(EU) 2022/2379Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 1-29 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. listopadu 2022 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 27. prosince 2022 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2025
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



7.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 315/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2379

ze dne 23. listopadu 2022

o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro koncipování, provádění, sledování, hodnocení a přezkum unijních politik souvisejících se zemědělstvím, zejména společné zemědělské politiky (SZP), včetně opatření pro rozvoj venkova, jakož i unijních politik týkajících se mimo jiné životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, využívání půdy, regionů, veřejného zdraví, bezpečnosti potravin, ochrany rostlin, udržitelného používání pesticidů, používání veterinárních léčivých přípravků a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje je nezbytná transparentní, ucelená a spolehlivá základna statistických znalostí. Tyto statistiky mohou být rovněž užitečné pro účely monitorování a posuzování dopadu zemědělství na opylovače a důležité půdní organismy.

(2)

Cílem sběru statistických údajů, zejména o zemědělských vstupech a výstupech, by mělo být mimo jiné zajištění toho, aby byly v rámci rozhodovacího procesu podloženého fakty k dispozici aktualizované, kvalitní a přístupné údaje, zejména údaje potřebné k vypracování agroenvironmentálních ukazatelů, a podpora a hodnocení pokroku Zelené dohody pro Evropu a s ní související strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, akčního plánu pro nulové znečištění, akčního plánu pro podporu ekologické produkce v Unii a budoucích reforem SZP. Klíčovým prvkem pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu je přechod k multifunkčnímu zemědělství schopnému produkovat dostatek zdravotně nezávadných potravin a zároveň poskytovat pozitivní environmentální výstupy.

(3)

Kvalitní, harmonizované, soudržné a srovnatelné statistické údaje jsou důležité pro posouzení stavu a trendů zemědělských vstupů a výstupů v Unii s cílem poskytnout smysluplné a přesné údaje o dopadu zemědělství na životní prostředí a ekonomiku a o tempu přechodu na udržitelnější zemědělské postupy. Shromážděné údaje by se měly týkat rovněž fungování trhů a potravinového zabezpečení, aby byl zajištěn přístup k dostatečnému množství kvalitních potravin, a posouzení udržitelnosti, jakož i environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů a výkonnosti politiky Unie a jednotlivých členských států, ale i posouzení udržitelnosti a dopadu rozvoje nových podnikatelských modelů. Tyto údaje zahrnují mimo jiné statistiku chovu hospodářských zvířat a produkce masa, produkci a použití vajec a produkci a použití mléka a mléčných výrobků. Důležitá je rovněž statistika týkající se plochy, výnosů a produkce plodin na orné půdě, zeleniny, trvalých plodin a travních porostů a bilance komodit. Kromě toho je zapotřebí statistika o prodeji a používání přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a veterinárních léčivých přípravků, zejména antibiotik v krmivech.

(4)

Mezinárodní hodnocení zemědělské statistiky vedlo Organizaci OSN pro výživu a zemědělství k vytvoření globální strategie pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova. Tuto globální strategii schválila v roce 2010 Statistická komise OSN. Evropská zemědělská statistika by se měla tam, kde je to vhodné, řídit doporučeními uvedené globální strategie.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2) stanoví právní rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky založený na společných statistických zásadách. Uvedené nařízení stanoví kritéria kvality a poukazuje na potřebu snížit zátěž respondentů při plnění zpravodajské povinnosti a přispívat k obecnějšímu cíli snižování administrativní zátěže.

(6)

Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období, kterou v listopadu 2015 schválil Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen „Výbor pro ESS“), předpokládá přijetí dvou rámcových nařízení zahrnujících veškeré aspekty právních předpisů Unie týkajících se zemědělské statistiky s výjimkou souhrnného zemědělského účtu (dále jen „SZÚ“). Jedním z nich je toto nařízení, které by mělo doplnit již přijaté rámcové nařízení, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 (3).

(7)

Evropská statistika zemědělských vstupů a výstupů je v současné době sbírána, vypracovávána a šířena na základě vícera právních aktů. Stávající právní rámec neposkytuje náležitou konzistentnost napříč různými statistickými oblastmi ani nepodporuje integrovaný přístup k vývoji, vypracovávání a šíření zemědělské statistiky, která by se měla vztahovat na hospodářské a environmentální aspekty zemědělství. Toto nařízení by mělo uvedené právní akty v zájmu harmonizace a srovnatelnosti informací nahradit a mělo by zajistit konzistentnost a koordinaci v rámci evropské zemědělské statistiky, usnadnit integraci a zefektivnění odpovídajících statistických procesů a umožnit komplexnější přístup. Je proto nezbytné zrušit zmíněné právní akty, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 (4), (ES) č. 543/2009 (5) a (ES) č. 1185/2009 (6) a směrnici Rady 96/16/ES (7). Do tohoto nařízení by měly být začleněny četné související dohody o Evropském statistickém systému (ESS) a „gentlemanské dohody“ o předávání údajů uzavřené mezi národními statistickými úřady a Komisí (Eurostatem), pokud je prokázáno, že údaje splňují potřeby uživatelů, že dohodnutá metodika funguje a že údaje mají odpovídající kvalitu.

(8)

Statistické údaje požadované v souladu s nařízením Komise (ES) č. 617/2008 (8) se shromažďují v rámci ESS a splňují některé, nikoli však všechny jeho standardy kvality. Uvedené statistické údaje dlouhodobě podpírají politiky Unie a vnitrostátní politiky a měly by být začleněny do evropské statistiky, aby byla zajištěna dostupnost a kvalita údajů. Statistické požadavky podle uvedeného nařízení by měly být zrušeny, aby se předešlo dvojímu vykazování ze strany členských států.

(9)

Velká část zemědělské plochy v Unii tvoří travní porosty. Produkce z těchto ploch nebyla v minulosti považována za důležitou, a údaje o této produkci proto nebyly součástí statistiky rostlinné výroby. Vzhledem k tomu, že dopad travních porostů a přežvýkavců na životní prostředí nabývá v souvislosti se změnou klimatu na významu, jsou nyní statistické údaje o produkci travních porostů, včetně údajů o pastvě hospodářských zvířat, potřebné.

(10)

Pro účely evropské zemědělské statistiky by měly být posouzeny možnosti maximalizace využití již existujících údajů shromážděných v rámci povinností vyplývajících ze SZP, aniž by tím vznikaly nové povinnosti a administrativní zátěž.

(11)

Pro účely harmonizace a srovnatelnosti informací o zemědělských vstupech a výstupech s informacemi o struktuře zemědělských podniků a dalšího provádění Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období by toto nařízení mělo doplnit nařízení (EU) 2018/1091.

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (9) sice statistiku cen v zemědělství nezahrnuje, její dostupnost a soudržnost se SZÚ by však měla být zajištěna. Statistika zemědělských vstupů a výstupů by proto měla pokrývat statistiku cen zemědělských vstupů, která je soudržná se SZÚ. Aby bylo možné provést výpočty SZÚ a sestavit srovnatelné cenové indexy, musí být v členských státech k dispozici údaje o cenách zemědělských výstupů.

(13)

S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu, SZP a cíl, kterým je snížení závislosti na pesticidech, je důležité poskytnout kvalitní roční statistiku používání přípravků na ochranu rostlin ve vztahu k environmentálním, zdravotním a hospodářským otázkám. Nedostatek elektronických záznamů o profesionálním používání přípravků na ochranu rostlin na úrovni Unie, které by mohly být použity pro statistické účely, je hlavní překážkou bránící tomu, aby byly údaje o používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství shromažďovány častěji, konkrétně jednou ročně namísto jednou za pět let. Aby měly národní statistické úřady dostatek času připravit se na pravidelné vypracovávání roční statistiky používání přípravků na ochranu rostlin, mělo by toto nařízení stanovit přechodný režim.

(14)

Údaje týkající se uvádění pesticidů na trh a jejich používání, které se mají předkládat podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (11), by měly být v souladu s příslušnými ustanoveními uvedené směrnice a uvedeného nařízení použity pro účely požadavků tohoto nařízení. Šířené údaje o přípravcích na ochranu rostlin by měly zahrnovat údaje o účinných látkách uvedených na trh a používaných při zemědělské činnosti rozčleněné podle plodin a příslušných ošetřených ploch.

(15)

Pro účely rozhodování o rozvoji SZP a pro sledování provádění SZP prostřednictvím národních strategických plánů s ohledem na přínos SZP k cílům Zelené dohody pro Evropu je důležité mít srovnatelné statistické údaje ze všech členských států o zemědělských vstupech a výstupech. Proto by se pro proměnné měly pokud možno používat standardní klasifikace a společné definice.

(16)

Nezbytnými předpoklady pro vypracovávání evropské zemědělské statistiky, zejména pokud jde o efektivitu sběru a zpracování údajů je soudržnost, srovnatelnost a interoperabilita údajů a jednotnost formátů pro jejich vykazování.

(17)

Údaje potřebné k sestavení statistik by měly být sbírány způsobem, který minimalizuje náklady a administrativní zátěž respondentů, včetně zemědělců, malých a středních podniků a členských států. Je proto nezbytné určit možné vlastníky zdrojů požadovaných údajů a zajistit, aby se tyto zdroje mohly pro statistiky použít.

(18)

Soubory údajů, které mají být předávány, pokrývají několik statistických oblastí. Aby byl zachován flexibilní přístup, který v případě změny požadavků na údaje umožní přizpůsobení statistiky, měly by být v základním nařízení stanoveny pouze oblasti, témata a dílčí témata, zatímco podrobné soubory údajů by měly být upřesněny prostřednictvím prováděcích aktů. Shromažďování podrobných souborů údajů by nemělo vést k výrazným dodatečným nákladům, které by měly za následek nepřiměřenou a neodůvodněnou zátěž pro respondenty a členské státy.

(19)

Proměnná v souboru údajů pro evropskou statistiku zemědělských vstupů a výstupů může zahrnovat několik rozměrů, například ekologické zemědělství a regionální úroveň. Rozměr týkající se ekologického zemědělství odkazuje na výrobu uskutečněnou v souladu se zásadami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (12). Rozměr týkající se regionální úrovně by měl být stanoven v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (13). Aby se snížila zátěž kladená na členské státy při poskytování údajů podle tohoto nařízení a aby byla zajištěna předvídatelnost, pokud jde o to, které údaje mají být shromažďovány, měly by být dílčí témata a použitelné rozměry upřesněny v příloze tohoto nařízení. V uvedené příloze by měl být v souvislosti s dílčími tématy, u nichž se požaduje rozměr ekologického zemědělství nebo rozměr regionální úrovně, zaveden výraz „použije se“.

(20)

Ekologická produkce je stále důležitějším ukazatelem udržitelných systémů zemědělské výroby. Statistické údaje o ekologické produkci mají zásadní význam pro sledování pokroku dosaženého v rámci akčního plánu pro ekologickou produkci v Unii. Je proto nezbytné zajistit soulad dostupných statistických údajů o ekologické produkci, včetně údajů specifikujících certifikované plochy nebo plochy přecházející na ekologickou produkci, s ostatními statistikami týkajícími se zemědělské výroby, a to jejich začleněním do souborů údajů. Tyto statistiky ekologické produkce by rovněž měly být soudržné s administrativními údaji vytvořenými podle nařízení (EU) 2018/848 a měly by je využívat.

(21)

Jedním z nejpoužívanějších agroenvironmentálních ukazatelů je hrubá bilance živin. Ve společné metodice Eurostatu/OECD je popsána jako vypočtený rozdíl mezi celkovým množstvím živin vstupujících do zemědělského systému a množstvím živin, které zemědělský systém opouštějí. Přestože je hrubá bilance živin důležitá, ne všechny členské státy Komisi (Eurostatu) údaje o ní dobrovolně poskytují. Je proto nezbytné, aby byla hrubá bilance živin začleněna do tohoto nařízení.

(22)

Veterinární léčivé přípravky jsou důležitým vstupem pro zemědělství. Je důležité zabránit zdvojování práce a optimalizovat využívání existujících informací, které lze využít pro statistické účely. Za tímto účelem a s cílem poskytovat snadno přístupné a užitečné informace občanům Unie a jiným zúčastněným stranám o prodeji a používání veterinárních léčivých přípravků, včetně informací o používání antimikrobiálních léčivých přípravků u zvířat určených k produkci potravin, by měla Komise (Eurostat) šířit relevantní dostupnou statistiku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (14). Za tímto účelem by mezi Komisí a příslušnými subjekty, a to i na mezinárodní úrovni, měly být uzavřeny dohody o spolupráci při statistické činnosti.

(23)

Biocidní přípravky jsou důležitým vstupem pro zemědělství, například v oblasti veterinární hygieny a krmiv. V biocidních přípravcích se často používají účinné látky povolené v přípravcích na ochranu rostlin. V nařízení (ES) č. 1185/2009 již byla rozpoznána potřeba shromažďovat statistické údaje o biocidních přípravcích pro účely vědecky podložených strategií v oblasti zemědělství, životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin založených na dostupných informacích. Vzhledem k tomu, že pracovní program pro systematický přezkum všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (15) stále probíhá a že bylo dokončeno pouze 35 % související práce, je dosud předčasné zahrnout biocidní přípravky do oblasti působnosti tohoto nařízení. Jakmile bude přezkoumání účinných látek pro použití v biocidních přípravcích dokončeno, měla by Komise zvážit rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo i tyto přípravky.

(24)

V souladu s nařízením (ES) č. 1059/2003 by měly být územní jednotky vymezeny v souladu s klasifikací územních statistických jednotek (NUTS). V zájmu omezení zátěže členských států by požadavky na regionální údaje neměly přesáhnout požadavky stanovené předchozími unijními právními předpisy, ledaže by mezitím vznikly nové regionální úrovně. Z tohoto důvodu je vhodné umožnit, aby byly regionální statistické údaje za Německo poskytovány pouze podle územních jednotek NUTS 1.

(25)

Mělo by být možné sbírat údaje o tématech ad hoc týkajících se zemědělských vstupů a výstupů v konkrétní době, aby byly pravidelně sbírané údaje doplněny o dodatečné údaje o tématech, která vyžadují více informací, o nově se objevujících jevech nebo inovacích. Potřeba těchto dodatečných údajů by však měla být řádně odůvodněna.

(26)

Aby se snížila administrativní zátěž členských států, měly by být povoleny výjimky z některých pravidelných předání údajů, pokud je příspěvek členského státu k souhrnu za EU pro tyto údaje nízký nebo pokud je pozorovaný jev v poměru k celkové výrobě v tomto konkrétním členském státě nevýznamný.

(27)

Aby se zlepšila efektivnost procesů tvorby statistiky v rámci ESS a aby se snížila administrativní zátěž respondentů, měly by mít národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány právo na rychlý a bezplatný přístup k veškerým administrativním údajům potřebným pro veřejné účely a na jejich využívání bez ohledu na to, zda jsou tyto údaje v držení veřejných, poloveřejných či soukromých subjektů. Národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány by rovněž měly mít možnost tyto administrativní údaje integrovat do statistik v souladu s článkem 17a nařízení (ES) č. 223/2009, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské zemědělské statistiky.

(28)

Členské státy nebo příslušné vnitrostátní orgány by měly usilovat o co možná největší modernizaci způsobů sběru údajů. Mělo by se podporovat využívání digitálních řešení a nástrojů pro monitorování půdy, jako jsou dálkové senzory a program Unie pro pozorování Země Copernicus. Zemědělské údaje jsou čím dál častěji získávány prostřednictvím digitálních zemědělských postupů, při nichž zemědělec zůstává primárním zdrojem údajů.

(29)

K zajištění flexibility a snížení administrativní zátěže respondentů, národních statistických úřadů a jiných vnitrostátních orgánů by mělo být členským státům umožněno využívat statistická zjišťování, administrativní záznamy a veškeré další zdroje, metody či inovativní přístupy, včetně vědecky podložených a řádně zdokumentovaných metod, jako je imputace, odhad a modelování. Vždy by měla být zajištěna kvalita, a zejména přesnost, včasnost a srovnatelnost statistiky založené na těchto zdrojích.

(30)

Nařízení (ES) č. 223/2009 obsahuje ustanovení o předávání údajů z členských států Komisi (Eurostatu) a o využívání těchto údajů, včetně ustanovení o předávání a ochraně důvěrných údajů. Opatření přijatá v souladu s tímto nařízením mají zajistit, aby důvěrné údaje byly předávány a využívány v souladu s články 21 a 22 nařízení (ES) č. 223/2009 výlučně pro statistické účely.

(31)

Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví referenční rámec pro evropskou statistiku a vyžaduje po členských státech, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v uvedeném nařízení. Pro posuzování a zlepšování kvality evropské statistiky a pro související komunikaci mají zásadní význam zprávy o kvalitě. Výbor pro ESS schválil jednotnou strukturu integrovaných metadat jako standard ESS pro podávání zpráv o kvalitě, čímž prostřednictvím jednotných standardů a harmonizovaných metod pomáhá splnit požadavky na statistickou kvalitu stanovené v čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení. Tento standard ESS by měl přispět k harmonizaci zajišťování kvality a podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.

(32)

Údaje shromážděné členskými státy a jimi předávané zprávy o kvalitě podle tohoto nařízení by v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 měla šířit Komise (Eurostat).

(33)

V souladu s cíli tohoto nařízení a jsou-li zapotřebí nové požadavky týkající se údajů nebo zkvalitnění souborů údajů, na něž se vztahuje toto nařízení, by Komise měla posoudit proveditelnost těchto změn tím, že v případě potřeby zahájí studie proveditelnosti a pilotní studie.

(34)

V roce 2016 bylo v souladu se zásadou řádného finančního řízení provedeno posouzení dopadů Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období s cílem zaměřit statistický program stanovený tímto nařízením na zajištění efektivnosti při dosahování cílů a zohlednit rozpočtová omezení.

(35)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž systematického vypracovávání evropské statistiky zemědělských vstupů a výstupů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť se vyžaduje koordinovaný přístup, ale spíše jej, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(36)

Za účelem možného zohlednění vznikající potřeby údajů, která vyplývá zejména z nového vývoje v oblasti zemědělství, z revidovaných právních předpisů a z měnících se politických priorit by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o změny dílčích témat uvedených v tomto nařízení, změny četnosti předávání údajů, referenčních období a použitelnosti rozměrů dílčích témat a upřesnění informací, které mají členské státy poskytnout na bázi ad hoc, a dalších praktických opatření pro sběr údajů ad hoc podle tohoto nařízení. Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zohlednit aspekty, jako jsou náklady a administrativní zátěž respondentů a členských států. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(37)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla upřesnit požadavky na pokrytí, soubory údajů související s tématy a dílčími tématy uvedenými v příloze a rovněž technické prvky údajů, které se mají poskytnout, aby mohla stanovit seznamy a popisy proměnných a dalších praktických opatření pro sběr údajů ad hoc, dále upřesnit četnost předávání jednotlivých souboru údajů, stanovit lhůty pro předávání údajů a dotyčnou četnost, proměnné a příslušné prahové hodnoty, na základě kterých mohou být členské státy osvobozeny od zasílání konkrétních údajů, dále upřesnit referenční období, stanovit praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah, upřesnit požadavky na pokrytí, pokud jde o přechodný režim pro údaje týkající se dílčího tématu používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství a udělovat výjimky členským státům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17). Při výkonu těchto pravomocí by Komise měla zohlednit aspekty jako jsou náklady a administrativní zátěž respondentů a členských států.

(38)

Pokud by provedení tohoto nařízení vyžadovalo provedení rozsáhlých úprav národního statistického systému některého členského státu, měla by Komise mít možnost udělit dotyčnému členskému státu v řádně odůvodněných případech a na omezenou dobu výjimku. Takové významné úpravy mohou vyplývat zejména z potřeby přizpůsobit systémy sběru údajů tak, aby zahrnovaly nové požadavky na údaje, včetně přístupu k administrativním zdrojům a dalším relevantním zdrojům.

(39)

Na podporu provedení tohoto nařízení by měly být požadovány finanční prostředky jak od členských států, tak od Unie. Měl by proto být stanoven finanční příspěvek Unie ve formě grantů.

(40)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.

(41)

Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (18) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (19) a (ES) č. 1049/2001 (20), a v souladu se zásadou statistické důvěrnosti podle nařízení (ES) č. 223/2009.

(42)

Měla by být prohloubena spolupráce a koordinace mezi orgány v rámci ESS, aby byla zajištěna soudržnost a srovnatelnost evropské zemědělské statistiky vypracovávané ve shodě se zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Údaje shromažďují i jiné subjekty Unie než ty, které jsou uvedeny v tomto nařízení, a jiné organizace. V zájmu využití synergií by proto měla být prohloubena spolupráce mezi těmito subjekty a organizacemi zapojenými do ESS.

(43)

Byl konzultován Výbor pro ESS,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví integrovaný rámec pro souhrnnou evropskou statistiku, která se týká vstupů a výstupů zemědělských činností, jakož i použití těchto výstupů jako meziproduktů v zemědělství a rovněž jejich sběru a zpracování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice pojmů „zemědělský podnik“, „jednotka veřejných pozemků“, „dobytčí jednotka“ a „obhospodařovaná zemědělská půda“, jak jsou stanoveny v čl. 2 písm. a), b), d) a e) nařízení (EU) 2018/1091.

Dále se rozumí:

1)

„zemědělskou činností“ hospodářská činnost prováděná v zemědělství v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (21), která spadá do oblasti působnosti skupin A.01.1, A.01.2, A.01.3, A.01.4, A.01.5 nebo do oblasti působnosti skupiny A.01.6 „udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu“ na hospodářském území Unie, a to buď jako primární, nebo jako vedlejší činnost; z činností třídy A.01.49 jsou zahrnuty pouze činnosti „chov polodomestikovaných či ostatních živých zvířat“ s výjimkou chovu hmyzu a „chov včel a výroba medu a včelího vosku“;

2)

„mlékárenským podnikem“ podnik nebo zemědělský podnik, který nakupuje mléko nebo v některých případech mléčné výrobky za účelem jejich přeměny na mléčné výrobky; to zahrnuje rovněž podniky, které odebírají mléko nebo smetanu za účelem jejich úplného nebo částečného dodání do jiných mlékárenských podniků, aniž by samy mléko dále zpracovávaly;

3)

„jatkami“ úředně registrovaný a schválený podnik s povolením k porážce a opracování zvířat, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě;

4)

„líhní“ podnik pro inkubaci násadových vajec, líhnutí násadových vajec a produkci drůbežích mláďat;

5)

„jednotkou zjišťování“ identifikovatelný subjekt, o němž lze získávat údaje;

6)

„oblastí“ jeden nebo několik souborů údajů pokrývajících určitá témata;

7)

„tématem“ obsah informací, které mají být sbírány o jednotkách zjišťování, přičemž každé téma zahrnuje jedno nebo několik dílčích témat;

8)

„dílčím tématem“ podrobný obsah informací, které mají být sbírány o jednotkách zjišťování v souvislosti s tématem, přičemž každé dílčí téma zahrnuje jednu nebo několik proměnných;

9)

„přípravky na ochranu rostlin“ přípravky ve formě, v jaké jsou dodávány uživateli, které sestávají z účinných látek uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009, ze safenerů uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení nebo ze synergentů uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení nebo tyto látky obsahují a které jsou určeny pro jedno z použití popsaných v čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení;

10)

„souborem údajů“ jedna nebo několik agregovaných proměnných uspořádaných ve strukturované podobě;

11)

„proměnnou“ charakteristika jednotky zjišťování, který může nabývat více než jedné hodnoty ze souboru hodnot;

12)

„předem zkontrolovanými údaji“ údaje ověřené členskými státy na základě dohodnutých společných pravidel pro ověřování, jsou-li k dispozici;

13)

„údaji ad hoc“ údaje, které mají pro uživatele v určitém okamžiku zvláštní význam, avšak které nejsou obsaženy v souborech pravidelně předávaných údajů;

14)

„administrativními údaji“ údaje generované nestatistickým zdrojem, obvykle v držení veřejného nebo soukromého subjektu, jejichž hlavním cílem není poskytovat statistiku;

15)

„metadaty“ informace potřebné k používání a výkladu statistiky a popisující údaje strukturovaným způsobem;

16)

„profesionálním uživatelem“ osoba, která používá přípravky na ochranu rostlin v rámci své profesní činnosti, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob, v odvětví zemědělství.

Článek 3

Statistická populace a jednotky zjišťování

1.   Statistická populace, která má být popsána, se skládá ze statistických jednotek, jako jsou zemědělské podniky, jednotky veřejných pozemků, podniky poskytující výrobky a služby související se zemědělskou činností nebo nakupující či odebírající produkty ze zemědělské činnosti a podniky zpracovávající tyto zemědělské produkty, zejména líhně, mlékárenské podniky a jatka.

2.   Jednotkami zjišťování, které mají být zastoupeny ve statistickém rámci, jsou statistické jednotky uvedené v odstavci 1 a, v závislosti na vykazované statistice, tyto jednotky:

a)

půda využívaná pro zemědělskou činnost;

b)

zvířata využívaná pro zemědělskou činnost;

c)

dovoz a vývoz produktů zemědělských činností nezemědělskými podniky;

d)

transakce a toky výrobních činitelů, výrobků a služeb do zemědělských činností a z nich.

Článek 4

Požadavky na pokrytí

1.   Statistika musí vypovídat o statistické populaci, kterou popisuje.

2.   V případě oblasti statistika živočišné výroby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) údaje pokrývají 95 % dobytčích jednotek každého členského státu a příslušných činností nebo výstupů.

3.   V případě oblasti statistika rostlinné výroby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) údaje pokrývají 95 % celkové obhospodařované zemědělské půdy, kromě domácích zahrad, každého členského státu a příslušných objemů výroby.

4.   V případě tématu živin v hnojivech pro zemědělství uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. d) bodě i) tohoto nařízení údaje pokrývají hnojivé výrobky ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (22) a 95 % celkové obhospodařované zemědělské půdy každého členského státu, kromě domácích zahrad, a příslušných objemů výroby.

5.   V případě oblasti statistiky přípravků na ochranu rostlin uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) je pokrytí následující:

a)

v případě dílčího tématu přípravků na ochranu rostlin uvedených na trh uvedeného v příloze tohoto nařízení údaje pokrývají všechny přípravky na ochranu rostlin uvedené na trh ve smyslu čl. 3 bodu 9 nařízení (ES) č. 1107/2009;

b)

v případě dílčího tématu používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství uvedeného v příloze tohoto nařízení údaje pokrývají alespoň 85 % jejich používání v rámci zemědělské činnosti profesionálními uživateli ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2009/128/ES v každém členském státě. Údaje z každého členského státu se vztahují k seznamu plodin, který obsahuje část společnou pro všechny členské státy. Tato společná část spolu s trvalými travními porosty zahrnuje alespoň 75 % celkové obhospodařované zemědělské půdy na úrovni Unie. Jakmile se stanou použitelnými unijní právní předpisy vyžadující, aby profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin předávali své záznamy o používání těchto přípravků v elektronickém formátu příslušným vnitrostátním orgánům, zvýší se pokrytí používání takových přípravků v rámci zemědělské činnosti na 95 %, počínaje referenčním rokem následujícím po dni, kdy se uvedené právní předpisy Unie stanou použitelnými.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty s cílem dále upřesnit požadavky na pokrytí uvedené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku. V případě aktualizace těchto specifikací Komise zohlední hospodářský a technický vývoj. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2 nejméně dvanáct měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.

Článek 5

Požadavky na pravidelně předávané údaje

1.   Statistika vstupů a výstupů zemědělských činností zahrnuje tyto oblasti a témata:

a)

statistika živočišné výroby:

i)

hospodářská zvířata a maso,

ii)

vejce a drůbeží mláďata,

iii)

mléko a mléčné výrobky;

b)

statistika rostlinné výroby:

i)

plocha a produkce zemědělských plodin,

ii)

bilance plodin,

iii)

travní porosty;

c)

statistika cen v zemědělství:

i)

indexy cen v zemědělství,

ii)

absolutní ceny vstupů,

iii)

ceny zemědělské půdy a nájemné;

d)

statistika živin:

i)

živiny v hnojivech pro zemědělství,

ii)

bilance živin,

e)

statistika přípravků na ochranu rostlin:

i)

přípravky na ochranu rostlin.

2.   Dílčí témata, příslušná četnost předávání údajů o nich a referenční období, jakož i jejich rozměry týkající se ekologického zemědělství a regionální úrovně, jsou stanoveny v příloze.

3.   Údaje se předávají Komisi (Eurostatu) v podobě souborů souhrnných údajů.

4.   Do souborů údajů jsou začleněny údaje o ekologické produkci a ekologických produktech, které jsou v souladu s nařízením (EU) 2018/848.

5.   Regionální údaje se poskytují na úrovni NUTS 2 ve smyslu nařízení (ES) č. 1059/2003. Výjimečně je v případě Německa možné tyto statistiky rozčlenit pouze podle územních jednotek NUTS 1.

6.   Pokud má určitá proměnná v členském státě nízký nebo nulový výskyt, mohou být hodnoty této proměnné z předávaných souborů údajů vyloučeny za předpokladu, že dotyčný členský stát jejich vyloučení řádně odůvodnil Komisi (Eurostatu).

7.   Příslušné informace o cenách zemědělských vstupů a výstupů, včetně charakteristických rysů a vah výrobků a služeb, sbírají členské státy pro účely sestavování srovnatelných cenových indexů a pro výpočet proměnných potřebných pro souhrnný zemědělský účet podle nařízení (ES) č. 138/2004.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění dílčí témata stanovená v příloze, včetně jejich popisu, za účelem jejich doplnění, vypuštění nebo úpravy.

Při výkonu své pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci Komise zajistí, aby:

a)

akty v přenesené pravomoci byly řádně odůvodněny a nepředstavovaly významnou dodatečnou zátěž nebo náklady pro členské státy či respondenty;

b)

byla během pěti po sobě následujících let změněna nejvýše čtyři dílčí témata, z nichž je nejvýše jedno nové;

c)

v případě potřeby byly zahájeny studie proveditelnosti stanovené v článku 11 a jejich výsledky byly řádně zohledněny.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění četnost předávání údajů, referenční období a použitelnost rozměrů dílčích témat, stanovené v příloze.

Při výkonu své pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci Komise zajistí, aby:

a)

akty v přenesené pravomoci byly řádně odůvodněny a nepředstavovaly významnou dodatečnou zátěž nebo náklady pro členské státy či respondenty;

b)

byly zahájeny studie proveditelnosti uvedené v článku 11 a jejich výsledky řádně zohledněny.

10.   Komise přijme prováděcí akty za účelem vymezení souborů údajů, které mají být předány Komisi (Eurostatu). Uvedené prováděcí akty stanoví v příslušných případech tyto technické prvky údajů, které se mají poskytnout:

a)

seznam proměnných;

b)

popis proměnných včetně:

i)

charakteristiky jednotky zjišťování,

ii)

měrné jednotky charakteristiky jednotky zjišťování,

iii)

ekologických a regionálních rozměrů charakteristiky jednotky zjišťování,

přičemž proměnná se počítá jako kombinace charakteristiky jednotky zjišťování a odpovídající měrné jednotky a jednoho z jejích rozměrů;

c)

jednotky zjišťování;

d)

požadavky na přesnost;

e)

metodická pravidla;

f)

lhůty pro předání údajů s přihlédnutím k době nezbytné k vytvoření vnitrostátních údajů splňujících kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 a k potřebě minimalizovat administrativní zátěž a náklady pro členské státy a respondenty; lhůty pro předání údajů nelze změnit dříve než 1. ledna 2030.

Pokud Komise zjistí, že je třeba lhůty pro předání údajů změnit, zahájí studie proveditelnosti podle článku 11 tohoto nařízení a výsledky těchto studií náležitě zohlední. Při změně lhůt pro předání údajů nesmějí být tyto lhůty zkráceny o více než 20 % dní mezi koncem referenčního období a lhůtou pro předání údajů stanovenou v prvním prováděcím aktu přijatém podle tohoto odstavce, ledaže se lhůta pro předání údajů zkracuje výhradně z důvodu zavedení inovativního přístupu nebo použití nových digitálních zdrojů údajů, jako je pozorování Země nebo data velkého objemu, dostupných ve všech členských státech.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2 nejméně dvanáct měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.

11.   Pokud Komise přijala akt v přenesené pravomoci podle odstavce 8 nebo 9, s výjimkou aktu v přenesené pravomoci měnícího ekologický rozměr, může v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 10 změnit, nahradit nebo doplnit nejvýše celkem 90 proměnných za období pěti po sobě následujících let. Tato maximální hranice se však nevztahuje na proměnné týkající se statistiky přípravků na ochranu rostlin.

12.   Členské státy předávají ke každému souboru údajů předem zkontrolované údaje a související metadata prostřednictvím technického formátu stanoveného Komisí (Eurostatem). K předávání údajů Komisi (Eurostatu) se používají služby jednotného kontaktního místa.

Článek 6

Požadavky na údaje ad hoc

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení upřesněním informací, které mají členské státy poskytnout na bázi ad hoc, pokud je v rámci působnosti tohoto nařízení shromažďování dodatečných informací považováno za nezbytné pro řešení dodatečných potřeb statistiky. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:

a)

témata a dílčí témata související s oblastmi stanovenými v článku 5, která se mají poskytnout v rámci sběru údajů ad hoc, a důvody těchto dodatečných potřeb statistiky;

b)

referenční období.

2.   Při výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 Komise zdůvodní potřeby údajů, posoudí proveditelnost sběru požadovaných údajů s využitím údajů od příslušných odborníků a zajistí, aby členským státům nebo respondentům nevznikla žádná výrazná dodatečná zátěž nebo náklady.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 počínaje referenčním rokem 2024, a poté v minimálním rozestupu dvou let mezi jednotlivými sběry údajů ad hoc, počínaje lhůtou pro předání údajů v rámci posledního sběru údajů ad hoc.

4.   Komise přijímá prováděcí akty, kterými stanoví:

a)

seznam proměnných nepřekračující 50 proměnných;

b)

popisy proměnných včetně všech těchto prvků:

i)

charakteristiky jednotky zjišťování,

ii)

měrné jednotky charakteristiky jednotky zjišťování,

iii)

rozměrů týkajících se ekologického zemědělství a regionální úrovně u charakteristiky jednotky zjišťování,

přičemž proměnná se počítá jako kombinace charakteristik jednotky zjišťování a odpovídající měrné jednotky a jednoho z jejích rozměrů;

c)

požadavky na přesnost;

d)

lhůty pro předání údajů;

e)

jednotky zjišťování;

f)

popis referenčního období, jak je stanoveno v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2 nejméně dvanáct měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.

Článek 7

Četnost předávání souborů údajů

1.   Četnost předávání souborů údajů je stanovena v příloze. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými četnost předávání jednotlivých souborů dále upřesní.

2.   Členský stát může být osvobozen od zasílání určitých údajů s četností předávání podle přílohy pro předem vymezené proměnné, pokud je příspěvek tohoto členského státu k souhrnu EU u těchto proměnných jen omezený.

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví lhůty pro předávání údajů a příslušnou četnost předávání, proměnné a příslušné prahové hodnoty, na základě nichž lze použít první pododstavec. Tyto prahové hodnoty se stanovují tak, aby jejich použití nevedlo u odpovídající proměnné ke snížení informací o jejím očekávaném souhrnu za EU o více než 5 %. Prahové hodnoty Komise (Eurostat) reviduje, aby odpovídaly vývoji souhrnů EU.

3.   V případě produkčních statistik může být členský stát osvobozen od zasílání určitých údajů pro předem vymezené proměnné, pokud je příspěvek těchto proměnných k zemědělské výrobě na celostátní a regionální úrovni jen omezený. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví prahové hodnoty pro tyto proměnné.

4.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2 nejméně dvanáct měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.

Článek 8

Zdroje údajů a metody

1.   Pro účely sestavení statistiky vstupů a výstupů zemědělských činností použijí členské státy jeden nebo více z následujících zdrojů údajů či metod nebo jejich kombinaci za předpokladu, že údaje umožní vypracování statistiky, která splňuje požadavky na kvalitu stanovené v článku 10:

a)

statistická zjišťování nebo jiné metody sběru statistických údajů;

b)

administrativní zdroje údajů uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

c)

jiné administrativní zdroje údajů založené na vnitrostátním právu a jiné zdroje, metody či inovativní přístupy, jako jsou digitální nástroje a na dálku působící čidla.

2.   Pokud jde o odst. 1 písm. b) tohoto článku, mohou členské státy využít údaje z těchto zdrojů:

a)

z integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (23), ze systému identifikace a registrace skotu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (24) a ze systému identifikace a evidence některých druhů chovaných suchozemských zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (25), z registru vinic zřízeného v souladu s článkem 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (26), z registrů hospodářských subjektů ekologického zemědělství zřízených na základě nařízení (EU) 2018/848 nebo jakékoli další vhodné administrativní údaje odpovídající kvality pro statistické účely, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení, vymezené v unijním právu;

b)

záznamy uchovávané v elektronické podobě uvedené v článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo

c)

jakékoli další vhodné administrativní zdroje údajů za předpokladu, že tyto údaje umožňují vypracování statistiky, která splňuje požadavky na kvalitu stanovené v článku 10 tohoto nařízení.

3.   Rozhodne-li se některý členský stát použít zdroje, metody nebo inovativní přístupy uvedené v odst. 1 písm. c), informuje o tom Komisi (Eurostat) během roku, který předchází referenčnímu roku, během něhož se zdroj, metoda nebo inovativní přístup použije, a poskytne podrobnosti o kvalitě získaných údajů.

4.   Vnitrostátní orgány odpovědné za plnění tohoto nařízení mají právo na okamžitý a bezplatný přístup k údajům a jejich využívání, včetně jednotlivých údajů o zemědělských a jiných podnicích v administrativních záznamech vedených na území daného státu podle článku 17a nařízení (ES) č. 223/2009. Pro účely takového přístupu zavedou vnitrostátní orgány a vlastníci administrativních záznamů potřebné mechanismy spolupráce. Tento přístup se umožní i v případech, kdy příslušný orgán pověřil úkoly, jež mají být prováděny jeho jménem, soukromé nebo poloveřejné subjekty.

Článek 9

Referenční období

1.   Informace shromážděné podle tohoto nařízení se týkají jednoho referenčního období, které je společné všem členským státům, a odkazují na stav v určitém časovém rámci.

2.   Referenční období pro každé dílčí téma je stanoveno v příloze. První referenční období začínají v kalendářním roce 2025.

3.   V případě tématu indexů cen v zemědělství uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c) bodě i) přepočítají členské státy tyto indexy každých pět let a použijí přitom za referenční rok roky končící číslicí 0 nebo 5.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, které referenční období dále upřesní. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2 nejméně dvanáct měsíců před začátkem příslušného referenčního období.

Článek 10

Požadavky na kvalitu a podávání zpráv o kvalitě

1.   Členské státy přijmou opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2.   Členské státy zajistí, aby údaje získané pomocí zdrojů a metod stanovených v článku 8 poskytovaly přesné odhady statistické populace vymezené v článku 3 na celostátní úrovni, a je-li to vyžadováno, na regionální úrovni.

3.   Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

4.   Komise (Eurostat) posuzuje kvalitu předaných údajů a metadat transparentním a ověřitelným způsobem.

5.   Pro účely odstavce 4 předá každý členský stát Komisi (Eurostatu) k souboru údajů předávanému během daného období poprvé do 30. června 2028 a poté každé tři roky zprávu o kvalitě popisující statistické procesy, zahrnující zejména:

a)

metadata popisujících použitou metodiku a způsob, jak byly dosaženy technické specifikace odkazem na specifikace stanovené v tomto nařízení;

b)

informace o splnění požadavků na pokrytí stanovených v článku 4, včetně jejich vývoje a aktualizace.

6.   Odchylně od odstavce 5 tohoto článku se v případě tématu indexů cen v zemědělství uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c) bodě i) předávají zprávy o kvalitě každých pět let spolu s váhami a indexy přepočítanými na nový základ a rovněž odpovídající samostatné metodologické zprávy. První zpráva o kvalitě týkající se tématu indexů cen v zemědělství bude předána nejdříve 31. prosince 2028.

7.   Komise může přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2 a nesmějí pro členské státy představovat významnou dodatečnou zátěž nebo náklady.

8.   Je-li to nutné, informují členské státy Komisi (Eurostat) o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by mohly výrazně ovlivnit kvalitu předávaných údajů.

9.   Členské státy na základě žádosti Komise (Eurostatu) poskytnou dodatečné upřesňující informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických údajů.

Článek 11

Proveditelnost a pilotní studie

1.   V souladu s cíli tohoto nařízení, a pokud jsou zjištěny nové požadavky na pravidelně předávané údaje nebo je třeba tyto požadavky významným způsobem zdokonalit, může Komise (Eurostat) zahájit studie proveditelnosti, aby v případě nutnosti posoudila:

a)

dostupnost a kvalitu příslušných nových zdrojů údajů;

b)

vypracování a zavedení nových statistických metod;

c)

finanční dopad na respondenty a zátěž, kterou to pro ně představuje.

2.   V rámci každé studie proveditelnosti Komise (Eurostat) posoudí, zda je možné na základě informací, které jsou dostupné v příslušných administrativních zdrojích na úrovni Unie, vypracovat novou statistiku, a zajistí v souladu s článkem 17a nařízení (ES) č. 223/2009 širší používání již existujících údajů.

3.   V rámci konkrétní studie proveditelnosti může Komise (Eurostat) v případě nutnosti zahájit pilotní studie, které provedou členské státy. Cílem těchto pilotních studií je otestovat zavádění nových požadavků v členských státech s odlišnými metodami vypracovávání statistik na základě jejich zavedení v menším rozsahu.

4.   Komise (Eurostat) ve spolupráci s odborníky z členských států a hlavními uživateli souborů údajů vyhodnotí výsledky těchto studií proveditelnosti a případně pilotních studií a doplní je v případě potřeby návrhy na zavedení nových požadavků na pravidelně předávané údaje nebo na jejich zdokonalení podle odstavce 1. Po jejich vyhodnocení vypracuje Komise zprávu o výsledcích studií proveditelnosti a pilotních studií. Tyto zprávy se zveřejní.

5.   Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 5 odst. 8 nebo 9 Komise řádně přihlédne k výsledkům studií proveditelnosti a pilotních studií, zejména k možnosti zavedení nových požadavků na údaje ve všech členských státech.

Článek 12

Šíření údajů

1.   Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1367/2006, a v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 zajistí Komise (Eurostat) bezplatné šíření údajů, které jí byly předány v souladu s články 5 a 6 tohoto nařízení, online.

2.   Komise (Eurostat) při plném zachování obchodní a statistické důvěrnosti zajistí šíření souhrnných statistik, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud jde o veterinární léčivé přípravky, a to na základě údajů uvedených v čl. 55 odst. 2 a čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) 2019/6.

Článek 13

Příspěvek Unie

1.   Unie poskytuje pro účely provádění tohoto nařízení národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 granty v rámci Programu pro jednotný trh zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (27) a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (28) na:

a)

pokrytí nákladů na provedení sběru údajů ad hoc;

b)

vytvoření kapacity pro využívání administrativních zdrojů k sestavování statistik požadovaných podle tohoto nařízení;

c)

provádění výběrového šetření k získání statistických údajů o používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství pro referenční rok 2026;

d)

vývoj metodiky a inovativních postupů při úpravě systémů pro shromažďování údajů, včetně digitálních řešení, za účelem plnění požadavků tohoto nařízení;

e)

provádění studií proveditelnosti a pilotních studií podle článku 11;

f)

pokrytí nákladů na vypracování a zavedení metod, které by zkrátily lhůty pro předávání údajů.

2.   Finanční příspěvek Unie podle tohoto článku nepřesáhne 95 % způsobilých nákladů.

3.   V případě dostupnosti finančních prostředků se částka unijního finančního příspěvku podle tohoto článku stanovuje v souladu s pravidly uvedenými v Programu pro jednotný trh jako součást každoročního rozpočtového procesu. Výši dostupných finančních prostředků každoročně stanovuje rozpočtový orgán.

Článek 14

Přechodný režim pro údaje týkající se dílčího tématu používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství

1.   Pro dílčí téma používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství uvedené v příloze platí pro roky 2025, 2026 a 2027 tato přechodná pravidla:

a)

odchylně od čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 se údaje předávají pouze jednou, a to za referenční rok 2026;

b)

odchylně od čl. 4 odst. 5 písm. b) údaje zahrnují společný seznam plodin pro všechny členské státy poskytující informace o používání prostředků na ochranu rostlin na podporu příslušných politik Unie; tento společný seznam plodin pokrývá spolu se seznamem trvalých travních porostů 75 % obhospodařované zemědělské půdy na úrovni Unie.

Komise přijme prováděcí akty, jimiž dále upřesní požadavky na pokrytí uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2 nejméně dvanáct měsíců před začátkem příslušného referenčního období.

2.   Pokud počínaje referenčním rokem 2028 nebude přijat unijní právní předpis, který by po profesionálních uživatelích přípravků na ochranu rostlin požadoval vedení záznamů o jejich používání v elektronické podobě a který by byl použitelný 12 měsíců před začátkem referenčního roku, pro který se mají předat příslušné údaje, použijí se tato ustanovení:

a)

odchylně od čl. 7 odst. 1 činí četnost předávání těchto údajů dva roky;

b)

odchylně od čl. 4 odst. 5 písm. b) se nadále použijí přechodná pravidla podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

Článek 15

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny na základě preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (29) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (30), s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou v rámci tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu nebo poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich pravomocemi.

Článek 16

Výjimky

1.   Pokud použití tohoto nařízení nebo prováděcích opatření a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jejich základě vyžaduje rozsáhlé úpravy národního statistického systému členského státu, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými členským státům udělí na maximální dobu tří let výjimku. V případě dílčího tématu používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství uvedeného v čl. 14 odst. 1 je udělit výjimku z přechodných pravidel nelze.

Příslušný členský stát podá Komisi do tří měsíců ode dne vstupu dotyčného aktu v platnost řádně odůvodněnou žádost o takovou výjimku, v níž vysvětlí, jaké významné úpravy jeho statistického systému je zapotřebí provést, a poskytne odhadovaný harmonogram těchto úprav.

Vliv výjimek udělených podle tohoto článku na srovnatelnost údajů členských států nebo na výpočet požadovaných včasných a reprezentativních evropských souhrnných ukazatelů se omezí na minimum. Při udělování výjimky zohlední Komise zátěž respondentů a členských států.

2.   Prováděcí akty uvedené v odst. 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 8 a 9 a čl. 6 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 27. prosince 2022. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 8 a 9 a čl. 6 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 8 a 9 a čl. 6 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Podávání zpráv

Komise do 31. prosince 2029 a poté každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 19

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 20

Změna nařízení (ES) č. 617/2008

Nařízení (ES) č. 617/2008 se mění takto:

1)

v článku 8 se zrušují odstavce 3, 4 a 5;

2)

článek 11 se zrušuje;

3)

zrušují se přílohy III a IV.

Článek 21

Zrušení

1.   S účinkem ode dne 1. ledna 2025 se zrušují nařízení (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice 96/16/ES, aniž jsou tím dotčeny povinnosti stanovené v těchto právních aktech, které se týkají předávání údajů a metadat s ohledem na referenční období, jež částečně nebo úplně spadá do období před tímto datem, včetně zpráv o jejich kvalitě.

2.   Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 23. listopadu 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. října 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2022.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 ze dne 18. července 2018 o integrované statistice zemědělských podniků a o zrušení nařízení (ES) č. 1166/2008 a (EU) č. 1337/2011 (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS (Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 543/2009 ze dne 18. června 2009 o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93 (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 96/16/ES ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích (Úř. věst. L 78, 28.3.1996, s. 27).

(8)  Nařízení Komise (ES) č. 617/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro násadová vejce a kuřata chovné drůbeže (Úř. věst. L 168, 28.6.2008, s. 5).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(16)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Unie (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanovuje společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(30)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA

OBLASTI, TÉMATA A DÍLČÍ TÉMATA, ČETNOST PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ, REFERENČNÍ OBDOBÍ A ROZMĚR PRO KAŽDÉ DÍLČÍ TÉMA

a)   Statistika živočišné výroby

Téma

Dílčí téma

Četnost předávání údajů

Referenční období

Rozměr

Ekologické zemědělství

Regionální úroveň

hospodářská zvířata a maso

stavy hospodářských zvířat

Tyto údaje se vztahují k počtu zvířat v zemědělských podnicích na území členského státu v referenční den nebo v průměru za referenční období.

dvakrát ročně

datum v období května/června

 

 

datum v období listopadu/prosince

použije se

použije se

ročně

datum v období listopadu/prosince

použije se

použije se

rok

použije se

použije se

třikrát za desetiletí

rok

 

 

produkce masa

Tyto údaje se vztahují k hmotnostem jatečně upravených těl a počtům zvířat poražených na území členského státu v průběhu referenčního období, ať už na jatkách či mimo ně, která jsou vhodná pro lidskou spotřebu.

měsíčně

měsíc

 

 

ročně

rok

použije se

 

dodávky zvířat

Tyto údaje se vztahují k prognóze hrubé domácí produkce, tj. očekávaného počtu zvířat, která mají být dodána v rámci zemědělských podniků členského státu buď do zahraničí, nebo na jatka v členském státě.

dvakrát ročně

čtyři čtvrtletí

 

 

dvakrát ročně

tři pololetí

 

 

ročně

dvě pololetí

 

 

vejce a drůbeží mláďata

konzumní vejce

Tyto údaje se vztahují k počtu konzumních vajec odebraných od zemědělských podniků v členském státě v průběhu referenčního období. Tato vejce mohou být dodána do balíren/třídíren, prodána přímo zákazníkům nebo zemědělsko-potravinářským podnikům, spotřebována v zemědělském podniku nebo po opuštění zemědělského podniku znehodnocena.

ročně

rok

použije se

 

třikrát za desetiletí

rok

použije se

 

násadová vejce a mláďata domácí drůbeže

Tyto údaje se vztahují k počtu násadových vajec vložených do líhní a k počtu mláďat vylíhlých v líhních členského státu s kapacitou nad 1 000 vajec v průběhu referenčního období a k počtu mláďat dovezených či vyvezených daným členským státem.

měsíčně

měsíc

 

 

struktura líhní

Tyto údaje se vztahují ke struktuře líhní popsané pomocí počtu líhní v členském státě a jejich kapacity, které jsou v průběhu referenčního období rozděleny podle kapacity do velikostních tříd.

ročně

rok

 

 

mléko a mléčné výrobky

mléko vyprodukované a použité v zemědělských podnicích

Tyto údaje se vztahují k množstvím kravského, ovčího, kozího či buvolího mléka vyprodukovaného v zemědělských podnicích členského státu v průběhu referenčního období a k množstvím mléčných výrobků přímo použitých (tj. nedodaných do mlékárenských podniků v členském státě těmito zemědělskými podniky v uvedeném období.

ročně

rok

použije se

použije se

dostupnost mléka pro mlékárenské odvětví

Tyto údaje se vztahují k množstvím mléka odebraného mlékárenskými podniky členského státu v průběhu referenčního období od zemědělských podniků bez ohledu na to, zda se nacházejí v daném členském státě. Vztahují se také k množstvím mléka a mléčných surovin dostupných pro mlékárenské odvětví, jako je množství odebraného mléka, dovezeného mléka a mléčných surovin a jiných mléčných výrobků, které mlékárenské podniky členského státu odebraly od zemědělských podniků v průběhu referenčního období.

ročně

rok

použije se

 

použití mléka a mléčných surovin v mlékárenském odvětví a výsledné výrobky

Tyto údaje se vztahují k množstvím plnotučného a odstředěného mléka použitého mlékárenskými podniky členského státu v průběhu referenčního období ke zpracování nejrůznějších mléčných výrobků, nebo v případě mléčných surovin k množstvím ekvivalentu plnotučného a odstředěného mléka. Tato množství mohou být buď měřena přímo, nebo odhadnuta na základě obsahu mléčného tuku či mléčné bílkoviny v mléčných výrobcích (výstupy) nebo na základě obsahu mléčného tuku či mléčné bílkoviny v mléčných surovinách (vstupy).

ročně

rok

použije se

 

měsíční použití kravského mléka v mlékárenském odvětví

Tyto údaje se vztahují k množstvím mléčných výrobků (nebo v případě másla celkem a ostatních výrobků z mléčného tuku k množstvím ekvivalentu másla) zpracovaných z kravského mléka, které byly vyrobeny v mlékárenských podnicích členského státu v průběhu referenčního období, s výjimkou mléčných surovin.

měsíčně

měsíc

 

 

struktura mlékárenských podniků

Tyto údaje se vztahují k počtu mlékárenských podniků v členském státě, které jsou v provozu ke dni 31. prosince referenčního roku a které jsou klasifikovány podle objemu příslušných odebraných, zpracovaných nebo vyprodukovaných výrobků.

třikrát za desetiletí

rok

 

 

b)   Statistika rostlinné výroby

Téma

Dílčí téma

Četnost předávání údajů

Referenční období

Rozměr

Ekologické zemědělství

Regionální požadavky

Plocha a produkce zemědělských plodin

plodiny na orné půdě a trvalé travní porosty

Tyto údaje se vztahují k předběžným odhadům a konečným statistickým údajům o plochách, produkci a výnosech zemědělských plodin na orné půdě a trvalých travních porostů, pěstovaných za účelem sklizně především v průběhu referenčního období v zemědělských podnicích v členských státech.

četněji než ročně

rok

 

 

ročně

rok

použije se

použije se

Zahradnické plodiny kromě trvalých plodin

Tyto údaje se vztahují k předběžným odhadům a konečným statistickým údajům o plochách, produkci a výnosech zahradnických plodin pěstovaných za účelem sklizně v průběhu referenčního období v zemědělských podnicích v členských státech.

četněji než ročně

rok

 

 

ročně

rok

použije se

 

trvalé plodiny

Tyto údaje se vztahují k předběžným odhadům a konečným statistickým údajům o plochách, produkci a výnosech trvalých zemědělských plodin pěstovaných za účelem sklizně především v průběhu referenčního období v zemědělských podnicích v členských státech.

četněji než ročně

rok

 

 

ročně

rok

použije se

použije se

Bilance plodin

bilance obilovin

Tyto údaje se vztahují k dodávkám, použitím a skladovým zásobám hlavních obilovin a výsledných produktů první úrovně jejich zpracování v členských státech v průběhu referenčního období.

ročně

rok

 

 

bilance olejnin

Tyto údaje se vztahují k dodávkám, použitím a skladovým zásobám hlavních olejnin v členských státech v průběhu referenčního období.

ročně

rok

 

 

Travní porosty

obhospodařování travních porostů

Tyto údaje se vztahují k plochám trvalých a dočasných travních porostů klasifikovaných podle stáří, pokryvu a obhospodařování v členském státě v průběhu referenčního období.

třikrát za desetiletí

rok

 

 

c)   Statistika cen v zemědělství

Téma

Dílčí téma

Četnost předávání údajů

Referenční období

Rozměr

Ekologické zemědělství

Regionální požadavky

Indexy cen v zemědělství

předběžné a konečné indexy

Na základě těchto údajů se zjistí indexy cen v zemědělství, které představují změnu absolutní ceny zemědělských produktů a vstupů v členském státě v průběhu referenčního období v porovnání s referenčním rokem.

čtvrtletně

čtvrtletí

 

 

ročně

rok

 

 

váhy a indexy přepočtené na nový základ

Údaje potřebné k tomu, aby předběžné a konečné indexy mohly být přepočteny na nový základ.

každých pět let

čtvrtletí

 

 

rok

 

 

 

 

 

 

 

Absolutní ceny vstupů

hnojiva

Tento soubor údajů se vztahuje k průměrným nákupním cenám hnojivých výrobků a k souvisejícím váženým hodnotám v jednotlivých členských státech.

ročně

rok

 

 

každých pět let (1)

rok

 

 

krmivo

Tento soubor údajů se vztahuje k nákupním cenám krmiv a k souvisejícím váženým hodnotám v jednotlivých členských státech.

ročně

rok

 

 

každých pět let (1)

rok

 

 

energie

Tento soubor údajů se vztahuje k nákupním cenám energetických produktů používaných v zemědělství a k souvisejícím váženým hodnotám v jednotlivých členských státech.

ročně

rok

 

 

každých pět let (1)

rok

 

 

Ceny zemědělské půdy a nájemné

ceny zemědělské půdy

Tyto údaje se vztahují k průměrné prodejní ceně zemědělské půdy, jak se odráží v transakcích v členských státech v průběhu referenčního období.

ročně

rok

 

 

nájemné za zemědělskou půdu

Tyto údaje se vztahují k průměrné ceně nájmu za zemědělskou půdu v členských státech v průběhu referenčního období.

ročně

rok

 

 

d)   Statistika živin

Téma

Dílčí téma

Četnost předávání údajů

Referenční období

Rozměr

Ekologické zemědělství

Regionální požadavky

Živiny v hnojivech pro zemědělství

anorganická hnojiva pro zemědělství

Tyto údaje se vztahují k množstvím živin v anorganických hnojivech použitých v zemědělství v průběhu referenčního období v členském státě.

ročně

rok

 

 

organická hnojiva pro zemědělství

Tyto údaje se vztahují k organickým hnojivům (s výjimkou statkových hnojiv) použitých v průběhu referenčního období v členském státě a k příslušným koeficientům obsahu živin.

každé tři roky

rok

 

 

Bilance živin

koeficienty obsahu živin v plodinách a pícninách

Tyto údaje se vztahují ke koeficientům obsahu živin představujícím průměrné množství živin na tunu sklizené plodiny.

každých pět let

rok

 

 

množství posklizňových rostlinných zbytků a koeficienty obsahu živin

Tyto údaje se vztahují k průměrným ročním množstvím posklizňových rostlinných zbytků a k příslušným koeficientům obsahu živin.

každých pět let

rok

 

 

koeficienty biologické fixace dusíku

Tyto údaje se vztahují ke koeficientům biologické fixace dusíku v případě leguminóz a směsí leguminóz a trav.

každých pět let

rok

 

 

koeficienty atmosférické depozice dusíku

Tyto údaje se vztahují ke koeficientům atmosférické depozice dusíku na hektar obhospodařované zemědělské půdy.

každých pět let

rok

 

 

koeficienty obsahu živin v osivu a sadbě

Tyto údaje se vztahují ke koeficientům obsahu živin v osivu a sadbě na hektar oseté či osázené plochy.

každých pět let

rok

 

 

koeficienty obsahu živin v exkrementech hospodářských zvířat

Tyto údaje se vztahují ke koeficientům obsahu živin v exkrementech hospodářských zvířat použitých v rámci zemědělské činnosti.

každých pět let

rok

 

 

množství statkových hnojiv nepoužitých v zemědělství a koeficienty obsahu živin

Tyto údaje se vztahují k průměrnému ročnímu množství statkových hnojiv nepoužitých v zemědělství a k příslušným koeficientům obsahu živin.

každých pět let

rok

 

 

e)   Statistika přípravků na ochranu rostlin

Téma

Dílčí téma

Četnost předávání údajů

Referenční období

Rozměr

Ekologické zemědělství

Regionální požadavky

přípravky na ochranu rostlin

přípravky na ochranu rostlin uvedené na trh

Tyto údaje se vztahují k veškerým účinným látkám ve všech přípravcích na ochranu rostlin uvedených na trh v členském státě v průběhu referenčního období, včetně těch, které byly uvedeny na trh na základě povolení k souběžnému obchodu, příp. na základě povolení v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin.

ročně

rok

 

 

používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství

Tyto údaje se vztahují k plochám plodin ošetřených přípravky na ochranu rostlin a k množstvím veškerých účinných látek, které byly použity v průběhu referenčního období v zemědělských podnicích v členském státu, včetně těch použitých na základě povolení v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin.

ročně

rok

použije se

 


(1)  Jedná se o četnost předávání souvisejících vážených hodnot v jednotlivých členských státech.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU