(EU) 2022/2068Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2068 ze dne 26. října 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (EU) 2016/1328 (3) uložila Evropská komise antidumpingové clo na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Ruské federace (dále jen „Rusko“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Sazby v současnosti platných antidumpingových cel v případě ČLR činí 19,7 % pro dovoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 20,5 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 22,1 % pro všechny ostatní společnosti a v případě Ruska se pohybují mezi 18,7 % a 34 % pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, přičemž sazba cla pro všechny ostatní společnosti činí 36,1 %.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum podal dne 3. května 2021 Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího ploché za studena válcované výrobky z oceli ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 3. srpna 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z ČLR a Ruska (dále jen „dotčené země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(6)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2020 do 30. června 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, všechny známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a Rusku a čínské a ruské orgány, známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(8)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Komise obdržela připomínky od tří vyvážejících výrobců v Rusku, ruské vlády, jednoho dovozce, který není ve spojení, a jednoho uživatele.

(9)

Tři ruští vyvážející výrobci v připomínkách k zahájení řízení tvrdili, že žadatel nepředložil dostatečné a spolehlivé důkazy o existenci pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu v důsledku dovozu z Ruska. Kromě toho ruská vláda, ruští vyvážející výrobci, dovozce, který není ve spojení, a uživatel tvrdili, že mezi situací působící výrobnímu odvětví Unie újmu a dovozem plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z Číny a Ruska neexistuje příčinná souvislost. Jednotlivé strany argumentovaly tím, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie, pokud existovala, byla způsobena jinými faktory než dovozem z Ruska a Číny působícím újmu, a to z důvodu zanedbatelného objemu dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z dotčených zemí.

(10)

Jak je však rovněž uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, žadatel tvrdil, že „k odstranění újmy, jak byla původně zjištěna, došlo hlavně v důsledku existujících opatření a že jakékoli obnovení značného objemu dovozu za dumpingové ceny z dotčených zemí by pravděpodobně vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti“ (6). Účelem přezkumného šetření bylo zjistit, zda je pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k přetrvání nebo obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Informace poskytnuté žadatelem ve fázi zahájení řízení byly dostatečné k prokázání toho, že pokud by došlo k obnovení dumpingového dovozu ve větších objemech, újma způsobená dumpingovým dovozem by se obnovila. Komise proto tvrzení zúčastněných stran ohledně příčinné souvislosti zamítla.

(11)

Ruská vláda tvrdila, že žadatel při výpočtu běžné hodnoty nepředložil dostatečné důkazy o zvýšeném dumpingu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 antidumpingové dohody. Dále tvrdila, že informace poskytnuté ve veřejně přístupné verzi žádosti o přezkum před pozbytím platnosti nejsou dostatečně podrobné a neuvádějí přesné údaje použité pro výpočet rozpětí, protože náklady na dopravu, vývozní náklady i ceny na ruském trhu s plochými za studena válcovanými výrobky z oceli a samotné výpočty byly uvedeny v přibližných číslech. Ruská vláda požádala Komisi o přezkoumání výpočtů uvedených v žádosti a o předložení důkazů, že tyto výpočty jsou důvěryhodné. Ruská vláda se dále odvolala na čl. 6 odst. 2 antidumpingové dohody a uvedla, že bez možnosti přiměřeného porozumění podstatě důvěrně poskytnutých informací žadatel brání jak ruské vládě a ruským výrobcům, tak i dalším zúčastněným stranám v možnosti plně hájit své zájmy, a požádala Komisi a svaz Eurofer o poskytnutí podrobnějších údajů o výpočtech dumpingového rozpětí.

(12)

Pokud jde o tvrzení o dostatečnosti důkazů, v žádosti o přezkum bylo potvrzeno, že ruský vývoz dotčeného výrobku do Unie ve srovnání s obdobím původního šetření prudce poklesl. Pravděpodobnost obnovení dumpingu byla tedy v žádosti posouzena na základě vývozních cen do třetích zemí jiných než země Unie. Analýza důkazů ukázala, že žádost obsahovala dostatek důkazů o pravděpodobnosti obnovení dumpingu.

(13)

Dumpingové rozpětí vypočtené v žádosti odráželo cenovou politiku ruských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí a nemusí nutně odrážet přesnou míru dumpingu, která byla vypočtena při šetření. Žadatel však v žádosti poskytl dostatek důkazů o vývozní ceně a běžné hodnotě, které prokazují pravděpodobnost obnovení dumpingu. Žadatel rovněž poskytl dostatečně podrobný popis metodiky použité při výpočtu dumpingu, aby bylo možné přiměřeně porozumět podstatě důvěrně poskytnutých informací.

(14)

Za účelem posouzení běžné hodnoty plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pro ruské vyvážející výrobce žadatel shromáždil veřejně dostupné informace a informace dostupné na základě předplatného o domácích prodejních cenách jedné tuny plochých za studena válcovaných výrobků z oceli hlavních vývozců na jejich domácím trhu během referenčního období. Komise ověřila a potvrdila vývozní cenu v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“).

(15)

Vzhledem k tomu, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Ruska do Unie byl po uložení antidumpingových cel v roce 2016 zanedbatelný, vycházel žadatel při stanovení vývozní ceny z několika zdrojů informací o cenách prodeje na vývoz ruských plochých za studena válcovaných výrobků z oceli do třetích zemí v roce 2020. Tyto vývozní ceny za jednu tunu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli byly stanoveny na základě informací o trhu týkajících se vývozních cen z Ruska. Vývozní cena byla ověřena a potvrzena podle průměrné ceny tří hlavních ruských vývozních destinací v databázi GTA.

(16)

Žadatel proto porovnal průměrnou vývozní cenu ze závodu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z Ruska s běžnou hodnotou založenou na ruských domácích cenách.

(17)

Komise ve své právní analýze zohlednila pouze ty prvky, u kterých byly důkazy dostatečně přiměřené a přesné.

(18)

Tvrzení ruské vlády byla proto zamítnuta.

(19)

Komise měla za to, že nedůvěrné znění žádosti, které je k dispozici ve spisu, určené zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí důvěrných údajů, které nemá důvěrnou povahu, aby mohly zúčastněné strany uplatňovat svá práva na obhajobu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(20)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru vzorku zúčastněných stran.

(21)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku. Vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představovali více než 30 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a více než 20 % odhadovaného celkového objemu prodeje.

(22)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky a předběžný vzorek byl proto potvrzen a považoval se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v příloze oznámení o zahájení přezkumu.

(24)

Žádný dovozce, který není ve spojení, neodpověděl na formulář pro výběr vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Rusku a Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala čínské a ruské orgány, aby označily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(26)

Při zahájení přezkumu zpřístupnila Komise kopii dotazníku v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(27)

Žádný čínský vyvážející výrobce požadované informace neposkytl a/nebo nesouhlasil se zařazením do vzorku. Komise informovala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii o svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Neobdržela žádné připomínky.

(28)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, byla zjištění týkající se dovozu z ČLR založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, zejména na využití obchodních statistik dovozu a vývozu (Eurostat, Global Trade Atlas („GTA“) (7) a OECD (8)).

(29)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři ruští vyvážející výrobci, a to společnost Magnitogorské železárny a ocelárny PJSC (MMK) a její společnosti ve spojení (skupina MMK), společnost PJSG Novolipetsk Steel (NLMK) a její společnosti ve spojení (skupina NLMK) a společnost PJSC Severstal (Severstal) a její společnosti ve spojení (skupina SEVERSTAL). Dne 6. září 2021 však tito tři vyvážející výrobci informovali Komisi, že se rozhodli nepředkládat odpovědi na jednotlivé antidumpingové dotazníky, ale že budou s Komisí spolupracovat ve všech ostatních aspektech přezkumu před pozbytím platnosti, jako jsou připomínky k žádosti o přezkum, pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy a zájem Unie. Následně dne 13. září 2021 tito tři ruští vyvážející výrobci předložili připomínky k žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, údajnému přetrvání a pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu a zájmu Unie. Vyzvali Komisi, aby provedla selektivní ověření příslušných údajů o jednotlivých společnostech, jako je výroba, kapacita a využití kapacity, které byly předloženy společně s připomínkami.

(30)

V návaznosti na toto sdělení Komise dne 21. září a dne 19. listopadu 2021 informovala výše uvedené vyvážející výrobce o tom, že je považuje za nespolupracující strany, a sdělila jim svůj záměr použít článek 18 základního nařízení a ke stanovení svých zjištění v rámci šetření využít dostupné údaje. O svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení informovala Komise rovněž ruské orgány.

(31)

Dne 30. září a dne 29. listopadu 2021 obdržela Komise připomínky tří ruských vyvážejících výrobců k uplatňování článku 18 základního nařízení. Nesouhlasili s hodnocením stavu jejich spolupráce ze strany Komise a zopakovali svůj záměr spolupracovat v dalších aspektech přezkumu, jako je přetrvání nebo obnovení újmy, pravděpodobnost dalšího dumpingu působícího újmu a zájem Unie. Znovu vyzvali Komisi, aby ověřila údaje o výrobě, kapacitě a využití kapacity, které předložili.

(32)

Ruští vyvážející výrobci ve svých odpovědích na dotazník v tomto ohledu nepředložili požadované nezbytné informace. Komise měla za to, že ruští vyvážející výrobci poskytli pouze kusé informace omezené na výrobu, kapacitu a objem výroby bez podpůrných důkazů. Jelikož vyvážející výrobci neposkytli dostatečné a spolehlivé informace, aby Komise mohla učinit přiměřeně správné závěry, použila Komise informace dostupné ve spisu, jak je vysvětleno ve 30. bodě odůvodnění. V každém případě Komise v tomto ohledu použila informace poskytnuté třemi ruskými výrobci v maximálním možném rozsahu.

(33)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(34)

Komise rovněž zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (9). Kromě toho Komise zaslala dotazník svazu výrobců v Unii, Evropskému ocelářskému svazu.

(35)

Vyplněné dotazníky došly od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a svazu EUROFER.

(36)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (10) nemohla Komise provést inspekce na místě v prostorách společností zařazených do vzorku. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku prostřednictvím videokonference u informací poskytnutých těmito společnostmi:

—

Voestalpine Stahl GmbH, Rakousko

—

ThyssenKrupp Steel Europe AG, Německo

—

ArcelorMittal Belgium, Belgie

(37)

Dne 19. srpna 2022 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla na dovoz z ČLR a Ruska. Všem stranám byla poskytnuta příležitost se k poskytnutým informacím vyjádřit.

(38)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(39)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, avšak s výjimkou nerezavějící oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené a po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracované, v současnosti kódů KN ex 7209 15 00 (kód TARIC 7209150090), 7209 16 90, 7209 17 90, 7209 18 91, ex 7209 18 99 (kód TARIC 7209189990), ex 7209 25 00 (kód TARIC 7209250090), 7209 26 90, 7209 27 90, 7209 28 90, 7211 23 30, ex 7211 23 80 (kódy TARIC 7211238019, 7211238095 a 7211238099), ex 7211 29 00 (kódy TARIC 7211290019 a 7211290099), 7225 50 80 a 7226 92 00 („výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(40)

Z definice výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou vyloučeny tyto typy výrobku:

(41)

Ploché za studena válcované výrobky z oceli se vyrábějí ze svitků válcovaných za tepla. Válcováním za studena se rozumí proces, při kterém plech nebo pás, které byly předtím válcovány za tepla a namořeny, procházejí mezi válci za studena, tj. za teploty nižší, než je teplota měknutí kovu. Ploché za studena válcované výrobky z oceli se vyrábějí podle určitých specifikací či vlastních specifikací konečných uživatelů. Mohou být dodávány v různých formách: ve svitcích (též neolejovaných), v tabulích (plech) nebo v úzkých pásech. Ploché za studena válcované výrobky z oceli jsou výrobním vstupem, který koneční uživatelé nakupují pro celou řadu uplatnění, zejména ve zpracovatelském průmyslu (všeobecné strojírenství, výroba obalů, automobilový průmysl atd.) a také ve stavebnictví.

(42)

Dotčeným výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR a Ruska.

(43)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální vlastnosti a stejná základní použití:

(44)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(45)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z Číny, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. dubna 2014 do 31. března 2015). Podle údajů Eurostatu představoval dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z Číny v období přezkumného šetření méně než 1 % trhu Unie oproti podílu na trhu ve výši 10,3 % (11) během původního šetření. V absolutních hodnotách vyvezla Čína do Unie během období přezkumného šetření přibližně 32 000 tun, což je výrazný pokles ve srovnání s přibližně 732 000 tunami, (12) které vyvezla do Unie během období šetření v rámci původního šetření.

(46)

Během původního šetření Komise zjistila, že vývoz dotčeného výrobku z Číny byl na trhu Unie ve značné míře dumpingový. Dumpingová rozpětí spolupracujících čínských vývozců se pohybovala od 52,7 % do 59,2 %. V důsledku uplatnění pravidla nižšího cla byla antidumpingová cla uložená na čínský dovoz stanovena na mnohem nižší úrovni, a to v rozmezí od 19,7 % do 22,1 %.

(47)

Jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění, žádný čínský vývozce/výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(48)

V důsledku toho zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat, GTA (13) a OECD (14)) a nezávislí poskytovatelé finančních údajů, např. Global Financials zveřejněné společností Dunn & Bradstreet (15).

(49)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(50)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně informovala čínskou vládu verbální nótou ze dne 13. září 2021, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(51)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot je možnou reprezentativní třetí zemí pro Čínu v tomto případě Brazílie, a to podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že prozkoumá další případně vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(52)

Dne 24. listopadu 2020 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce uvedla Komise seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, používaných při výrobě některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země, a to Brazílii, Mexiko, Rusko a Turecko. K první poznámce Komise neobdržela žádné připomínky.

(53)

Dne 17. března 2022 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Neobdržela žádné připomínky.

(54)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(55)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(56)

Jak je dále vysvětleno v následujících pododdílech, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(57)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (16) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(58)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (17). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (18), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (19). Komise dále zjistila, že narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy. Systém plánování v ČLR celkově vede vlastně k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (20). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (21). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (22), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (23).

(59)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (24) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(60)

V žádosti bylo uvedeno, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno různými všestrannými zásahy čínské vlády nebo jiných veřejných orgánů na různých úrovních státní správy, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít. Na podporu svého stanoviska se žádost odvolávala na nedávná šetření Komise v čínském odvětví oceli (25) nebo na závěry Globálního fóra skupiny G20 pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství (26).

(61)

Konkrétně žádost poukazovala na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v ústavě ČLR, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a vlivu vlády na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ – jako je 13. a 14. pětiletý plán – mají státní zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační.

(62)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. S odkazem na předchozí šetření Komise v odvětví oceli, na zmíněnou zprávu a na zprávy orgánů třetích zemí (USTR) a jiných institucí (MMF) žadatel zejména uvedl, že:

(63)

Jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(64)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců plochých za studena válcovaných výrobků z oceli jsou ve vlastnictví státu, například Hebei Iron and Steel, Handan Iron and Steel, Baoshan Iron and Steel, Shanghai Meishan Iron and Steel, BX Steel Posco Cold Rolled Sheet, WISCO International Economic and Trading, Maanshan Iron and Steel, Tianjin Rolling One Steel nebo Inner Mongolia Baotu Steel Union. Společnost Baosteel, další významný čínský podnik, který se zabývá výrobou oceli, je součástí skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group a Wuhan Iron & Steel), největšího světového výrobce oceli (28), který je v konečném důsledku ze 100 % vlastněn Komisí Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (SASAC) (29). Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (30). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (31). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (32). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (33). Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců plochých za studena válcovaných výrobků z oceli v soukromém a státním vlastnictví. Přestože však pro odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem přezkumu.

(65)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat jej v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (34), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (35). Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v Šan-tungu, který nejenže předpokládá „budování ekologie ocelářského průmyslu […], zřizování výrobních parků, rozšíření průmyslového řetězce a vytváření oborových klastrů“, ale přeje si, aby byl ocelářský průmysl „ukázkou transformace a modernizace […] v naší provincii, a dokonce i v celé zemi“ (36).

(66)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany výrobců plochých za studena válcovaných výrobků z oceli nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Jelikož však ploché za studena válcované výrobky z oceli představují pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro ploché za studena válcované výrobky z oceli. Jako příklad lze uvést skutečnost, že předseda představenstva společnosti Baowu je současně tajemníkem stranického výboru, přičemž generální ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru (37). Podobně předseda představenstva společnosti Baosteel zastává funkci tajemníka stranického výboru, zatímco výkonný ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru (38). Obecněji řečeno, s ohledem na všeobecnou platnost právních předpisů o přítomnosti Komunistické strany Číny ve firmách nelze předpokládat, že by schopnost čínské vlády zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách byla jiná než v odvětví oceli obecně.

(67)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví CRF dokládají následující příklady. Mnoho výrobců plochých za studena válcovaných výrobků z oceli na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny. Společnost Baowu například uvádí, že ve skupině existuje 301 stranických výborů a počet členů Komunistické strany Číny mezi zaměstnanci společnosti Baowu činí 84 571 (39). Skupina dále uvádí následující skutečnosti týkající se budování strany v podniku: „Posílení vedení strany a zlepšení řízení podniků, vylepšení moderního podnikového systému. Společnost China Baowu plně uplatňuje požadavky „Stanovisek k posílení vedoucí úlohy strany při zlepšování správy a řízení společností v centrálních podnicích, […] Revidovaný a zdokonalený systém rozhodování o významných záležitostech dále zlepšil rozhodovací pravomoci stranického výboru, představenstva, manažerů a dalších řídících orgánů, rozhodovací záležitosti a formy schválené představenstvem […]. […] Baowu dodržuje a uskutečňuje souběžné plánování budování strany a reformy podniku, souběžné zřizování stranických organizací a pracovních institucí, souběžné přidělování vedoucích stranických organizací a pracovníků pro stranické záležitosti.“ (40)

(68)

Kromě toho jsou v odvětví CRF zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ačkoli je výroba plochých za studena válcovaných výrobků z oceli specializovaným odvětvím a během šetření nebylo možné určit konkrétní politické dokumenty, jimiž by se konkrétně rozvoj odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli jako takového řídil, má odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se odvětví oceli, vzhledem k tomu, že ploché za studena válcované výrobky z oceli představují jedno z jeho pododvětví.

(69)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (41). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na národní, regionální i na obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“, platný během podstatné části období přezkumného šetření. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (42). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (43). Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (44) platný během období přezkumného šetření předpokládal podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (45). Zaměřoval se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (46). Stejně tak v rámci 14. pětiletého plánu přijatého v březnu 2021 vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (47).

(70)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ (verze 2019) (48) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími. Další důležitou surovinou používanou k výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z oceli je železná ruda. Na železnou rudu se po značnou část období přezkumného šetření vztahoval Národní plán pro nerostné zdroje na období 2016–2020. Plán mimo jiné předjímal „zajištění koncentrace podniků a rozvoj velkých a středně velkých dolů, které jsou konkurenceschopné na trhu“, „zajištění řízení místních zdrojů tak, aby byly soustředěny na velké těžební skupiny“, „snížení zátěže pro podniky těžící železnou rudu, zvýšení konkurenceschopnosti domácích podniků těžících železnou rudu“, „odpovídající kontrolu rozvoje 1 000 metrů hlubokých dolů a malých mělkých dolů na železnou rudu“.

(71)

Železná ruda je rovněž zmíněna ve třináctém pětiletém plánu pro ocel na období 2016–2020, který platil po značnou část období přezkumného šetření. Tento plán předjímá, že v souvislosti s železnou rudou je třeba „pokračovat v podpoře průzkumných prací v klíčových domácích oblastech nerostných surovin, […], podpořit řadu již působících a silně konkurenceschopných domácích podniků těžících železnou rudu prostřednictvím širšího a intenzivnějšího rozvoje […] a posílit bezpečnost domácích podloží nerostných zdrojů (dodávek)“.

(72)

Železná ruda je klasifikována jako strategické nově vznikající odvětví, a proto se na ni vztahuje třináctý pětiletý plán pro strategická nově vznikající odvětví. V katalogu jsou uvedeny také železná ruda a feroslitiny. Feroslitiny jsou dále uvedeny v katalogu pokynů pro rozvoj a přeměnu průmyslu čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2018. Výše uvedené příklady týkající se odvětví oceli obecně a zejména obchodu s železnou rudou, která je důležitou surovinou pro výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, ukazují, jaký význam těmto odvětvím čínská vláda přikládá. Čínská vláda proto řídí také další rozvoj odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví. Odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli má tudíž prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavních surovin pro výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, jmenovitě železa.

(73)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(74)

Aktuální šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů upravujících úpadek a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, jak je uvedeno výše v 55. bodě odůvodnění, neovlivnilo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(75)

Odvětví CRF je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (49).

(76)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví CRF není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je také uvedeno výše v 55. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(77)

Komise rovněž připomíná, že k výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z oceli je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci CRF tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(78)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny plochých za studena válcovaných výrobků z oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(79)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(80)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(81)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(82)

Jak je vysvětleno ve 52. a 53. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. K těmto prvkům a k příslušným zdrojům uvedeným ve dvou výše uvedených poznámkách Komise od zúčastněných stran neobdržela žádné připomínky. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(83)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Brazílii, Mexiko, Rusko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(84)

Žadatel ve své žádosti navrhl jako údajně vhodnou reprezentativní zemi Brazílii, neboť v Brazílii sídlí několik integrovaných výrobců oceli a Brazílie je názorným příkladem konkurenčního domácího trhu s hlavními výrobky z oceli, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Žadatel ve své žádosti rovněž uvedl, že všechny vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jsou v Brazílii běžně dováženy z různých zemí původu a ve velké míře z nezkreslených zdrojů.

(85)

K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(86)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí, tj. u Brazílie, Mexika, Ruska a Turecka, je třeba dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(87)

Pokud jde o Mexiko, Komise určila dvě společnosti, které byly v první poznámce označeny za výrobce. Jedna z těchto dvou společností však byla od roku 2016, a to včetně roku 2020, ztrátová. U druhé společnosti se ukázalo, že její účetní závěrka za rok 2020 není v souladu s účetní závěrkou za předchozí rok (2019): například bylo zjištěno, že čisté prodejní ceny v roce 2020 jsou přibližně sedmkrát nižší než v roce 2019. Nebyly nalezeny žádné informace, které by takový rozdíl v čistých prodejních cenách (ovlivňující rovněž čistý zisk) mezi roky 2020 a 2019 odůvodňovaly. Obě společnosti proto nebyly považovány za vhodné kandidáty pro stanovení nákladů na výrobní režii, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Vzhledem k tomu, že ve spisu nemá Komise k dispozici jiné informace o přítomnosti dalších společností vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu, v Mexiku se snadno dostupnými finančními údaji, dospěla Komise k závěru, že Mexiko již nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(88)

Pokud jde o Rusko, Komise určila dvě společnosti, které byly v první poznámce označeny jako výrobci a které měly veřejně dostupné finanční údaje. Obě společnosti byly v roce 2020 i v předchozích letech ziskové. Jak je však uvedeno v 91. bodě odůvodnění, Komise zjistila u dostupných údajů o Rusku řadu problémů, neboť Rusko nedováželo řadu důležitých surovin, jako je zkapalněný zemní plyn, používaných pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření. Navíc se ukázalo, že ceny zemního plynu v Rusku jsou zkreslené. Komise proto dospěla k závěru, že Rusko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(89)

Pokud jde o Turecko, Komise v první poznámce určila jako výrobce dvě společnosti. U jedné z nich však nebyly k dispozici žádné aktuální snadno dostupné účetní závěrky. Pokud jde o druhou společnost, Komise považovala úroveň prodejních a režijních nákladů této společnosti za nepřiměřenou, a to navzdory skutečnosti, že společnost byla v roce 2020 a v předchozích letech zisková, protože její prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procento výrobních nákladů byly nízké (méně než 2 % v roce 2020), nebo dokonce záporné. Komise tedy dospěla k závěru, že údaje těchto společností nemůže použít jako nezkreslenou a přiměřenou částku prodejních, správních a režijních nákladů pro stanovení nezkreslené běžné hodnoty. Komise proto dospěla k závěru, že Turecko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(90)

A konečně pokud jde o Brazílii, Komise v první poznámce určila pět společností vyrábějících ploché za studena válcované výrobky z oceli. Dvě z těchto pěti společností však měly záporné prodejní a režijní náklady vyjádřené jako procento výrobních nákladů, a jejich údaje proto nebylo možné použít pro účely stanovení nezkreslené běžné hodnoty. Aktuální veřejně dostupné finanční údaje ostatních tří brazilských společností za rok 2020 ukazovaly zisky a přiměřenou částku prodejních, správních a režijních nákladů.

(91)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Brazílie, Mexika, Ruska a Turecka. Analýza údajů o dovozu ukázala, že Rusko nedováží některé důležité výrobní faktory. Navíc se ukázalo, že ceny zemního plynu v Rusku jsou zkreslené. Analýza údajů o dovozu dále ukázala, že Turecko nedováží zkapalněný zemní plyn (HS 2711 11 zemní plyn, zkapalněný) a dováží pouze omezené množství kyslíku (HS 2804 40 kyslík). Rusko ani Turecko proto nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(92)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení má v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii a tři brazilské společnosti (ArcelorMittal Brazil, CSN a Usiminas), aby mohla stanovit nezkreslené ceny nebo referenční úrovně pro výpočet běžné hodnoty.

(93)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a tří společností (ArcelorMittal Brazil, CSN a Usiminas) jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily. V návaznosti na druhou poznámku nebyly vzneseny žádné připomínky.

(94)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že vhodnou reprezentativní zemí je pouze Brazílie, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(95)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(96)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(97)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na energii použije tyto zdroje: cenu elektřiny účtovanou jedním z největších dodavatelů elektřiny v Brazílii, společností EDP Brasil (52), přičemž pro stanovení ceny zemního plynu v Brazílii použije údaje, které jsou dále vysvětleny ve 109. bodě odůvodnění. Komise dále uvedla, že při stanovení nezkreslených nákladů práce použije statistiky MOP ke stanovení mezd v Brazílii. Statistiky MOP (53) poskytují informace o měsíčních mzdách zaměstnanců (54) a průměrné týdenní pracovní době ve zpracovatelském průmyslu v Brazílii v roce 2020 (55).

(98)

Ve druhé poznámce Komise rovněž zúčastněné strany informovala, že vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracují, zahrne zanedbatelnou váhu některých surovin do celkových výrobních nákladů v položce „spotřební materiál“, a to na základě informací předložených v žádosti žadatele. Komise dále informovala, že při použití stanovených nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi použije na přepočtené údaje o nákladech na suroviny, které žadatel poskytl ve své žádosti o stanovení spotřebního materiálu, procentuální podíl.

(99)

Neobdržela žádné připomínky.

(100)

Komise požádala žadatele, aby poskytl vysvětlení ohledně příslušných výrobních faktorů používaných pro výrobní procesy počínaje polotovary válcovanými za tepla a aby předložil aktualizované údaje o výši nákladů na dopravu za celé období přezkumného šetření. Žadatel poskytl požadované informace dne 17. února 2022.

(101)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace následně předložené žadatelem byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory některých plochých za studena válcovaných výrobků

(102)

Podle informací poskytnutých žadatelem v jeho žádosti existují dva hlavní výrobní procesy pro výrobu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli:

(103)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin (v případě prvního výrobního procesu) a plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli (v případě druhého výrobního procesu) dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (56). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 80. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(104)

Řada výrobních faktorů představovala v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. Jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění, při použití stanovených nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi Komise uplatnila procentuální podíl uvedený žadatelem v jeho žádosti o stanovení množství spotřebního materiálu.

(105)

Pokud jde o dovozní cla, Komise uvedla, že Brazílie dováží své nejdůležitější suroviny (železnou rudu z více než pěti zemí a uhlí a koks z více než deseti zemí). Vzhledem k tomu, že při přezkumu před pozbytím platnosti není nutné vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale spíše stanovit pravděpodobnost pokračování nebo obnovení dumpingu, vypočítala Komise dovozní cla pro každou surovinu na základě reprezentativních objemů dovozu z omezeného počtu zemí, které představují alespoň 80 % celkového dovozu nejdůležitějších surovin (železné rudy, uhlí a koksu).

(106)

Pokud jde o náklady na dopravu, požádala Komise, vzhledem k nespolupráci, žadatele, aby předložil aktualizované údaje o výši nákladů na vnitrostátní dopravu za celé období přezkumného šetření. Žadatel předložil požadované informace dne 4. února a dne 17. února 2022. Komise vyjádřila náklady na vnitrostátní dopravu u dodávek surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu lze opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(107)

Ke stanovení mezd v Brazílii Komise použila statistiky MOP. Statistiky MOP (57) poskytují informace o měsíčních mzdách zaměstnanců (58) a průměrné týdenní pracovní době ve zpracovatelském průmyslu v Brazílii v roce 2020 (59).

(108)

Ke stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na elektřinu Komise použila sazbu za elektřinu, kterou vykázal jeden z největších dodavatelů elektřiny v Brazílii, společnost EDP Brasil (60).

(109)

Cena zemního plynu v Brazílii vycházela z údajů, které uvádějí dovozní ceny za dovezený plyn po zaplacení cla, a to kombinací objemů dovozu a hodnot získaných z databáze GTA s údaji o sazbách získaných z databáze MacMap (61).

(110)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(111)

Komise použila finanční údaje tří brazilských společností (ArcelorMittal Brazil, CSN a Usiminas), výrobců v reprezentativní zemi, jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění.

(112)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů poskytnutých žadatelem v jeho žádosti proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(113)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(114)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(115)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 112. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních údajů tří brazilských společností (ArcelorMittal Brazil, CSN a Usiminas), jak je uvedeno ve 111. bodě odůvodnění. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(116)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Početně zjištěná běžná hodnota se během období přezkumného šetření pohybovala buď v rozmezí 1 200 až 1 400 EUR/t, nebo 1 500 až 1 700 EUR/t, v závislosti na výrobním procesu (v tomto ohledu viz 102. bod odůvodnění).

(117)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců z Číny byla vývozní cena určena na základě údajů databáze 14(6) (62) na úrovni CIF.

(118)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(119)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Na základě informací poskytnutých žadatelem byly provedeny úpravy vývozní ceny o poplatky za námořní a vnitrostátní přepravu a vykládku ve výši 140,44 EUR/t za účelem získání ceny ze závodu.

(120)

Na tomto základě Komise stanovila, že u prvního výrobního procesu vycházejícího ze surovin, jak je vysvětleno ve 102. bodě odůvodnění, byla vývozní cena o 29,7 % nižší a u druhého výrobního procesu vycházejícího z polotovarů o 8,83 % nižší než běžná hodnota.

(121)

Avšak vzhledem k tomu, že objem dotčeného dovozu byl velmi omezený a odpovídal méně než 0,5 % celkového dovozu do Unie a méně než 1 % podílu na trhu Unie, byly ceny považovány za nereprezentativní. Komise proto dospěla k závěru, že tento nízký objem neposkytuje dostatečný základ pro to, aby bylo možné učinit závěr o přetrvání dumpingu. Komise proto zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(122)

Při analýze pravděpodobnosti obnovení dumpingu byly zkoumány tyto další prvky: vývoz do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně a atraktivita trhu Unie.

(123)

Komise během období přezkumného šetření analyzovala cenovou strukturu čínského vývozu do třetích zemí. Proto si vyhledala veřejně dostupné informace, jako jsou statistiky čínského vývozu uvedené v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), a nalezla v nich objemy a ceny vývozu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli kódů HS 7209 15 90, 7209 16 90, 7209 17 90, 7209 18 90, 7209 25 00, 7209 26 00, 7209 27 00, 7209 28 00, 7211 23 00, 7211 29 00, 7225 50 00 a 7226 92 00 v období přezkumného šetření. Objem vývozu (v tunách) do všech zemí (včetně Evropské unie) činil 3 253 368 tun, z nichž bylo 31 602 tun neboli 1 % vyvezeno do Unie.

(124)

Čínské vývozní statistiky uvedené v databázi GTA udávaly průměrnou vývozní cenu CIF z Číny do jiných zemí ve výši 629 EUR/t, která byla upravena na cenu ze závodu (po úpravách o náklady na námořní a vnitrostátní dopravu a poplatky za vykládku) ve výši 585 EUR/t. Posledně uvedená cena byla v období přezkumného šetření dokonce nižší než vývozní cena do EU.

(125)

Proto se považovalo za pravděpodobné, že pokud by byla stávající opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci by začali prodávat do Unie za ceny nižší, než je zjištěná běžná hodnota.

(126)

Podle žádosti žadatele je v Číně více než 50 vyvážejících výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu. Podle čínských vývozních statistik uvedených v databázi GTA čínští vyvážející výrobci vyváželi rovněž do zbytku světa.

(127)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci v Číně nespolupracovali, vycházela Komise při svých zjištěních ohledně kapacity ostatních vyvážejících výrobců z dostupných skutečností a opírala se o informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jakož i o další dostupné zdroje, jako je prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1029 (63), dokument OECD o nejnovějším vývoji (64) v oblasti kapacity výroby oceli v roce 2021, zveřejněný v září 2021, a údaje Světového sdružení výrobců oceli týkající se roku 2021 (65).

(128)

Zaprvé, podle informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti činila odhadovaná celková čínská kapacita více než 120 milionů tun, přičemž výroba a čínská spotřeba byly v roce 2020 odhadovány na 100 milionů tun. Na tomto základě byla volná kapacita v Číně v roce 2020 odhadnuta na 20 milionů tun, což je orientační hodnota volné kapacity v období přezkumného šetření, která výrazně převyšuje celkovou spotřebu Unie na volném trhu (přibližně 9,7 milionu tun) v období přezkumného šetření. Zadruhé, prováděcí nařízení (EU) 2021/1029 stanoví, že navzdory „výjimečnému nárůstu spotřeby v Číně“ (viz 36. bod odůvodnění nařízení (EU) 2021/1029) uvedla ministerská zpráva Globálního fóra pro řešení nadbytku kapacity v ocelářství z roku 2020, založená na údajích z roku 2019, že „okamžité důsledky výhledu poptávky spočívají v tom, že celosvětový rozdíl mezi kapacitou a poptávkou, což je ukazatel rizika nadměrné nabídky u trhu s ocelí, se v roce 2020 výrazně zvýší na nejméně 606 milionů tun“. Rovněž konstatovala, že „tento obrat v nadměrné kapacitě může vést k narušení obchodu, způsobit výrazně nižší ceny oceli a poškodit hospodářskou udržitelnost ocelářského průmyslu“. Za třetí, tuto situaci potvrdil i dokument OECD s názvem „Nejnovější vývoj kapacit výroby oceli v roce 2021“. V dokumentu se hovoří nejen o „řadě nových investic souvisejících s čínskými opatřeními k nahrazení zastaralých a malých oceláren, zejména ve východních a jižních pobřežních oblastech Číny“, ale také o tom, že čínská vláda „nalezla případy, kdy některé ocelárny rozšířily svou výrobní kapacitu v rámci programu výměny kapacit“. Kromě toho se dokument OECD zmiňuje o investicích čínských ocelářských společností v jihoasijských zemích, jako jsou Filipíny a Indonésie. A konečně, přestože se údaje Světového sdružení výrobců oceli za rok 2021 týkají pouze surové oceli, lze je považovat za orientační pro dotčený výrobek, protože výroba oceli válcované za studena je po výrobě oceli válcované za tepla v podstatě druhým výrobním procesem oceli. V tomto ohledu údaje o výrobě surové oceli za rok 2021 ukázaly, že Čína se na celosvětové výrobě oceli podílela 52,9 %, což rovněž svědčí o obrovské výrobní kapacitě dotčeného výrobku v ČLR v roce 2021.

(129)

Kromě toho jsou některé hlavní trhy, například USA a Indie, chráněny antidumpingovými opatřeními uloženými na výrobek, který je předmětem přezkumu, což omezuje přístup čínských vyvážejících výrobců.

(130)

Na tomto základě je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, nasměrují čínští výrobci své volné kapacity ve velkém množství za dumpingové ceny na trh Unie.

(131)

Trh Unie patří mezi největší trhy s některými plochými za studena válcovanými výrobky z oceli na světě.

(132)

Žadatel ve své žádosti tvrdil, že samotná ochranná opatření Unie týkající se oceli a vztahující se na výrobek, který je předmětem přezkumu, nebudou dostatečná k ochraně trhu Unie před dovozem značného množství za dumpingové ceny. Vzhledem k tomu, že Čína neobdržela pro výrobek, který je předmětem přezkumu, žádnou zvláštní kvótu pro svou zemi, mají čínští vyvážející výrobci přístup k velkému množství zbytkových objemů kvót, v jejichž rámci by mohli, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, směrovat svůj vývoz na trh Unie. Proto je pravděpodobné, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, objemy čínského vývozu by se v rámci zbytkové kvóty výrazně zvýšily, a zaplavily by tak trh Unie dříve, než by se začala uplatňovat celní sazba mimo rámec kvóty v rámci ochranného opatření.

(133)

Dovozce Duferco S.A. uvedl (66), že čínské orgány zrušily 13 % slevu na dani z přidané hodnoty z vývozu oceli, včetně dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, s cílem omezit výrobu oceli v Číně (za účelem řešení jejích emisí uhlíku) a zároveň zajistit dodávky na čínský trh. Společnost Duferco S.A. uvedla, že v důsledku toho se očekává zvýšení cen čínského dovozu, což sníží atraktivitu trhu Unie. Komise však toto tvrzení nemohla potvrdit, protože vývoj objemů a cen závisí i na mnoha dalších prvcích, jako je zejména stávající nadměrná kapacita a atraktivita trhu Unie ve srovnání s jinými třetími zeměmi.

(134)

Trh Unie je velmi atraktivní, protože patří k největším na světě. Kromě toho, jak je uvedeno ve 202. bodě odůvodnění v tabulce 7, vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku pro odběratele na volném trhu v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření činily 622 EUR/t, což je více než průměrná vývozní cena z Číny upravená na cenu ze závodu ve výši 585 EUR/t (viz 124. bod odůvodnění). Je tedy pravděpodobné, že pokud by platnost stávajících antidumpingových opatření skončila, čínští výrobci by využili své volné kapacity, a navíc by část svého méně ziskového vývozu ze třetích zemí přesměrovali na trh Unie.

(135)

Na základě výše uvedených úvah byl učiněn závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(136)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Ruska pokračoval, ačkoli na podstatně nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. dubna 2014 do 31. března 2015). Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z Ruska v období přezkumného šetření méně než 3 000 tun ve srovnání s více než 700 000 tunami během období původního šetření. Podíl dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z Ruska byl v období přezkumného šetření na celkovém trhu Unie i na volném trhu Unie nadále téměř nulový ve srovnání s podílem na trhu v období původního šetření ve výši 9,8 %.

(137)

Jak je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění, tři ruští vyvážející výrobci se při zahájení řízení přihlásili a vyjádřili ochotu spolupracovat. Později však Komisi informovali, že nehodlají odpovědět na dotazník pro vyvážející výrobce.

(138)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se přetrvávání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích.

(139)

Jak je uvedeno výše ve 138. bodě odůvodnění, z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku použila Komise ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. K tomuto účelu Komise použila údaje poskytnuté žadatelem za období přezkumného šetření na základě referenčních domácích cen v databázi MEPS International (67) pro Rusko – ploché za studena válcované výrobky z oceli – Povolží. Na tomto základě činila běžná hodnota během období přezkumného šetření 702,97 EUR/t.

(140)

Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku byla Komise nucena vývozní cenu stanovit na základě dostupných údajů.

(141)

Vývozní cena byla stanovena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF. Vývozní cena tak činila 755,65 EUR/t.

(142)

Komise porovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě ceny ze závodu. Na základě informací poskytnutých žadatelem byly u vývozní ceny provedeny úpravy o námořní a vnitrostátní dopravu a poplatky za vykládku ve výši 127,84 EUR/t, aby se vývozní cena dostala na úroveň ceny ze závodu. Na tomto základě činila upravená vývozní cena ze závodu do Unie 627,81 EUR/t.

(143)

Výše uvedené srovnání ukázalo, že vývozní ceny do Unie, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, byly o 10 % nižší než stanovená běžná hodnota.

(144)

Objem dotčeného dovozu byl však velmi omezený, činil méně než 1 % celkového dovozu do Unie a dosahoval nadále téměř nulového podílu na trhu Unie, a proto Komise zkoumala i pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(145)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise prošetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu byly analyzovány tyto další prvky: vývoz do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku a atraktivita trhu Unie.

(146)

Běžná hodnota byla zjištěna početně, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.2.1 výše.

(147)

Vývozní cena byla stanovena na základě vývozních cen výrobku, který je předmětem přezkumu, do jiných třetích zemí. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců použila Komise v tomto ohledu databázi GTA. Průměrná vývozní cena CIF do třetích zemí činila v období přezkumného šetření 536 EUR/t. Vývozní cena CIF do třetích zemí byla snížena na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na dopravu a pojištění a nákladů na vnitrostátní dopravu v Rusku, které činily 127,84 EUR/t, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění. Na tomto základě činila upravená vývozní cena ze závodu do třetích zemí 408,72 EUR/t.

(148)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou v oddíle 3.2.2.1 a průměrnou vývozní cenu do třetích zemí na základě ceny ze závodu.

(149)

Výše uvedené srovnání ukázalo, že ruský vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do třetích zemí, vyjádřený jako procento hodnoty CIF, byl o 55 % nižší než stanovená běžná hodnota.

(150)

Tři ruští vyvážející výrobci ve svém vyjádření k zahájení řízení tvrdili, že vývozní ceny na třetí trhy nejsou reprezentativnější než vývozní ceny do Unie, protože tento vývoz, zejména do Turecka, se skládá z levnějších typů plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, což by vysvětlovalo jejich nižší ceny. Tvrdili, že vysoké ruské vývozní ceny uváděné Eurostatem jsou reprezentativní a musí být při hodnocení použity.

(151)

V tomto ohledu Komise konstatovala, že nebyly předloženy žádné důkazy, které by dokládaly tvrzení o rozdílech v typech výrobků. Tři ruští vyvážející výrobci ve skutečnosti neposkytli vyplněný dotazník, který by Komisi umožnil provést posouzení typů výrobku vyvážených do Unie. Jak je tedy vysvětleno ve 138. bodě odůvodnění, Komise při svém posouzení vycházela z dostupných údajů. Jako nejvhodnější zdroj pro stanovení ruské vývozní ceny do třetích zemí použila databázi GTA. V každém případě, i kdyby byly použity ruské vývozní ceny do Unie, jak navrhovali tři ruští vývozci, Komise v oddíle 3.2.2.4 výše zjistila, že ruské vývozní ceny do Unie získané od Eurostatu, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, jsou o 10 % nižší než stanovená běžná hodnota. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(152)

Kvůli nedostatečné spolupráci ruských vyvážejících výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku stanoveny na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem, pokud jde o období přezkumného šetření.

(153)

Podle informací, které poskytl žadatel, přesahovala celková výrobní kapacita pro výrobek, který je předmětem přezkumu, v Rusku v období přezkumného šetření 12 000 000 tun. Žadatel odhadoval, že ruští výrobci mají volnou kapacitu přibližně 2 milion tun, kterou nemůže absorbovat domácí trh. Žadatel dále uvedl, že ruští výrobci zvýšili výrobní kapacitu oceli válcované za studena v letech 2016 až 2021 přibližně o 1 150 000 tun.

(154)

Ruští vyvážející výrobci zpochybnili odhad volné kapacity v Rusku, který předložil žadatel. Ve svém podání k zahájení řízení poskytli údaje o celkové výrobní kapacitě odvětví plochých za studena válcovaných výrobků z oceli v Rusku, celkovém objemu výroby a míře využití kapacity. Tvrdili, že v roce 2020 měl ruský průmysl plochých za studena válcovaných výrobků z oceli volnou kapacitu [1,8–2,3] milionu tun, což je pouze [4–8] % celkové spotřeby v Unii (32,4 milionu tun). Dále uvedli, že s ohledem na odhadovaný růst spotřeby a výroby plochých za studena válcovaných výrobků z oceli v Rusku a v Euroasijské hospodářské unii (EAHU) se předpokládá, že volná kapacita ruského průmyslu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli se bude dále snižovat.

(155)

Ruští vyvážející výrobci v tomto ohledu nezaslali odpovědi na dotazník, jak je vysvětleno v 32. bodě odůvodnění, a Komise měla za to, že poskytli pouze kusé informace o výrobě, kapacitě a objemu výroby bez podpůrných důkazů, které Komise nemohla ověřit. Jelikož vyvážející výrobci neposkytli dostatečné a spolehlivé informace o výrobní kapacitě a objemu výroby, použila Komise informace dostupné ve spisu.

(156)

Ruští vyvážející výrobci navíc poskytli údaje o výrobě, kapacitě a využití kapacity pouze ve verzi „Sensitive“ bez shrnutí, které nemá důvěrnou povahu. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, neprokáže-li strana poskytující důvěrné informace oprávněnost žádosti o důvěrné zacházení nebo nepředloží-li nedůvěrné shrnutí těchto informací v požadovaném formátu a kvalitě, nemusí Komise k těmto informacím přihlížet, pokud nelze z příslušných zdrojů uspokojivě prokázat, že jsou správné. Vzhledem k tomu, že informace o výrobě, kapacitě a využití kapacity byly poskytnuty pouze ve verzi „Sensitive“, a ostatní zúčastněné strany k nim tak nemohly poskytnout připomínky, nebylo možné uspokojivě prokázat, že jsou tyto informace správné.

(157)

V každém případě se dotčené údaje poskytnuté ruskými vyvážejícími výrobci a údaje poskytnuté žadatelem příliš nelišily. Komise se proto domnívala, že posouzení vycházející z údajů poskytnutých ruskými vyvážejícími výrobci by nevedlo k jinému závěru. V důsledku toho Komise tato tvrzení zamítla.

(158)

Po poskytnutí informací ruská vláda i vyvážející výrobci zpochybnili zjištění Komise, že vyvážející výrobci při šetření plně nespolupracovali a že nebyla předložena žádná informativní veřejná verze (jak je vysvětleno ve 156. bodě odůvodnění). Vyvážející výrobci proto tvrdili, že Komise v tomto ohledu zneužila své diskreční pravomoci.

(159)

Za prvé, Komise poznamenala, že informace o kapacitě na společnost poskytli vyvážející výrobci pouze v podobě indexu, která stranám neumožnila vyjádřit se k přesné instalované kapacitě (nebyla poskytnuta rozpětí). Ve veřejně přístupné verzi nebyly poskytnuty ani údaje o výrobě, ani o údaje o využití kapacity. Proto Komise zopakovala své zjištění, že ostatní zúčastněné strany nemohly prověřit veřejnou verzi informací o výrobě, kapacitě a využití kapacity. Za druhé, tyto informace nebyly poskytnuty jako součást odpovědí na dotazník a nebylo možné je porovnat s jinými částmi dotazníků a podkladovými dokumenty, které jsou společnosti povinny poskytnout jako důkaz na podporu informací předložených v odpovědi na dotazník. A konečně, jak je vysvětleno ve 157. bodě odůvodnění výše, Komise konstatovala, že i kdyby se poskytnuté údaje měly vzít v úvahu, její zjištění o volné kapacitě by se nezměnila. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(160)

Volná kapacita výrobku, který je předmětem přezkumu, dostupná v Rusku představuje přibližně 21 % celkové spotřeby v Unii na volném trhu v období přezkumného šetření, vychází-li se z žádosti, a přibližně 20 %, zohlednilo-li by se podání ruských vyvážejících výrobců.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují ruští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z oceli na vývoz do Unie.

(162)

Komise zjistila, že ruští vyvážející výrobci vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, na třetí trhy za ceny přibližně o 14 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vývoz do Unie je po zohlednění této úrovně cen pro ruské vývozce potenciálně atraktivnější než vývoz do všech ostatních zemí.

(163)

Trh Unie je rovněž atraktivní vzhledem ke své zeměpisné blízkosti a velikosti, s celkovou spotřebou 33 579 173 tun, včetně spotřeby na volném trhu ve výši 9 677 020 tun v období přezkumného šetření.

(164)

Objem vývozu do třetích zemí činil v období přezkumného šetření 580 000 tun, což představovalo 6 % spotřeby na volném trhu v Unii. To představuje dodatečný objem plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, který by mohl být přesměrován na trh Unie, vzhledem k jeho atraktivitě, pokud by platnost opatření skončila.

(165)

Po poskytnutí informací vyvážející výrobci a ruská vláda tvrdili, že trh Unie již není pro vyvážející výrobce atraktivní kvůli sankcím, a dokonce i v období před sankcemi byly „obchodní toky, infrastruktura a dodavatelské řetězce již zničeny“ a jejich obnovení by trvalo roky.

(166)

Zatímco tvrzení o sankcích je řešeno ve 167. a 172. bodě odůvodnění níže, Komise poznamenala, že nebyly předloženy žádné důkazy ohledně tvrzení, že obnovení vývozu do Unie by trvalo roky. Zároveň vzhledem k výrazně nižším cenám, za které ruští vyvážející výrobci nadále vyvážejí do zbývajících částí světa, zeměpisné blízkosti a velikosti trhu Unie, jakož i značnému objemu vývozu do třetích zemí, který by mohl být přesměrován do Unie, Komise zopakovala svá zjištění, že trh Unie je pro ruské vyvážející výrobce atraktivní.

(167)

Tento závěr nedávné události nezpochybňují. Komise v této souvislosti uvedla, že po zahájení šetření, v důsledku vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině, zavedla Unie proti Rusku postupné balíčky sankcí, které se po skončení období přezkumného šetření dotkly také výrobků z oceli a/nebo ocelářských společností vyrábějících a vyvážejících výrobek, který je předmětem přezkumu. Poslední balíček sankcí vztahující se na výrobek, který je předmětem přezkumu, a/nebo vyvážející výrobce obsahuje zákaz dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Tento zákaz vstoupil v platnost dne 16. března 2022 (68). Vzhledem k tomu, že tyto sankce jsou spojeny s vojenskou agresí a související geopolitickou situací, jejich rozsah, změny a/nebo trvání nelze předvídat. Antidumpingová opatření mají navíc pětiletou platnost. Vzhledem k výše uvedeným nejasnostem a skutečnosti, že Rada může kdykoli dále upravit přesný rozsah a dobu trvání sankcí, Komise shledala, že nemohou mít vliv na její závěry v tomto řízení.

(168)

Komise zjistila, že ruští vyvážející výrobci prodávají do třetích zemí za ceny nižší, než je běžná hodnota.

(169)

Jak je vysvětleno ve 161. bodě odůvodnění, volná kapacita v Rusku byla v období přezkumného šetření významná a představovala přibližně 21 % celkové spotřeby v Unii na volném trhu v období přezkumného šetření a mezi lety 2016 a 2021 se zvýšila.

(170)

A konečně atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti, zeměpisné blízkosti a cen naznačuje, že je pravděpodobné, že ruský vývoz a volná kapacita budou (pře)směrovány do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(171)

Po poskytnutí informací ruská vláda tvrdila, že není pravděpodobné, že dojde k obnovení dumpingu, protože dovoz je nevýznamný a vývoz do Unie ruští výrobci kvůli sankcím na dlouhou a neurčitou dobu zcela zastavili.

(172)

Pokud jde o vývoz do Unie, Komise připomněla, že pravděpodobnost obnovení dumpingu stanovila na základě výše popsaných prvků, které nezahrnují současnou úroveň vývozu do Unie, jež se považuje za dočasnou situaci, která se může kdykoli změnit. Pokud jde o zavedené sankce, jak je vysvětleno ve 167. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že jejich rozsah, změny a/nebo trvání nelze předvídat a mohou být kdykoli změněny, Komise shledala, že nemohou mít vliv na závěry v tomto řízení. Proto nemohou nedávné události, které dočasně ovlivňují dovoz z Ruska do Unie, změnit zjištění učiněná ohledně obnovení dumpingu v tomto případě a tato tvrzení byla zamítnuta.

(173)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

(174)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 21 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(175)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 30,5 milionu tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytl žadatel. Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, vzorek tří výrobců v Unii byl vybrán tak, že představoval více než 30 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(176)

Jelikož je výrobní odvětví Unie většinou vertikálně integrováno a ploché za studena válcované výrobky z oceli jsou považovány za primární surovinu pro výrobu různých navazujících výrobků s přidanou hodnotou, byly spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu analyzovány odděleně.

(177)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem, převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik, a nejsou proto spolehlivé. Naopak výroba určená pro volný trh přímo soutěží s dovozem dotčeného výrobku a ceny jsou cenami na volném trhu.

(178)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie a podobnou tomu, co se dělo při původním šetření, obstarala si údaje o celé výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z oceli a stanovila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh. Komise zjistila, že přibližně 78 % celkové výroby výrobců v Unii je určeno k využití pro vlastní spotřebu.

(179)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů týkajících se pouze volného trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, objem vývozu a vývozní ceny a ziskovost. U ostatních ukazatelů, jako je výroba, kapacita, produktivita, zaměstnanost a mzdy, se níže uvedené údaje týkají celé činnosti, a oddělení proto nebylo opodstatněné.

(180)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů a) poskytnutých svazem EUROFER, které se týkaly prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie v Unii a které byly porovnány s výrobci v Unii zařazenými do vzorku, a b) o dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(181)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(182)

Spotřeba na volném trhu se ve srovnání se 7 122 682 tunami spotřebovanými během období původního šetření (od 1. dubna 2014 do 31. března 2015) zvýšila. Vlastní spotřeba v Unii se však během posuzovaného období snížila přibližně o 15 %, zatímco spotřeba v Unii na volném trhu se snížila přibližně o 13 %. V letech 2018 až 2019 zůstala spotřeba na závislém trhu stabilní, zatímco spotřeba na volném trhu se snížila o 7 %. K hlavnímu poklesu došlo mezi lety 2019 a 2020, kdy volná i vlastní spotřeba výrazně poklesla, a to o 11 % a 20 %. Tento pokles začal v roce 2019 v důsledku celkového zpomalení růstu Unie, ale ještě se prohloubil v důsledku celkového zpomalení ekonomiky způsobeného pandemií Covid-19. Zpomalení hospodářského růstu obecně a konkrétně ve výrobním sektoru ovlivnilo celkovou poptávku po oceli. To mělo dopad zejména na automobilový průmysl, který přestavuje významnou část uživatelů plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Od roku 2020 do období přezkumného šetření se vlastní i volná spotřeba zvýšily o 5 %, avšak na úroveň roku 2018 se nevrátily.

(183)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(184)

Dovoz z dotčených zemí a ze zbytku světa do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(185)

Zatímco v období původního šetření představoval dovoz z dotčených zemí 20 % podílu na trhu a 1,4 milionu tun, podle informací z Eurostatu se z trhu Unie prakticky ztratil. Ve skutečnosti se dovoz z dotčených zemí v průběhu posuzovaného období dále snížil ze 14 367 na 9 713 tun. Ačkoli mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření se objem dovozu z obou dotčených zemí opět poněkud zvýšil v souladu s rostoucím objemem spotřeby ve stejném období, během období přezkumného šetření stále představoval tržní podíl pouze 0,1 %.

(186)

Celkový dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných než dotčených třetích zemí se během posuzovaného období snížil o 5 % (z 2,28 na 2,15 milionu tun). Vykazuje stejný klesající trend spotřeby na volném trhu v Unii, jaký je uveden v tabulce 2, ale v menší míře. Kromě toho si třetí země v posuzovaném období udržely (a dokonce zvýšily téměř o 2 procentní body) svůj podíl na volném trhu, zatímco výrobní odvětví Unie téměř 2 % podíl na trhu ztratilo. Nabídka plochých za studena válcovaných výrobků z oceli na volném trhu však byla roztříštěná a žádná z ostatních třetích zemí neměla na trhu Unie podíl větší než 4 % (69).

(187)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(188)

Pro účely zjištění újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník předložených svazem Eurofer, které se týkaly prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie a které byly porovnány s údaji poskytnutými výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány reprezentativními.

(189)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(190)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(191)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(192)

Objem výroby se od počátku posuzovaného období výrazně snížil. Tento pokles má do značné míry podobný trend a rozsah jako pokles celkové spotřeby v Unii. Objem výroby v období přezkumného šetření klesl o 16 %.

(193)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období rovněž mírně snížila a je na mnohem nižší úrovni než během původního šetření. Je tomu tak částečně proto, že během původního šetření bylo Spojené království stále členem Unie, zatímco v současném přezkumném šetření již jeho výrobní kapacita zohledněna nebyla. Výrobní odvětví Unie navíc podniklo kroky k přizpůsobení a racionalizaci své kapacity v souladu s tržní spotřebou. Míra využití kapacity se proto ve srovnání s původním šetřením zpočátku zlepšila. Od zpomalení růstu Unie v roce 2019 a zejména od nástupu pandemie Covid-19 však v posuzovaném období opět výrazně poklesla, i když během období přezkumného šetření se o něco zvýšila (přičemž v roce 2020 činil pokles téměř 20 procentních bodů oproti roku 2018 a v období přezkumného šetření to bylo –11 procentních bodů oproti roku 2018).

(194)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje (v tunách) a podíl na trhu

(195)

Celkový objem prodeje v EU vykazoval v posuzovaném období klesající tendenci a celkem poklesl o 15 %. Stejnou tendenci s podobným rozsahem lze pozorovat i na závislém a volném trhu, což je v souladu s poklesem spotřeby uvedeným v tabulce 2.

(196)

Podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu zůstal po celé posuzované období poměrně stabilní, ale během období přezkumného šetření se snížil téměř o 2 %. Tato skutečnost se shoduje s nárůstem podílu třetích zemí na trhu v období přezkumného šetření, jak ukazuje tabulka 3.

(197)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje v Unii, nýbrž také o podíl na volném trhu. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

(198)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(199)

Výrobní odvětví Unie si nedokázalo udržet počet zaměstnanců zabývajících se výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu, a ten se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření snížil celkem o 3 %.

(200)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance vykazovala v posuzovaném období klesající tendenci (–13 %). Značný pokles produktivity lze objasnit vyšším poklesem objemu výroby, jenž je rovněž spojen s poklesem prodeje a poptávky po výrobcích výrobního odvětví Unie na domácím trhu i vývozních trzích, ve srovnání s menším poklesem počtu zaměstnanců.

(201)

Všechna dumpingová rozpětí stanovená během období přezkumného šetření byla podstatně vyšší než nepatrná. Zároveň byla úroveň dovozu během období přezkumného šetření velmi omezená a představovala pouze 0,1 % spotřeby v Unii. Antidumpingová opatření uložená po původním šetření umožnila výrobnímu odvětví Unie zotavit se z dřívějšího dumpingu, jak vyplývá z údajů za rok 2018 a jak potvrzují prohlášení žadatele v žádosti o přezkum.

(202)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny a výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým zákazníkům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(203)

V průběhu posuzovaného období se prodejní ceny na trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení (na volném trhu), snížily o 5 %. Z podrobné analýzy vyplývá, že od roku 2018 do roku 2020 prodejní ceny klesly o 15 % a poté se v období přezkumného šetření opět zvýšily o 12 %. Během stejného období výrobní náklady kolísaly, ale v období přezkumného šetření byly téměř o 10 % vyšší než v roce 2018. Kromě roku 2018 byly průměrné výrobní náklady ve všech letech vyšší než průměrná prodejní cena. Ačkoli se prodejní ceny mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření výrazně zvýšily, výrobní odvětví Unie dosud nebylo schopno zvýšit prodejní cenu na úroveň, která by stačila na pokrytí výrobních nákladů.

(204)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(205)

Během posuzovaného období průměrné náklady práce kolísaly, ale vykázaly celkové zvýšení o 7 %. Snížil se počet zaměstnanců a snížily se rovněž celkové náklady práce, ale v menší míře.

(206)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(207)

V průběhu posuzovaného období se stav zásob výrobního odvětví Unie neustále snižoval. Veškeré změny v zásobách plochých za studena válcovaných výrobků z oceli obvykle sledují stejné trendy jako u výroby, která se během posuzovaného období rovněž snížila, jak ukazuje tabulka 4 (70). Během posuzovaného období však v jedné ze společností zařazených do vzorku proběhly určité restrukturalizační činnosti, které zahrnovaly částečné rozdělení včetně zásob. Kromě toho měla jedna ze společností zařazených do vzorku v určitém období problémy s několika zařízeními, což vyžadovalo větší prodej zásob, než se předpokládalo. Jak však bylo zjištěno i v původním šetření, zásoby se u tohoto výrobního odvětví nepovažují za důležitý ukazatel újmy, jelikož většinu druhů obdobného výrobku vyrábí výrobní odvětví Unie na základě konkrétních objednávek uživatelů (71).

(208)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(209)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(210)

Díky uložení antidumpingových opatření se výrobnímu odvětví Unie podařilo od období původního šetření zvýšit ziskovost, a dokonce překročit cílový zisk stanovený v tomto šetření (72). Po dosažení vrcholu v roce 2018 však pokles spotřeby Unie na volném trhu společně s klesajícími prodejními cenami v následujících letech, jak je uvedeno v tabulce 7 výše, vedl k tomu, že jednotkové výrobní náklady byly vyšší než průměrná prodejní cena. Snížení spotřeby plochých za studena válcovaných výrobků z oceli v Unii neumožnilo výrobnímu odvětví Unie stanovit prodejní ceny na úrovni, která by alespoň pokryla výrobní náklady.

(211)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel do značné míry v souladu se ziskovostí, kdy v roce 2018 dosáhl svého vrcholu a poté v letech 2019 a 2020 výrazně poklesl, přičemž v průběhu období šetření se poněkud zotavil, ale stále byl pod úrovní let 2018 a 2019.

(212)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Přestože se investice během posuzovaného období celkově zvýšily, v roce 2020 a v období přezkumného šetření zůstaly pod úrovní roku 2019. Návratnost investic se vyvíjela negativně a měla stejný trend jako ziskovost.

(213)

Všechny makroekonomické ukazatele vykazovaly v posuzovaném období negativní trend, například výroba, využití kapacity, objem prodeje na trhu Unie (na závislém i volném trhu), podíl na trhu, zaměstnanost a produktivita. Podobně většina mikroekonomických ukazatelů vykazovala v posuzovaném období negativní trend, například prodejní ceny na volném trhu Unie, výrobní náklady, ziskovost, konečný stav zásob, peněžní tok a návratnost investic. Pouze investice vykazovaly pozitivní tendenci.

(214)

Přestože výrobnímu odvětví Unie se v období přezkumného šetření podařilo zvýšit ceny, mělo výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření stále záporné ziskové rozpětí ve výši –3,1 %. Rovněž se zhoršily peněžní tok a návratnost investic, což výrobnímu odvětví Unie ztěžuje získávání kapitálu a růst.

(215)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie se do roku 2018 zotavilo z podstatné újmy ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení způsobené dumpingovým dovozem z Číny a Ruska. Během posuzovaného období se však situace v oblasti újmy zhoršila a během období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie opět nacházelo v hospodářsky nestabilní situaci působící újmu.

(216)

Po poskytnutí informací ruská vláda nesouhlasila se závěrem Komise ohledně situace výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Podle ruské vlády se situace během období přezkumného šetření ve srovnání s předchozím rokem s výjimkou jednotkových výrobních nákladů zlepšila.

(217)

I když je pravdou, že některé ukazatele újmy se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření poněkud zlepšily, jak je rovněž zdůrazněno ve výše uvedené analýze (například ve 193. nebo 211. bodě odůvodnění), tyto ukazatele během posuzovaného období vykazovaly zhoršení. Zlepšení zaznamenané v období přezkumného šetření však nebylo dostatečné k tomu, aby se výrobní odvětví Unie dostalo z ekonomicky nestabilní situace, které čelí od roku 2018. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(218)

Vzhledem k zanedbatelnému množství dovozu z dotčených zemí během posuzovaného období dospěla Komise k závěru, že dovoz z Číny a Ruska nemohl způsobit újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(219)

Komise proto dále šetřila pravděpodobnost, že by došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny a Ruska, pokud by opatření byla zrušena.

(220)

V 215. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie nacházelo v nestabilní hospodářské situaci. Ve 218. bodě odůvodnění došla Komise rovněž k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena dumpingovým dovozem z Číny a Ruska, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Číny a Ruska, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(221)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a dopad potenciálního dovozu a cenové úrovně dovozu z těchto zemí na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(222)

Jak již bylo popsáno v oddílech 3.1.11.2 a 3.2.3.2, mají vyvážející výrobci v Číně a Rusku značné volné kapacity, které společně výrazně převyšují současný objem výroby a vnitřní poptávku v těchto zemích. Tyto volné kapacity by bylo možné využít při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Objem, který by mohli čínští a ruští vyvážející výrobci vyvážet, je v porovnání s velikostí trhu Unie významný. Volné kapacity skutečně představují více než dvojnásobek celkové spotřeby v Unii na volném trhu během období přezkumného šetření.

(223)

Jak je popsáno v oddílech 3.1.11.1 a 3.2.3.1, během období přezkumného šetření vyváželi čínští a ruští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy za ceny výrazně nižší, než je stanovená běžná hodnota, které byly navíc nižší než průměrné (cílové) prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vzhledem k cenové úrovni vývozu z Číny a Ruska na jiné třetí trhy je proto vývoz do Unie pro vývozce z těchto zemí potenciálně mnohem přitažlivější. V důsledku toho lze důvodně očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, ruští a čínští vyvážející výrobci by začali znovu vyvážet velké objemy výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tento předpoklad je dále posílen dostupností značné volné kapacity v Číně a Rusku. Jak je uvedeno ve 167. bodě odůvodnění, ačkoli v současné době platí zákaz dovozu některých výrobků z oceli vyvážených z Ruska do Unie, včetně plochých za studena válcovaných výrobků z oceli (73), je pravděpodobné, že se bude jednat o dočasné opatření, a nelze předvídat jeho trvání ve vztahu k trvání prodloužení stávajících opatření. Nemá to tedy vliv na závěry o atraktivitě trhu Unie.

(224)

Tři ruští vyvážející výrobci tvrdili, že žadatel ve své žádosti přecenil atraktivitu trhu Unie ve vztahu k Rusku. V případě zvýšení vývozu do třetích zemí by podle ruských společností byl tento vývoz určen spíše pro preferenční obchodní partnery Ruska než pro Unii. Jak však žadatel rovněž zdůraznil, neexistuje žádný důvod, proč by měla být ruská volná kapacita využita ke zvýšení vývozu Ruska do preferenčních obchodních partnerských zemí. Tento vývoz totiž již v současné době těží z 0 % cla, takže by již nyní mohl probíhat bezcelně. Naproti tomu vývoz do Unie v současnosti podléhá clu, takže srovnání ruských a čínských cen do třetích zemí plus antidumpingové clo Unie by nevedlo k cenovému podbízení, zatímco zrušení antidumpingového cla ano. Proto argument, že by se vývoz do těchto zemí obchodních partnerů zvýšil, není přesvědčivý, neboť ruští vývozci neuvedli žádnou změnu, která by mohla v současnosti a v dohledné budoucnosti nastat a která by vývoz z Ruska do těchto zemí zvýšila. Komise proto tvrzení ruských vývozců zamítla.

(225)

Po poskytnutí informací tři ruští vyvážející výrobci a ruská vláda tvrdili, že není pravděpodobné, že by došlo k obnovení dumpingu působícího újmu ze strany Ruska. Podle názoru těchto stran „právo a praxe EU dokazují, že sankce EU jsou dlouhodobým politickým nástrojem“ a zároveň „antidumpingová opatření EU nemají předem stanovenou dobu platnosti“ (74). Ruští vyvážející výrobci tvrdili, že nic nenasvědčuje tomu, že sankce proti Rusku budou zmírněny nebo zrušeny. I kdyby však byly sankce zrušeny, trh EU není pro ruské vývozce atraktivní „kvůli vysokým rizikům zavedení přísných obchodních omezení“.

(226)

Jak je rovněž uvedeno ve 165. a 166. bodě odůvodnění, nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, proč by byl trh Unie za scénáře bez sankcí pro ruské vývozce méně atraktivní. Kromě toho 172., 223. a 248. bod odůvodnění tohoto nařízení vysvětluje, proč Komise shledala, že sankce nemohou mít vliv na závěry v tomto řízení. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(227)

Za účelem zjištění toho, jak by dovoz z Číny a Ruska ovlivnil výrobní odvětví Unie v případě ukončení opatření, provedla Komise výhledovou a srovnávací cenovou analýzu bez existence antidumpingových opatření.

(228)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v dotčených zemích v kombinaci s velmi malým množstvím dováženým z těchto zemí do Unie nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny. Proto nebylo možné na tomto základě provést smysluplný výpočet cenového podbízení. Za těchto okolností provedla Komise za účelem odhadu pravděpodobné ceny, za kterou by čínští a ruští výrobci při vývozu na trh Unie prodávali, srovnání průměrné ceny (ze závodu) výrobců v Unii zařazených do vzorku s odpovídající váženou průměrnou cenou výrobku, který je předmětem přezkumu, při vývozu z Číny a Ruska do třetích zemí (75).

(229)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. V případě Ruska činil cenový rozdíl téměř 13 %. Komise tedy zjistila, že pokud by opatření pozbyla platnosti, ruské ceny na trhu Unie by byly na podobné úrovni nižší než ceny v Unii.

(230)

Stejné srovnání pro Čínu ukázalo, že vývozní ceny z Číny do třetích zemí nejsou nižší než ceny Unie. Další analýza však ukázala, že tyto ceny byly stále nižší než cílová cena Unie. Při použití stejného cílového zisku jako při původním šetření (9,9 %) (76) bylo zjištěno, že dovoz z Číny na úrovni čínských vývozních cen do třetích zemí je o 10 % nižší než cílová cena Unie. Je tedy pravděpodobné, že pokud by opatření nebyla zachována, dovoz z Číny by způsobil újmu.

(231)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny a Ruska za ceny působící újmu, což by pravděpodobně vedlo k obnovení podstatné újmy.

(232)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo zjevně v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(233)

Výrobní odvětví Unie se nachází ve 14 členských státech (Německo, Slovenská republika, Itálie, Slovinsko, Lucembursko, Řecko, Belgie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Portugalsko, Maďarsko a Španělsko). V souvislosti s výrobkem, který je předmětem přezkumu, zaměstnává více než 9 000 zaměstnanců.

(234)

Ačkoliv platná antidumpingová opatření do značné míry zabránila vstupu dumpingového dovozu z Ruska a Číny na trh Unie, výrobní odvětví Unie se během období přezkumného šetření nacházelo v nestabilní hospodářské situaci, což potvrzují negativní trendy ukazatelů újmy.

(235)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že pokud by byla opatření zrušena, je obnovení újmy, která byla původně způsobena dovozem z dotčených zemí, velmi pravděpodobné. Příliv značného objemu dumpingového dovozu z Ruska a Číny by zhoršil již tak značně nestabilní hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a ohrozil jeho životaschopnost.

(236)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči Rusku a Číně je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(237)

Komise se obrátila na všechny známé uživatele a dovozce, kteří nejsou ve spojení. Žádný uživatel ani dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a nespolupracoval při tomto šetření poskytnutím odpovědi na dotazník.

(238)

Jeden dovozce, který není ve spojení, společnost Duferco S.A., a jeden uživatel, společnost ATS S.A., poskytli podání k zahájení řízení. Podle společnosti Duferco S.A. se ceny oceli výrazně zvýšily, což způsobilo nedostatek v dodavatelském řetězci. Ruská vláda poukázala na to, že prudkým nárůstem cen plochých za studena válcovaných výrobků z oceli trpí rovněž uživatelé a spotřebitelé v Unii. Společnost ATS S.A. a tři ruští vyvážející výrobci poukazují na zvýšení cen v první polovině roku 2021, které podle nich poškodilo uživatele a spotřebitele plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Kromě toho tyto strany tvrdily, že stávající ochranná opatření na dovoz výrobků z oceli představují samostatný nástroj na ochranu obchodu, který přispívá k růstu cen a nerovnováze mezi poptávkou a nabídkou (77).

(239)

V tomto ohledu mají ochranná opatření jiný důvod a cíl než antidumpingová opatření. Jak je vysvětleno ve 132. bodě odůvodnění, ochranná opatření nepostačují k ochraně trhu Unie před dovozem významných množství za dumpingové ceny. Kromě toho údaje, které společnost Duferco S.A. poskytla na podporu svého prohlášení, pocházejí z dubna a července 2021 a zahrnují trendy pozorované během období přezkumného šetření. Jak ukázala analýza v oddíle 4.4.2, využití kapacity výrobního odvětví Unie činilo ve stejném období pouze 68 %, zatímco jeho prodejní ceny byly na poměrně nízké úrovni. Z toho vyplývá, že existoval dostatečný prostor pro zvýšení výroby za konkurenceschopné ceny.

(240)

Společnost ATS S.A. ani ruští vyvážející výrobci nepředložili žádné důkazy, které by tvrzení uvedená v jejich podáních dokládaly. Jak vyplývá z analýzy v oddíle 4.4.3, údaje za období přezkumného šetření, které zahrnuje první polovinu roku 2021, tvrzení společnosti ATS S.A nepotvrdily. Ceny výrobního odvětví Unie totiž nebyly na neobvykle vysoké úrovni. Byly nižší než jednotkové náklady a dokonce nižší než vývozní ceny některých třetích zemí včetně Číny i než cílová cena výrobního odvětví Unie.

(241)

Jelikož žádná ze zúčastněných stran uvedených ve 238. bodě odůvodnění ani žádný jiný uživatel nebo dovozce, který není ve spojení, neposkytli kromě výše uvedených podání odpověď na dotazník ani žádné jiné informace, neměla Komise k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohla učinit závěr, že by pokračování opatření poškodilo zájmy uživatelů nebo dovozců.

(242)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Ruska a Číny nebyla zachována.

(243)

Tři ruští vyvážející výrobci a jeden uživatel (ATS S.A.) tvrdili, že stávající opatření by měla být pozastavena. Navíc ještě před zahájením šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podal podobný požadavek i jeden dovozce, který není ve spojení, se sídlem ve Spojeném království (Stemcor London Limited).

(244)

Argumenty předložené jednotlivými stranami se týkaly údajného vysokého nárůstu cen v Unii v poslední době od konce roku 2020, klesajícího dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z dotčených zemí a údajné nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Důkazy a údaje poskytnuté na podporu těchto argumentů, byť omezené, se téměř výhradně týkaly období, na které se vztahovalo období přezkumného šetření. Žádná ze stran neposkytla na podporu svých tvrzení žádné údaje týkající se období následujícího po období přezkumného šetření ani údaje o budoucích prognózách, s výjimkou prodejních cen v Unii ve třetím čtvrtletí roku 2021 a zmínky o mírně klesajícím trendu na konci roku 2021. Tři ruští vyvážející výrobci tvrdili, že „analytická prognóza budoucího vývoje trhu v letech 2022–2023 by byla nejistá a předpokládala by velké množství alternativních či dokonce protichůdných scénářů. Ani ty nejsložitější ekonomické ukazatele nemohou objasnit budoucí vývoj“. V této fázi je tedy obtížné vyvodit na tomto základě jakýkoli závěr ohledně existence dočasné změny tržních podmínek.

(245)

Komise v této souvislosti připomněla, že čl. 14 odst. 4 základního nařízení stanoví, že antidumpingová opatření mohou být v zájmu Unie pozastavena, pokud se podmínky na trhu dočasně změnily do té míry, že je nepravděpodobné, že by se v důsledku takového pozastavení újma obnovila.

(246)

Pokud jde o druhý prvek a jak je uvedeno v oddílech o újmě, obnovení újmy a zájmu Unie výše (174. a další bod odůvodnění), Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie se během období přezkumného šetření stále nacházelo v nestabilní situaci a že v každém případě existuje velká pravděpodobnost, že podstatná újma původně způsobená dumpingovým dovozem z Číny a Ruska za ceny působící újmu se v případě ukončení platnosti opatření obnoví. Kromě toho Komise nenalezla žádné přesvědčivé důvody z hlediska zájmu Unie, které by zachování opatření bránily. Na základě informací dostupných v rámci tohoto šetření proto Komise nemohla v této fázi dospět k závěru, že je nepravděpodobné, že by se újma v důsledku pozastavení obnovila, a že by bylo v zájmu Unie pozastavit opatření podle čl. 14 odst. 4 základního nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla. Komise si vyhradila právo v příhodnou dobu dále prozkoumat potřebu pozastavení opatření v souladu s čl. 14 odst. 4 základního nařízení.

(247)

Skupiny NLMK Group, Severstal Group a MMK Group navíc tvrdily, že vzhledem k tomu, že dodávky ruských plochých za studena válcovaných výrobků z oceli do Unie byly sankcemi zcela zastaveny, neexistuje žádný právní základ pro zachování opatření ani jako výsledek probíhajícího přezkumu před pozbytím platnosti, ani během právním aktem stanoveného období uplatňování opatření. Vyvážející výrobci tvrdili, že zásadní přeorientování obchodních toků, které tyto sankce způsobily, je trvalé povahy. Podle tohoto argumentu by opatření neplnila svůj účel ochrany výrobního odvětví a trhu Unie před nekalými obchodními praktikami zahraničních vývozců, a proto nejsou podle čl. 11 odst. 1 základního nařízení nezbytná.

(248)

Komise uvedla, že po zahájení šetření, v důsledku vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině, zavedla Unie proti Rusku na sebe navazující balíčky sankcí, které se dotkly také výrobků z oceli a/nebo ocelářských společností vyrábějících a vyvážejících výrobek, který je předmětem přezkumu, po období přezkumného šetření. V rozporu s tvrzením vyvážejících výrobců však nelze současnou situaci považovat za trvalou. Jak je uvedeno ve 167. a 172. bodě odůvodnění, Komise shledala, že tyto sankce nemohou mít vliv na její závěry v tomto šetření. Komise zejména zjistila, že navzdory stávajícím sankcím jsou opatření ve smyslu čl. 11 odst. 1 a 2 základního nařízení stále nezbytná.

(249)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se plochých za studena válcovaných výrobků z oceli z Ruska a Číny zachována.

(250)

K zajištění uplatňování individuálních antidumpingových cel jsou nutná zvláštní opatření. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(251)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(252)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(253)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z dotčených zemí a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(254)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (78). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(255)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (79), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(256)

Prováděcím nařízením (EU) 2019/159 (80) uložila Komise ochranné opatření, pokud jde o některé výrobky z oceli, na období tří let. Prováděcím nařízením (EU) 2021/1029 bylo ochranné opatření prodlouženo do 30. června 2024. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je jednou z kategorií výrobků, na něž se vztahuje ochranné opatření. Jakmile tedy dojde k překročení celních kvót stanovených v rámci ochranného opatření, stane se při témže dovozu splatné jak clo při překročení kvóty, tak i antidumpingové clo. Jelikož taková kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může vést k většímu ovlivnění obchodu, než je žádoucí, rozhodla se Komise zabránit souběžnému uplatňování antidumpingového cla a cla při překročení kvóty na výrobek, který je předmětem přezkumu, po dobu uložení ochranného cla.

(257)

To znamená, že pokud se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat na výrobek, který je předmětem přezkumu, a překročí úroveň antidumpingových cel podle tohoto nařízení, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Po dobu souběžného uplatňování ochranných a antidumpingových cel se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje. Pokud se při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat clo na výrobek, který je předmětem přezkumu, a je stanoveno na nižší úrovni, než je úroveň antidumpingových cel stanovených v tomto nařízení, vybere se kromě rozdílu mezi tímto clem a vyššími antidumpingovými cly uloženými podle tohoto nařízení i clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Část objemu nevybraného antidumpingového cla se pozastavuje.

(258)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,