(EU) 2023/453Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/453 ze dne 2. března 2023, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2017/141 na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie

(1)

V lednu 2017 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/141 (2) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/659 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli (dále jen „příslušenství (fitinky)“), pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Tchaj-wanu. Platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 30,7 % do 64,9 % pro dovoz pocházející z ČLR a v rozmezí od 5,1 % do 12,1 % pro dovoz pocházející z Tchaj-wanu. Šetření, které vedlo k uložení těchto cel, bylo zahájeno v říjnu 2015 (dále jen „původní šetření“) (4).

(2)

V lednu 2022 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti stávajících opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5). Tento přezkum stále probíhá.

(3)

Komise obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz příslušenství (fitinků) pocházejícího z Číny dovozem příslušenství (fitinků) zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie, a zavedla celní evidenci tohoto dovozu (dále jen „žádost“).

(4)

Žádost podal dne 25. dubna 2022 Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího příslušenství (fitinky) z nerezavějící oceli pro svařování na tupo (dále jen „žadatel“).

(5)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy o změně obchodních toků souvisejících s vývozem z Číny a Malajsie do Unie, k níž došlo po uložení opatření na příslušenství (fitinky) pocházející z Číny.

(6)

Kromě toho žádost poskytla důkazy o tom, že je nepravděpodobné, že by tato změna byla způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž by mimo uložení cla existovalo dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Žadatel tvrdil, že skutečná výroba výrobku, který je předmětem šetření, v Malajsii byla omezena pouze na dva výrobce, jejichž společný vývoz do Unie byl od uložení opatření na dotčený výrobek soustavně mnohem nižší než objem výrobku, který je předmětem šetření, vyvážený z Malajsie do Unie. Podle důkazů předložených žadatelem byla změna zřejmě způsobena překládkou dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR na cestě do Unie v Malajsii. Žadatel předložil důkazy zpochybňující existenci skutečných výrobních zařízení čínských společností v Malajsii. Žadatel navíc poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci otevřeně navrhovali změnit původ dotčeného výrobku z čínského na malajsijský.

(7)

Žádost dále obsahovala dostatečné důkazy o tom, že výše popsané praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce mařily nápravné účinky stávajících antidumpingových opatření, pokud se jedná o množství a ceny. Výrobek, který je předmětem šetření, se zřejmě na trh Unie dovážel ve velkém množství. Kromě toho existovaly dostatečné důkazy o tom, že se tento dovoz příslušenství (fitinků) uskutečňoval za ceny působící újmu.

(8)

Žádost také mimo jiné obsahovala dostatečné důkazy o tom, že příslušenství (fitinky) zasílané z Malajsie bylo vyváženo za dumpingové ceny oproti běžné hodnotě, která byla dříve stanovena pro příslušenství (fitinky) pocházející z Číny.

(9)

Výrobkem dotčeným možným obcházením je příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z austenitické nerezavějící oceli, odpovídající typům AISI 304, 304L, 316, 316L, 316Ti, 321 a 321H a jejich ekvivalentům v jiných normách, s největším vnějším průměrem nepřesahujícím 406,4 mm a o tloušťce stěny nejvýše 16 mm, s průměrnou drsností (Ra) vnitřního povrchu nejméně 0,8 mikrometru, bez příruby, též dokončené, ke dni vstupu prováděcího nařízení (EU) 2017/141 v platnost kódů KN ex 7307 23 10 a ex 7307 23 90 (kódy TARIC 7307231015, 7307231025, 7307239015, 7307239025), pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“). Jde o výrobek, na který se vztahují stávající platná opatření.

(10)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek uvedený v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie, v současnosti stejných kódů KN jako dotčený výrobek (kódy TARIC 7307231035, 7307231040, 7307239035, 7307239040) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(11)

Šetření ukázalo, že příslušenství (fitinky) vyvážené z Číny do Unie a příslušenství (fitinky) zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda pochází z Malajsie, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(12)

Společnost Pantech Steel Industries Sdn.Bhd (dále jen „PSI“), jedna ze společností skupiny Pantech Group, kontaktovala Komisi, aby se ujistila, že do původní definice výrobku není zahrnut jeden z jejich typů výrobku, konkrétně potrubní ohyby vyráběné vysokofrekvenční indukcí. Na základě analýzy poskytnutého popisu výrobku a konzultace se žadatelem Komise potvrdila, že potrubní ohyby vyráběné vysokofrekvenční indukcí nebyly do původní definice výrobku zahrnuty.

(13)

Dovozce v Unii, společnost Paul Meijering Metalen B.V. (dále jen „PMM B.V.“), nesouhlasil s definicí výrobku, který je předmětem šetření. V tomto ohledu a rovněž k zahájení šetření předložil připomínky a požádal o slyšení u útvarů Komise. Slyšení se konalo dne 7. července 2022. Během slyšení Komise vysvětlila, že účelem tohoto šetření je určit, zda dochází k obcházení přes Malajsii. V souvislosti s tímto šetřením neexistoval žádný právní základ pro revizi rozsahu opatření. Definice výrobku byla stanovena v původním šetření, které ukázalo, že veškerá příslušenství (fitinky) spadající do definice výrobku jsou obdobnými výrobky.

(14)

Komise poté, co informovala členské státy, a poté, co zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, zahájila šetření a zavedla celní evidenci dovozu příslušenství (fitinků) zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie, a to prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/894 (6) (dále jen „nařízení o zahájení šetření“) ze dne 8. června 2022.

(15)

V nařízení o zahájení šetření se uvádí, že budou-li v průběhu šetření kromě skutečnosti uvedené v 7. bodě odůvodnění dotčeného nařízení zjištěny i jiné praktiky obcházení, na něž se vztahuje článek 13 základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tyto praktiky.

(16)

Společnost PMM B.V. poukázala na to, že v žádosti existuje nesoulad mezi vývozem z Malajsie do Unie za rok 2017 a odpovídajícím dovozem z Malajsie do Unie. Nesouhlasila rovněž s tvrzením žadatele, že jediným vysvětlením pro rozdíl mezi vývozem z Číny do Malajsie a vývozem z Malajsie do Unie je překládka. Poukázala také na chybějící odkazy v žádosti.

(17)

Během slyšení uvedeného ve 13. bodě odůvodnění Komise vysvětlila, že posoudila žádost v souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení šetření byly splněny, tj. že existují dostatečné důkazy pro zahájení šetření. Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení musí žádost obsahovat informace, nakolik jsou žadateli rozumně dostupné. Právní úroveň důkazů požadovaných pro zahájení šetření (dále jen „dostatečné důkazy“) se liší od úrovně, která je nezbytná pro konečné zjištění existence obcházení.

(18)

Rozdíl ve statistikách za rok 2017 nebo tvrzení o překládce založená na rozdílu ve statistikách mezi ČLR a Malajsií nic nemění na tom, že žádost ukázala jasnou změnu obchodních toků mezi ČLR, Malajsií a Unií. Žadatel rovněž poskytl důkazy o překládce.

(19)

Komise však vysvětlila, že účelem šetření je zjistit, zda je změna obchodních toků, včetně toků mezi Čínou a Malajsií, způsobena praktikami, které představují obcházení podle článku 13 základního nařízení, a nikoli pouze překládkou.

(20)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem obsahovala žádost dostatečné důkazy o činitelích uvedených v čl. 13 odst. 1 základního nařízení, které opravňují k zahájení šetření v souladu s čl. 13 odst. 3.

(21)

Období šetření trvalo od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 (dále jen „období šetření“). Pro období šetření byly shromážděny údaje s cílem prošetřit mimo jiné údajnou změnu obchodních toků po uložení opatření týkajících se dotčeného výrobku a existenci praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistovalo dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „sledované období“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat, zda dovoz maří nápravný účinek platných opatření, pokud se jedná o ceny a/nebo množství, a zda došlo k dumpingu.

(22)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovala orgány Číny a Malajsie, známé vyvážející výrobce v těchto zemích, výrobní odvětví Unie a známé dovozce do Unie.

(23)

Kromě toho Komise požádala zastoupení Malajsie při Evropské unii, aby jí oznámilo názvy a adresy vyvážejících výrobců a/nebo reprezentativních sdružení, kteří by mohli mít zájem o spolupráci při šetření, kromě malajsijských vyvážejících výrobců, které již žadatel uvedl ve své žádosti. Zastoupení Malajsie poskytlo Komisi požadovaný seznam. Jakmile Komise zahájila šetření, všechny tyto společnosti kontaktovala.

(24)

Na internetových stránkách GŘ pro obchod byly zpřístupněny formuláře žádosti o osvobození pro výrobce/vývozce v Malajsii, dotazníky pro výrobce/vývozce v Číně a pro dovozce v Unii.

(25)

Formuláře žádosti o osvobození předložili tito čtyři malajsijští vyvážející výrobci:

(26)

Kromě toho předložily odpovědi na dotazník čtyři malajsijské společnosti, které jsou ve spojení se společností Pantech nebo SPI.

(27)

Odpovědi na dotazník předložilo také šest dovozců v Unii. Jedna z těchto společností příslušenství (fitinky) z Malajsie nedovážela, takže její odpověď nebyla dále analyzována. Komise použila odpovědi dovozců na dotazník ke křížové kontrole obchodních toků a názvů dodavatelů z Malajsie.

(28)

Při ověřování informací a statistik poskytnutých žadatelem a spolupracujícími malajsijskými společnostmi vedla Komise na místě konzultace s malajsijskými orgány, konkrétně s ministerstvem obchodu a průmyslu, královskými celními orgány, ministerstvem financí a zástupci zón volného obchodu Klang a Penang.

(29)

Podle článku 16 základního nařízení Komise také uskutečnila inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(30)

Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností:

(31)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v nařízení o zahájení šetření. Všechny strany byly informovány, že nesdělení veškerých relevantních informací nebo sdělení neúplných, nepravdivých nebo zavádějících informací může vést k použití článku 18 základního nařízení a k závěrům založeným na dostupných údajích.

(32)

Dne 7. července 2022 se konalo slyšení s dovozcem v Unii, společností PMM B.V., jak je vysvětleno ve 13. a 16. až 19. bodě odůvodnění. Po poskytnutí informací se dne 8. prosince 2022 konalo slyšení se společností MAC a dne 12. prosince 2022 se společností PMM B.V.

(33)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení by měly být za účelem posouzení možného obcházení analyzovány tyto skutečnosti:

(34)

V žádosti se tvrdilo, že v Malajsii mělo docházet k překládce dotčeného výrobku dováženého do Unie (viz 6. bod odůvodnění).

(35)

Šetřením se nezjistily důkazy o tom, že by se na těchto praktikách překládky podílel některý ze čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří představovali celý vývoz do Unie ve sledovaném období (viz 39. bod odůvodnění níže). Komise porovnala údaje vykázané čtyřmi spolupracujícími společnostmi se statistikami, z čehož vyplynulo, že tyto společnosti po většinu období šetření představovaly převážnou většinu vývozu příslušenství (fitinků) do Unie a ve sledovaném období pak veškerý objem tohoto vývozu. Šetřením bylo zjištěno, že žádná z těchto čtyř společností nebyla zapojena do překládky. Jejich nákupy příslušenství (fitinků) z ČLR byly minimální a byly prodávány na domácím trhu v Malajsii. Toto tvrzení proto nemohlo být tímto šetřením potvrzeno.

(36)

Jak je zmíněno v 5. bodě odůvodnění, žádost však obsahovala dostatečné důkazy o změně obchodních toků souvisejících s vývozem z Číny a Malajsie do Unie, k níž došlo po uložení opatření na příslušenství (fitinky) pocházející z Číny. Žádost konkrétně poskytla důkazy založené na oficiálních statistikách o zvýšení dovozu příslušenství (fitinků) z Malajsie do Unie a souběžném zvýšení dovozu příslušenství (fitinků) z Číny do Malajsie (7), což představuje změnu obchodních toků, jak je uvedeno v článku 13 základního nařízení. Kromě toho, jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, žádost poskytla důkazy o tom, že podle známých informací o skutečné výrobě v Malajsii není pravděpodobné, že by tato změna byla způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž by mimo uložení cla existovalo dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Podle žádosti byla změna způsobena překládkou a toto tvrzení bylo podloženo dostatečnými důkazy, konkrétně nabídkami malajsijských společností, které otevřeně nabízejí poskytování čínského příslušenství (fitinků), u něhož je změněn původ, aby se na ně nevztahovala antidumpingová cla (8). Ačkoliv šetření nezjistilo žádné důkazy o tom, že by malajsijské společnosti skutečně jednaly na základě údajného návrhu na další prodej čínského příslušenství (fitinků), jak je uvedeno ve 35. bodě odůvodnění, potvrdilo, že došlo ke změně obchodních toků. S ohledem na důkazy, zejména na známou skutečnou výrobní kapacitu v Malajsii, je nepravděpodobné, že by k takové změně došlo v důsledku praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž existuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Komise proto v šetření pokračovala.

(37)

Šetření se týkalo všech praktik, na něž se vztahuje článek 13 základního nařízení (viz 15. bod odůvodnění), a proto Komise na základě používání čínských surovin nebo polotovarů rovněž analyzovala montážní operace prováděné dotčenými společnostmi.

(38)

Komise konkrétně analyzovala, zda montážní operace splňují kritéria uvedená v čl. 13 odst. 2 základního nařízení, zejména:

(39)

Jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, čtyři vyvážející výrobci v Malajsii požádali o osvobození od opatření, pokud by byla rozšířena na Malajsii. Během celého řízení spolupracovali: předložili formuláře žádosti o osvobození, poskytli odpovědi na písemná upozornění na nedostatky a souhlasili s inspekcemi na místě. Úroveň spolupráce malajsijských vyvážejících výrobců byla vysoká, neboť jejich souhrnný nahlášený objem vývozu příslušenství (fitinků) do Unie v předložených formulářích žádosti o osvobození představoval celý objem malajsijského dovozu během sledovaného období, jak je uvedeno ve statistikách dovozu Eurostatu.

(40)

Tabulka 1 ukazuje vývoj dovozu příslušenství (fitinků) z Číny a Malajsie do Unie v období šetření.

Tabulka 1

Dovoz příslušenství (fitinků) do Unie v období šetření (v tunách)

(41)

Celkový objem dovozu příslušenství (fitinků) z Malajsie do Unie se v období šetření více než zpětinásobil, a to z 297 tun v roce 2014 na 1 626 tun ve sledovaném období.

(42)

Zároveň dovoz do Unie z Číny poklesl o 76 %, z 3 018 tun v roce 2014 na 719 tun ve sledovaném období.

(43)

Vzhledem k tomu, že Komise nezjistila žádné důkazy, že by se čtyři spolupracující vyvážející výrobci podíleli na překládce, nebyl malajsijský objem dovozu z Číny, pokud jde o výrobek, který je předmětem šetření, analyzován.

(44)

Hlavními vstupními materiály pro výrobu příslušenství (fitinků) jsou svařované trubky a trouby a bezešvé trubky a trouby. Tyto vstupní materiály se poté dále zpracovávají za účelem výroby svařovaného a bezešvého příslušenství (fitinků). Kromě toho se bezešvé příslušenství (fitinky) ve formě uzávěrů vyrábí z desek. Dále jedna ze spolupracujících společností používala pro výrobu svařovaného příslušenství (fitinků) o velkém průměru také přepážkové desky. V neposlední řadě jedna ze spolupracujících společností rovněž dovážela během části období šetření polotovary (potrubní spoje) k dalšímu zpracování.

(45)

Tabulka 2 ukazuje na základě ověřených údajů od spolupracujících společností vývoj malajsijského dovozu dílů používaných k výrobě příslušenství (fitinků) z Číny. Komise porovnala tyto údaje s malajsijskými dovozními statistikami získanými od malajsijských orgánů a s údaji dostupnými v databázi Global Trade Atlas (GTA) (9). Zjistilo se však, že údaje oznámené společnostmi byly pro analýzu obchodních toků spolehlivější než dovozní statistiky. Dotčené suroviny lze do Malajsie dovážet pod řadou desetimístných celních kódů a lze je použít i v jiných navazujících odvětvích, než je výroba příslušenství (fitinků). Komise mohla na úrovni spolupracujících vyvážejících výrobců a vzhledem k vysoké míře spolupráce sledovat konečné použití dílů i to, zda byly použity pro následný vývoz příslušenství (fitinků) do Unie. Komise se proto rozhodla vycházet z ověřených informací poskytnutých spolupracujícími společnostmi.

Tabulka 2

Dovoz surovin z Číny do Malajsie v období šetření (v tunách)  (10)

(46)

Údaje v tabulce 2 uvádějí souhrnný objem dovozu všech těchto surovin a polotovarů dovážených z Číny spolupracujícími malajsijskými výrobci, který ve sledovaném období pokrývá 100 % malajsijského vývozu příslušenství (fitinků) do Unie.

(47)

Tabulka 2 ukazuje, že malajsijský dovoz surovin a polotovarů z Číny se během období šetření podstatně zvýšil, a to téměř desetkrát. Tento nárůst byl patrný zejména od roku 2018 do sledovaného období.

(48)

Významný nárůst objemu dovozu surovin z Číny do Malajsie naznačoval rostoucí poptávku po tomto vstupním materiálu v Malajsii, kterou by šlo alespoň částečně vysvětlit nárůstem výroby příslušenství (fitinků) a jeho vývozu z Malajsie do Unie během období šetření.

(49)

Nárůst vývozu příslušenství (fitinků) z Malajsie do Unie spolu s nárůstem čínského vývozu dílů do Malajsie ve stejném období představuje změnu obchodních toků mezi Čínou, Malajsií a Unií ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení.

(50)

Po poskytnutí informací společnost PMM B.V. uvedla, že antidumpingová opatření související s dovozem příslušenství (fitinků) pocházejícího z Číny byla uložena v lednu 2017, zatímco dovoz do EU z Malajsie již v letech 2014 až 2017 narůstal.

(51)

Společnost rovněž uvedla, že nárůst malajsijského dovozu vstupů z Číny v období šetření byl mnohem vyšší než nárůst malajského vývozu příslušenství (fitinků) do Unie. Podle společnosti PMM B.V. to znamená, že malajsijští výrobci výrobu příslušenství (fitinků) prostě jen zvýšili, aniž by se nutně zaměřili na trh Unie.

(52)

Je však třeba poznamenat, že šetření vedoucí k uložení původních opatření bylo zahájeno v říjnu 2015. Vzhledem k tomu, že zahájení antidumpingového řízení může mít samo o sobě vliv na chování hospodářských subjektů, a aby bylo možné získat úplný obraz a řádně porovnat obchodní toky před zahájením šetření s obchodními toky po zahájení šetření a po uložení cla, rozhodla se Komise zahájit období šetření v rámci stávajícího šetření obcházení od 1. ledna 2014. Nárůst dovozu z Malajsie byl skutečně patrný již v období let 2014 až 2017. Růst objemu tohoto dovozu se však mezi rokem 2017 a sledovaným obdobím, tj. po uložení cla podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení, zrychlil.

(53)

Přesně stejný vzorec lze pozorovat u malajsijského dovozu surovin z Číny. Skutečnost, že nárůst dovozu čínských trubek z nerezavějící oceli do Malajsie neodpovídá nárůstu malajsijského vývozu příslušenství (fitinků) do Unie přesně na kus, nemění nic na zjištění, že se tento vývoz v období šetření více než zpětinásobil, což spolu s téměř desetinásobným nárůstem dovozu vstupů z ČLR do Malajsie představuje změnu obchodních toků ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Navíc vzhledem k tomu, že se trubky dovážené z Číny nepoužívají pouze k výrobě příslušenství (fitinků), nemohl být počet dovozených čínských trubek stejný jako počet vyvezených kusů příslušenství (fitinků).

(54)

Po poskytnutí informací společnost MAC rovněž tvrdila, že Komise neprovedla analýzu nebo kvalifikaci změny obchodních toků. Podle jejího názoru skutečnost, že se dovoz surovin z ČLR do Malajsie zvýšil téměř desetkrát, zatímco dovoz příslušenství (fitinků) z Malajsie do Unie vzrostl pouze více než pětinásobně, znamená, že pouze asi polovina surovin dovezených do Malajsie z Číny skončila jako příslušenství (fitinky) vyvážené do Unie. Společnost MAC dále tvrdila, že dva spolupracující vývozci již ověření coby skuteční malajsijští výrobci dováželi pouze velmi malé procento svých surovin z Číny, ale také zvýšili svůj vývoz do Unie po uložení cla na příslušenství (fitinky), a ověřené údaje o prodeji vykázané společností MAC potvrdily, že téměř 50 % hmotnosti prodeje příslušenství (fitinků) uskutečněného společností MAC směřovalo na jiné trhy než na trh Unie, a proto se zdá, že váha zjištění Komise o „změně obchodních toků“ padá především na společnost TP a v každém případě není toto zjištění dostatečně odůvodněno nebo založeno na konzistentních důkazech.

(55)

Toto tvrzení bylo zamítnuto. Za prvé, na základě oficiálních statistik a ověřených údajů od spolupracujících společností se šetřením na celostátní úrovni zjistilo, že zatímco se dovoz příslušenství (fitinků) z ČLR do Unie výrazně snížil, došlo v období šetření k významnému nárůstu jak dovozu vstupů z ČLR do Malajsie, tak dovozu příslušenství (fitinků) z Malajsie do Unie. To je jasný důkaz toho, že rostoucí poptávka po tomto vstupním materiálu v Malajsii by mohla být alespoň částečně vysvětlena nárůstem výroby příslušenství (fitinků) a jeho vývozu z Malajsie do Unie během období šetření (viz 48. bod odůvodnění). Za druhé, i přes tvrzení společnosti MAC, že pouze asi polovina surovin dovezených do Malajsie z Číny skončila v příslušenství (fitincích) vyvážených do Unie, by to stále znamenalo změnu obchodních toků ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za třetí, kromě analýzy změny obchodních toků na celostátní úrovni Komise rovněž analyzovala změnu obchodních toků pouze na úrovni společností MAC a TP na základě jejich vlastních ověřených údajů a také zde zjistila významný souběžný nárůst (viz tabulka 3 níže). Větší podíl na obou zvýšeních má v zásadě společnost MAC, neboť montáž ve společnosti TP začala až ve druhé polovině roku 2020 (viz 89. bod odůvodnění). Kromě toho většina vývozu společnosti MAC do Unie v období šetření byla vyrobena z dílů dovezených z ČLR, jelikož uvedená společnost dovážela téměř 100 % svých surovin z Číny (viz 58. bod odůvodnění). Na celostátní úrovni proto šetření ukázalo jasnou změnu obchodních toků. Kromě toho se šetřením na úrovni společnosti na základě ověřených údajů od společnosti zjistilo, že společnost MAC se na této změně velmi významně podílela. Společnost MAC nenabídla žádnou jinou analýzu, odůvodnění nebo kvalifikaci, ani nenaznačila, jaké další důkazy měla Komise použít.

(56)

Komise nejprve zanalyzovala, zda montáže spolupracujících společností začaly nebo byly značně rozšířeny po zahájení antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením a zda použité díly pocházejí ze země, na niž se vztahují opatření.

(57)

Spolupracující společnosti dovážely v období šetření suroviny a díly z Číny, a mohly tedy před odesláním příslušenství (fitinků) do Unie provádět montáž/kompletaci v Malajsii.

(58)

Společnosti MAC a TP zahájily své montáže v roce 2018 a 2020, tedy po uložení opatření vůči Číně v lednu 2017. Z Číny dováželi téměř 100 % svých surovin (11).

(59)

Kromě toho se prodej příslušenství (fitinků) do Unie obou společností a jejich dovoz surovin z Číny od okamžiku, kdy byly tyto společnosti založeny, výrazně zvýšil, přičemž v období sledování dosáhl vrcholu.

(60)

Tabulka 3 vychází ze souhrnných údajů obou společností a ukazuje vývoj jejich vývozu příslušenství (fitinků) do Unie a jejich dovozu surovin/polotovarů z Číny od roku 2018 do období sledování (12).

Tabulka 3

Ukazatele vývozu a dovozu společností MAC a TP (rok 2018 = 100)

(61)

Situace ostatních dvou společností (Pantech a SPI) byla zcela odlišná. Obě společnosti byly výrobci příslušenství (fitinků) už před rokem 2014. Žadatelé ve své žádosti označili obě společnosti za skutečné výrobce (13). Jejich vývoz do Unie se po uložení opatření zvýšil, ale šetřením se potvrdilo, že jsou skutečnými výrobci (viz oddíl 2.5 níže o testu hodnoty dílů). Pouze bezešvé trubky, které představovaly malé procento jejich surovin/dílů, byly během období šetření dovezeny z Číny a následně použity k výrobě příslušenství (fitinků) vyváženého do Unie.

(62)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení stanoví souvislost mezi danými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi a změnou obchodních toků, kdy tato změna musí být „způsobena“ uvedenými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi. Jedná se tedy o praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce vedoucí ke změně obchodních toků, pro něž musí mimo uložení cla existovat dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, jinak budou považovány za obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(63)

Pro založení společnosti v Malajsii sice mohly existovat i jiné důvody než zavedená opatření, např. zásobování malajsijského domácího trhu, avšak jiné skutečnosti týkající se společností MAC a TP prokazují, že ke změně obchodních toků došlo v souvislosti s uložením cel:

(64)

Kromě toho je společnost TP dceřinou společností v plném vlastnictví čínské společnosti Sinotube, která je zase součástí skupiny Tsingshan Group, čínského ocelářského giganta vyrábějícího širokou škálu výrobků z oceli, včetně příslušenství (fitinků).

(65)

S ohledem na všechny tyto skutečnosti dospěla Komise k závěru, že mimo uložení cla neexistuje pro zpracovávací operace společností MAC a TP ve dvou výrobních závodech (14) v Malajsii dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Změna obchodních toků byla důsledkem toho, že montáž začala a byla značně rozšířena po uložení původních opatření.

(66)

Po poskytnutí informací společnost MAC tvrdila, že pro její založení na konci roku 2017 a růst jejích výrobních činností a mezinárodního vývozu v následujících letech existovalo dostatečné opodstatnění a hospodářský důvod.

(67)

Společnost MAC konkrétně tvrdila, že důvodem pro založení společnosti je v zásadě obchodní příležitost, která neměla nic společného s uložením cel v původním šetření. Převzala podnik skutečného výrobce (KT Fittings) a změnila zaměření svých montáží na výrobu z bezešvých trubek z Číny. Společnost MAC podle svého podání převzala dotčený podnik, aby prováděla takovou úroveň zpracování, která podle nepreferenčních pravidel Unie o původu dostačuje k tomu, aby bylo možné výrobek označit za výrobek malajsijského původu. Vzhledem k tomu, že společnost KT Fittings nepodléhala antidumpingovým clům, mělo nové vedení společnosti údajně oprávněné důvody domnívat se, že převzetím strojního zařízení, výrobního závodu a seznamu zákazníků svého předchůdce nebude budoucí prodej společnosti MAC podléhat žádnému „clu EU na příslušenství (fitinky)“. Přechod od výroby ze svařovaných trubek k výrobě z bezešvých trubek byl údajně motivován tím, že na tomto trhu dominovali další dva vertikálně integrovaní malajsijští výrobci (společnosti Pantech a SPI). To vše podle názoru společnosti MAC představovalo dostatečné opodstatnění a hospodářský důvod podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení a skutečnost, že společnost MAC byla založena v roce 2017 po zahájení původního šetření, byla náhodná.

(68)

Kromě toho společnost MAC tvrdila, že poskytnuté informace nevyvolávají žádné pochybnosti o plné výrobní schopnosti společnosti MAC a o skutečné výrobě příslušenství (fitinků) z jejích ověřených nákupů surovin, které potřebuje jakýkoli skutečný výrobce příslušenství (fitinků). Pokud jde jak o výrobní schopnost, tak o skutečnou kompletní výrobu ze surovin, není mezi společností MAC a nastavením společností Pantech a SPI žádný rozdíl.

(69)

Společnost MAC rovněž tvrdila, že neexistuje žádná faktická podobnost mezi společností MAC a společností TP a že tvrzení o zaměření společnosti MAC na trh Unie je věcně nepřesné. 52 % hmotnosti (nebo 54 % hodnoty) prodeje uskutečněného společností MAC v Unii nelze považovat za „zaměření“ na trh Unie.

(70)

Rovněž společnost PMM B.V. ve svých připomínkách k poskytnutí informací zdůraznila skutečnost, že společnost MAC je „pokračováním“ společnosti KT Fittings a jako taková je „skutečným výrobcem, který vyráběl příslušenství (fitinky) dlouho před obdobím šetření“. Stejnou připomínku předložil další dovozce v Unii, společnost Dacapo Stainless B.V. (dále jen „DS B.V.“).

(71)

Komise nejprve připomněla, že vedle jiných faktorů ověřila na místě skutečnou výrobu, výrobní kapacitu a nákup vstupů společnosti MAC a že zjištěné skutečnosti týkající se těchto faktorů nebyly zpochybněny. Z výše uvedeného vyplývá, že podle čl. 13 odst. 2 základního nařízení šetření zjistilo rozdíl mezi společnostmi MAC a SPI a Pantech. Jak je uvedeno v 87., 98. a 99. bodě odůvodnění, 99,99 % dílů používaných společností MAC při výrobě příslušenství (fitinků) pocházelo z ČLR, zatímco u společností Pantech byl tento podíl nižší než 10 % a u společnosti SPI nižší než 30 %. Pokud jde o faktickou podobnost mezi společnostmi MAC a TP, šetřením bylo zjištěno, že obě společnosti uplatňovaly podobné praktiky v tom, že dovážely většinu vstupů z ČLR, přidaly jim omezenou hodnotu a vyvážely výsledné příslušenství (fitinky) do Unie. Zjištění týkající se společnosti MAC jsou navíc založena na jejích skutečných činnostech, nikoli na tom, co by tato společnost mohla se svým strojním zařízením a výrobním závodem hypoteticky provádět.

(72)

Jak je uvedeno v 62. bodě odůvodnění, v čl. 13 odst. 1 základního nařízení se stanoví souvislost mezi danými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi a změnou obchodních toků, kdy tato změna musí být „způsobena“ uvedenými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi. Jedná se tedy o praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce vedoucí ke změně obchodních toků, pro něž musí mimo uložení cla existovat dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, jinak budou považovány za obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(73)

Pro založení společnosti mohou existovat oprávněné důvody, jako je dostupnost vyškolených pracovníků a aktiv. Rozhodující však není pouze její založení, ale i způsob, jakým dotčená společnost působí. Jinými slovy, pokud je činnost společnosti – její praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce – důvodem pro změnu obchodních toků, musí být podle čl. 13 odst. 1 zkoumáno dostatečné opodstatnění a hospodářský důvod této praktiky.

(74)

Jak je vysvětleno v 87. bodě odůvodnění, šetření dospělo k závěru, že praktika, do níž je společnost MAC zapojena, je montážní operací ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního nařízení. Společnost v podstatě nakupovala čínské bezešvé trubky, přidala nízkou hodnotu, aby je přeměnila na příslušenství (fitinky), a prodávala je na trhu Unie. Kromě toho bylo zjištěno, jak je uvedeno v 57. až v 60. bodě odůvodnění, že tato praktika je odpovědná za změnu obchodních toků.

(75)

Pokud jde o hospodářský důvod a dostatečné opodstatnění, je třeba poznamenat, že stejně jako společnost TP byla i společnost MAC založena po uložení cel. Kromě toho, jak bylo uvedeno v podání, společnost MAC na rozdíl od svého předchůdce, společnosti KT Fittings, zaměřila svoje montáže na výrobu z čínských bezešvých trubek. Na rozdíl od případu popsaného v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/2093 (15), na který odkazuje společnost MAC, šetření nezjistilo žádný obchodní model založený na prodeji malajsijského příslušenství (fitinků) vyráběného téměř výhradně z čínských dílů do Unie, který by existoval v době před uložením cel. Kromě toho byla společnost MAC podle svého podání založena na základě očekávání, že dosáhne úrovně zpracování, která bude dostatečná k tomu, aby získala malajsijský nepreferenční původ, a že bude moci získávat suroviny z ČLR na základě předchozích vztahů s čínským dodavatelem. Důvodem pro takové montáže tedy bylo to, aby společnost MAC mohla používat téměř výhradně čínské díly, přidat nízkou hodnotu a vyvážet do Unie výrobky s malajsijským původem, aniž by musela platit antidumpingové clo na dovoz z ČLR. Jak uvedla společnost MAC ve svých připomínkách k poskytnutí informací, získání malajsijského nepreferenčního původu bylo důvodem pro založení společnosti a společnost jej inzerovala a její klienti jej požadovali.

(76)

Komisi také nebyly poskytnuty informace o montážích společnosti KT Fittings před založením společnosti MAC. Avšak ani skutečnost, že společnost MAC převzala strojní zařízení, zaměstnance, zkušenosti s řízením a klientskou základnu společnosti KT Fittings, ani skutečnost, že se nezaměřovala výhradně na trh Unie, nemohly změnit závěry šetření ohledně společnosti MAC.

(77)

Proto společnost MAC neprokázala, že pro svou dotčenou praktiku měla jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod než uložení cla.

(78)

Po poskytnutí informací společnost MAC tvrdila, že její další zpracování čínských trubek vede ke změně sazebního zařazení všech surovin, a proto podle příslušných „specifických“ pravidel EU o původu přisuzuje příslušenství (fitinkům) společnosti MAC malajsijský původ. Podle společnosti MAC mají být při šetřeních EU týkajících se obcházení antidumpingových opatření zohledňována pravidla EU o původu.

(79)

Právním základem šetření obcházení antidumpingových opatření je článek 13 základního nařízení, a nikoli celní předpisy týkající se původu. Podle Soudního dvora Evropské unie je cílem nařízení, kterým se rozšiřuje antidumpingové clo, pouze zajistit účinnost tohoto cla a zabránit jeho obcházení (16). Judikatura objasnila, že použití pojmu „pocházení [provenience]“ spíše než pojmu „původ“ v článku 13 základního nařízení znamená, „že se unijní zákonodárce úmyslně rozhodl odchýlit se od pravidel původu celního práva, a že tedy pojem „pocházení [provenience]“ vykazuje […] autonomní a odlišný obsah od obsahu pojmu „původ“ ve smyslu celního práva“ (17). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(80)

Po poskytnutí informací se společnost PMM B.V. vyjádřila k některým zjištěním šetření ohledně společnosti TP. Konkrétně tato společnost uvedla, že montáže ve společnosti TP začaly téměř šest let po zahájení původního šetření, což údajně nesplňuje podmínky pro obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního nařízení. Společnost PMM B.V. dále uvedla, že v roce 2022 prodávala společnost TP do Unie pouze 50 % svého příslušenství (fitinků), takže se již nezaměřovala pouze na trh Unie, jak zjistila Komise ve sledovaném období.

(81)

Za prvé je třeba zdůraznit, že společnost PMM B.V. ani její právní zástupce nebyli zmocněni zastupovat společnost TP v tomto řízení a že společnost TP nezaslala žádné podání, které by zpochybnilo zjištění šetření po poskytnutí informací. Za druhé, společnost PMM B.V. ve svém podání odkázala na důvěrnou korespondenci s „ředitelem / generálním ředitelem společnosti TP“, jehož jméno Komise nenašla na seznamu členů správní rady ve finančních výkazech společnosti TP. Za třetí, údaje specifické pro danou společnost po období sledování nemohly být vzaty v úvahu, neboť je nebylo možné ověřit. A konečně, montáže ve společnosti TP začaly ve druhé polovině roku 2020 (viz 89. bod odůvodnění), takže požadavek čl. 13 odst. 2 základního nařízení byl jednoznačně splněn, neboť montáž začala a byla značně rozšířena po zahájení původního šetření v roce 2015.

(82)

Společnost PMM B.V. rovněž tvrdila, že jak společnost TP, tak společnost MAC neprovádějí montáž, nýbrž výrobu, a proto čl. 13 odst. 2 základního nařízení není v jejich případě použitelný, neboť se nevztahuje na změny a zpracování surovin za účelem vytvoření jiného výrobku, jako je tomu v případě příslušenství (fitinků). Na podporu tohoto tvrzení se odkazovalo rovněž na 20. bod odůvodnění základního nařízení. Podle jejich názoru zmínka o „jednoduché montáži“ v uvedeném bodě odůvodnění znamená, že tento pojem musí být vykládán restriktivně.

(83)

Komise konstatuje, že základní nařízení pojmy „montáž“ nebo „kompletace“ nedefinuje. Způsob, jakým je čl. 13 odst. 2 základního nařízení strukturován, však podporuje široký výklad pojmu „montáž“ ve smyslu, který má podle čl. 13 odst. 2 písm. b) výslovně zahrnovat také „kompletaci“. Z toho vyplývá, že „montáž“ ve smyslu čl. 13 odst. 2 zahrnuje nejen operace, které spočívají v montáži součástí složeného výrobku, ale může zahrnovat i další zpracování, tj. konečnou úpravu výrobku. Při výkladu čl. 13 odst. 2 základního nařízení Soudní dvůr uvedl, že „v souladu s ustálenou judikaturou je třeba vzít v úvahu pro výklad ustanovení unijního práva nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jíž je součástí“ (18).

(84)

Kromě toho se ve 20. bodě odůvodnění základního nařízení uvádí, že „by právní předpisy Unie měly upravovat možnost vypořádat se s praktikami, včetně jednoduché montáže zboží v Unii nebo ve třetí zemi, majícími jako hlavní cíl obcházení antidumpingových opatření“. Toto znění spíše naznačuje široký výklad čl. 13 odst. 2, aby byly zahrnuty všechny praktiky, jejichž hlavním cílem je obcházení cel, tj. „jednoduchá“ montáž a jiné praktiky.

(85)

Šetření ukázalo, že montáže prováděné společnostmi MAC a TP splňují všechny požadavky čl. 13 odst. 2 základního nařízení, aby montáž představovala obcházení. Společnost PMM B.V. nepředložila žádný důkaz o opaku. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(86)

V čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení se uvádí, že pokud jde o montáž nebo kompletaci, podmínkou pro stanovení obcházení je, že hodnota dílů ze zemí, na které se vztahují opatření, činí nejméně 60 % celkové hodnoty částí montovaného výrobku a že hodnota přidaná během montáže nebo kompletace je nižší než 25 % celkových výrobních nákladů.

(87)

Pokud jde o společnost MAC, ve sledovaném období pocházelo 99,99 % všech dílů používaných touto společností z Číny. Přidaná hodnota surovin byla nižší než 15 % výrobních nákladů.

(88)

Pokud jde o společnost TP, všechny díly používané společností při výrobě příslušenství (fitinků) ve sledovaném období byly dovezeny z Číny.

(89)

Montáže ve společnosti TP začaly v druhé polovině roku 2020. Její vykázané využití kapacity bylo nižší než 5 % v roce 2020 a nižší než 25 % ve sledovaném období. Společnost však nesprávně alokovala úplnou amortizaci strojů a plné náklady na pronájem (pozemky a budovy) jako přidanou hodnotu dílů v kontextu extrémně nízkého objemu výroby.

(90)

Komise tedy obě výše uvedené položky nákladů upravila tak, aby přiměřeně odrážely přidanou hodnotu v souvislosti s nízkým využitím kapacity společnosti během sledovaného období.

(91)

Kromě toho Komise snížila výrobní náklady (a následně přidanou hodnotu) o ověřené příjmy z prodeje šrotu vzniklého při výrobě příslušenství (fitinků).

(92)

V neposlední řadě byla uplatněna úprava s ohledem na změnu objemu probíhajících prací. Tato úprava umožnila izolovat výrobní náklady spojené s množstvím hotových výrobků vyrobených ve sledovaném období a odstranit náklady na suroviny a zpracování spojené se zbožím, které na konci sledovaného období ještě nebylo dokončeno. Sama společnost nevedla žádné záznamy o probíhajících pracích. Komise však byla schopna odhadnout změny objemu probíhajících prací na základě ověřených pohybů zásob surovin a hotových výrobků. Příslušné zprávy o inventuře byly shromážděny během inspekce na místě.

(93)

Po úpravách popsaných v 89. až 92. bodě odůvodnění byla přidaná hodnota stanovená pro společnost TP nižší než 18 % výrobních nákladů.

(94)

Po poskytnutí informací požádala společnost PMM B.V. (opět jménem „neznámého“ ředitele / generálního ředitele společnosti TP, jak je vysvětleno v 81. bodě odůvodnění výše) o poskytnutí podrobných informací o výše uvedeném výpočtu přidané hodnoty.

(95)

O dotčeném výpočtu však již byla společnost TP informována v rámci jejího příslušného informačního dokumentu citlivé povahy. Společnost TP v tomto ohledu nepředložila žádné připomínky.

(96)

Komise proto v souvislosti se společnostmi MAC a TP dospěla k závěru, že díly nakoupené v Číně představovaly nejméně 60 % celkové hodnoty částí montovaného výrobku a že hodnota k nim přidaná během montáže nebo kompletace byla nižší než 25 % celkových výrobních nákladů, jak vyžaduje čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení, aby tyto operace představovaly obcházení.

(97)

Obě společnosti vyráběly bezešvé fitinky (standardní (19) i uzávěry) a svařované fitinky. Při této výrobě se používají tři druhy surovin/dílů: bezešvé trubky pro výrobu standardního bezešvého příslušenství (fitinků), desky pro výrobu uzávěrů a svařované trubky pro výrobu standardního svařovaného příslušenství (fitinků).

(98)

Společnost Pantech je vertikálně integrovaný podnik, pokud jde o výrobu svařovaného příslušenství (fitinků), tj. vyráběla vlastní svařované trubky. Desky, které společnost používala pro výrobu uzávěrů, byly rovněž vyráběny ve vlastní výrobě (krájení svařovaných trubek) nebo nakupovány převážně od místních malajsijských výrobců (20). Společnost dovážela z Číny 100 % bezešvých trubek. Výroba bezešvého příslušenství (fitinků) však představovala malé procento činnosti společnosti. Proto díly dovezené z Číny představovaly ve sledovaném období méně než 10 % všech dílů použitých při celkové výrobě příslušenství (fitinků).

(99)

Podobně jako společnost Pantech i společnost SPI používala ve své výrobě své vlastní svařované trubky (nakoupené od malajsijského výrobce ve spojení). Desky byly rovněž nakupovány na domácím trhu, zatímco bezešvé trubky byly ze 100 % dováženy z Číny. S ohledem na výrobní strukturu společnosti představovaly díly dovezené ve sledovaném období z Číny méně než 30 % všech dílů použitých při celkové výrobě příslušenství (fitinků).

(100)

Proto v případě společností Pantech a SPI představují díly dovezené ze země, na niž se vztahují opatření, mnohem méně než 60 % celkové hodnoty dílů.

(101)

Kromě toho obě společnosti prováděly tyto montáže již před uložením opatření, a navíc se nezaměřovaly pouze konkrétně na trh Unie. Montáže prováděné společnostmi Pantech a SPI proto nepředstavovaly obcházení, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(102)

Komise v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, maří nápravné účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(103)

Množství příslušenství (fitinků) vyvezeného do Unie společnostmi MAC a TP se během období šetření z hlediska absolutního objemu výrazně zvýšilo a představovalo přibližně 6 % spotřeby Unie během sledovaného období. Spotřeba v Unii byla odhadnuta na více než 12 000 tun, což je výsledkem součtu veškerého dovozu příslušenství (fitinků) všeho původu, který činil více než 4 000 tun, a prodeje v Unii ve výši více než 8 000 tun, jak jej uvedl žadatel pro účely tohoto šetření.

(104)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu zjištěnou v původním šetření a upravenou o inflaci s váženým průměrem vývozních cen CIF určených na základě informací poskytnutých společnostmi MAC a TP, které byly řádně upraveny tak, aby zahrnovaly náklady po proclení. Toto cenové srovnání ukázalo, že obě společnosti ve sledovaném období výrazně (o více než 50 %) prodávaly pod cenami v Unii. Kromě toho se současné dovozní ceny společností MAC a TP rovněž podbízely cenám v Unii, které žadatel uvedl v žádosti pro rok 2021, a jsou rovněž nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie v témže roce (21).

(105)

Komise tedy dospěla k závěru, že dovozem z Malajsie, který uskutečnily společnosti MAC a TP, došlo k maření stávajících opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(106)

Po poskytnutí informací společnost PMM B.V. uvedla, že množství vyvezená společnostmi MAC a TP do Unie nemohla mařit nápravný účinek opatření, neboť tato množství představovala pouze 6 % spotřeby Unie během sledovaného období.

(107)

Kromě toho společnosti PMM B.V. a DS B.V. zpochybnily zjištění Komise ohledně cenového podbízení a prodeje pod cenou, pokud jde o vývozní ceny společností MAC a TP. Svá tvrzení založily na srovnání svých nákupních faktur od malajsijských vývozců a výrobců v Unii. Kromě toho tvrdili, že tyto ceny nelze srovnávat, neboť na malajsijské příslušenství (fitinky) a příslušenství (fitinky) vyráběné v Unii se uplatňují odlišné standardy a nejsou vzájemně zaměnitelné.

(108)

Pokud jde o množství, společnost PMM B.V. neposkytla žádné argumenty, proč by 6 % nemohlo být považováno za množství mařící nápravný účinek opatření, pouze uvedla, že podle jejího názoru „6 % z hlediska objemu opatření nemaří, protože je to příliš málo na to, aby se mohlo mluvit o maření“. V každém případě měla Komise za to, že 6% podíl na trhu není z hlediska objemu zanedbatelný. Naopak, tento objem dovozu, u něhož bylo zjištěno obcházení opatření, byl téměř stejně vysoký jako celkový podíl Tchaj-wanu na trhu v původním šetření. To postačovalo k vyvození závěru, že takový objem způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu a vedl k uložení opatření vůči Tchaj-wanu.

(109)

Za druhé, Komise provedla výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou na základě úplných souborů údajů ověřených v prostorách společností, které předložily dotazníky / formuláře žádosti o osvobození. Dovozci v Unii neměli k těmto údajům přístup. Výpočty byly v plném rozsahu sděleny malajsijským vývozcům. Nikdo z nich v tomto ohledu nepředložil žádné připomínky. Kromě toho ani jeden ze dvou dovozců v Unii, kteří zpochybnili výpočty Komise, neposkytl v průběhu šetření odpovědi na dotazník. Údaje, které předložili po poskytnutí informací, tedy nemohla Komise ověřit.

(110)

A konečně neexistuje žádný právní základ pro posouzení definice výrobku a zaměnitelnosti různých typů výrobku podle článku 13 základního nařízení. Naopak, podle článku 13 základního nařízení musí Komise za účelem zjištění obcházení stanovit, že „nápravné účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny nebo množství“. Clo uvedené v článku 13 základního nařízení je původní antidumpingové clo. Toto clo bylo stanoveno na základě definice výrobku v původním šetření (22). Posouzení, zda jsou jeho účinky mařeny, musí být tedy provedeno na základě stejné definice.

(111)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení Komise rovněž prošetřila, zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžným hodnotám určeným dříve pro obdobný výrobek.

(112)

Komise porovnala průměrné vývozní ceny příslušenství (fitinků) z Malajsie ve sledovaném období na základě ověřených údajů společností MAC a TP s běžnými hodnotami určenými pro Čínu v původním antidumpingovém šetření a upravenými o inflaci.

(113)

Ze srovnání běžných hodnot a vývozních cen vyplynulo, že příslušenství (fitinky) vyvážené společnostmi MAC a TP bylo během sledovaného období vyváženo za dumpingové ceny.

(114)

Po poskytnutí informací společnost PMM B.V. zopakovala svou argumentaci ohledně toho, že malajsijské příslušenství (fitinky) nelze zaměňovat s příslušenstvím (fitinky) vyráběným v Unii, pokud jde o výpočty dumpingu.

(115)

Toto tvrzení bylo zamítnuto z důvodů, které již byly vysvětleny ve 110. bodě odůvodnění. V souladu s článkem 13 základního nařízení musí Komise za účelem zjištění obcházení stanovit, zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžným hodnotám určeným dříve pro obdobné nebo stejné výrobky. Běžná hodnota stanovená v původním šetření vycházela z původní definice výrobku, která zahrnovala příslušenství (fitinky) různých standardů.

(116)

Na základě výše uvedených zjištění dospěla Komise k závěru, že antidumpingová cla uložená na dovoz příslušenství (fitinků) pocházejícího z ČLR byla obcházena dovozem výrobku, který je předmětem šetření, zasílaného z Malajsie společnostmi MAC a TP.

(117)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká a vztahovala se na veškerý vývoz do Unie ve sledovaném období, že Komise dospěla k závěru, že dvě ze společností jsou skutečnými malajsijskými výrobci, kteří se nepodíleli na praktikách obcházení, a proto jim byla udělena osvobození, a vzhledem k tomu, že žádná jiná společnost v Malajsii nepožádala o osvobození, dospěla Komise k závěru, že zjištění o praktikách obcházení v souvislosti s těmito dvěma společnostmi, které obcházejí opatření, by měla být rozšířena na veškerý dovoz z Malajsie s výjimkou dovozu od skutečných malajsijských výrobců.

(118)

Proto by v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení měla být platná antidumpingová opatření na dovoz příslušenství (fitinků) pocházejícího z Číny rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(119)

Podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce základního nařízení by mělo být rozšířeno clo stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/141, ve znění prováděcího nařízení (EU) 2017/659, pro „všechny ostatní společnosti“, což je konečné antidumpingové clo ve výši 64,9 % použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(120)

V souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení, který stanoví, že by se případná rozšířená opatření měla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Unie podle evidence uložené nařízením o zahájení šetření, by měla být z tohoto evidovaného dovozu výrobku, který je předmětem šetření, v souladu se zjištěními tohoto šetření vybírána cla.

(121)

Jak je popsáno výše, bylo zjištěno, že společnosti MAC a TP se podílely na praktikách obcházení. Proto podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení nebylo možné těmto společnostem udělit osvobození.

(122)

Šetřením bylo zjištěno, že dva další spolupracující vyvážející výrobci, společnosti Pantech a SPI, byli skutečnými výrobci příslušenství (fitinků) v Malajsii a nepodíleli se na praktikách obcházení. Tito dva vyvážející výrobci jsou vertikálně integrováni, byli dobře zavedeni na trhu před uložením původních opatření a dováželi z Číny pouze omezené množství surovin.

(123)

Společnosti Pantech a SPI by proto měly být z rozšíření opatření vyňaty.

(124)

Uplatnění osvobození by mělo být podmíněno předložením platné obchodní faktury, která odpovídá požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo uvedené ve 119. bodě odůvodnění.

(125)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění osvobození, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné uplatnění osvobození odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(126)

Komise všem zúčastněným stranám sdělila dne 30. listopadu 2022 podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a vyzvala je k podání připomínek.

(127)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,