(EU) 2023/112Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/112 ze dne 18. ledna 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 964/2010 (2) uložila Rada antidumpingová cla na dovoz některých hliníkových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Na základě šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního řízení prodloužila Evropská komise (dále jen „Komise“) platnost původních opatření o dalších pět let od 25. ledna 2017 prováděcím nařízením (EU) č. 2017/109 (3) (dále jen „předchozí šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti“).

(3)

Platná opatření mají podobu valorického (ad valorem) cla z dovozu z ČLR, které bylo stanoveno ve výši 22,3 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podalo dne 21. října 2021 Sdružení evropských výrobců kol (EUWA) (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího některá hliníková kola ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Žadatelé požadovali, aby jejich názvy byly považovány za důvěrné údaje kvůli obavě, že by mohli čelit odvetným opatřením ze strany odběratelů. Komise dospěla k názoru, že skutečně existuje vážné riziko odvetných opatření, a uznala, že by názvy žadatelů neměly být zveřejněny. Aby byla skutečně zaručena anonymita, byla zachována rovněž důvěrnost názvů ostatních výrobců v Unii s cílem zabránit možnému odvození názvů žadatelů.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 20. ledna 2022 oznámením zveřejněném v Úředním věstníku Evropské Unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých hliníkových kol pocházejících z Číny na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8)

Šetření týkající se přetrvání dumpingu zahrnovalo období od 1. října 2020 do 30. září 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly vzneseny žádné připomínky a nebyly obdrženy žádné žádosti o slyšení.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Podle článku 17 základního nařízení byl kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem výroby obdobného výrobku v Unii během období šetření, tj. od 1. října 2020 do 30. září 2021. Tento předběžný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii nacházejících se ve třech různých členských státech. Vzorek představoval téměř 20 % celkového objemu výroby známých výrobců obdobného výrobku v Unii a zajišťuje dobré zeměpisné rozložení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela nicméně žádná stanoviska. Komise tak potvrdila předběžně vybraný vzorek jako vzorek konečný.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Nepřihlásili se však žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Požadované informace poskytl jeden vyvážející výrobce v dotčené zemi, který souhlasil rovněž se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii, žadateli a jednomu vyvážejícímu výrobci. Při zahájení přezkumu byly stejné dotazníky ke dni zahájení zpřístupněny online na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod (6).

(18)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vyvážející výrobce, který se přihlásil během výběru vzorku, na dotazník neodpověděl. Od žádného z dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyla obdržena žádná odpověď. Během šetření nepředložil dotazník ani se nepřihlásil žádný uživatel. Odpověď na dotazník nepřišla ani od čínské vlády.

(19)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci ani čínská vláda nespolupracovali, byla zjištění týkající se dumpingu a újmy založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. O této skutečnosti bylo informováno zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(20)

Komise si vyžádala všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření. V souladu s oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření byl jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku ověřen prostřednictvím křížové kontroly na dálku (7).

(21)

Komise uskutečnila inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(22)

Dne 18. listopadu 2022 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(23)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(24)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou hliníková kola pro motorová vozidla čísel KN 8701 až 8705, bez ohledu na to, zda jsou vybavena příslušenstvím nebo pneumatikami, která pocházejí z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „hliníková kola“) a která mají v současnosti kódy KN ex 8708 70 10 a ex 8708 70 50 (kódy TARIC: 8708701015, 8708701050, 8708705015 a 8708705050).

(25)

Dotčený výrobek je v Unii prodáván prostřednictvím dvou distribučních kanálů: segmentu výrobců původního zařízení (dále jen „segment OEM“) a segmentu následného trhu. V segmentu OEM pořádají výrobci automobilů nabídková řízení na hliníková kola a často se podílejí na vývoji nového kola, které je spojováno s jejich značkou. Výrobci v Unii i čínští vývozci mohou soutěžit v rámci týchž nabídkových řízení. Na následném trhu jsou hliníková kola obvykle navrhována, vyvíjena a označována výrobci hliníkových kol a poté jsou prodávána velkoobchodníkům, maloobchodníkům, tuningovým společnostem, opravnám atd.

(26)

Stejně jako v původním šetření bylo zjištěno, že ačkoliv mají hliníková kola určená pro segment OEM i pro segment následného trhu různé distribuční kanály, mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a jsou zaměnitelné. Má se tudíž za to, že představují jeden výrobek.

(27)

Jak bylo zjištěno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, toto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti potvrdilo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(28)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Komise neobdržela žádné tvrzení ohledně definice výrobku.

(30)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platné opatření pozbylo platnosti.

(31)

Jak bylo uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z Číny při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise neobdržela žádnou odpověď, a proto se rozhodla použít článek 18.

(32)

V důsledku toho vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména z informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku).

(33)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz některých hliníkových kol z Číny, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření. Podle Eurostatu představoval dovoz některých hliníkových kol z Číny v období přezkumného šetření přibližně 3,4 % trhu Unie, v porovnání s 12,4 % podílem na trhu během původního šetření a 3,2 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(34)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že prozkoumá další případně vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(37)

Dne 12. května 2022 Komise poznámkou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země byla zvolena Brazílie. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnosti Iochpe Maxion S.A. a Neo Rodas S.A., výrobce v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(38)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(39)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(40)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(41)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví hliníku v ČLR (8) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(42)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (9). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví hliníku nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (10), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (11). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (12). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (13). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví hliníku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (14), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (15).

(43)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví hliníku v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoliv. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (16) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(44)

Žádost v tomto případě odkazovala na zprávu, zejména na části týkající se odvětví hliníku a státních podniků, politiky v oblasti DPH a vývozní daně s dopadem na vývoz, jakož i na předchozí šetření Komise týkající se hliníku a navazujících výrobků (17). Kromě toho žádost odkazovala na nezávislé studie, které dospěly k závěru, že je čínský trh s hliníkem narušen, jako je zpráva o nadměrných kapacitách v Číně, kterou vydala Obchodní komora Evropské unie v Pekingu, a studie OECD z roku 2019 „Measuring distortions in international markets: the aluminium value chain“ (Měření zkreslení na vnitřních trzích – Hodnotový řetězec hliníku) (18). Tyto studie byly založeny do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádná zúčastněná strana nevznesla ke studiím připomínky.

(45)

V odvětví hliníku přetrvává významná míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Mnozí z největších výrobců jsou ve vlastnictví státu. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však potvrdilo, že v odvětví hliníkových kol je řada velkých výrobců ve vlastnictví státu, včetně společnosti CITIC Dicastal Wheel Manufacturing (podle internetových stránek společnosti jde o největšího výrobce hliníkových kol na světě (19)) a společnosti Dongfeng Motors Group (včetně dvou dceřiných společností vyrábějících hliníková kola: Dongfeng Automotive Wheel Suizhou a Dongfeng Maxion Wheels Suizhou).

(46)

Pokud jde o to, že čínská vláda má možnost zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím státní účasti ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, podléhají státní i soukromé podniky v odvětví hliníku politickému dohledu a vedení. Během šetření Komise zjistila existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny – jde například o to, že členové Komunistické strany Číny figurují ve vrcholovém vedení nebo představenstvu řady společností vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu. Například ve společnosti CITIC Dicastal Wheel Manufacturing je předseda představenstva zároveň tajemníkem stranického výboru, místopředseda představenstva zároveň pracuje jako zástupce tajemníka stranického výboru a předseda dozorčí rady je zástupcem tajemníka stranického výboru. Stranickým zásahům podléhají v odvětví hliníkových kol i soukromé podniky – například ve společnosti Zhejian Wanfeng Aowei Auto Wheel je předseda dozorčí rady zároveň zástupcem tajemníka stranického výboru a nejméně jeden člen představenstva je zároveň členem stranické organizace.

(47)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví hliníkových kol podléhají politickému dohledu a pokynům. Mnozí výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňují činnosti v oblasti budování strany, mají členy strany ve vedení společnosti a zdůrazňují svou úzkou vazbu na Komunistickou stranu Číny. Šetření odhalilo činnosti v oblasti budování strany u řady výrobců hliníkových kol, a to jak ve státních podnicích, tak v podnicích v soukromém vlastnictví. Například ve skupině CITIC aktivně funguje stranický výbor, který organizuje pravidelné akce. Na internetových stránkách společnosti se lze mimo jiné dočíst, že: „Všichni zaměstnanci by měli následovat příkladu [starších členů strany] a navždy zachovat upřímnost a věrnost straně“; „Stranické organizace na všech úrovních by měly podporovat a posilovat celkové vedení strany, plně využívat úlohu stranických poboček jako bojových pevností, […]“; „během posledních 40 let […] se společnost CITIC aktivně podílela na zkušebních reformách a snažila se pozitivně zapojit do rozhodování a praktických kroků ústřední vlády“; „prapor strany udává směr vývoje a my se tohoto směru musíme vždy držet; Strana určuje strategickou orientaci a my musíme realizovat celostátní strategii bez jakékoliv odchylky. “.

(48)

Dalším příkladem přítomnosti stranických výborů ve společnosti, a tudíž i politického dohledu a vedení, je soukromá společnost Zhongnan Wheel, která na svých internetových stránkách uvádí, že stranický výbor zřídila v roce 2020 (20). Článek popisuje úlohu stranického výboru následujícím způsobem: „stranická organizace by měla zajistit, aby byl rozvoj [společnosti] veden činnostmi v oblasti budování strany; […] Jako soukromý podnik se společnost Zhongnan (Foshan) vždy řídí zásadou „vše řídí strana“, pokud jde o rozvoj podnikání firmy“.

(49)

Další soukromou firmou vyrábějící hliníková kola, kde funguje stranický výbor, je společnost Zhejiang Wanfeng Aowei Auto Wheel. Podle internetových stránek firmy byla stranická organizace založena v roce 1994, tedy ve stejném roce jako samotná společnost, a má více než 470 členů (21).

(50)

Kromě přítomnosti na úrovni podniků je Komunistická strana Číny přítomna také na úrovni odvětvového sdružení. Čínské sdružení výrobců automobilů zřídilo Výbor pro kola, který má tato oficiální pracovní pravidla: „Článek 3: Účelem tohoto výboru je: dodržovat zákony a předpisy státu, aktivně zveřejňovat a provádět stranické a vládní pokyny, politiky a nařízení týkající se rozvoje automobilového průmyslu, chránit celkové zájmy odvětví a legitimní práva a zájmy svých členů a poskytovat součinnost vládním orgánům a Čínskému sdružení výrobců automobilů při zajišťování řádného řízení celého odvětví“ a dále v čl. 4 odst. 2: „Aktivně se podílet na výzkumu, demonstraci, hodnocení, formulaci a propagaci příslušných norem a předpisů týkajících se odvětví výroby kol nebo za tímto účelem poskytovat součinnost vládním úřadům a odvádět dobrou práci při řízení kvality a dohledu nad kvalitou v tomto odvětví (22).“ To je v souladu se stanovami Čínského sdružení výrobců automobilů, které ve svém článku 2 stanoví: „Účelem sdružení je: provádět vládní pokyny a politiky; […], sloužit vládním úřadům“ a v článku 3 pak uvádějí: „Sdružení se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, rozvíjí činnost strany a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny (23).“

(51)

Kromě toho jsou v odvětví hliníku zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(52)

Odvětví hliníku podléhá celé řadě plánů, pokynů, směrnic a dalších politických dokumentů vydávaných na celostátní, regionální a obecní úrovni. Vzhledem k tomu, že období přezkumného šetření spadá do přechodného období mezi platností 13. a 14. pětiletých plánů, jsou pro tento přezkum podnětné oba soubory dokumentů. Platnost 13. pětiletých plánů oficiálně odpovídala letům 2016 až 2020, velká část 14. pětiletých plánů však byla zveřejněna až ve druhé polovině roku 2021 a během roku 2022, a tudíž 13. pětileté plány zůstávají relevantní i pro aktuální přezkum.

(53)

Příkladem politických dokumentů, kterými se řídí rozvoj čínského hliníkového průmyslu, je 13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (24) nebo Plán rozvoje průmyslu neželezných kovů (2016–2020) a další politiky na vnitrostátní úrovni. Také řada regionálních plánů, jako je například oznámení vlády provincie Šan-tung o prováděcím plánu na urychlení kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných odvětví, byla podrobně zdokumentována v rámci předchozího šetření Komise zaměřeného na toto odvětví (25). Obdobně Komise podrobně zdokumentovala, že odvětví hliníku těží z vládních pokynů a zásahů týkajících se hlavních surovin a vstupů, zejména energie (26). Totéž platí i pro jiná vládní opatření v tomto odvětví, která ovlivňují působení tržních sil, jako jsou například politiky související s vývozem, politiky vytváření zásob, politiky rozšiřování výrobních kapacit nebo poskytování vstupů za nižší než tržní ceny.

(54)

V současné době je v Číně v platnosti řada novějších politických dokumentů týkajících se hliníkového průmyslu, včetně 14. pětiletého plánu rozvoje průmyslu surovin (27) a 14. pětiletého plánu ekologického rozvoje průmyslu (28) na celostátní úrovni a provinčních plánů, jako je 14. pětiletý plán rozvoje hliníkového průmyslu provincie Šan-tung (29) a prováděcí opatření pro nahrazení kapacit v ocelářském průmyslu, odvětví elektrolytického hliníku, cementářském a sklářském průmyslu v provincii Che-nan do roku 2021, a to na místní úrovni.

(55)

Ve 14. pětiletém plánu rozvoje surovinového průmyslu jsou obsažena ustanovení zajišťující dostupnost hliníku jako suroviny: „Provádět opatření k překonání nedostatku klíčových materiálů; […] Provádět opatření ke konsolidaci a zlepšení sypkých základních materiálů a vést podniky k využívání nové generace informačních technologií na základě optimalizovaných výrobních procesů, aby se zlepšila celková konkurenceschopnost […], vysokopevnostní hliníkové slitiny, […]“. Plán dále vyzývá ke kontrole kapacity v odvětví hliníku: „Přísně kontrolovat nově navýšenou výrobní kapacitu. Zlepšit a důsledně provádět politiku nahrazování výrobní kapacity pro […] odvětví elektrolytického hliníku, zabránit neuspořádanému vývoji […] a oxidu hlinitého“. Plán také zahrnuje geografické rozdělení různých průmyslových odvětví v Číně v rámci kapitoly „Zajistit vedení k rozumnému uspořádání“. Kapitola má následující znění: „Rozložení nových výrobních kapacit se zlepší. […] Provádět národní a regionální klíčové strategie, strategie rozvoje regionální koordinace a strategie klíčových funkčních oblastí a podporovat surovinový průmysl v optimalizaci a úpravě jeho prostorového uspořádání. […] Zajistit řádné uspořádání pobřežních oblastí s projekty využívajícími zámořské zdroje, jako je oxid hlinitý“. Plán dále hovoří o vytváření průmyslových klastrů: „Podporovat standardizované průmyslové klastry. […], podporovat posun v uspořádání odvětví elektrolytického hliníku od systému „uhlí – elektřina – hliník“ k systému „čistá energie, jako je vodní a větrná energie – hliník“ “. Plán konečně počítá i s podporou moderních technologií v odvětví hliníku a s podporou transformace celého odvětví. Jak je z výše uvedeného výčtu patrné, odvětví hliníku je pečlivě sledováno a řízeno ústřední vládou a je do značné míry formováno spíše vládními zásahy než silami volného trhu.

(56)

Řada prvků průmyslových pokynů pro odvětví hliníku je rovněž zahrnuta do 14. pětiletého plánu pro ekologický rozvoj průmyslu. Plán zdůrazňuje význam kontroly kapacity: „Důsledně provádět politiku nahrazování kapacit v odvětvích, jako je ocelářství, cementářství, výroba plochého skla a elektrolytického hliníku“. Plán dále počítá s reformami zařízení a technologií pro snížení emisí červeného kalu a dále i s podporou účinné nízkouhlíkové elektrolýzy hliníku. Stejně jako u ostatních cílů rozvoje průmyslu stanovených v plánech lze očekávat, že k provedení nezbytné transformace budou podnikům poskytnuty finanční prostředky na realizaci cílů plánu (30).

(57)

Zatímco 14. pětileté plány na centrální úrovni poskytují spíše obecné pokyny týkající se rozvoje hliníkového průmyslu, místní plány jsou mnohem podrobnější a konkrétnější a stanoví velmi podrobné cíle a úkoly zahrnující všechny aspekty rozvoje tohoto odvětví. Rozsah čínských zásahů do hliníkového průmyslu na místní úrovni je patrný ze samotného znění místních pokynů. Jedním z takových příkladů je 14. pětiletý plán rozvoje hliníkového průmyslu provincie Šan-tung. Plán začíná výčtem úspěchů v rozvoji hliníkového průmyslu během 13. pětiletého plánu, včetně výstavby předních hliníkových podniků: „Vytvořila se konstelace páteřních podniků na zpracování hliníku, mezi něž patří společnosti Shandong Weiqiao Pioneering Group Co. Ltd („Weiqiao“), Shandong Xin Fa Group Co. Ltd. („Xinfa“), Shandong Nanshan Aluminium Co. Ltd. („Nanshan“), Shandong Innovation Metal Co. Ltd. („Chuangxin“), Longkou Conglin Aluminium Material Co. Ltd. („Conglin“), Huajian Aluminium Industry („Huajian“) a Shandong Sanxing Group („Sanxing“).“ Plán dále stanoví obecné cíle pro rozvoj místního hliníkového průmyslu, mezi něž patří: „[…] plně využít úspory z rozsahu hliníkového průmyslu v provincii a zaměřit se na soudržnost průmyslu hlubokého zpracování hliníku, účinně zvyšovat inovační kapacitu celého odvětví, důkladně podporovat rozšíření průmyslových řetězců, usilovat o vytvoření rozumné struktury hliníkového průmyslu, optimalizovat uspořádání a zlepšovat kvalitu a účinnost a urychlit formování provincie Šan-tung jako špičkové průmyslové základny pro hliník světové úrovně.“

(58)

Plán provincie Šan-tung dále uvádí některé velmi konkrétní cíle, například: „Do roku 2025 dosáhne hliníkový průmysl hodnoty 800 miliard CNY, velikost trhu s konečnými výrobky se bude nadále rozšiřovat, přičemž výrobky s vysokou přidanou hodnotou budou tvořit více než 60 %, a poměr objemu výroby hliníkových materiálů a objemu výroby elektrolytického hliníku bude vyšší než celostátní průměr a dosáhne 2,5:1. Z provincie se stane důležitý klastr v rámci hliníkového průmyslu s významným domácím i zahraničním vlivem.“ A dále: „Do roku 2025 bude výrobní kapacita elektrolytického hliníku a oxidu hlinitého řízena, elektrolyzéry dosáhnou vysoké úrovně výrobní kapacity 400 kA a více a spotřeba energie (stejnosměrný proud) na tunu hliníku pro elektrolytický hliník se sníží na přibližně 12 500 kWh“.

(59)

Plán provincie Šan-tung zahrnuje také velmi specifické geografické předpisy týkající se umístění hliníkáren. Plán počítá s posílením konkrétních oblastí: „tři základní oblasti: Pin-čou, Liao-čcheng a Jen-tchaj a dvě funkční oblasti: Wej-fang a Lin-i.“ Pro každou z těchto oblastí je plán velmi konkrétní, pokud jde o výrobní zařízení a materiály, které se mají v jednotlivých lokalitách vyrábět. Jako příklad úrovně podrobnosti plánu lze uvést, že pro lokalitu Pin-čou plán předpokládá následující: „Budovat klíčovou oblast Pin-čou, charakterizovanou přítomností celého průmyslového řetězce, a utvářet průmyslové uspořádání města se zónami ekonomického a technologického rozvoje v Zoupingu a Pin-čou kolem zóny ekonomického rozvoje v Pej-chaj; Zapojit přední a páteřní podniky, aby se dále rozšířily výhody rozsahu výroby a komplexního průmyslového řetězce, zaměřit se na rozvoj pěti hlavních oblastí, jako jsou lehké a vysokopevnostní hliníkové slitiny, hliníkové plechy a fólie, elektronika 3C, odlehčování automobilů a hliníkové vybavení domácností; Zajistit průlom ve vývoji výrobků střední a vyšší třídy, jako jsou písty, automobilová kola a náboje, automobilové desky a vysoce výkonné výkovky z hliníkových slitin pro automobilové podvozky; a nahradit ocel, dřevo, plasty a další konečné výrobky hliníkem. S podporou vědeckých a technologických výzkumných a vývojových platforem, jako je vědecký a technologický park Weiqiao Guoke Binzhou, bude dosaženo průlomových objevů v oblasti vysoce čistého hliníku, kompozitních materiálů na bázi hliníku, technologií pro přípravu speciálních rozměrů součástí a technologií svařování hliníkových slitin; Urychlit výstavbu platformy veřejných služeb Shandong Aluminium Valley a uvolnit podpůrné a hnací síly veřejných služeb, obchodu s komoditami, financí, logistiky a technologických inovací s cílem vytvořit „čínské hliníkové údolí“ “. (zvýraznění doplněno)

(60)

Kromě toho jsou v plánu provincie Šan-tung uvedeny čtyři oblasti hliníkového průmyslu, které je potřeba rozvíjet/posilovat: tavení hliníku, slitiny hliníku, kompozity na bázi hliníku, zpracování a hloubkové zpracování hliníku. Pro každý z těchto typů zpracování hliníku stanovuje plán konkrétní cíle a záměry, kterých má být dosaženo v příštích pěti letech. Dále plán provincie Čan-tung také předpokládá, že místní obce vypracují své vlastní pětileté plány, aby zajistily koordinaci rozvoje průmyslu na všech úrovních: „Obce by měly na základě tohoto plánu vypracovat regionální odvětvové plány pro hliník a dosáhnout synergického rozvoje tohoto průmyslového odvětví“.

(61)

V neposlední řadě plán provincie Šan-tung stanoví opatření pro (finanční) podporu místních podniků v odvětví hliníku: „Posílení politické a regulační podpory. Aktivně provádět různé podpůrné politiky na celostátní a provinční úrovni, posilovat kvalifikované průmyslové klastry, klíčové výrobky a klíčové technologie a podporovat podniky při realizaci velkých národních a provinčních projektů. Pružně využívat nové i staré formy energie k transformaci hlavních strojírenských celků a podporovat rozvoj „průkopnických“ podniků, včetně fiskálních pobídek, nabídky půdy, přidělování zelené energie, snižování daní a technologických inovací, a zavádět daňové pobídky pro recyklaci hliníku. Podporovat kapitálové investiční fondy na úrovni provincií s cílem podpořit výzkum a vývoj a industrializaci nových, prioritních produktů, přilákat a zvýšit investice do sociálního kapitálu.“

(62)

Z výše uvedených příkladů je patrné, že míra zapojení vlády výrazně překračuje rámec obecné podpory průmyslu dané země. Představuje přísnou kontrolu a vládní řízení každého jednotlivého aspektu týkajícího se tohoto odvětví na všech úrovních – od celostátní přes provinční až po obecní. Mimo výše uvedené jsou výrobci hliníkových kol také příjemci státních subvencí, což jasně značí zájem státu o toto odvětví. Během šetření Komise zjistila, že řada výrobců hliníkových kol využívala přímé státní subvence, včetně společností Zhejiang Wanfeng Aowei Auto Wheel (31) a Dongfeng Motors (32).

(63)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních vstupů používaných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(64)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví hliníku, jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění výše, neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(65)

Odvětví hliníku je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 42. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(66)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví hliníku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno výše v 42. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(67)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například: dodavatelé vstupů zaměstnávají pracovní síly, které jsou předmětem zkreslení; mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu; a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(68)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(69)

Žádná ze zúčastněných stran neuvedla žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(70)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(71)

Volba reprezentativní země by měla být založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(72)

Jak je vysvětleno ve 37. bodě odůvodnění, dne 12. května 2022 Komise zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o záměru Komise považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(73)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Brazílii za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako ČLR. Brazílie je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikována jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho byla Brazílie označena za zemi, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí a kde jsou snadno dostupné příslušné údaje.

(74)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Brazílie vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(75)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, jak bylo navrhováno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a vzhledem k tomu, že Brazílie vyhovovala kritériím stanoveným v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi.

(76)

V poznámce o relevantních zdrojích, které je třeba použít pro stanovení běžné hodnoty, Komise uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise rovněž uvedla, že k určení běžné hodnoty výpočtem v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména nákladů na suroviny, databázi Global Trade Atlas. Dále Komise uvedla, že využije informace: od brazilského statistického úřadu pro zjištění nezkreslených nákladů práce, z veřejných tarifů dodavatelů elektřiny v Brazílii a z dostupné databáze pro zemní plyn.

(77)

A konečně Komise také uvedla, že ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje od dvou brazilských výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno výše v 37. bodě odůvodnění.

(78)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k přímým výrobním nákladům na základě údajů výrobců v Unii poskytnutých žadatelem, který za tímto účelem poskytl konkrétní informace.

(79)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace následně shromážděné v průběhu řízení byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory některých hliníkových kol

(80)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (35).

(81)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle [3.3.1] dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(82)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních faktorů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, rozhodla se Komise zařadit tyto náklady do všech ostatních surovin. Pro zjištění nezkreslené hodnoty všech ostatních surovin a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr všech ostatních surovin a celkových nákladů na suroviny na 4,48 %. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu surovin pro získání nezkreslené hodnoty všech ostatních surovin.

(83)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na nedostatečnou spolupráci i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(84)

Pro stanovení referenční hodnoty nákladů práce v reprezentativní zemi použila Komise dostupné údaje zveřejněné brazilskou vládní agenturou „Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística“ (IBGE). Agentura IBGE (36) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise použila dostupné statistické údaje za rok 2020 pro průměrné náklady práce v hutnictví, ocelářství a zpracovatelském průmyslu (kategorie 25 podle NACE 2.0).

(85)

Pro stanovení referenční hodnoty pro elektřinu v reprezentativní zemi použila Komise nejnovější dostupné údaje o průmyslových cenách elektřiny účtovaných jedním z největších dodavatelů elektřiny v Brazílii, společností EDP Brazil. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl (37) v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v brazilských realech/kWh za období přezkumného šetření.

(86)

Ceny zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii shromažďuje a zveřejňuje databáze Global Petrol Prices na svých internetových stránkách (38). Komise použila odpovídající ceny z publikace týkající se období přezkumného šetření.

(87)

Pro stanovení referenční hodnoty nákladů na vodu v reprezentativní zemi použila Komise ceny platné v Brazílii, které účtuje společnost Sabesp (39), jež je odpovědná za dodávky vody, odvádění a čištění odpadních vod ve státě Sao Paulo.

(88)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(89)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(90)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z nejnovějších dostupných finančních údajů společností v Brazílii, které byly určeny v poznámce jako aktivní a ziskoví výrobci některých hliníkových kol. Byly použity finanční údaje o následujících společnostech získané od společnosti Orbis Bureau van Dijk:

(91)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(92)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(93)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 88. až 90. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě průměru hodnot uvedených v účetních závěrkách obou společností v reprezentativní zemi. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(94)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(95)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z Číny byla vývozní cena určena na základě cen CIF získaných z údajů Eurostatu, upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu. Náklady na vnitrostátní čínskou a mezinárodní dopravu vycházely z informací poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum.

(96)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(97)

Na tomto základě bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí je značné (více než 10 %). Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(98)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, atraktivita trhu Unie. Připomíná se, že vzhledem k nespolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců i čínské vlády byla analýza založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména na žádosti o přezkum, statistických údajích GTA a dostupných informacích.

(99)

Při analýze výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a vzhledem k nespolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců i čínské vlády vycházela Komise z informací poskytnutých žadatelem v jeho žádosti o přezkum, jak je uvedeno v bodech odůvodnění níže.

(100)

Z šetření vyplynulo, že v případě výroby některých hliníkových kol v Číně existuje všeobecný nadbytek kapacity. Výrobní kapacita (40) pro rok 2020 byla v Číně odhadnuta na 189,8 milionů kol. Podle informací žadatele o trhu činil čínský prodej 153 milionů kol, z čehož 108 milionů bylo spotřebováno na domácím trhu a přibližně 45 milionů bylo vyvezeno. Volná kapacita se proto odhaduje na více než 36 milionů kol (neboli více než polovinu spotřeby Unie během období přezkumného šetření), která by mohla být přesměrována do Unie, pokud by se přestala uplatňovat stávající opatření.

(101)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, která by mohla být využita pro vývoz do Unie.

(102)

Trh Unie s některými hliníkovými koly patří k největším na světě, což je dáno rozsáhlou výrobou automobilového průmyslu v Unii, která již nyní přitahuje značný objem dovozu z Číny. Kromě toho na dovoz hliníkových kol z Číny uvalily nápravná opatření v oblasti obchodu další významné trhy, jako jsou USA a Indie. Proto se má za to, že uložení obchodních opatření na dalších hlavních trzích by pravděpodobně vedlo k dalšímu zvýšení objemu dovozu z Číny do EU, pokud by byla současná opatření zrušena.

(103)

Čínský dovoz do Unie pokračoval i po zavedení opatření, což ukazuje, že i s platnými opatřeními zůstává trh Unie pro čínské vyvážející výrobce atraktivní. Komise analyzovala cenovou úroveň čínského vývozu na ostatní třetí trhy na základě údajů z databáze GTA. Vážené průměrné čínské vývozní ceny do třetích zemí ve výši 43,94 EUR byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (přibližně 13 %). Je proto pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, trh Unie by se stal pro čínské vývozce ještě atraktivnějším a bez cel by čínští vývozci mohli zvýšit svůj vývoz do Unie.

(104)

Dalším atraktivním prvkem trhu Unie je skutečnost, že některá kola podle stejného návrhu, jaký se používá v Unii, se vyrábějí také v Číně.

(105)

Na základě značné nadměrné kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie proto Komise dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(106)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(107)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii během období přezkumného šetření přibližně třicet výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(108)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření se odhadovala na přibližně 64,3 milionu kusů. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například odpovědí na makroekonomický dotazník poskytnutých žadatelem. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali téměř 20 % celkového objemu výroby známých výrobců obdobného výrobku v Unii.

(109)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu ze třetích zemí do Unie. Údaje o prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie byly získány z podnětu a pro období přezkumného šetření byly upraveny podle údajů uvedených v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku. V případě dovozu vycházela Komise z databáze Eurostatu Comext. Jelikož však databáze Eurostatu Comext poskytuje pouze údaje o hmotnosti dovozu, a nikoli o počtu dovezených kusů hliníkových kol, bylo nutné tuto hmotnost přepočítat na kusy. Žadatel v podnětu použil přepočítací koeficient použitý v posledním šetření na stejný výrobek (41) (tj. 10,9 kg/ks). Platnost tohoto přepočítacího koeficientu byla ověřena na základě odpovědí marockých výrobců a výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazníky, jak je uvedeno v 78. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1221 (42) o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových kol pocházejících z Maroka (dále jen „šetření týkající se hliníkových kol z Maroka“). Z šetření vyplynulo, že v současnosti používaná vážená průměrná hmotnost jednoho kusu činila 11,3 kg/ks, neboť trendem na trhu je přechod na kola s větším průměrem, důsledkem čehož je zvýšení hmotnosti jednoho kola. Proto byl tento koeficient použit při stanovení spotřeby v Unii v kusovém vyjádření.

(110)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kusech)

(111)

Spotřeba v Unii se v letech 2018 až 2019 snížila o 5 %, v letech 2019 až 2020 o 19 %. V roce 2020 poklesla výroba v automobilovém průmyslu přibližně o 4,2 milionu vozidel v důsledku pandemie COVID-19, což mělo přímý dopad na dodavatele na začátku dodavatelského řetězce, neboť prodej hliníkových kol se v roce 2020 snížil o 14 milionů ve srovnání s rokem 2019. Pokles výroby byl obzvláště výrazný ve 2. čtvrtletí roku 2020, ale v následujících měsících se trh zotavil. Prodej kol se zvýšil o 5 milionů kusů, a to z 59 milionů v roce 2020 na 64 milionů kol během období přezkumného šetření. Spotřeba však nedosáhla úrovně roku 2019 kvůli nedostatku polovodičů používaných výrobci automobilů.

(112)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu Comext. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě podílu tohoto dovozu na celkové spotřebě v Unii, jak je uvedeno ve 109. bodě odůvodnění.

(113)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v kusech) a podíl na trhu

(114)

Dovoz z ČLR v případě výrobku, který je předmětem přezkumu, se během posuzovaného období snížil. Podíl dovozu z ČLR na trhu zůstal v letech 2018–2019 stabilní a v období přezkumného šetření klesl o 29 %. Tento vývoj je však třeba považovat za důsledek usazení jednoho z hlavních čínských výrobců v Maroku.

(115)

Vážená průměrná cena dovozu do Unie z ČLR se vyvíjela následovně:

Tabulka 4

Průměrné dovozní ceny z ČLR

(116)

Průměrná dovozní cena z ČLR se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření zvýšila zhruba o 4 EUR za kus. Část prodejní ceny je však indexována podle ceny hliníku na londýnské burze kovů (dále jen „LME“). Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců Komise porovnala váženou průměrnou prodejní cenu výrobců v Unii účtovanou odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravenou na úroveň ceny ze závodu, s váženou průměrnou dovozní cenou výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR od Eurostatu, stanovenou na základě cen CIF.

(117)

Výsledek srovnání ukázal, že průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie byla nižší než takto stanovená dovozní cena z Číny.

(118)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(119)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí měl v roce 2018 podíl na trhu 21,4 % a v období přezkumného šetření 26,0 %. Objem tohoto dovozu se v letech 2019 a 2020 snížil, ale během období přezkumného šetření se vrátil na úroveň roku 2018, což vedlo ke zvýšení jeho podílu na trhu o 21 % mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření. Průměrná dovozní cena tohoto dovozu se snížila o 4 % a byla vyšší ve srovnání s průměrnou cenou výrobního odvětví Unie (+ 8,9 %) i ve srovnání s průměrnou dovozní cenou z dotčené země (+ 2,2 %). V posuzovaném období zvýšily svůj podíl na trhu dvě země: Turecko a Maroko. Turecké průměrné ceny byly ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie mírně vyšší (o 1,0 %) a ve srovnání s průměrnou cenou dovozu z Maroka mnohem vyšší (o 14 %).

(120)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(121)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(122)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na antidumpingový dotazník od výrobců zařazených do vzorku, jakož i makroekonomických údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a sdružením výrobců v Unii, které byly porovnány s údaji uvedenými v žádosti o přezkum. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(123)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(124)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné kusové ceny, kusové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(125)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(126)

Celkově se objem výroby výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížil o 18 %. Mezi lety 2018 a 2019 se mírně snížil o 4 %. Během pandemie COVID-19 se výroba v roce 2020 snížila o 12,3 milionu kusů a v období přezkumného šetření se opět zvýšila o 4 miliony kusů.

(127)

Zatímco výrobní kapacita výrobního odvětví Unie poklesla o 2 %, využití kapacity vykazovalo stejný negativní trend jako výroba a během posuzovaného období se snížilo o 15 %.

(128)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(129)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 21 %. Mezi lety 2018 a 2019 se snížil o 3 % a v roce 2020 pak poklesl o 12,4 milionů kusů. Během období přezkumného šetření se prodej zvýšil o 2,2 milionu kusů.

(130)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v letech 2018 a 2019 mírně zvýšil, zatímco v roce 2020 a dále v období přezkumného šetření se snížil.

(131)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(132)

Zatímco počet zaměstnanců se během posuzovaného období snížil o 6 %, produktivita poklesla o 13 %. Snížení produktivity bylo způsobeno zejména poklesem objemu výroby během posuzovaného období a vedlo ke zvýšení nákladů práce na kus vyrobených hliníkových kol.

(133)

Jak je vysvětleno v oddílech 5.4.2.1 až 5.4.2.3 výše, objem výroby výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 18 % a využití kapacity kleslo o 16 %, což vedlo k vyšším fixním nákladům na jeden vyrobený kus a k nižší produktivitě. Celkové náklady výrobního odvětví se v posuzovaném období zvýšily o 1,7 EUR na kus (+ 3,4 %). Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie se však snížila o 3,3 EUR na jeden kus (– 6,1 %).

(134)

Kromě toho se objem prodeje na trhu Unie mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření snížil o 21 % a podíl na trhu o 5 %. Finanční výkonnost výrobního odvětví Unie se tak zhoršila. Jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.1 níže, odvětví se potýkalo s vyššími výrobním náklady a zároveň nebylo schopno odpovídajícím způsobem upravit své prodejní ceny.

(135)

Vyhlídky výrobního odvětví Unie na růst byly proto ohroženy.

(136)

Během období přezkumného šetření dumping přetrvával a výrazně přesahoval úroveň považovanou za nepatrnou. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(137)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie již nevzniká podstatná újma, a že tudíž překonalo účinky dřívějšího dumpingu. Komise dále v probíhajícím šetření týkajícím se dovozu z Maroka předběžně konstatovala (43), že během období přezkumného šetření utrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu způsobenou dovozem z Maroka, k čemuž dovoz z Číny nepřispěl.

(138)

Komise proto potvrdila, že výrobní odvětví Unie překonalo účinky dřívějšího dumpingu způsobeného dovozem z Číny, než začal od roku 2019 na trh Unie vstupovat ve stále větším objemu dumpingový dovoz z Maroka.

(139)

Vážené průměrné prodejní ceny za kus výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(140)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 6 %, ačkoli průměrné výrobní náklady se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 4 %. Výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své prodejní ceny, aby pokrylo zvýšené výrobní náklady.

(141)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(142)

Průměrné náklady práce na zaměstnance výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období mírně zvýšily o 2 %, přičemž v roce 2019 mírně vzrostly a v roce 2020 klesly o 6 %, zejména z důvodu ukončení výroby v důsledku pandemie COVID-19.

(143)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(144)

Zásoby se v posuzovaném období zvýšily o 40 %. V roce 2019 se snížily o 21 %, v roce 2020 o 12 % a během období přezkumného šetření se opět zvýšily o +57 %. Odvětví výroby hliníkových kol v Unii se vyznačuje víceletými rámcovými smlouvami mezi výrobci a odběrateli, které určují množství a ceny. Tyto rámcové smlouvy se provádějí prostřednictvím nákupních objednávek podle potřeb odběratele. V důsledku toho může výrobní odvětví Unie plánovat svou výrobu a zásoby. Zásoby proto nejsou hlavním ukazatelem pro posouzení výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(145)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(146)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(147)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se v období 2018 až 2019 zvýšila ze 7,5 % na 8,2 %, ale poté prudce klesla mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření, kdy byly vykázány ztráty (– 1,6 %). Výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit prodejní ceny, aby pokrylo zvýšené výrobní náklady, a proto se stalo ztrátovým.

(148)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl klesající, přičemž během posuzovaného období došlo k výraznému poklesu o 72 %. Výrobní odvětví Unie se proto potýkalo s obtížemi při samofinancování svých činností, což je dalším ukazatelem jeho zhoršující se finanční situace.

(149)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Vyvíjela se podobně negativně jako ziskovost a čistý peněžní tok. Návratnost investic se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření výrazně snížila a v období přezkumného šetření se dostala do záporných hodnot. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno dosáhnout dostatečného zisku, aby pokrylo své investice. Výrobní odvětví Unie totiž během posuzovaného období udržovalo své investice, zejména kvůli nutnosti vyhovět právním požadavkům a potřebám trhu, přičemž nebylo schopno dosáhnout u těchto investic návratnosti. Negativní vývoj návratnosti investic během posuzovaného období dále naznačoval, že se celková finanční situace výrobního odvětví Unie do značné míry zhoršila.

(150)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla ovlivněna jejich zhoršenou finanční situací. Značný pokles ziskovosti a čistého peněžního toku poukázal na vážné obavy, pokud jde o likviditu výrobního odvětví Unie a jeho schopnost opatřit si kapitál k financování své provozní činnosti a potřebných investic.

(151)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů během posuzovaného období ukázal, že se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila. Celkově se trend hlavních hospodářských ukazatelů v posuzovaném období zhoršil.

(152)

Zatímco výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala stabilní, využití kapacity se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření snížilo o 16 %, což vedlo k vyšším fixním nákladům na jednu tunu hliníkových kol. V souladu se stejným trendem se v posuzovaném období snížil objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(153)

Finanční situace výrobního odvětví Unie se zhoršila zejména v důsledku zvýšených výrobních nákladů, které nemohly být pokryty odpovídajícím zvýšením prodejních cen.

(154)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 6 %, ačkoli průměrné výrobní náklady se ve stejném období zvýšily o 9 %. Výrobní odvětví Unie vykazovalo od roku 2020 ztráty, které se v období přezkumného šetření dále zvyšovaly. Zatímco čisté investice se snížily o 42 %, návratnost investic se během posuzovaného období dostala do záporných hodnot. Trend peněžního toku byl rovněž záporný, což ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost. Počet zaměstnanců se ve stejném období snížil o 6 %; produktivita se však snížila o 13 %, což vedlo k vyšším nákladům práce na jeden kus hliníkových kol.

(155)

Jak je uvedeno výše, ekonomické ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, se během posuzovaného období výrazně zhoršily. Ziskovost se v roce 2020 a během období přezkumného šetření dostala do záporných hodnot. Negativně to ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz, provádět nezbytné investice a opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu a dokonce ohrožovalo jeho přežití. Na druhé straně se výrobnímu odvětví Unie navzdory klesajícímu trendu stále dařilo udržovat velký objem prodeje a významný podíl na trhu.

(156)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(157)

Komise posuzovala, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(158)

Jak je vysvětleno ve 114. bodě odůvodnění, objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období snížil o 29 % a během období přezkumného šetření dosáhl 3,4 % podílu na trhu. Komise rovněž ve 117. bodě odůvodnění konstatovala, že průměrná cena dovozu z Číny byla vyšší než průměrná cena účtovaná výrobním odvětví Unie během období přezkumného šetření. Komise proto dospěla k závěru, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla způsobena dovozem z ČLR během období přezkumného šetření.

(159)

Komise zároveň v rámci samostatného probíhajícího šetření týkajícího se dovozu hliníkových kol z Maroka předběžně konstatovala, že podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobil dovoz z Maroka za nízké ceny, který byl nejen cenovým podbízením, ale také cenovým tlakem na ceny výrobního odvětví Unie, a to ve značném množství.

(160)

Komise proto dále zkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(161)

Komise ve 156. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobnímu odvětví Unie nebyla během období přezkumného šetření způsobena podstatná újma dovozem pocházejícím z ČLR. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(162)

Aby zjistila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčené země, zvážila Komise tyto aspekty: i) výrobní objem a volné kapacity v ČLR a atraktivita trhu Unie; ii) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z ČLR a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti; a iii) existenci praktik obcházení.

(163)

Jak je uvedeno ve 101. bodě odůvodnění, výrobní kapacity v ČLR výrazně převyšovaly výrobní objemy a poptávku na čínském domácím trhu. Vzhledem k závěrům o atraktivitě trhu Unie, jak je popsáno ve 104. a 105. bodě odůvodnění, bude tato volná kapacita velmi pravděpodobně z velké části využita ke zvýšení vývozu na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(164)

Pro účely posouzení dopadu budoucího vývozu na situaci výrobního odvětví Unie se Komise domnívala, že cenové úrovně čínského vývozu na jiné třetí trhy by byly přiměřeným ukazatelem budoucích cenových úrovní na trhu Unie.

(165)

Jak je uvedeno ve 102. až 105. bodě odůvodnění, Komise analyzovala cenovou úroveň čínského vývozu na jiné třetí trhy a zjistila, že tyto vývozní ceny jsou ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie výrazně nižší (tj. 13 %). Proto je trh Unie z hlediska cen pro čínské výrobce i nadále velmi atraktivní.

(166)

S ohledem na výše uvedené a v případě, že by čelili nárůstu levného dovozu z ČLR, byli by výrobci v Unii ve snaze udržet si objem prodeje a podíl na trhu nuceni snížit své ceny. To by mělo dopad na celkovou ziskovost výrobního odvětví, která by se v již tak ztrátové situaci (–1,6 %) během období přezkumného šetření dále zhoršila.

(167)

Na druhé straně, pokud by výrobní odvětví Unie zachovalo své současné cenové úrovně, mělo by to téměř okamžitý negativní dopad na jeho objem prodeje a výroby, jakož i podíl na trhu. Kromě toho by pokles objemu výroby vedl ke zvýšení kusových výrobních nákladů v důsledku snížení přínosů z úspor z rozsahu. Tím by se dále zhoršila ziskovost výrobního odvětví Unie a vedlo by to k dalším ztrátám již v krátkodobém horizontu.

(168)

V případě ztráty ziskovosti by výrobní odvětví Unie nebylo schopno realizovat nezbytné investice. V konečném důsledku by to také vedlo ke ztrátě pracovních míst a hrozilo by uzavírání výrobních linek.

(169)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za nižší ceny, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení již tak nepříznivé situace výrobního odvětví Unie. Je vysoce pravděpodobné, že by to vedlo k obnovení podstatné újmy, v důsledku čehož by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(170)

Pokud by se na dovoz hliníkových kol pocházejících z Maroka vztahovala antidumpingová opatření, jedinou příčinou podstatné újmy, která by zůstala, by byl dovoz z Číny. Pokud tedy opatření vůči Číně pozbydou platnosti, obnoví se podstatná újma způsobená dovozem z této země.

(171)

Účinek antidumpingových opatření bude pro výrobce v Unii pozitivní, neboť opatření pomohou výrobnímu odvětví Unie přizpůsobit své prodejní ceny tak, aby pokryly zvýšené výrobní náklady. Proto by opatření pomohla výrobnímu odvětví Unie vrátit se do udržitelné situace, což by mu umožnilo provádět budoucí investice, zejména pak plnit environmentální a sociální požadavky.

(172)

Pokud by opatření nebyla přijata, výrobní odvětví Unie by již nebylo chráněno před pravděpodobným nárůstem levného dovozu z Číny, což by způsobilo podstatnou újmu. V důsledku toho by se očekávalo další zhoršení jeho finanční situace, zejména pokud jde o ziskovost, návratnost investic a peněžní toky.

(173)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Žádný z nich na dotazník Komise neodpověděl.

(174)

Komise neobdržela žádné připomínky naznačující, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce a uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(175)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by naznačovaly, že by nebylo v zájmu Unie zachovat stávající opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(176)

Komise na základě závěrů, k nimž dospěla v otázce přetrvání dumpingu z ČLR, obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR a zájmu Unie, konstatovala, že antidumpingová opatření na dovoz některých hliníkových kol pro motorová vozidla pocházejících z ČLR by měla být zachována.

(177)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(178)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (44), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(179)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,