. Objem dovozu výrobků společnosti Hailide byl po celé posuzované období významný ([43 000 – 56 000]), z čehož vyplýval stejně významný podíl na trhu ([18 % – 28 %]), a společnost Hailide se tak stala jediným největším vyvážejícím výrobcem na trhu Unie. Ceny společnosti Hailide byly po celé posuzované období trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie a bylo zjištěno, že v období šetření se vůči cenám výrobního odvětví Unie podbízely o [17 % – 20 %]. Při takovém objemu a cenovém tlaku se ceny výrobního odvětví Unie pohybovaly trvale pod výrobními náklady, což vedlo ke ztrátám po celé posuzované období. Dokonce ani zvýšená poptávka v OŠ nevedla k vyššímu prodeji na trhu EU než na začátku posuzovaného období. Navzdory investicím do zvýšení kapacity nedokázala Unie svůj podíl na trhu i nadále udržet.

(214)

Z šetření rovněž vyplynulo, že situace výrobního odvětví na mikroúrovni nedosahovala udržitelné úrovně a výrobní odvětví utrpělo v OŠ ztráty navzdory skutečnosti, že se v OŠ poptávka zotavila z hospodářského poklesu v předchozích dvou letech. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie tak působila újmu.

(215)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(216)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz výrobků společnosti Hailide způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz výrobků společnosti Hailide, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(217)

Během celého posuzovaného období představoval vývoz společnosti Hailide podstatnou část dovozu do EU. Přestože se podíl společnosti Hailide na trhu během posuzovaného období o 3 procentní body snížil, její vývoz během období šetření stále představoval [18 % – 23 %] podílu na trhu Unie. Cenová úroveň vývozu společnosti Hailide se během posuzovaného období snížila o 9 %: během OŠ se při ceně [1 500 – 1 600] EUR/t podbízela cenám výrobního odvětví Unie nejméně o 17 %. Jak je uvedeno v tabulce 8, výrobci v Unii dokázali během posuzovaného období snížit jednotkové výrobní náklady o 5 %. Kvůli tlaku nízkých cen společnosti Hailide však nedokázali úroveň svých cen zvýšit nebo ji alespoň udržet, aby tak zlepšili svou ziskovost. Společnost Hailide tak stlačila cenovou hladinu výrobního odvětví Unie, čímž přispěla k tomu, že výrobní odvětví Unie v posuzovaném období nadále vykazovalo ztráty. Existovala jasná časová shoda mezi cenovým tlakem dovozu společnosti Hailide, který představoval významný podíl na trhu ve výši [18 % – 23 %], a újmou výrobního odvětví Unie. Vzhledem k významnému tlaku, který vývoz společnosti Hailide vyvíjel na objem a ceny, proto existoval skutečný a podstatný vztah příčiny a následku mezi dovozem vysokopevnostních nití z polyesterů od společnosti Hailide a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.   Účinky dalších činitelů

5.2.1.    Dovoz společnosti Hangzhou Huachun Chemical Fiber

(218)

Společnost Hangzhou Huachun Chemical Fiber v roce 2021 přestala existovat. Její vývoz se během posuzovaného období o 99 % snížil a v období šetření činil méně než 1 % podílu na trhu Unie. Kromě toho byla vývozní cena výrazně vyšší než cena výrobního odvětví Unie. Tento vývoz proto k újmě nijak nepřispěl.

5.2.2.    Dovoz ostatních vyvážejících výrobců podléhajících clu

(219)

Dovoz ostatních vyvážejících výrobců podléhajících clu se vyvíjel takto:

Tabulka 12

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2018

2019

2020

Období šetření

Objem dovozů vývozců, kteří v současné době podléhají clu (v tunách)

[58 000 – 63 000 ]

[59 000 – 64 000 ]

[58 000 – 63 000 ]

[69 000 – 74 000 ]

Index

100

101

99

117

Podíl na trhu

[25  % –30  %]

[27  % –32  %]

[30  % –35  %]

[29  % –34  %]

Index

100

107

118

115

Zdroj:

databáze podle čl. 14 odst. 6

(220)

Jejich dovozní ceny se vyvíjely takto:

Tabulka 13

Dovozní ceny bez cla (v EUR za tunu)

 

2018

2019

2020

Období šetření

Čína (vývozci, kteří v současné době podléhají clu)

1 655

1 531

1 195

1 440

Index

100

92

72

87

(221)

Tím, že výrobci, na které se vztahuje současné clo, zvýšili během posuzovaného období objem vývozu do Evropské unie o 17 % za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie, přispěli k újmě výrobního odvětví Unie. Vývozci, kteří v současnosti podléhají clu, prodávali v období šetření za cenu 1 440 EUR/t a během celého posuzovaného období vykázali celkový pokles cen o 13 %. Tito vývozci dokázali během dotčeného období dále zvýšit svůj podíl na trhu o 4 procentní body. Komise proto dospěla k závěru, že tito vývozci přispěli k situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(222)

Tento dovoz však nenarušil zjištěnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od společnosti Hailide a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, natolik, aby tuto souvislost již nebylo možné označit za skutečný a podstatný vztah příčiny a následku. Vývoz společnosti Hailide představoval během období šetření podíl na trhu Unie ve výši [18 % – 23 %] a její ceny přesně kopírovaly ceny ostatních čínských vyvážejících výrobců doplněné o antidumpingová cla. Tento vysoký podíl na trhu (který představuje více než dvě třetiny podílu výrobního odvětví Unie na trhu a stejný podíl na trhu jako podíl všech třetích zemí s výjimkou Číny) ve spojení s nízkými cenami má natolik významný dopad na trh, že na výrobní odvětví Unie vyvinul značný nezávislý cenový tlak.

(223)

Proto účinky vývozu od jiných výrobců než společnosti Hailide, byť k újmě přispěly, podstatně nesnížily relativní význam dumpingového dovozu společnosti Hailide pro způsobení újmy.

5.2.3.    Dovoz ze třetích zemí

(224)

Dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů do Unie z jiných třetích zemí než z Číny pocházel zejména z Jižní Koreje, Vietnamu a Tchaj-wanu.

(225)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 14

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2018

2019

2020

Období šetření

Jižní Korea

Objem (v tunách)

15 150

13 025

9 259

15 167

 

Index

100

86

61

100

 

Podíl na trhu

7  %

6  %

5  %

7  %

 

Průměrná cena (v EUR/t)

2 024

2 051

1 803

2 077

 

Index

100

101

89

103

Vietnam

Objem (v tunách)

500

129

776

12 231

 

Index

100

26

155

2 444

 

Podíl na trhu

0  %

0  %

0  %

5  %

 

Průměrná cena (v EUR/t)

2 340

4 136

2 276

1 537

 

Index

100

177

97

66

Tchaj-wan

Objem (v tunách)

6 776

4 485

3 795

7 375

 

Index

100

66

56

109

 

Podíl na trhu

3  %

2  %

2  %

3  %

 

Průměrná cena (v EUR/t)

1 874

1 858

1 636

1 816

 

Index

100

99

87

97

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

19 759

15 261

11 917

11 364

 

Index

100

77

60

58

 

Podíl na trhu

9  %

7  %

6  %

5  %

 

Průměrná cena (v EUR/t)

2 586

2 780

2 683

2 740

 

Index

100

108

104

106

Celkem za všechny třetí země kromě dotčené země

Objem (v tunách)

42 185

32 900

25 747

46 137

 

Index

100

78

61

109

 

Podíl na trhu

18  %

15  %

13  %

20  %

 

Průměrná cena (v EUR/t)

2 267

2 371

2 200

2 055

 

Index

100

105

97

91

Zdroj:

Eurostat

(226)

V období šetření bylo ze třetích zemí s výjimkou Číny dovezeno 46 137 tun vysokopevnostních nití z polyesterů, což je objem odpovídající 20 % trhu Unie. Celkově se jejich podíl na trhu mezi lety 2018 a 2020 snížil z 18 % na 13 % a poté se během OŠ zvýšil na 20 %. Tento trend kopíruje trend spotřeby v EU, ale ve výraznější míře. Průměrná dovozní cena ze třetích zemí s výjimkou Číny se v roce 2019 zvýšila o 5 %, poté se v roce 2020 snížila o 8 procentních bodů a v období šetření se dále snížila o 6 procentních bodů. Tento dovoz pocházel především z Jižní Koreje (7 % trhu Unie), Vietnamu (5 % trhu Unie) a Tchaj-wanu (3 % trhu Unie). Vzhledem k tomu, že všechny tyto země se nacházejí ve východní Asii, byly všechny zasaženy nedostatkem lodních kontejnerů a z toho plynoucími vysokými náklady na přepravu, čímž se vysvětluje, že v roce 2020 se podíl těchto třetích zemí na trhu snížil.

(227)

Dovoz ze všech třetích zemí společně zvýšil jejich podíl na trhu Unie o 2 procentní body. Průměrná cena veškerého dovozu ze třetích zemí během OŠ, ale i ve všech předchozích letech posuzovaného období však byla výrazně vyšší než průměrná prodejní cena v EU. K újmě výrobního odvětví Unie proto všechny třetí země společně nepřispěly. Komise proto analyzovala, zda k újmě výrobního odvětví Unie mohl přispět dovoz z konkrétní třetí země.

(228)

Dovoz z Jižní Koreje výrazněji kopíroval trend spotřeby EU, neboť mezi lety 2018 a 2020 klesal a v období šetření se zotavil těsně nad úroveň z roku 2018. Podíl Jižní Koreje na trhu se od roku 2018 do roku 2020 postupně snižoval ze 7 % na 5 % a poté se v OŠ zotavil na 7 %. Cenová úroveň jihokorejského dovozu se v průběhu dotčeného období postupně zvyšovala, s výjimkou roku 2020, který vykazuje pokles cen, jenž může souviset s nízkou poptávkou v tomto roce.

(229)

Cenová úroveň dovozu z Jižní Koreje byla během OŠ i ve dvou předcházejících letech vyšší než prodejní cena výrobního odvětví Unie. Vzhledem k vyšší cenové úrovni dospěla Komise k závěru, že dovoz z Jižní Koreje k újmě nepřispěl.

(230)

Dovoz z Vietnamu, který byl mezi lety 2018 a 2020 na velmi nízké úrovni a v tomto období představoval podíl na trhu výrazně nižší než 1 %, dosáhl v OŠ objemu představujícího 5 % podílu na trhu Unie. Současně s tím došlo v OŠ k poklesu cen z úrovní převyšujících průměrnou prodejní cenu výrobního odvětví Unie na cenu 1 537 EUR/t, která je nejen podstatně nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie, ale také se blíží ceně vývozu společnosti Hailide z Číny ve výši [1 500 – 1 600] EUR/t.

(231)

Vývoz společnosti Hailide do EU v OŠ byl však podstatně vyšší. Činil [43 000 – 48 000] tun, zatímco dovoz z Vietnamu představoval pouze 12 231 tun, tedy pouze zlomek vývozu společnosti Hailide do EU.

(232)

Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli dovoz z Vietnamu mohl k újmě výrobního odvětví Unie přispět, nenarušuje příčinnou souvislost, neboť objem dovozu z Vietnamu odpovídá pouze malému zlomku vývozu společnosti Hailide do Unie a nedosahuje takové váhy, aby vytvářel tlak na výrobní odvětví Unie.

(233)

Dovoz z Tchaj-wanu představoval na počátku posuzovaného období i v OŠ podíl na trhu ve výši 3 %. Ačkoli dovozní cena ve výši 1 816 EUR/t v OŠ byla o něco nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie, byla podstatně vyšší než cena vývozu společnosti Hailide z Číny, která činila [1 400 – 1 600] EUR/t.

(234)

Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli dovoz z Tchaj-wanu mohl k újmě výrobního odvětví Unie přispět, nenarušuje příčinnou souvislost, neboť objem dovozu z Tchaj-wanu odpovídá pouze zlomku dovozu společnosti Hailide z Číny, jeho cena byla podstatně vyšší než prodejní cena dovozu společnosti Hailide z Číny a nedosahuje takové váhy, aby vytvářel tlak na výrobní odvětví Unie.

(235)

Dovoz z Tchaj-wanu a Vietnamu, posuzovaný společně s dovozem od čínských vývozců, kteří v současné době podléhají clu, nenarušil zjištěnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od společnosti Hailide a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, natolik, aby tuto souvislost nebylo možné označit za skutečný a podstatný vztah příčiny a následku. Vývoz společnosti Hailide představoval během OŠ podíl na trhu Unie ve výši [18 % – 23 %] a prodával se za ceny v průměru podstatně nižší, než byly výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomuto rozsahu a výslednému cenovému tlaku tak dovoz z Tchaj-wanu, Vietnamu a od dalších čínských vyvážejících výrobců podstatně nesnížil relativní význam, který měl dumpingový dovoz od společnosti Hailide pro způsobení újmy.

5.2.4.    Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(236)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 15

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

 

2018

2019

2020

Období přezkumného šetření

Objem vývozu (v tunách)

21 674

19 603

18 729

21 299

Index

100

90

86

98

Průměrná cena (EUR/tuna)

2 208

2 161

1 767

2 272

Index

100

98

80

103

Zdroj:

ověřené údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(237)

Přestože objem vývozu v posuzovaném období vykazoval podobný trend jako prodej na trhu Unie, v OŠ byl objem pouze o 2 % nižší než v roce 2018 a zotavil se lépe než prodej na trhu Unie, který byl stále o 5 % nižší než v roce 2018.

(238)

Průměrná cena vývozu byla ve všech letech zřetelně vyšší než prodejní cena na trhu EU, přičemž v OŠ byla vyšší o více než 10 %. Průměrná cena za vývoz sledovala podobný trend jako ceny na trhu EU. Zatímco však v roce 2020 vývozní cena zaznamenala výraznější pokles, v období šetření se zotavila rychleji než ceny na trhu EU a dosáhla úrovně o 3 % vyšší než průměrná cena v roce 2018, zatímco prodejní cena na trhu EU byla v období šetření stále o 4 % nižší než cena v roce 2018.

(239)

Ze srovnání vyplývá, že výrobci v Unii jsou silně vázáni na trh Unie, a zároveň jsou schopni dosáhnout vyšších cen při prodeji na vývoz.

(240)

Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k újmě, ale naopak přispěla k omezení ztráty.

5.2.5.    Vlastní spotřeba

(241)

Vlastní spotřeba výrobního odvětví Unie se v OŠ podstatně zvýšila. V posuzovaném období se zvýšila o 39 %. Rozhodnutí zvýšit vlastní spotřebu za účelem prodeje navazujících výrobků na vyšší výrobní úrovni však není příčinou újmy výrobního odvětví Unie, ale spíše přímým důsledkem dumpingového dovozu, neboť výrobci v Unii nemohli na volném trhu dosáhnout spravedlivé tržní ceny vysokopevnostních nití z polyesterů z důvodu cenového tlaku dumpingového dovozu. Komise proto dospěla k závěru, že se nejedná o faktor, který by přispěl k újmě.

5.2.6.    Vysoké ceny energie a inflace

(242)

V reakci na připomínky žadatele týkající se vývoje po OŠ několik uživatelů spolu se sdružením uživatelů tvrdilo, že rostoucí náklady na energii a inflační krize narušují příčinnou souvislost mezi dovozem čínských vysokopevnostních nití z polyesterů a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. K růstu nákladů na energii a k inflaci, jak uvedl žadatel, však došlo až po skončení OŠ. Uživatelé podrobně neuvedli, že by k tomuto vývoji došlo během OŠ. Komise proto tento argument zamítla.

5.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(243)

Existuje jasná časová shoda mezi významným objemem dovozu společnosti Hailide z Číny a zhoršením situace výrobního odvětví Unie.

(244)

Komise rovněž prošetřila další faktory újmy a nezjistila žádný další faktor, který by narušil příčinnou souvislost mezi vývozem společnosti Hailide z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, do té míry, že by již neexistoval skutečný a podstatný vztah mezi dovozem od společnosti Hailide a zjištěnou újmou.

(245)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový vývoz společnosti Hailide z Číny podstatně přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie a že žádné jiné faktory, ať už posuzované jednotlivě či společně, nenarušují příčinnou souvislost mezi dumpingovým vývozem společnosti Hailide a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(246)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla (posuzovaných v bodě 7 níže), by měla být uložena konečná opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(247)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

6.1.   Rozpětí újmy

(248)

Komise nejprve určila výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, a dokázalo dosáhnout přiměřeného zisku („cílový zisk“) prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(249)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země a míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Komise analyzovala zisky, kterých dosahovali výrobci v Unii zařazení do vzorku před zvýšením dovozu z Číny. Toto rozpětí však bylo nižší než minimální rozpětí 6 % požadované v čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Proto bylo toto rozpětí nahrazeno hodnotou 6 % požadovanou podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(250)

Nebyla vznesena žádná tvrzení, že by úroveň investic, výzkumu a vývoje a inovací výrobního odvětví Unie během posuzovaného období byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší.

(251)

Jednomu výrobci v EU zařazenému do vzorku (společnost Glanzstoff) se podařilo prokázat existenci budoucích nákladů na dosažení souladu ve smyslu čl. 7 odst. 2d základního nařízení. K cílovým cenám tohoto výrobce byla připočtena částka ve výši 6,6 EUR/t, aby se zohlednily dodatečné náklady na ochranu životního prostředí během období uplatňování opatření. Tato částka představuje pro společnost Glanzstoff méně než 1 % průměrných výrobních nákladů na jednu tunu.

(252)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to použitím cílového ziskového rozpětí ve výši 6 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(253)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila pro jednotlivé typy výrobku na základě porovnání vážené průměrné vývozní ceny společnosti Hailide, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na volném trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF. Výsledné rozpětí průměrného cenového podbízení při poskytnutí konečných informací činilo 39 %.

(254)

V odpovědi na poskytnutí konečných informací společnost Hailide uvedla řadu konkrétních tvrzení týkajících se prodejů na vývoz prostřednictvím dovozce společnosti Hailide v Unii, který je se společností Hailide ve spojení, jak se podrobně uvádí v bodě 2.6 výše. Komise dále zaznamenala a opravila administrativní chybu v zaokrouhlení údajů týkajících se rozpětí újmy. V důsledku toho došlo k přepočtení rozpětí újmy společnosti Hailide i podbízení. Komise zjistila, že přepočtení nemělo na podbízení žádný podstatný vliv. Revidované výpočty byly předmětem dodatečného poskytnutí informací.

(255)

Konečná úroveň pro odstranění újmy je proto tato:

Země

Společnost

Konečné rozpětí újmy (v %)

Čína

Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd.

38,7

7.   ZÁJEM UNIE

(256)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení zájmů všech různých účastníků, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(257)

Šetření ukázalo, že výrobnímu odvětví Unie vzniká podstatná újma vlivem účinků dumpingového dovozu společnosti Hailide z Číny, který se podbízí vůči cenám výrobního odvětví Unie a který rovněž stupňuje cenový tlak ze strany čínských vývozců, kteří již podléhají clu. Výrobní odvětví Unie tak nemělo možnost plně těžit z uložení antidumpingových cel vůči Číně.

(258)

Výrobní odvětví Unie bude mít prospěch z rozšíření stávajících opatření na společnost Hailide, které by pravděpodobně zabránilo dalšímu nárůstu dovozu z Číny za velmi nízké ceny. Bez opatření bude společnost Hailide i nadále prodávat vysokopevnostní nitě z polyesterů na trhu Unie za dumpingové ceny, bránit výrobnímu odvětví Unie v prodeji vysokopevnostních nití z polyesterů za přiměřené ceny, a působit tak výrobnímu odvětví Unie další podstatnou újmu.

7.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(259)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, v rámci stávajícího šetření nespolupracovali.

(260)

Komise dospěla k závěru, že z pozice dovozců, kteří nejsou ve spojení, nevyplývají žádné přesvědčivé důvody proti uložení opatření vůči společnosti Hailide.

7.3.   Zájem uživatelů

(261)

Existuje několik hlavních skupin uživatelů vysokopevnostních nití z polyesterů: výrobci pneumatik, na které připadá odhadem 50 % poptávky po vysokopevnostních nitích z polyesterů v Unii, a výrobci technických tkanin, pásků, popruhů, řemenů, lan a pásů, na které rovněž připadá přibližně 50 % poptávky po vysokopevnostních nitích z polyesterů v Unii. Technické tkaniny, popruhy, řemeny, lana a pásy se používají v automobilovém průmyslu, při zvedání, zajišťování dopravy a pro různá použití ve strojních zařízeních.

(262)

Po zahájení řízení bylo kontaktováno a vyzváno ke spolupráci 64 známých uživatelů a sdružení uživatelů v Unii. Po zahájení šetření se přihlásilo pět uživatelů spolu se sdružením uživatelů. Uživatelé, kteří se přihlásili, spadají do segmentu výrobců technických tkanin, pásků, popruhů, řemenů, lan a pásů. Zúčastnění uživatelé představují 10 % spotřeby vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii. Ze segmentu výrobců pneumatik se nepřihlásil žádný uživatel.

(263)

Na dotazník neodpověděl žádný uživatel vysokopevnostních nití z polyesterů vyráběných společností Hailide. Sdružení uživatelů společně s pěti uživateli vysokopevnostních nití z polyesterů vyráběných společností Hailide však poskytlo informace o finančním dopadu rozšíření cel na společnost Hailide a o potřebě stability dodávek.

(264)

Po poskytnutí konečných informací vyjádřili své připomínky k poskytnutí konečných informací deset uživatelů, sdružení uživatelů a rovněž jeden integrovaný výrobce, který také vyrábí tkané textilie, a vyslovili se proti záměru Komise uložit antidumpingová cla na vysokopevnostní nitě z polyesterů od společnosti Hailide.

(265)

Několik uživatelů společně se sdružením uživatelů tvrdilo, že analýza Komise je založena na neúplných skutečnostech, neboť Komise ignorovala údaje poskytnuté uživatelskými společnostmi, jimiž jsou MSP, navzdory jejich nabídce, že jejich údaje budou na místě nebo na dálku ověřeny.

(266)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je vidět v následujících oddílech, Komise ve skutečnosti zohlednila při analyzování zájmu Unie podání všech uživatelů, a to i přesto, že některé zvláštní údaje byly předloženy během slyšení 64 dnů po uplynutí lhůty, přičemž některé další údaje byly doplněny sedm měsíců po uplynutí lhůty, a tedy příliš pozdě na to, aby mohly být ověřeny. Komise informovala strany o uplynutí lhůty již v okamžiku, kdy dva měsíce po uplynutí lhůty žádaly o povolení opožděného podání dotazníku.

7.3.1.    Finanční dopad

(267)

Sdružení uživatelů společně s pěti uživateli vysokopevnostních nití z polyesterů vyráběných společností Hailide předložili stanovisko, že výše stávajících cel uložených ostatním čínským vývozcům, která se pohybuje v rozmezí od 5,1 % do 9,8 %, představuje správnou rovnováhu mezi zájmy výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů v EU a uživatelských odvětví. Z tohoto důvodu by uživatelské výrobní odvětví mohlo pokračování opatření na původní úrovni absorbovat. Ačkoli společnost Hailide v minulosti clu nepodléhala, clo ve výši 6,9 % na dovoz společnosti Hailide je na úrovni cel, která byla dříve uložena ostatním čínským vývozcům. Komise proto dospěla k závěru, že z finančního hlediska neexistuje žádný přesvědčivý důvod proti uložení cla na dovoz společnosti Hailide ve výši 6,9 %.

(268)

Po poskytnutí konečných informací deset uživatelů, sdružení uživatelů a rovněž integrovaný výrobce namítli, že dodatečné zvýšení nákladů plynoucí z cel u jejich hlavní suroviny dále oslabí jejich konkurenční postavení jakožto výrobců sídlících v EU. Uvedli četné příklady nabídek, kteří čínští výrobci navazujících výrobků vyrobených za použití vysokopevnostních nití z polyesterů předložili evropským zákazníkům, přičemž jejich ceny byly velice blízko ceně vysokopevnostních nití z polyesterů po připočtení navrhovaných cel, nebo byly dokonce pod touto cenou. Tvrdili, že největším problémem antidumpingových cel u vysokopevnostních nití z polyesterů od společnosti Hailide je to, že tato cla nejsou rozšířena na navazující výrobky, jako jsou tkaniny, popruhy, upínací pásy, kulaté smyčky a vázací popruhy.

(269)

Po poskytnutí konečných informací žadatelé rovněž tvrdili, že hlavní zdroje obav uživatelů souvisejí s nespravedlivou hospodářskou soutěží, které jsou vystaveni ze strany Číny na navazujících trzích. Tyto obavy by se mohly ještě zhoršit v případě, že by byla uložena antidumpingová cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů od společnosti Hailide. Na druhou stranu uživatelé opakovaně uváděli, že nejsou proti prodloužení původních antidumpingových opatření, jejichž rozpětí činilo 5,1 % až 9,8 %.

(270)

Za účelem vyřešení problému nespravedlivé hospodářské soutěže u navazujících výrobků pět uživatelů společně se sdružením uživatelů požádalo Komisi o rozšíření cel na vysokopevnostní nitě z polyesterů obsažené v dovážených upínacích popruzích a požárních hadicích. Poukázali na nařízení Komise o ocelových stožárech pro větrné elektrárny z Číny (92), ve kterém se antidumpingové clo použilo nejen na větrné elektrárny, ale také na větrné turbíny, které zahrnují ocelové stožáry pro větrné elektrárny.

(271)

Za prvé, Komise připouští, že konkurence ze strany čínských vývozců navazujících výrobků omezuje možnost uživatelů zvýšit ceny a přenést dodatečné náklady plynoucí ze zvýšených cel. Nicméně potenciální nespravedlivá hospodářská soutěž na úrovni uživatelů nemůže sama o sobě představovat přesvědčivý důvod k tomu, aby nebyl řešen dumping působící újmu zjištěný na předcházejícím trhu. Ačkoli uživatelé prokázali, že zvýšená cla u vysokopevnostních nití z polyesterů způsobují konkurenční nevýhodu vůči čínským výrobcům stejného navazujícího výrobku, uvedli rovněž, že ochrany proti tomuto dovozu navazujících výrobků by mohlo být dosaženo antidumpingovými cly uloženými na tyto výrobky. Neprokázali, že pro uživatelské odvětví není proveditelné podat stížnost, aby bylo zahájeno šetření proti potenciálně dumpingovému dovozu tkanin nebo jiných vedlejších výrobků na bázi vysokopevnostních nití z polyesterů.

(272)

Antidumpingová cla ve výši 6,9 % uložená na vysokopevnostní nitě z polyesterů od společnosti Hailide jsou na spodní hranici cel, která již byla uložena jiným čínským vyvážejícím výrobcům. Uživatelé několikrát tvrdili, že původní úroveň cel nastolila přiměřenou rovnováhu mezi různými zájmy. Uživatelé měli dále možnost zajistit dodávky z jiných třetích zemí, například z Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Vietnamu, které zvyšují jejich výrobní kapacitu.

(273)

Pokud jde o návrh rozšířit opatření na vysokopevnostní nitě z polyesterů začleněné do navazujících výrobků, Komise poznamenala, že na rozdíl od případu ocelových stožárů pro větrné elektrárny nebyly výrobky, na které by se cla rozšířila, zahrnuty do definice výrobku v rámci tohoto šetření. V případě ocelových stožárů pro větrné elektrárny totiž definice dotčeného výrobku již zahrnovala stožáry dovážené jako součásti větrných turbín: „Dotčeným výrobkem jsou určité komerční („utility scale“) ocelové stožáry pro větrné elektrárny, […], v současnosti kódů KN ex 7308 20 00 (kód TARIC 7308200011) a ex 7308 90 98 (kód TARIC 7308909811), a jsou-li dováženy jako součást větrné turbíny , v současnosti kódů KN ex 8502 31 00, ...“. Komise v zásadě nemůže uložit cla u výrobku, který nespadá do rozsahu šetření. V tomto případě se Komise konkrétně domnívala, že množství možných úprav zahrnutých pod navrhované kódy KN by rozšířilo použití cel mimo rozsah šetření.

(274)

Komise tudíž zjistila, že žádost uživatelů by rozšířila rozsah šetření nad rámec žádosti. Proto byla žádost zamítnuta.

(275)

Komise tak potvrdila svůj původní postoj.

7.3.2.    Stabilita dodávek

(276)

Uživatelé rovněž poukázali na nedostatečnou kapacitu výrobců v Unii. Spotřeba vysokopevnostních nití z polyesterů v EU činila v OŠ 230 000 tun, což je o 73 % více než výrobní kapacita výrobního odvětví Unie, která činí pouze 134 000 tun. To svědčí o celkové potřebě dovozu.

(277)

Po skončení OŠ v roce 2022 navíc několik výrobců v Unii dočasně omezilo nebo zcela zastavilo výrobu v reakci na obtížnou situaci způsobenou dumpingovým dovozem a také dočasným zvýšením cen energie v Evropě. Tato situace však nastala po období šetření a jednalo se pouze o dočasné opatření. V této fázi nic nenasvědčuje tomu, že by dočasné snížení kapacity mělo mít dlouhodobý charakter, tím spíše, že náklady na energie mezitím již výrazně poklesly.

(278)

Všichni spolupracující uživatelé tvrdili, že takovou jakost vysokopevnostních nití z polyesterů, jaká se používá v jejich výrobcích, poskytuje jejich segmentu pouze jeden výrobce v Unii, zatímco ostatní výrobci v Unii se do značné míry zaměřují na dodávky pro odvětví výroby pneumatik nebo jsou integrovanými konkurenty. Uživatelé dále tvrdili, že ostatní třetí země buď vyrábějí drahé specializované jakosti, jako například Jižní Korea, nebo nenabízejí dostatečnou kapacitu či kvalitu, s výjimkou Vietnamu.

(279)

Vývoz z Vietnamu během OŠ představoval podíl na trhu Unie ve výši 5 %. Přesto však objem vietnamského dovozu dosáhl pouhých 12 000 tun a pokrývá tak pouze zlomek dovozu potřebného k uspokojení poptávky na trhu Unie. Komise proto konstatovala, že k zajištění stability nabídky na trhu Unie je dovoz z Číny obecně potřebný.

(280)

Komise v předchozím oddíle dospěla k závěru, že clo na dovoz společnosti Hailide ve výši 6,9 % se pohybuje v rámci úrovně cel, která by mohla být uživateli absorbována. Proto tato výše cla nebude mít na další dodávky z Číny prohibitivní účinek, zejména s ohledem na skutečnost, že uživatelé mají stále možnost volby vyvážejícího výrobce s nižší úrovní cla. Uložení cla na dovoz společnosti Hailide tudíž stabilitu dodávek neohrozí.

(281)

Komise proto dospěla k závěru, že zájem uživatelů na stabilitě dodávek není závažným důvodem proti uložení opatření.

7.3.3.    Riziko převedení výrobních kapacit mimo EU

(282)

Několik uživatelů a integrovaný výrobce zdůraznili význam odvětví tkaní a potahování vysokopevnostních nití z polyesterů pro pracovní trh a skutečnost, že zvýšená cla uložená na vysokopevnostní nitě z polyesterů mohou vést k převedení výrobních kapacit mimo EU. Integrovaný výrobce namítal, že pracovní sílu v EU zapojenou do výroby navazujících výrobků vyráběných z vysokopevnostních nití z polyesterů tvoří přibližně 100 000 zkušených pracovníků.

(283)

Komise uznala, že odvětví tkaní a potahování vysokopevnostních nití z polyesterů je významným zaměstnavatelem na pracovním trhu EU. Jak se však uvádí ve 272. a 274. bodě odůvodnění, clo uložené na dovoz společnosti Hailide ve výši 6,9 % se pohybuje v rámci úrovně cel, která by mohla být uživateli absorbována. Komise tudíž došla k závěru, že argument možného převedení výrobních kapacit nepředstavuje přesvědčivý důvod proti uložení cel na vysokopevnostní nitě z polyesterů od společnosti Hailide. Navíc nebyly poskytnuty žádné konkrétní důkazy, které by doložily tato tvrzení.

7.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(284)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby nebyla na čínský vývoz vysokopevnostních nití z polyesterů od společnosti Hailide uložena cla.

(285)

Po poskytnutí uvedených stanovisek uživatelů, sdružení uživatelů a jednoho integrovaného výrobce Komise potvrdila své posouzení.

8.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(286)

Konečná antidumpingová opatření by měla být na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny do Unie uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Výše cla by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(287)

Na základě výše uvedených skutečností by konečné sazby antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranici Unie před proclením měly být následující:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Konečné antidumpingové clo

Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd.

6,9  %

38,7  %

6,9  %

(288)

Sazba antidumpingového cla pro jednotlivou společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o danou společnost. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenou právnickou osobou. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s touto konkrétně uvedenou společností, se vztahují celní sazby uvedené v článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/934 ze dne 11. května o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (93).

(289)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení, musí společnost, na niž se vztahuje individuální antidumpingové clo, předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“ podle článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2023/934.

(290)

I když je předložení takové faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že jim je předložena faktura, která splňuje všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést obvyklé kontroly a mohou si stejně jako v ostatních případech vyžádat další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti prohlášení a pro zajištění toho, že použití individuální celní sazby je odůvodněné a v souladu s celními předpisy.

(291)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění individuální antidumpingové celní sazby. Tato žádost musí být předložena Komisi (94). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

9.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(292)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (95), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(293)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno uložit konečné antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny a vyráběných společností Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta k předložení stanovisek ke sděleným informacím. Připomínky podané zúčastněnými stranami byly řádně zváženy a v náležitých případech byla zjištění patřičně upravena.

(294)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů, neupravených pro maloobchodní prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex (jiných než šicích nití a násobných (skaných) nebo kablovaných nití se zákrutem „Z“, určených k výrobě šicích nití, připravených pro barvení a pro konečnou úpravu, volně navinutých na plastové perforované cívce), pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných společností Zhejiang Hailide New Material Co, Ltd., v současnosti kódu KN ex 5402 20 00 (kód TARIC 5402200010).

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd.

6,9  %

A976

3.   Doplňkový kód TARIC A989 („Hangzhou Huachun Chemical Fiber Co., Ltd.“) se tímto zrušuje.

4.   Použití individuální celní sazby stanovené pro společnost uvedenou v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (výrobku, který je předmětem šetření) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti podle článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2023/934.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. května 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 315, 1.12.2010, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 49, 25.2.2017, s. 6.

(4)  Úř. věst. L 167, 30.6.2017, s. 31.

(5)  Úř. věst. C 87, 23.2.2022, s. 2.

(6)  Úř. věst. C 248, 30.6.2022, s. 142.

(7)  WT/DS295/AB/R, 29. listopadu 2005.

(8)  Úř. věst. C 248, 30.6.2022, s. 107.

(9)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(10)  Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(11)  Např. 13. stanovisko ke směrnici o průmyslu chemických vláken nebo pětileté plány národního hospodářského a sociálního rozvoje.

(12)  14. pětiletý plán rozvoje ropného a chemického průmyslu v provincii Če-ťiang.

(13)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(14)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(15)  K dispozici na adrese: Ústava Čínské lidové republiky (npc.gov.cn), vyhledáno dne 15. listopadu 2022.

(16)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(17)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(18)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(19)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(20)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(21)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(22)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, kapitola 4, s. 50 a 84, kapitola 5, s. 108–109.

(23)  Viz: https://aiqicha.baidu.com/company_detail_51522707507210 (vyhledáno dne 18. listopadu 2022).

(24)  Viz například článek 33 stanov Komunistické strany Číny, článek 19 čínského zákona o obchodních společnostech nebo Pokyny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru vydané Generální kanceláří úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny v roce 2020.

(25)  Viz: cfa.com.cn (vyhledáno dne 21. listopadu 2022).

(26)  Zpráva – kapitola 5, s. 100–101.

(27)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(28)  Viz například: Blanchette, J. – „Xi’s Gamble: The Race to Consolidate Power and Stave off Disaster“ (Si Ťin-pchingova hra: Závod o upevnění moci a odvrácení katastrofy); Foreign Affairs, sv. 100, č. 4, červenec/srpen 2021, s. 10–19.

(29)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–32.

(30)  K dispozici na adrese: https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (vyhledáno dne 15. listopadu 2022).

(31)  K dispozici na adrese: www.gov.cn/xinwen/2020-09/15/content_5543685.htm (vyhledáno dne 15. listopadu 2022).

(32)  Financial Times (2020) – „Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise“ (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromým podnikem), k dispozici na adrese: https://on.ft.com/3mYxP4j (vyhledáno dne 15. listopadu 2022).

(33)  Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(34)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(35)  K dispozici na adrese: https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/yj/art/2022/art_a01b7532a39a41e891d2540da6981d72.html (vyhledáno dne 17. listopadu 2022).

(36)  Optimalizace regionálního uspořádání, posílení mezinárodní spolupráce, podpora digitální transformace, odstranění zaostalých výrobních kapacit a fúzí a reorganizací v souladu se zákony a předpisy, kultivace vedoucích podniků, podpora integrace a rozvoje velkých a malých podniků a konsolidace a zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu.

(37)  Tamtéž, článek II.

(38)  K dispozici na adrese: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20210906/1175114.shtml (vyhledáno dne 17. listopadu 2022).

(39)  Viz kapitola V plánu.

(40)  Viz oddíl 2.2.2 plánu.

(41)  Viz oddíl 4.1.1 plánu.

(42)  Viz oddíl 4.1.3 plánu.

(43)  K dispozici na adrese: www.qg.gov.cn/zwgk/zcfg/sjfgwj/202112/t20211207_2666343.htm (vyhledáno dne 18. listopadu 2022).

(44)  Viz oddíl III.2.5. plánu.

(45)  Viz oddíl III.4.1 plánu, který je k dispozici na adrese:

https://huanbao.bjx.com.cn/news/20210707/1162695.shtml (vyhledáno dne 22. listopadu 2022).

(46)  K dispozici na adrese: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20211201/1191133.shtml (vyhledáno dne 18. listopadu 2022).

(47)  Viz oddíl III.2.1 plánu.

(48)  Viz oddíl plánu, k dispozici na adrese:

https://www.zj.gov.cn/art/2021/6/24/art_1229540815_4671249.html (vyhledáno dne 22. listopadu 2022).

(49)  Viz oddíl IV.7 plánu.

(50)  K dispozici na adrese: https://www.cq.gov.cn/zwgk/zfxxgkml/szfwj/qtgw/202108/t20210803_9538603.html (vyhledáno dne 22. listopadu 2022).

(51)  Viz oddíl III.1.4 plánu.

(52)  Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(53)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(54)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(55)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(56)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(57)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(58)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(59)  Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(60)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(61)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(62)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(63)  Viz oficiální politický dokument Čínské komise pro regulaci bankovního a pojišťovacího sektoru (CBIRC) ze dne 28. srpna 2020: Tříletý akční plán pro zlepšení vedení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022), dostupný na adrese: http://www.cbirc.gov.cn/cn/view/pages/ItemDetail.html?docId=925393&itemId=928 (vyhledáno dne 15. listopadu 2022). Plán vyzývá k „dalšímu uplatňování ducha zakotveného v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o postupu reformy správy a řízení společností ve finančním sektoru“. Oddíl II tohoto plánu navíc prosazuje podporu organického začlenění vedoucího postavení strany do správy a řízení společností: „integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společnosti provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […] Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.

(64)  Viz Oznámení o metodě hodnocení výkonnosti bank CBIRC, vydané dne 15. prosince 2020. http://jrs.mof.gov.cn/gongzuotongzhi/202101/t20210104_3638904.htm (naposledy zobrazeno dne 12 dubna 2021).

(65)  K dispozici na adrese: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20211201/1191133.shtml (vyhledáno dne 18. listopadu 2022).

(66)  Viz odstavec 3 oddílu „Ochranná opatření plánu“.

(67)  K dispozici na adrese: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20210906/1175114-3.shtml (vyhledáno dne 22. listopadu 2022).

(68)  Viz oddíl 8.7 plánu.

(69)  Viz pracovní dokument MMF „Resolving China’s Corporate Debt Problem“ (Řešení problému zadlužení podniků v Číně), autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(70)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(71)  Viz OECD (2019), OECD Economic Surveys: Čína 2019, OECD Publishing, Paříž, s. 29, dostupné na adrese:

https://doi.org/10.1787/eco_surveys-chn-2019-en (vyhledáno dne 15. listopadu 2022).

(72)  Viz: http://www.gov.cn/xinwen/2020-04/20/content_5504241.htm (vyhledáno dne 22. listopadu 2022).

(73)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy) https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income

(74)  Pokud se výrobek, který je předmětem šetření, v žádné zemi s podobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření.

(75)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(76)  Viz https://www.kordsa.com/en/images/pdf/Kordsa_Annual_Report_EN_2021.pdf, s. 160.

(77)  Viz https://www.kordsa.com/en/images/pdf/Kordsa_Annual_Report_EN_2021.pdf, s. 117.

(78)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy) https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income

(79)  Výroční zpráva za rok 2021, s. 133.

(80)  Výroční zpráva za rok 2021, s. 61, k dispozici na adrese https://www.kordsa.com/en/images/pdf/Kordsa_Annual_Report_EN_2021.pdf

(81)  Viz Kordsa_Annual_Report_EN_2021.pdf, s. 158, poznámka 3 – Vykazování podle segmentů, a) Externí příjmy, jakož i rejstřík na s. 205 výroční zprávy.

(82)  http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm

(83)  http://www.macmap.org

(84)  https://data.tuik.gov.tr/Bulten/DownloadIstatistikselTablo?p=tg4QGRdNcBVDQo/mmOOyD/8g3GlHdKhwM0SMnhh4V/APyz9UrZvk0kK90vktK5jo

(85)  Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty.

(86)  Náklady práce jsou k dispozici na adrese https://data.tuik.gov.tr/Bulten/DownloadIstatistikselTablo?p=tg4QGRdNcBVDQo/mmOOyD/8g3GlHdKhwM0SMnhh4V/APyz9UrZvk0kK90vktK5jo

(87)  https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Consumer-Price-Index-December-2021-45789

(88)  https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=cevre-ve-enerji-103&dil=2

https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Electricity-and-Natural-Gas-Prices-Period-II:-July-December,-2021-45566

https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Electricity-and-Natural-Gas-Prices-Period-I:-January-June,-2021-37459

(89)  Viz 352. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1336 ze dne 25. září 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých polyvinylalkoholů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 315, 29.9.2020, s. 1).

(90)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2011 ze dne 17. listopadu 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Úř. věst. L 410, 18.11.2021, s. 51, 367. bod odůvodnění.

(91)  Databáze podle čl. 14 odst. 6 obsahuje údaje o dovozu výrobků, na které se vztahují antidumpingová nebo antisubvenční opatření či šetření, a to jak ze zemí a od vyvážejících výrobců, kterých se toto řízení týká, tak ze třetích zemí a od dalších vyvážejících výrobců, a to na úrovni desetimístných kódů TARIC a doplňkových kódů TARIC.

(92)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2239 ze dne 15. prosince 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých velkokapacitních ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 450, 16.12.2021, s. 59) („případ ocelových stožárů pro větrné elektrárny“).

(93)  Viz strana 1 v tomto Úředním věstníku.

(94)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(95)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a o zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU