(EU) 2023/100Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/100 ze dne 11. ledna 2023, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 13. května 2022 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 31. března 2022 podalo sdružení European Kegs Committee (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího opětovně plnitelné sudy keg z nerezavějící oceli ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací zavést celní evidenci dovozu, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že nejsou splněny požadavky čl. 10 odst. 4 buď písm. c), nebo písm. d). Vzhledem k tomu, že důkazy ve spisu prokazují, že nebyl splněn požadavek podle písm. d), Komise nezavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení.

(4)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala výrobce v Unii, které zastupoval žadatel; ostatní známé výrobce v Unii; známé dovozce, obchodníky a uživatele; známé vyvážející výrobce a orgány dotčené země a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení před Komisí a/nebo úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nebylo požádáno.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(7)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje, přičemž přihlédla k zeměpisné poloze. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 73 % odhadované celkové výroby a 74 % prodeje v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Jen jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, není nutný.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo šest výrobců v dotčené zemi, kteří během období šetření vyváželi sudy keg do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(12)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Nepřišla žádná odpověď.

(13)

Komise zveřejnila on-line (3) dotazníky pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii a dne 20. května 2022 zaslala dotazník s makroúdaji žadateli.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností:

(15)

Kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 a zavedeným restriktivním opatřením Komise v souladu se svým Oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření provedla dálkové křížové kontroly těchto čínských vyvážejících výrobců:

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2018 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou sudy keg, cisterny, barely, sudy a podobné nádoby, opětovně plnitelné, z nerezavějící oceli, obecně známé jako „opětovně plnitelné sudy keg z nerezavějící oceli“, s tělem přibližně válcovitého tvaru, se stěnou o tloušťce 0,5 mm nebo větší, používané pro kapaliny jiné než zkapalněný plyn, ropa a ropné produkty, o objemu 4,5 litru nebo více, bez ohledu na typ, konečnou úpravu, kapacitu nebo třídu nerezavějící oceli, též s dalšími součástmi (extraktory, hrdly, horními a dolními dny nebo jakýmikoli jinými součástmi), též barvené či potažené jinými materiály (dále jen „sudy keg“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“).

(18)

Do oblasti působnosti tohoto šetření nespadají následující výrobky, jsou-li dováženy odděleně od výrobku, který je předmětem šetření: hrdla, jehly, narážecí hlavy nebo výčepní kohouty, štítky, ventily a jiné součásti výrobku, který je předmětem šetření (extraktory, hrdla, horní a dolní dna nebo jakékoli jiné součásti).

(19)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Číny, v současnosti kódů KN ex 7310 10 00 a ex 7310 29 90 (kódy TARIC 7310100010 a 7310299010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(20)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(21)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(23)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě sudů keg. Příslušné informace předložilo šest vyvážejících výrobců.

(24)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(25)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy jsou pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot možnými vhodnými reprezentativními třetími zeměmi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Mexiko a Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(26)

Dne 20. července 2022 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě sudů keg, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a jako vhodnou reprezentativní zemi určila Mexiko, Brazílii a Rusko. K první poznámce Komise neobdržela žádné připomínky.

(27)

Dne 19. září 2022 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě výrobce KHS Industria de Maquinas LTDA v Brazílii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Připomínky obdržela od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(28)

Po analýze připomínek a informací obdržených ke druhé poznámce dospěla Komise k závěru, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou v prozatímní fázi získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.2.1.1 a následujících.

(29)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(30)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(31)

Jak je vysvětleno v následujících pododdílech, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v Číně (4), přičemž ocel je hlavní surovinou při výrobě sudů keg, Komise shledala, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(33)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (5). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (6), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (7). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v Číně celkově vede vlastně k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly umisťovány v souladu s tržními silami (8). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (9). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (10), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně (11).

(34)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v Číně Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (12) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(35)

Žádost tvrdila, že čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. Žádost v této souvislosti poukazovala nejen na zkreslení trhu s nerezavějící ocelí (nerezavějící ocel představuje 40 % až 60 % nákladů na výrobu sudů keg), ale tvrdila, že všechny ostatní výrobní faktory, tedy půda, kapitál, práce, jsou zkreslené stejným způsobem. Žádost konstatovala, že v důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny nerezavějící oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady, včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd., protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu.

(36)

K podložení tohoto stanoviska žádost odkazovala na řadu veřejně dostupných zdrojů informací, například na zprávu, na závěry EUCCC (13), na nedávná šetření Komise zaměřená na čínské odvětví oceli (14), jakož i na závěry Globálního fóra zemí G20 pro nadměrnou kapacitu v ocelářství (15).

(37)

Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci, včetně zprávy a dalších důkazů, které žadatel poskytl ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(38)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, tedy v odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominálně je podle odhadů počet státních podniků a soukromých společností téměř rovnocenný, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou ve vlastnictví státu (16). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (17). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (18). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (19). Vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, a vzhledem k existenci řady malých a středních podniků činných v tomto odvětví nebylo možné určit přesný poměr výrobců oceli v soukromém a státním vlastnictví. V každém případě šetření ukázalo, že nejméně jeden výrobce sudů keg je ve vlastnictví státu, jmenovitě společnost Penglai Jinfu Stainless Steel Products Co., Ltd.

(39)

Přestože však pro výrobek, který je předmětem šetření, nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem šetření. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (20), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (21). Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v Šan-tungu, který nejenže předpokládá „budování ekologie ocelářského průmyslu […], zřizování výrobních parků, rozšíření průmyslového řetězce a vytváření oborových klastrů“, ale přeje si, aby byl ocelářský průmysl „ukázkou transformace a modernizace […] v naší provincii, a dokonce i v celé zemi“ (22).

(40)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a kvůli tomu, že většina výrobců sudů keg jsou malé a střední podniky, nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem šetření, a Komunistickou stranou Číny. Šetření nicméně ukázalo, že vedení skupiny Shandong Gold Group, státem vlastněného podniku a majoritního akcionáře společnosti Penglai Jinfu Stainless Steel Products, má na Komunistickou stranou Číny úzké vazby: předseda představenstva společnosti Shandong Gold Group je také tajemníkem stranického výboru a jako zástupce se zúčastnil 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny a ředitel a výkonný ředitel skupiny Shandong Gold Group je také náměstkem tajemníka stranického výboru.

(41)

Jelikož výrobek, který je předmětem šetření, představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření. V širší kategorii odvětví oceli existuje množství důkazů o osobních vazbách mezi výrobci oceli a Komunistickou stranou Číny. Jako příklad lze uvést skutečnost, že předseda představenstva společnosti Baowu je současně tajemníkem stranického výboru, přičemž generální ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru (23). Obdobně zastává funkci tajemníka stranického výboru předseda představenstva společnosti Baosteel, zatímco výkonným ředitelem je zástupce tajemníka stranického výboru (24). Obecněji řečeno, s ohledem na všeobecnou platnost právních předpisů o přítomnosti Komunistické strany Číny ve firmách nelze předpokládat, že by schopnost čínské vlády zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách byla v případě výrobku, který je předmětem šetření, jiná než v odvětví oceli obecně.

(42)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Vzhledem k tomu, že čínská vláda při tomto šetření nespolupracovala a výrobci sudů keg jsou převážně malé a střední podniky, bylo obtížné stanovit přesný rozsah budování strany v podnicích z odvětví sudů keg. Šetření nicméně ukázalo, že skupina Shandong Gold Group (majoritní akcionář společnosti Penglai Jinfu Stainless Steel Products) aktivně podporuje činnosti v rámci budování strany. Úloha stranického výboru společnosti byla popsána takto: „Musíme se pevně chopit velké příležitosti, kterou nabízí ústřední vláda, výbor strany provincie Šan-tung a vláda provincie, jež podporují státní podniky při rychlejším budování podniků světové úrovně, sledování strategických cílů, udržování strategického zaměření, posilování strategického provádění a dodržování celkového nastavení obecných cílů, průběžných cílů a ročních cílů, dodržování kombinace strategického plánování a taktické propagace“ a dále „neochvějně a komplexně zajišťovat činnost strany, plně provádět obecné požadavky budování strany v nové éře a poskytovat silnou záruku vysoce kvalitního rozvoje. Je nezbytné všestranně posilovat politickou strukturu strany, důsledně dodržovat politickou kázeň a politická pravidla, efektivně zlepšovat politický úsudek, politické chápání a politickou realizaci stranických organizací na všech úrovních, jakož i členů a kádrů strany, a vždy udržovat vysoký stupeň jednotnosti s ústředním výborem strany se soudruhem Si Ťin-pchingem v čele, zavést „čtyři vědomí“, posílit „čtyři sebejistoty“ a dosáhnout „dvou záruk“ (25).“

(43)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ačkoli během šetření nebylo možné určit konkrétní politické dokumenty, jimiž by se konkrétně rozvoj odvětví sudů keg jako takového řídil, má toto odvětví prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se odvětví oceli, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje jedno z jeho pododvětví.

(44)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (26). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu přijatého v březnu 2021 vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (27).

(45)

Také 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (28).

(46)

Uvedený 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin obsahuje i některé konkrétní cíle v oblasti rozvoje odvětví oceli. Bod 3 oddílu IV dokumentu obsahuje tato ustanovení: „Optimalizace organizační struktury: učinit hlavní podniky většími a silnějšími. Držet se kombinace vedoucího postavení na trhu a podpory vlády, odstraňovat překážky meziregionálních fúzí a reorganizací, odstraňovat omezení, jako je segmentace trhu a regionální blokády, koordinovat a řešit hlavní problémy, s nimiž se podniky setkávají při meziregionálních fúzích a reorganizacích, podporovat podniky, aby urychlily meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizace a zvýšit míru koncentrace odvětví, rozvíjet mezinárodní obchod. V …, ocelářství, … a dalších průmyslových odvětvích vybudovat skupinu předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností“.

(47)

Výše uvedené pětileté plány na centrální úrovni se pak promítají do pětiletých plánů provincií a/nebo měst nebo plánů provádějících pětileté plány. Jako příklad lze uvést prováděcí plán provincie Chenan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu, který obsahuje ustanovení týkající se: bod 2 odst. 1: důsledné kontroly celkové výrobní kapacity; bod 2 odst. 2: zrychlení a podpory fúzí a akvizic; bod 2 odst. 3: výstavby charakteristických základen výroby oceli (29).

(48)

Kromě 14. pětiletého plánu je ocelářský průmysl důsledně regulován i v dalších politických dokumentech. Například Che-pej, největší provincie s výrobou oceli v Číně, vydala tříletý akční plán rozvoje klastrů v řetězci ocelářského průmyslu 2020–2022 (uplatňovaný během období šetření). Uvedený dokument reguluje ocelářský průmysl takto: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně prosazovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat společnou reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“ Kromě toho plán stanoví konkrétní cíle pro strukturu ocelářských podniků v provincii: „Soustavně podporovat rozvoj skupin. Urychlit reformu smíšeného vlastnictví státem vlastněných podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s určitým vnitrostátním vlivem podniky jako pilířů a osmi až deseti nových, vynikajících a specifických skupin podniků.“

(49)

A konečně také plán počítá se státní podporou pro zlepšení globální konkurenceschopnosti ocelářských podniků se sídlem v Che-pej: „Vhodným způsobem zajistit relevantní a diverzifikovaný rozvoj. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby rozvíjely strategická vznikající průmyslová odvětví, jako je nová generace informačních technologií, špičkové vybavení a nové materiály, a urychlit rozvoj moderních odvětví služeb, jako je moderní logistika, finanční služby, elektronický obchod atd. Povzbuzovat způsobilé železářské a ocelářské podniky ve vývoji směrem k hloubkovému zpracování, například v oblasti automobilů a mechanických dílů, ocelových drátů, ocelových lan, svařovacích elektrod atd. Posílit mezinárodní spolupráci v oblasti výrobních kapacit, podporovat železářské a ocelářské podniky k účasti na fúzích a reorganizacích zahraničních železářských a ocelářských podniků prostřednictvím více kanálů a vést konkurenční železářské a ocelářské podniky v provincii k investicím a výstavbě továren v zahraničí.“ (30)

(50)

Kromě toho Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2019) (31) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(51)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(52)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví sudů keg podle 33. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(53)

Odvětví sudů keg je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně) (32).

(54)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 33. bodě odůvodnění. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(55)

A konečně Komise připomněla, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci sudů keg tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(56)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny sudů keg ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(57)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(58)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(59)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(60)

Jak je vysvětleno ve 26. a 27. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních faktorech ze dne 20. července 2022 a druhou poznámku o výrobních faktorech ze dne 19. září 2022. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. Ve druhé poznámce o výrobních faktorech Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Brazílii, pokud by byla potvrzena existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(61)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Brazílii, Mexiko a Rusko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny byly Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření. K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(62)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že u jedné ze zemí určených jako země, kde se vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, a sice v Mexiku, výrobce sudů keg ukončil výrobu před obdobím šetření a v databázi Orbis nebyly k dispozici žádné údaje po roce 2017 (34). Mexiko proto již nebylo považováno za možnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(63)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že jediný výrobce sudů keg v Rusku určený v první poznámce nedosáhl přiměřené částky zisku ani v roce 2021, ani v roce 2020.

(64)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že má k dispozici údaje, které uvádějí přiměřenou částku zisku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení jen pro jednoho výrobce v Brazílii, KHS Industria de Maquinas LTDA a jen za rok 2020. Za rok 2021 dosud nebyly k dispozici aktualizované finanční údaje.

(65)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii a společnost KHS Industria de Maquinas LTDA. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a společnosti KHS Industria de Maquinas LTDA jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily.

(66)

V návaznosti na druhou poznámku byly obdrženy připomínky od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří argumentovali takto:

(67)

V důsledku toho strany tvrdily, že spolehlivost údajů z trhu v Brazílii pro účely stanovení nezkreslené tržní hodnoty těchto výrobních faktorů je sporná.

(68)

Dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku navrhli jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii, protože má úroveň hospodářského rozvoje podobnou Číně, jakkoli v Malajsii nebyl žádný výrobce sudů keg.

(69)

Malajsii však nebylo možné považovat za potenciální reprezentativní zemi, jelikož, jak samy strany uznaly, v Malajsii se sudy keg nevyráběly.

(70)

Komise dále přezkoumala důkazy (35) o pravděpodobném narušení trhu plochých válcovaných výrobků z nerezavějící oceli (HS721933) v Brazílii. Existence tržních antidumpingových cel na ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli pocházející z Číny není relevantní, neboť dovoz z Číny je při stanovení referenční ceny suroviny vyloučen. Vývozní kvóty na ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli vůči Spojeným státům patrně neomezují dovoz ze Spojených států, protože ty jsou stále třetím největším vývozcem tohoto výrobku do Brazílie (po Číně a Indonésii). Navíc jsou dovozní ceny plochých válcovaných výrobků z nerezavějící oceli do Brazílie ze Spojených států mírně vyšší než ceny u dovozu z deseti největších dovážejících zemí s výjimkou Číny (16,3 EUR/kg, resp. 14,5 EUR/kg plochých válcovaných výrobků z nerezavějící oceli). S ohledem na tyto skutečnosti Komise odmítla argument, že brazilský trh plochých válcovaných výrobků z nerezavějící oceli (HS721933) je narušen v důsledku antidumpingových cel vůči Číně a vývozních kvót vůči Spojeným státům.

(71)

Pokud jde o výši dovozních cel na tři hlavní suroviny, Komise konstatovala, že nezkreslené hodnoty použité pro výpočet běžné hodnoty berou v úvahu dovozní cla, protože představují zástupný ukazatel pro cenu na domácím trhu možných reprezentativních zemí. Abstraktní srovnání příslušných úrovní dovozních cel na suroviny proto v zásadě není relevantním faktorem pro srovnání vhodnosti reprezentativních zemí. V každém případě Komise poznamenala, že výše dovozních cel je pouze jedním z prvků pro posouzení, zda je určitý trh otevřený nebo chráněný, a strana nepředložila žádné další konkrétní důkazy, které by prokázaly, že tomu tak u dotčených surovin bylo v případě Brazílie. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(72)

Pokud jde o dovoz hlavních surovin z Číny, Komise rovněž porovnala Brazílii a Rusko, dvě potenciální reprezentativní země, kde byla potvrzena výroba sudů keg. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavního výrobního faktoru, svitku nerezavějící oceli (HS721933), který představuje více než 50 % nákladů na výrobu sudů keg, z Číny do Ruska byl vyšší než dovoz do Brazílie (60 % svitků nerezavějící oceli bylo do Ruska dovezeno z Číny, zatímco v případě Brazílie byl podíl mnohem nižší (37 %). Kromě toho dovoz jehel z Číny do Ruska, který představuje více než 20 % nákladů na výrobu sudů keg, byl také vyšší než dovoz do Brazílie (68 %, resp. 50 %). S ohledem na váhu těchto dvou hlavních surovin (svitku nerezavějící oceli a jehly) ve výrobních nákladech na sudy keg by jen tyto rozdíly v objemu dovozu z Číny narušily kvalitu údajů o nezkreslených hodnotách v Rusku více než v Brazílii. S ohledem na to nebylo Rusko považováno za vhodnou reprezentativní zemi ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(73)

Komise rovněž přezkoumala důkazy o společnosti KHS Industria de Maquinas LTDA v Brazílii a potvrdila, že společnost se více než na výrobu sudů keg specializuje na konstruování a výrobu plnicí technologie a systému pro stáčení piva, opětovné plnění nebo příslušenství do sudů keg. Nemohla tedy být nadále považována za výrobce sudů keg.

(74)

Komise v první poznámce ve skutečnosti určila dva další výrobce sudů keg. Nemohla však najít odpovídající finanční údaje pro žádného ze zbývajících určených výrobců sudů keg v Brazílii. Vzhledem k neexistenci vhodné referenční hodnoty pro stanovení přiměřených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u výrobku, který je předmětem šetření, v Brazílii, jediné zbývající reprezentativní zemi, kde byla potvrzena výroba sudů keg, a tudíž i dostupnost hlavních surovin, se Komise předběžně domnívala, že za těchto okolností by mohly být vhodné údaje společností v odvětví vyrábějícím podobný výrobek. Hledala proto údaje o výrobcích podobného sortimentu jako sudy keg, konkrétně o výrobcích podobných z hlediska použité suroviny, formy a účelu konečného výrobku. Výzkum byl založen na kódech NACE (36). V databázi Orbis (37) byly s kódem NACE 2592 (drobné kovové obaly) k dispozici údaje od pěti společností, které vyrábějí kovové plechovky, obalové výrobky a nádoby pro potravinářský průmysl, a výrobky vyráběné těmito společnostmi bylo možné považovat za podobné sudům keg z hlediska použité suroviny, formy a účelu konečného výrobku. Kromě toho byli v databázi Orbis dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku v Číně rovněž registrováni pod stejným kódem NACE 2592 jako výrobci kovových plechovek, obalových výrobků a nádob pro potravinářský průmysl. A konečně, z těchto pěti výrobců kovových plechovek, obalových výrobků a nádob v Brazílii pouze jeden z nich, Metalurgica Mococa SA (38), měl finanční údaje za období šetření.

(75)

Na základě analýzy dostupných údajů se Komise rozhodla použít Brazílii v prozatímní fázi šetření jako vhodnou reprezentativní zemi a použít finanční údaje jedné společnosti, Metalurgica Mococa SA, pro stanovení početně zjištěné běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(76)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(77)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(78)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(79)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). Dále Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na práci použije údaje MPO (39) a pro elektřinu výzkum celosvětových cen elektřiny (40).

(80)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k zanedbatelné váze některých surovin v celkových výrobních nákladech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly tyto zanedbatelné položky sdruženy jako „spotřební materiál“. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(81)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během dálkových křížových kontrol byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory sudů keg

(82)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 58. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu do reprezentativní země z Číny a zemí bez tržního hospodářství Komise zjistila, že dovoz hlavních surovin z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní.

(83)

Po druhé poznámce vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že správný kód HS pro jehly, který by měl být použit ke stanovení nezkreslené hodnoty této suroviny, je HS848180, nikoli HS848190. Vyvážející výrobci tvrdili, že kód HS848180 označuje kohouty, ventily a podobná zařízení pro potrubí, kotle, nádrže, vany nebo podobné výrobky, zatímco kód HS848190 odkazuje na jejich části. Vývozci zařazení do vzorku tvrdili, že jehla je druh ventilu sám o sobě spíše než jeho část. Vzhledem k tomu, že měrnou jednotkou pro tento kód je v brazilské nomenklatuře kus/položka, odráží odpovídajícím způsobem skutečný způsob, jakým je tento materiál pořizován a jak jsou tvořeny ceny. Tento kód navíc používají také dodavatelé jehel při vývozu z EU. Správnou klasifikací pro jehly je tudíž kód HS848180.

(84)

Komise objasnila, že položka HS 8481 mimo jiné také zahrnuje „plynem poháněné výčepní jednotky pro barové pulty, složené zejména z jednoho nebo více ručně ovládaných výčepních kohoutů napájených tlakem oxidu uhličitého vedeného do sudů s pivem“. Jehla sudu keg je určena k udržování stlačeného plynu (oxidu uhličitého) v sudu keg a pro vypouštění karbonizované kapaliny zajišťující upravený průtok. Tuto funkci plní především mechanismus obsažený v těle jehly sudu keg s ventilem (nebo dvěma ventily v závislosti na modelu). Jehlu lze proto považovat za součást plynem poháněných jednotek pro výčep piva spadajících do působnosti položky HS 8481 a měla by být zařazena pod kód KN 848190. Jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku dále předložil svou dovozní dokumentaci jehel, která uváděla dovoz jehel pod kódem HS848190. Celkově polovina spolupracujících vyvážejících výrobců uvedla, že pro jehly se má používat kód HS848190. Požadavek stran na použití kódu HS848180 byl proto zamítnut.

(85)

Údaje o dovozu jehel do Brazílie byly klasifikovány podle dvou příslušných rozšířených kódů: 84819010 (části aerosolových ventilů, spotřebiče do koupelen atd.) a 84819090 (části vodovodních kohoutů, ostatní zařízení pro kanalizace atd.). Kód 84819090 byl zvolen z toho důvodu, že jehly nejsou součástí aerosolových ventilů.

(86)

U malého počtu výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření jednotlivě zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 80. bodě odůvodnění.

(87)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi.

(88)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny, a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání k bráně závodu společnosti.

(89)

Ke stanovení mezd v Brazílii Komise použila statistiky MOP (42). Statistiky organizace MOP poskytly údaje o měsíčních mzdách pracovníků ve výrobním sektoru a průměrné týdenní pracovní době (43) v Brazílii v roce 2021. K měsíční mzdě byly připočteny dodatečné mzdové náklady, které nese zaměstnavatel, zjištěné z veřejně dostupných zdrojů (44).

(90)

Během dálkové křížové kontroly jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku Komise nenalezla záznam o skutečné pracovní době, pouze o standardní pracovní době. Vyvážející výrobce uvedl, že skutečná pracovní doba byla v průměru o 10 minut delší před odpracovanou směnou / odpracovaným dnem a po ní / po něm v souvislosti s příchodem do výrobních prostor a odchodem z nich. Komise proto prodloužila standardní pracovní dobu tohoto vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku o 20 minut na směnu/den.

(91)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že pro referenční úroveň týkající se elektřiny použije výzkum Global Electricity Prices (celosvětové ceny elektřiny) (45). Vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že by Komise měla použít údaje společnosti EDP Brasil (46), hlavního dodavatele elektřiny na místním trhu v Brazílii, které zohledňují různé sazby v době špičky a mimo špičku a příslušné ceny účtované v dané kategorii průmyslových spotřebitelů a jsou spolehlivým zdrojem pro referenční úroveň cen elektřiny.

(92)

Ministerstvo těžby a energetiky v Brazílii (Ministério de Minas e Energia) zveřejňuje každoroční zprávu o odvětví energetiky v Brazílii (47). Zpráva z roku 2021 zahrnuje průměrnou sazbu za elektřinu (48) všech hlavních dodavatelů elektřiny uplatňovanou pro průmyslové uživatele v Brazílii (49). Komise považovala tento zdroj za nejspolehlivější pro stanovení referenční úrovně cen elektřiny, protože zahrnoval průměrné sazby uplatňované všemi hlavními dodavateli elektřiny v Brazílii na rozdíl od zdroje údajů navrženého vyvážejícími výrobci, který se týkal jen jednoho dodavatele. Komise proto použila průměrnou sazbu na odběr elektřiny pro průmyslové uživatele zveřejněnou ve zprávě Ministerstva těžby a energetiky v Brazílii v roce 2021.

(93)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(94)

Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(95)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů společnosti Metalurgica Mococa SA za rok 2021, zjištěných z databáze Orbis.

(96)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(97)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby, které poskytli vyvážející výrobci, byly potvrzeny během křížových kontrol na dálku. Faktory použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v 82.–88. bodě odůvodnění.

(98)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, jak je uvedeno v 94. bodě odůvodnění.

(99)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Metalurgica Mococa SA v Brazílii. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 8,5 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 24,4 %.

(100)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(101)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům. Druhý vyvážel přímo nezávislým odběratelům nebo prostřednictvím obchodní společnosti v Hongkongu, která není ve spojení. V tomto případě bylo zboží odesláno od vyvážejícího výrobce přímo nezávislému odběrateli v Unii, zatímco faktura byla vystavena obchodní společnosti v Hongkongu.

(102)

U vývozního prodeje dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena jako cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(103)

Pro prodej za účelem vývozu, který se uskutečnil prostřednictvím obchodní společnosti v Hongkongu, která není ve spojení, byla vývozní cena stanovena na základě ceny, za kterou byl vyvážený výrobek poprvé prodán této obchodní společnosti. Ačkoli Komise měla důkazy (přepravní doklady atd.), že toto zboží bylo odesláno od vyvážejícího výrobce přímo nezávislému odběrateli v Unii, prodejní cenu pro konečného zákazníka nebylo možné stanovit. Komise oslovila obchodní společnost v Hongkongu, avšak tato společnost nespolupracovala. Evropský konečný uživatel, který dotyčné sudy keg nakupuje, rovněž při šetření nespolupracoval. Prodejní cena pro konečného zákazníka v Unii proto nebyla v prozatímní fázi šetření k dispozici.

(104)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na základě ceny ze závodu podle typu výrobku.

(105)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, nákladů na cla, nákladů na úvěry a na bankovní poplatky.

(106)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(107)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(108)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Dumpingové rozpětí tak bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.

(109)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 72,1 %.

(110)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců.

(111)

Komise se domnívala, že úroveň spolupráce byla v tomto případě nízká, protože spolupracující vyvážející výrobci představovali pouze asi 32 % odhadovaného celkového množství dovozu z Číny v období šetření. U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně proto Komise považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí na základě reprezentativního typu výrobku s nejvyšším rozpětím vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce bylo tedy stanoveno na úrovni 91,0 %.

(112)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(113)

Podle údajů, které měla Komise k dispozici, vyrábělo během období šetření obdobný výrobek v Unii osm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(114)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 1 926 200 sudů keg. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například odpovědí na makroekonomický dotazník poskytnutých žadatelem. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali přibližně 73 % hodnoty odhadu celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(115)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kusech)

(116)

Komise stanovila spotřebu sudů keg v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu z Číny. Metodika stanovení dovozu z Číny je podrobně vysvětlena v oddíle 4.3.1 níže. Dovoz z jiných třetích zemí do Unie nebyl zohledněn, protože byl považován za zanedbatelný (viz 119. bod odůvodnění).

(117)

Údaje o prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie byly získány z odpovědi na dotazník poskytnuté žadatelem, která byla podrobena křížové kontrole s informacemi, jež poskytli ve svých odpovědích na dotazník výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(118)

Dotčený výrobek se do Unie dováží pod dvěma kódy KN (ex 7310 10 00 a ex 7310 29 90), podle objemu sudu keg. Sudy keg o objemu >= 50 litrů, ale <= 300 litrů spadají do kódu KN 7310 10 00, zatímco sudy keg s objemem < 50 l spadají do kódu KN 7310 29 90. Tyto dva kódy KN rovněž zahrnují širokou škálu jiných výrobků kromě výrobku, který je předmětem šetření (např. plechovky, plechové krabice, žlaby na krmivo pro hospodářská zvířata, kbelíky, hasicí přístroje, kanystry, nádoby a nádrže pro různá použití, láhve na vodu, ocelové sudy atd.), a tudíž stanovení dovozu výhradně na základě samotných kódů KN nebylo možné.

(119)

Pokud jde o dovoz z jiných třetích zemí, podnět uvádí, že trh Unie zásobují sudy keg převážně výrobci v Unii a vývozci z Číny. Zkoumání údajů o dodavatelích poskytnutých třemi hlavními uživateli, které provedla Komise (viz dále 130. bod odůvodnění), ukázalo, že na trhu nejsou žádní další dodavatelé. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz do Unie z jiných třetích zemí, pokud existuje, je zanedbatelný a neměl by žádný znatelný dopad na spotřebu Unie.

(120)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 66 %. Po počátečním poklesu o 27 % v roce 2019 následoval výraznější pokles v roce 2020 a v období šetření (2021). Tento pokles se shodoval s lety, kdy byla Unie nejvíce zasažena pandemií COVID-19, a lze jej připsat souvisejícím „omezením volného pohybu osob“, tedy opatřením, která zavedly vlády v celé Unii s cílem bojovat proti pandemii COVID-19.

(121)

Opatření týkající se onemocnění COVID-19 se dotkla zejména hotelů, restaurací a kaváren (dále jen „hotelové, restaurační a stravovací odvětví“). Hotelové, restaurační a stravovací odvětví nakupuje pivo a další nápoje od uživatelů, kterými jsou nejčastěji pivovary. Pivo se jim dodává v sudech keg, které jsou připojeny k výčepním zařízením, jimiž je pak nápoj čepován do sklenic a podáván zákazníkům hotelového, restauračního a stravovacího odvětví.

(122)

Během roku 2020 a období šetření byla naprostá většina hotelového, restauračního a stravovacího odvětví v Unii nucena zkrátit pracovní dobu nebo omezit kapacitu či zůstat po delší dobu zcela uzavřena v souladu s vládními opatřeními, jež byla zavedena s cílem potlačit šíření pandemie COVID-19. Logickým důsledkem takového poklesu činnosti hotelového, restauračního a stravovacího odvětví a následného snížení poptávky po čepovaném pivu bylo snížení poptávky uživatelů po sudech keg, v nichž dodávají pivo svým zákazníkům v tomto odvětví.

(123)

V podnětu žadatel předložil metodiku pro stanovení dovozu z dotčené země. Tato metodika se opírala o žadatelovy znalosti trhu a odhadovala značný nárůst dovozu do Unie o 188 % během posuzovaného období, jak ukazuje tabulka 3 níže.

Tabulka 3

Prodej čínských sudů keg v Unii – odhad žadatele (v kusech)

(124)

Jak je vysvětleno v bodech 193–203 podnětu, výše uvedená metodika sestávala z tří hlavních prvků. Za prvé žadatel sečetl množství sudů keg poptávaných ve všech postupech přidělování zakázek (v podnětu označovaných jako „nabídková řízení“) pořádaných pěti největšími uživateli, tj. velkými pivovarnickými skupinami přítomnými na trhu Unie, jmenovitě: AB InBev, Asahi CEE, Carlsberg, Heineken a Molson Coors (dále jen „hlavní uživatelé“). Za druhé žadatel z těchto nabídkových řízeních odečetl svůj vlastní prodej, který uskutečnil na základě nabídek, které v těchto nabídkových řízeních podal, přičemž vycházel z předpokladu, že zbytek celkové dodávky požadované v každém nabídkovém řízení získali a dodali výrobci z Číny. Nakonec žadatel přičetl množství dovezená dovozci/prodejci, která odhadl na základě své znalosti trhu.

(125)

Šetření ukázalo, že množství sudů keg, která hlavní uživatelé skutečně koupili po nabídkovém řízení, jen zřídkakdy odpovídají množstvím původně poptávaným prostřednictvím daného nabídkového řízení. I když se poměry u jednotlivých nabídkových řízení a mezi hlavními uživateli liší, v průměru největší uživatelé nakoupili méně než 60 % množství původně poptávaných prostřednictvím nabídkových řízení v posuzovaném období. Důvodem je zvláštní způsob fungování tohoto trhu, který souvisí zejména se způsoby činnosti a kroky uživatelů navazujícími na nabídkové řízení, jak je vysvětleno níže v oddíle 5.1, totiž že uživatelé zejména nebyli nijak smluvně vázáni k nákupu množství skutečně poptávaných v nabídkovém řízení.

(126)

Komise se proto snažila ověřit, zda byl tento odhad dovozu dotčeného výrobku do Unie podle podnětu přesný a v případě, že nikoli, odhadnout množství dovozu přesnějším způsobem. Za tímto účelem si vyžádala údaje o všech zásilkách s uvedenými dvěma kódy KN od celních orgánů šesti členských států EU s nejvyššími dovozy výše uvedených dvou kódů KN za posuzované období, a to buď z Číny, nebo z celého světa: Z Belgie, Česka, Francie, Německa, Nizozemska a Polska. Belgie, Francie, Německo a Nizozemsko patřily mezi pět zemí s největším dovozem v obou kategoriích, zatímco Polsko patřilo mezi pět členských států s nejvyšším objemem dovozu z Číny a Česká republika měla největší objem z hlediska dovozu ze zbývající části světa. Těchto šest členských států celkem představovalo 73 % dovozu EU z Číny a 66 % celosvětového dovozu v posuzovaném období.

(127)

Komise analyzovala obdržené údaje a na základě popisu každé zásilky vypočítala nižší a vyšší hodnotu toho, co lze přiměřeně považovat za dovoz dotčeného výrobku do šesti členských států. Zejména zásilky, které byly popsány jako „(pivní) sudy keg“, byly agregovány tak, aby tvořily nižší číslo, zatímco ty, které měly popis odpovídající vlastnostem sudů keg, byly agregovány do vyššího čísla. V této souvislosti byly vyřazeny zásilky, které byly popsány jako něco jiného, např. žlaby na krmivo, kbelíky, plynové nádrže, kotle, plechovky, plechové krabice atd., nebo byly neslučitelné s vlastnostmi sudů keg. Ve většině případů by celní orgány neevidovaly jednotky (počet sudů keg) v každé zásilce, ale pouze hmotnost takové zásilky. V těchto případech Komise při výpočtu počtu sudů keg využívala přepočítací koeficient 1 sud keg = 10 kg (50). Výsledné vyšší a nižší hodnoty pro každý rok byly poté upraveny koeficientem 0,73, tj. procentem, které šest členských států představuje na celkovém dovozu dvou kódů KN z Číny do Unie, aby se vypočítal úplný údaj o dovezeném množství sudů keg z Číny do Unie. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v tabulce 4 níže.

Tabulka 4

Dovoz do Unie na základě podrobných celních údajů

(128)

Výše uvedené hodnoty potvrdily, že metodika použitá v podnětu nebyla k vyčíslení dovozu dotčeného výrobku do Unie nejvhodnější.

(129)

Kromě toho se Komise obrátila na zbývající čtyři spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku a požádala je o jejich údaje o prodeji za celé posuzované období. Všichni poskytli požadované neověřené údaje, které byly agregovány s ověřenými objemy prodeje, které ve svých odpovědích na dotazník deklarovali dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku, což vedlo k objemům dovozu shrnutým v tabulce 5 níže.

Tabulka 5

Celkový objem vývozu deklarovaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými a nezařazenými do vzorku

(130)

S ohledem na nesrovnalosti v dostupných údajích zveřejnila Komise dne 2. září 2022 poznámku ke spisu, v níž jsou uvedeny objemy dovozu shromážděné podle tabulek 4 a 5, jakož i jejich odlišné metodiky, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k nim vyjádřily. Komise se rovněž obrátila na hlavní uživatele navzdory jejich počáteční nespolupráci a požádala je o údaje o jejich dodavatelích a objemech nákupů, aby se pokusila ověřit údaje obdržené od vyvážejících výrobců uvedené v tabulce 5. Požadované údaje poskytli pouze tři z pěti hlavních uživatelů (viz níže v 136. bodě odůvodnění). Jediné připomínky k poznámce předložil žadatel dne 12. září 2022.

(131)

V prvním tvrzení žadatel uvedl, že v odhadu dovozu v tabulce 4 založeném na analýze celních údajů stále chybí podíl čínského dovozu. Odkazoval například na skutečnost, že chybějí statistiky dovozu do jiných členských států důležitých s ohledem na spotřebu piva a sudů keg, jako je Rumunsko a Španělsko, čímž došlo k podhodnocení celkových částek.

(132)

Za druhé žadatel tvrdil, že číselné údaje hlášené spolupracujícími vyvážejícími výrobci uvedené v tabulce 5 plně neodrážejí objemy dovezené do Unie během posuzovaného období z důvodu omezené spolupráce vyvážejících výrobců. Ve svém podání žadatel uvedl, že úroveň spolupráce vyvážejících výrobců činila pouze 28 %.

(133)

Za třetí žadatel tvrdil, že informace o spotřebě získané třemi hlavními uživateli poskytly pouze částečný obraz o spotřebě sudů keg v Unii, protože nebyly zohledněny malé a střední pivovary a spolupráce ze strany uživatelů byla omezená.

(134)

Komise pečlivě zvážila všechny tyto připomínky žadatele. Pokud jde o první tvrzení, i když byla ke stanovení zbývajícího dovozu ostatních členských států použita úprava statistik dovozu šesti členských států pomocí koeficientu 0,73, jak je vysvětleno ve 127. bodě odůvodnění, nelze v této fázi vyloučit, že skutečné objemy dovozu do jiných členských států, jako je Rumunsko a Španělsko, jsou podhodnoceny.

(135)

Pokud jde o druhé tvrzení, jak je vysvětleno ve 111. bodě odůvodnění, šetření prozatímně ukázalo, že úroveň spolupráce je nízká a spolupracující vyvážející výrobci představují 32 % dovozu sudů keg z Číny v období šetření. V této fázi šetření proto nelze vyloučit, že v Číně jsou kromě spolupracujících vývozců další vyvážející výrobci nebo vývozci, kteří v posuzovaném období prodávají do Unie.

(136)

Pokud jde o třetí tvrzení a velmi nízkou spolupráci ze strany uživatelů, Komise poznamenala, že z pěti hlavních uživatelů, kteří představují přibližně 50 % uživatelského trhu, poskytli požadované údaje pouze tři uživatelé (společnosti AB InBev, Asahi a Molson Coors). Kromě toho pouze jeden z těchto tří uživatelů (AB InBev) nakupoval sudy keg od čínských dodavatelů. Kromě toho, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 5.1, zbývajících 50 % uživatelského trhu složených převážně z menších pivovarů při tomto šetření nespolupracovalo.

(137)

Na základě těchto připomínek a úvah Komise dále poznamenala, že nakoupené objemy nahlášené jediným spolupracujícím uživatelem, který získává sudy keg z Číny, jsou výrazně nižší než prodeje v Unii nahlášené příslušnými vyvážejícími výrobci. Kromě toho se Komise domnívala, že existují další vyvážející výrobci, kteří při šetření nespolupracovali, a že údaje předložené spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku nebyly ověřeny, protože tito výrobci nebyli zařazeni do vzorku.

(138)

S ohledem na všechny tyto prvky a zejména protichůdné údaje získané od uživatelů a velmi nízké spolupráce ze strany vyvážejících výrobců a uživatelů, jejichž údaje o nákupech by byly nápomocny pro dvojitou kontrolu objemů nahlášených spolupracujícími vyvážejícími výrobci, Komise předběžně usoudila, že nejvhodnější metodika pro vyčíslení dovozu musí vycházet z oficiální dovozní statistiky uvedené v tabulce 4. Kromě toho vzhledem k připomínkám předloženým výrobním odvětvím, že i vyšší hodnota údajů založená na statistice je pravděpodobně podhodnocena, Komise předběžně usoudila, že pro výpočet úrovně dovozu na této prozatímní úrovni jsou nejvhodnější vyšší hodnoty získané ze statistiky.

(139)

Aby získala další ujištění o vhodnosti této metodiky, Komise následně prozkoumala statistiky o dovozu sudů keg na úrovni kódu TARIC, které byly k dispozici od zahájení tohoto šetření v databázi Surveillance, aby zjistila, jak velký podíl tvoří dovoz sudů keg na celkovém dovozu výrobků obou příslušných kódů KN. Průměrný podíl dovozu výrobků na úrovni kódu TARIC (tj. dovoz sudů keg) na dovozu všech výrobků na úrovni příslušných kódů KN za období 13. května 2022 – 6. prosince 2022 byl v souladu s průměrným podílem dovozu sudů keg v rámci kódů KN, který Komise pro posuzované období stanovila.

(140)

Aby dále ověřila vhodnost této metodiky, má Komise v úmyslu znovu kontaktovat hlavní dovozce uvedené v podnětu, aby dále upřesnila své posouzení objemů dovozu během posuzovaného období. Komise se bude rovněž snažit shromáždit po prozatímní fázi více informací o malých pivovarech.

(141)

Kromě toho hodlá Komise shromáždit údaje z doby po zahájení šetření od spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a nezařazených do vzorku a porovnat je s přesnějšími oficiálními dovozními statistikami dostupnými pro období po zahájení šetření. Komise má rovněž v úmyslu ověřit údaje o dovozu spolupracujících výrobců nezařazených do vzorku a vyžádat si od celních orgánů Rumunska a Španělska podrobné celní údaje o příslušných kódech KN za účelem dalšího upřesnění skutečných údajů o dovozu.

(142)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.3.1 výše, Komise stanovila objem dovozu na základě oficiálních celních statistik členských států. Podíl dovozu na trhu byl stanoven jako podíl celkového nahlášeného dovozu z Číny na celkové spotřebě v Unii (jak je stanovena v oddíle 4.2 výše).

(143)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 6

Objem dovozu (v kusech) a podíl na trhu

(144)

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, objem dovozu z Číny se během posuzovaného období snížil o 39 %. K tomuto klesajícímu objemu dovozu došlo v návaznosti na sestupný trend celkové spotřeby sudů keg během posuzovaného období (viz tabulka 2 výše), i když v menší míře a v každém případě méně výrazně ve srovnání se sestupným trendem prodeje výrobního odvětví Unie (viz tabulka 9 níže).

(145)

Tato snížení musí být zasazena do kontextu situace převládající na trhu v roce 2020 a v období šetření, tedy výrazného poklesu poptávky po sudech keg během pandemie COVID-19. Na takto zmenšujícím se trhu se dovoz sudů snížil o výrazně menší rozpětí než prodej výrobního odvětví Unie. Podíl dovozu z Číny na trhu se proto v posuzovaném období v důsledku jejich nižších cen neustále zvyšoval (o 79 % v posuzovaném období). Během období šetření byl čínský podíl na trhu poměrně značný, a to 31 %.

(146)

Vzhledem k potížím se stanovením cen za jednotku na základě oficiálních statistik stanovila Komise ceny dovozu na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku a čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku.

(147)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 7

Ceny dovozu (v EUR za kus)

(148)

Dovozní ceny z Číny klesly v roce 2019 o 13 % v roce 2020 o 11 % a znovu začaly růst v roce 2020 a během posuzovaného období, kdy se vrátily na úroveň z roku 2018.

(149)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(150)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů výrobku, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Téměř veškerý prodej vyvážejících výrobců i výrobního odvětví Unie byl uskutečněn přímo konečným uživatelům (tedy pivovarům), a proto byly prodejní kanály a úroveň obchodu na obou stranách stejné. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 11,9 % až 14 %.

(151)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem od čínských vyvážejících výrobců nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období šetření zvýšit ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a za účelem dosažení přiměřené úrovně zisku.

(152)

Jak je uvedeno v tabulce 11 níže, průměrná prodejní cena v EU se během posuzovaného období snížila téměř o 10 %. Výrobní náklady se přitom za stejné období zvýšily o 16 %, takže prodejní cena byla výrazně nižší než výrobní náklady. Zejména v roce 2020 a během období šetření se výrobní náklady podstatně zvýšily, přičemž cena musela být udržována stejná kvůli cenovému tlaku ze strany čínského vývozu. Naopak cenové úrovně a výsledné zisky na vývozních trzích, které nebyly ovlivněny dumpingovým dovozem nebo kde byla uložena opatření k obnovení spravedlivého obchodu, byly v průměru o 22 % vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie (+ 29 % v období šetření). (viz 196. bod odůvodnění).

(153)

Tato situace měla jasný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, jak ukazuje tabulka 14 níže. Po zahájení na 12 % v roce 2018 se ziskovost po zbytek období prudce snížila, zejména v roce 2020 a během období šetření.

(154)

Vývoj těchto tří ukazatelů jasně ukazuje, že výrobní odvětví bylo vystaveno silnému cenovému tlaku ze strany čínského dumpingového dovozu, který jej nutil prodávat za velmi nízké ceny pod výrobními náklady. Podrobnosti o zvláštnostech situace na trhu, zejména s ohledem na cenový tlak, kterým výrobní odvětví Unie trpí v procesu prodeje, jsou vysvětleny níže v oddíle 5.1. Toto způsobilo zjevné stlačování cen pro výrobní odvětví Unie.

(155)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(156)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(157)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník zaslané žadatelem. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(158)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(159)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(160)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(161)

Během posuzovaného období klesl objem výroby o 62 %. Výroba přesně kopírovala změny ve spotřebě: první pokles poptávky v roce 2019 (o 23 %) a další a výraznější pokles poptávky v letech 2020 a 2021 (propuknutí pandemie COVID-19).

(162)

Výrobní kapacita během posuzovaného období mírně vzrostla o 4 %. Důvodem jsou úspory z důvodu vyšší efektivity postupů a přidělování zaměstnanců výrobního odvětví Unie u jeho výrobních linek v posuzovaném období.

(163)

Oba výše uvedené trendy (pokles výroby, nárůst kapacity) vedly k výraznému poklesu využití kapacity (–64 %). Během období šetření dosáhla míra využití kapacity velmi nízké úrovně (28 %).

(164)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Objem prodeje a podíl na trhu

(165)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období soustavně klesal (o 71 %) a tento trend byl prudší než u vývoje spotřeby.

(166)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl z 83 % v roce 2018 na 69 % v období šetření, což je pokles o 14 procentních bodů, a to v důsledku značného tlaku na ceny ze strany čínského dovozu, jak je vysvětleno níže v oddíle 4.4.3.1, jehož podíl na trhu v posuzovaném období neustále narůstal.

(167)

Poptávka po sudech keg a jejich výroba vykazovaly v posuzovaném období sestupný trend. V podmínkách klesající spotřeby ztratilo výrobní odvětví Unie významné objemy prodeje i podíl na trhu a udrželo si omezený objem prodeje jen na úkor prodejních cen, jak je vysvětleno v oddílu 4.4.3.1 níže.

(168)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

(169)

Zaměstnanost v tomto odvětví vykazovala podobný trend jako výroba a spotřeba na trhu Unie a během posuzovaného období prudce klesla o 50 %. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došlo v situaci, kdy se výroba během posuzovaného období snížila o 62 %, k poklesu produktivity. Navzdory snížení zaměstnanosti během posuzovaného období produktivita klesla o 33 % a během období šetření se zotavila jen částečně díky určitému zvýšení efektivity.

(170)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(171)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(172)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Prodejní ceny v Unii

(173)

Prodejní ceny se mezi lety 2018 a 2019 snížily o 2 %, než v roce 2020 prudce klesly o 8 % a v období šetření zůstaly přibližně na stejné úrovni. Celkově se průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížily o 9 %.

(174)

V tomtéž období jednotkové výrobní náklady vzrostly o 16 %. Souviselo to především se zvýšením fixních nákladů, což následovalo po poklesu objemu výroby. Výrobní odvětví Unie ve snaze tomu čelit dokázalo během let ovlivněných omezeními volného pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19 snížit své fixní náklady o více než 20 %. Navzdory tomu byl dopad úměrně vyšších fixních nákladů v období nízkého využití kapacity významný, neboť podíl těchto nákladů na celkových výrobních nákladech se zvýšil z 13 % v roce 2018 na 23 % v období šetření. Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie snížilo svou zaměstnanost, jak je uvedeno v tabulce 10, a náklady práce v důsledku propouštění během období pandemie COVID-19, jak je uvedeno v oddílu 4.4.3.2.

(175)

Prodejní ceny a výrobní náklady vykazovaly odchylný trend. Jak je vysvětleno výše v oddíle 4.3.3 a níže v oddíle 5.1, výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny na udržitelnou úroveň, aby pokrylo zvýšené výrobní náklady a nízké využití kapacity, protože vyjednávání o ceně na trhu bylo významně ovlivněno levnými a dumpingovými dovozy z Číny.

(176)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(177)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v roce 2019 snížily a poté v roce 2020 a v období šetření vzrostly. Jak však ukazuje tabulka 10, zaměstnanost se zároveň snížila o 54 %.

(178)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Zásoby

(179)

V průběhu posuzovaného období se zásoby snížily o 58 %. To souviselo s poklesem výroby a prodeje. Během posuzovaného období stav zásob jako celkové procento výroby vzrostl o 11 %, neboť výrobní odvětví muselo zachovat určitý objem činnosti, a proto nemohlo snížit výrobu v souladu s poklesem prodeje. V každém případě, vzhledem k tomu, že většina výroby probíhala na základě objednávek a specifikací odběratelů, nepředstavují zásoby důležitý ukazatel újmy.

(180)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(181)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(182)

Během posuzovaného období se zisk v roce 2019 snížil o 58 %, poté prudce klesl a v roce 2020 se změnil ve dvouciferné ztráty. V roce 2021 se částečně zotavil, ale stále zůstal záporný. Celkově zisk v posuzovaném období poklesl o 173 %. V souvislosti s náhlým poklesem poptávky souvisejícím s pandemií COVID-19 zvýšená konkurence levného čínského vývozu, jak je vysvětleno níže v oddíle 5.1, donutila výrobní odvětví Unie v období rostoucích výrobních nákladů snížit ceny, jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.1, což vedlo k významným ztrátám.

(183)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako ziskovost: drastický pokles v letech 2019–2020, po němž následovalo částečné zotavení v období šetření, nicméně hodnoty zůstaly negativní.

(184)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Vyvíjela se podobně jako ziskovost: drastický pokles během posuzovaného období o 129 % na záporné hodnoty.

(185)

Vzhledem k prudkému snížení ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic byla schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získat kapitál výrazně zasažena.

(186)

Hlavní makroekonomické ukazatele vykazovaly v posuzovaném období negativní trend: objem prodeje v Unii se snížil o 71 %, objem výroby o 62 %, zaměstnanost o 50 %.

(187)

Podobnou situaci lze popsat i pro mikroukazatele. Ziskovost prodeje v Unii (z +12 % na –9 %), prodejní ceny (–9 %) i peněžní tok (–109 %) se významně zhoršily.

(188)

Při snížené spotřebě v důsledku pandemie COVID-19 a zároveň nárůstu výrobních nákladů výrobního odvětví Unie o 16 % byly dovozní ceny z Číny od roku 2018 trvale a výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie.

(189)

Objem dovozu od čínských vývozců se v posuzovaném období snížil o 39 %. Současně však byl mnohem výraznější pokles spotřeby (o 66 %). V důsledku toho čínský vývoz zvýšil svůj podíl na trhu o 79 %, ze 17 % v roce 2018 na 31 % v období šetření, a jeho ceny byly během celého posuzovaného období vůči cenám výrobního odvětví Unie výrazně podbízivé. Rozpětí cenového podbízení bylo v průběhu období šetření v průměru 13,1 %, jak je uvedeno výše v oddíle 4.3.3.

(190)

Levný čínský dumpingový dovoz také způsobil značné stlačování cen pro výrobní odvětví Unie s ohledem na rozpětí prodeje pod cenou, která se pohybovala od 52,9 % do 58,8 %. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny v souladu se zvýšením výrobních nákladů, a bylo tak nuceno v zoufalé ziskové situaci alespoň částečně zachovat objem svého prodeje.

(191)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(192)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Tyto faktory představovala pandemie COVID-19, která postihla spotřebu v Unii a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu.

(193)

Objem dovozu z Číny se v posuzovaném období snížil o 39 % ze 602 010 kusů v roce 2018 na 370 107 kusů v roce 2021; během téhož období však jejich podíl na trhu vzrostl o 14 procentních bodů a v období šetření dosáhl 31 %, což způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie, jehož objem prodeje ve stejném období klesl o 71 %.

(194)

Kromě toho se tento dovoz během celého posuzovaného období uskutečňoval za ceny významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost, než se řídit nízkými cenami stanovenými čínskými výrobci, aby zachovalo minimální objem prodeje v období klesající spotřeby a rostoucích výrobních nákladů, jak je vysvětleno výše v oddíle 4.4.3.1. To následně vedlo k hlubokému poklesu ziskovosti všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, a to ze zisků (+ 12 % v roce 2018) k velkým ztrátám (– 9 % v roce 2021) a k následnému zhoršení ostatních finančních ukazatelů, jako je návratnost investic a peněžní tok. Toto stlačování cen, jak je vysvětleno v oddíle 4.3.3, bylo jednoznačně způsobeno chováním čínských vyvážejících výrobců nabízejících dumpingové sudy keg na trhu Unie.

(195)

Na významně menším trhu se prodej výrobního odvětví Unie snížil z 2,8 milionu sudů keg v roce 2018 na 800 000 v období šetření. Bez snížení cen by výrobnímu odvětví Unie hrozilo, že ztratí i toto omezené množství prodeje, což by u některých výrobců v Unii vedlo k úplnému zastavení výroby.

(196)

Vývoz z Unie, jak je podrobně popsáno v oddíle 5.2.2, ukazuje, jaká by byla běžná situace, pokud jde o cenové úrovně a výsledné zisky na vývozních trzích, které nejsou ovlivněny dumpingovým dovozem nebo kde byla uložena opatření k obnovení spravedlivého obchodu, např. v USA, které jsou pro výrobce v Unii hlavním vývozním trhem a kde sudy keg pocházející z Číny podléhají od roku 2019 antidumpingovým opatřením. Během posuzovaného období byly ceny po dovozu (včetně nákladů souvisejících s dopravou a dovozních cel) výrobního odvětví Unie v průměru o 22 % vyšší než jeho prodejní ceny na trhu Unie (+ 29 % v období šetření) a trvale vyšší než jeho výrobní náklady, s výjimkou roku 2020, který byl nejvýrazněji zasažen pandemií COVID-19. Tyto ceny jsou reprezentativní pro trh, na kterém byl antidumpingovými opatřeními proti čínskému dovozu obnoven spravedlivý obchod, a jsou proto přiměřeným ukazatelem toho, jaké ceny by mohly být na trhu Unie bez stlačování cen popsaného níže v 197. až 209 bodě odůvodnění.

(197)

Trh Unie je jak pro výrobce v Unii, tak pro čínské vyvážející výrobce rozdělen hlavně mezi dvě hlavní kategorie uživatelů, tj. malé a střední nezávislé pivovary (které představují přibližně 40 % prodeje) a velké pivovarnické konglomeráty (které tvoří více než 50 %).

(198)

Malé a střední nezávislé pivovary většinou nakupují sudy keg podle svých střednědobých a krátkodobých potřeb. Pivovary kontaktují několik výrobců sudů keg s žádostí o cenovou nabídku na požadované množství a dodací lhůtu. Jedná se o velmi důležitý segment pro výrobní odvětví Unie, neboť zeměpisná blízkost a dodací lhůty by mohly představovat výhodu. Tento segment uživatelů při šetření nespolupracoval. Výrobní odvětví Unie nicméně poskytlo důkazy, že přišlo o několik objednávek kvůli levným čínským nabídkám pro tento segment. To donutilo výrobce v Unii výrazně snížit své ceny, aby zůstali konkurenceschopní.

(199)

Druhá polovina trhu se vyznačuje přítomností pěti hlavních uživatelů, na které připadá více než 50 % prodeje výrobního odvětví Unie v Unii (z těchto pěti uživatelů mají zřejmě dva největší, AB InBev a Heineken, společný celosvětový podíl na trhu s pivem vyšší než 50 % / 60 %) a alespoň 55 % prodeje dvou čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Výrobní odvětví Unie prokázalo, že tito uživatelé organizovali své nákupy sudů keg na následující rok prostřednictvím přidělování zakázek v soukromých nabídkových řízeních. Pokud jde o prodej nezávislým pivovarům, nabídkové řízení také nutilo konkurenty minimalizovat ceny a přítomnost čínských vyvážejících výrobců, kteří předkládali nabídky s velmi nízkými cenami, přiměla výrobní odvětví Unie se těmto nízkým cenám přizpůsobit a zabránila jim přenést zvýšení nákladů na odběratele.

(200)

Pokud jde o nabídkové řízení, šetření ukázalo, že hlavní uživatelé jej prováděli zvláštním způsobem. Podmínky nabídkového řízení byly specifické z hlediska cen a poptávaných maximálních množství. Kupující nebyl nijak smluvně vázán nakoupit množství sudů keg, jaké poptával v nabídkovém řízení, zatímco dodavatel měl smluvní závazek dodat toto množství za cenu nabízenou v řízení. Skutečně nakoupená množství ve skutečnosti jen zřídka odpovídala množstvím původně poptávaným v daném nabídkovém řízení. Vítězové nabídkového řízení (tj. dodavatelé sudů keg) byli zároveň povinni respektovat poptávaná množství dodávek za danou cenu a nemohli zohlednit například změny výrobních nákladů.

(201)

Během posuzovaného období pořádali spolupracující uživatelé v průměru sedm nabídkových řízení ročně. Množství, která byla nakonec nakoupena na základě těchto nabídek, se mezi různými nabídkovými řízeními liší a odpovídají v průměru méně než 60 % poptávaných množství. Kromě toho uživatelé použili cenu dohodnutou během nabídkového řízení jako výchozí bod pro veškerá následná vyjednávání o ceně pro spotový prodej.

(202)

Nabídkové řízení využívající systém semaforu, který každému účastníkovi (včetně výrobců v Unii a čínských vývozců) naznačuje, jak vysoká nebo nízká je jeho nabídka ve srovnání s ostatními účastníky, se používalo jako nástroj k minimalizaci cen. Přítomnost čínských vývozců s velmi nízkými cenami přinutila výrobní odvětví Unie snížit ceny na neudržitelnou úroveň. Ceny výrobního odvětví Unie při prodeji prostřednictvím nabídkových řízení byly v roce 2020 a během období šetření v průměru o 10 % nižší než při ostatním prodeji, zatímco smlouva podepsaná na konci nabídkového řízení se týkala pouze potenciálních objemů nákupu bez jakékoli jistoty, že bude obdržena objednávka. To potvrzují významné úrovně cenového podbízení a prodeje pod cenou zjištěné při šetření.

(203)

Kromě toho společnost AB InBev ve svém podání ze dne 20. června 2022 odkazovala na „nedávné ceny od dodavatelů sudů keg [z Unie], které [byly] konkurenceschopné vůči cenám čínských dodavatelů“ v období šetření a v roce 2022. To dále potvrzuje, že výrobci v Unii snížili své ceny ve srovnání s dřívějšími roky posuzovaného období, aby zůstali konkurenceschopní vůči čínským cenám.

(204)

Dalším souvisejícím rysem nabídkového řízení bylo, že podstatné množství prodejů bylo nakonec uzavřeno mimo skutečná nabídková řízení na základě následného vyjednávání o ceně opírajícího se o tento „systém semaforu“. To dokazují množství, která výrobní odvětví Unie prodalo prostřednictvím nabídkových řízení, jež byla během posuzovaného období velmi nízká. Tato úroveň se snížila z více než 30 % jejich celkového prodeje v období 2019–2020 na méně než 16 % v období šetření. V praxi uživatelé využili tohoto zvláštního nabídkového řízení a levných dumpingových čínských nabídek ke stlačení cen výrobního odvětví EU na čínskou úroveň a nakonec se na těchto cenách dohodli mimo rámec nabídkového řízení.

(205)

Údaje poskytnuté spolupracujícími uživateli ukazují, že čínští vyvážející výrobci v průběhu posuzovaného období získali v rámci nabídkových řízení v průměru 30 % množství. Jedná se však o konzervativní odhad, protože důkazy ve spisu ukazují, že na jednoho z největších nespolupracujících uživatelů (Heineken) připadalo během období šetření nejméně 30 % množství vyváženého dvěma čínskými výrobci zařazenými do vzorku.

(206)

V každém případě, jak bylo vysvětleno výše, to, zda byly prodeje formálně uzavřeny v rámci nabídkového řízení či nikoli, nepřineslo žádný rozdíl, pokud jde o dopady dumpingových čínských cen na ceny výrobního odvětví EU a na situaci působící újmu a příslušné příčinné souvislosti.

(207)

Jak je vysvětleno výše v oddíle 4.3.3, čínské ceny se v letech 2019 a 2020 v porovnání s rokem 2018 snížily a během období šetření znovu vzrostly, dosáhly však jen úrovně z roku 2018. Ve stejném období ceny výrobního odvětví Unie klesly o 9 %, zatímco jeho výrobní náklady vzrostly o 16 %.

(208)

Cenový tlak vyvíjený dovozem sudů keg z Číny vedl v obou segmentech trhu k tomu, že výrobní odvětví Unie muselo snížit své prodejní ceny, aby si alespoň částečně udrželo svůj podíl na trhu, a to navzdory prudkému nárůstu výrobních nákladů. V důsledku toho se ziskovost během posuzovaného období snížila z 12 % na –9 % a všechny finanční ukazatele se zhoršily.

(209)

Z toho důvodu se dochází k závěru, že pokud jde o časový souběh, zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shoduje s významnou přítomností čínského dovozu za velmi nízké ceny. V podmínkách smršťujícího se trhu a rostoucích výrobních nákladů se čínské ceny trvale podbízely cenám výrobního odvětví Unie a snižovaly cenové úrovně na trhu EU, což mezi oběma prvky zakládá skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost.

(210)

Od roku 2018 byl zaznamenáván dovoz sudů keg z Číny za velmi nízké ceny. Během posuzovaného období byla průměrná cena čínského dovozu v průměru o 24 % nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. Přitom docházelo k neustálému poklesu cen výrobního odvětví Unie, a to navzdory rostoucím výrobním nákladům. Skutečnost, že pokles spotřeby byl dále prohlouben v důsledku pandemie COVID-19, proto neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Během tohoto období spotřeba klesla o 66 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie o 71 %, zatímco čínský vývoz klesl pouze o 39 %, čímž se jeho podíl na trhu zvýšil ze 17 % na 31 %. Jak je pojednáno ve 196. bodě odůvodnění na základě tržních cen dosažitelných na trhu USA, bez čínského dovozu a vyvíjeného cenového tlaku by výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit své ceny na udržitelnější úroveň a pokrýt zvýšené výrobní náklady.

(211)

Významný pokles spotřeby a využití kapacity významně ovlivnil výkonnost výrobního odvětví Unie. Jak je však vysvětleno výše v oddíle 4.4.3.1, i když se výrobnímu odvětví Unie podařilo výrazně snížit své fixní náklady, jeho podíl na celkových nákladech vzrostl na 23 %. Současně se tomuto výrobnímu odvětví také podařilo snížit další strukturální náklady, například na zaměstnanost během období pandemie COVID-19. Toto řízení fixních a jiných strukturálních nákladů během tohoto období umožnilo minimalizaci jejich dopadu na výkonnost odvětví, jak bylo rovněž vysvětleno výše, ale mohlo být kompenzováno pouze částečně kvůli výraznému stlačování cen způsobenému čínským dovozem.

(212)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 15

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(213)

V průběhu posuzovaného období poklesl objem vývozu výrobního odvětví Unie o 52 %.

(214)

V letech 2018 až 2020 vykazovala vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie spíše podobný trend jako vývoj objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Během této první části posuzovaného období, které pandemie COVID-19 postihla nejvíce, se objem prodeje v Unii i vývozu výrobního odvětví Unie snížil. Objem prodeje na vývoz však v relativním vyjádření klesl méně než prodej na trhu Unie. Kromě toho se vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie zjevně začala zotavovat, jakmile byla zrušena omezení související s pandemií COVID-19, přičemž objemy prodeje na vývoz se od roku 2020 do roku 2021 více než zdvojnásobily. Kromě toho byly po celé posuzované období vývozní prodejní ceny výrobního odvětví Unie výrazně vyšší než prodejní cena na trhu Unie a trvale převyšovaly jeho výrobní náklady, s výjimkou roku 2020, který byl nejvýznamněji postižen pandemií COVID-19, jež se vztahuje také na polovinu období šetření. Na tomto základě dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že přechodné snížení vývozní výkonnosti k újmě nepřispělo, jelikož úroveň vývozních cen byla dostatečná k tomu, aby výrobní odvětví Unie mohlo být ziskové u většiny svého vývozního prodeje.

(215)

Čínské vývozní ceny byly od začátku posuzovaného období v roce 2018 výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie. Šetření ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 13,1 %. Tato zvýšená přítomnost na trhu při velmi nízkých cenách byla na úkor výrobního odvětví Unie, které bylo během posuzovaného období nuceno snížit prodejní ceny, aby si zachovalo alespoň omezený objem prodeje během pandemie COVID-19 a po ní. To vedlo k negativnímu vývoji hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(216)

Komise rozlišila dopady všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu a prověřila je. Vliv pandemie COVID-19 a související pokles spotřeby sudů keg v Unii a po celém světě negativně ovlivnily vývoj výrobního odvětví Unie, byly však považovány za dočasný činitel s omezeným dopadem. Situace výrobního odvětví Unie se zhoršila již před pandemií COVID-19 a dále se zhoršovala až do konce posuzovaného období.

(217)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(218)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(219)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(220)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(221)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník navrhli, aby byl cílový zisk stanoven mezi 12 % a 20 %, protože podle jejich názoru jde o úroveň potřebnou k financování nezbytných investic do procesů a výrobků a k zajištění dlouhodobé životaschopnosti výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví rovněž prokázalo, že v letech, kdy panovaly běžné podmínky hospodářské soutěže, jeho průměrná ziskovost činila 15 %.

(222)

Na základě těchto důkazů se Komise předběžně rozhodla použít ziskové rozpětí ve výši 12 %, což je hodnota na dolní hranici rozsahu číselných údajů upřesněných v předchozím bodě odůvodnění, a přijala tak velmi konzervativní přístup.

(223)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo ziskové rozpětí předběžně stanoveno na úrovni 12 % v souladu s ustanovením čl. 7 odst. 2c.

(224)

Pokud jde o úroveň investic, výzkumu, vývoje a inovací během posuzovaného období, Komise ověřila poskytnuté informace a dospěla k závěru, že rozdíl mezi investicemi, náklady na výzkum, vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, jak je uvedlo výrobní odvětví EU a ověřila Komise, byl již zahrnut do cílového zisku ve výši 12 %.

(225)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 223. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření podle jednotlivých typů výrobku.

(226)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(227)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti.

(228)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(229)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 2 odst. 7 základního nařízení, zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(230)

V Unii působí osm společností vyrábějících sudy keg. Přímo zaměstnávají více než 400 pracovníků (v roce 2018 jich bylo více než 800) a sídlí v Rakousku, Česku, Německu, Itálii a ve Španělsku.

(231)

Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo udržet si podíl na trhu, zvýšit využití kapacity, zvýšit ceny na udržitelnou úroveň a zlepšit ziskovost na úroveň, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(232)

Neuložení opatření by pravděpodobně vedlo k dalšímu zhoršení ziskovosti, která je již nyní negativní. Neuložení opatření by mohlo vést k uzavření výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(233)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(234)

Jeden dovozce, který není ve spojení a představuje 1,6 % objemu čínského dovozu, předložil formulář pro výběr vzorku a odpověděl na dotazník. Průměrný zisk spolupracujícího dovozce během období šetření činil 16 %.

(235)

Tento dovozce byl proti uložení opatření. Tvrdil, že vzhledem k rostoucí ceně nerezavějící oceli a přepravy by uložení opatření mělo další negativní dopad na jeho ziskovost, což by vedlo k likvidaci společnosti. Uvedená společnost rovněž zdůraznila, že v posledních letech vynaložila z vlastních zdrojů značné investice do výzkumu a vývoje s cílem vyvinout nové duševní vlastnictví, jakož i investice do vývoje nových řešení pro výrobu sudů keg, která by mohla být přínosem pro uživatele v Unii, a že uložení opatření by mohlo tento projekt ukončit.

(236)

Komise dospěla k závěru, že dovozce pravděpodobně může přenést část antidumpingového cla na konečné uživatele. Dobrá úroveň zisku dovozce rovněž zmírňuje dopad cla na životaschopnost dovozce. Velmi omezená spolupráce pouze jednoho dovozce v tomto šetření naznačuje, že opatření celkově nebudou mít na dovozce vysoce negativní dopad, a proto by nebyl převážen pozitivní účinek opatření na výrobce v Unii.

(237)

Obchodníci/poskytovatelé služeb, kteří podnikají v oblasti personalizace a individuálního přizpůsobení sudů keg, budou moci v této činnosti pokračovat a soutěžit na základě kladů výrobků, nikoli dumpingového dovozu.

(238)

Na počátku se přihlásili dva uživatelé, společnosti Appie a Carlsberg, ve svých odpovědích na dotazník však poskytli pouze omezené informace. Další uživatel, společnost AB InBev, se zaregistrovala jako zúčastněná strana a uvedla připomínky, neposkytla však odpověď na dotazník. Tito uživatelé zastupují pivovary nebo pivovarnické konglomeráty.

(239)

V pozdější fázi, jak je vysvětleno v oddíle 4.3.1 výše, se Komise znovu obrátila na hlavní uživatele s žádostí o údaje o jejich dodavatelích a objemech nákupů. Tři uživatelé (společnosti AB InBev, Asahi a Molson Coors) poskytli určité údaje, neodpověděli však na hlavní obsah dotazníku.

(240)

Ve svém původním podání se společnost AB InBev postavila proti uložení opatření a tvrdila, že:

(241)

Pokud jde o první tvrzení, údaje shromážděné během šetření ukázaly, že hotelové, restaurační a stravovací odvětví nenakupuje od výrobců piva sudy keg, nakupuje pouze jejich obsah (tj. pivo). Hospody a bary platí za sudy keg zálohu, která se vyplácí zpět, když jsou prázdné sudy keg vráceny výrobcům piva. Proto se očekává, že dopad nákladů na sudy keg na ziskovost hotelového, restauračního a stravovacího odvětví bude omezený.

(242)

Pokud jde o druhé tvrzení, výrobní odvětví Unie má zřejmě dostatečnou volnou kapacitu. Na svém vrcholu v roce 2018 činila spotřeba v Unii přibližně 3,2 milionu sudů keg, zatímco výrobní odvětví Unie má celkovou výrobní kapacitu téměř 6,8 milionu sudů keg. I při zahrnutí prodeje na vývoz má výrobní odvětví Unie stále volnou kapacitu ve výši téměř 2 miliony sudů keg.

(243)

Vzhledem k dlouhé životnosti (obvykle 30 let) a opětovné plnitelnosti je nákladový dopad sudů keg na nápojový průmysl minimální.

(244)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že se očekává, že negativní dopady opatření na uživatele budou omezené a nepřeváží nad pozitivním účinkem opatření na výrobce v Unii.

(245)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, z nichž by vyplývalo, že uložení opatření na dovoz opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(246)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(247)

Na dovoz opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(248)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF na hranici Unie před proclením měly být následující:

(249)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(250)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(251)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(252)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(253)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(254)

Statistické údaje týkající se opětovně plnitelných sudů keg z nerezavějící oceli jsou často vyjádřeny v počtu kusů. V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (53) však není pro opětovně plnitelné sudy keg z nerezavějící oceli žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že v prohlášení o propuštění do volného oběhu se musí u dovozu dotčeného výrobku kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět i počet kusů. Počet kusů by měl být uváděn u kódů TARIC 7310100010 a 7310299010 za předpokladu, že je tento údaj v souladu s přílohou I nařízení (EHS) č. 2658/87.

(255)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise nezavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(256)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla zveřejněna rovněž na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(257)

Společnosti Ningbo Major a Penglai Jinfu společně předložily připomínky k předběžnému poskytnutí informací, v nichž požádaly Komisi, aby prozatímní opatření neuplatňovala. Zdůraznily, že cílové ceny některých typů výrobku neodrážejí podle jejich znalostí očekávané cílové ceny. Tvrdili rovněž, že některé typy výrobku nebyly součástí výpočtu rozpětí újmy a že oddíl obsahující tabulku s informacemi nebyl řádně okomentován.

(258)

Komise připomínky podrobně přezkoumala a dospěla k závěru, že se žádná z nich netýkala přesnosti výpočtů, a proto je spolu se všemi ostatními podáními posoudí po zveřejnění prozatímních opatření.

(259)

Pokud jde o jednotky použité ve zveřejněné tabulce, jak správně poznamenali vyvážející výrobci, jedná se skutečně o kusy, a nikoli o tuny. Některé typy výrobku navíc nebyly zahrnuty do výpočtu rozpětí újmy, protože výrobní odvětví Unie nevyrábělo odpovídající typy výrobku, a proto nebyly pro výpočet rozpětí prodeje pod cenou relevantní.

(260)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(261)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,