(EU) 2023/934Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/934 ze dne 11. května 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Antidumpingová opatření na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ či „dotčená země“) byla původně uložena nařízením (EU) č. 1105/2010 (2) (dále jen „původní opatření“).

(2)

Původní uložená opatření měla podobu valorického cla a pohybovala se v rozmezí od 5,1 % do 9,8 %.

(3)

Původní opatření se vztahovala na veškerý dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny, s výjimkou dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci Zhejiang Hailide New Material Co. Ltd. (dále jen „Hailide“) a Hangzhou Huachun Chemical Fiber Co. Ltd. (dále jen „Huachun“). Těmto společnostem nebylo uloženo žádné clo (nařízení (EU) č. 1105/2010), jelikož u nich nebyl zjištěn žádný dumping.

(4)

Po prvním přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (3) (dále jen „základní nařízení“), Komise zachovala původní opatření prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/325 (4), ve znění zejména prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1159 (5). V souladu se zprávou Odvolacího orgánu WTO ve věci Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí a rýži (6) (dále jen „zpráva Odvolacího orgánu WTO“) nebyly společnosti Hailide a Huachun v uvedeném přezkumu před pozbytím platnosti prověřovány.

(5)

Komise dne 30. června 2022 rovněž zahájila šetření podle článku 5 základního nařízení, pokud jde o dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů vyráběných a vyvážených do Unie společností Hailide (dále jen „souběžné šetření podle článku 5“) (7). Dovoz od společnosti Hailide není předmětem tohoto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu. Společnost Huachun, další vyvážející výrobce, kterému v šetření, jež vedlo k uložení původních antidumpingových opatření, rovněž nebylo uloženo žádné clo, přestala v roce 2021 existovat. Společnost Huachun se proto již nepovažuje za vyvážejícího výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (8) platných antidumpingových opatření uložených na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny byla Komisi dne 24. listopadu 2021 předložena žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“).

(7)

Kromě toho byla dne 1. dubna 2022 podána žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „částečný prozatímní přezkum“). Rozsah žádosti byl omezen na dumping. Analýza újmy v tomto nařízení se tedy týká výhradně přezkumu před pozbytím platnosti.

(8)

Obě žádosti podalo Evropské sdružení pro umělá vlákna CIRFS (European Manmade Fibres Association, dále jen „CIRFS“ nebo „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího vysokopevnostní nitě z polyesterů ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(9)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a přetrvání újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(10)

Žádost o částečný prozatímní přezkum byla založena na dostatečných důkazech poskytnutých žadatelem o tom, že okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření zavedena, se změnily, pokud jde o dumping, a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(11)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, a zveřejnila oznámení o zahájení těchto přezkumů v Úředním věstníku Evropské unie (9) dne 23. února 2022 a dne 30. června 2022.

(12)

K zahájení obou postupů se vyjádřilo sdružení uživatelů, které zdůraznilo význam stability dodávek pro uživatele. Dále uvedlo, že evropští výrobci svůj vývoz vysokopevnostních nití z polyesterů do Číny zvýšili, a nemohou tedy současně tvrdit, že jsou čínským dovozem poškozováni. Sdružení uživatelů dále tvrdí, že poškození evropských výrobců nebylo prokázáno. Komise analyzovala všechna tvrzení týkající se zájmu Unie v oddíle 3.10 níže. Obecné tvrzení, že újma výrobního odvětví Unie nebyla v žádosti o přezkum prokázána, nebylo odůvodněno, a proto bylo zamítnuto.

(13)

Komise se rozhodla uzavřít obě samostatná šetření v tomto právním aktu, v němž uvedla (v pořadí, v jakém byla šetření zahájena) nejprve posouzení v rámci přezkumu před pozbytím platnosti a poté zjištění z šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu.

(14)

Posouzení dumpingu a pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(15)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Výrobkem, který je předmětem těchto přezkumů, jsou vysokopevnostní nitě z polyesterů neupravené pro maloobchodní prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex (jiné než šicí nitě a násobné (skané) nebo kablované nitě se zákrutem „Z“, určené k výrobě šicích nití, připravené pro barvení a pro konečnou úpravu, volně navinuté na plastové perforované cívce), v současnosti kódu KN ex 5402 20 00 (kód TARIC 5402200010) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Tyto kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(17)

Vysokopevnostní nitě z polyesterů mají řadu různých využití, jako je například vyztužování pneumatik, výroba širokých tkanin, bezpečnostních pásů, airbagů, lan, sítí a řada průmyslových aplikací.

(18)

Výrobek, jehož se přezkum před pozbytím platnosti a částečný prozatímní přezkum týkají, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny.

(19)

Šetření prokázala, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(20)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise vyzvala zúčastněné strany, aby ji kontaktovaly a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, výrobce v Číně, dovozce a uživatele v Unii, o nichž je známo, že se jich šetření týká, jakož i čínské orgány, a vyzvala je k účasti na šetření.

(22)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(23)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(24)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje, přičemž přihlédla k zeměpisné poloze. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo více než 50 % odhadované celkové výroby a objemu prodeje obdobného výrobku v EU. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Žádná zúčastněná strana nepředložila k prozatímnímu vzorku připomínky a vzorek byl potvrzen jako konečný. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude nutný výběr vzorku, pokud jde o vyvážející výrobce v Číně a dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, byly tyto strany požádány, aby se Komisi přihlásily a poskytly jí informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Číny při Unii, aby našlo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Žádný vyvážející výrobce se nepřihlásil. Jeden dovozce, který není ve spojení, se přihlásil jako zúčastněná strana, ale neposkytl požadované informace týkající se výběru vzorku. Výběr vzorku proto nebyl nutný ani u vyvážejících výrobců, ani u dovozců, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, byla zjištění týkající se dovozu z Číny v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti učiněna na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(26)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(27)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu.

(28)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou uživatelů.

(29)

Pro účely šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti byly provedeny inspekce na místě v prostorách následujících společností:

(30)

Dne 20. února 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(31)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(32)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců při přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracoval. Komise proto čínskou vládu informovala, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Číny.

(33)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích.

(34)

Důkazy, které byly k dispozici při zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, naznačovaly existenci podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise proto považovala za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyzvala Komise všechny vyvážející výrobce v dotčené zemi, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů. V souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti nebyly poskytnuty žádné relevantní informace.

(36)

Komise navíc vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily svá stanoviska a poskytly informace a příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění příslušného oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise informovala zúčastněné strany, že na základě informací, které jsou v této fázi k dispozici, je možnou vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Turecko.

(38)

Komise rovněž uvedla, že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země.

(39)

Dne 19. července 2022 vydala Komise první poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „první poznámka“), v níž zúčastněné strany informovala o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít ke stanovení běžné hodnoty.

(40)

V první poznámce Komise poskytla předběžný seznam všech známých výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, používaných při výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů. Komise navíc určila jako možné vhodné reprezentativní země Turecko, Brazílii a Thajsko. Komise poskytla všem zúčastněným stranám možnost podat připomínky. Komise obdržela připomínky od žadatele, který jako reprezentativní zemi podpořil Turecko.

(41)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.4.4.2 níže.

(42)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(43)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(44)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(45)

Jak je dále objasněno níže, Komise dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády je vhodné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(46)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(47)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(48)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(49)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu týkající se Číny (dále jen „zpráva“) (10), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(50)

V žádosti o prozatímní přezkum se konkrétně uvádělo, že výrobní faktory, včetně hlavních surovin a energie pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů, jsou značně zkreslené. Žádost odkazovala na zprávu a v ní zjištěná zkreslení týkající se chemického odvětví, včetně výroby monoethylenglykolu (dále jen „MEG“) a čištěné kyseliny tereftalové (dále jen „PTA“). Kromě toho žádost – s odkazem na zprávu – poukázala na stávající narušení v oblasti nákladů na energii. V žádosti bylo rovněž uvedeno, že čínské orgány podporují provádění preferenčních daňových a finančních politik v oblasti chemického průmyslu, v neposlední řadě v souladu se stanoviskem 13. pětileté směrnice o odvětví chemických vláken. Žádost dále upozornila na zásahy státu, pokud jde o trh práce a práva k užívání pozemků.

(51)

Jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(52)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(53)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (11). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (12).

(54)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (13). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(55)

Při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny, než aby odrážely hospodářské podmínky převládající na volném trhu (14), uplatňuje čínský stát intervencionistickou hospodářskou politiku. Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(56)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.4.4.1.5 níže) (15).

(57)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.4.4.1.8 níže) (16). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (17).

(58)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (18). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (19).

(59)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (20).

(60)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(61)

Ačkoli se zdá, že v odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů není míra státního vlastnictví významná, vlastní čínská vláda akciový podíl v řadě výrobců, např. více než 12 % podíl ve skupině Unifull Group (21). Kromě toho se společnosti zavazují ke spolupráci se státními orgány v očekávání, že dosáhnou pokroku ve svých obchodních příležitostech, jak je patrné například z výroční zprávy společnosti Zhejiang Unifull Industrial Fibre za rok 2021 (22), podle níž: „Společnost bude i nadále posilovat spolupráci a výměny s externími zúčastněnými stranami, jako jsou místní samosprávy na všech úrovních, externí finanční instituce, zákazníci a dodavatelé, aby dosáhla situace, která bude přínosná pro zájmy jak externích zúčastněných stran, tak akcionářů“. Vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se staly normou i v soukromých podnicích (23) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(62)

To lze pozorovat i na úrovni Čínského sdružení pro chemická vlákna (24), tedy odvětvového průmyslového sdružení, jehož členem je například společnost Guxiandao, jejíž generální ředitel působí jako viceprezident sdružení. Podle čl. 2 stanov Čínského sdružení pro chemická vlákna je účelem organizace mimo jiné „provádět průmyslovou politiku země“. Článek 3 potvrzuje podřízenost Čínského sdružení pro chemická vlákna vůči Komunistické straně Číny tím, že stanoví, že „[s]družení se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, zřizuje organizace Komunistické strany Číny, rozvíjí stranickou činnost a zajišťuje podmínky nezbytné pro činnost stranických organizací v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny“.

(63)

V důsledku toho je dokonce i soukromým výrobcům v odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno v oddíle 3.4.4.1.5 níže.

(64)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (25), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (26)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích jako věc politického principu (27), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (28). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1 860 000 soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (29). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů a dodavatelů jejich vstupů.

(65)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (30), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzivnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (31).

(66)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví chemických vláken běžné. Například generální ředitel společnosti Unifull souběžně zastává funkci tajemníka stranické organizace (32), zatímco ve společnosti Guxiandao je výkonný ředitel zároveň tajemníkem stranického výboru (33).

(67)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.4.4.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (34). Přítomnost státu ve firmách, odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(68)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (35).

(69)

Odvětví chemických vláken považuje čínská vláda za klíčové. Vyplývá to z Poradních stanovisek k vysoce kvalitnímu rozvoji odvětví chemických vláken z roku 2022 (dále jen „Poradní stanoviska“) vydaných Národní komisí pro rozvoj a reformy Ministerstva průmyslu a informačních technologií (36), podle nichž „je odvětví chemických vláken základním pilířem stabilního rozvoje a neustálých inovací řetězce textilního průmyslu, odvětvím s mezinárodní konkurenční výhodou a důležitou součástí průmyslu nových materiálů“. V článku I.2. Poradních stanovisek je výslovně vyjádřen záměr čínské vlády vymezit zeměpisnou a podnikovou strukturu odvětví a také základní výrobní parametry (37). Zásahy ze strany státu mohou mít podobu přemisťování výrobních závodů („provádění strategie regionálního rozvoje za předpokladu dodržování průmyslových, energetických, environmentálních a dalších politik, podpora předních podniků při budování integrovaných základen pro celý průmyslový řetězec výroby textilií z chemických vláken v Kuang-si, Kuej-čou, Sin-ťiangu a dalších centrálních a západních regionech a vytváření účinných a spolupracujících systémů dodavatelského řetězce společně se sousedními zeměmi a regiony“), fúzí zaměřených na vytváření průmyslových šampionů („podpora podniků, aby pomocí fúzí a reorganizace optimalizovaly alokaci výrobních faktorů a urychlily restrukturalizaci obchodních procesů a technologickou modernizaci. Podpora vedoucích podniků při získávání vysoce kvalitních zdrojů, jako jsou technologie, značky, kanály a talenty“), určování podniků jako způsobilých pro poskytnutí zvláštní podpory formou specializovaných vládních programů („podpora integrace a rozvoje velkých, středních a malých podniků, kultivace specializovaných a specifických nových „malých obřích“ podniků a podniků jediného šampiona“) atd. (38)

(70)

Tuto strategii ústřední vlády dokládají četné plánovací dokumenty zaměřené na odvětví chemických vláken vydané na úrovni provincií a obcí.

(71)

Dobrými příklady jsou provincie Če-ťiang, Ťiang-su, Fu-ťien a Šan-tung a město Čchung-čching.

(72)

Čtrnáctý pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se komplexního rozvoje chemického průmyslu (39) obsahuje nejen podrobná ustanovení o rozvojových cílech pro širokou škálu pododvětví chemického průmyslu (40), ale zohledňuje také výše zmíněné politiky obsažené v Poradních stanoviscích k průmyslové struktuře:

Zohledňuje rovněž geografické rozložení výroby:

(73)

Stejně tak i Zvláštní plán rozvoje strategických rozvíjejících se průmyslových odvětví v provincii Fu-ťien v rámci 14. pětiletého plánu (44) pověřuje orgány provincie, aby podporovaly odvětví chemických vláken a řídily jeho rozvoj:

(74)

Zásahy orgánů provincie Fu-ťien do rozvoje odvětví chemických vláken jsou dále patrné ze 14. pětiletého plánu rozvoje vysoce kvalitního zpracovatelského průmyslu provincie, který dává zúčastněným stranám následující pokyny:

(75)

Také 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung (47) zdůrazňuje potřebu „[z]aměřit se na vývoj polyolefinů na bázi ethylenu a syntetické pryskyřice jako konečných produktů, propylenů a polypropylenů, dalších technických plastů a upravených materiálů, syntetických a pryžových materiálů na bázi butenu a uhlovodíku C4, konečných produktů vyrobených z vysoce účinného polyuretanu na bázi izokyanátu a toluenu, nových materiálů, textilních a technických materiálů z nylonu, benzenu a polyamidu, polyesteru PX a PTA a šesti dalších hlavních průmyslových řetězců“ (48), přičemž podobná formulace je uvedena také ve 14. pětiletém plánu rozvoje průmyslu nových materiálů v provincii Če-ťiang (49): „Zavedení řady projektů digitální a zelené transformace a projektů zaměřených na rozšíření výroby špičkových a nedostatkových výrobků v oblasti pokročilých základních materiálů; zavedení řady projektů týkajících se industrializace a rozšíření použití v oblasti klíčových strategických materiálů, jako jsou pokročilé polovodičové materiály, nové vystavovatelské materiály, biomedicínské materiály, vysoce výkonná vlákna a kompozitní materiály“ (50) nebo ve 14. pětiletém plánu zaměřeném na vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu ve městě Čchung-čching (51): „Využívání surovinových základen k podpoře příslušných podniků při výzkumu, vývoji a výrobě vysoce výkonných funkčních vláken PVA (polyvinylalkohol), diferencovaného spandexu, speciálních polyesterových vláken, polyamidových vláken, PU (polyuretanových) mikrovláken a dalších produktů“ (52).

(76)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví.

(77)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(78)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (53).

(79)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (54). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (55). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (56).

(80)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví chemických vláken. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(81)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví chemických vláken existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(82)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (57). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (58). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (59). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(83)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví chemických vláken, včetně výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů, nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví chemických vláken je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak i nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

(84)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(85)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (60), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (61) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (62). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (63).

(86)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(87)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti (64). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (65).

(88)

Pokud jde konkrétně o odvětví chemických vláken, upřednostňování odvětví na základě kritérií souvisejících s průmyslovými politikami spíše než s úvěruschopností daného projektu je patrné z řady politických dokumentů, jako je 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung, který ve vztahu k chemickému průmyslu stanoví toto (66):

(89)

Podobně jsou místní orgány podle 14. pětiletého plánu komplexního rozvoje chemického průmyslu (68) provincie Ťiang-su povinny „[p]lně využívat řídící úlohu vládních investičních fondů, pružně rozšiřovat zdroje financování a řídit investice do sociálního kapitálu“ (69).

(90)

Tyto politiky finanční podpory strategických odvětví jsou pak prováděny na úrovni podniků, jak dokládá například dohoda mezi Bank of China a společností Guxiandao o budování strany. Jak je vysvětleno na internetových stránkách společnosti, dohoda o budování strany, podle níž by společnost Guxiandao a místní pobočka Bank of China „dále prohloubily spolupráci a dosáhly hlubokého propojení činností v oblasti budování strany s rozvojem podnikání“, by představovala pouze první fázi, po níž by Bank of China „dále zvýšila objem úvěrů poskytovaných společnosti [Guxiandao] s přihlédnutím ke skutečným potřebám podniku[…], s cílem dále zvýšit objem mezinárodního vypořádání“, což následně „[…] zajistí nový rozvoj podnikání pod stranickým vedením“ (70).

(91)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (71).

(92)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (72). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(93)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(94)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (73). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (74). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(95)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(96)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(97)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.4.4.1.1 až 3.4.4.1.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.4.4.1.6 až 3.4.4.1.8 výše a v části II zprávy.

(98)

Komise připomíná, že pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(99)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny vysokopevnostních nití z polyesterů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(100)

Analýza uvedená v oddílech 3.4.4.1.2 až 3.4.4.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví chemických vláken (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(101)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(102)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(103)

Posouzení Komise ohledně výběru vhodné reprezentativní země lze shrnout následovně.

(104)

V období přezkumného šetření klasifikovala Světová banka země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“. V první poznámce bylo zjištěno, že velký objem výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, produkuje pouze pět z těchto zemí, a to Bělorusko, Brazílie, Mexiko, Thajsko a Turecko.

(105)

Avšak vzhledem k tomu, že Bělorusko není členem WTO a nemá tržní hospodářství, nebyla tato země dále zkoumána jako potenciální reprezentativní země.

(106)

Komise proto jako potenciální reprezentativní země dále podrobněji analyzovala Brazílii, Mexiko, Thajsko a Turecko.

(107)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřila dostupnost veřejných údajů, včetně údajů o dovozu výrobních faktorů a finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, v potenciálních reprezentativních zemích.

(108)

Analýza dovozu hlavních výrobních faktorů prokázala, že ve srovnání s Brazílií, Mexikem nebo Thajskem dováželo Turecko celkově významnější a reprezentativnější nezkreslené objemy klíčových vstupů pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů (konkrétně PTA, MEG a polyethylentereftalátových (PET) granulí).

(109)

Analýza dále ukázala, že turecký dovoz nebyl významně ovlivněn dovozem z Číny ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení 2015/755 (77). Kromě toho je výroba vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku významná a v zemi nedochází k žádnému zvláštnímu narušování obchodu s výrobními faktory ani s vysokopevnostními nitěmi z polyesterů. V databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) lze navíc snadno dohledat podrobné a dostatečně reprezentativní údaje o dovozních cenách materiálových vstupů do Turecka.

(110)

Pokud jde o výrobce v reprezentativních zemích a dostupnost jejich údajů, Komise identifikovala výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů, společnost KORDSA TEKNIK TEKSTIL A.S. (dále jen „Kordsa Turecko“), u něhož jsou k dispozici konsolidované finanční výsledky za rok 2021. Na druhé straně finanční údaje brazilských (KORDSA BRASIL S.A.), mexických (Monosuisse, Performance Fibers Mexico Operations a Akra Polyester SA DE CV) a thajských společností (THAI TORAY SYNTHETICS CO LTD a TEIJIN POLYESTER (THAILAND) CO LTD.) vyrábějících vysokopevnostní nitě z polyesterů nejsou po celé období šetření snadno dostupné a nejsou plně v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (v případě thajských výrobců).

(111)

Je třeba poznamenat, že společnost Kordsa Turecko nevyrábí pouze vysokopevnostní nitě z polyesterů, ale přibližně 86 % jejích příjmů za rok 2021 pocházelo ze segmentu zahrnujícího vysokopevnostní nitě z polyesterů (78). Komise v této souvislosti poznamenala, že pokud chybí snadno dostupné finanční informace konkrétně a pouze v souvislosti s výrobkem, který je předmětem přezkumu (což je téměř ve všech případech), vyhledává nejbližší snadno dostupné náhradní údaje, včetně konsolidovaných informací o výrobci (výrobcích), který (kteří) působí mimo jiné v oblasti podnikání zahrnující výrobek, který je předmětem přezkumu. Za těchto okolností se proto konsolidované prodejní, správní a režijní náklady a zisk zjištěné pro společnost Kordsa Turecko považují za dostatečně reprezentativní, aby mohly být použity pro účely těchto šetření.

(112)

Vzhledem k veřejné dostupnosti úplné a komplexní výroční zprávy společnosti Kordsa Turecko za rok 2021 (79) se proto Komise uchýlila k využití informací v ní obsažených.

(113)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(114)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(115)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců, a tedy absenci konkrétních informací o čínské ceně, bylo dumpingové rozpětí stanoveno v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů.

(116)

Pro výpočet dumpingového rozpětí Komise obecně určí běžnou hodnotu tak, že vynásobí objemy spotřeby jednotlivých výrobních faktorů (jak je uvedl žadatel) nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Turecku, jak je uvedeno v oddíle 4.5.4, a dále uplatní výrobní režijní náklady na nezkreslené výrobní náklady (viz oddíl 4.5.9) a prodejní, správní a režijní náklady a zisk zjištěné u Turecka (viz oddíl 4.5.8). Vývozní cena se dále určí na základě veřejně dostupných dovozních statistik.

(117)

Místo toho, aby se v tomto případě opírala o informace poskytnuté žadatelem a/nebo o dovozní statistiky, však Komise vzhledem k prozatímnímu přezkumu (s vysokou úrovní spolupráce zahrnující významnou část dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů do Unie) (80) vycházela ze zveřejněného výsledku uvedeného prozatímního přezkumu a dumpingových rozpětí v něm stanovených (viz 356. bod odůvodnění).

(118)

Na tomto základě se vážená průměrná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, pohybovala v rozmezí 9,7 % až 23,7 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(119)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by dumping zjištěný na základě článku 18 základního nařízení přetrval, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(120)

Za tímto účelem byla posouzena čínská výrobní kapacita a volná kapacita, chování čínských vývozců na jiných trzích, situace na domácím trhu v Číně a atraktivita trhu Unie.

(121)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali, byla volná kapacita v Číně stanovena především na základě veřejně dostupných statistických informací (informace získané z údajů Eurostatu), žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, žádosti o prozatímní přezkum a nezávislé zprávy o výrobním odvětví, kterou vydala všeobecně uznávaná celosvětová výzkumná a poradenská společnost (81) (dále jen „Wood Mac“) působící mimo jiné v chemickém odvětví. Spolehlivost údajů uvedených ve zprávě společnosti Wood Mac byla ověřena na základě zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti týkajícího se vysokopevnostních nití z polyesterů (82) (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti z roku 2017“) a jejich přesnost byla do značné míry potvrzena.

(122)

Komise provedla podrobný výpočet volné kapacity, přičemž vzala v úvahu výrobní kapacitu čínských výrobců, na které se vztahují opatření, objem jejich výroby, jejich vývoz do jiných zemí a domácí spotřebu.

(123)

Zatímco v roce 2018 se výrobní kapacita pohybovala kolem [2 126 000 – 2 716 000] tun (v souladu s kapacitou v roce 2015, jak bylo uvedeno v přezkumu před pozbytím platnosti z roku 2017), v období přezkumného šetření se zvýšila na [2 508 000 – 3 205 000] tun. Kapacita výroby vysokopevnostních nití z polyesterů čínských výrobců, na které se vztahují opatření, v období přezkumného šetření ve skutečnosti ve stejném období převýšila celosvětovou spotřebu vysokopevnostních nití z polyesterů. Tento prudký nárůst výrobní kapacity je však spojen se stagnující výrobou, která se v období 2018–2021 pohybovala kolem [1 187 000 – 1 746 000] tun, přičemž objem výroby je srovnatelný s objemem v období přezkumného šetření z přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2017. Současně byla domácí spotřeba od roku 2018 do období přezkumného šetření stabilní a pohybovala se kolem [1 048 000 – 1 566 000] tun, tedy ve stejném rozmezí jako v roce 2015.

(124)

Pokud jde o čínský vývoz vysokopevnostních nití z polyesterů, podle čínských vývozních statistik vzrostl vývoz ze 458 246 tun v roce 2018 na 514 141 tun v období přezkumného šetření. Vliv, který toto mírné zvýšení mělo na schopnost absorbovat obrovskou čínskou výrobní kapacitu, byl v porovnání s nárůstem výrobní kapacity zanedbatelný, ne-li nulový.

(125)

V důsledku toho vedly stagnující úroveň domácí spotřeby a výroby v Číně a mírný růst vývozu spolu s prudkým nárůstem výrobní kapacity ke zvýšení již tak enormní volné kapacity čínských výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů.

(126)

Konkrétněji a z hlediska rozsahu se volná kapacita čínských výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů, na které se vztahují opatření, pohybovala v období přezkumného šetření mezi [1,3–1,5] milionu tun, což odpovídá přibližně šestinásobku spotřeby vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii v roce 2021 a přibližně dvanáctinásobku objemu výroby výrobců v Unii.

(127)

Kromě toho se očekává, že výrobní kapacita zůstane zachována i v období po roce 2021 až do roku 2025, a to na úrovni [2 508 000 – 3 210 000] tun.

(128)

Komise proto dospěla k závěru, že v porovnání s velikostí trhu Unie disponují čínští výrobci obrovskou nadbytečnou kapacitou, kterou pravděpodobně neabsorbuje domácí spotřeba ani vývoz do jiných třetích zemí. Pokud by jen část těchto kapacit plně směrovala na trh Unie, byl by do Unie vyvážen značný objem výrobků.

(129)

Trh Unie je Čínou trvale považován za jeden z nejatraktivnějších vývozních trhů a v období přezkumného šetření představuje první vývozní destinaci, ať už se na vývoz vztahují aktuálně platná opatření, či nikoli. Nejenže byl čínský vývoz (na který se vztahují opatření) do Unie mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření trvale vysoký a celkově představoval více než 25 % podílu na trhu v Unii, ale navíc se mezi obdobím přezkumného šetření v rámci původního šetření a rokem 2021 v případě čínského vývozu, na který se vztahují opatření, dokonce téměř zdvojnásobil. Kromě toho v celosvětovém měřítku představoval prodej do Unie rovněž téměř 25 % (83) celkového čínského vývozu vysokopevnostních nití z polyesterů.

(130)

S ohledem na ceny čínských vysokopevnostních nití z polyesterů v jednotlivých velkých vývozních destinacích snížili čínští výrobci své vývozní ceny do Unie o více než 13 %, aby si v době mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření zachovali stabilní objem vývozu. Ze statistik dále vyplývá, že zatímco cena v USA (druhý největší vývozní trh v období přezkumného šetření) byla na podobné úrovni jako ceny v Unii, cena na korejském trhu byla přibližně o 10 % nižší než vývozní ceny do Unie. Současně se množství zboží vyváženého do Koreje v období 2018–2021 zvýšilo o více než 50 %. Takové chování je projevem agresivní cenové politiky na vývozních trzích prováděné s cílem zvýšit využití kapacity.

(131)

Kromě toho Indie, která byla během období přezkumného šetření čtvrtým největším vývozním trhem pro čínské vysokopevnostní nitě z polyesterů, uložila v roce 2018 na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů z Číny (dosud platné) antidumpingové clo (84). Tato opatření na ochranu obchodu zavedená na dalších vývozních trzích ještě zvyšují atraktivitu trhu Unie a motivují čínské vyvážející výrobce k nasměrování jejich vývozu do Unie, pokud by antidumpingová opatření v Unii pozbyla platnosti.

(132)

Kromě toho dva hlavní čínští účastníci v odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů (85), společnosti Fujian Billion Polymerization Fiber Technology Industrial Co., Ltd. a Zhejiang Sanwei Material Technology Co., Ltd., požádali o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, který jim byl Komisí udělen v červnu 2022 (86), což je dalším důkazem toho, jak atraktivní je trh Unie pro čínské vyvážející výrobce.

(133)

Proto je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by pokračovali v agresivních cenových praktikách, aby zvýšili svůj (již tak vysoký) podíl na trhu Unie a nasměrovali svou značnou nadměrnou kapacitu na trh Unie.

(134)

Šetření prokázalo, že čínští výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů během období přezkumného šetření prodávali za dumpingové ceny.

(135)

Dále bylo v souladu s přezkumem před pozbytím platnosti z roku 2017 zjištěno, že ve srovnání s velikostí trhu Unie existuje v Číně značná volná kapacita.

(136)

Navíc vzhledem ke stagnující spotřebě na čínském trhu a dlouhodobě vysoké atraktivitě trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce je pravděpodobné, že čínští výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů by při neexistenci opatření i nadále přicházeli na trh Unie se stále větším množstvím vysokopevnostních nití z polyesterů za dumpingové ceny.

(137)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by dumping přetrvával.

(138)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období šest výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(139)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 117 000 tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, například údajů poskytnutých výrobci v Unii. Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(140)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a objemu veškerého dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů. Vzhledem k tomu, že se na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů z Číny během posuzovaného období vztahovala opatření, Komise použila ke stanovení objemu a průměrné dovozní ceny z této země během posuzovaného období statistické údaje shromážděné v souladu s čl. 14 odst. 6 (87) základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), neboť obsahovaly dostatečně podrobné informace na úrovni desetimístného kódu TARIC a doplňkových kódů TARIC pro jednotlivé společnosti.

(141)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(142)

Spotřeba na volném trhu v Unii během posuzovaného období nejprve mezi lety 2018 a 2019 poklesla o 6 procentních bodů, načež následoval prudký pokles o 10 procentních bodů v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020. Poté se však spotřeba obnovila a v období přezkumného šetření byla o 1 procentní bod vyšší než v roce 2018.

(143)

Komise stanovila objem dovozu a podíl dovozu na trhu na základě statistických údajů o dovozu z dotčené země z databáze podle čl. 14 odst. 6, která poskytuje údaje podle jednotlivých desetimístných kódů TARIC a podle jednotlivých vyvážejících výrobců (doplňkové kódy TARIC).

(144)

Dovoz z dotčené země do Unie se u vývozců, na které se v současnosti vztahují cla, vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(145)

Čínští vývozci, na které se v současné době vztahují cla, která jsou předmětem přezkumu, zvýšili během posuzovaného období svůj objem vývozu o 17 %. Dočasný pokles objemu vývozu v roce 2020 souvisí s nižší spotřebou v daném roce. Přesto tito vývozci dokázali v průběhu dotčeného období svůj podíl na trhu zvýšit o další 4 procentní body. Mírný pokles podílu na trhu mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření lze vysvětlit nedostatkem přepravních kontejnerů pro zásilky z Číny a s ním spojeným prudkým nárůstem přepravních nákladů na tyto zásilky.

(146)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci při přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali, Komise stanovila dovozní ceny na základě dovozních statistik v databázi podle čl. 14 odst. 6. Cenové podbízení tohoto dovozu bylo stanoveno na základě porovnání údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 s ověřenými cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(147)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se u vývozců, na které se v současné době vztahují cla, jakož i celkově u všech vývozců vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(148)

Dovozní cena čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, kolísala – v roce 2020 se snížila o 28 % na cenu 1 195 EUR/t a poté se během období přezkumného šetření o 15 procentních bodů zvýšila. Navzdory tomu, že se cena během období přezkumného šetření zvýšila na 1 440 EUR/t, stále vykazuje celkový pokles o 13 % za celé posuzované období. Zatímco obecný trend poklesu cen souvisí se strategií získávání podílů na trhu, nárůst v období přezkumného šetření byl způsoben zvýšenými náklady na dopravu a vysokou poptávkou po tomto zboží v období přezkumného šetření.

(149)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním:

(150)

Výrobní odvětví Unie navíc nemohlo zvýšit své ceny nad úroveň svých výrobních nákladů kvůli cenovému tlaku ze strany čínských vyvážejících výrobců, jejichž ceny zůstaly po celé dotčené období pod úrovní výrobních nákladů výrobního odvětví Unie.

(151)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(152)

Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(153)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě ověřených údajů, které předložilo výrobní odvětví Unie, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(154)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(155)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(156)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(157)

Objem výroby se nejprve mezi lety 2018 a 2020 snížil o 14 % a poté se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 25 procentních bodů, což v posuzovaném období představuje celkový nárůst o 11 %. Využití kapacity se od roku 2018 do roku 2020 snížilo o 17 %, ale v posuzovaném období se celkově zvýšilo o 8 %.

(158)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(159)

Celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 5 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 2 procentní body. Podíl na trhu vykazuje v posuzovaném období klesající trend, přerušený vzestupným trendem v roce 2020, který lze vysvětlit pandemií COVID-19 a nedostatkem kontejnerů v roce 2020, který zkomplikoval přepravu ze zemí východní Asie.

(160)

Mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba na volném trhu v Unii zvýšila o 1 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 5 %, což se během posuzovaného období projevilo ztrátou podílu na trhu ve výši 2 procentních bodů.

(161)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(162)

V důsledku oživení poptávky v období přezkumného šetření vzrostla zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období o 1 %, přestože mezi lety 2018 a 2020 vykazovala negativní trend. Podobně se v letech 2018 až 2020 snížila i produktivita. V celém posuzovaném období však produktivita vykazuje nárůst.

(163)

Všechna dumpingová rozpětí byla nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(164)

Rovněž přetrvávající nekalé cenové praktiky uplatňované vývozci z Číny, na které se v současné době vztahují cla, znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu. Jejich průměrná cena 1 440 EUR/t byla také o 31 % nižší než cena dovozu z Jižní Koreje, o 6 % nižší než cena dovozu z Vietnamu a o 21 % nižší než cena dovozu z Tchaj-wanu.

(165)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(166)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 16 % a v období přezkumného šetření se zvýšila jen částečně, a to o 12 procentních bodů na hodnotu 1 957 EUR/t. Pokles prodejní ceny souvisí především s cenovým tlakem čínského vývozu. Kromě toho mělo na pokles cen surovin a v důsledku toho i průmyslových polyesterových nití vliv také zpomalení světového hospodářství v letech 2019 a 2020.

(167)

Výrobní náklady se vyvíjely podobně, částečně v důsledku klesajících cen surovin během zpomalení světového hospodářství v letech 2019 a 2020 a částečně v důsledku úsporných opatření, jako například snižování počtu zaměstnanců, v těchto letech. V letech 2019 a 2020 se jednotkové náklady snížily, a to o 1 procentní bod, respektive o 13 procentních bodů. Ceny však v těchto dvou letech zaznamenaly výraznější pokles ve výši 16 procentních bodů. Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie nemohlo z těchto nižších nákladů nijak těžit. V období přezkumného šetření se jednotkové náklady zvýšily o 9 procentních bodů, zatímco prodejní cena se zvýšila o 12 procentních bodů. Ve srovnání s počátkem posuzovaného období však ceny klesly o téměř stejný procentní podíl jako jednotkové náklady, což svědčí o tom, že ceny byly stlačeny. Výrobní odvětví Unie nedokázalo využít poklesu nákladů, nemohlo zvýšit ceny, a dokonce ani udržet ceny na původní úrovni.

(168)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(169)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance v průběhu posuzovaného období soustavně rostly, a to celkově o 7 %. Tento trend byl přerušen až v roce 2020, částečně v důsledku racionalizačních opatření a částečně v důsledku opatření souvisejících s pandemií COVID-19, jako je zkrácená pracovní doba.

(170)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(171)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období snížil o 9 %. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 12 % jejich výroby.

(172)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(173)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla v celém posuzovaném období záporná. Z počátku v roce 2018 dosahovala úrovně –10 % a její pokles pokračoval až do roku 2020, kdy dosáhla –17 %. Během období přezkumného šetření se díky vysoké poptávce podařilo ziskovost mírně zlepšit na –8 %.

(174)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl po celé posuzované období záporný. Přestože se od roku 2018 do roku 2020 postupně zlepšoval, v období přezkumného šetření opět poklesl. Ačkoli během posuzovaného období vykázal zlepšení o 40 %, zůstal i nadále záporný. Zlepšení peněžního toku tedy nesvědčí o stabilizaci finanční situace výrobního odvětví Unie, neboť tento tok zůstává i nadále záporný.

(175)

Investice se během posuzovaného období snížily o 65 %. Investice do zlepšení dodržování požadavků v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí zvyšují kapacitu a efektivitu výrobních závodů. Zatímco v roce 2018 bylo možné investovat do zvýšení kapacity, v následujících letech to již možné nebylo.

(176)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku sledovala podobný trend jako ziskovost. Mezi lety 2018 a 2020 klesla a poté se během období přezkumného šetření vrátila na úroveň blížící se roku 2018. Po celé posuzované období zůstala záporná. Návratnost investic tak svědčí o záporné finanční situaci výrobního odvětví Unie v průběhu celého posuzovaného období.

(177)

Na makroúrovni šetření ukázalo, že situace výrobního odvětví Unie se nezlepšila a ani zvýšená poptávka během období přezkumného šetření nevedla k vyššímu prodeji na trhu EU než na začátku posuzovaného období. Navzdory investicím do zvýšení kapacity si Unie nedokázala svůj podíl na trhu i nadále udržet.

(178)

Šetření rovněž ukázalo, že situace výrobního odvětví na mikroúrovni nedosahovala udržitelné úrovně a výrobní odvětví utrpělo ve všech letech posuzovaného období ztráty, a to i v období přezkumného šetření, kdy se poptávka obnovila. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie tak působila újmu navzdory existenci stávajících antidumpingových opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, od čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla.

(179)

Objem dovozu od čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, se během posuzovaného období zvýšil o 17 %, zatímco jeho cena poklesla o 13 %.

(180)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla v průběhu období přezkumného šetření nadále působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(181)

Během celého posuzovaného období představoval vývoz čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, podstatnou část dovozu do EU. Jejich podíl na trhu se dokonce zvýšil o 4 procentní body z 27 % na 31 %. Cenová úroveň jejich vývozu se během posuzovaného období snížila o 13 %: při ceně 1 440 EUR/t během období přezkumného šetření představovala cenové podbízení vůči ceně výrobního odvětví Unie ve výši 26 %. Čínští vývozci, na které se v současné době vztahují cla, tak stlačili cenovou hladinu výrobního odvětví Unie, což přispělo k tomu, že ztrátová situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období přetrvávala. Existuje jasná časová shoda mezi cenovým tlakem tohoto dovozu, který představuje významný podíl na trhu ve výši 31 %, a újmou výrobního odvětví Unie. Proto vzhledem k významnému objemu a cenovému tlaku, který tento vývoz vyvíjel, existoval skutečný a podstatný vztah příčiny a následku mezi dovozem vysokopevnostních nití z polyesterů z Číny, na který se vztahovala antidumpingová cla, a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(182)

Společnost Hangzhou Huachun Chemical Fiber v roce 2021 zanikla. Její vývoz se během posuzovaného období snížil o 99 % a v období přezkumného šetření byl zanedbatelný (podíl na trhu Unie menší než 0,01 %). Vývozní cena byla navíc výrazně vyšší než cena výrobního odvětví Unie a rovněž vyšší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Tento vývoz proto v období přezkumného šetření nepřispěl k újmě.

(183)

Dovoz společnosti Hailide z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 11

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(184)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených společností Hailide do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 12

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(185)

Tím, že si společnost Hailide během posuzovaného období zachovávala vysoký objem vývozu do Evropské unie, který v období přezkumného šetření představoval podíl na trhu ve výši [18 % – 23 %], a to za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie, přispěla k újmě výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření společnost Hailide prodávala své zboží za [1 500 – 1 600] EUR/t a za celé posuzované období zaznamenala celkový pokles cen o 9 %.

(186)

Tento dovoz však neoslabil zjištěnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od vývozců, na které se v současné době vztahují cla, a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, v takové míře, aby tuto souvislost již nebylo možné označit za skutečný a podstatný vztah příčiny a následku. Vývoz vývozců, na které se v současné době vztahují cla, představoval během období přezkumného šetření podíl na trhu Unie ve výši [29 % – 34 %]. Tento vysoký podíl na trhu má společně s nízkými cenami natolik významný dopad na trh, že na výrobní odvětví Unie vyvinul značný nezávislý cenový tlak.

(187)

Proto účinky vývozu společnosti Hailide, byť k újmě přispěly, podstatným způsobem nesnížily relativní význam dumpingového dovozu vývozců, na které se v současné době vztahují cla, pro přetrvání újmy.

(188)

Dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů do Unie z jiných třetích zemí než z Číny pocházel zejména z Jižní Koreje, Vietnamu a Tchaj-wanu.

(189)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(190)

V období přezkumného šetření bylo ze třetích zemí s výjimkou Číny dovezeno 46 137 tun vysokopevnostních nití z polyesterů, přičemž tento objem představuje 20 % trhu Unie. Celkově se jejich tržní podíl mezi lety 2018 a 2020 snížil z 18 % na 13 % a poté se během období přezkumného šetření zvýšil na 20 %. Tento trend kopíruje trend spotřeby v EU, ale ve výraznější míře. Průměrná dovozní cena ze třetích zemí s výjimkou Číny se v roce 2019 zvýšila o 5 %, poté se v roce 2020 snížila o 8 procentních bodů a v období přezkumného šetření se dále snížila o 6 procentních bodů. Tento dovoz pocházel především z Jižní Koreje (7 % trhu Unie), Vietnamu (5 % trhu Unie) a Tchaj-wanu (3 % trhu Unie). Vzhledem k tomu, že všechny tyto země leží ve východní Asii, byly zasaženy nedostatkem lodních kontejnerů a z něho vyplývajícími vysokými náklady na přepravu, čímž se vysvětluje, že v roce 2020 se podíl těchto třetích zemí na trhu snížil.

(191)

Dovoz ze všech třetích zemí dohromady zvýšil svůj podíl na trhu Unie o 2 procentní body. Průměrná cena veškerého dovozu ze třetích zemí během období přezkumného šetření, ale i ve všech předchozích letech posuzovaného období však byla výrazně vyšší než průměrná prodejní cena v EU. Všechny tyto třetí země dohromady tudíž k újmě výrobního odvětví Unie nepřispěly. Komise proto analyzovala, zda k újmě výrobního odvětví Unie přispěl dovoz z konkrétní třetí země.

(192)

Dovoz z Jižní Koreje výrazněji kopíroval trend spotřeby EU, mezi lety 2018 a 2020 klesal a během období přezkumného šetření se vrátil těsně nad úroveň z roku 2018. Podíl Jižní Koreje na trhu se od roku 2018 do roku 2020 postupně snížil ze 7 % na 5 % a poté se v období přezkumného šetření znovu dostal na 7 %. Cenová úroveň jihokorejského dovozu se v průběhu dotčeného období postupně zvyšovala, s výjimkou roku 2020, kdy došlo k poklesu cen, jenž může souviset s nízkou poptávkou v daném roce.

(193)

Cenová úroveň dovozu z Jižní Koreje byla během období přezkumného šetření i ve dvou předchozích letech vyšší než prodejní cena výrobního odvětví Unie. Vzhledem k vyšší cenové úrovni dospěla Komise k závěru, že dovoz z Jižní Koreje k újmě nepřispěl.

(194)

Dovoz z Vietnamu, který byl mezi lety 2018 a 2020 na velmi nízké úrovni a v tomto období představoval podíl na trhu výrazně nižší než 1 %, se v období přezkumného šetření zvýšil na objem představující 5 % podílu na trhu Unie. Současně s tím došlo v období přezkumného šetření k poklesu cen z úrovní převyšujících průměrnou prodejní cenu výrobního odvětví Unie na cenu 1 537 EUR/t, která je podstatně nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie.

(195)

Dovoz čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, do EU v období přezkumného šetření byl však podstatně vyšší. Dosahoval [69 000–74 000] tun, zatímco dovoz z Vietnamu činil pouze 12 231 tun, což představuje pouze malou část dovozu z Číny do EU.

(196)

Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli dovoz z Vietnamu mohl k újmě výrobního odvětví Unie přispět, neoslabuje příčinnou souvislost, neboť objem dovozu z Vietnamu představuje pouze malý zlomek vývozu čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, do Unie a nemá natolik velký vliv, aby vytvářel tlak na výrobní odvětví Unie.

(197)

Dovoz z Tchaj-wanu představoval na začátku posuzovaného období i v období přezkumného šetření podíl na trhu ve výši 3 %. Ačkoli dovozní cena 1 816 EUR/t v období přezkumného šetření byla o něco nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie, značně převyšovala cenu čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, ve výši 1 440 EUR/t.

(198)

Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli dovoz z Tchaj-wanu mohl k újmě výrobního odvětví Unie přispět, neoslabuje příčinnou souvislost, neboť objem dovozu z Tchaj-wanu představuje pouze zlomek dovozu od čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, jeho cena byla podstatně vyšší než cena dovozu od čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, a nemá natolik velký vliv, aby vytvářel tlak na výrobní odvětví Unie.

(199)

Dovoz z Tchaj-wanu a Vietnamu, posuzovaný společně s dovozem od společnosti Hailide, neoslabil zjištěnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od vyvážejících výrobců, na které se vztahují cla, a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, v takové míře, aby tuto souvislost nebylo možné označit za skutečný a podstatný vztah příčiny a následku. Vývoz vyvážejících výrobců, na které se vztahují cla, představoval během období přezkumného šetření podíl na trhu Unie ve výši [29 % – 34 %] a prodával se za ceny v průměru podstatně nižší, než byly výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomuto rozsahu a výslednému cenovému tlaku tak dovoz z Tchaj-wanu, Vietnamu a od společnosti Hailide podstatným způsobem nesnížil relativní význam, který měl dumpingový dovoz vyvážejících výrobců, na které se vztahují cla, pro způsobení újmy.

(200)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(201)

Přestože objem vývozu v posuzovaném období vykazoval podobný trend jako prodej na trhu Unie, v období přezkumného šetření byl objem pouze o 2 % nižší než v roce 2018 a obnovil se rychleji než prodej na trhu Unie, který byl stále o 5 % nižší než v roce 2018.

(202)

Průměrná cena vývozu byla v každém roce zřetelně vyšší než prodejní cena na trhu EU, přičemž v období přezkumného šetření byla vyšší o více než 10 %. Průměrná cena za vývoz kopírovala vývoj cen na trhu EU. Zatímco však v roce 2020 vývozní cena zaznamenala výraznější pokles, v období přezkumného šetření stoupala rychleji než ceny na trhu EU a dosáhla úrovně o 3 % vyšší než průměrná cena v roce 2018, zatímco prodejní cena na trhu EU byla v období přezkumného šetření stále o 4 % nižší než cena v roce 2018.

(203)

Ze srovnání vyplývá, že výrobci v Unii jsou silně vázáni na trh Unie, přičemž jsou schopni dosáhnout vyšších cen při prodeji na vývoz.

(204)

Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k újmě, ale naopak přispěla k omezení ztráty.

(205)

Vlastní spotřeba výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření podstatně stoupla. V posuzovaném období se zvýšila o 39 %. Rozhodnutí zvýšit vlastní spotřebu za účelem prodeje navazujících výrobků na vyšší výrobní úrovni je však přímým důsledkem toho, že na volném trhu nebylo z důvodu cenového tlaku dumpingového dovozu možné dosáhnout spravedlivé tržní ceny vysokopevnostních nití z polyesterů. Komise proto dospěla k závěru, že se nejedná o faktor, který by přispěl k újmě.

(206)

V reakci na připomínky žadatele týkající se vývoje po období přezkumného šetření několik uživatelů spolu se sdružením uživatelů tvrdilo, že rostoucí náklady na energii a inflační krize narušují příčinnou souvislost mezi dovozem čínských vysokopevnostních nití z polyesterů a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. K růstu nákladů na energii a inflaci, jak uvedl žadatel, však došlo až po období přezkumného šetření. Uživatelé neposkytli podrobné informace o tom, že by k tomuto vývoji došlo během období přezkumného šetření. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(207)

Existuje jasná časová shoda mezi významným objemem vývozu vývozců z Číny, na které se v současné době vztahují cla, a zhoršením situace výrobního odvětví Unie.

(208)

Komise rovněž prošetřila další faktory újmy a nezjistila žádný další faktor, který by oslabil příčinnou souvislost mezi tímto vývozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(209)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový vývoz čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, podstatně přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie a že žádné jiné činitele, ať už posuzované jednotlivě, či společně, neoslabují příčinnou souvislost mezi dumpingovým vývozem čínských vývozců, na které se v současné době vztahují cla, a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(210)

Ve 180. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(211)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně a vztah mezi čínskými vývozními cenami do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii.

(212)

Jak je podrobně analyzováno v oddíle 3.5.1, v porovnání s velikostí trhu Unie disponují čínští výrobci obrovskými nadbytečnými kapacitami, které pravděpodobně neabsorbuje domácí spotřeba ani vývoz do jiných třetích zemí.

(213)

Jak je podrobně analyzováno v oddíle 3.5.2, trh Unie zůstává pro čínské vývozce největším vývozním trhem, a to i díky atraktivní cenové úrovni. I při zavedení antidumpingových cel jsou totiž čínské ceny stále nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a to v průměru o 26 %. Zatímco cena v USA (druhý největší vývozní trh v období přezkumného šetření) se pohybuje na podobné úrovni jako ceny v Unii, čínská vývozní cena na korejském trhu je přibližně o 10 % nižší než vývozní ceny v Unii. Atraktivitu trhu Unie dále zvyšují opatření na ochranu obchodu uplatňovaná na jiných vývozních trzích.

(214)

Proto je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by se i nadále dopouštěli agresivních cenových praktik, aby zvýšili svůj (již tak vysoký) podíl na trhu Unie a aby na trhu Unie našli pro svou značnou nadměrnou kapacitu uplatnění.

(215)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(216)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření na upravené úrovni cla po ukončení kombinovaného prozatímního přezkumu nebylo v rozporu se zájmem Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(217)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(218)

Na základě toho Komise nejdříve zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat. Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie.

(219)

Kromě toho Komise zkoumala dopad změny úrovně opatření vyplývající z prozatímního přezkumu na uživatele. Ačkoli samotný prozatímní přezkum nezahrnuje analýzu zájmu Unie, prodloužená opatření vyplývající z přezkumu před pozbytím platnosti v praxi nabudou účinku na úrovni cel, jak byla stanovena v prozatímním přezkumu, neboť oba postupy se časově shodují. Komise proto při analýze, zda existují závažné důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie, zohlednila rovněž výši cel stanovenou v prozatímním přezkumu.

(220)

Jak je vysvětleno ve 215. bodě odůvodnění, zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(221)

Zachování opatření vůči Číně by proto výrobnímu odvětví Unie prospělo.

(222)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, při současném přezkumném šetření nespolupracoval.

(223)

Komise dospěla k závěru, že z pozice dovozců, kteří nejsou ve spojení, nevyplývají žádné přesvědčivé důvody proti prodloužení opatření.

(224)

Vysokopevnostní nitě z polyesterů se využívají k mnoha účelům. Existují dvě hlavní skupiny uživatelů vysokopevnostních nití z polyesterů: výrobci pneumatik, na které připadá odhadem 50 % poptávky po vysokopevnostních nitích z polyesterů v Unii, a výrobci technických tkanin, pásků, popruhů, řemenů, lan a pásů, na které rovněž připadá přibližně 50 % poptávky po vysokopevnostních nitích z polyesterů v Unii. Technické tkaniny, popruhy, řemeny, lana a pásy se používají v automobilovém průmyslu, při zvedání, zajišťování dopravy a pro různá použití ve strojních zařízeních. Vzhledem k vysokému množství způsobů využití je uživatelské odvětví v tomto segmentu značně roztříštěné.

(225)

Po zahájení přezkumu před pozbytím platnosti bylo osloveno 64 známých uživatelů a sdružení uživatelů v Unii, kteří byli vyzváni ke spolupráci.

(226)

Dva uživatelé odpověděli na dotazník v rámci přezkumu před pozbytím platnosti a Komise jejich údaje ověřila. Po zahájení prozatímního přezkumu se přihlásilo dalších pět uživatelů spolu se sdružením uživatelů (celkem tedy devět uživatelů), aby se zúčastnili souběžných postupů. Uživatelé, kteří se přihlásili, spadají do segmentu výrobců technických tkanin, pásek, popruhů, řemenů, lan a pásů. Zúčastnění uživatelé představují více než 10 % spotřeby vysokopevnostních nitích z polyesterů v Unii. Žádný uživatel ze segmentu výrobců pneumatik se nepřihlásil.

(227)

Po poskytnutí konečných informací se k těmto informacím vyjádřilo deset uživatelů, jedno sdružení uživatelů a jeden integrovaný výrobce, který rovněž vyrábí tkané výrobky, a vyslovili se proti záměru Komise zvýšit úroveň antidumpingových cel oproti původním opatřením.

(228)

Několik uživatelů spolu se sdružením uživatelů tvrdilo, že analýza Komise je založena na neúplných skutečnostech, neboť Komise ověřila pouze odpovědi dvou uživatelů zařazených do vzorku a nezohlednila připomínky ostatních uživatelských společností, které jsou malými a středními podniky, přestože nabídly, že své údaje nechají na místě nebo na dálku ověřit.

(229)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Při analýze zájmu Unie Komise ve skutečnosti zohlednila připomínky všech uživatelů. Jelikož však dva uživatelé, které Komise ověřila, rovněž spadají do kategorie malých a středních podniků a jelikož jejich obchodní modely, potřeby v oblasti dodávek a finanční situace byly srovnatelné se společnostmi zastoupenými sdružením, Komise shledala, že k vyvození závěrů není nutné žádné další ověření.

(230)

Zúčastnění uživatelé byli především proti zvýšení cla. Několik uživatelů tvrdilo, že při ukládání opatření v původním řízení Komise dosáhla správné rovnováhy mezi zájmy výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů v EU a uživatelských odvětví. Pokračování opatření na původní úrovni by proto uživatelské odvětví mohlo vstřebat.

(231)

Na druhé straně by však podstatné zvýšení úrovně cel mohlo segment výrobců technických tkanin, pásků, popruhů, řemenů, lan a pásů výrazně poškodit. Přestože odvětví výroby pneumatik neposkytlo údaje, Komise shromáždila informace od výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů, z nichž vyplývá, že vysokopevnostní nitě z polyesterů představují pouze nižší procento výrobních nákladů na pneumatiky. Komise proto dospěla k závěru, že finanční dopad opatření na toto uživatelské odvětví bude malý.

(232)

Z údajů uživatelů zařazených do vzorku je patrné, že produkty typu pásů obsahující vysokopevnostní nitě z polyesterů mají nízkou úroveň zisku. Komise však rovněž zjistila, že zvýšení nákladů na suroviny v minulosti umožnilo mírné zvýšení cen. Žádný z uživatelů zařazených do vzorku rovněž nevyrábí výhradně výrobky obsahující vysokopevnostní nitě z polyesterů a celková finanční situace těchto uživatelů je stabilní. Neověřené informace, které předložili uživatelé nezařazení do vzorku, tuto skutečnost nevyvrátily. Výše upravených cel se pohybuje v rozmezí od 9,7 % do 23,7 %, což představuje významné zvýšení oproti stávajícím clům, která se pohybují v rozmezí od 5,1 % do 9,8 %. Komise však poznamenala, že uživatelé mají stále možnost zvolit si vyvážejícího výrobce s nižší úrovní cel.

(233)

Komise proto dospěla k závěru, že ani finanční dopad revidovaného rozpětí cla na uživatele nepředstavuje přesvědčivý argument proti zachování platnosti opatření na revidované úrovni.

(234)

Po poskytnutí konečných informací deset uživatelů, zmíněné sdružení uživatelů i integrovaný výrobce tvrdili, že dodatečné zvýšení nákladů v důsledku zvýšení cla na jejich hlavní surovinu dále oslabí jejich postavení jakožto výrobců se sídlem v EU v rámci hospodářské soutěže. Uvedli řadu příkladů nabídek čínských výrobců navazujících výrobků vyráběných z vysokopevnostních nití z polyesterů, které byly předloženy evropským odběratelům a jejichž ceny se velmi blížily ceně vysokopevnostních nití z polyesterů po přidání navrhovaných cel, nebo byly dokonce nižší. Tvrdili, že největším problémem zvýšených antidumpingových cel na vysokopevnostní nitě z polyesterů je to, že se nevztahují na navazující výrobky, jako jsou tkaniny, řemeny, stahovací popruhy, kulaté smyčky a zvedací popruhy.

(235)

Po poskytnutí konečných informací žadatelé rovněž tvrdili, že hlavní obavy uživatelů souvisejí s nekalou soutěží, které čelí ze strany Číny na navazujících trzích. V případě zvýšení úrovně antidumpingových cel na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů by se tato obava ještě prohloubila. Uživatelé pak opakovaně uvedli, že se nebrání prodloužení původních antidumpingových opatření.

(236)

S cílem řešit otázku nekalé hospodářské soutěže u navazujících výrobků požádalo pět uživatelů spolu se sdružením uživatelů Komisi o rozšíření cel na vysokopevnostní nitě z polyesterů obsažené v dovážených tažných popruzích a požárních hadicích. Odvolávali se na nařízení Komise o ocelových stožárech pro větrné elektrárny z Číny (89), v němž se antidumpingové clo vztahovalo nejen na stožáry pro větrné elektrárny, ale také na větrné turbíny, jejichž součástí jsou právě ocelové stožáry pro větrné elektrárny.

(237)

Za prvé, Komise uznala, že konkurence ze strany čínských vývozců navazujících výrobků omezuje možnost uživatelů navýšením cen přenést dodatečné náklady na zvýšená cla. Možná nekalá hospodářská soutěž na úrovni uživatelů však nemůže sama o sobě představovat pádný důvod pro to, aby se neřešil dumping působící újmu zjištěný na předcházejícím trhu. Ačkoli uživatelé prokázali, že zvýšená cla na vysokopevnostní nitě z polyesterů je v hospodářské soutěži proti čínským výrobcům téhož výrobku znevýhodňují, uvedli rovněž, že ochrany proti těmto dovozům navazujících výrobků by bylo možné dosáhnout uložením antidumpingových cel na tyto výrobky. Neprokázali, že by pro uživatelské výrobní odvětví nebylo možné podat podnět k zahájení šetření proti potenciálně dumpingovému dovozu tkanin vyrobených z vysokopevnostních nití z polyesterů nebo jiných druhotných výrobků.

(238)

Kromě toho mají uživatelé stále možnost volby čínského vyvážejícího výrobce s nižšími cly a mají možnost odebírat výrobky z jiných třetích zemí, jako je Jižní Korea, Tchaj-wan a Vietnam, které rovněž zvyšují svou výrobní kapacitu.

(239)

Pokud jde o návrh rozšířit opatření na vysokopevnostní nitě z polyesterů použité v navazujících výrobcích, Komise uvedla, že na rozdíl od případu ocelových stožárů pro větrné elektrárny nejsou výrobky, na něž by se cla rozšířila, zahrnuty do definice výrobku, který je předmětem šetření. V případě ocelových stožárů pro větrné elektrárny totiž definice dotčeného výrobku již zahrnovala stožáry dovážené jako součásti větrných turbín: „Dotčeným výrobkem jsou určité komerční („utility scale“) ocelové stožáry pro větrné elektrárny, […], v současnosti kódů KN ex 7308 20 00 (kód TARIC 7308200011) a ex 7308 90 98 (kód TARIC 7308909811), a jsou-li dováženy jako součást větrné turbíny , v současnosti kódů KN ex 8502 31 00, …“ Komise v zásadě nemůže uložit clo na výrobek, který nebyl předmětem šetření. V tomto konkrétním případě se Komise domnívala, že by množství možných modifikací zahrnutých do navrhovaných kódů KN rozšířilo uplatňování cel nad rámec šetření.

(240)

Komise proto shledala, že návrh uživatelů by rozšířil rozsah šetření nad rámec použití. Proto byla žádost zamítnuta.

(241)

Komise proto potvrdila svůj původní postoj k revidované výši cla.

(242)

Uživatelé rovněž poukázali na nedostatečnou kapacitu výrobců v Unii. Spotřeba vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii činila v období přezkumného šetření 230 000 tun, což je o 73 % více než výrobní kapacita výrobního odvětví Unie, která činí pouze 134 000 tun. To svědčí o celkové potřebě dovozu.

(243)

Po skončení období přezkumného šetření v roce 2022 navíc několik výrobců v Unii dočasně omezilo nebo zcela zastavilo výrobu v reakci na zvýšení cen energie v Evropě. Jednalo se však pouze o dočasné opatření, z něhož není patrné, že by vedlo k dlouhodobému snížení objemu výroby výrobců v Unii.

(244)

Všichni spolupracující uživatelé tvrdili, že pro jejich segment nabízí takovou kvalitu vysokopevnostních nití z polyesterů používaných v jejich výrobcích pouze jeden výrobce v Unii, zatímco ostatní výrobci v Unii se do značné míry zaměřují na dodávky pro odvětví výroby pneumatik nebo jsou integrovanými konkurenty. Uživatelé dále tvrdili, že ostatní třetí země buď vyrábějí drahé specializované jakosti, jako například Jižní Korea, nebo nenabízejí dostatečnou kapacitu či kvalitu, s výjimkou Vietnamu.

(245)

Podíl vývozu z Vietnamu na trhu Unie představoval během období přezkumného šetření 5 %. Přesto však objem vietnamského vývozu dosáhl pouhých 12 000 tun, a pokrývá tak pouze zlomek dovozu potřebného k uspokojení poptávky na trhu Unie. Komise proto konstatovala, že k zajištění stability nabídky na trhu Unie je dovoz z Číny obecně nutný.

(246)

Komise však v předchozím oddíle dospěla k závěru, že revidovaná cla v rozmezí od 9,7 % do 23,7 % nebudou na další dodávky z Číny působit prohibitivně, zejména vzhledem k tomu, že uživatelé mají možnost zvolit si vyvážejícího výrobce s nižšími cly. Prodloužení platnosti cel s revidovanými úrovněmi cla proto stabilitu dodávek neohrozí.

(247)

Komise tudíž dospěla k závěru, že zájem uživatelů na stabilitě dodávek není závažným důvodem proti pokračování opatření.

(248)

Několik uživatelů a integrovaný výrobce zdůraznili význam odvětví výroby tkanin a potahů z vysokopevnostních nití z polyesterů pro trh práce a skutečnost, že zvýšená cla na vysokopevnostní nitě z polyesterů mohou vést k přesunu výrobních kapacit mimo EU. Integrovaný výrobce tvrdil, že pracovní síla v EU, která se podílí na výrobě navazujících výrobků z vysokopevnostních nití z polyesterů, čítá přibližně 100 000 kvalifikovaných pracovníků.

(249)

Komise uznala, že odvětví tkanin a potahů z vysokopevnostních nití z polyesterů je pro trh práce v EU důležitým zaměstnavatelem. Jak je však uvedeno v 238. a 240. bodě odůvodnění, uživatelé mají i nadále možnost získávat zdroje při nižším rozpětí cel nebo z jiných třetích zemí a očekávaný finanční dopad revidovaných cel nepředstavuje přesvědčivý důvod pro to, aby cla nebyla uložena. Na podporu těchto tvrzení navíc nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy.

(250)

Komise proto trvá na svých závěrech.

(251)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby opatření uložená na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny nebyla zachována a aby jejich platnost v revidované výši nebyla prodloužena.

(252)

Na základě výše uvedených připomínek uživatele, sdružení uživatelů a jednoho integrovaného výrobce Komise své posouzení potvrdila.

(253)

Dva čínští vyvážející výrobci, společnosti Unifull a OTIZ, tvrdili, že podmínky pro pozastavení opatření podle čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 byly splněny. Své tvrzení opírají o zvýšení čínských dovozních cen po období přezkumného šetření, jakož i o argument, že újma výrobnímu odvětví Unie byla způsobena energetickou krizí, nedostatkem polovodičů pro automobilový průmysl (což vedlo k poklesu poptávky po výrobcích z vysokopevnostních nití z polyesterů pro účely výrobního odvětví Unie) a poklesem nákladů na mezinárodní námořní dopravu.

(254)

Podle těchto dvou vývozců by dovoz z Číny mohl pomoci navazujícímu výrobnímu odvětví EU překonat současný nedostatek dodávek a zabránit tomu, aby se ceny vysokopevnostních nití z polyesterů výrobců v Unii po skončení období přezkumného šetření zvýšily.

(255)

Podle čl. 14 odst. 4 základního nařízení lze opatření pozastavit pouze tehdy, pokud se podmínky na trhu dočasně změnily do té míry, že je nepravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovila újma, a pozastavení je v zájmu Unie.

(256)

Je pravda, že čínské ceny se po skončení období přezkumného šetření zvýšily o 36 %. Tyto vyšší čínské ceny jsou však stále na nižší úrovni než výrobní náklady výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Z toho vyplývá, že zvýšení čínských cen po skončení období přezkumného šetření nepřineslo změnu situace, v níž by se újma pravděpodobně neobnovila. Naopak, pozastavení opatření by vedlo k situaci, kdy by se současná situace výrobců v Unii, která jim působí újmu, vedle vysokých cen energie, ještě zhoršila tím, že by čelili dumpingovým cenám čínských konkurentů. Ačkoli je v zájmu uživatelů získat přístup k levnějším vysokopevnostním nitím z polyesterů, společnosti Unifull a OTIZ neuvedly žádný prvořadý důvod pro pozastavení opatření v zájmu Unie. Zájem uživatelů je v každém případě podrobně analyzován níže v oddíle 3.10.

(257)

Společnosti Unifull a OTIZ rovněž neupřesňují, jak údajné snížení nákladů na mezinárodní námořní dopravu souvisí se situací působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(258)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(259)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že dochází k přetrvávání dumpingu působícího újmu, a je tedy v zájmu Unie, aby antidumpingová opatření na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny byla po skončení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(260)

V oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu Komise vyzvala zúčastněné strany, aby ji kontaktovaly a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu výslovně informovala žadatele, výrobce v Číně, dovozce v Unii, o nichž je známo, že se jich šetření týká, jakož i čínské orgány, a vyzvala je k účasti na šetření.

(261)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení částečného prozatímního přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(262)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(263)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně a dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v příslušném oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Číny při Unii, aby našlo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(264)

Jeden dovozce, který není ve spojení, se přihlásil jako zúčastněná strana, ale neposkytl požadované informace týkající se výběru vzorku. Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek čtyř společností ze dvou obchodních skupin na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tyto společnosti představovaly více než 70 % odhadovaného celkového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu a na který se vztahují opatření, do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení měli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány dotčené země příležitost vyjádřit se k výběru vzorku. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(265)

Jeden vyvážející výrobce v Číně (Oriental Industries (Suzhou) Ltd, dále jen „OTIZ“) požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení a ve stanovené lhůtě předložil odpověď na dotazník. Je třeba poznamenat, že prozatímní přezkum probíhal souběžně s šetřením před pozbytím platnosti a šetřením zahájeným na základě článku 5 základního nařízení. Vzhledem ke zvýšené složitosti provádění souběžných, vzájemně odlišných posouzení v rámci tří šetření týkajících se vysokopevnostních nití z polyesterů se Komise domnívala, že posouzení žádosti by i v konečné fázi šetření představovalo nadměrnou a nepřiměřenou zátěž a bránilo by řádnému a včasnému dokončení šetření. Žádné individuální zjišťování proto nebylo společnosti OTIZ přiznáno.

(266)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(267)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu.

(268)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří skupin vyvážejících výrobců (od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od společnosti OTIZ).

(269)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob zavedeným různými třetími zeměmi nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách vyvážejících výrobců.

(270)

Komise místo toho provedla křížovou kontrolu na dálku u všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (90).

(271)

Komise provedla křížové kontroly na dálku u těchto vyvážejících výrobců:

(272)

Jak je uvedeno výše ve 253. bodě odůvodnění, dva čínští vývozci, společnosti Unifull a OTIZ, tvrdili, že podmínky pro pozastavení opatření podle čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 byly splněny.

(273)

Komise toto tvrzení zamítla i s ohledem na prozatímní přezkum z důvodů vysvětlených ve 253. až 258. bodě odůvodnění.

(274)

Dne 20. února 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá revidovat výši antidumpingových cel. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(275)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(276)

Jak je uvedeno v oddíle 3.4.4.1 výše, Komise dospěla k závěru, že pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů z Číny, není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, a to vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(277)

Komise proto v částečném prozatímním přezkumu přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(278)

Jak vyplývá z analýzy uvedené v oddíle 3.4.4.2, Turecko splnilo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(279)

Jako doplnění k první poznámce (viz 39. až 40. bod odůvodnění) a po analýze připomínek, které k této poznámce obdržela, Komise vydala dne 30. listopadu 2022 druhou poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „druhá poznámka“) (první poznámka a druhá poznámka jsou dále souhrnně označovány jako „poznámky“).

(280)

Ve druhé poznámce Komise aktualizovala seznam výrobních faktorů a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít Turecko jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě veřejně dostupných finančních výkazů výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku. Kromě toho byla vydána dodatečná poznámka, která obsahovala revidované směnné kurzy pro řadu referenčních hodnot a také podrobnější údaje o referenční hodnotě pro výpočet nákladů na pracovní sílu a která byla dne 16. prosince 2022 vložena do veřejně přístupného spisu.

(281)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k poznámkám vyjádřily. Komise obdržela připomínky od všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jakož i od žadatele (který jako reprezentativní zemi podpořil Turecko) a skupiny uživatelů (společnosti IVGT, Delcotex, Gleistein, Guth&Wolf, Heytex a Jakob Eschbach). Argumenty stran jsou uvedeny v oddíle 4.5.3 níže.

(282)

V návaznosti na zjištění existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jak je uvedeno výše v oddíle 3.4.4.1, byly v souvislosti s částečným prozatímním přezkumem obdrženy následující připomínky, kterými se Komise zabývala níže uvedeným způsobem.

(283)

V průběhu šetření byly obdrženy připomínky od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnosti OTIZ a skupiny uživatelů.

(284)

Ve svých připomínkách k první poznámce společnost Guxiandao, kromě toho, že uvedla, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení není slučitelné s pravidly WTO, tvrdila, že analýza v žádosti týkající se existence podstatných zkreslení – v Číně obecně i konkrétně v souvislosti se společností Guxiandao – je chybná, a to z následujících důvodů: i) tvrzení v žádosti o prozatímní přezkum jsou obecné povahy – například pokud jde o náklady na energii nebo pracovní sílu – a týkají se spíše Číny nebo jejího chemického odvětví než trhu s vysokopevnostními nitěmi z polyesterů; tvrzení se rovněž opírají výhradně o zprávu, místo aby byla založena na skutečných důkazech; ii) žadatel se při posuzování existence podstatných zkreslení opírá o podpůrné důkazy, které jsou buď bezpředmětné (obvykle zastaralé), nebo věcně nesprávné, a uvádí skutečnosti, které v minulosti narušovaly hospodářskou soutěž a které již podle čínského práva neexistují; iii) suroviny PTA a MEG jsou dvě komodity, s nimiž se obchoduje v celosvětovém měřítku a jejichž ceny jsou transparentní a v souladu s mezinárodními cenami, a proto je tvrzení v žádosti o zkreslení jejich cen v Číně chybné; iv) žadatel nepředložil žádné skutečné a konkrétní důkazy, pokud jde o faktory uvedené v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a proto nelze učinit platný závěr o existenci podstatných zkreslení.

(285)

Podobně společnosti Unifull a OTIZ vyjádřily svůj názor, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není slučitelný s články 2.2 a 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s judikaturou WTO a že chybí důkazy o údajném podstatném zkreslení ve vztahu k čínskému výrobnímu odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů. Skupina uživatelů vznesla podobné tvrzení, kterým vyvážející výrobce podpořila.

(286)

Argumenty vznesené stranami nemohly být přijaty. Komise na úvod zdůraznila svůj postoj, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Pokud jde o argumenty týkající se údajně chybné analýzy podstatných zkreslení v žádosti o prozatímní přezkum, Komise především připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné k aplikaci této metodiky, bude-li na tomto základě zahájeno šetření. V důsledku toho Komise nevyvozovala závěry ohledně existence podstatných zkreslení, ale pouze považovala důkazy předložené žadatelem o podstatných zkresleních za dostatečné pro zahájení šetření. Kromě toho Komise poukázala na to, že některé typy zkreslení, které se v Číně vyskytují (například zkreslení týkající se energie nebo práce), mají průřezový charakter a ovlivňují celé čínské hospodářství, a tedy i ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem přezkumu. Dále, pokud jde o prohlášení, že tvrzení v žádosti o prozatímní přezkum se opírají výhradně o zprávu a že jsou v každém případě založena na zastaralých nebo nepřesných informacích, Komise poukázala na to, že odkazuje-li se žádost na politické dokumenty 12. nebo 13. plánovacího cyklu, může se tím snažit prokázat nezměněnou povahu podstatných zkreslení. Kromě toho Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. d) základního nařízení výslovně poskytuje výrobnímu odvětví Unie možnost vycházet při podávání podnětu či žádosti o přezkum z informací obsažených ve zprávě. Komise se proto domnívala, že důkazy uvedené v žádosti a zmíněné v příslušném oznámení o zahájení přezkumu jsou dostatečné, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Pokud jde o tvrzení, že suroviny PTA a MEG jsou předmětem mezinárodního obchodu, a jejich ceny v Číně tudíž nejsou zkresleny, toto tvrzení je třeba zamítnout (aniž je dotčeno posouzení konkrétního tvrzení o nezkreslené povaze surovin pocházejících ze zahraničí, jak je uvedeno v 309. až 310. bodě odůvodnění), a to z důvodů uvedených výše, zejména v 98. až 100. bodě odůvodnění.

(287)

Pokud jde o výběr reprezentativní země, skupina uživatelů v odpovědi na druhou poznámku navrhla, že nejvhodnější reprezentativní zemí je Korejská republika, a to vzhledem k úrovni hospodářského rozvoje, která je podobná jako v Číně, výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů, dostupnosti příslušných veřejných údajů a odpovídající úrovni sociální ochrany a ochrany životního prostředí.

(288)

Připomíná se, že pro účely určení zemí s úrovní hospodářského rozvoje podobnou Číně Komise na základě databáze Světové banky (91) zvažuje pouze země s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu. Korejská republika však byla v období přezkumného šetření i před ním Světovou bankou zařazena mezi země s „vysokými příjmy“, a proto ji nelze považovat za potenciální reprezentativní zemi.

(289)

Společnost Guxiandao ve své odpovědi na poznámky uvedla, že údaje databáze GTA týkající se hlavních surovin pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů jsou ve srovnání se statistikami z oficiálního datového portálu tureckého statistického úřadu nepřesné. Komise uvedla, že údaje týkající se Turecka uváděné v databázi GTA jsou založeny na všeobecném obchodním pohledu, zatímco údaje, které byly získány z oficiálního tureckého statistického portálu, jsou založeny na zvláštním obchodním pohledu (který nezahrnuje zboží, které vstupuje do zóny volného obchodu nebo celního skladu nebo z nich vystupuje). Rozdíly v údajích jsou tedy řádně odůvodněné a údaje GTA kvůli nim nelze považovat za nespolehlivé. Společnost Guxiandao proto nemůže oprávněně tvrdit, že údaje GTA jsou nepřesné, a její argument musí být zamítnut.

(290)

Společnost Guxiandao dále v odpovědi na druhou poznámku uvedla, že ceny surovin v Turecku uvedené v příloze I (Seznam výrobních faktorů a jejich cen v Turecku) nejsou v souladu s cenami uvedenými pro Turecko v příloze II (Srovnání dovozních statistik potenciálních reprezentativních zemí). Komise poznamenala, že statistické údaje v příloze II jsou pouze hrubé údaje pro účely srovnání mezi různými zeměmi, agregované na úrovni HS6, a nezahrnují platná cla pro jednotlivé dovážející země. Údaje v příloze I naopak uvádějí hodnoty na úrovni tureckých vnitrostátních celních kódů a zahrnují i cla. Cenové úrovně v příloze I a příloze II proto nejsou totožné a argument strany je třeba zamítnout jako neopodstatněný.

(291)

V souvislosti s poskytnutím konečných informací společnost Guxiandao tvrdila, že v příloze I chyběl pracovní list pro výpočet úpravy dovozních cel, což znamenalo, že Komise neposkytla dostatečné informace. Komise zjistila, že údaje zahrnující ceny výrobních faktorů v Turecku byly automaticky vygenerovány z databáze GTA na úrovni tureckých vnitrostátních celních kódů (včetně všech konvenčních a preferenčních celních sazeb na základě databáze Market Access Map – MacMap), byly řádně zveřejněny a Komise je v tomto případě použila bez dalších úprav. Bylo poznamenáno, že Komise pro tento účel nevypracovala žádný další výpočtový list nebo podobný dokument. Proto musí být tvrzení společnosti Guxiandao zamítnuto.

(292)

Společnost Guxiandao tvrdila, že Turecko není vhodným kandidátem na reprezentativní zemi. Společnost za prvé uvedla, že znehodnocení měny a vysoká inflace v Turecku vedly k neobvyklým tržním podmínkám, které nevyhnutelně ovlivnily místní náklady a kvůli nimž je Turecko jako reprezentativní země zjevně nevhodné. Společnost Guxiandao v reakci na poskytnutí konečných informací zopakovala své tvrzení a dodala, že místní ceny a/nebo dovozní ceny do Turecka ovlivněné výrazným znehodnocením místní měny nelze považovat za nezkreslené ceny či referenční hodnoty. Za druhé, podle společnosti Guxiandao nelze společnost Kordsa Turecko považovat za výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů určených pro volný trh, protože její omezená výrobní kapacita polyesterových nití se používá hlavně, ne-li výlučně, k využití pro vlastní spotřebu při výrobě navazujících kordových tkanin pro pneumatiky. Tento názor podpořila i skupina uživatelů, která tvrdila, že společnost Kordsa Turecko používá vysokopevnostní nitě z polyesterů převážně pro svou vlastní výrobu materiálů určených pro pneumatiky. Společnost Guxiandao tvrdila, že výroba vysokopevnostních nití z polyesterů je pouze okrajovou a podřízenou činností na podporu výroby kordových tkanin a že převážná většina vnějších příjmů v segmentu průmyslových nití a kordových tkanin, ne-li všechny tyto příjmy, se týkají příjmů z prodeje průmyslových tkanin a nylonových přízí, a nikoli vysokopevnostních nití z polyesterů. Tento argument společnost Guxiandao zopakovala ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací. Strany dospěly k závěru, že finanční výsledek společnosti tedy není reprezentativním pro výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů, a proto nejsou k dispozici žádné snadno dostupné finanční informace týkající se výroby vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku. Za třetí, společnost Guxiandao v druhé poznámce tvrdila, že společnost Kordsa Turecko vyrábí pouze jeden konkrétní typ vysokopevnostních nití z polyesterů (nitě HMLS s vysokou přidanou hodnotou pro použití v automobilovém průmyslu), což ji činí nevhodnou pro účely reprezentativní země, jelikož provozní výsledek u jednoho typu výrobku není reprezentativní pro čínské výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů, kteří vyrábějí širokou škálu typů výrobků. Závěrem společnost Guxiandao uvedla, že by Komise neměla zohledňovat ziskové rozpětí společnosti Kordsa Turecko a měla by použít přiměřenější ziskové rozpětí, které je reprezentativní pro čínské výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů. Společnost Guxiandao ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací tvrdila, že úroveň zisku 15,3 % stanovená Komisí je pro výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů příliš vysoká a že přiměřeným ukazatelem nezkresleného a přiměřeného zisku, kterého může výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů běžně dosáhnout, je tedy maximálně 6 % (což se rovná cílovému ziskovému rozpětí stanovenému v tomto případě pro výrobce v Unii zařazené do vzorku na základě použití čl. 7 odst. 2 písm. c) základního nařízení).

(293)

Komise uvedla, že volba reprezentativní země byla založena na třech kritériích: úroveň hospodářského rozvoje, výroba dotčeného výrobku a dostupnost příslušných veřejných údajů. Případný dopad devalvace měny nebo úrovně inflace mezi těmito kritérii není. Předkládající strana každopádně neprokázala, jak by devalvace turecké liry a vysoká inflace skutečně ovlivnily ceny vstupů získávaných v Turecku, a pokud ano, jaký by byl skutečný dopad na běžnou hodnotu vypočtenou v CNY. Strany navíc neposkytly žádné informace, z nichž by vyplývalo, že by se turecká lira používala při dovozních obchodech se surovinami tvořícími v tomto případě základ pro stanovení nezkreslených nákladových referenčních hodnot (a pokud ano, v jakém rozsahu). Kromě toho se při stanovování referenčních hodnot na základě dovozních cen pro výpočet běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení hodnoty dovozu do reprezentativních zemí nakonec převedou na měnu vyvážející země, tj. v tomto případě na CNY. Komise proto dospěla k závěru, že uvedené tvrzení je nepodložené, a zamítla je.

(294)

Pokud jde o portfolio výrobků společnosti Kordsa Turecko a její zdroj příjmů, Komise uvedla, že v případě, kdy nejsou snadno dostupné finanční informace týkající se konkrétně a výhradně dotčeného výrobku, jehož se šetření týká (v tomto případě vysokopevnostních nití z polyesterů), k čemuž dochází zřídkakdy, snaží se Komise určit nejbližší snadno dostupný náhradní produkt, včetně konsolidovaných informací výrobce (výrobců), který (kteří) působí mimo jiné v oblasti výroby dotčeného výrobku. V tomto případě, jak je uvedeno ve 111. bodě odůvodnění, pocházelo přibližně 86 % vnějších příjmů společnosti Kordsa Turecko v roce 2021 ze segmentu zahrnujícího vysokopevnostní nitě z polyesterů. Kromě toho, v rozporu s tvrzením stran společnost Kordsa Turecko skutečně vytváří vnější příjmy tím, že vyrábí a prodává rovněž polyesterové nitě (92). Společnost Kordsa je ve skutečnosti „[j]edním z předních hráčů na trhu […] polyesterových nití HMLS “, s „portfoliem nití, které jsou vhodné pro použití například při výrobě kordových tkanin, těžkých textilií, průmyslových tkanin, výztužných textilií, skaných kordových nití a lan“ (93), tedy pro použití i v jiných odvětvích než jen v automobilovém průmyslu. Z toho vyplývá, že tvrzení stran o využití vysokopevnostních nití z polyesterů pro vlastní spotřebu je neopodstatněné. Kromě toho je jedním z hlavních použití vysokopevnostních nití z polyesterů vyztužování pneumatik a čínští výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů, včetně společnosti Guxiandao, rovněž vyrábějí nitě HMLS a poskytují služby zákazníkům v automobilovém průmyslu. Bylo by proto zavádějící tvrdit, že podnikání společnosti Kordsa Turecko ve výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů není reprezentativní pro obchodní činnosti čínských výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů. A konečně, strany nenavrhly jako alternativu ke společnosti Kordsa Turecko žádného jiného vhodného výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů, který by disponoval snadno dostupnými finančními údaji týkajícími se pouze a výlučně vysokopevnostních nití z polyesterů, natož výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů s širším portfoliem vysokopevnostních nití z polyesterů než společnost Kordsa Turecko.

(295)

Za těchto okolností se proto konsolidované prodejní, správní a režijní náklady a zisk zjištěné pro společnost Kordsa Turecko považují za dostatečně reprezentativní a vhodné k tomu, aby byly použity pro účely tohoto šetření, a argumenty stran musí být zamítnuty. Dále bylo zjištěno, že cílový zisk ve výši 6 % navrhovaný společností Guxiandao a zisk v reprezentativní zemi odkazují na odlišné pojmy, které se řídí odlišnými pravidly stanovenými v různých právních předpisech. Cílovým ziskem je konkrétně zisk dosažený výrobním odvětvím Unie při domácím prodeji v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže a používá se k výpočtu rozpětí újmy podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Zisk v reprezentativní zemi byl použit při výpočtu běžné hodnoty prostřednictvím odkazu na vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tento zisk musí odrážet zisk dosažený společností vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, nebo podobný výrobek v reprezentativní zemi. Vzhledem k tomu, že pojmy cílový zisk a zisk v reprezentativní zemi nejsou srovnatelné, byla žádost společnosti Guxiandao zamítnuta jako irelevantní. Kromě toho společnost Guxiandao nepředložila žádné důkazy, které by naznačovaly, že částka zisku zahrnutá do početně zjištěné běžné hodnoty nebyla nezkreslená a přiměřená ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a).

(296)

Společnost Guxiandao byla toho názoru, že Komise by měla jako vhodnou reprezentativní zemi namísto Turecka zvolit Brazílii, a to vzhledem k tomu, že finanční údaje o společnosti skupiny Kordsa v Brazílii jsou snadno dostupné a že Brazílie v roce 2021 ve srovnání s Tureckem nedovážela z Číny téměř žádné klíčové vstupy pro výrobu vysokopevnostních nití z polyesterů (PTA, MEG, PET granule), a proto je méně pravděpodobné, že by byla ovlivněna údajným zkreslením. Tento argument společnost Guxiandao zopakovala ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací a dodala, že pokud je výroční zpráva společnosti Kordsa Turecko za rok 2021 na konsolidované úrovni skupiny společností přijatelným zdrojem pro stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v Turecku, platí totéž i pro společnost Kordsa Brazílie, neboť konsolidovaná účetní závěrka zahrnuje i hospodářský výsledek společnosti Kordsa Brazílie.

(297)

Za prvé, finanční údaje pro společnost Kordsa Brazílie jsou k dispozici pouze za rok 2019, zatímco období, které je v tomto případě předmětem přezkumu, a je tedy primárně relevantní, zahrnuje rok 2021. Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, existují snadno dostupné údaje týkající se společnosti Kordsa Turecko a její ziskovosti za rok 2021. Ačkoli účetní závěrka společnosti Kordsa Turecko za rok 2021 použitá pro účely tohoto případu konsolidovala rovněž údaje jejích dceřiných společností, včetně společnosti Kordsa Brazílie, bylo zřejmé, že údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku v konsolidovaném výkazu jsou pro činnosti společnosti Kordsa Turecko více reprezentativní než pro činnosti společnosti Kordsa Brazílie. Je tomu tak proto, že příjmy vytvořené geografickým segmentem Evropa, Střední Východ a Afrika (což zahrnuje výlučně činnosti v Turecku) byly téměř třikrát vyšší než příjmy vytvořené společností Kordsa Brazílie (představující segment Jižní Ameriky) (94). Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení v každém případě vyžaduje, aby částka za správní, prodejní a režijní náklady a za zisk zahrnutá do početně zjištěné běžné hodnoty byla nezkreslená a přiměřená. Společnost Guxiandao nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že tomu tak není. Za druhé, zatímco podíl nezkresleného dovozu na celkovém dovozu PET granulí, PTA a MEG do Turecka byl nižší než podíl nezkresleného dovozu do Brazílie, celkové množství nezkresleného dovozu každého z těchto vstupů do Turecka bylo výrazně vyšší než celkové množství nezkresleného dovozu do Brazílie. Ačkoli má Brazílie pravděpodobně k dispozici dostatečně reprezentativní údaje o dovozu PET granulí a MEG, v případě dovozu PTA, který byl v porovnání s Tureckem zanedbatelný a představoval pouze přibližně 7 % dovozu PTA do Turecka, tomu tak není. Argument předložený společností Guxiandao je proto třeba zamítnout.

(298)

Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady společnosti Kordsa Turecko, které mají být v tomto případě použity pro výpočet běžné hodnoty u vyvážejících výrobců, společnost Guxiandao uvedla, že pro zajištění spravedlivého srovnání mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozní cenou by měly být z těchto nákladů vyloučeny náklady na balení, které podle společnosti Guxiandao tvoří součást prodejních, správních a režijních nákladů (na základě poznámky 21 k finančním výkazům společnosti Kordsa Turecko).

(299)

Komise nejprve použila jako základ pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Kordsa Turecko výkaz zisků a ztrát a provozní položky v něm uvedené. V poznámce 21 k finančním výkazům, na kterou se společnost Guxiandao odvolává, jsou uvedeny „Náklady podle druhu“, které zjevně zahrnují nejen provozní náklady, ale také náklady na materiál, včetně nákladů na balení, které jsou zahrnuty do nákladů na prodané zboží. Z prostého porovnání celkových provozních nákladů ve výkazu zisků a ztrát a celkových nákladů v poznámce 21 rovněž vyplývá, že druhá z uvedených částek je výrazně vyšší. Bylo by proto zjevně nesprávné na základě pouhého odkazu na poznámku 21 v části výkazu zisků a ztrát, kde jsou uvedeny provozní položky, vyvozovat, že všechny náklady uvedené v poznámce 21 odpovídají provozním nákladům. S ohledem na výše uvedené je třeba argument společnosti Guxiandao zamítnout.

(300)

Skupina uživatelů dále vyzvala Komisi, aby pro výpočet běžné hodnoty použila vlastní prodejní, správní a režijní náklady a zisk čínských vyvážejících výrobců.

(301)

Komise uvedla, že jakmile je zjištěna existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, běžná hodnota se početně zjistí prostřednictvím odkazu na nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi (v tomto případě v Turecku) pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Komise zdůrazňuje, že toto ustanovení rovněž výslovně vyžaduje, aby početně zjištěná běžná hodnota zahrnovala přiměřenou částku pro nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisk ve vhodné reprezentativní zemi. Jakmile Komise zjistí existenci podstatných zkreslení, jež mají vliv na výrobek, který je předmětem přezkumu, ve vyvážející zemi, není možné použít skutečné prodejní, správní a režijní náklady a zisk jednotlivých vyvážejících výrobců, neboť bylo zjištěno, že jsou zkresleny. Zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy o tom, že by skutečné prodejní, správní a režijní náklady a zisk čínských vyvážejících výrobců nebyly zkresleny. Toto tvrzení se proto zamítá.

(302)

Společnost Unifull sice souhlasila s výběrem Turecka jako vhodné reprezentativní země, ale zpochybnila výběr údajů o ceně elektřiny a zemního plynu. Strana argumentovala tím, že na růst dovozní ceny zemního plynu a elektřiny mělo vliv znehodnocení turecké liry vůči euru a americkému dolaru, že cenu zemního plynu a elektřiny v Turecku ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 a že na zvýšení ceny elektřiny měly vliv i mimořádné povětrnostní podmínky v Turecku v roce 2021. Společnost Unifull uvedla, že v důsledku toho by Komise měla upustit od používání údajů o ceně zemního plynu a elektřiny v Turecku a nahradit je údaji z Brazílie nebo jiných vhodných zemí tak, aby správně odrážely skutečnou a běžnou cenu energie.

(303)

Komise poznamenala, že ačkoli znehodnocení mohlo k nárůstu cen zemního plynu a elektřiny v Turecku přispět, takový nárůst cen není neobvyklý, neboť odpovídá širšímu evropskému trendu, což potvrzuje i samotný článek, který společnost Unifull na podporu svého tvrzení citovala. Kromě toho suché počasí v roce 2021 a ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 jsou skutečnosti, které by se na cenách energie projevily spíše v roce 2022 než v období přezkumného šetření, pokud by se vůbec projevily. Vyplývá to z článků citovaných společností Unifull, jakož i ze skutečnosti, že k invazi Ruska na Ukrajinu došlo v únoru 2022. Navíc, jak uvedla společnost Unifull, Turecko v roce 2021 dováželo z Ruska přibližně 45 % plynu, tudíž na dovozu z Ruska nebylo zcela závislé. Společnost Unifull proto nedokázala své tvrzení, v němž apeluje na nahrazení ceny plynu/elektřiny, dostatečně podložit, a proto musí být takové tvrzení zamítnuto.

(304)

Žadatel uvedl, že Turecko má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čínská lidová republika a ve srovnání s ostatními zeměmi disponuje mnohem reprezentativnějším souborem údajů o výrobních faktorech. Tím žadatel podpořil závěr Komise.

(305)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami (osm vyvážejících výrobců předložilo informace o vstupech používaných k výrobě vysokopevnostních nití z polyesterů) a dalších příslušných informací dostupných ve spisu Komise v první poznámce uvedla počáteční seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(306)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise rovněž určila zdroje, které mají být použity ke stanovení nezkreslených cen a referenčních hodnot. Hlavním zdrojem, který Komise navrhla použít, byla databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). A konečně Komise určila kódy harmonizovaného systému (HS) náležející výrobním faktorům, o nichž se v první poznámce původně uvažovalo, že budou použity pro analýzu databáze GTA na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami.

(307)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních faktorů uvedených v první poznámce. Následně Komise ve druhé poznámce aktualizovala informace o sazebním zařazení a rozšířila seznam o řadu výrobních faktorů na základě připomínek obdržených od zúčastněných stran.

(308)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny následující výrobní faktory a jejich zdroje, pokud jde o Turecko:

Tabulka 15

Výrobní faktory vysokopevnostních nití z polyesterů

(309)

Společnost Guxiandao tvrdila, že dva z jejích přímo či nepřímo dovážených materiálů byly zakoupeny za nezkreslené hodnoty ze třetích zemí. Společnost Guxiandao se dále domnívala, že hodnota další hlavní suroviny by neměla být údajným podstatným zkreslením ovlivněna, protože nákupní ceny byly s dodavateli sjednány na základě cen na mezinárodních trzích, které jsou velmi transparentní, a nákupní ceny jsou v souladu s mezinárodními cenami. Společnost Guxiandao se rovněž domnívala, že materiály, které vlastní soukromí dodavatelé, a náklady na elektřinu ze solární energie nelze považovat za zkreslené.

(310)

Společnost Guxiandao poskytla podpůrné důkazy (tj. nákupní faktury, dovozní doklady a smlouvy) ke dvěma surovinám uvedeným v 309. bodě odůvodnění. Z důkazů vyplynulo, že nákupy převážné většiny jedné a menší části druhé suroviny byly uskutečněny v USD a přímo na trzích nepodléhajících zkreslením. Komise proto toto tvrzení přijala v rozsahu, v jakém se týká těchto nezkreslených dovozů obou surovin do Číny pro tohoto konkrétního vyvážejícího výrobce během období přezkumného šetření. Pokud však jde o ostatní náklady související s materiály nakoupenými v Číně (bez ohledu na vlastnictví dodavatele či zdroj energie), Komise nedokázala na základě důkazů obsažených ve spisu jednoznačně stanovit, že nebyly zkresleny. Tvrzení bylo proto zamítnuto. Jak je uvedeno ve 114. bodě odůvodnění, Turecko bylo v tomto případě stanoveno jako reprezentativní země, a nezkreslené náklady na výrobní faktory proto musí vycházet z odpovídajících nezkreslených dovozních cen v Turecku.

(311)

Sdružení CIRFS ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací uvedlo, že by Komise měla vysvětlit, jak může zajistit, aby ani jedna ze dvou surovin dovážených společností Guxiandao a použitých pro výpočet běžné hodnoty nebyla ovlivněna žádným podstatným zkreslením. Sdružení CIRFS poznamenalo, že nemohlo plně uplatnit svá práva na obhajobu, aby k tomuto zvláštnímu přístupu uplatňovanému vůči společnosti Guxiandao poskytlo užitečné připomínky.

(312)

V této souvislosti odkázalo na posouzení tvrzení společnosti Guxiandao Komisí a na kritéria použitá při přezkoumání a přijetí tohoto tvrzení. Komise tvrdila, že poskytla dostatečné množství informací, přičemž respektovala důvěrnost údajů o nákupech společnosti Guxiandao. Postup, který byl použit při posuzování tvrzení společnosti Guxiandao (a který Komise objasnila), zahrnoval pečlivé prozkoumání nákupních záznamů a smluv, jakož i analýzu různých parametrů, jako jsou použité prodejní kanály, osvědčení o původu zboží, měna faktur a další podmínky prodeje. Sdružení CIRFS tak mělo možnost se k použitému postupu vyjádřit a řádně uplatnit svá práva na obhajobu.

(313)

Ke stanovení nezkreslené ceny surovin použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu (CIF) do reprezentativní země, jak je uvedena v databázi GTA, ze všech třetích zemí kromě Číny a zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení 2015/755. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny, neboť dospěla k závěru, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně z důvodu existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení (viz 100. bod odůvodnění výše). Jelikož neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují i vývoz. Vážená průměrná dovozní cena byla v příslušných případech upravena o dovozní cla. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(314)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(315)

K malému počtu výrobních faktorů Komise přistupovala vzhledem k jejich zanedbatelnému podílu na celkových nákladech na suroviny v období přezkumného šetření bez ohledu na použitý zdroj jako ke spotřebnímu materiálu, jak je vysvětleno v 334. bodě odůvodnění.

(316)

Skupina Unifull ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že MEG nakupovaný a používaný touto skupinou byl dovážen ze zahraničí prostřednictvím obchodníků, a proto na něj zkreslení na čínském trhu neměla vliv. Z tohoto důvodu skupina Unifull uvedla, že při stanovení běžné hodnoty by se měly místo výše popsaných referenčních hodnot použít její náklady.

(317)

Komise poukázala na to, že antidumpingový dotazník výslovně požaduje, aby vyvážející výrobce uvedl, zda se domnívá, že některý z výrobních faktorů byl pořízen za nezkreslené hodnoty, a aby v takovém případě předložil všechny příslušné důkazy, kterými své tvrzení podpoří. Před tím, než skupina Unifull předložila své připomínky k poskytnutí konečných informací, však po celou dobu šetření nepředložila žádné konkrétní nebo odůvodněné tvrzení o tom, že by některý z materiálů byl nakoupen za nezkreslené hodnoty, ani neidentifikovala žádné transakce, které by byly provedeny za nezkreslené hodnoty. Naopak skupina Unifull uvedla, že všechny nákupy MEG byly uskutečněny od čínského domácího dodavatele bez uvedení jakéhokoli odkazu na dovoz. Dokumenty zaslané po poskytnutí konečných informací, v podstatě kupní smlouvy a faktury od čínského obchodníka s MEG, neposkytují podložené odůvodnění, podle něhož by nákupní cena MEG nebyla ovlivněna zkreslením. Proto bylo toto tvrzení, které bylo založeno na nepodloženém prohlášení, jež nebylo možné během šetření ověřit, zamítnuto.

(318)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Unifull rovněž tvrdila, že referenční cena PTA byla nadhodnocena v důsledku výjimečných okolností (mimořádně vysoké přepravní sazby z Asie do Turecka v roce 2021), které neodrážejí běžné tržní podmínky, zatímco skupině Unifull přitom žádné mezinárodní přepravní náklady na PTA nevznikly, neboť získávala PTA na domácím trhu v Číně. Skupina Unifull se proto domnívala, že referenční cena PTA by měla být snížena o 0,24 CNY/kg nebo alespoň o 0,15 CNY/kg, aby se kompenzovaly vysoké přepravní náklady.

(319)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se běžná hodnota početně zjistí pomocí referenčních hodnot odpovídajících výrobním nákladům ve vhodné reprezentativní zemi. Navzdory tvrzení skupiny Unifull je metodika použitá Komisí v přísném souladu s touto zásadou a Komise při stanovení referenční hodnoty použila odpovídající nezkreslené náklady na PTA v Turecku. Spolu se svými připomínkami předložila skupina Unifull analýzu údajů o dovozu Turecka získaných z databáze UN COMTRADE. Tato analýza však pouze ilustruje dovozní ceny CIF a FOB, a tedy umožňuje odvodit přepravní náklady, ale neposkytuje žádný důkaz na podporu tvrzení skupiny Unifull, že by dovozní ceny v Turecku byly zkreslené nebo že by neodrážely běžné tržní podmínky.

(320)

Komise také upozornila, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by běžná hodnota měla odrážet nezkreslenou cenu surovin v reprezentativní zemi, v tomto případě v Turecku. Měla by proto odrážet cenu, kterou by výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů zaplatil v Turecku za suroviny dodané k bráně závodu. Metodika použitá Komisí tento přístup odráží. Pokud by byly provedeny úpravy navržené skupinou Unifull, výsledná cena by neodrážela nezkreslenou cenu na tureckém trhu, ale spíše arbitrární cenu mezi cenou, kterou by výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů zaplatil v Turecku, a cenou EXW (při prodeji na vývoz) v zemích, které prodávají do Turecka. To by bylo v rozporu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a proto se toto tvrzení zamítá.

(321)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise nejnovější statistiky zveřejněné tureckým statistickým úřadem (98). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě hodinových nákladů práce za rok 2020 pro hospodářskou činnost „Výroba chemických látek“ s kódem NACE 20 podle klasifikace NACE Rev. 2. Hodnoty byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu domácích spotřebitelských cen (99), aby odrážely náklady na období přezkumného šetření. V porovnání s druhou poznámkou a na základě požadavku společnosti Guxiandao byla referenční hodnota nákladů práce upravena tak, aby zohledňovala průměrnou roční míru inflace.

(322)

Ke stanovení referenční ceny elektřiny a plynu použila Komise ceny pro společnosti (průmyslové odběratele) v Turecku zveřejněné tureckým statistickým úřadem (100). Referenční hodnota byla stanovena na základě cen elektřiny a plynu zveřejněných dne 31. března 2022. Uvedená cena je průměrem za rok 2021. Komise použila údaje o cenách elektřiny a plynu pro průmysl v příslušných pásmech spotřeby bez DPH.

(323)

Společnost Guxiandao tvrdila, že kromě DPH uplatňované na ceny elektřiny a plynu zjištěné pro Turecko zahrnují ceny elektřiny další daně a poplatky (spotřební daň, poplatky TRT a fondu energetiky), které by Komise měla pro účely stanovení referenčních nákladů na elektřinu odečíst. Za prvé bylo poukázáno na to, že ve spise nejsou žádné důkazy o tom, že by společnosti v Turecku získaly některé z uvedených daní a poplatků zpět (a v jakém rozsahu, pokud vůbec), a že by tedy bylo vhodné provést případný odpočet od referenčních nákladů. Společnost Guxiandao své tvrzení navíc nepodložila konkrétně s ohledem na soubor údajů zveřejněný tureckým statistickým úřadem a použitý pro účely tohoto případu.

(324)

Pokud jde o uhlí, Komise použila průměrnou cenu uhlí v Turecku v roce 2021 na základě statistických údajů GTA (101).

(325)

Žadatel, sdružení CIRFS, ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zpochybnil použití uhlí jako zdroje energie při zjišťování běžné hodnoty a také to, zda se do nezkreslené ceny uhlí spravedlivě promítají náklady související s životním prostředím.

(326)

Komise připomněla, že podle metodiky stanovené v základním nařízení a podle jeho čl. 2 odst. 6a písm. a) se běžná hodnota početně zjistí výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty. Z toho vyplývá, že bez ohledu na nahrazení cen výrobních faktorů nezkreslenými referenčními hodnotami musí spotřeba výrobních faktorů odrážet skutečnou spotřebu každého vývozce a výrobce zvlášť. V důsledku toho neměla Komise pravomoc zvolit alternativní zdroje energie, kterými by nahradila zdroje používané každým vyvážejícím výrobcem, nebo přidat libovolné prvky k nezkresleným cenám zjištěným ve vhodné reprezentativní zemi. Takový postup by byl v rozporu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Pokud jde o zohlednění nákladů souvisejících s životním prostředím v nezkreslené ceně uhlí, bylo konstatováno, že při stanovení početně zjištěné běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení nejsou náklady na životní prostředí výslovně zohledněny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(327)

V reakci na poskytnutí konečných informací sdružení CIRFS dále požádalo Komisi, aby s ohledem na zprávu Komise o podstatných zkresleních v Rusku (102) byl dovoz uhlí z Ruska do Turecka vyloučen z průměrné dovozní ceny uhlí do Turecka zvažované pro účely výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Konkrétně pak sdružení CIRFS s odkazem na zprávu Komise tvrdilo, že ačkoli byl ruský uhelný průmysl do značné míry privatizován, trh je koncentrovaný a ceny jsou ovlivňovány platnými daňovými opatřeními a železničními náklady (stanovenými státními železničními společnostmi). Kromě toho sdružení CIRFS šest dní po uplynutí lhůty pro předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací předložilo dodatečné podání, v němž zopakovalo svůj požadavek a navíc se vyslovilo pro vynětí dovozu kolumbijského uhlí z dovozní ceny uhlí do Turecka. S ohledem na zanedbatelný dopad, který by přijetí či zamítnutí tohoto požadavku mělo na opatření, se Komise rozhodla, že není třeba jej dále analyzovat. V souvislosti s dodatečným tvrzením týkajícím se dovozu kolumbijského uhlí bylo odkázáno na bod 7 oznámení o zahájení přezkumu. Aby Komise dokončila šetření v povinných lhůtách, nebude podle uvedeného ustanovení přijímat podání od zúčastněných stran po uplynutí lhůty k předložení stanovisek k poskytnutí konečných informací. Proto byla tvrzení sdružení CIRFS zamítnuta.

(328)

V reakci na poskytnutí konečných informací sdružení CIRFS uvedlo, že by Komise měla vysvětlit, proč cena zemního plynu v Turecku v roce 2021 vybraná pro účely výpočtu běžné hodnoty výrazně klesla, zatímco podle tureckého statistického úřadu průměrná jednotková cena zemního plynu v Turecku v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 naopak prudce vzrostla. Jak již bylo uvedeno ve zveřejněné druhé poznámce, Komise získala údaje o cenách plynu přímo z databáze tureckého statistického úřadu, přičemž pro výpočet běžné hodnoty u vyvážejících výrobců použila průměrné ceny pro příslušná spotřebitelská pásma za rok 2021 a údaje převedla z tureckých lir na RMB za použití platného oficiálního směnného kurzu.

(329)

Kromě toho sdružení CIRFS v reakci na poskytnutí konečných informací uvedlo, že by Komise měla v souvislosti s plynem vysvětlit metodiku použitou k výběru nejvhodnějšího pásma spotřeby pro jednotlivé čínské výrobce. V této souvislosti bylo konstatováno, že jak je uvedeno v 322. bodě odůvodnění, Komise každému výrobci zařazenému do vzorku přiřadila náklady na plyn ve spotřebitelském pásmu odpovídajícím jeho skutečné celkové spotřebě plynu během období přezkumného šetření.

(330)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(331)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použila Komise prodejní, správní a režijní náklady (6,6 %) a zisk (15,3 %) výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů v Turecku, společnosti Kordsa Turecko, u níž byly snadno dostupné údaje týkající se finančních údajů za rok 2021 (tj. za období, které se plně překrývalo s obdobím přezkumného šetření).

(332)

Na základě výše popsaných nezkreslených cen a referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(333)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady pro každý právní subjekt vyrábějící a vyvážející výrobek, který je předmětem přezkumu, na základě výrobních faktorů, které jsou pořizovány každou z těchto společností a jsou uvedeny v tabulce 15. Poté Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Komise snížila výrobní náklady o nezkreslené příjmy z vedlejšího produktu (v tomto případě odpadových nití), který byl následně prodán.

(334)

Za druhé, aby Komise dospěla k celkovým nezkresleným výrobním nákladům, připočetla náklady na výrobní režii. Náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, byly navýšeny o náklady na spotřební materiál uvedené v 315. bodě odůvodnění a následně vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému z vyvážejících výrobců. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(335)

Komise nakonec připočítala prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak bylo stanoveno na základě tureckého výrobce vysokopevnostních nití z polyesterů (viz 331. bod odůvodnění). Prodejní, správní a režijní náklady a zisk, obojí vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené celkové výrobní náklady, činily 6,6 %, resp. 15,3 %.

(336)

Na tomto základě Komise určila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(337)

Společnost Guxiandao v reakci na poskytnutí konečných informací tvrdila, že Komise neopodstatněně spojila hodnotu spotřebního materiálu a nákladů na výrobní režii s hodnotou ostatních vstupů. Podle společnosti Guxiandao by Komise měla určit referenční hodnotu pro spotřební materiál a náklady na výrobní režii odděleně od ostatních vstupů, nebo by měla uznat skutečné náklady společnosti na spotřební materiál a náklady na výrobní režii. Podobný požadavek vznesla společnost Guxiandao v souvislosti s výpočtem nákladů na dopravu u dodávek surovin.

(338)

Jak je vysvětleno ve 100. bodě odůvodnění, šetřením bylo zjištěno, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Společnost Guxiandao neprokázala, že by ceny jejího spotřebního materiálu, náklady na výrobní režii nebo náklady na dopravu nebyly zkreslené. Jelikož se nepodařilo jednoznačně prokázat, že tyto náklady nejsou zkreslené, nelze je s ohledem na čl. 2 odst. 6a písm. a) druhý pododstavec třetí odrážku při stanovení běžné hodnoty použít. Komise pro tyto náklady nenašla žádnou vhodnou referenční hodnotu, a ani společnost Guxiandao či jiná zúčastněná strana pro tyto náklady žádnou vhodnou referenční hodnotu nenavrhla. Pokud pro náklady nelze nalézt odpovídající referenční hodnoty, může je Komise v zásadě stanovit jako poměr ke skupině nákladů, k níž se vztahují (ať už jde o náklady na všechny suroviny, nebo výrobní náklady). Jakmile jsou stanoveny nezkreslené náklady na suroviny nebo výrobní náklady, použije Komise referenční hodnotu k odhadu příslušných nezkreslených nákladů, čímž zachová strukturu nákladů vyvážejícího výrobce. To znamená, že pokud například spotřební materiál představuje 1 % všech nákladů na suroviny v účetnictví vyvážejícího výrobce, bude po vypočtení běžné hodnoty stále představovat 1 % nákladů na suroviny.

(339)

Jak je uvedeno v 334. bodě odůvodnění, aby se dospělo k nezkresleným nákladům na spotřební materiál a režijním nákladům, byl podíl nákladů výrobců zařazených do vzorku na spotřební materiál a výrobní režie na skutečně vynaložených výrobních nákladech uplatněn na nezkreslené výrobní náklady. Jak je vysvětleno v 338. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že v dostupných finančních údajích výrobce (výrobců) v reprezentativní zemi nebyly uvedeny konkrétní údaje týkající se nezkreslených režijních nákladů, stanovila Komise údaje o nezkreslených režijních nákladech pro vyvážejícího výrobce podle této metody. Navíc vzhledem k tomu, že v tomto případě byly zjištěny četné výrobní faktory, které na celkových nákladech na suroviny obvykle představují zanedbatelný podíl, považovala Komise za přiměřené zahrnout tyto vstupy (s použitím skutečných nákladů výrobců) mezi spotřební materiál a podle toho s nimi také zacházet. Dále, pokud jde o náklady na dopravu, jak je uvedeno ve 314. bodě odůvodnění, a vzhledem k tomu, že ve spisu nebyly k dispozici údaje o nezkreslených nákladech na dopravu v reprezentativní zemi, měla Komise za to, že poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými přepravními náklady lze opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při jejich dodání do výrobního závodu společnosti. Tvrzení společnosti Guxiandao bylo proto zamítnuto.

(340)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cenou pro společnosti Guxiandao a Unifull za tento přímý prodej tedy byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(341)

Kromě přímého prodeje uskutečnila skupina Unifull určité prodeje také prostřednictvím jiného výrobce ve skupině, s nímž je ve spojení. U těchto prodejů byla vývozní cena upravena v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení odečtením příslušných prodejních nákladů prodávajícího subjektu a přiměřeného zisku (stanoveného při nedávném šetření určitých polyvinylalkoholů (103) na 6,89 % a použitého při tomto šetření vzhledem k podobnosti výrobního odvětví a nedostatku spolupráce ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení).

(342)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(343)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, slevy, provize, náklady na úvěry, bankovní poplatky a další dovozní poplatky.

(344)

Ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací společnost Guxiandao požádala o úpravu početně zjištěné běžné hodnoty, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání s vývozní cenou podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Podle společnosti Guxiandao by měly být odstraněny prvky, jako jsou náklady na dopravu a pojištění, které mohly být zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů použitých při výpočtu běžné hodnoty, protože tytéž položky byly odečteny od vývozní ceny, čímž mezi oběma hodnotami vznikla asymetrie.

(345)

Komise poznamenala, že společnost Guxiandao neprokázala, že by náklady na dopravu a pojištění byly zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů použitých pro výpočet běžné hodnoty. Z toho vyplývá, že požadovaná úprava nebyla odůvodněna ani vyčíslena, a proto byla žádost zamítnuta.

(346)

Skupina Unifull ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že úprava v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení není u prodeje prostřednictvím výrobců ve skupině, kteří jsou ve spojení, opodstatněná. Skupina Unifull zejména tvrdila, že žádná ze společností ve skupině nejedná jako obchodní zástupce prodávající výrobky zmocnitele. Skupina Unifull rovněž tvrdila, že jedná ve svém celku jako jediná skupina a že její rozhodování, výrobní opatření a prodej probíhají na úrovni skupiny a pod vedením jediného generálního ředitele, a nikoli jednotlivých společností skupiny. V citlivé verzi připomínek skupina Unifull rovněž uvedla důvody, proč se prodej uskutečňuje prostřednictvím jednotlivých stran, a tvrdila, že tyto důvody nesouvisejí s funkcí obchodníka či zprostředkovatele.

(347)

V tomto ohledu Komise poznamenala, že podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení musí být mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou provedeno spravedlivé srovnání. Toto ustanovení uvádí, že nejsou-li běžná hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, provedou se pokaždé náležité individuální úpravy o rozdíly u faktorů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení mohou takové úpravy zahrnovat konkrétně úpravy o rozdíly v provizích, které se vyplácejí za daný prodej. Podle tohoto ustanovení se výrazem „provize“ rozumí rovněž obchodní přirážka obchodníka k cenám výrobku nebo obdobného výrobku, pokud tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení však nelze provést, pokud výrobce se sídlem ve třetím státě a jeho distributor ve spojení odpovědný za vývoz do Evropské unie tvoří jediný hospodářský subjekt.

(348)

Při analýze, zda výrobce a jeho distributor ve spojení tvoří jediný hospodářský subjekt, je rozhodující zohlednit hospodářskou realitu vztahu mezi tímto výrobcem a distributorem. S ohledem na požadavek učinit závěr odrážející hospodářskou realitu vztahu mezi daným výrobcem a daným distributorem je Komise povinna vzít v úvahu všechny relevantní faktory umožňující určit, zda tento distributor vykonává funkce vnitřního prodejního oddělení tohoto výrobce, či nikoliv, nebo zda naopak vykonává jiný typ funkcí. V souladu s nutností zohlednit všechny relevantní faktory a obecným právem Komise posuzovat složité hospodářské situace musí Komise provádět posouzení případ od případu a komplexním způsobem.

(349)

Pokud jde o důkazní břemeno, v případě, že Komise uvede důsledné indicie, které prokazují, že obchodník, který je ve spojení s výrobcem, vykonává funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, přísluší tomuto obchodníkovi nebo výrobci předložit důkaz, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení není odůvodněná.

(350)

V daném případě Komise konstatuje, že obě společnosti patří do stejné skupiny pod stejným vedením. Obě dotčené společnosti však prodávaly dotčený výrobek, který vyráběly, a rovněž dále prodávaly dotčené výrobky vyrobené druhou společností. Komise shledala, že každá vyrábějící, prodávající a přeprodávající společnost by měla být považována za obchodního zástupce, který vykonává svou činnost za úplatu formou provize, a nikoliv za vnitřní prodejní oddělení druhé společnosti. Je nesporné, že každá společnost měla vlastní plnohodnotné prodejní oddělení a vynaložila příslušné náklady. Pokud jde o další prodej, každá společnost vykonávala funkci obchodníka, který vykonával svou činnost za úplatu formou provize, což se odrazilo ve složce vývozní ceny, která musela být upravena, aby se odstranila asymetrie vůči domácí ceně vypočtené na základě ceny ze závodu. Komise proto předložila shodující se indicie, kterými prokázala, že každý vyvážející výrobce skupiny vykonával funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, pokud jde o další prodej výrobků ostatních výrobců. Skupina Unifull naproti tomu nepředložila důkazy, že by úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení nebyla odůvodněná. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(351)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že dochází k převodu finančních prostředků mezi dvěma subjekty ve spojení, Komise oprávněně zkoumala, zda se skutečná hodnota obchodní přirážky liší od hodnoty, které by dosáhl obchodník, který není ve spojení. Na základě nominálního zisku zjištěného v tomto případě měla Komise za to, že přirážka dostatečně neodráží provizi, která by byla splatná při transakci za obvyklých podmínek. Jak je uvedeno v 341. bodě odůvodnění, Komise se proto domnívala, že úprava by měla vycházet z prodejních, správních a režijních nákladů obchodníka a z nominálního zisku zjištěného v tomto případě.

(352)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku za účelem výpočtu dumpingového rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(353)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí vypočetla na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(354)

Na tomto základě činí konečné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 17,2 %.

(355)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval převážnou většinu vývozu do Unie v období přezkumného šetření, ne-li veškerý vývoz. Komise proto považovala za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, tj. skupiny Unifull. Takto stanovené dumpingové rozpětí činilo 23,7 %.

(356)

Závěrem lze říci, že konečná dumpingová rozpětí pro případ podle čl. 11 odst. 3, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(357)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise provedla analýzu s cílem určit, zda změnu okolností, pokud jde o dumping, lze považovat za trvalou.

(358)

Mezi obdobím přezkumného šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. července 2008 do 30. června 2009) a rokem 2021 se výrobní kapacita čínských výrobců vysokopevnostních nití z polyesterů, na které se vztahují opatření, více než ztrojnásobila z [747 000 – 955 000] tun v roce 2009 na [2 508 000 – 3 205 000] tun v roce 2021. Jak navíc dokládají vládní strategie a plánovací dokumenty vydané na úrovni provincií a obcí (viz 69. až 75. bod odůvodnění), od původního šetření prochází čínské odvětví vysokopevnostních nití z polyesterů přeměnou, která se soustředí na významné investice do infrastruktury a urychlení výzkumu špičkových technologií a vývoje vysoce výkonných materiálů. Takovýto značný nárůst investic a kapacity měl nevyhnutelně dopad na strukturu nákladů a způsobil zvýšení fixních nákladů čínských vyvážejících výrobců. To se následně strukturálně projevilo na běžné hodnotě, a tedy i na dumpingovém rozpětí.

(359)

Vzhledem k tomu, že domácí spotřeba vysokopevnostních nití z polyesterů byla v Číně stabilní, a nebyla tedy schopna absorbovat zvýšené kapacity a rozmělnit vyšší fixní náklady, vyvážející výrobci v Číně se zaměřili na zvýšení objemu výroby zvýšením prodeje na vývoz, zejména do Unie (která je pro čínské vyvážející výrobce hlavní vývozní destinací). Od doby původního šetření se objem výroby čínských vyvážejících výrobců, na které se vztahovala opatření, prakticky zdvojnásobil, což je v souladu se zdvojnásobením čínského vývozu do Unie v tomto období. Aby se zvýšil prodej na vývoz, museli výrobci upravit své vývozní ceny na takovou úroveň, aby zajistili nezbytné zvýšení objemu (viz 147. bod odůvodnění týkající se klesajícího cenového vývoje čínského dovozu, který je předmětem opatření). Svědčí o tom skutečnost, že mezi obdobím přezkumného šetření v rámci původního šetření a rokem 2021 se objem čínského vývozu (na který se vztahují opatření) do Unie téměř zdvojnásobil, přestože podléhal antidumpingovým clům a byl dumpingový, jak bylo zjištěno v rámci stávajícího šetření (a v souladu se zjištěními v přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2017). Čínští výrobci vysokopevnostních nití z polyesterů tedy významně rozšířili svou výrobní kapacitu a upravili své vývozní chování tak, aby dosáhli efektivity, která toto rozšíření odůvodňuje. Tyto změny strukturálně ovlivnily běžnou hodnotu, vývozní cenu čínských vyvážejících výrobců, a tím i jejich dumpingové rozpětí způsobem, který lze považovat za takový, jenž má trvalou povahu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(360)

Ze závěrů Komise o přetrvání dumpingu a újmy a rovněž o zájmu Unie vyplývá, že antidumpingová opatření, která se vztahují na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Číny po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, by měla být zachována.

(361)

Kromě toho by na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení mělo být uloženo antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny, a to na úrovni rozpětí újmy, na kterém jsou založena platná opatření, nebo na úrovni dumpingových rozpětí zjištěných při současném prozatímním přezkumu, podle toho, která z těchto úrovní je nižší.

(362)

Na základě výše uvedených skutečností by konečné sazby antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranici Unie před proclením měly být následující:

(363)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(364)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že následné použití nižší celní sazby bude odůvodněno v souladu s celními předpisy.

(365)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(366)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(367)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (104). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(368)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může požádat Komisi, aby na něj byla uplatněna sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz, ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahuje antidumpingové clo, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(369)

Dovoz společnosti Zhejiang Hailide New Material Co. Ltd. je předmětem samostatného šetření a clo může být uloženo samostatným nařízením.

(370)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření byla zachována a aby bylo uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů z Číny. V návaznosti na zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Připomínky podané zúčastněnými stranami byly řádně zváženy a v náležitých případech byla zjištění patřičně upravena.

(371)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (105), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(372)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko k opatřením stanoveným tímto nařízením,