(EU) 2022/2473Nařízení Komise (EU) 2022/2473 ze dne 14. prosince 2022, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU

Publikováno: Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 82-139 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 14. prosince 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. ledna 2023 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti: 31. prosince 2029
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



21.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 327/82


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2473

ze dne 14. prosince 2022,

kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1) (dále jen nařízení (EU) 2015/1588), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) body i), ii), vi), vii) a x) uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Státní financování, které splňuje kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), představuje státní podporu a musí být podle čl. 108 odst. 3 SFEU oznámeno Komisi. Podle článku 109 SFEU však Rada může vymezit kategorie podpory, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 SFEU může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií podpory.

(2)

Podle nařízení (EU) 2015/1588 je Komise zmocněna v souladu s článkem 109 SFEU prohlásit, že některé kategorie podpory mohou být za určitých podmínek z oznamovací povinnosti vyňaty. Komise použila články 107 a 108 SFEU na podniky působící v oblasti produkce a zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh v mnoha rozhodnutích. Svou politiku stanovila rovněž ve zvláštních pokynech pro toto odvětví. S ohledem na zkušenosti Komise s uplatňováním těchto ustanovení je vhodné, aby Komise nadále využívala pravomoci svěřené jí nařízením (EU) 2015/1588. Za určitých podmínek by proto podpora poskytovaná mikropodnikům a malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jakož i podpora poskytovaná podnikům působícím v těchto oblastech na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, a to bez ohledu na velikost přijímajícího podniku, podpora na náhradu škod způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, podpora na inovace a podpora na ochranu mořských a sladkovodních biologických zdrojů měla být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem a neměla by podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Vynětí z oznamovací povinnosti by se mělo vztahovat i na podporu na náhradu škod způsobených chováním chráněných druhů zvířat, a to bez ohledu na velikost příjemce podpory, jako opatření na ochranu mořských a sladkovodních biologických zdrojů. Nařízení (EU) 2015/1588 nezmocňuje Komisi k tomu, aby v souladu s článkem 109 SFEU prohlásila, že státní podpora poskytnutá veřejnoprávním subjektům, orgánům veřejné moci nebo veřejným či poloveřejným organizacím je vyňata z oznamovací povinnosti.

(3)

Je vhodné, aby Komise i nadále využívala pravomoci svěřené jí nařízením (EU) 2015/1588 s cílem vyjmout podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, která je poskytována bez ohledu na velikost příjemce.

(4)

Nařízení (EU) 2015/1588 zmocňuje Komisi k vynětí podpory určené k náhradě škod způsobených některými nepříznivými povětrnostními podmínkami při rybolovu z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Na základě uvedeného zmocnění stanoví toto nařízení pro uvedenou kategorii podpory jasné podmínky slučitelnosti a vymezuje její rozsah tak, aby zahrnoval i podporu poskytovanou podnikům bez ohledu na velikost příjemce.

(5)

Slučitelnost státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury posuzuje Komise na základě cílů společné rybářské politiky (dále jen „SRP“), které jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3). V zájmu soudržnosti s opatřeními podpory financovanými Unií by maximální intenzita veřejné podpory povolená podle tohoto nařízení měla být shodná s intenzitou stanovenou pro stejný druh podpory v článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 (4).

(6)

Je nezbytné, aby v případech, kdy nejsou dodrženy právní předpisy Unie, zejména pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1380/2013, nebyla podpora poskytnuta. Podpora v odvětví rybolovu a akvakultury smí proto být členským státem poskytnuta pouze v případě, že financovaná opatření a jejich účinky jsou v souladu s právem Unie.

(7)

Toto nařízení by mělo umožnit lepší stanovení priorit při prosazování pravidel státní podpory a další zjednodušení a mělo by posílit transparentnost, účinné hodnocení a kontrolu souladu s pravidly státní podpory na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie při současném zachování institucionálních pravomocí Komise a členských států. V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení uvedených cílů nezbytné.

(8)

Obecné podmínky pro uplatňování tohoto nařízení by měly být stanoveny na základě souboru společných zásad, které zajistí, aby podpora napomáhala rozvoji hospodářské činnosti, měla jednoznačný motivační účinek, byla nezbytná, vhodná a přiměřená, byla poskytována zcela transparentně, podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a neměla nepříznivý vliv na podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu.

(9)

Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem a vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 SFEU.

(10)

Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, na niž se nevztahuje toto nařízení ani jiná nařízení přijatá podle článku 1 nařízení (EU) 2015/1588, podléhá i nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států oznámit poskytnutí podpory, na niž by se toto nařízení mohlo vztahovat. Taková podpora by měla být posuzována na základě pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (5).

(11)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu, která je podmíněna přednostním použitím domácích výrobků před výrobky dováženými, ani na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech či třetích zemích. Za podporu činností spojených s vývozem by zpravidla neměla být považována podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

(12)

Komise by měla zajistit, aby schválená podpora neměla nepříznivý vliv na podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měla být vyňata podpora pro podnik, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě. Kromě toho by se tato výjimka neměla vztahovat na podporu v omezené výši pro malé a střední podniky, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje, vzhledem k nepřiměřené administrativní zátěži, kterou by způsobovala identifikace jednotlivých příjemců účastnících se těchto projektů.

(13)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení by v zásadě měla být vyňata podpora poskytovaná podnikům v obtížích, neboť taková podpora by se měla posuzovat podle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (6). V případě potřeby je však nutné stanovit určité výjimky z tohoto pravidla. Výjimečně může být taková podpora poskytnuta podle tohoto nařízení na náhradu nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat, na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo určitými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě. Toto nařízení by se mělo mimoto vztahovat na podniky v obtížích v případech podpory poskytované malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo je využívají, je-li obtížné identifikovat jednotlivé přijímající podniky v rámci těchto režimů. V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit jasná kritéria s cílem rozhodnout, zda je určitý podnik pro účely tohoto nařízení považován za podnik v obtížích.

(14)

Prosazování pravidel státní podpory do značné míry závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně souladu jednotlivé podpory podle tohoto nařízení poskytnuté.

(15)

S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi minimalizací narušování hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a cíli tohoto nařízení by podle tohoto nařízení neměla být vyňata jednotlivá podpora, která překračuje stanovenou maximální částku, ať už je či není poskytována v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením.

(16)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo použít pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provádět posouzení rizik (dále jen „transparentní podpora“).

(17)

Toto nařízení by mělo stanovit podmínky, za nichž lze určité zvláštní nástroje podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření a zejména vratné zálohy, považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe harbour“ stanovených pro příslušnou kategorii podniku. V případě malých a středních podniků se ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory ve formě záruk (7) uvádí výše ročních prémií, při jejichž překročení by se státní záruka za podporu nepovažovala. Pro účely tohoto nařízení by se za transparentní neměly považovat kapitálové injekce a opatření rizikového kapitálu.

(18)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení použít na podporu těch činností, které by přijímající podnik uskutečnil i bez poskytnutí podpory. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU v souladu s tímto nařízením pouze v případech, kdy činnost nebo práce na podporovaném projektu byla zahájena až poté, co přijímající podnik podal písemnou žádost o podporu.

(19)

V případě podpory ad hoc, na niž se vztahuje toto nařízení a jejímž příjemcem je velký podnik, by členský stát měl kromě splnění podmínek, které ohledně motivačního účinku platí pro malé a střední podniky, rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval, nakolik jsou podporovaný projekt nebo činnost životaschopné s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, zda tento interní dokument potvrzuje, že se významně zvýší rozsah projektu či činnosti nebo celková částka, kterou příjemce na podporovaný projekt nebo činnost vynaloží, nebo že se dokončování příslušného projektu či činnosti významně urychlí. Motivační účinek by mělo být možné prokázat rovněž na základě toho, že bez poskytnutí podpory by investiční projekt nebo činnost jako takové nebyly v dané venkovské oblasti realizovány.

(20)

Pro automatické režimy podpory v podobě daňových zvýhodnění by měla i nadále platit zvláštní podmínka motivačního účinku, vzhledem k tomu, že tento druh podpory je poskytován jinými postupy než ostatní kategorie podpory. Tyto režimy by měly být přijaty před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí daňový režim v podobě daňových zvýhodnění. Pro účely posouzení motivačního účinku těchto režimů je rozhodující okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé zavedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen režimem následným.

(21)

Pro výpočet intenzity podpory by se měly použít pouze způsobilé náklady. Na základě tohoto nařízení by neměla být vyňata podpora, která přesahuje příslušnou intenzitu podpory v důsledku zahrnutí nezpůsobilých nákladů. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Veškeré použité číselné údaje by se měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu platnou k datu poskytnutí. Na hodnotu k datu poskytnutí podpory by měly být diskontovány rovněž způsobilé náklady. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory, jež nemá podobu dotace, by měla být diskontní resp. referenční sazba platná v době poskytnutí podpory, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (8). Je-li podpora poskytnuta ve formě daňových zvýhodnění, měly by být jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontních sazeb platných k příslušným datům, kdy nastala účinnost těchto daňových zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje pro sdílení rizik přispívají k posílení motivačního účinku podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytována ve formě vratných záloh, může být platná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena.

(22)

V případě budoucího daňového zvýhodnění nemusí být použitelná diskontní sazba ani přesná výše jednotlivých tranší podpory předem známa. V těchto případech by členské státy měly předem stanovit horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory, která by zohledňovala příslušnou intenzitu podpory. Jakmile je následně výše tranše podpory k danému datu známa, diskontování lze provést pomocí diskontní sazby v té době použitelné. Diskontovaná hodnota jednotlivých tranší podpory by se měla odečítat od celkové výše omezené částky.

(23)

Za účelem určení, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měl brát v úvahu celkový objem státní podpory. Toto nařízení by kromě toho mělo stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou podle tohoto nařízení a jakoukoli jinou slučitelnou podporu vyňatou podle jiných nařízení nebo schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů. Pokud se různé zdroje podpory týkají týchž – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, kumulace by měla být přípustná až do dosažení nejvyšší intenzity podpory nebo výše podpory použitelné pro danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by také mělo stanovit zvláštní pravidla pro kumulaci opatření podpory s podporou de minimis. Podpora de minimis často není poskytována na pokrytí konkrétních identifikovatelných způsobilých nákladů nebo není k takovýmto nákladům přiřaditelná. V takovém případě by mělo být možné podporu de minimis volně kumulovat se státní podporou vyňatou podle tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta k pokrytí týchž identifikovatelných způsobilých nákladů jako státní podpora vyňatá podle tohoto nařízení, kumulace by měla být přípustná pouze do výše maximální intenzity podpory podle kapitoly III tohoto nařízení.

(24)

Jelikož je státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU v zásadě zakázaná, je důležité mít možnost kontrolovat, zda je podpora poskytována v souladu s platnými pravidly. Transparentnost státní podpory je proto nezbytná pro správné uplatňování ustanovení SFEU a vede k lepšímu dodržování předpisů, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a v konečném důsledku k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu transparentnosti by členským státům mělo být uloženo, aby na regionální nebo vnitrostátní úrovni zřídily souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře, na nichž by byly uvedeny souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení. Tato povinnost by měla být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. V souladu se zavedenou praxí pro zveřejňování informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (9) by měl být používán standardní formát, který umožňuje informace vyhledávat, stahovat je a jednoduše zveřejňovat na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. Souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2015/1588.

(25)

V zájmu účinné kontroly opatření podpory v souladu s nařízením (EU) 2015/1588 je vhodné stanovit požadavky na zprávy členských států týkající se opatření podpory, která byla vyňata podle tohoto nařízení. Mimoto je vhodné stanovit pravidla pro záznamy o podpoře vyňaté tímto nařízením, které by členské státy měly uchovávat, s ohledem na promlčecí lhůtu stanovenou v článku 17 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (10). A konečně, každá jednotlivá podpora by měla obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

(26)

K posílení účinnosti podmínek slučitelnosti podle tohoto nařízení by mělo být možné, aby Komise odňala výhodu blokové výjimky pro budoucí opatření podpory v případě, že tyto požadavky nebudou plněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí výhody blokové výjimky na určité druhy podpory, určité přijímající podniky nebo opatření podpory přijatá určitými orgány, týká-li se nedodržování tohoto nařízení pouze určité omezené skupiny opatření nebo určitých orgánů. Takové cílené odnětí výhody by mělo být přiměřeným prostředkem nápravy, který by přímo souvisel se zjištěným případem nedodržení tohoto nařízení.

(27)

Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, pro usnadnění koordinace mezi různými iniciativami Unie a členských států, které se zaměřují na malé a střední podniky, jakož i z důvodu administrativní a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla vycházet z definice v doporučení Komise 2003/361/ES (11).

(28)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na druhy podpory poskytované v odvětví rybolovu a akvakultury, které byly Komisí v minulosti systematicky schvalovány. Tato podpora by neměla vyžadovat individuální posuzování slučitelnosti s vnitřním trhem ze strany Komise v každém jednotlivém případě, za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené v nařízeních (EU) č. 1380/2013 a případně (EU) 2021/1139.

(29)

V souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU je podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi slučitelná s vnitřním trhem. V zájmu právní jistoty je nutné vymezit druhy událostí, které lze považovat za přírodní pohromu, na niž se výjimka podle tohoto nařízení vztahuje.

(30)

Rybolov a akvakultura jsou odvětvími, jež jsou obzvláště vystavena nepříznivým klimatickým jevům, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, a nákazám zvířat. Zkušenosti ukazují, že tato odvětví bývají těmito jevy mimořádně zasažena a rybářům v jejich důsledku vznikají značné škody. Opatření zaměřená na odpovídající pojištění a náhradu těchto škod jsou považována za vhodný nástroj, který podnikům pomůže se z těchto škod zotavit a pokračovat v činnosti, čímž zajišťuje rozvoj hospodářských činností v těchto odvětvích.

(31)

Za přírodní pohromy ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU by neměly být považovány škody způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, například bouřemi, mrazem, krupobitím, ledem, deštěm či velkým suchem, k nimž dochází spíše pravidelně. Je-li však jejich dopad na hospodářskou činnost takový, že je lze k přírodní pohromě přirovnat, měla by být podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(32)

Aby bylo zajištěno, že se výjimka vztahuje na podporu poskytnutou na náhradu škod způsobených přírodními pohromami a nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, mělo by toto nařízení v souladu se zavedenou praxí stanovit podmínky, za nichž může taková podpora uvedené blokové výjimky využít. Tyto podmínky by se měly týkat zejména úředního uznání povahy události jako přírodní pohromy nebo nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, ze strany příslušných orgánů členských států a přímé příčinné souvislosti mezi přírodní pohromou nebo nepříznivým klimatickým jevem a škodou vzniklou přijímajícímu podniku, přičemž tímto přijímajícím podnikem může být i podnik v obtížích, a měly by zajistit, že nebude docházet k nadměrné náhradě škody. Náhrada škody by neměla přesáhnout rámec nezbytný k tomu, aby byl přijímajícímu podniku umožněn návrat ke stavu, který panoval před tím, než k události došlo.

(33)

Rybolov a akvakultura jsou odvětvími, v nichž není dostatečná motivace k individuálním opatřením, navzdory skutečnosti, že úhrnný výsledek individuálních opatření by byl ku společnému prospěchu všech uživatelů. Z tohoto důvodu by podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy náhrady v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, včetně sběru odpadu z moře, měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(34)

Toto nařízení zohledňuje specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie, jak je uznána v článku 349 SFEU, který stanoví zvláštní opatření.

(35)

Podpora poskytnutá malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje, má jen malý dopad na hospodářskou soutěž, zejména s ohledem na pozitivní roli, kterou tato podpora hraje při sdílení znalostí především v případě místních komunit, jakož i na často kolektivní povahu podpory a její relativně malý rozsah. Tyto projekty mají integrovanou povahu a zahrnují více subjektů a více odvětví, což může vést k určitým obtížím při jejich klasifikaci podle pravidel státní podpory. Obce ze své podstaty nespadají do oblasti působnosti definice malých a středních podniků (12). Často však hrají při organizaci a realizaci projektů komunitně vedeného místního rozvoje zásadní úlohu. Pokud je projekt komunitně vedeného místního rozvoje prováděn ve prospěch jednoho z cílů stanovených v článku 1 nařízení Rady (EU) 2015/1588, mělo by být možné uplatnit blokovou výjimku i na podporu poskytovanou obcím v souvislosti s takovým projektem. Vzhledem k místní povaze projektů komunitně vedeného místního rozvoje vybraných na základě víceleté strategie místního rozvoje stanovené a prováděné partnerstvím veřejného a soukromého sektoru a k jejich orientaci na společenské, sociální, environmentální a klimatické zájmy by toto nařízení mělo řešit určité obtíže, kterým projekty komunitně vedeného místního rozvoje čelí, s cílem usnadnit jejich soulad s pravidly státní podpory. To by se mělo vztahovat i na obce, které přímo či nepřímo využívají projekty komunitně vedeného místního rozvoje, jež sledují jeden z cílů stanovených v článku 1 nařízení (EU) 2015/1588.

(36)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice Rady 2003/96/ES (13) mohou členské státy zavést osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění na vnitrozemský rybolov a chov ryb. Je tedy vhodné i nadále u těchto opatření uplatňovat výjimku z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jsou-li splněny podmínky stanovené danou směrnicí. Osvobození od daně vztahující se na rybolov ve vodách EU, které mají členské státy zavést podle čl. 14 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice, nelze přičíst státu, a nemělo by tedy představovat státní podporu.

(37)

Na základě zkušeností Komise v této oblasti by měla pravidla státní podpory podléhat pravidelnému přezkumu. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezená a měla by být stanovena přechodná ustanovení. S ohledem na skutečnost, že podmínky pro poskytnutí podpory podle tohoto nařízení jsou úzce spjaty s podmínkami stanovenými pro použití nařízení (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, je vhodné sladit dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou trvání fondu ENRAF. K zajištění kontinuity a právní jistoty v přechodné fázi je vhodné, aby se toto nařízení používalo do dne 31. prosince 2029.

(38)

Pokud by doba platnosti tohoto nařízení uplynula bez prodloužení, režimy podpory již vyňaté tímto nařízením by měly být vyňaty po dobu dalších šesti měsíců, aby byla zajištěna kontinuita a právní jistota,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Společná ustanovení

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na podporu poskytnutou

(a)

mikropodnikům a malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování nebo uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh;

(b)

obcím podle článků 54 a 55 a

(c)

rybářským přístavům, místům vykládky, aukčním síním a přístřeškům podle článku 29.

2.   Toto nařízení se použije rovněž na podporu poskytnutou jakémukoli podniku působícímu v oblasti produkce, zpracování nebo uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh za některým z níže uvedených účelů a bez ohledu na velikost podniku, který je příjemcem podpory:

(a)

náhrada škod způsobených přírodními pohromami;

(b)

náhrada škod způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě;

(c)

náhrada škod způsobených chráněnými druhy zvířat a

(d)

inovace v odvětví rybolovu a akvakultury.

3.   Toto nařízení se nepoužije na:

a)

podporu, jejíž výše se stanoví podle ceny nebo množství produktů uvedených na trh;

b)

podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

c)

podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor dováženého zboží;

d)

podporu ad hoc ve prospěch podniku podle odstavce 5 tohoto článku;

e)

podporu poskytnutou na operace nebo výdaje, které jsou určeny na

i)

zvýšení rybolovné kapacity rybářského plavidla;

ii)

pořízení zařízení, které zvyšuje schopnost rybářského plavidla vyhledat ryby;

iii)

výstavbu, pořízení nebo dovoz rybářských plavidel, není-li v článku 20 stanoveno jinak;

iv)

převod rybářských plavidel do třetích zemí nebo změnu jejich vlajky na vlajku třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím vytváření společných podniků s partnery ze třetích zemí;

v)

dočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností;

vi)

průzkumný rybolov;

vii)

převod vlastnictví podniku, není-li v článku 20 stanoveno jinak;

viii)

přímé vysazování ryb s výjimkou experimentálního vysazování;

ix)

výstavbu nových přístavů nebo nových aukčních síní;

x)

mechanismy tržní intervence, jejichž cílem je dočasné nebo trvalé stažení produktů rybolovu a akvakultury z trhu s cílem snížit dodávky v zájmu zabránění poklesu cen nebo řízení zvyšování cen;

xi)

investice do rybářských plavidel, které jsou nezbytné pro splnění požadavků podle práva Unie platného v době předložení žádosti o podporu, včetně požadavků v rámci závazků Unie v souvislosti s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

xii)

investice do rybářských plavidel, která prováděla rybolovnou činnost po dobu méně než 60 dnů za dva kalendářní roky předcházející roku podání žádosti o podporu;

xiii)

výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla.

f)

podporu poskytnutou podniku, který

i)

se dopustil závažného porušení předpisů podle článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (14) nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 (15),

ii)

se podílel na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářského plavidla uvedeného na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidla plujícího pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení, nebo

iii)

se dopustil kteréhokoli z trestných činů proti životnímu prostředí uvedených v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (16), pokud je podána žádost o podporu podle článku 32 až 39 tohoto nařízení.

4.   Toto nařízení se nepoužije na podporu podnikům v obtížích, s výjimkou:

(a)

podpory poskytnuté podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo je využívají;

(b)

podpory na náhradu nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat;

(c)

režimů podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo

(d)

podpory v níže uvedených případech, pokud se podnik stal podnikem v obtížích v důsledku ztrát nebo škod způsobených dotyčnou událostí:

i)

náhrada škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nebo

ii)

náhrada škod způsobených chráněnými druhy zvířat.

5.   Toto nařízení se nepoužije na režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou:

(a)

režimů podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nebo

(b)

režimů podpory na náklady vzniklé malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje, a podpory poskytované podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo je využívají, v souladu s články 54 a 55.

6.   Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování nevyhnutelně vedou k porušení práva Unie, zejména:

a)

podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností přijímajícího podniku mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby měl tento podnik v okamžiku vyplacení podpory v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;

b)

podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností přijímajícího podniku používat domácí zboží nebo služby, nebo

c)

podpory, která omezuje možnost přijímajícího podniku využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech;

d)

směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích, směrnice o znečištění z lodí a ustanovení o nakládání s odpady.

7.   Toto nařízení se nepoužije na:

a)

podporu stanovenou v rámci režimů státní podpory podle článků 20, 21, 24, 26 až 30, 33, 43, 46, 48, 50 a 52, pokud splňuje podmínky stanovené v článku 12, od 1. července 2023;

b)

veškeré změny režimů uvedených v písmenu a), jestliže se nejedná o změny, které nemohou mít dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení.

Komise může na základě posouzení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem, rozhodnout, že se toto nařízení bude na některý z druhů podpory uvedených v písmenu a) tohoto odstavce používat po delší dobu.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí

(1)

„podporou ad hoc“ podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

(2)

„nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě“, nepříznivé povětrnostní podmínky, jako je mráz, bouře a krupobití, led, silný nebo dlouhotrvající déšť nebo velké sucho, které o více než 30 % sníží průměrnou produkci vypočtenou na základě jedné z následujících metod:

a)

předcházejícího tříletého období;

b)

tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;

(3)

„podporou“ jakékoliv opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU;

(4)

„intenzitou podpory“ hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů, před srážkou daně či jiných poplatků;

(5)

„režimem podpory“ akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

(6)

„biologickou bezpečností“ řídicí a fyzická opatření, jejichž cílem je snížit riziko zavlečení, rozvoje a šíření nákaz do/z/uvnitř: a) populace zvířat nebo b) provozu, zóny, jednotky, dopravního prostředku nebo jakýchkoli jiných zařízení, prostor nebo umístění;

(7)

„opatřeními v oblasti tlumení a eradikace“ opatření týkající se nákaz zvířat, v jejichž případě příslušný orgán úředně uznal ohnisko, nebo týkající se škodlivých organismů rostlin či invazních nepůvodních druhů, v jejichž případě příslušný orgán úředně potvrdil jejich výskyt;

(8)

„datem poskytnutí podpory“ datum, kdy přijímající podnik získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

(9)

„zpustošením“ napadení ryb ulovených v sítích nebo chovaných v rybnících chráněnými druhy zvířat, jako jsou tuleni, mořské vydry a mořští ptáci;

(10)

„plánem hodnocení“ dokument, který se vztahuje na jeden nebo více režimů podpory a který obsahuje alespoň tyto minimální aspekty: cíle, které mají být hodnoceny, otázky pro hodnocení, ukazatele výsledků, metodu, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení včetně data předložení průběžné a závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a způsoby zveřejnění hodnocení;

(11)

„následným daňovým režimem“ režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a nahrazuje ho;

(12)

„rybářem“ každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán dotčeným členským státem;

(13)

„produkty rybolovu a akvakultury“ produkty uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (17);

(14)

„odvětvím rybolovu a akvakultury“ odvětví hospodářství, které zahrnuje veškeré činnosti v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu nebo akvakultury na trh;

(15)

„rybolovnou kapacitou“ prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130 (18);

(16)

„rybářským přístavem“ námořní nebo vnitrozemský areál pevniny a vodní plochy úředně uznaný členským státem a tvořený takovou infrastrukturou a vybavením, jež umožňují zejména příjem rybářských plavidel, nakládku a vykládku jejich úlovků, skladování, příjem a dodávku těchto úlovků a nalodění a vylodění rybářů;

(17)

„hrubým grantovým ekvivalentem“ výše, jíž by podpora dosáhla, kdyby byla přijímajícímu podniku poskytnuta formou dotace před srážkou daně či jiných poplatků;

(18)

„jednotlivou podporou“ podpora ad hoc a poskytnutí podpory jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

(19)

„vnitrozemským rybolovem“ rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

(20)

„invazními nepůvodními druhy“ invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii a invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na členský stát ve smyslu čl. 3 bodu 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (19) (dále jen „nařízení (EU) č. 1143/2014“);

(21)

„přírodní pohromou“ zemětřesení, laviny, sesuvy půdy, povodně, tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné přírodní požáry;

(22)

„nejvzdálenějšími regiony“ regiony uvedené v článku 349 SFEU;

(23)

„chráněným druhem zvířat“ veškeré druhy zvířat, kromě ryb, chráněné právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

(24)

„vratnou zálohou“ půjčka na projekt, která se vyplácí v jedné či více splátkách a její podmínky splacení závisejí na výsledku projektu;

(25)

„malými a středními podniky“ nebo „mikropodniky a malými a středními podniky“ podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

(26)

„drobným pobřežním rybolovem“ rybolov prováděný: a) mořskými a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení uvedená v čl. 2 bodě 1 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (20), nebo b) pěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů;

(27)

„zahájením prací“ buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek k objednání zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí podniků se „zahájením prací“ rozumí okamžik nabytí majetku v přímé souvislosti s odkupovanou provozovnou;

(28)

„dotovanými službami“ taková forma podpory, která je poskytována konečnému přijímajícímu podniku nepřímo, ve formě věcného plnění, přičemž je vyplácena poskytovateli dané služby nebo činnosti;

(29)

„podnikem v obtížích“ podnik, který splňuje kritéria stanovená v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (21);

2.   Kromě definic uvedených v odstavci 1 se použijí definice stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 2 nařízení (EU) 2021/1139 a v článku 5 nařízení (EU) 1379/2013.

Článek 3

Prahová hodnota oznamovací povinnosti

1.   Toto nařízení se nepoužije na jednotlivou podporu jakéhokoli projektu, jehož způsobilé náklady přesahují 2,5 milionu EUR nebo u něhož hrubý grantový ekvivalent podpory přesahuje 1,25 milionu EUR na podnik za rok.

2.   Prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1 nelze obejít umělým rozčleněním režimů či projektů podpory.

Článek 4

Podmínky vynětí

1.   Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 SFEU a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud tyto podpory splňují všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, jakož i zvláštní podmínky pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

2.   Opatření podpory budou vyňata podle tohoto nařízení pouze za předpokladu, že výslovně stanoví, že během doby trvání podpory příjemce podpory musí dodržovat pravidla společné rybářské politiky, a pokud se v průběhu trvání podpory zjistí, že příjemce pravidla společné rybářské politiky nedodržuje, bude udělená podpora vrácena poměrně k závažnosti porušení.

Článek 5

Transparentnost podpory

1.   Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provádět posouzení rizik („transparentní podpora“).

2.   Za transparentní se považují níže uvedené kategorie podpory:

(a)

podpora sestávající z dotací, subvencí úrokových sazeb a dotovaných služeb;

(b)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

(c)

podpora obsažená v zárukách:

i)

jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě prémií „safe harbour“ stanovených ve sdělení Komise, nebo

ii)

jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím tehdy platným nařízením v oblasti státních podpor – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky a Komise tuto metodiku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk, nebo jakéhokoli sdělení, které uvedené sdělení nahradilo, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká typu záruky a typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

(d)

podpora v podobě daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

(e)

podpora v podobě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila.

3.   Pro účely tohoto nařízení se za transparentní nepovažují tyto kategorie podpor:

(a)

podpora spočívající v kapitálových injekcích;

(b)

podpora obsažená v opatření v oblasti rizikového financování.

Článek 6

Motivační účinek

1.   Toto nařízení se použije pouze na podporu, která má motivační účinek.

2.   Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud přijímající podnik předložil dotčenému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo před zahájením činnosti. Žádost o podporu musí obsahovat minimálně tyto údaje:

a)

název a velikost podniku;

b)

popis projektu nebo činnosti, včetně data jejich zahájení a ukončení;

c)

místo realizace projektu nebo výkonu činnosti;

d)

seznam způsobilých nákladů a

e)

druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha či jiný) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt nebo činnost zapotřebí.

3.   Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky uvedené v odstavci 2 a pokud členský stát před poskytnutím předmětné podpory ad hoc navíc ověřil, že dokumentace vyhotovená přijímajícím podnikem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:

(a)

významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory;

(b)

významné zvýšení celkové částky vynaložené přijímajícím podnikem na projekt či činnost v důsledku podpory;

(c)

významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti;

(d)

v případě investiční podpory ad hoc je doloženo, že bez poskytnutí podpory by daný projekt nebo daná činnost nebyly v dané oblasti jako takové realizovány nebo by bez poskytnutí podpory nebyly v dané oblasti pro přijímající podnik dostatečně ziskové.

4.   Opatření v podobě daňových zvýhodnění se považují za opatření s motivačním účinkem, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatňování rozhodovací pravomoci členského státu a

b)

opatření bylo schváleno a vstoupilo v platnost před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti. Tento požadavek se však nepoužije v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim ve formě daňového zvýhodnění.

5.   Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku se u níže uvedených kategorií podpory nepožaduje, aby měla motivační účinek, ani se u ní nemá za to, že má motivační účinek:

a)

podpora na náhradu nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 42, 49, 51 a 53;

b)

podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 42, 49, 51 a 53;

c)

podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě;

d)

podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 42, 49, 51 a 53;

e)

podpora v podobě osvobození od daně nebo snížené úrovně zdanění přijatých členskými státy podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice 2003/96/ES, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 56 tohoto nařízení;

f)

podpora pro malé a střední podniky, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo je využívají, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 54 a 55;

g)

podpora na opatření pro uvádění produktů na trh uvedená v čl. 45 odst. 1 písm. b) bodě vii), pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v článku 45;

h)

podpora na partnerství mezi vědci a rybáři, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v článku 17;

i)

podpora na posílení lidského kapitálu, tvorbu pracovních příležitostí a sociálního dialogu, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v článku 18;

Článek 7

Intenzita podpory a způsobilé náklady

1.   Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které musí být jasné, konkrétní a aktuální. Pro podporu není způsobilá daň z přidané hodnoty (DPH) vyjma toho, je-li podle vnitrostátních předpisů neodečitatelná.

2.   Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

3.   Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu platnou k datu poskytnutí podpory. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou k datu poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná k datu poskytnutí podpory.

4.   Je-li podpora poskytnuta formou daňového zvýhodnění, jednotlivé tranše podpory se diskontují pomocí diskontní sazby platné k jednotlivým datům, kdy nastala účinnost daňového zvýhodnění.

5.   Je-li podpora poskytnuta na náhradu škod nebo ušlého příjmu, sníží se o veškeré náklady, které nevznikly přímo v důsledku dané události.

6.   Je-li podpora poskytnuta formou vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu, stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy, budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude rovna minimálně diskontní sazbě platné k datu poskytnutí podpory, lze maximální intenzitu podpory stanovenou v kapitole III navýšit o 10 procentních bodů, aniž by byla překročena míra intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

7.   Způsobilé náklady musí splňovat požadavky článků 53 až 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (22).

Článek 8

Kumulace

1.   Při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 3 a maximální intenzity podpory uvedené v kapitole III, se bere v potaz celková výše podpory na danou činnost, projekt nebo podnik bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, vnitrostátních nebo unijních zdrojů.

2.   Podpory, které jsou vyňaty tímto nařízením, lze kumulovat s jedním s následujících prvků:

(a)

jinou podporou, pokud se tato opatření týkají jiných identifikovatelných způsobilých nákladů;

(b)

jinou podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory vztahující se na danou podporu podle tohoto nařízení.

3.   Podporu vyňatou podle tohoto nařízení nelze kumulovat s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory uvedené v kapitole III.

Článek 9

Zveřejňování a informování

1.   Dotčený členský stát zajistí, aby se v modulu Komise pro transparentnost státní podpory nebo na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:

a)

souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu stanoveném v příloze II nebo odkaz na tyto informace;

b)

úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k tomuto úplnému znění;

c)

informace o každém poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 10 000 EUR.

Informace uvedené v písmenech a), b) a c) se zveřejní v souladu s přílohou III.

2.   V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění se podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) pokládají za splněné, pokud členský stát zveřejní požadované informace o výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR):

a)

0,01–0,2;

b)

0,2–0,4;

c)

0,4–0,6;

d)

0,6–0,8;

e)

0,8–1.

3.   Informace uvedené v odst. 1 písm. c) musí být uspořádány a být přístupné ve standardizovaném formátu, který je stanoven v příloze III, a musí být možné jejich efektivní vyhledávání a stahování. Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní ve lhůtě šesti měsíců od poskytnutí podpory nebo – v případě podpory v podobě daňových zvýhodnění – ve lhůtě jednoho roku od data, k němuž se předkládá daňové přiznání, a jsou k dispozici po dobu alespoň deseti let ode dne, kdy byla podpora poskytnuta.

4.   Každý režim podpory i jednotlivá podpora musí obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení s uvedením jeho názvu a informací o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a na zvláštní ustanovení kapitoly III, jichž se podpora týká, nebo případně na vnitrostátní právní předpis, který zajišťuje dodržení příslušných ustanovení tohoto nařízení. Připojí se prováděcí předpisy a změny.

5.   Povinnosti zveřejňování stanovené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahují na podporu poskytnutou na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článků 54 a 55.

6.   Komise na svých internetových stránkách zveřejní:

a)

odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře, uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b)

souhrnné informace podle čl. 11 odst. 2.

KAPITOLA II

Procedurální náležitosti

Článek 10

Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud členský stát poskytne podporu, která je údajně vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I, II a III tohoto nařízení, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit jeho stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle něhož veškerá nebo některá budoucí opatření podpory přijatá dotčeným členským státem, která by jinak požadavky tohoto nařízení splňovala, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Oznamovací povinnost lze omezit na opatření, jimiž se poskytují určité druhy podpory, opatření ve prospěch určitých příjemců nebo opatření přijatá určitými orgány dotčeného členského státu.

Článek 11

Podávání zpráv

1.   Členské státy předají Komisi – v elektronické podobě – výroční zprávu podle kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (23) o uplatňování tohoto nařízení za každý celý rok nebo každou část roku, během nichž se toto nařízení použije.

2.   Členské státy rovněž předají Komisi – prostřednictvím jejího systému pro elektronické oznamování – souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, a to ve standardizovaném formátu stanoveném v příloze II, spolu s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, do 20 pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.

3.   Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nepoužije na podporu poskytnutou na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článků 54 a 55.

Článek 12

Hodnocení

1.   Režimy podpory podléhají hodnocení ex post, pokud mají rozpočet na státní podporu nebo vykázané výdaje vyšší než 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu trvání, tj. za celkovou dobu trvání režimu podpory a všech předchozích režimů podpory, které se vztahují na podobný cíl a zeměpisnou oblast, počínaje 1. lednem 2023. Hodnocení ex post se vyžadují pouze u režimů podpory, jejichž celková doba trvání přesahuje tři roky, počínaje 1. lednem 2023.

2.   Od požadavku na hodnocení ex post lze upustit u režimů podpory, které bezprostředně navazují na režim vztahující se na podobný cíl a zeměpisnou oblast, pro nějž bylo provedeno hodnocení, předložena závěrečná hodnotící zpráva v souladu s plánem hodnocení schváleným Komisí a nedošlo u něj k žádným negativním zjištěním. Režim podpory, jehož závěrečná hodnotící zpráva není v souladu se schváleným plánem hodnocení, je s okamžitým účinkem pozastaven. Na režim podpory navazující na takový pozastavený režim se bloková výjimka nevztahuje.

3.   Cílem hodnocení je ověření toho, zda byly splněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu podpory, zejména pokud jde o nezbytnost a účinnost opatření podpory s ohledem na jeho obecné a specifické cíle. Hodnocení posoudí rovněž dopad režimu na hospodářskou soutěž a obchod.

4.   U režimů podpory, na které se vztahuje požadavek na hodnocení podle odstavce 1, oznámí členské státy Komisi návrh plánu hodnocení:

(a)

do 20 pracovních dnů od vstupu režimu podpory v platnost, pokud rozpočet režimu podpory překročí 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu jeho trvání;

(b)

do 30 pracovních dnů poté, co došlo k významné změně vedoucí k navýšení rozpočtu režimu podpory na částku přesahující 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu trvání režimu podpory;

(c)

do 30 pracovních dnů poté, co byly oficiálně zaúčtovány výdaje v rámci režimu podpory překračující 150 milionů EUR v kterémkoli roce.

5.   Návrh plánu hodnocení musí být v souladu se společnými metodickými zásadami stanovenými Komisí (24). Členské státy zveřejní plán hodnocení schválený Komisí.

6.   Hodnocení ex post provádí na základě plánu hodnocení odborník nezávislý na orgánu, který podporu poskytuje. Každé hodnocení zahrnuje alespoň jednu průběžnou a jednu závěrečnou hodnotící zprávu. Členské státy obě zprávy zveřejní.

7.   Závěrečná hodnotící zpráva se předloží Komisi nejpozději devět měsíců před skončením doby platnosti vyňatého režimu podpory. Toto období může být zkráceno u režimů podpory, které v posledních dvou letech provádění podléhají požadavku na hodnocení. Přesný rozsah a postup každého hodnocení je stanoven v rozhodnutí Komise, jímž se daný plán hodnocení schvaluje. Oznámení o jakémkoliv následném opatření podpory s podobným cílem musí uvádět, jakým způsobem byly výsledky hodnocení vzaty v úvahu.

Článek 13

Kontrola

Členské státy vedou podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla poskytnuta poslední podpora v rámci daného režimu. Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v takové delší lhůtě, jaká je případně stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.

KAPITOLA III

Zvláštní ustanovení pro různé kategorie podpory

Oddíl 1

Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů

Článek 14

Obecné podmínky

Podpora podle tohoto oddílu musí splňovat tyto obecné podmínky:

a)

je-li poskytnuta pro rybářské plavidlo Unie, toto plavidlo nesmí být převedeno ani změnit vlajku mimo Unii po dobu nejméně pěti let od poslední platby pro podporovanou operaci. Pokud je plavidlo v průběhu tohoto období převedeno nebo změní vlajku, členský stát vybere částky neoprávněně vyplacené na tuto operaci zpět, a to v poměrné výši odpovídající období, během něhož podmínka stanovená v první větě tohoto bodu nebyla splněna;

b)

provozní náklady nejsou způsobilé, není-li v tomto oddíle výslovně stanoveno jinak.

Článek 15

Podpora na inovace v odvětví rybolovu

1.   Podpora na inovace v odvětví rybolovu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud se zaměřuje na vývoj nebo zavádění nových nebo podstatně zdokonalených produktů a vybavení, nových nebo zdokonalených postupů a technik a nových nebo zdokonalených řídicích a organizačních systémů, a to i na úrovni zpracování a uvádění na trh.

2.   Dotované služby financované z podpory jsou prováděny vědeckým nebo technickým subjektem uznaným členským státem nebo Unií, nebo ve spolupráci s takovým subjektem. Tento vědecký nebo technický subjekt ověřuje výsledky takových operací. Podpora se vyplácí přímo organizaci pro výzkum a/nebo šíření znalostí.

3.   Výsledky operací, které podporu získaly, musí být členským státem vhodně zveřejněny.

4.   Způsobilé mohou být tyto náklady:

(a)

přímé osobní náklady týkající se výzkumných pracovníků, techniků a ostatních členů podpůrného personálu v rozsahu, který připadá na projekt;

(b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely operací; pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci operací po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání operací vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;

(c)

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely operací, a za těchto podmínek:

i)

u budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání operace vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních postupů;

ii)

u pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

(d)

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely operací nebo

(e)

dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku operací;

5.   Výše podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 16

Podpora na poradenské služby

1.   Podpora na poradenské služby, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

(a)

zlepšuje celkovou výkonnost a konkurenceschopnost podniků a podporuje udržitelný rybolov;

(b)

podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek, a

(c)

poradenské služby mají některou z těchto forem:

i)

studií proveditelnosti a poradenských služeb, které posuzují životaschopnost opatření potenciálně způsobilých pro podporu podle hlavy II kapitoly II nařízení (EU) 2021/1139;

ii)

poskytování odborného poradenství v oblasti environmentální udržitelnosti se zaměřením na omezení a pokud možno odstranění nepříznivých dopadů rybolovných činností na mořské, pobřežní, suchozemské a sladkovodní ekosystémy;

iii)

poskytování odborného poradenství v oblasti obchodních a marketingových strategií.

2.   Studie proveditelnosti, poradenské služby a poradenství podle odst. 1 písm. b) musí být poskytovány vědeckými, akademickými, odbornými nebo technickými subjekty nebo subjekty poskytujícími ekonomické poradenství, jejichž odborná způsobilost splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.

3.   Podpora má podobu dotované služby nebo přímé dotace.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 17

Podpora na partnerství mezi vědci a rybáři

1.   Podpora na partnerství mezi vědci a rybáři, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu předávání znalostí mezi vědci a rybáři;

b)

podporuje:

i)

vytváření sítí, dohod o partnerství či sdružení mezi jedním či více nezávislými vědeckými subjekty a rybáři nebo jednou či více organizacemi rybářů, s případnou účastí technických subjektů;

ii)

činnosti prováděné v rámci sítí, dohod o partnerství či sdružení podle bodu i). Tyto činnosti mohou zahrnovat činnosti v oblasti shromažďování a správy údajů, studie, pilotní projekty, šíření znalostí a výsledků výzkumu, semináře a osvědčené postupy.

2.   Podpora má podobu dotované služby nebo přímé dotace.

3.   Podpora může zahrnovat pouze tyto způsobilé náklady vzniklé přímo v důsledku podporovaného projektu:

a)

přímé mzdové náklady;

b)

poplatky za účast;

c)

cestovní náklady;

d)

publikační náklady;

e)

zakoupené služby shromažďování údajů, studie, pilotní projekty;

f)

pronájem výstavních prostor a stánků a náklady na jejich instalaci a rozebrání;

g)

náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 18

Podpora na posílení lidského kapitálu a sociálního dialogu

1.   Podpora na posílení lidského kapitálu a sociálního dialogu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je předmětná podpora určena na:

a)

odbornou přípravu, celoživotní učení, společné projekty, šíření poznatků ekonomické, technické, regulační nebo vědecké povahy a inovativních postupů a osvojování nových odborných dovedností, zejména dovedností spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, hygienou, zdravím, bezpečností, činnostmi v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním;

b)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami, podporu úlohy žen v rybářských komunitách a podporu nedostatečně zastoupených skupin zapojených do drobného pobřežního rybolovu nebo rybolovu uskutečňovaného z břehu, nebo

c)

sociální dialog na unijní, vnitrostátní, regionální či místní úrovni zahrnující rybáře, sociální partnery a jiné příslušné zúčastněné strany.

2.   Podpora ve prospěch činností uvedených v odstavci 1 může být rovněž poskytnuta manželkám nebo manželům samostatně výdělečně činných rybářů nebo – v míře odpovídající rozsahu uznání vnitrostátními právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů, kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery a kteří se za podmínek uvedených ve vnitrostátních právních předpisech obvykle podílejí na činnostech samostatně výdělečně činného rybáře a provádějí stejné nebo pomocné úkoly.

3.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů, s výjimkou odborné přípravy v oblasti navigace a bezpečnosti, kde se použije maximální intenzita podpory ve výši 100 %. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 19

Podpora na usnadnění diverzifikace a nových forem příjmu

1.   Podpora na usnadnění diverzifikace a nových forem příjmu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu investic přispívajících k diverzifikaci příjmů rybářů prostřednictvím rozvoje doplňkových činností, včetně investic do plavidel, cestovního ruchu s nabídkou rybaření, restaurací, environmentálních služeb v oblasti rybolovu a vzdělávacích činností týkajících se rybaření;

b)

podporuje rybáře, kteří:

i)

předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých nových činností a

ii)

mají odpovídající odborné dovednosti nebo je získají prostřednictvím operací, které mohou být financovány podle čl. 18 odst. 1 písm. a).

2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytne pouze v případě, že doplňkové činnosti se vážou k hlavní rybolovné činnosti daného rybáře.

3.   Částka podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne 50 % rozpočtu předpokládaného v podnikatelském plánu pro jednotlivou operaci a maximální výši 75 000 EUR pro jednotlivý přijímající podnik.

Článek 20

Podpora na první pořízení rybářského plavidla

1.   Podpora na první pořízení rybářského plavidla nebo první nabytí částečného vlastnictví, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

přispívá k posilování ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností a přijímající podnik poskytl ověřitelné informace a podnikatelský plán, které to dokládají, a

b)

podporuje první pořízení rybářského plavidla fyzickou osobou, která ke dni podání žádosti o podporu není starší 40 let a alespoň pět let pracovala jako rybář nebo získala náležitou kvalifikaci.

2.   Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout také právnickým osobám, které zcela vlastní jedna nebo více fyzických osob, z nichž každá splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

3.   Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na společné první pořízení rybářského plavidla několika fyzickými osobami, z nichž každá splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

4.   Podporu podle tohoto článku lze rovněž poskytnout na první nabytí částečného vlastnictví rybářského plavidla fyzickou osobou, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a u níž se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % rybářského plavidla nebo podílu na rybářském plavidle, anebo právnickou osobou, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2 a u níž se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % rybářského plavidla nebo podílu na rybářském plavidle.

5.   Podpora se poskytne pouze na rybářské plavidlo, které splňuje všechny následující požadavky:

a)

plavidlo patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;

b)

je vybaveno pro rybolovné činnosti;

c)

není celkově delší než 24 metrů;

d)

bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie po dobu nejméně tří kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu v případě plavidla pro drobný pobřežní rybolov a po dobu nejméně pěti kalendářních let v případě jiného typu plavidla a

e)

bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie nanejvýš 30 kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu.

6.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 40 % způsobilých nákladů a v žádném případě nepřekročí 75 000 EUR na rybáře a rybářské plavidlo.

Článek 21

Podpora na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek rybářů

1.   Podpora na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek rybářů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se poskytuje pouze na investice do plavidel nebo do osobního vybavení a tyto investice přesahují rámec požadavků podle unijního či vnitrostátního práva a

b)

nepodporuje operace, které zvyšují hrubou prostornost rybářského plavidla.

2.   V rámci operací, jejichž cílem je zvýšení bezpečnosti rybářů, je pro podporu způsobilý nákup a případná instalace těchto položek:

a)

záchranných vorů;

b)

hydrostatických uvolňovacích zařízení pro záchranné vory;

c)

osobních nouzových majáků pro určení polohy, například nouzových radiomajáků pro určení polohy (EPIRB), jež mohou být zabudovány do záchranných vest a/nebo pracovních oděvů rybářů;

d)

osobních plovacích prostředků (PFD), zejména plovoucích nebo záchranných obleků, záchranných kruhů a vest;

e)

nouzových světlic;

f)

lanových vrhacích zařízení;

g)

záchranných prostředků k vytažení osob z vody;

h)

prostředků požární ochrany, jako jsou hasicí přístroje, hasicí roušky, detektory kouře a požární hlásiče, dýchací přístroje;

i)

požárních dveří;

j)

uzavíracích kohoutů k palivovým nádržím;

k)

detektorů plynu a hlásičů úniku plynu;

l)

stokových čerpadel a hlásičů překročení povolené hladiny podpalubní vody;

m)

zařízení pro rádiovou a satelitní komunikaci;

n)

vodotěsných poklopů a dveří;

o)

krytů strojních zařízení, jako jsou vrátky nebo navijáky sítí;

p)

lodních můstků a přístupových žebříků;

q)

pátracího, palubního nebo nouzového osvětlení;

r)

bezpečnostních uvolňovacích mechanismů pro případy, kdy se do rybolovného zařízení zachytí pod vodou nějaká překážka;

s)

bezpečnostních kamer a monitorů;

t)

zařízení a prvků nezbytných ke zvýšení bezpečnosti na palubě.

3.   V rámci operací nebo zajišťování vybavení, jejichž cílem je zlepšit zdravotní podmínky rybářů, jsou pro podporu způsobilá tato opatření:

a)

nákup a instalace lékárniček;

b)

nákup léků a přístrojů pro naléhavé ošetření;

c)

zajištění telemedicíny včetně e-technologií, zařízení a lékařských zobrazovacích metod používaných při konzultacích na dálku z plavidel;

d)

zajištění návodů a příruček za účelem zlepšení zdravotní úrovně;

e)

informační kampaně za účelem zlepšení zdravotní úrovně.

4.   V rámci operací nebo zajišťování vybavení, jejichž cílem je zlepšit hygienické podmínky rybářů, je pro podporu způsobilý nákup a případná instalace těchto položek:

a)

sanitárních zařízení, jako jsou toalety a umývárny;

b)

kuchyňského vybavení a zařízení pro skladování jídla;

c)

čisticích zařízení pro přeměnu vody na pitnou;

d)

ventilačních, čisticích nebo dezinfekčních zařízení nebo systémů pro udržení odpovídajících hygienických podmínek na palubě;

e)

návodů a příruček týkajících se zlepšování hygienické úrovně na plavidlech, včetně softwarových nástrojů.

5.   V rámci operací nebo zajišťování vybavení, jejichž cílem je zlepšit pracovní podmínky na rybářských plavidlech, je pro podporu způsobilý nákup a případná instalace těchto položek:

(a)

palubních zábradlí;

(b)

palubních přístřešků a modernizace kabin s cílem poskytnout ochranu před nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě;

(c)

prvků vztahujících se ke zvýšení bezpečnosti v kabinách a zajištění společných prostor pro posádku;

(d)

vybavení redukujícího ruční zvedání těžkých předmětů, s výjimkou strojů přímo souvisejících s rybolovnými činnostmi, například vrátků;

(e)

protiskluzových nátěrů a gumových rohoží;

(f)

protihlukové a tepelné izolace a zařízení zlepšujícího ventilaci;

(g)

pracovních oděvů a bezpečnostních zařízení, například nepromokavých bezpečnostních bot, ochranných pomůcek na oči a dýchací cesty, ochranných rukavic a přileb nebo zabezpečení proti pádům;

(h)

nouzového a bezpečnostního výstražného značení;

(i)

analýzy a vyhodnocení rizik za účelem zjištění rizik pro rybáře v přístavu nebo během plavby a přijetí opatření k předejití nebo snížení rizik;

(j)

návodů a příruček týkajících se zlepšení pracovních podmínek na plavidlech;

(k)

společných vozidel pro přepravu z oblastí výskytu korýšů do míst prvního prodeje;

(l)

zařízení pro rybáře na pevnině, která zlepšují pracovní podmínky, jako jsou šatny, koupelny a další hygienická zařízení, zejména taková, která podporují a propagují vstup žen na trh práce.

6.   Podpora se poskytuje rybářům, případně i pěším rybářům, nebo majitelům rybářských plavidel.

7.   Pokud operace spočívá v investici do plavidla, podpora se za období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2029 neposkytne pro totéž rybářské plavidlo a stejný druh investice více než jednou. Pokud operace spočívá v investici do osobního vybavení, podpora se za období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2029 neposkytne pro tentýž přijímající podnik a stejný druh vybavení více než jednou.

8.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 22

Podpora na platby pojistného a na finanční příspěvky do vzájemných fondů

1.   Podpora na platby pojistného a na finanční příspěvky do vzájemných fondů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na přispívání na pojistné nebo do vzájemných fondů pro účely platby finančních náhrad rybářům za hospodářské ztráty způsobené chováním chráněných druhů zvířat, krizemi v oblasti veřejného zdraví, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nebo ekologickými haváriemi a za náklady na záchranu rybářů nebo rybářských plavidel při nehodách, k nimž dojde na moři během rybolovné činnosti;

b)

kombinace finanční náhrady vyplácené vzájemnými fondy podle tohoto článku s jinými nástroji Unie nebo vnitrostátními nástroji nebo systémy pojištění nevede k nadměrné náhradě převyšující vzniklou ekonomickou ztrátu;

c)

pojištění nevyžaduje ani nespecifikuje druh nebo množství budoucí produkce a podpora není omezena na pojištění poskytované konkrétní pojišťovnou nebo skupinou společností a

d)

vzájemný fond je akreditován příslušným orgánem členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

2.   Pro účely tohoto článku:

a)

krizemi v oblasti veřejného zdraví, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, ekologickými haváriemi nebo nehodami na moři uvedenými v odst. 1 písm. a) se rozumí ty, jejichž výskyt úředně uzná příslušný orgán členského státu;

b)

„vzájemným fondem“ se rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, v jehož rámci se přidružení rybáři mohou pojistit a jsou jim vypláceny náhrady za hospodářské ztráty způsobené událostmi, jejichž výčet je uveden v odst. 1 písm. a). Vzájemný fond musí mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu, a jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za jakékoli vzniklé dluhy.

3.   Maximální intenzita podpory je omezena na:

a)

50 % částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční náhrada rybářům;

b)

100 % správních nákladů spojených se zřízením vzájemného fondu;

c)

70 % nákladů na pojistné;

d)

50 % počáteční kapitalizace fondu.

4.   Příspěvky uvedené v odst. 1 písm. a) se poskytují pouze na pokrytí ztrát způsobených krizemi v oblasti veřejného zdraví, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, ekologickými haváriemi nebo nehodami na moři.

Článek 23

Podpora ve prospěch systémů přidělování rybolovných práv

1.   Podpora ve prospěch systémů přidělování rybolovných práv, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu navrhování, vývoje, sledování, hodnocení a řízení systémů pro přidělování rybolovných práv jednotlivým členským státům v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 s cílem přizpůsobit rybolovné činnosti rybolovným právům a

b)

se poskytuje právnickým nebo fyzickým osobám nebo organizacím rybářů uznaným příslušným členským státem, včetně uznaných organizací producentů zapojených do kolektivního řízení systémů přidělování rybolovných práv.

2.   Podpora má podobu dotované služby nebo přímé dotace.

3.   Podpora může zahrnovat pouze tyto způsobilé náklady:

(a)

přímé mzdové náklady;

(b)

nákup nebo leasing hmotného nebo nehmotného majetku až do tržní hodnoty majetku;

(c)

publikační náklady nebo

(d)

nákup služeb nebo studií v oblasti koncepce a vývoje.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

Článek 24

Podpora na omezení dopadu rybolovu na životní prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů

1.   Podpora na omezení dopadu rybolovu na životní prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud: se zaměřuje na snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, podporu postupného odstranění výmětů a usnadnění přechodu na udržitelné využívání živých biologických mořských zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Podpora je určena na:

a)

investice do vybavení zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu rybolovných zařízení;

b)

investice do plavidel nebo vybavení odstraňujících výměty tím, že předcházejí nežádoucím úlovkům komerčních populací a omezují je, nebo nakládajících s nežádoucími úlovky, které mají být vyloženy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)

investice do vybavení omezujícího, a pokud možno eliminujícího fyzikální a biologické dopady rybolovu na ekosystém nebo mořské dno, nebo

d)

investice do vybavení chránícího rybolovná zařízení a úlovky proti savcům a ptákům chráněným směrnicí Rady 92/43/EHS (25) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (26), za předpokladu, že tím není narušena selektivita rybolovných zařízení a že jsou zavedena všechna odpovídající opatření s cílem zabránit způsobení fyzické újmy predátorům.

3.   Podpora se za období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2029 neposkytne pro totéž rybářské plavidlo Unie a stejný typ vybavení více než jednou.

4.   Podpora se poskytne pouze v případě, že rybolovné zařízení nebo jiné vybavení uvedené v odstavci 2 tohoto článku má prokazatelně lepší výběr velikosti nebo prokazatelně nižší dopad na ekosystém a necílové druhy než standardní zařízení nebo jiné vybavení povolené podle práva Unie nebo příslušného vnitrostátního právního předpisu přijatého v rámci regionalizace podle nařízení (EU) č. 1380/2013.

5.   Podpora se poskytuje:

a)

majitelům rybářských plavidel Unie, která jsou registrována jako aktivní plavidla a která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

b)

rybářům, kteří vlastní zařízení, které má být vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

c)

organizacím rybářů uznaným členským státem.

6.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

Článek 25

Podpora na inovace související se zachováním biologických mořských zdrojů

1.   Podpora na inovace související se zachováním biologických mořských zdrojů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na přispívání k postupnému odstranění výmětů a vedlejších úlovků a usnadnění přechodu na udržitelné využívání živých biologických mořských zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a na snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí a chráněné druhy zvířat;

b)

podporuje operace zaměřené na vývoj a zavádění nových technických a organizačních znalostí, které snižují dopad rybolovných činností na životní prostředí, včetně dokonalejších rybolovných technik a lepší selektivity lovných zařízení, nebo na dosažení udržitelnějšího využívání biologických mořských zdrojů a koexistence s chráněnými druhy zvířat;

c)

podporované operace jsou prováděny vědeckým nebo technickým subjektem uznaným členským státem, který výsledky těchto operací ověřuje, nebo ve spolupráci s takovým subjektem a

d)

výsledky podporovaných operací jsou členským státem náležitě zveřejňovány.

2.   Podpora má podobu dotované služby.

3.   Podíl rybářských plavidel zapojených do projektů financovaných podle tohoto článku nepřekročí 5 % počtu rybářských plavidel vnitrostátního loďstva nebo 5 % hrubé prostornosti vnitrostátního loďstva, vypočtených v době přijetí podpůrného nástroje.

4.   Způsobilými náklady mohou být pouze:

(a)

přímé osobní náklady týkající se výzkumných pracovníků, techniků a ostatních členů podpůrného personálu v rozsahu, který připadá na projekt;

(b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu; pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;

(c)

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu, a za těchto podmínek:

i)

u budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních postupů;

ii)

u pozemků jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

(d)

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu nebo

(e)

dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku projektu.

5.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 26

Podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy v rámci udržitelného provozování rybolovných činností

1.   Podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

2.   Podpora podle tohoto článku je určena na tyto operace:

a)

sběr odpadu z moře prováděný rybáři, například pasivní sběr ztracených rybolovných zařízení a odpadu z moře; pro podporu jsou způsobilá pouze tato opatření:

i)

odstraňování ztracených rybolovných zařízení z moře, zejména za účelem potírání nechtěného odlovu;

ii)

nákup a případná instalace zařízení, jež slouží ke sběru a skladování odpadu, na plavidlech;

iii)

vytváření programů sběru odpadu určených pro zapojené rybáře, včetně finančních pobídek;

iv)

nákup a případná instalace zařízení pro skladování a recyklaci odpadu umístěných v rybářských přístavech;

v)

komunikační, informační a osvětové kampaně s cílem pobídnout rybáře a další zúčastněné strany k účasti na projektech zaměřených na odstraňování ztracených rybolovných zařízení nebo

vi)

školení rybářů a zástupců přístavů;

b)

výstavbu, instalaci nebo modernizaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji mořských živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení; pro podporu jsou způsobilá pouze tato opatření:

i)

nákup a případná instalace zařízení k ochraně mořských oblastí před rybolovem vlečnými sítěmi;

ii)

nákup a případná instalace zařízení pro obnovu narušených mořských ekosystémů nebo

iii)

náklady související s přípravnými pracemi, například průzkumem, vědeckými studiemi nebo posudky.

Pořízení plavidla za účelem jeho potopení a využití jako umělého útesu není způsobilé;

c)

přispívání k lepšímu řízení nebo zachování biologických mořských zdrojů instalací těchto položek, přijetím těchto opatření nebo realizací těchto projektů:

i)

kruhových háčků;

ii)

akustických odpuzujících zařízení;

iii)

zařízení pro zpětné vypouštění náhodně ulovených želv (TED);

iv)

návazců;

v)

dalších nástrojů nebo zařízení, jež se osvědčily při zamezování náhodného odlovu chráněných druhů zvířat;

vi)

školení rybářů zaměřených na lepší řízení nebo zachování biologických mořských zdrojů;

vii)

projektů zaměřených na pobřežní stanoviště významná pro ryby, ptáky a další organismy;

viii)

projektů zaměřených na oblasti významné pro rozmnožování ryb, například pobřežní mokřady, nebo

ix)

nahrazování stávajících rybolovných zařízení rybolovnými zařízeními s malým dopadem, náklady na vrše a vězence, přívlače a ruční lovné šňůry;

d)

účast na dalších opatřeních zaměřených na zachování a posílení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, například obnovování specifických mořských a pobřežních stanovišť na podporu udržitelných rybích populací, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení; pro podporu jsou způsobilé náklady spojené s těmito opatřeními:

i)

programy testování nových monitorovacích technik, a zejména:

dálkově řízené elektronické monitorovací systémy, například systémy uzavřeného televizního okruhu (CCTV) nebo videokontroly, k monitorování a zaznamenávání náhodných odlovů chráněných druhů,

zaznamenávání oceánografických údajů, například teploty, slanosti, planktonu, vodního květu nebo zákalu,

mapování invazních nepůvodních druhů,

opatření, včetně studií, ke kontrole šíření invazních nepůvodních druhů;

ii)

finanční pobídky pro instalaci přístrojů, které slouží k automatickému monitorování a zaznamenávání oceánografických údajů, například teploty, slanosti, planktonu, vodního květu nebo zákalu, na plavidlech;

iii)

opatření snižující fyzikální a chemické znečištění;

iv)

opatření snižující další fyzikální zátěž, včetně antropogenního podvodního hluku, který negativně ovlivňuje biologickou rozmanitost;

v)

pozitivní opatření k zachování zdrojů, zaměřená na ochranu a zachování živočichů a rostlin, včetně obnovení populací původních druhů nebo osazení těmito druhy, a používání zásad zelené infrastruktury, uvedených ve sdělení Komise o zelené infrastruktuře (27), nebo

vi)

opatření k prevenci, kontrole nebo odstranění invazních nepůvodních druhů.

3.   Podpora podle odst. 2 písm. d) je podmíněna úředním uznáním těchto systémů nebo opatření ze strany příslušných orgánů členských států. Členské státy dále zajistí, aby nedocházelo k nadměrné náhradě v důsledku kombinace unijních, vnitrostátních a soukromých režimů

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

Článek 27

Podpora na zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu

1.   Podpora na zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu, s výjimkou podpory na výměnu nebo modernizaci motorů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

2.   Podpora poskytnutá podle tohoto článku se může vztahovat pouze na tato opatření:

a)

investice do vybavení nebo plavidel zaměřené na snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel. Investice do rybolovných zařízení jsou rovněž způsobilé za předpokladu, že nenarušují selektivitu daného rybolovného zařízení;

b)

audity a programy energetické účinnosti nebo

c)

studie, jejichž cílem je posoudit přispění alternativních pohonných systémů a konstrukcí trupu k energetické účinnosti rybářských plavidel.

3.   Podpora podle odstavce 2 se poskytuje pouze majitelům rybářských plavidel a za období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2029 se pro totéž rybářské plavidlo a stejný druh investice neposkytne více než jednou.

4.   Způsobilými náklady jsou přímé dodatečné náklady vzniklé v důsledku příslušných operací. Pro účely odst. 2 písm. a) způsobilé náklady související s:

i)

opatřeními, jejichž cílem je zlepšit hydrodynamické vlastnosti trupu plavidla, mohou zahrnovat pouze:

investice do stabilizačních mechanismů, například bočních kýlů a hruškovitých přídí, které přispívají ke zlepšení plavebních vlastností a stability,

náklady související s používáním netoxických – například měděných – nátěrů proti obrůstání za účelem snížení tření,

náklady vztahující se ke kormidelnímu zařízení, například na ovládací systémy kormidelního zařízení a větší počet kormidel, jejichž účelem je omezit používání kormidla v závislosti na počasí a plavebních podmínkách, nebo

zkoušení nádrží za účelem poskytnutí podkladů pro zlepšování hydrodynamických vlastností;

ii)

opatřeními, jejichž cílem je vylepšit pohonný systém plavidla, mohou zahrnovat pouze náklady související s nákupem a případnou instalací těchto položek:

energeticky účinných šroubů včetně hnacích hřídelí,

katalyzátorů,

energeticky účinných generátorů, například generátorů využívajících vodík nebo přírodní plyn,

pohonných prvků využívajících obnovitelné zdroje energie, například plachtoví, kitů, větrných turbín, turbín nebo solárních panelů,

příďových dokormidlovacích zařízení,

ekonoměrů, systémů pro řízení spotřeby paliva a monitorovacích systémů nebo

investice do dýz, které vylepšují pohonný systém;

iii)

investicemi do rybolovných zařízení a rybolovného vybavení, mohou zahrnovat pouze náklady související s těmito opatřeními:

výměnou vlečného zařízení za alternativní zařízení,

úpravami vlečného zařízení, nebo

investicemi do vybavení pro monitorování vlečného zařízení;

iv)

investicemi, jejichž cílem je snížení spotřeby elektrické nebo tepelné energie, mohou zahrnovat:

investice do zlepšování chladicích, mrazicích nebo izolačních systémů nebo

investice, jejichž účelem je podpořit recyklaci tepla na plavidle spočívající v opětovném zachycování tepla a jeho opětovném využívání při pomocných činnostech na plavidle.

Náklady související se základní údržbou trupu nejsou pro podporu podle odst. 2 písm. a) způsobilé.

5.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 28

Podpora na přidanou hodnotu, kvalitu produktů a využívání nežádoucích úlovků

1.   Podpora na přidanou hodnotu, kvalitu produktů a využívání nežádoucích úlovků, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na zvýšení přidané hodnoty nebo kvality ulovených ryb;

b)

zahrnuje pouze tyto způsobilé náklady:

i)

investice dodávající produktům rybolovu přidanou hodnotu, zejména tím, že rybářům umožňují provádět zpracování, uvádění na trh a přímý prodej vlastních úlovků, nebo

ii)

inovativní investice do plavidel, které zlepšují kvalitu produktů rybolovu.

2.   Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) bodě ii) je podmíněna používáním selektivních lovných zařízení, která mají minimalizovat nežádoucí úlovky, a poskytuje se pouze majitelům rybářských plavidel Unie, která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.

3.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 29

Podpora pro rybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky

1.   Podpora pro rybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na zlepšování kvality, kontroly a sledovatelnosti vyložených produktů, zvyšování energetické účinnosti, přispívání k ochraně životního prostředí nebo zlepšování bezpečnosti a pracovních podmínek;

b)

Podpora zahrnuje tyto způsobilé investiční náklady, které:

i)

zlepšují infrastrukturu rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků, včetně investic do vhodných zařízení pro příjem ztracených rybolovných zařízení a odpadu sebraného z moře;

ii)

usnadňují plnění povinnosti vykládky všech úlovků v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013 nebo dodávají přidanou hodnotu nedostatečně využívaným složkám úlovků nebo

iii)

zlepšují bezpečnost rybářů výstavbou nebo modernizací přístřešků.

2.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 30

Podpora na vnitrozemský rybolov a vnitrozemské vodní živočichy a rostliny

1.   Podpora na vnitrozemský rybolov a vnitrozemské vodní živočichy a rostliny, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je jejím cílem

a)

snížení dopadu vnitrozemského rybolovu na životní prostředí;

b)

zvýšení energetické účinnosti;

c)

zvýšení hodnoty nebo kvality vyložených ryb nebo

d)

zlepšení zdravotních, bezpečnostních a pracovních podmínek, lidského kapitálu a odborné přípravy.

2.   Podpora podle tohoto článku může zahrnovat pouze tyto způsobilé náklady:

a)

investice na posílení lidského kapitálu, tvorby pracovních příležitostí a sociálního dialogu podle článku 18, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

b)

investice do plavidel nebo osobního vybavení podle článku 21, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

c)

investice do vybavení podle článku 24, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

d)

investice do zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu podle článku 27, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

e)

investice do zvýšení přidané hodnoty nebo kvality ulovených ryb podle článku 28, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

f)

investice do rybářských přístavů, přístřešků a míst vykládky podle článku 29, za podmínek stanovených v uvedeném článku, nebo

g)

investice do sítí nebo jiných rybolovných zařízení, jež podléhají zvýšenému opotřebení v důsledku poškození jinými živočichy než rybami, včetně invazních druhů, a do souvisejícího vybavení.

3.   Podpora může být určena na inovace v souladu s článkem 15, poradenské služby v souladu s článkem 16 a partnerství mezi vědci a rybáři v souladu s článkem 17.

4.   S cílem podpořit u vnitrozemských rybářů diverzifikaci může být podpora určena na diverzifikaci vnitrozemských rybolovných činností na doplňkové činnosti za podmínek stanovených v článku 19.

5.   Pro účely odstavce 2 tohoto článku se:

a)

odkazy na rybářská plavidla v článcích 21, 24, 27 a 28 považují za odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách;

b)

odkazy na mořské prostředí v článku 24 považují za odkazy na prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo;

c)

podmínky stanovené v článcích 21, 24 a 27, které jsou specifické pro námořní rybářská plavidla, se nerozšiřují na vnitrozemský rybolov.

6.   Za účelem ochrany a rozvoje vodních živočichů a rostlin může být podpora určena pouze na:

a)

řízení, obnovu a monitorování lokalit sítě NATURA 2000, na něž mají vliv rybolovné činnosti, a obnovu vnitrozemských vod v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (28), včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž by tím byl dotčen čl. 26 odst. 2 písm. d) tohoto nařízení, a případně za účasti vnitrozemských rybářů;

b)

výstavbu, modernizaci nebo instalaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji vodních živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy, monitorování a hodnocení.

7.   Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla, která obdrží podporu podle tohoto článku, i nadále působila výhradně ve vnitrozemských vodách.

8.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů, s výjimkou opatření uvedeného v odst. 2 písm. g), u něhož se použije intenzita podpory ve výši 40 %. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Oddíl 2

Podpora udržitelných činností v oblasti akvakultury

Článek 31

Obecné podmínky

1.   Podpora poskytovaná podle tohoto oddílu musí splňovat tyto obecné podmínky:

(a)

je omezena na podniky akvakultury, není-li v tomto nařízení výslovně uvedeno jinak;

(b)

pokud operace spočívají v investicích do vybavení nebo infrastruktury pro zajištění souladu s budoucími požadavky v oblasti životního prostředí, zdraví lidí či zvířat, hygieny nebo dobrých životních podmínek zvířat podle právních předpisů Unie, lze podporu poskytnout do dne, jímž se tyto požadavky stanou pro podniky závaznými;

(c)

neposkytuje se na chov geneticky upravených organismů;

(d)

neposkytuje se na operace v oblasti akvakultury prováděné v chráněných mořských oblastech, pokud příslušný orgán členského státu na základě posouzení dopadu na životní prostředí dospěl k závěru, že daná operace by měla významný nepříznivý dopad na životní prostředí, který nelze dostatečně zmírnit.

2.   Podpora podle tohoto oddílu určená na investice, jejichž cílem je využití nových trhů, se poskytne pouze tehdy, pokud přijímající podnik doloží, že daný projekt má slibné a udržitelné vyhlídky na trhu.

3.   U investic, které vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (29), je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu přede dnem poskytnutí jednotlivé podpory.

Článek 32

Podpora na inovace v odvětví akvakultury

1.   Podpora na inovace v odvětví akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podněcuje k inovacím v odvětví akvakultury;

b)

zaměřuje se na dosažení těchto cílů:

i)

rozvíjet v akvakulturních hospodářstvích technické, vědecké nebo organizační znalosti, které zejména snižují dopad na životní prostředí, snižují závislost na rybím mase a oleji, podporují udržitelné využívání zdrojů v akvakultuře, zlepšují životní podmínky zvířat nebo usnadňují nové udržitelné metody produkce;

ii)

vyvíjet nebo uvádět na trh nové akvakulturní druhy s tržním potenciálem, nové nebo podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy či nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy;

iii)

zkoumat technickou nebo ekonomickou proveditelnost inovativních výrobků či procesů.

2.   Dotované služby podle tohoto článku musí být prováděny veřejnými nebo soukromými vědeckými nebo technickými subjekty uznanými příslušným členským státem, které výsledky dotovaných služeb ověřují, nebo ve spolupráci s takovými subjekty.

3.   Výsledky projektů, které podporu získaly, musí být členským státem vhodně zveřejněny.

4.   Způsobilé mohou být tyto náklady:

(a)

přímé osobní náklady týkající se výzkumných pracovníků, techniků a ostatních členů podpůrného personálu v rozsahu, který připadá na projekt;

(b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu;

(c)

náklady na budovy v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu, a za těchto podmínek:

i)

u budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních postupů;

ii)

u pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

(d)

náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu nebo

(e)

dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku projektu.

Pro účely písmene b) pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů.

5.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 33

Podpora na investice zvyšující produktivitu nebo pozitivně ovlivňující životní prostředí v akvakultuře

1.   Podpora na investice zvyšující produktivitu nebo pozitivně ovlivňující životní prostředí v akvakultuře, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud se zaměřuje na:

a)

produktivní investice do akvakultury;

b)

diverzifikaci produkce akvakultury a chovaných druhů;

c)

modernizaci akvakulturních jednotek, včetně zlepšování pracovních a bezpečnostních podmínek pracovníků v odvětví akvakultury;

d)

zlepšování a modernizaci související se zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat, včetně nákupu zařízení zaměřeného na ochranu hospodářství před volně žijícími predátory;

e)

investice snižující nepříznivý dopad nebo posilující příznivé účinky na životní prostředí a zvyšující účinnost využívání zdrojů;

f)

investice do zvyšování kvality produktů akvakultury nebo dodávání přidané hodnoty těmto produktům;

g)

obnovu stávajících rybníků nebo lagun využívaných pro akvakulturu prostřednictvím odbahnění nebo investice s cílem zabránit usazování bahna;

h)

diverzifikaci příjmů pocházejících z podniků akvakultury prostřednictvím rozvoje doplňkových aktivit;

i)

investice umožňující podstatné omezení dopadu podniků akvakultury na využívání a kvalitu vody, zejména díky snížení množství použité vody nebo použitých chemikálií, antibiotik a dalších léčiv nebo zlepšení kvality vody na výstupu, a to včetně nasazení multi-trofických systémů akvakultury;

j)

prosazování uzavřených systémů akvakultury, v nichž jsou produkty akvakultury chovány v uzavřených systémech s recirkulací, čímž je minimalizována spotřeba vody, nebo

k)

investice zvyšující energetickou účinnost a podporující přechod podniků akvakultury na obnovitelné zdroje energie.

2.   Podpora podle odst. 1 písm. h) se poskytne podnikům akvakultury pouze v případě, že doplňkové činnosti souvisejí s hlavní činností podniku akvakultury, včetně cestovního ruchu s nabídkou rybaření, environmentálních služeb v oblasti akvakultury nebo vzdělávacích činností týkajících se akvakultury.

3.   Podporu podle odstavce 1 tohoto článku lze poskytnout na investice do zvýšení produkce a/nebo modernizace existujících podniků akvakultury nebo výstavbu nových výrobních kapacit za předpokladu, že takový rozvoj je v souladu s plánem rozvoje akvakultury podle článku 34 nařízení (EU) č. 1380/2013.

4.   Investice uvedené v odst. 1 písm. e) zahrnují investice související s používáním udržitelnějších krmiv, snižováním a řízením vypouštění živin a odpadních vod, snižováním počtu úniků, používáním chemických látek a léčivých přípravků s nižším dopadem na životní prostředí, přijetím oběhového přístupu při nakládání s odpady, likvidací zařízení pro akvakulturu nebo používáním biologicky rozložitelných zařízení pro akvakulturu, aby se zabránilo znečišťování moří odpadky, ochranou před predátory a investice, které měřitelně přispívají k obnově biologické rozmanitosti nebo ekologické kontinuity.

5.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory. U operací s pozitivním dopadem na životní prostředí činí maximální intenzita podpory 80 %, pokud se s ohledem na přílohu IV nepoužije vyšší intenzita podpory.

Článek 34

Podpora na řídící, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury

1.   Podpora na řídící, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

zlepšuje celkovou výkonnost a konkurenceschopnost hospodářství akvakultury;

b)

omezuje nepříznivý dopad hospodářství akvakultury na životní prostředí a

c)

podporuje nákup poradenských služeb technické, vědecké, právní, ekologické či ekonomické povahy pro tato hospodářství.

Pro účely písmene c) se podpora poskytuje pouze malým a středním podnikům činným v oblasti akvakultury nebo organizacím činným v oblasti akvakultury včetně organizací producentů v této oblasti a včetně sdružení takových organizací producentů.

2.   Poradenské služby podle odst. 1 písm. c) se týkají:

a)

potřeb v oblasti řízení za účelem zajištění souladu hospodářství akvakultury s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí, jakož i s požadavky územního plánování námořních prostor;

b)

posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU a směrnice 92/43/EHS;

c)

potřeb v oblasti řízení za účelem zajištění souladu hospodářství akvakultury s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek vodních živočichů nebo veřejného zdraví;

d)

norem vycházejících z právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

e)

marketingových a obchodních strategií nebo

f)

studií proveditelnosti a poradenských služeb, které posuzují životaschopnost opatření potenciálně způsobilých pro podporu podle hlavy II kapitoly III nařízení (EU) 2021/1139.

3.   Poradenské služby uvedené v odstavci 1 poskytují vědecké nebo technické subjekty i subjekty poskytující právnické nebo ekonomické poradenství, které mají potřebnou odbornou způsobilost uznanou členským státem. Podpora má podobu dotované služby nebo přímé dotace.

4.   Podporu pro každou jednotlivou kategorii poradenských služeb podle odstavce 2 obdrží přijímající podniky nejvýše jednou ročně.

5.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 35

Podpora na posílení lidského kapitálu a vytváření sítí v akvakultuře

1.   Podpora na posílení lidského kapitálu a vytváření sítí v akvakultuře, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud se zaměřuje na:

a)

odbornou profesní přípravu, celoživotní učení, šíření poznatků vědecké a technické povahy a inovačních postupů, osvojování nových odborných dovedností v oblasti akvakultury a snižování dopadu operací v oblasti akvakultury na životní prostředí;

b)

zlepšování pracovních podmínek a prosazování bezpečnosti při práci a

c)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi podniky akvakultury nebo profesními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, včetně vědeckých a technických subjektů a subjektů podporujících rovné příležitosti mezi muži a ženami.

2.   Podpora má podobu dotované služby nebo přímé dotace.

3.   Podpora může zahrnovat pouze tyto způsobilé náklady vzniklé přímo v důsledku podporovaného projektu:

(a)

přímé mzdové náklady;

(b)

poplatky za účast;

(c)

cestovní náklady;

(d)

publikační náklady;

(e)

zakoupené služby shromažďování údajů, studie, pilotní projekty;

(f)

pronájem výstavních prostor a stánků a náklady na jejich instalaci a rozebrání nebo

(g)

náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 36

Podpora na zvyšování potenciálu akvakulturních oblastí

1.   Podpora na zvyšování potenciálu akvakulturních oblastí, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

pozitivně přispívá k rozvoji akvakulturních oblastí a infrastruktury a omezuje nepříznivý dopad jejich provozu na životní prostředí;

b)

podporuje:

i)

určení a mapování nejvhodnějších oblastí pro rozvoj akvakultury, s případným přihlédnutím k procesům územního plánování, a určení a mapování oblastí, kde by akvakultura měla být v zájmu zachování úlohy těchto oblastí ve fungování ekosystémů vyloučena;

ii)

zlepšování a rozvoj podpůrných zařízení a infrastruktury nezbytných ke zvýšení potenciálu akvakulturních oblastí a snížení nepříznivých dopadů akvakultury na životní prostředí, včetně investic do pozemkových úprav, dodávek energie či správy vodních zdrojů;

iii)

opatření přijatá a provedená příslušnými orgány v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES nebo čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS s cílem předcházet závažným škodám na akvakultuře nebo

iv)

opatření přijatá a provedená příslušnými orgány v návaznosti na zjištění zvýšeného úhynu nebo nákaz, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (30) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (31).

Pro účely písm. b) bodu iv) lze podporu poskytnout pouze na přijetí akčních plánů týkajících se korýšů, jejichž účelem je ochrana, obnovení a řízení přírodních výskytišť a oblastí lovu korýšů, včetně podpory pro producenty korýšů na jejich údržbu.

2.   Způsobilé mohou být tyto náklady vzniklé přímo v důsledku projektu:

(a)

náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

(b)

přímé mzdové náklady nebo

(c)

náklady na poradenství, smluvní výzkum a podpůrné služby poskytované externími poradci.

3.   Přijímajícími podniky podle tohoto článku mohou být pouze podniky, jimž bylo plnění úkolů uvedených v odst. 1 písm. b) svěřeno příslušným členským státem.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 37

Podpora nových podnikatelů působících v oblasti udržitelné akvakultury

1.   Podpora nových podnikatelů působících v oblasti udržitelné akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje rozvoj podnikání v oblasti akvakultury a

b)

podporuje zřizování podniků udržitelné akvakultury novými podnikateli.

2.   Podpora se poskytuje podnikatelům v odvětví akvakultury zahajujícím podnikání v tomto odvětví za předpokladu, že:

a)

mají odpovídající odborné dovednosti a způsobilost;

b)

zřizují poprvé malý nebo střední podnik v oblasti akvakultury a sami ho řídí a

c)

předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých činností v oblasti akvakultury.

3.   Podnikatelé v odvětví akvakultury zahajující podnikání v tomto odvětví mohou za účelem získání odpovídajících odborných dovedností využít podporu podle čl. 35 odst. 1.

4.   Způsobilé mohou být tyto náklady vzniklé přímo v důsledku projektu:

a)

mzdové náklady;

b)

dodatečné režijní a ostatní náklady, včetně nákladů na materiál, dodávky;

c)

náklady na vybavení nebo

d)

náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku.

5.   Výše podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 38

Podpora na přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu

1.   Podpora na přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje rozvoj ekologické nebo energeticky účinné akvakultury;

b)

podporuje některou z těchto činností:

i)

přechod produkce akvakultury z konvenčních metod na ekologickou akvakulturu ve smyslu nařízení (EU) 2018/848 (32) a v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1165 (33);

ii)

účast v systémech Unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (34).

2.   Podpora se poskytuje pouze na přechod přijímajících podniků, které se zavážou k účasti v systému EMAS na dobu nejméně tří let nebo k dodržování požadavků ekologické produkce po dobu nejméně pěti let. V závazcích přijatých podle tohoto odstavce se stanoví doložka o přezkumu, aby bylo zajištěno jejich přizpůsobení v případě změn příslušných závazných požadavků, norem a podmínek uvedených v tomto článku.

3.   Podpora se poskytuje ve formě finančního vyrovnání za dobu nejvýše tří let v období přechodu podniku na ekologickou produkci nebo během přípravy na účast v systému EMAS. Členské státy vycházejí při výpočtu vyrovnání z jedné z následujících metod:

a)

ze ztráty příjmů nebo z dodatečných nákladů vzniklých v období přechodu z konvenční na ekologickou produkci u operací způsobilých podle odst. 1 písm. b) bodu i);

b)

z dodatečných nákladů vyplývajících z přihlášení k účasti a přípravy na účast v systému EMAS u operací způsobilých podle odst. 1 písm. b) bodu ii).

4.   Není-li přijímající podnik schopen splnit závazky podle odstavce 2 z důvodu výjimečných a vnějších okolností, částka podpory vypočtená podle odstavce 3 se odečte a získá zpět úměrně podle doby trvání původního závazku a doby, kdy závazky nebyly plněny.

5.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 39

Podpora na environmentální služby

1.   Podpora pro podniky působící v odvětví akvakultury a poskytující environmentální služby, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje rozvoj odvětví akvakultury poskytující environmentální služby a

b)

podporuje jedno z těchto opatření:

i)

metody akvakultury slučitelné se specifickými environmentálními potřebami a podléhající specifickým požadavkům na řízení vyplývajícím z vymezení oblastí sítě NATURA 2000 v souladu se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES;

ii)

náklady přímo související s účastí na zachovávání a rozmnožování vodních živočichů ex situ v rámci programů pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti vypracovaných veřejnými orgány nebo pod jejich dohledem;

iii)

operace v oblasti akvakultury zahrnující ochranu a zlepšování životního prostředí a biologické rozmanitosti a udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí.

2.   Podpora podle odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto článku se poskytuje formou ročního vyrovnání. Způsobilými náklady jsou vzniklé dodatečné náklady a/nebo ušlé příjmy v důsledku požadavků na řízení v dotčených oblastech souvisejících s prováděním směrnic 92/43/EHS nebo 2009/147/ES.

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) jsou způsobilými náklady přímé dodatečné náklady vzniklé v důsledku příslušných operací.

4.   Podpora podle odst. 1 písm. b) bodu iii) se poskytuje pouze přijímajícím podnikům, které se zavážou plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí přesahující rámec pouhého uplatňování unijních a vnitrostátních právních předpisů. Environmentální přínosy operace se prokazují předem provedeným posouzením ze strany příslušných subjektů určených členským státem, nejsou-li environmentální přínosy dané operace již uznány.

5.   Podpora podle odst. 1 písm. b) bodu iii) se poskytuje formou ročního vyrovnání. Způsobilými náklady jsou vzniklé přímé dodatečné náklady a/nebo ušlé příjmy.

6.   Výsledky operací, které získaly podporu podle tohoto článku, musí být členským státem vhodně zveřejněny.

7.   U závazků přijatých podle tohoto článku se stanoví doložka o přezkumu, aby bylo zajištěno jejich přizpůsobení v případě změn příslušných závazných požadavků, norem a podmínek uvedených v tomto článku.

8.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

Článek 40

Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví

1.   Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je určena na systém finanční vyrovnávání pro chovatele měkkýšů za dočasné přerušení sběru chovaných měkkýšů, pokud k tomuto přerušení dojde výhradně z důvodů ochrany veřejného zdraví.

2.   Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze v případě, že uzavření klasifikované produkční či sádkovací oblasti v souladu s článkem 62 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 (35) vyplývá z šíření toxinogenního planktonu nebo přítomnosti planktonu obsahujícího biotoxiny, které převyšují hodnoty stanovené v kapitole V oddíle VII přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (36), a pokud:

a)

kontaminace trvá po dobu více než čtyř po sobě jdoucích měsíců nebo

b)

ztráta vyplývající z přerušení sběru přesahuje hodnotu 25 % ročního obratu dotčeného podniku, stanoveného na základě průměrného obratu podniku ve třech kalendářních letech předcházejících roku, v němž k přerušení sběru došlo.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy stanovit zvláštní pravidla výpočtu pro společnosti s dobou činnosti kratší než tři roky.

3.   Maximální doba, za niž lze vyrovnání v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2029 poskytnout, je 12 měsíců. V řádně odůvodněných případech lze tuto dobu jednou prodloužit, a to nejvýše o dalších 12 měsíců na celkovou dobu nejvýše 24 měsíců.

4.   Způsobilými náklady jsou přímé dodatečné náklady vzniklé v důsledku příslušných opatření a/nebo ušlé příjmy v důsledku těchto opatření. Vypočtené finanční vyrovnání se sníží o veškeré náklady, které nevznikly přímo v důsledku události a které by jinak příjemci vznikly.

5.   Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 41

Podpora na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat

1.   Podpora na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v podnicích akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v podnicích akvakultury, mimo jiné z hlediska prevence a biologické bezpečnosti, a

b)

zahrnuje pouze jedno z těchto opatření:

i)

rozvoj osvědčených postupů a kodexů chování, obecných i specifických pro určité druhy, v oblasti biologické bezpečnosti nebo zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v akvakultuře;

ii)

iniciativy zaměřené na snižování závislosti akvakultury na veterinárních léčivých přípravcích;

iii)

veterinární nebo farmaceutické studie a šíření a výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti veterinárních chorob v akvakultuře s cílem prosazovat správné používání veterinárních léčivých přípravků;

iv)

zřizování a provozování sdružení na ochranu zdraví v odvětví akvakultury, uznaných členskými státy, nebo

v)

finanční vyrovnání poskytované chovatelům měkkýšů za dočasné přerušení činností z důvodu mimořádného hromadného úhynu, pokud jeho roční míra přesáhne hodnotu 20 % nebo pokud ztráta vyplývající z přerušení činnosti přesáhne hodnotu 30 % ročního obratu dotčeného podniku, stanoveného na základě jeho průměrného obratu ve třech kalendářních letech předcházejících roku, kdy k přerušení činností došlo.

Pro účely prvního písmene b) mohou členské státy stanovit zvláštní pravidla výpočtu pro společnosti s dobou činnosti kratší než tři roky.

Podpora podle písm. b) bodu iii) se nevztahuje na nákup veterinárních léčivých přípravků.

O výsledcích studií financovaných podle písm. b) bodu iii) podá členský stát náležitou zprávu a zveřejní je.

2.   Podpora má podobu dotované služby nebo přímé dotace.

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) bodů i) až iv) jsou způsobilými náklady přímé dodatečné náklady vzniklé v důsledku příslušných opatření. Pro účely odst. 1 písm. b) bodu v) jsou způsobilými náklady přímé dodatečné náklady vzniklé v důsledku příslušných opatření a/nebo ušlé příjmy v důsledku těchto opatření.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

Článek 42

Podpora na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz

1.   Podpora na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz v podnicích akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud podporuje náklady na prevenci, tlumení a eradikaci:

(a)

nákaz v akvakultuře uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 nebo zařazených na seznam nákaz zvířat v Kodexu zdraví vodních živočichů stanoveném Světovou organizací pro zdraví zvířat, včetně provozních nákladů nezbytných k plnění povinností v rámci eradikačního plánu;

(b)

nově se objevujících nákaz, které splňují kritéria stanovená v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429;

(c)

zoonóz vodních živočichů uvedených v bodě 2 přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (37) nebo

(d)

nákaz jiných než nákaza uvedená na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/429, které splňují kritéria stanovená v článku 226 uvedeného nařízení.

2.   Podpora se vyplácí pouze v souvislosti s nákazami vodních živočichů, u nichž existují právní nebo správní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní nebo správní předpisy.

3.   Podpora může zahrnovat pouze tyto způsobilé náklady pro účely prevence, tlumení a eradikace:

(a)

zdravotní prohlídky, analýzy, testy a další metody depistáže;

(b)

zlepšení opatření biologické bezpečnosti;

(c)

nákup, skladování, podávání nebo distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků a látek pro léčbu zvířat;

(d)

porážku, likvidaci a neškodné odstranění zvířat;

(e)

neškodné odstranění živočišných produktů a produktů s nimi souvisejících;

(f)

čištění, dezinfekci nebo dezinsekci či deratizaci zemědělského podniku a vybavení nebo

(g)

škody způsobené porážkou, utracením nebo neškodným odstraněním zvířat, živočišných produktů a produktů s nimi souvisejících.

4.   Podpora se nesmí vztahovat k opatřením, u nichž právní předpisy Unie stanoví, že náklady na ně má nést příjemce, ledaže jsou náklady na tato opatření zcela vyrovnány povinnými poplatky příjemců.

5.   Režimy podpory týkající se nákazy zvířat se zavedou do tří let a podpora se vyplatí do čtyř let ode dne vzniku nákladů nebo škod způsobených nákazou zvířat.

6.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

Článek 43

Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených nákazami zvířat

1.   Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených nákazami zvířat v akvakultuře, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud investice sleduje především cíl týkající se prevence nebo zmírnění škod způsobených nákazami zvířat podle čl. 42 odst. 1 písm. a).

2.   Podpora může zahrnovat pouze přímé způsobilé náklady, jež jsou specifické pro preventivní opatření. Tyto náklady mohou zahrnovat pouze náklady:

(a)

na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku nebo

(b)

na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku.

3.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 65 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 44

Podpora na pojištění populace akvakultury

1.   Podpora na pojištění populace akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje zajištění příjmů producentů akvakultury a

b)

přispívá na pojištění populací akvakultury, které kryje hospodářské ztráty způsobené alespoň jedním z těchto faktorů:

i)

přírodními pohromami;

ii)

nepříznivými klimatickými jevy;

iii)

náhlými změnami kvality a množství vody, za něž není odpovědný provozovatel;

iv)

nákazami postihujícími akvakulturu nebo závadami či zničením produkčních zařízení, za něž není odpovědný provozovatel;

v)

krizemi v oblasti veřejného zdraví;

vi)

ztrátami produkce v důsledku útoku chráněných druhů zvířat nebo predátorů;

vii)

pojištění nevyžaduje ani nespecifikuje druh nebo množství budoucí produkce a podpora není omezena na pojištění poskytované konkrétní pojišťovnou nebo skupinou společností.

2.   Výskyt okolností uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i), ii) a v) v oblasti akvakultury musí být úředně uznán dotčeným členským státem.

3.   Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se úřední uznání podle odstavce 2 považuje za udělené.

4.   Příspěvky uvedené v odst. 1 písm. b) se vztahují na úhradu nákladů až do výše 70 % pojistného u smlouvy pokrývající až 100 % potenciální ekonomické ztráty.

Oddíl 3

Opatření související s uváděním na trh a zpracováním

Článek 45

Podpora na opatření pro uvádění produktů na trh

1.   Podpora na opatření pro uvádění produktů na trh, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje opatření pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh a

b)

jejím cílem je:

i)

vytvářet organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II oddílu II nařízení (EU) č. 1379/2013;

ii)

nacházet nové trhy a zlepšovat podmínky pro uvádění na trh pro produkty rybolovu a akvakultury, zahrnující:

druhy s tržním potenciálem,

nežádoucí úlovky komerčních populací vyložené v souladu s technickými opatřeními, článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013,

produkty rybolovu a akvakultury získané s využitím metod s malým dopadem na životní prostředí nebo produkty ekologické akvakultury ve smyslu nařízení (EU) 2018/848;

iii)

podporovat kvalitu a přidanou hodnotu usnadněním:

žádosti o registraci daného produktu a přizpůsobení se dotčených provozovatelů příslušným požadavkům na shodu a certifikaci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (38),

certifikace a podpory produktů udržitelného rybolovu a akvakultury, včetně produktů drobného pobřežního rybolovu, a metod zpracování šetrných k životnímu prostředí,

přímého prodeje produktů rybolovu rybáři věnujícími se drobnému pobřežnímu rybolovu, migrujícími rybáři, vnitrozemskými rybáři, pěšími rybáři nebo producenty akvakultury;

prezentace a balení produktů;

iv)

přispívat k transparentnosti produkce a trhů a provádění průzkumů trhu a studií o závislosti Unie na dovozech;

v)

přispívat k sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury a v příslušných případech k vytvoření celounijní ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury podle nařízení (EU) č. 1379/2013;

vi)

vytvořit standardní smlouvy pro malé a střední podniky, slučitelné s právem Unie;

vii)

vést regionální, celostátní nebo nadnárodní komunikační a propagační kampaně, které nejsou zaměřeny na obchodní značky, s cílem zvyšovat povědomí veřejnosti o produktech udržitelného rybolovu a akvakultury.

2.   Podpora má podobu dotované služby nebo přímé dotace.

3.   Podpora může zahrnovat pouze tyto způsobilé náklady:

a)

přímé mzdové náklady;

b)

poplatky za účast;

c)

cestovní náklady;

d)

publikační náklady;

e)

zakoupené studie;

f)

pronájem výstavních prostor a stánků a náklady na jejich instalaci a rozebrání nebo

g)

náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací o generických produktech rybolovu a jejich nutričních výhodách a jejich navrhovaném použití.

4.   Operace uvedené v odst. 1 písm. b) mohou zahrnovat činnosti v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh v rámci celého dodavatelského řetězce. Operace uvedené v odst. 1 písm. b) bodu vii) nesmí odkazovat na konkrétní podnik, obchodní značku nebo původ.

5.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 46

Podpora na zpracování produktů rybolovu a akvakultury

1.   Podpora na zpracování produktů rybolovu a akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je určena na investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejím cílem je podpořit opatření, která:

a)

přispívají k úspoře energie nebo snížení dopadu na životní prostředí, včetně nakládání s odpady;

b)

zlepšují bezpečnost, hygienu a zdravotní a pracovní podmínky;

c)

podporují zpracování úlovků komerčních populací ryb, které nemohou být určeny pro lidskou spotřebu;

d)

týkají se zpracování vedlejších produktů, vzešlých z hlavních zpracovatelských činností;

e)

týkají se zpracování produktů ekologické akvakultury podle článků 7 a 8 nařízení (EU) 2018/848;

f)

vedou k novým nebo zdokonaleným produktům, novým nebo zdokonaleným procesům nebo novým nebo zdokonaleným řídicím a organizačním systémům;

g)

splňují podmínky pro náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz podle čl. 42 odst. 1 písm. a) nebo

h)

splňují podmínky investic do prevence a zmírnění škod v rámci podmínky podle článku 43.

2.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % způsobilých nákladů. Výše podpory poskytnuté na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz podle odst. 1 písm. g) tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů. Podpora poskytnutá na investice do prevence a zmírnění škod podle odst. 1 písm. h) tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 65 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Oddíl 4

Ostatní kategorie podpory

Článek 47

Podpora na shromažďování, správu, využívání a zpracování údajů v odvětví rybolovu

1.   Podpora na shromažďování, správu, využívání a zpracování biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů v odvětví rybolovu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je určena na shromažďování, správu a využívání údajů podle čl. 25 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, dále upřesněné v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 (39).

2.   Podpora může zahrnovat pouze tato opatření:

a)

shromažďování, správa a využívání údajů pro účely vědecké analýzy a provádění společné rybářské politiky;

b)

celostátní a nadnárodní víceleté programy odběru vzorků, včetně programů na nižší než celostátní úrovni, pokud se tyto programy týkají populací, na které se vztahuje společná rybářská politika;

c)

monitorování komerčního a rekreačního rybolovu na moři, včetně monitorování vedlejších úlovků mořských organismů, například mořských savců a ptáků;

d)

výzkumná šetření na moři nebo

e)

zlepšování systémů shromažďování a správy údajů a realizace pilotních studií s cílem zlepšit stávající systémy shromažďování a správy údajů.

3.   Podpora může zahrnovat pouze tyto způsobilé náklady vzniklé přímo v důsledku podporovaných opatření:

(a)

přímé mzdové náklady;

(b)

poplatky za účast;

(c)

cestovní náklady;

(d)

publikační náklady;

(e)

investice do systémů shromažďování a správy údajů;

(f)

zakoupené služby shromažďování údajů.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů.

Článek 48

Podpora na prevenci a zmírnění škod způsobených přírodními pohromami

1.   Podpora na prevenci a zmírnění škod způsobených přírodními pohromami, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud investice sleduje především cíl týkající se prevence nebo zmírnění škod způsobených přírodními pohromami.

2.   U investic, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu přede dnem poskytnutí jednotlivé podpory.

3.   Podpora může zahrnovat pouze přímé způsobilé náklady, jež jsou specifické pro preventivní opatření. Tyto náklady mohou zahrnovat pouze náklady:

a)

na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku;

b)

na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku.

4.   Výše poskytnuté podpory nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 65 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 49

Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami

1.   Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní pohromu a

b)

existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodou, která podniku vznikla.

2.   Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se úřední uznání podle odst. 1 písm. a) tohoto článku považuje za udělené.

3.   Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku, nebo seskupení či organizaci producentů, jichž je tento podnik členem. Pokud se podpora vyplácí seskupení a organizaci producentů, její výše nesmí přesáhnout částku, na niž má dotčený podnik nárok.

4.   Režimy podpory související s konkrétní přírodní pohromou musí být zavedeny do tří let ode dne, kdy k přírodní pohromě došlo. Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

5.   Způsobilými náklady mohou být škody vzniklé jako přímý důsledek přírodní pohromy, jak vyplývá z posouzení příslušného orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou. Tyto škody mohou zahrnovat:

a)

hmotné škody na majetku, například budovách, zařízení, strojích, zásobách a výrobních prostředcích, nebo

b)

ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků, a to po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne, kdy k pohromě došlo.

6.   Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného majetku před pohromou. Výše škody nesmí přesáhnout výši nákladů na opravu nebo částku, o niž se v důsledku přírodní pohromy snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před pohromou a bezprostředně po ní.

7.   Ztráta příjmů se vypočte tak, že se odečte:

a)

výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v roce, v němž k přírodní pohromě došlo, nebo v každém následujícím roce ovlivněném úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků, průměrnou prodejní cenou dosaženou během daného roku od

b)

výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v tříletém období před přírodní pohromou, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období před přírodní pohromou, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

8.   Škoda se vypočte na úrovni jednotlivého podniku. Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy k události došlo, odkaz na tříletá období uvedená v odst. 7 písm. b) se chápe tak, že se vztahuje na obrat dosažený nebo množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukované a prodané průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jež bylo nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, postiženo.

9.   Poskytnutá podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škod, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 50

Podpora na prevenci a zmírnění škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě

1.   Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud splňuje podmínky stanovené v tomto článku.

2.   U investic, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu přede dnem poskytnutí jednotlivé podpory.

3.   Podpora může zahrnovat pouze přímé způsobilé náklady, jež jsou specifické pro preventivní opatření. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na jedno z následujících opatření:

a)

výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku

b)

nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 65 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 51

Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě

1.   Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud splňuje podmínky stanovené v tomto článku.

2.   Podpora splňuje tyto podmínky:

a)

příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a

b)

existuje přímá příčinná souvislost mezi nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a škodou, která podniku vznikla.

3.   Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se úřední uznání podle odst. 2 písm. a) tohoto článku považuje za udělené.

4.   Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku.

5.   Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne výskytu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě. Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

6.   Způsobilými náklady mohou být škody vzniklé jako přímý důsledek nepříznivých klimatických jevů, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou. Tyto škody mohou zahrnovat:

a)

hmotné škody na majetku, například budovách, zařízení, strojích, zásobách a výrobních prostředcích, nebo

b)

ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků, a to po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne výskytu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.

7.   Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty poškozeného majetku před výskytem nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a bezprostředně po něm.

8.   Ztráta příjmů se vypočte tak, že se odečte:

a)

výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v roce, v němž se nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě, vyskytl, nebo v každém následujícím roce ovlivněném úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků, průměrnou prodejní cenou dosaženou během daného roku od

b)

výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v tříletém období, které výskytu nepříznivých klimatických jevů, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, předcházelo, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, které výskytu nepříznivých klimatických jevů, jež mohou být přirovnány k přírodní pohromě, předcházelo, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

9.   Škoda se vypočte na úrovni jednotlivého podniku. Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy k události došlo, odkaz na tříletá období uvedená v odst. 7 písm. b) se chápe tak, že se vztahuje na obrat dosažený nebo množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukované a prodané průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jež bylo nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, postiženo.

10.   Poskytnutá podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škod, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 52

Podpora na prevenci a zmírnění škod způsobených chráněnými druhy zvířat

1.   Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených chováním chráněných druhů zvířat v odvětví rybolovu a akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

investice sleduje především cíl týkající se prevence nebo zmírnění škod způsobených chováním chráněných druhů zvířat;

b)

cílem investice v oblasti rybolovu je prevence a zmírnění zpustošení nebo prevence a zmírnění škod na rybolovných zařízeních nebo jiném provozním materiálu způsobených chováním chráněných druhů zvířat.

2.   U investic, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu přede dnem poskytnutí jednotlivé podpory.

3.   Podpora může zahrnovat pouze přímé způsobilé náklady, jež jsou specifické pro preventivní opatření. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady:

a)

na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku

b)

na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku.

4.   Výše podpory poskytnuté podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % způsobilých nákladů. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud jedna operace spadá do několika řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 53

Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat

1.   Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat v odvětví rybolovu a akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

existuje přímá příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a chováním chráněných druhů zvířat;

b)

způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody vzniklé jako přímý důsledek události, která vedla k vzniku škody, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou, a

c)

v případě rybolovu je podpora týkající se škod na zvířatech omezena na škody na úlovcích.

2.   Nahrazovaná škoda může zahrnovat:

a)

škodu na zvířatech v akvakultuře: způsobilé náklady vycházejí z tržní hodnoty zvířat poškozených nebo usmrcených chráněnými druhy zvířat;

b)

škodu na úlovcích v odvětví rybolovu způsobené chráněnými živočichy nebo

c)

hmotnou škodu na těchto druzích majetku: vybavení, strojním zařízení, nemovitostech.

3.   Tržní hodnota uvedená v odstavci 2 tohoto článku se stanoví na základě hodnoty zvířat bezprostředně před tím, než došlo ke škodě způsobené chováním chráněných druhů zvířat, a jako by tato zvířata nebyla dotčena chováním chráněných druhů zvířat.

4.   Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného majetku předtím, než ke škodě došlo. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené chráněnými druhy zvířat, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně předtím, než ke škodě došlo, a bezprostředně poté.

5.   Nahrazovaná škoda může být navýšena o další náklady, které přijímajícímu podniku vznikly v důsledku chování chráněných druhů zvířat, a musí být snížena o veškeré náklady, které nevznikly přímo v důsledku chování chráněných druhů zvířat a které by přijímajícímu podniku vznikly jinak, a o veškeré příjmy z prodeje produktů souvisejících s poškozenými nebo usmrcenými zvířaty.

6.   S výjimkou prvních útoků chráněných druhů zvířat se od přijímajících podniků vyžaduje přiměřené úsilí, aby se zmírnilo riziko narušení hospodářské soutěže a byla zajištěna motivace k minimalizaci rizika. Toto úsilí by mělo mít podobu preventivních opatření, například ochranných plotů, která jsou přiměřená riziku škody způsobené chováním chráněných druhů zvířat v dotčené oblasti, jsou-li tato opatření přiměřeně možná.

7.   Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku, nebo seskupení či organizaci producentů, jichž je tento podnik členem. Pokud je podpora vyplácena seskupení nebo organizaci producentů, nesmí její výše přesáhnout částku, na niž má dotčený podnik nárok.

8.   Režim podpory se zavede do tří let ode dne, kdy došlo ke škodné události. Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

9.   Poskytnutá podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škod, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 54

Podpora na projekty komunitně vedeného místního rozvoje

1.   Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle nařízení (EU) 2021/1139 je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud splňuje podmínky stanovené v tomto odstavci a v kapitole I tohoto nařízení.

2.   Podpora na náklady vzniklé obcím účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 31 nařízení (EU) 2021/1060, označených jako LEADER – místní rozvoj v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, ve prospěch projektů uvedených v odstavci 3 tohoto článku, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

3.   V případě projektů komunitně vedeného místního rozvoje jsou způsobilé tyto náklady:

a)

náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (40);

b)

provádění schválených operací;

c)

příprava a provádění činností skupiny v rámci spolupráce;

d)

provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje nebo

e)

oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.

4.   Náklady vzniklé obcím účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje uvedených v odstavci 1 mohou být způsobilé pro podporu podle tohoto článku, pouze pokud jsou realizovány v jedné z těchto oblastí:

a)

výzkum, vývoj a inovace;

b)

životní prostředí;

c)

zaměstnanost a odborná příprava;

d)

kultura a zachování kulturního dědictví;

e)

ochrana mořských a sladkovodních biologických zdrojů;

f)

propagace potravinářských výrobků neuvedených v příloze I SFEU;

g)

sport.

5.   Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální míru podpory stanovenou pro každý typ operace v nařízení (EU) 2021/1139.

Článek 55

Omezené částky podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje

1.   Podpora poskytnutá podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 54 odst. 1 tohoto nařízení nebo je využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I tohoto nařízení.

2.   Podpora poskytnutá obcím, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 54 odst. 1 tohoto nařízení nebo je využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

3.   Náklady vzniklé obcím účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou být způsobilé pro podporu podle tohoto článku, pouze pokud jsou realizovány v jedné z těchto oblastí:

a)

výzkum, vývoj a inovace;

b)

životní prostředí;

c)

zaměstnanost a odborná příprava;

d)

kultura a zachování kulturního dědictví;

e)

ochrana mořských a sladkovodních biologických zdrojů;

f)

propagace potravinářských výrobků neuvedených v příloze I SFEU;

g)

sport.

4.   Celková částka podpory poskytnuté podle tohoto článku na projekt nesmí přesáhnout 200 000 EUR.

Článek 56

Osvobození od daně a snížení úrovně zdanění v souladu se směrnicí 2003/96/ES

1.   Podpora ve formě osvobození od daně nebo snížené úrovně zdanění přijaté členskými státy podle čl. 15 odst. 1 písm. f) a čl. 15 odst. 3 směrnice 2003/96/ES je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) a vyňata z oznamovacího požadavku podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud jsou splněny podmínky stanovené ve směrnici 2003/96/ES a v kapitole I tohoto nařízení.

2.   Přijímající podniky, které jsou osvobozeny od daně nebo jimž se sníží úroveň zdanění, se vybírají na základě transparentních a objektivních kritérií. V příslušných případech jsou příjemci povinni zaplatit alespoň příslušnou minimální úroveň zdanění stanovenou směrnicí 2003/96/ES.

KAPITOLA IV

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 57

Pokračující uplatňování nařízení (EU) č. 1388/2014

Článek 47 nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 (41) stanoví, že se uvedené nařízení použije do dne 31. prosince 2022. Toto nařízení nahradí nařízení (EU) č. 1388/2014 po skončení jeho platnosti.

Článek 58

Přechodná ustanovení

1.   Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před vstupem tohoto nařízení v platnost, pokud tato jednotlivá podpora splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.

2.   Podpory, které nebyly vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU na základě tohoto nařízení nebo jiných dříve platných nařízení přijatých podle článku 1 nařízení (EU) 2015/1588, posuzuje Komise v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

3.   Jednotlivá podpora poskytnutá před 1. lednem 2023 na základě nařízení přijatého podle článku 1 nařízení (EU) 2015/1588 a platného v době poskytnutí podpory je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 SFEU.

4.   Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období v délce šesti měsíců.

Článek 59

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2023.

Použije se ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2029.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 185, 6.5.2022, s. 1.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1).

(5)  Úř. věst. C 217, 2.7.2015, s. 1.

(6)  Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(7)  Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

(8)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(10)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(11)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(12)  Podle definice malých a středních podniků, jež je uvedena v příloze I tohoto nařízení, nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty (srov. čl. 3 odst. 4 uvedené přílohy).

(13)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130 ze dne 14. června 2017 o vymezení parametrů rybářských plavidel (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(21)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(23)  Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

(24)  Pracovní dokument útvarů Komise „Společná metodika pro hodnocení státní podpory“ (SWD(2014) 179 final ze dne 28. května 2014).

(25)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(27)  Sdělení Komise: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM(2013) 249 final ze dne 6. května 2013.

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 60/2000/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(31)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 211).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

(33)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1165 ze dne 15. července 2021, kterým se povolují některé produkty a látky pro použití v ekologické produkci a stanoví jejich seznamy (Úř. věst. L 253, 16.7.2021, s. 13).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(35)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 51).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(41)  Nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 37).


PŘÍLOHA I

Malé a střední podniky

1.   Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na právní formu. Mezi tyto subjekty patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

2.   Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

2.1

Kategorie mikropodniků a malých a středních podniků sestává z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR a/nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

2.2

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 10 milionů EUR.

2.3

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 2 miliony EUR.

3.   Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

3.1

„Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou považovány za partnerské podniky ve smyslu bodu 3.2 ani za propojené podniky ve smyslu bodu 3.3.

3.2

„Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou považovány za propojené podniky ve smyslu bodu 3.3 a mezi nimiž existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu bodu 3.3 25 nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však lze považovat za nezávislý – tedy za podnik, který žádné partnerské podniky nemá –, přestože je tento 25% práh dosažen nebo překročen následujícími investory, nejsou-li tito investoři s dotčeným podnikem jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3:

a)

veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku jsou nižší než 1 250 000 EUR;

b)

univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c)

institucionální investoři, včetně fondů pro regionální rozvoj;

d)

samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

3.3

„Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje kterýkoli z následujících vztahů:

a)

podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku;

b)

podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c)

podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy s daným podnikem uzavřené nebo podle ustanovení obsaženého v jeho zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo stanovách;

d)

podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v tomto podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud se investoři uvedení v bodě 3.2 druhém pododstavci přímo ani nepřímo nepodílejí na řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů.

Podniky, které mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v bodě 3.2, se rovněž považují za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které jednají společně, se taktéž považují za propojené, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo relevantnímu trhu předchází.

3.4

S výjimkou případů uvedených v bodě 3.2 druhém pododstavci nelze podnik považovat za malý nebo střední podnik, je-li 25 nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

3.5

Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v bodě 2. Toto prohlášení lze vydat i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 nebo více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Vydáním těchto prohlášení nejsou nijak dotčeny kontroly a šetření stanovené vnitrostátními pravidly nebo pravidly Unie.

4.   Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

4.1

Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje se berou v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu se vypočte bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

4.2

Pokud podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v bodě 2, tato skutečnost nepovede ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, nejsou-li tyto prahy překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

4.3

V případě nově založených podniků, které dosud žádnou schválenou účetní závěrku nemají, se údaje použité pro výpočet získají z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

5.   Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Do počtu zaměstnanců se zahrnují:

a)

zaměstnanci;

b)

osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c)

vlastníci-vedoucí pracovníci;

d)

společníci zapojení do běžné činnosti podniku a požívající finanční výhody z něho plynoucí.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se do počtu zaměstnanců nezahrnují. Doba mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

6.   Sestavování údajů o podniku

6.1

V případě nezávislého podniku se údaje, včetně počtu zaměstnanců, stanoví výlučně na základě účetních závěrek daného podniku.

6.2.

Údaje podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, včetně počtu zaměstnanců, se stanoví na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku, nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

K údajům uvedeným v prvním pododstavci se přičtou údaje všech partnerských podniků daného podniku, které na tento podnik bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Tyto údaje se připočtou v poměrné výši podle procentuálního podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech (cokoli z uvedeného je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší z procentuálních podílů.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci se přičte 100 % údajů všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto údaje nebyly již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

6.3.

Pro účely použití bodu 6.2:

a)

se údaje partnerských podniků daného podniku získávají z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z jejich ostatních údajů, a to konsolidovaných, existují-li. K těmto údajům se přičte 100 % údajů podniků, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, pokud jejich údaje nebyly již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky;

b)

údaje podniků, které jsou s daným podnikem propojeny, se získávají z jejich účetních záznamů a jejich ostatních údajů, a to konsolidovaných, existují-li. K těmto údajům se poměrným dílem přičtou údaje všech případných partnerských podniků propojeného podniku, které na tento podnik bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, pokud tyto údaje nebyly již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v poměrné výši odpovídající minimálně procentuálnímu podílu určenému v bodě 6.2 druhém pododstavci.

6.4.

Pokud v konsolidované účetní závěrce počet zaměstnanců daného podniku není uveden, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů jeho partnerských podniků a přičtením údajů podniků, s nimiž je daný podnik propojen.

PŘÍLOHA II

Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení

ČÁST I

Údaje poskytované prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování podle článku 11

Číslo podpory

(vyplní Komise)

Členský stát

 

Referenční číslo v členském státě

 

Region

Název regionu či regionů (NUTS  (1))

………………………

Image 1
Nejvzdálenější regiony

Image 2
Odlehlé řecké ostrovy

Image 3
Chorvatské ostrovy Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo

Image 4
Jiné

Orgán poskytující podporu

Název

 

Poštovní adresa

 

Adresa internetových stránek

 

Název opatření podpory

 

Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení)

 

Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory

 

Druh opatření

Image 5

Režim podpory

 

Image 6

Podpora ad hoc

Jméno/název příjemce a seskupení (2), do něhož náleží

 

 

Změna stávajícího režimu podpory nebo podpory ad hoc

 

Číslo podpory přidělené Komisí

Image 7

Prodloužení

 

Image 8

Změna

 

Délka trvání (3)

Image 9

Režim podpory

dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

Datum poskytnutí podpory

Image 10

Podpora ad hoc

dd/mm/rrrr

Dotčená hospodářská odvětví

Image 11

Všechna hospodářská odvětví způsobilá k získání podpory

 

Image 12

Podpora omezena na určitá odvětví: upřesněte na úrovni skupiny NACE (4)

 

Kategorie příjemce

Image 13

Malé a střední podniky

 

Image 14

Velké podniky

 

Rozpočet

Celkový roční rozpočet plánovaný v rámci režimu (5)

V národní měně ………………….. (v plné výši)

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku (6)

V národní měně ………………….. (v plné výši)

Image 15

V rámci záruk (7)

V národní měně ………………….. (v plné výši)

Nástroj podpory

Image 16

Dotace / Subvence úrokových sazeb

Image 17

Dotované služby

Image 18

Půjčka / Vratné zálohy

Image 19

Záruka (s případným odkazem na rozhodnutí Komise (8))

Image 20

Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně

 

Image 21
Jiný (upřesněte)

Uveďte, které z níže uvedených obecných kategorii odpovídá tento nástroj nejvíce z hlediska svého účinku/funkce:

Image 22
Dotace

Image 23
Dotované služby
Image 24
Půjčka

Image 25
Záruka

Image 26
Daňové zvýhodnění

V případě spolufinancování z fondu/fondů EU

Název fondu/fondů EU:

Výše finančních prostředků (v členění na jednotlivé fondy EU)

Národní měna (v plné výši)

 

 

 

ČÁST II

Údaje poskytované prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování podle článku 11

Uveďte, podle kterého ustanovení nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu se opatření podpory provádí.

Image 27

Podpora na inovace v odvětví rybolovu (článek 15)

Image 28

Podpora na poradenské služby (článek 16)

Image 29

Podpora na partnerství mezi vědci a rybáři (článek 17)

Image 30

Podpora na posílení lidského kapitálu a sociálního dialogu (článek 18)

Image 31

Podpora na usnadnění diverzifikace a nových forem příjmu (článek 19)

Image 32

Podpora na první pořízení rybářského plavidla (článek 20)

Image 33

Podpora na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek rybářů (článek 21)

Image 34

Podpora na platby pojistného a na finanční příspěvky do vzájemných fondů (článek 22)

Image 35

Podpora ve prospěch systémů přidělování rybolovných práv (článek 23)

Image 36

Podpora na omezení dopadu rybolovu na životní prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů (článek 24)

Image 37

Podpora na inovace související se zachováním biologických mořských zdrojů (článek 25)

Image 38

Podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy v rámci udržitelného provozování rybolovných činností (článek 26)

Image 39

Podpora na zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu (článek 27)

Image 40

Podpora na přidanou hodnotu, kvalitu produktů a využívání nežádoucích úlovků (článek 28)

Image 41

Podpora pro rybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky (článek 29)

Image 42

Podpora na vnitrozemský rybolov a vnitrozemské vodní živočichy a rostliny (článek 30)

Image 43

Podpora na inovace v odvětví akvakultury (článek 32)

Image 44

Podpora na investice zvyšující produktivitu nebo pozitivně ovlivňující životní prostředí v akvakultuře (článek 33)

Image 45

Podpora na řídící, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury (článek 34)

Image 46

Podpora na posílení lidského kapitálu a vytváření sítí v akvakultuře (článek 35)

Image 47

Podpora na zvyšování potenciálu akvakulturních oblastí (článek 36)

Image 48

Podpora nových podnikatelů působících v oblasti udržitelné akvakultury (článek 37)

Image 49

Podpora na přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu (článek 38)

Image 50

Podpora na environmentální služby (článek 39)

Image 51

Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví (článek 40)

Image 52

Podpora na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat (článek 41)

Image 53

Podpora na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz (článek 42)

Image 54

Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených nákazami zvířat (článek 43)

Image 55

Podpora na pojištění populace akvakultury (článek 44)

Image 56

Podpora na opatření pro uvádění produktů na trh (článek 45)

Image 57

Podpora na zpracování produktů rybolovu a akvakultury (článek 46)

Image 58

Podpora na shromažďování, správu, využívání a zpracování údajů v odvětví rybolovu (článek 47)

Image 59

Podpora na prevenci a zmírnění škod způsobených přírodními pohromami (článek 48)

Image 60

Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami (článek 49)

Druh přírodní pohromy:

Image 61
zemětřesení

Image 62
lavina

Image 63
sesuv půdy

Image 64
povodeň

Image 65
tornádo

Image 66
hurikán

Image 67
sopečná erupce

Image 68
přírodní požár

Image 69
jiná pohroma

Upřesněte: ….

K přírodní pohromě došlo ve dnech

dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

Image 70

Podpora na prevenci a zmírnění škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě (článek 50)

Image 71

Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě (článek 51)

Druh jevu:

Image 72
mráz

Image 73
bouře

Image 74
krupobití

Image 75
silný nebo dlouhotrvající déšť

Image 76
velké sucho

Image 77
jiný jev

Upřesněte: …….

K jevu došlo ve dnech:

dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

Image 78

Podpora na prevenci a zmírnění škod způsobených chráněnými druhy zvířat (článek 52)

Image 79

Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat (článek 53)

Image 80

Podpora na projekty komunitně vedeného místního rozvoje (článek 54)

Image 81

Omezené částky podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje (článek 55)

Image 82

Osvobození od daně a snížení úrovně zdanění v souladu se směrnicí 2003/96/ES (článek 56)

Motivace

Uveďte, proč byl zaveden režim státní podpory nebo poskytnuta podpora ad hoc místo pomoci poskytované Evropským námořním, rybářským a akvakulturním fondem (ENRAF):

Image 83
na opatření se nevztahuje národní operační program;

Image 84
stanovení priorit při přidělování finančních prostředků v rámci národního operačního programu;

Image 85
v ENRAF již nejsou dostupné finanční prostředky;

Image 86
jiný důvod.

Upřesněte: …….…….


(1)  NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

(2)  Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě a pro účely tohoto nařízení se podnikem rozumí subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na právní postavení a způsob financování. Soudní dvůr rozhodl, že subjekty, které jsou (z právního nebo faktického hlediska) ovládány týmž subjektem, by měly být považovány za jeden podnik.

(3)  Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytování podpory.

(4)  NACE rev. 2 je statistická klasifikace hospodářských činností v Evropské unii. Odvětví je obvykle nutno vymezit na úrovni skupiny.

(5)  V případě režimu podpory: uveďte celkovou roční částku plánovaných rozpočtových prostředků v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za rok pro všechny nástroje podpory obsažené v režimu.

(6)  V případě poskytnutí podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory / daňové ztráty.

(7)  U záruk uveďte (maximální) částku zajištěných půjček.

(8)  Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu, podle čl. 5 odst. 2 písm. c).


PŘÍLOHA III

Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1

Pro účely zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1 jsou členské státy povinny zřídit souhrnnou internetovou stránku věnovanou státní podpoře, která musí k těmto informacím umožňovat snadný přístup.

Informace se zveřejňují v tabulkovém formátu, který umožňuje vyhledávání, výpisy a snadné zveřejňování údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup na tuto internetovou stránku musí být umožněn všem zúčastněným stranám bez omezení. Přístup nesmí být podmíněn předchozí registrací uživatele.

Zveřejňují se tyto informace o poskytnutí jednotlivé podpory podle čl. 9 odst. 1 písm. c) (1):

jméno/název příjemce,

identifikační kód příjemce,

kategorie podniku (malý nebo střední podnik / velký podnik) k datu poskytnutí podpory,

region, v němž příjemce sídlí, na úrovni NUTS II (2),

odvětví činnosti na úrovni skupiny NACE (3),

prvek podpory, vyjádřený v plné výši v národní měně (4),

nástroj podpory (5) (dotace / subvence úrokových sazeb, půjčka / vratné zálohy / vratná dotace, záruka, daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně, jiný nástroj (upřesněte)),

datum poskytnutí podpory,

cíl podpory,

orgán poskytující podporu,

odkaz na opatření podpory (6).


(1)  Vzhledem k oprávněnému zájmu na transparentnosti při poskytování informací veřejnosti a po zvážení potřeb transparentnosti a práv podle pravidel pro ochranu údajů dospěla Komise k závěru, že zveřejnění jména příjemce podpory, pokud je příjemcem podpory fyzická osoba nebo právnická osoba se jmény fyzických osob, je odůvodněné (viz C-92/09, Volker und Markus Schecke a Eifert, bod 53), a to s ohledem na čl. 49 odst. 1 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES. Cílem pravidel transparentnosti je lepší dodržování předpisů, větší odpovědnost, vzájemné hodnocení a v konečném důsledku efektivnější vynakládání veřejných prostředků. Tento cíl má přednost před právy fyzických osob, které jsou příjemci veřejné podpory, na ochranu údajů.

(2)  NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

(3)  Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1).

(4)  Hrubý grantový ekvivalent. Pro daňové režimy lze tuto částku uvádět v rozsahu stanoveném v čl. 9 odst. 2.

(5)  Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů.

(6)  Poskytnutý Komisí v systému pro elektronické oznamování podle článku 11 tohoto nařízení.


PŘÍLOHA IV

Specifické maximální míry intenzity podpory

Řádek

Specifická kategorie operace

Maximální míra intenzity podpory

 

 

 

1

Níže uvedené operace přispívající k provádění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013:

operace zvyšující velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení,

operace ke zlepšení infrastruktury rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků s cílem usnadnit vykládku a skladování nežádoucích úlovků,

operace usnadňující uvádění vyložených nežádoucích úlovků komerčních populací na trh v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013.

100 %

75 %

75 %

2

Operace zaměřené na zlepšení zdravotních, bezpečnostních a pracovních podmínek na palubách rybářských plavidel

75 %

3

Operace v nejvzdálenějších regionech

85 %

4

Operace na řeckých ostrovech, které se podle vnitrostátních právních předpisů považují za odlehlé, a na chorvatských ostrovech Dugi Otok, Vis, Mljet a Lastovo

85 %

5

Operace týkající se drobného pobřežního rybolovu

100 %

6

Operace, které splňují všechna tato kritéria:

i)

jedná se o společný zájem;

ii)

mají kolektivního příjemce;

iii)

mají inovativní prvky nebo zajišťují přístup veřejnosti k výsledkům.

100 %

7

Operace prováděné organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi

75 %

8

Operace podporující udržitelnou akvakulturu

60 %

9

Operace na podporu inovativních produktů, procesů nebo zařízení v odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování na základě článků 15, 25, 28, 30, 32, 33 a 36

75 %

10

Operace prováděné organizacemi rybářů nebo jinými kolektivními příjemci

60 %

11

Finanční nástroje

100 %


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU