(EU) 2022/2463Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +)

(1)

Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)

V roce 2014 zahájila Ukrajina ambiciózní program reforem s cílem stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění těchto reforem bylo podpořeno po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela od Unie pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 6,6 miliardy EUR.

(3)

Nouzová makrofinanční pomoc, která byla v souvislosti s rostoucí hrozbou těsně před ruskou invazí poskytnuta podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 (3), poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR a byla vyplacena ve dvou splátkách ve výši 600 milionů EUR v březnu a květnu 2022.

(4)

Mimořádná makrofinanční pomoc Unie ve výši až 1 miliardy EUR, poskytnutá podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 (4), přinesla rychlou a naléhavou podporu ukrajinskému rozpočtu a byla v plné výši vyplacena ve dvou tranších ve dnech 1. a 2. srpna 2022. Tato pomoc přestavovala první fázi plánované mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši až 9 miliard EUR, kterou Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 18. května 2022 nazvaném „Pomoc Ukrajině a její obnova“ a Evropská rada schválila ve dnech 23.–24. června 2022.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 (5) představovalo další krok v provádění plánované mimořádné makrofinanční pomoci Unie. Stanovilo základ pro poskytnutí další částky až do výše 5 miliard EUR Ukrajině ve formě úvěrů za vysoce zvýhodněných podmínek, z nichž 2 miliardy EUR byly vyplaceny dne 18. října a zbývající 3 miliardy EUR mají být vyplaceny do konce roku 2022.

(6)

Nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině od 24. února 2022 způsobila Ukrajině ztrátu přístupu na finanční trhy a výrazný pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity státních služeb výrazně vzrostly. V této velmi nejisté a nestabilní situaci nejlepší odhady potřeb financování Ukrajiny, které provedl Mezinárodní měnový fond (MMF) v létě 2022, poukazovaly na mimořádný nedostatek finančních prostředků ve výši přibližně 39 miliard USD v roce 2022, z čehož přibližně polovinu by bylo možné pokrýt díky mezinárodní pomoci. Rychlé poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie podle rozhodnutí (EU) 2022/1628 bylo vzhledem k mimořádným okolnostem považováno za vhodnou krátkodobou reakci na značná rizika pro makrofinanční stabilitu Ukrajiny. Další částka mimořádné makrofinanční pomoci ve výši až 5 miliard EUR podle uvedeného rozhodnutí měla podpořit makrofinanční stabilizaci Ukrajiny, posílit okamžitou odolnost země a podpořit její schopnost dosáhnout oživení, a tím přispět k udržitelnosti veřejného dluhu Ukrajiny a její schopnosti v konečném důsledku dostát svým finančním závazkům.

(7)

Unie, její členské státy a evropské finanční instituce od začátku útočné války Ruska proti Ukrajině uvolnily 19,7 miliardy EUR na podporu hospodářské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny. Tato částka kombinuje podporu z rozpočtu Unie ve výši 12,4 miliard EUR), včetně mimořádné makrofinanční pomoci a podpory Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně zaručené z rozpočtu Unie, jakož i další finanční podporu členských států ve výši 7,3 miliard EUR).

(8)

Rada dále rozhodla o opatřeních pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil v rámci Evropského mírového nástroje ve výši 3,1 miliardy EUR podle rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 (6) a o vojenské pomocné misi na podporu Ukrajiny s částkou 0,1 miliardy EUR určenou na krytí společných nákladů podle rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1968 (7). Unie a její členské státy rovněž poskytly bezprecedentní věcnou mimořádnou reakci prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 (8), což představuje největší mimořádnou operaci od vzniku tohoto mechanismu, a poskytuje Ukrajině a regionu miliony mimořádných prostředků.

(9)

Evropská rada dne 23. června 2022 rozhodla o udělení statusu kandidátské země Ukrajině. Probíhající silná podpora Ukrajiny je pro Unii klíčovou prioritou. Jelikož škody způsobené útočnou válkou Ruska na ukrajinském hospodářství, občanech a podnicích jsou obrovské, probíhající silná podpora Ukrajině vyžaduje organizovaný kolektivní přístup stanovený v nástroji pro poskytování podpory Unie Ukrajině (makrofinanční pomoc +) zřízeném tímto nařízením (dále jen „nástroj“).

(10)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině představuje strategickou geopolitickou hrozbu pro celou Unii a vyžaduje, aby členské státy byly silné a jednotné. Je proto nezbytné, aby podpora Unie byla poskytována rychle a aby se mohla se na cestě k budoucí obnově pružně a postupně přizpůsobovat potřebám, které vznikají v souvislosti s okamžitou pomocí a krátkodobou obnovou.

(11)

Obecným cílem nástroje je přispět k překlenutí nedostatku finančních prostředků na Ukrajině v roce 2023, zejména předvídatelným, nepřetržitým, řádným a včasným poskytováním vysoce zvýhodněné krátkodobé finanční pomoci ukrajinskému státnímu rozpočtu, včetně financování obnovy a počáteční podpory poválečné rekonstrukce, je-li to vhodné, s cílem podpořit Ukrajinu na její cestě k evropské integraci.

(12)

Aby bylo dosaženo obecného cíle nástroje, měla by být pomoc poskytnuta na podporu makrofinanční stability na Ukrajině a na zmírnění omezení v oblasti vnějšího financování Ukrajiny. Komise by měla provádět podporu v rámci nástroje v souladu s hlavními zásadami a cíli opatření, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími relevantními politikami Unie.

(13)

Mezi hlavní oblasti podpory v rámci nástroje by mělo patřit rovněž poskytování podpory na obnovu, opravy a údržbu kritických funkcí a infrastruktury, jakož i pomoc lidem v nouzi a nejvíce postiženým oblastem, pokud jde o materiální a sociální podporu, dočasné bydlení, výstavbu obytných budov a infrastruktury.

(14)

Nástroj by měl rovněž podpořit posílení kapacity ukrajinských orgánů pro přípravu na budoucí poválečnou obnovu a případně na počáteční přípravnou fázi předvstupního procesu, včetně posílení ukrajinských institucí, reformy a posílení účinnosti veřejné správy, jakož i transparentnosti, strukturálních reforem a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních.

(15)

Nástroj podpoří vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly v průběhu celé podpůrné operace úzce spolupracovat za účelem koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti. Podpora Ukrajině v rámci nástroje i nadále významně přispívá k uspokojení finančních potřeb Ukrajiny, jak je odhaduje MMF, Světová banka a další mezinárodní finanční instituce, s přihlédnutím ke schopnosti Ukrajiny financovat se z vlastních zdrojů. Při určování výše podpory se rovněž zohledňují očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(16)

Situace na Ukrajině vyžaduje postupný přístup, kdy by nástroj zaměřený na makrofinanční stabilitu, jakož i na okamžitou pomoc a obnovu, měla doprovázet nepřetržitá podpora v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (9) a akcí humanitární pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 1257/96 (10).

(17)

Toto nařízení by mělo stanovit zdroje, které jsou pro nástroj k dispozici na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 s možností čerpání do 31. března 2024. Ve formě úvěrů by měla být k dispozici maximální částka 18 miliard EUR. Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit subvenci úrokových sazeb pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027. Aby bylo zajištěno pokrytí úrokových nákladů po dobu trvání úvěrů, měly by být příspěvky členských států po roce 2027 obnoveny a pokračovat jako vnější účelově vázané příjmy, pokud nebudou v budoucích víceletých finančních rámcích pokryty jinými prostředky. Z tohoto důvodu není vyloučena možnost, že příspěvky členských států budou prodlouženy i na období po roce 2027.

(18)

Toto nařízení by mělo členským státům umožnit, aby poskytly další zdroje jako vnější účelově vázané příjmy, které mají být provedeny v rámci memoranda o porozumění tohoto nástroje. Takovou možnost dodatečného příspěvku by měly mít rovněž zúčastněné třetí země a strany jako vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. d) a e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11) (dále jen „finanční nařízení“). Za účelem podpory synergií a doplňkovosti je vhodné umožnit, aby tyto dodatečné příspěvky členských států a zúčastněných třetích zemí a stran mohly být rovněž poskytnuty programům zřízeným podle nařízení (EU) 2021/947 a (ES) č. 1257/96 k financování opatření přispívajících k cílům tohoto nástroje.

(19)

Dobrovolné příspěvky členských států by měly být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Za tímto účelem by měl členský stát uzavřít s Komisí dohodu o přiznání příspěvku ve smyslu čl. 22 odst. 2 finančního nařízení. Tato dohoda o přiznání příspěvku by měla zahrnovat příspěvek na subvenci úrokových sazeb a v případě, že si je členské státy přejí poskytnout, rovněž i další částky.

(20)

Podpora v rámci nástroje by měla být podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále respektovat účinné demokratické mechanismy a své instituce, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

(21)

Podpora v rámci nástroje by měla být vázána na politické podmínky, které mají být stanoveny v memorandu o porozumění. Tyto podmínky by měly rovněž zahrnovat závazky k posílení hospodářské výkonnosti a odolnosti země, podnikatelského prostředí, usnadnění kritické rekonstrukce a řešení problémů v odvětví energetiky.

(22)

Politické podmínky by měly být doplněny přísnými požadavky na podávání zpráv, jejichž cílem je zajistit, aby byly finanční prostředky využívány efektivně, transparentně a odpovědně.

(23)

Vzhledem k situaci na Ukrajině je vhodné stanovit přezkum memoranda o porozumění v polovině období.

(24)

Podpora v rámci nástroje by měla být uvolněna na základě dodržení podmínek, uspokojivého provádění a pokroku při plnění politických podmínek.

(25)

Je vhodné stanovit možnost přehodnotit finanční potřeby Ukrajiny a snížit, pozastavit nebo zrušit podporu, pokud se v průběhu období vyplácení podpory v rámci nástroje tyto potřeby oproti původním prognózám zásadně sníží. Je rovněž vhodné stanovit možnost pozastavit nebo zrušit výplaty v případě, že nejsou splněny požadavky pro uvolnění podpory v rámci nástroje.

(26)

V kontextu naléhavých finančních potřeb Ukrajiny je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 220a finančního nařízení a zřízené uvedeným článkem jako jednotná metoda financování, která by měla zvýšit likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost emisí Unie.

(27)

Vzhledem k obtížné situaci Ukrajiny způsobené útočnou válkou Ruska a s cílem podpořit Ukrajinu na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné poskytnout Ukrajině úvěry za vysoce zvýhodněných podmínek s maximální dobou trvání 35 let a nezahájit splácení jistiny před rokem 2033. Je rovněž vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a umožnit, aby Unie měla možnost hradit úrokové náklady a odpustit správní náklady, jež by jinak Ukrajina hradila. Subvence úrokových sazeb by měla být poskytnuta jako nástroj považovaný za vhodný k zajištění účinnosti podpory v rámci nástroje ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení. Měla by být financována z dodatečných dobrovolných příspěvků členských států a měla by být k dispozici postupně, jakmile vstoupí v platnost dohody s členskými státy.

(28)

Mělo by být možné, aby Ukrajina mohla každoročně požádat o subvenci úrokových sazeb a odpuštění správních nákladů.

(29)

Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 by finanční závazek z úvěrů podle tohoto nařízení neměl být podporován zárukou pro vnější činnost. Podpora v rámci nástroje by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení. Při zvažování finančních rizik a rozpočtového krytí by neměly být vytvářeny rezervy na finanční pomoc ve formě úvěrů podle tohoto nástroje a odchylně od čl. 211 odst. 1 finančního nařízení by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv jako procento z částky uvedené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

(30)

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (12) v současné době neumožňuje krytí finančních závazků vyplývajících z úvěrů v rámci tohoto nástroje. Až do jeho případné změny, která by jako záruku umožnila mobilizaci rozpočtových zdrojů nad rámec stropů víceletého finančního rámce (VFR) až do výše stropů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (13), je vhodné hledat alternativní řešení poskytující dodatečné zdroje.

(31)

Dobrovolné příspěvky členských států ve formě záruk byly shledány vhodným nástrojem k zajištění ochrany umožňující výpůjční a úvěrové operace podle tohoto nařízení. Záruky členských států by měly představovat vhodnou pojistku zajištující, že Unie bude schopna výpůjčky na podporu úvěrů podle tohoto nástroje splatit.

(32)

Záruky poskytnuté členskými státy by se měly vztahovat na podporu v rámci nástroje ve formě úvěrů až do výše 18 000 000 000 EUR. Je důležité, aby členské státy dokončily příslušné vnitrostátní postupy s cílem poskytnout záruky jako záležitost nejvyšší priority. Vzhledem k naléhavosti situace by doba potřebná pro dokončení těchto postupů neměla opožďovat výplatu požadované finanční pomoci Ukrajině ve formě úvěrů podle tohoto nařízení. Současně by finanční podpora v rámci tohoto nástroje ve formě úvěrů měla být poskytována postupně, jakmile vstoupí v platnost záruky poskytnuté členskými státy. S ohledem na zásadu řádného finančního řízení a obezřetnosti by Komise měla úvěry sjednávat s náležitým ohledem na své úvěrové hodnocení. Podpora by však měla být k dispozici v plné výši až 18 000 000 000 EUR ode dne použitelnosti změny nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, nebo aktu jej nahrazujícího, jež stanoví záruku za úvěry v rámci tohoto nástroje v rozpočtu Unie nad rámec stropů VFR a až do výše stropů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

(33)

Záruky členských států by měly být neodvolatelné, bezpodmínečné a na požádání. Tyto záruky by měly zajistit schopnost Unie splácet finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Platnost záruk by měla skončit ke dni použitelnosti změny nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, nebo aktu jej nahrazujícího, jež stanoví záruku za úvěry v rámci nástroje v rozpočtu Unie nad rámec stropů VFR a až do výše stropů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053. Záruky by měly být uplatněny v případě, že Unie neobdrží od Ukrajiny včas platbu v souvislosti s úvěry v rámci tohoto nástroje, a to zejména v případě změn harmonogramu plateb z jakéhokoli důvodu, jakož i očekávaného i neočekávaného nesplacení.

(34)

Částky získané zpět v rámci smluv o úvěru v souvislosti s úvěry v rámci tohoto nástroje by měly být odchylně od čl. 211 odst. 4 písm. c) finančního nařízení vráceny členským státům, které vyhověly výzvě k plnění záruky.

(35)

Než Komise vyzve k plnění záruk poskytnutých členskými státy, měla by podle svého vlastního uvážení a odpovědnosti jakožto orgán Unie pověřený plněním souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování Evropské unie posoudit veškerá opatření dostupná v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 220a finančního nařízení v souladu s omezeními stanovenými v tomto nařízení. V rámci příslušné výzvy k plnění záruk by Komise měla členské státy o tomto posouzení případně informovat.

(36)

Relativní podíl příspěvků každého členského státu (klíč pro příspěvky) na celkové zaručené částce by měl odpovídat relativním podílům členských států na celkovém hrubém národním důchodu (HND) Unie. Výzva k plnění záruk by měla být provedena v poměrné výši s uplatněním tohoto klíče pro příspěvky. Dokud nevstoupí v platnost všechny dohody o poskytnutí záruky mezi Komisí a členskými státy, měl by být klíč pro příspěvky dočasně úměrně upraven.

(37)

Je vhodné, aby Komise a Ukrajina uzavřely smlouvu o úvěru za účelem úvěrové podpory v rámci podmínek stanovených v memorandu o porozumění. S cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie souvisejících s podporou v rámci nástroje by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření ohledně prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto podporou. Kromě toho by ve smlouvě o úvěru a v dohodě o financování mělo být stanoveno, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr bude provádět audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci v souladu s články 129 a 220 finančního nařízení.

(38)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispět k překlenutí nedostatku finančních prostředků na Ukrajině v roce 2023, a to zejména předvídatelným, nepřetržitým, řádným a včasným poskytováním vysoce zvýhodněné krátkodobé finanční pomoci ukrajinskému státnímu rozpočtu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(39)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).

(40)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válkou Ruska je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(41)

S ohledem na situaci na Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,