(EU) 2023/826Nařízení Komise (EU) 2023/826 ze dne 17. dubna 2023, kterým se stanoví požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a (ES) č. 107/2009 (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 103, 18.4.2023, s. 29-47	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	17. dubna 2023	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	8. května 2023	Nabývá účinnosti:	9. května 2025
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

18.4.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 103/29

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/826

ze dne 17. dubna 2023,

kterým se stanoví požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a (ES) č. 107/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES má Komise stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje v EU, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí prostřednictvím konstrukčního návrhu bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

Sdělení COM(2016) 773 (2) stanoví pracovní priority podle rámce pro ekodesign a označování energetickými štítky na období 2016–2019. Pracovní plán pro ekodesign z roku 2016 stanoví skupiny výrobků spojených se spotřebou energie, které mají být považovány za prioritní pro vypracování přípravných studií a případné přijetí prováděcích opatření, a stanoví přezkum nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 (3).

(3)

Spotřeba energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť je jedním z opatření uvedených ve sdělení s odhadovanými ročními úsporami koncové energie ve výši 4 TWh do roku 2030, což odpovídá snížení emisí skleníkových plynů o 1,36 milionu tun ekvivalentu CO2.

(4)

Komise stanovila požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu v nařízení (ES) č. 1275/2008 a do nařízení Komise (EU) č. 801/2013 (4) doplnila požadavky na spotřebu energie v pohotovostním režimu při připojení na síť. Podle těchto nařízení má Komise přezkoumat požadavky na ekodesign s ohledem na technický pokrok.

(5)

Komise přezkoumala nařízení (ES) č. 1275/2008 a analyzovala technické, environmentální a ekonomické aspekty spotřeby energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť, jakož i skutečné chování uživatelů v praxi. Přezkum byl proveden v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami a partnery z Unie a ze třetích zemí Výsledky přezkumu byly zveřejněny a předloženy konzultačnímu fóru zřízenému článkem 18 směrnice 2009/125/ES.

(6)	Z přezkumu vyplývá přínos pokračujících a zdokonalených požadavků přizpůsobených technickému pokroku, pokud jde o spotřebu energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť.

(7)

Roční spotřeba energie ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, byla v EU v roce 2015 odhadována na 59,4 TWh, což odpovídá 23,8 milionu tun emisí skleníkových plynů v ekvivalentu CO2. V případě scénáře bez opatření se předpokládá, že tato spotřeba energie do roku 2030 poklesne, zejména kvůli postupnému uplatňování požadavků na ekodesign zavedených nařízením (EU) č. 801/2013. Pokud však nebudou platné požadavky na ekodesign aktualizovány, očekává se, že se pokles zpomalí.

(8)	Použití tohoto nařízení by mělo být omezeno na výrobky odpovídající zařízením určeným pro domácnosti a kanceláře, jež mají být použity v domácím prostředí, které v případě zařízení informačních technologií odpovídají zařízením třídy B podle normy EN 55022:2010.

(9)	Provozní režimy, na které se toto nařízení nevztahuje, jako je režim ACPI S3 u počítačů, by měly být zohledněny ve výrobkově specifických prováděcích opatřeních podle směrnice 2009/125/ES.

(10)

Požadavky na vypnutý stav, pohotovostní režim a pohotovostní režim při připojení na síť by měly být stanoveny ve výrobkově specifických prováděcích opatřeních podle směrnice 2009/125/ES, pokud možno s přihlédnutím ke zvláštnostem každé skupiny výrobků a možnosti dosáhnout dalších úspor energie a emisí skleníkových plynů.

(11)

Výrobky vybavené nízkonapěťovými externími zdroji napájení, které byly nařízením Komise (ES) č. 278/2009 (5) vyňaty z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1275/2008, se rychle vyvíjejí, pokud jde o jejich funkce, a jsou uváděny na trh EU ve stále větším počtu. Měly by být proto zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení, aby byly zajištěny další úspory energie a rovné podmínky pro výrobce.

(12)	Toto nařízení by se mělo vztahovat na přenosné výrobky napájené bateriemi s dobíjecím obvodem, které musí být pro dobíjení zapojeny do zásuvky, protože jsou závislé na energetickém vstupu z elektrické sítě.

(13)	Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly být zahrnuty výrobky obsahující dobíjecí obvod, které spotřebovávají energii ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu, i když baterie není nabíjena, aby se zajistily úspory energie.

(14)	Toto nařízení by se mělo vztahovat na tisková zařízení, která vytvářejí tištěný výstup z elektronických vstupů na papíře nebo jiných médiích, aby byly zajištěny úspory energie, zatímco tisková zařízení s trojrozměrným výstupem by měla být prozatím z působnosti tohoto nařízení vyloučena.

(15)	Jednoduché set-top-boxy, na něž se vztahuje nařízení Komise (ES) č. 107/2009 (6), již nejsou významnou součástí trhu a na spotřebu energie zbývajících přístrojů v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu by se mělo vztahovat toto nařízení. Nařízení (ES) č. 107/2009 by proto mělo být zrušeno.

(16)

Motorově stavitelný nábytek ovládaný elektrickými prostředky a součásti budov ovládané pomocí motoru zůstávají po velmi dlouhou dobu ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť, a nabízí tak významný potenciál pro zlepšení spotřeby energie v těchto režimech. Měly by proto být zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(17)

Požadavky na ekodesign by měly v celé EU sladit úrovně spotřeby energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť. Tento krok přispěje k fungování jednotného trhu. Měl by to rovněž zlepšit environmentální profil elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře.

(18)

Příslušné parametry výrobků by se měly měřit za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod. Tyto metody by měly zohledňovat uznávané nejmodernější metody měření, včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi uvedenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (7), jsou-li k dispozici.

(19)	V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES by toto nařízení mělo určit příslušné postupy posuzování shody.

(20)	V zájmu zvýšení účinnosti a důvěryhodnosti tohoto nařízení a ochrany spotřebitelů by nemělo být povoleno uvádět na trh výrobky, které za zkušebních podmínek automaticky mění svou výkonnost s cílem dosáhnout příznivější úrovně u kteréhokoli z parametrů uvedených v tomto nařízení.

(21)

Kromě požadavků stanovených v tomto nařízení by měly být v souladu s přílohou I částí 3 bodem 2 směrnice 2009/125/ES určeny referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby informace o vlivu výrobků podléhajících tomuto nařízení na životní prostředí během jejich životního cyklu byly široce a snadno dostupné.

(22)	Přezkum tohoto nařízení by měl posoudit vhodnost a účinnost jeho ustanovení při dosahování jeho cílů.

(23)	S ohledem na oblast působnosti nových a pozměněných požadavků na ekodesign stanovených v tomto nařízení a v zájmu zajištění větší jasnosti by nařízení (ES) č. 1275/2008 mělo být zrušeno.

(24)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign týkající se spotřeby energie ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť pro uvádění elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře na trh nebo do provozu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„elektrickým a elektronickým zařízením pro domácnosti a kanceláře“ nebo „zařízením“ jakýkoli výrobek spojený se spotřebou energie uvedený v příloze II, který splňuje tyto podmínky:

a)	je závislý na energetickém vstupu ze síťového zdroje, aby mohl fungovat v souladu se zamýšleným účelem;

b)	je určen pro používání při jmenovitém napětí 250 V nebo nižším,

2)	„elektrickou sítí“ dodávka elektřiny z elektrorozvodné sítě o napětí 230 voltů (±10 %) střídavých a frekvenci 50 Hz;

„pohotovostním režimem“ stav, v němž je zařízení připojeno k síťovému zdroji napájení, a aby mohlo fungovat v souladu se zamýšleným účelem, je závislé na energetickém vstupu ze síťového zdroje a poskytuje pouze jednu nebo více z následujících funkcí, jež mohou být spuštěny po neomezenou dobu:

a)	funkci opětovné aktivace;

b)	funkci opětovné aktivace a pouze indikaci zapnuté funkce opětovné aktivace;

c)	zobrazování informací nebo indikaci stavu;

4)	„funkcí opětovné aktivace“ funkce, která prostřednictvím dálkového spínače, dálkového ovládání, vnitřního čidla nebo časového spínače umožňuje přepnutí z pohotovostního režimu do jiného režimu, včetně aktivního režimu, který poskytuje další funkce;

5)	„hlavní funkcí“ funkce zajišťující hlavní službu nebo služby, pro něž je zařízení navrženo, testováno a uváděno na trh, a která odpovídá zamýšlenému použití zařízení;

6)	„zobrazováním informací nebo indikací stavu“ stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin. Jednoduchý světelný indikátor se nepovažuje za indikátor stavu;

7)	„aktivním režimem“ stav, kdy je zařízení připojeno k síťovému zdroji a kdy byla aktivována alespoň jedna z hlavních funkcí;

„vypnutým stavem“ stav, kdy je zařízení připojeno k síťovému zdroji a neposkytuje žádnou funkci nebo je ve stavu zajišťujícím pouze:

a)	indikaci vypnutého stavu;

b)	funkce určené k zajištění elektromagnetické kompatibility podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU (8);

9)	„sítí“ komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačními zásadami, komunikačními postupy a formáty (protokoly);

10)	„pohotovostním režimem při připojení na síť“ stav, v němž je zařízení schopno obnovit funkci prostřednictvím dálkového signálu ze síťového připojení;

11)	„dálkovým signálem“ signál, který přichází z oblasti mimo zařízení prostřednictvím sítě;

12)	„identifikační značkou modelu“ kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model zařízení od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem výrobce, dovozce nebo zplnomocněného zástupce;

13)

„rovnocenným modelem“ model zařízení, jenž má stejné technické charakteristiky relevantní z hlediska technických informací, jež mají být poskytnuty v souladu s přílohou II, ale který je uváděn na trh nebo do provozu stejným výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem jako jiný model zařízení s odlišnou identifikační značkou modelu;

14)	„deklarovanými hodnotami“ hodnoty poskytnuté výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem pro uvedené, vypočtené nebo naměřené technické parametry v souladu s článkem 4 pro účely ověření souladu orgány členského státu.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

Požadavky na ekodesign jsou uvedeny v příloze III.

Článek 4

Posuzování shody

1. Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2009/125/ES je systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení stanovený v její příloze V.

2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat informace stanovené v bodě 3 písm. b) přílohy III tohoto nařízení a podrobné informace o výpočtech provedených v souladu s přílohou IV tohoto nařízení a jejich výsledky.

3. Přičemž informace uvedené v technické dokumentaci daného konkrétního modelu byly alternativně získány:

a)	z modelu, který má stejné technické charakteristiky relevantní z hlediska technických informací, jež mají být poskytnuty v souladu s přílohou III tohoto nařízení, ale je vyroben jiným výrobcem;

b)	výpočtem na základě návrhu nebo extrapolací z jiného modelu téhož nebo jiného výrobce nebo oběma způsoby.

Technická dokumentace modelu musí obsahovat podrobnosti a výsledky výpočtů nebo extrapolací, posouzení provedené výrobcem za účelem ověření přesnosti výpočtů a v příslušných případech prohlášení o rovnocennosti mezi modely různých výrobců.

Technická dokumentace musí obsahovat seznam rovnocenných modelů uvedených v prvním a druhém pododstavci, včetně identifikačních značek modelu.

4. Technická dokumentace musí obsahovat informace uvedené v bodě 3 písm. a) přílohy III tohoto nařízení.

Článek 5

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Orgány členských států použijí při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování stanovený v příloze V tohoto nařízení.

Článek 6

Obcházení zkoušek a aktualizace softwaru

Výrobce, dovozce ani zplnomocněný zástupce nesmí uvádět na trh zařízení navržená tak, aby byla schopna zjistit, že jsou zkoušena, včetně pomocí rozpoznání zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu, a specificky reagovat tak, že během zkoušky automaticky změní svou výkonnost pro dosažení příznivější úrovně kteréhokoli z parametrů uvedených v technické dokumentaci nebo v jakékoli jiné poskytnuté dokumentaci.

Spotřeba energie zařízení a veškeré další deklarované parametry se po provedení aktualizace softwaru nebo firmwaru nesmí zhoršit, pokud je měření prováděno podle stejné zkušební normy, která byla původně použita pro prohlášení o shodě, kromě případů, kdy k tomu dá uživatel před provedením aktualizace výslovný souhlas. V důsledku odmítnutí aktualizace nesmí dojít k žádné změně výkonnosti.

Aktualizace softwaru nesmí vést k tomu, aby se výkonnost zařízení změnila tak, že nebude splňovat požadavky na ekodesign relevantní pro prohlášení o shodě.

Článek 7

Orientační referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty nejvýkonnějších zařízení a technologií dostupných na trhu v době přijetí tohoto nařízení jsou uvedeny v příloze VI.

Článek 8

Přezkum

Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledky tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru nejpozději dne 9. května 2027.

Přezkum posoudí zejména vhodnost:

a)	požadavků na pohotovostní režim, vypnutý stav a pohotovostní režim při připojení na síť;

b)	požadavků na pohotovostní režim při připojení na síť pro zařízení HiNA a zařízení s funkcí HiNA a jejich odlišení od zařízení jiných než zařízení HiNA;

c)	zahrnutí dalších relevantních skupin výrobků, včetně výrobků používaných v odvětví služeb, do oblasti působnosti tohoto nařízení;

d)	stanovení požadavků na udržovací režim nabíječek baterií.

Článek 9

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1275/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 9. května 2025.

Nařízení (ES) č. 107/2009 se zrušuje s účinkem ode dne 9. května 2025.

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 9. května 2025. Ustanovení čl. 6 prvního pododstavce se však použije ode dne vstupu nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. dubna 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2) Sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016, Pracovní plán pro ekodesign na období 2016–2019 (COM(2016) 773 final).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu při připojení na síť (Úř. věst. L 339, 18.12.2008, s. 45).

(4) Nařízení Komise (EU) č. 801/2013 ze dne 22. srpna 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1275/2008, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, a kterým se mění nařízení (ES) č. 642/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign televizních přijímačů (Úř. věst. L 225, 23.8.2013, s. 1).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 278/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie externích zdrojů napájení ve stavu bez zátěže a jejich průměrné energetické účinnosti v aktivním režimu (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 3).

(6) Nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů (Úř. věst. L 36, 5.2.2009, s. 8).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).

PŘÍLOHA I

DEFINICE

„zařízením informačních technologií“ se rozumí jakékoli zařízení, jehož hlavní funkcí je buď zadávání, ukládání, zobrazování, vyhledávání, přenos, zpracování, přepojování dat nebo telekomunikačních zpráv nebo jejich kontrola či kombinace těchto funkcí, jež může být vybaveno jedním nebo více koncovými porty, které se obvykle používají pro přenos informací;

„domácím prostředím“ se rozumí prostředí, kde lze očekávat používání rozhlasových a televizních přijímačů do vzdálenosti 10 metrů od dotčeného zařízení;

„síťovým portem“ se rozumí pevné nebo bezdrátové fyzické rozhraní pro připojení k síti, které se nachází na zařízení a pomocí kterého lze zařízení dálkově aktivovat;

„logickým síťovým portem“ se rozumí síťová technologie fungující na fyzickém síťovém portu;

„fyzickým síťovým portem“ se rozumí fyzické médium (hardware) síťového portu. Na fyzickém síťovém portu mohou fungovat dvě nebo více síťových technologií;

„dostupností sítě“ se rozumí schopnost zařízení obnovit funkce poté, co byl síťovým portem zjištěn dálkový signál.

„zařízením připojeným na síť“ se rozumí zařízení, které lze připojit k síti a které má jeden nebo více síťových portů;

„zařízením připojeným na síť s vysokou dostupností sítě“ neboli „zařízením HiNA“ se rozumí zařízení, které má jako hlavní funkci (hlavní funkce) výhradně jednu nebo více z těchto funkcí: routeru, přepínače, bezdrátového přístupového bodu sítě, rozbočovače, modemu, internetového telefonu, videotelefonu;

„zařízením připojeným na síť s funkcí vysoké dostupnosti sítě“ neboli „zařízením s funkcí HiNA“ se rozumí zařízení s funkcí routeru, přepínače, bezdrátového přístupového bodu sítě nebo jejich kombinace, které ale není zařízením HiNA.

10)

„routerem“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je určovat optimální trasu, po které by měl probíhat provoz sítě. Routery přeposílají pakety dat z jedné sítě do druhé na základě informací síťové vrstvy (L3);

11)

„přepínačem“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je filtrovat, přeposílat a distribuovat rámce na základě adresy určení každého rámce. Všechny přepínače pracují alespoň ve spojové vrstvě (L2);

12)

„bezdrátovým přístupovým bodem sítě“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je poskytovat připojení IEEE 802.11 (Wi-Fi) většímu počtu klientů;

13)

„rozbočovačem“ se rozumí síťové zařízení, které obsahuje větší počet portů a používá se k propojení segmentů místní sítě;

14)

„modemem“ se rozumí síťové zařízení, jehož hlavní funkcí je vysílat a přijímat digitálně modulované analogové signály v pevných sítích;

15)

„tiskovým zařízením“ se rozumí zařízení, které na základě elektronických vstupních informací produkuje tištěný výstup na papíře nebo jiných médiích. Tiskové zařízení může zajišťovat další funkce, například skenování a kopírování, a může být uváděno na trh jako multifunkční zařízení nebo multifunkční výrobek;

16)

„velkoformátovou tiskárnou“ se rozumí tiskové zařízení určené pro tisk na média formátu A2 a větší, včetně zařízení určených pro nekonečná média o šířce nejméně 406 mm;

17)

„kávovarem pro domácnost“ se rozumí nekomerční zařízení na vaření kávy;

18)

„překapávacím kávovarem pro domácnost“ kávovar pro domácnost, který využívá k vyluhování kávy perkolaci;

19)

„herní konzolí“ se rozumí zařízení, které je konstruováno tak, aby jako svou hlavní funkci umožňovalo hraní počítačových her. Herní konzole je typicky navržena tak, aby poskytovala výstup do externího elektronického displeje jako hlavní herní obrazovky a obvykle používá jako primární vstupní zařízení ruční nebo jiné interaktivní ovladače. Herní konzole obvykle obsahují centrální procesor (procesory), grafický procesor (procesory), systémovou paměť a možnosti interního ukládání dat. Za druh herní konzole se považují i kapesní herní zařízení, jež mají jakožto hlavní herní obrazovku integrovaný displej a jsou primárně napájeny z integrované baterie nebo jiného přenosného zdroje napájení, a nikoli prostřednictvím přímého připojení k elektrické síti;

20)

„motorově stavitelným nábytkem“ se rozumí nábytek, který obsahuje motory nebo aktuátory a řídicí jednotku pro nastavení výšky, polohy nebo tvaru. Tato nastavení provádí konečný uživatel pomocí kabelového a/nebo bezdrátového ovládače (ovládačů), prostřednictvím sítě nebo jsou řízena automaticky pomocí čidel;

21)

„součástí budovy ovládanou pomocí motoru“ se rozumí otevírací zařízení nebo zařízení zvyšující pohodlí v budovách, s výjimkou ventilačních zařízení, které se může pohybovat nebo otáčet, nebo obojí, s využitím vstupu ze síťového zdroje energie. Součást budovy ovládaná pomocí motoru obsahuje elektromotor nebo aktuátor a řídicí jednotku a je obsluhována konečným uživatelem pomocí kabelového a/nebo bezdrátového ovládače (ovládačů), prostřednictvím sítě nebo je řízena automaticky pomocí čidel;

22)

„zařízením pro streamování“ se rozumí hardwarové zařízení, které zařízením koncových uživatelů přes síť předává živý nebo nahraný mediální obsah a přehrává jej v reálném čase.

PŘÍLOHA II

SEZNAM VÝROBKŮ SPOJENÝCH SE SPOTŘEBOU ENERGIE, NA NĚŽ SE VZTAHUJE TOTO NAŘÍZENÍ

Spotřebiče navržené, testované a uváděné na trh pro použití v domácnosti:

—	bubnové sušičky a jiné sušičky prádla;

—	elektrické trouby, včetně těch, které jsou zabudovány do sporáků;

—	elektrické varné desky a vařiče;

—	mikrovlnné trouby,

—	opékače topinek,

—

fritézy,

—

kávovary,

—

mlýnky,

—	zařízení pro otevírání nebo uzavírání nádob nebo obalů,

—	elektrické nože,

—

jiné spotřebiče používané k vaření a jinému zpracování potravin, přípravě nápojů, čištění a údržbě oděvů, avšak s výjimkou myček nádobí pro domácnost, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) 2019/2022 (1), a praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) 2019/2023 (2),

—	spotřebiče používané ke stříhání vlasů, vysoušení vlasů, pro úpravu vlasů, elektrické kartáčky na zuby, holicí strojky, masážní spotřebiče a jiné spotřebiče pro péči o tělo,

—

váhy.

Zařízení informačních technologií určená v první řadě pro použití v domácím prostředí, včetně tiskových zařízení, avšak s výjimkou stolních počítačů, integrovaných stolních počítačů a notebooků, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 617/2013 (3) a serverů a datových úložišť, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) 2019/424 (4), jakož i elektronických displejů, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) 2019/2021 (5).

Spotřební elektronika:

—	rozhlasové přijímače,

—	videokamery,

—	videopřehrávače,

—	hi-fi přehrávače,

—	zesilovače zvuku,

—	reproduktory,

—	systémy domácího kina,

—	zařízení pro streamování,

—	hudební nástroje,

—	komplexní set-top-boxy a jednoduché set-top boxy,

—

jiná zařízení pro účely záznamu nebo reprodukce zvuku nebo obrazu, včetně signálů nebo jiných technologií pro šíření zvuku a obrazu jinými než telekomunikačními prostředky, avšak s výjimkou elektronických displejů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/2021 a projektorů s mechanismy pro výměnu čoček s různou ohniskovou vzdáleností.

Hračky, vybavení pro volný čas a sporty:

—	elektrické vláčky nebo autodráhy,

—	herní konzole,

—	sportovní vybavení,

—	ostatní hračky a vybavení pro volný čas.

Motorově stavitelný nábytek:

—	výškově nastavitelné stoly,

—	polohovatelná lůžka a židle, kromě zdravotnických prostředků a invalidních vozíků,

—	jiný motorově stavitelný nábytek.

Součásti budov ovládané pomocí motoru:

—

okenice,

—

žaluzie,

—

sítě,

—

markýzy,

—

pergoly,

—

závěsy,

—

dveře,

—

brány,

—

okna,

—	střešní okna,

—	jiné součásti budov ovládané pomocí motoru.

(1) Nařízení Komise (EU) 2019/2022 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign myček nádobí pro domácnost podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1016/2010 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 267).

(2) Nařízení Komise (EU) 2019/2023 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1015/2010 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 285).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 617/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign počítačů a počítačových serverů (Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 13).

(4) Nařízení Komise (EU) 2019/424 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign serverů a datových úložišť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 617/2013 (Úř. věst. L 74, 18.3.2019, s. 46).

(5) Nařízení Komise (EU) 2019/2021 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektronických displejů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 642/2009 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 241).

PŘÍLOHA III

POŽADAVKY NA EKODESIGN

Požadavky na energetickou účinnost:

a)	Spotřeba energie ve vypnutém stavu: Spotřeba energie zařízení ve vypnutém stavu nesmí překročit 0,50 W. Dva roky od data použitelnosti tohoto nařízení nesmí spotřeba energie zařízení ve vypnutém stavu překročit 0,30 W.

Spotřeba energie v pohotovostním režimu:

Spotřeba elektrické energie zařízení v jakémkoli stavu zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace nebo zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace a indikaci zapnuté funkce opětovné aktivace nesmí překročit 0,50 W.

Spotreba energie zariadenia v akomkoľvek stave, v ktorom sa poskytuje len zobrazenie informácií alebo stavu alebo len kombinácia funkcie opätovnej aktivácie a zobrazenia informácií alebo stavu, alebo len funkcia opätovnej aktivácie a indikácia zapnutej funkcie opätovnej aktivácie a zobrazenie informácií alebo stavu, nesmie presiahnuť 0,80 W, s výnimkou bubnových sušičiek pre domácnosť, na ktoré sa vzťahuje nariadenie Komisie (EÚ) 932/2012 (1), v prípade ktorých je táto hodnota 1,00 W.

Zařízení připojené na síť, které má jeden nebo více pohotovostních režimů, musí splňovat požadavky na tyto pohotovostní režimy, když jsou všechny pevné síťové porty odpojeny a když jsou všechny bezdrátové síťové porty deaktivovány.

Spotřeba energie v pohotovostním režimu při připojení na síť:

Spotřeba energie zařízení HiNA nebo zařízení s funkcí HiNA v pohotovostním režimu při připojení na síť nesmí překročit 8,00 W. Dva roky od data použitelnosti tohoto nařízení nesmí spotřeba energie zařízení HiNA nebo zařízení s funkcí HiNA v pohotovostním režimu při připojení na síť překročit 7,00 W.

Spotřeba energie zařízení připojených na síť jiných než zařízení HiNA nebo zařízení s funkcí HiNA v pohotovostním režimu při připojení na síť nesmí překročit 2,00 W.

Mezní hodnoty spotřeby energie se nevztahují na:

—	velkoformátové tiskárny,

—	stolní počítače typu tenký klient, pracovní stanice, mobilní pracovní stanice a malé servery podle definice v nařízení (EU) č. 617/2013.

Funkční požadavky:

Dostupnost vypnutého stavu a pohotovostního režimu:

Není-li to pro zamýšlené použití nevhodné, musí zařízení zajišťovat jeden nebo více z těchto stavů:

—	vypnutý stav,

—	pohotovostní režim,

—	jiný stav, v němž nejsou překročeny platné požadavky na spotřebu energie ve vypnutém stavu nebo v pohotovostním režimu, když je zařízení připojeno k síťovému zdroji.

Funkce řízení spotřeby energie u všech zařízení kromě zařízení připojených na síť:

Není-li to pro zamýšlené použití nevhodné, musí zařízení zajišťovat funkci řízení spotřeby energie. Když zařízení nezajišťuje hlavní funkci a na jeho funkcích není závislý jiný výrobek spojený se spotřebou energie, funkce řízení spotřeby energie po nejkratší možné době, která je přiměřená zamýšlenému účelu použití zařízení, automaticky přepne zařízení do jednoho z těchto stavů:

—	pohotovostní režim,

—	vypnutý stav,

—	jiný stav, v němž nejsou překročeny platné požadavky na spotřebu energie ve vypnutém stavu nebo v pohotovostním režimu, když je zařízení připojeno k síťovému zdroji.

U kávovarů pro domácnost se doba uvedená v bodě 1 stanoví takto:

—	u překapávacích kávovarů pro domácnost uchovávajících kávu v izolované nádobě nejvýše pět minut,

—	u překapávacích kávovarů pro domácnost uchovávajících kávu v neizolované nádobě nejvýše 40 minut,

—	u kávovarů pro domácnost jiných než překapávacích kávovarů pro domácnost nejvýše 30 minut.

3)	U jiných zařízení nesmí doba uvedená v bodě 1 překročit 20 minut.

4)	Funkce řízení spotřeby energie popsaná v bodě 1 musí být aktivována při uvedení zařízení na trh nebo do provozu a aktivována s počátečním nastavením poté, co je na zařízení obnoveno tovární nastavení.

Zařízení může uživateli nabídnout možnost deaktivovat funkci řízení spotřeby energie. V takových případech musí být uživatelé upozorněni na zvýšenou spotřebu energie v důsledku tohoto opatření. Toto upozornění musí být obsaženo v návodech k použití a v relevantních případech musí být k dispozici na displejích integrovaných do zařízení nebo k němu připojených s výjimkou displejů pro zobrazování informací nebo indikaci stavu. Tato možnost nesmí být součástí postupu instalace zařízení a musí vyžadovat, aby ji uživatel zvlášť na zařízení nastavil.

Řízení spotřeby elektrické energie u zařízení připojených na síť:

V pohotovostním režimu při připojení na síť může funkce řízení spotřeby energie automaticky přepnout zařízení do pohotovostního režimu nebo do vypnutého stavu či jiného stavu, v němž nejsou překročeny platné požadavky na spotřebu energie v pohotovostním režimu nebo ve vypnutém stavu.

Funkce řízení spotřeby energie musí být k dispozici pro všechny síťové porty zařízení připojeného na síť.

Pokud nejsou všechny síťové porty deaktivovány, musí být funkce řízení spotřeby energie aktivována při uvedení zařízení na trh nebo do provozu. Poté, co je na zařízení obnoveno tovární nastavení, musí být funkce řízení spotřeby energie aktivována, je-li aktivován některý ze síťových portů.

Zařízení může uživateli nabídnout možnost deaktivovat funkci řízení spotřeby energie. V takových případech musí být uživatel upozorněn na zvýšenou spotřebu energie v důsledku tohoto opatření. Toto upozornění musí být obsaženo v návodech k použití a v relevantních případech musí být k dispozici na displejích integrovaných do zařízení nebo k němu připojených. Tato možnost nesmí být součástí postupu instalace zařízení a musí vyžadovat, aby ji uživatel zvlášť na zařízení nastavil.

Zařízení připojené na síť jiné než zařízení HiNA musí splňovat požadavky stanovené v bodě 2 písm. b), když jsou všechny pevné síťové porty odpojeny a když jsou všechny bezdrátové síťové porty deaktivovány.

Možnost deaktivace bezdrátových připojení k síti:

Všechna zařízení připojená na síť, která mohou být připojena k bezdrátové síti, musí uživateli nabízet možnost deaktivovat bezdrátová připojení k síti. Tento požadavek se nevztahuje na zařízení, která jsou pro zamýšlené použití závislá na jediném bezdrátovém síťovém připojení a nemají žádné pevné síťové připojení.

e)	Označení „pohotovostní režim“ a jeho překlady do všech úředních jazyků Unie se nesmí samostatně ani v kombinaci s jinými informacemi používat k popisu stavu, ve kterém zařízení nesplňuje požadavky stanovené v bodě 1 písm. b) nebo c).

Požadavky na informace

Návody k použití pro konečné uživatele a volně přístupné internetové stránky výrobců, dovozců nebo zplnomocněných zástupců musí v relevantních případech obsahovat tyto informace o všech zařízeních:

pro každý vypnutý stav, pohotovostní režim (nebo jiný stav, v němž nejsou překročeny platné požadavky na spotřebu energie pro vypnutý stav nebo pohotovostní režim) a pohotovostní režim při připojení na síť, do něhož je zařízení přepínáno funkcí řízení spotřeby energie nebo podobnou funkcí:

—	spotřebu energie vyjádřenou ve wattech zaokrouhlenou na jedno desetinné místo,

—	dobu, po níž zařízení automaticky dosáhne pohotovostního režimu, vypnutého stavu nebo pohotovostního režimu při připojení na síť v minutách zaokrouhlenou na nejbližší minutu;

2)	spotřebu energie zařízení v pohotovostním režimu při připojení na síť, když jsou všechny pevné síťové porty připojeny a všechny bezdrátové síťové porty aktivovány,

3)	u zařízení, která potřebují externí napájecí zdroj, ale jsou uváděna na trh bez něj, poskytne výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce informace o technických vlastnostech modelu výrobku vnějšího napájecího zdroje, který má být s tímto zařízením používán;

4)	pokyny k aktivaci a deaktivaci bezdrátových síťových portů.

Alternativně mohou být informace uvedené v bodech 1, 2 a 3 uvedeny v návodech k použití pro konečné uživatele ve formě odkazu na tyto informace na volně přístupných internetových stránkách výrobců, dovozců nebo zplnomocněných zástupců.

Technická dokumentace pro účely posuzování shody podle článku 4 musí obsahovat tyto položky:

kategorii zařízení:

—	specifikaci, zda se jedná o zařízení připojené na síť, nebo zařízení nepřipojené na síť,

—	u zařízení připojených na síť specifikaci, zda se jedná o zařízení HiNA, zařízení s funkcí HiNA nebo jiné zařízení připojené na síť; není-li poskytnuta žádná informace, zařízení se nepovažuje za zařízení HiNA nebo zařízení s funkcí HiNA,

pro každý vypnutý stav, pohotovostní režim a pohotovostní režim při připojení na síť:

—	deklarovanou hodnotu spotřeby energie ve wattech zaokrouhlenou na jedno desetinné místo,

—	použitou metodu měření,

—	popis způsobu, kterým byl zvolen nebo naprogramován režim zařízení,

—	sled událostí, které vedou k dosažení stavu, ve kterém zařízení automaticky mění režimy,

—	případné poznámky týkající se provozu zařízení, např. informace o tom, jak uživatel přepíná zařízení do pohotovostního režimu při připojení na síť,

—	v příslušných případech implicitní dobu potřebnou k tomu, aby zařízení dosáhlo příslušného režimu nebo stavu nízké spotřeby v minutách zaokrouhlenou na nejbližší minutu;

pro zařízení připojená na síť:

—	počet a typ síťových portů a, s výjimkou bezdrátových síťových portů, kde se tyto porty na zařízení nacházejí; zejména se uvede, zda tentýž fyzický síťový port zahrnuje dva nebo více typů síťových portů,

—	zda jsou před uvedením zařízení na trh nebo do provozu všechny síťové porty deaktivovány,

—	zda existují porty, které jsou pro zamýšlené použití závislé na aktivním kabelovém připojení, a postup použitý k deaktivaci těchto portů,

—	spotřebu energie zařízení v pohotovostním režimu při připojení na síť, když jsou všechny pevné síťové porty připojeny a všechny bezdrátové síťové porty aktivovány,

—	pokyny k aktivaci a deaktivaci bezdrátových síťových portů;

pro každý typ síťového portu:

—	dobu, po níž funkce řízení spotřeby energie přepne zařízení do pohotovostního režimu při připojení na síť,

—	dálkový signál používaný pro opětovnou aktivaci zařízení,

—	(maximální) výkonové specifikace,

—	(maximální) spotřebu energie zařízení v pohotovostním režimu při připojení na síť, do kterého funkce řízení spotřeby energie přepne zařízení, jestliže je pro dálkovou aktivaci použit pouze daný port,

—	komunikační protokol, který zařízení používá;

zkušební podmínky pro měření:

—	teplotu okolí,

—	zkušební napětí ve voltech (V) a kmitočet v hertzích (Hz),

—	celkové harmonické zkreslení elektrické rozvodné soustavy,

—	popis přístrojového vybavení, nastavení a obvodů použitých pro elektrické zkoušení;

parametry zařízení podstatné pro posuzování shody s požadavky uvedenými pro jednotlivé případy v bodě 2 písm. a), b) a c) včetně deklarované hodnoty doby potřebné k tomu, aby zařízení automaticky dosáhlo pohotovostního režimu při připojení na síť, pohotovostního režimu nebo vypnutého stavu nebo jiného stavu, v němž nejsou překročeny platné požadavky na spotřebu energie pro vypnutý stav nebo pohotovostní režim, v minutách zaokrouhlené na nejbližší minutu;

v příslušných případech musí být poskytnuto technické odůvodnění, proč požadavky uvedené v bodě 2 písm. a), b) a c) jsou pro zamýšlené použití zařízení nevhodné. Potřeba zachovat jedno nebo více síťových připojení nebo počkat na dálkový signál není považována za technické odůvodnění výjimky z požadavků stanovených v bodě 2 písm. b) v případě zařízení, které není výrobcem definováno jako zařízení připojené na síť. U požadavků stanovených v odst. 2 písm. c) musí technické odůvodnění zejména doložit, proč musí hlavní funkce zůstat vždy aktivní. Kromě toho musí být na obalu v příslušných případech výslovně uvedeno, že:

a)	zařízení nemá pohotovostní režim nebo jiný rovnocenný stav, pokud jde o požadavky na energetickou účinnost, funkci řízení spotřeby energie nebo schopnost deaktivovat režim bezdrátových síťových připojení;

b)	spotřeba energie zařízení bude pravděpodobně vyšší než u jiných modelů zařízení, které tyto funkční požadavky splňují;

8)	popis hlavních funkcí zařízení.

(1) Nariadenie Komisie (EÚ) č. 932/2012 z 3. októbra 2012, ktorým sa vykonáva smernica Európskeho parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokiaľ ide o požiadavky na ekodizajn bubnových sušičiek pre domácnosť (Ú. v. EÚ L 278, 12.10.2012, s. 1).

PŘÍLOHA IV

METODY MĚŘENÍ A VÝPOČTY

Měření a výpočty se provádějí za použití harmonizovaných norem, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiných spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod, které zohledňují obecně uznávaný současný stav techniky.

Při zkoušení zařízení připojeného na síť se použijí tyto obecné podmínky:

a)	K měření spotřeby energie v pohotovostním režimu zařízení připojeného na síť, které má takový režim, musí být všechny síťové porty jednotky podle případu deaktivovány nebo odpojeny.

b)	Pokud je zařízení pro zamýšlené použití závislé na aktivním kabelovém připojení k jednomu nebo více síťovým portům, je povolena ruční deaktivace těchto síťových portů namísto odpojení kabelu.

Pro měření spotřeby energie v pohotovostním režimu při připojení na síť a pro zkoušení funkce řízení spotřeby energie se použije tento postup:

Jestliže má zařízení jeden typ síťového portu a jestliže jsou k dispozici dva nebo více portů uvedeného typu, jeden z těchto portů se náhodně vybere a připojí se k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu. Jestliže má zařízení více bezdrátových síťových portů stejného typu, musí být ostatní bezdrátové porty, pokud je to možné, deaktivovány. Jestliže má zařízení více bezdrátových síťových portů stejného typu, musí se ostatní síťové porty odpojit. Je-li k dispozici pouze jeden síťový port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu.

Jestliže má zařízení více než jeden typ síťového portu, pro každý typ síťového portu se opakuje následující postup. Jsou-li k dispozici dva nebo více síťových portů určitého typu, vybere se náhodně jeden port z každého typu síťového portu a tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci daného portu.

Je-li pro určitý typ síťového portu k dispozici pouze jeden port, tento port se připojí k příslušné síti splňující maximální specifikaci portu. Nevyužité pevné síťové porty musí být odpojeny a nevyužité bezdrátové porty musí být deaktivovány.

Zkoušená jednotka se zapne. Zařízení, které poskytuje dálkový signál pro opětovnou aktivaci zkoušené jednotky, se připojí k příslušné síti, zapne se a je připraveno vyslat signál, když to bude potřeba. Jakmile je zkoušená jednotka zapnuta a řádně funguje, je povoleno přejít do pohotovostního režimu při připojení na síť a měří se spotřeba energie. Poté se do jednotky přes síťový port vyšle příslušný signál a provede se kontrola, zda je zařízení opětovně aktivováno. Pokud je jeden fyzický síťový port společný pro dva nebo více typů (logických) síťových portů, opakuje se tento postup pro každý typ logického síťového portu, přičemž ostatní logické síťové porty jsou logicky odpojeny.

U všech typů kávovarů pro domácnost se měření provede po dokončení posledního cyklu přípravy nebo v příslušných případech po dokončení procesu odstraňování vodního kamene, automatického čištění nebo jakékoli operace provedené uživatelem, pokud nebylo spuštěno varování vyžadující zásah uživatele, aby se zabránilo možnému poškození nebo nehodě.

PŘÍLOHA V

POSTUP OVĚŘOVÁNÍ PRO ÚČELY DOHLEDU NAD TRHEM

Tolerance pro ověřování definované v této příloze se vztahují pouze na ověřování deklarovaných hodnot orgány členského státu. Tyto tolerance nesmí být jakkoli použity výrobcem, dovozcem nebo pověřeným zástupcem jako přípustné tolerance ke stanovení hodnot v technické dokumentaci nebo k interpretaci těchto hodnot za účelem dosažení shody nebo za účelem deklarování lepší výkonnosti.

Pokud určitý model není ve shodě s požadavky stanovenými v čl. 6 prvním pododstavci tohoto nařízení, považuje se daný model a všechny rovnocenné modely za nevyhovující.

V rámci ověřování, zda určitý model zařízení vyhovuje požadavkům stanoveným v tomto nařízení podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES, uplatní orgány členského státu u požadavků uvedených v této příloze následující postup:

1.	Orgány členského státu provedou ověření na jediném kuse daného modelu.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:

hodnoty uvedené v technické dokumentaci podle bodu 2 přílohy IV směrnice 2009/125/ES (deklarované hodnoty) a v příslušných případech hodnoty použité k jejich výpočtu nejsou pro výrobce, dovozce nebo zplnomocněného zástupce příznivější než výsledky odpovídajících měření provedených podle bodu 2 písmene g) uvedené přílohy;

b)	deklarované hodnoty splňují veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a žádné požadované informace o výrobku zveřejněné výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem neobsahují hodnoty, které jsou pro výrobce, dovozce nebo zplnomocněného zástupce příznivější než deklarované hodnoty;

c)	při kontrole předmětného kusu daného modelu ze strany orgánů členských států výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce zavedl systém, který splňuje požadavky uvedené v čl. 6 druhém pododstavci;

d)	při kontrole předmětného kusu daného modelu ze strany orgánů členských států tento kus splňuje funkční požadavky uvedené v bodě 2 přílohy III a požadavky na informace uvedené v bodě 3 přílohy III;

e)	při zkoušení předmětného kusu daného modelu ze strany orgánů členského státu jsou zjištěné hodnoty (hodnoty příslušných parametrů naměřené při zkoušení a hodnoty vypočítané z těchto měření) v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování uvedenými v tabulce 1.

3.	Nejsou-li splněny podmínky stanovené v bodě 2 písm. a), b), c) nebo d), má se za to, že daný model ani žádné rovnocenné modely nejsou v souladu s tímto nařízením.

4.	Není-li splněna podmínka stanovená v bodě 2 písm. e), vyberou orgány členského státu ke zkoušení tři další kusy téhož modelu. Alternativně mohou tyto tři kusy být vybrány z jednoho nebo více rovnocenných modelů.

5.	Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže je u těchto tří kusů aritmetický průměr zjištěných hodnot v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování stanovenými v tabulce 1.

6.	Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 5, pak daný model ani žádné rovnocenné modely nejsou v souladu s tímto nařízením.

7.	Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodu 3 nebo 6 nebo druhého pododstavce této přílohy daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.

Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v příloze IV.

U požadavků uvedených v této příloze použijí orgány členského státu pouze tolerance pro ověřování stanovené v tabulce 1 níže a pouze postup popsaný v bodech 1 až 7. Pro parametry v tabulce 1 se nepoužijí žádné jiné tolerance, například tolerance stanovené v harmonizovaných normách nebo v jiných metodách měření.

Tabulka 1

Tolerance pro ověřování

Parametry	Tolerance pro ověřování
Spotřeba energie ve vypnutém stavu	Zjištěná hodnota (*1) nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 W.
Spotřeba energie v pohotovostním režimu	Zjištěná hodnota (*1) nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 W.
Spotřeba energie v pohotovostním režimu při připojení na síť	Zjištěná hodnota (*1) nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 W, je-li deklarovaná hodnota nižší než 1 W, a o více než 10 % v ostatních případech.
Doba potřebná k tomu, aby zařízení dosáhlo příslušného režimu nebo stavu s nízkou spotřebou energie	Zjištěná hodnota (*1) nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 10 %.

(*1) V případě zkoušení tří dalších kusů podle bodu 4 se zjištěnou hodnotou rozumí aritmetický průměr hodnot zjištěných u těchto tří dalších kusů.

PŘÍLOHA VI

REFERENČNÍ HODNOTY

V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla nejlepší dostupná technologie na trhu, pokud jde o spotřebu energie ve vypnutém stavu, pohotovostním režimu a pohotovostním režimu při připojení na síť, zjištěna takto:

a)	Vypnutý stav: 0 W – 0,2 W s hardwarovým vypínačem na primární straně v závislosti mimo jiné na parametrech, které se týkají elektromagnetické kompatibility podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU (1).

b)	Pohotovostní režim: 0,1 W s funkcí opětovné aktivace; 0,1 W s jednoduchým nebo úsporným displejem pro zobrazování informací nebo indikaci stavu pomocí LED diod (větší displeje – např. pro hodiny – vyžadují větší výkon).

c)	Pohotovostní režim při připojení na síť: 3 W pro zařízení HiNA, 1 W nebo méně u zařízení jiných než HiNA.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání