(EU) 2022/1477Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1477 ze dne 6. září 2022, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2020/492 ve znění prováděcího nařízení (EU) 2020/776 na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken zasílaných z Turecka bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Turecka

(1)

V dubnu 2020 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/492 (2) ve znění prováděcího nařízení (EU) 2020/776 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Egypta. Platná antidumpingová opatření se pohybují v rozmezí od 34 % do 69 % pro dovoz pocházející z ČLR a 20 % pro dovoz pocházející z Egypta. Šetření, které vedlo k uložení těchto cel, bylo zahájeno v únoru 2019 (dále jen „původní šetření“) (4).

(2)

Komise obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta dovozem textilií ze skleněných vláken zasílaných z Turecka bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Turecka, a zavedla celní evidenci tohoto dovozu.

(3)

Žádost podalo dne 3. listopadu 2021 sdružení výrobců textilií ze skleněných vláken v Unii TECH-FAB Europe e.V. (dále jen „žadatel“).

(4)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy o změně obchodních toků souvisejících s vývozem z Číny, Egypta a Turecka do Unie, k níž došlo po uložení opatření na textilie ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta. Tato změna obchodních toků zřejmě vyplývá ze zasílání textilií ze skleněných vláken z Turecka do Unie, u nichž byla provedena montáž nebo kompletace v Turecku, a to zejména společností Turkiz Composite Materials Technology Üretim Sanayi ve Ticaret Anonim Şirketi (dále jen „Turkiz Composite“ (5)). Z důkazů vyplynulo, že tyto montáže představují obcházení, neboť začaly nebo byly značně rozšířeny od zahájení nebo těsně před zahájením antidumpingového šetření, z něhož vycházejí antidumpingová cla na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta. Žádost navíc obsahovala dostatečné důkazy o tom, že hodnota dílů z Číny a Egypta činí nejméně 60 % celkové hodnoty montovaného výrobku a hodnota přidaná během montáže nebo kompletace je nižší než 25 % celkových výrobních nákladů.

(5)

Žádost dále obsahovala dostatečné důkazy o tom, že výše popsané praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce maří nápravné účinky stávajících antidumpingových opatření, pokud jde o množství a ceny. Na trh EU se zřejmě ve velkém množství dovážel výrobek, který je předmětem šetření. Kromě toho existovaly dostatečné důkazy o tom, že se dovoz textilií ze skleněných vláken uskutečňoval za ceny působící újmu.

(6)

A konečně, žádost obsahovala dostatečné důkazy o tom, že textilie ze skleněných vláken zasílané z Turecka byly vyváženy za dumpingové ceny vzhledem k běžné hodnotě, která byla předtím pro textilie ze skleněných vláken stanovena.

(7)

Dotčeným výrobkem jsou textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, ke dni vstupu prováděcího nařízení (EU) 2020/492 v platnost kódů KN ex 7019 39 00, ex 7019 40 00, ex 7019 59 00 a ex 7019 90 00 (kódy TARIC 7019390080, 7019400080, 7019590080 a 7019900080), pocházející z Čínské lidové republiky a Egypta (dále jen „dotčený výrobek“). Jde o výrobek, na který se vztahují stávající platná opatření.

(8)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek definovaný v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Turecka, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Turecka (ke dni vstupu prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2230 (6) (dále jen „nařízení o zahájení šetření“) v platnost kódů TARIC 7019390083, 7019400083, 7019590083 a 7019900083) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(9)

Šetření ukázalo, že textilie ze skleněných vláken vyvážené z Číny a Egypta do Unie a textilie ze skleněných vláken zasílané z Turecka bez ohledu na to, zda pocházejí z Turecka, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(10)

Komise poté, co informovala členské státy, a poté, co zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, zahájila šetření a zavedla celní evidenci dovozu textilií ze skleněných vláken zasílaných z Turecka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Turecka, a to prováděcím nařízením (EU) 2021/2230.

(11)

Společnost LM Wind Power, výrobce lopatek pro větrné turbíny usazený v Unii, tvrdila, že zahájení šetření nebylo odůvodněné kvůli neexistenci dostatečných důkazů, a šetření by proto mělo být okamžitě ukončeno.

(12)

Tvrdila, že k obcházení nedochází, protože v obchodních tocích mezi Tureckem a Unií na straně jedné nebo mezi Čínou a Egyptem a Unií na straně druhé nedošlo k žádné změně, která by svědčila o obcházení. Dále také tvrdila, že praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce probíhající v Turecku nespadají do žádné z kategorií uvedených v čl. 13 odst. 1 čtvrtém pododstavci základního nařízení. V žádosti nebyly zejména žádné skutečné důkazy o tom, že docházelo k zasílání textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta přes Turecko do Unie. Kromě toho tyto praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce nelze kvalifikovat jako mírnou úpravu, neboť výrobek, který je předmětem šetření, je navazujícím výrobkem a jako takový je odlišným výrobkem než jeho vstupní materiály (zejména pramence ze skleněných vláken) nebo montáž, zejména proto, že výrobek, který je předmětem šetření, a pramence ze skleněných vláken nejsou zařazeny pod stejná čísla celního sazebníku.

(13)

Rovněž tvrdila, že pro praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce probíhající v Turecku prostřednictvím zřízení závodu na výrobu textilií ze skleněných vláken v Turecku existuje dostatečné opodstatnění a hospodářský důvod ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. V Turecku byla značná poptávka po textiliích ze skleněných vláken, která byla z velké části tažena odvětvím větrné energie v Turecku, s potřebou přibližně 20 000 až 25 000 tun v roce 2020. Poptávka rostla, což dokládá skutečnost, že v roce 2018 turecká společnost založila v Turecku nový závod na výrobu skleněných vláken s dodatečnou roční výrobní kapacitou 70 000 tun. V neposlední řadě uvedla, že poptávka po textiliích ze skleněných vláken roste i v sousedních regionech v blízkosti Turecka, jako je Blízký východ a Afrika, a že tyto skutečnosti rovněž odůvodňují zřízení výrobního závodu v Turecku.

(14)

Podobné připomínky byly obdrženy od dalšího evropského výrobce větrných lopatek usazeného v Unii, společnosti Vestas Wind Systems A/S, a od jednoho tureckého vyvážejícího výrobce textilií ze skleněných vláken, společnosti Turkiz Composite, která se nachází v evropském svobodném celním pásmu ASB v turecké Marmaře.

(15)

Pokud jde o hospodářský důvod jejího zřízení v Turecku, společnost Turkiz Composite rovněž tvrdila, že představenstvo její čínské mateřské společnosti přijalo rozhodnutí o založení společnosti v Turecku již dne 24. dubna 2018, tj. předtím, než Komise zahájila původní šetření (7), které vedlo k opatřením uvedeným v 1. bodě odůvodnění.

(16)

Egyptské orgány tvrdily, že Egypt byl do tohoto šetření nespravedlivě zapojen, protože neprobíhají žádné praktiky obcházení týkající se Egypta. Rovněž tvrdily, podobně jako v případě tvrzení společnosti LM Wind Power, že neexistuje dostatek důkazů, které by prokazovaly obcházení ve formě montáže v Turecku, která souvisí s vývozem pramenců skleněných vláken z Egypta, nebo překládky textilií ze skleněných vláken z Egypta a Číny mezi Tureckem a Unií. Egyptské orgány dále tvrdily, že neexistují žádné důkazy o změně obchodních toků.

(17)

Turecké orgány zdůraznily, že v Turecku existuje významná instalovaná kapacita a výroba textilií ze skleněných vláken a že se domnívají, že turečtí domácí výrobci, kteří splňují příslušné podmínky, by měli být od rozšíření opatření osvobozeni.

(18)

V neposlední řadě společnost Amiblu Holding GmbH, která je dodavatelem plastových potrubních systémů a řešení vyztužených skleněnými vlákny v Unii, uvedla, že je v zájmu Unie jednat proti praktikám obcházení narušujícím trh, pokud jde o dovoz textilií ze skleněných vláken ze třetích zemí, včetně Turecka. Zejména tvrdila, že vzhledem k tomu, že se na její turecké konkurenty nevztahují antidumpingová a vyrovnávací opatření na dovoz pramenců ze skleněných vláken, byla ovlivněna konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie. Vyzvala také Komisi, aby systematicky zkoumala mechanismy obcházení ve třetích zemích, včetně Turecka.

(19)

Pokud jde o tvrzení týkající se zahájení šetření, Komise připomněla, že šetření bylo zahájeno na základě důkazů uvedených v žádosti, které se týkaly zasílání textilií ze skleněných vláken, u nichž byla provedena montáž v Turecku, přes Turecko do Unie, a to zejména společností Turkiz Composite.

(20)

Kromě toho žádost poskytla dostatečné důkazy ohledně neexistence jiného hospodářského důvodu než uložení cla, například odkaz na výroční zprávu společnosti China Hengshi Foundation Company Limited za rok 2018 (12). Podle žádosti provozní rizika identifikovaná ve výroční zprávě za rok 2018 s rozšířením činnosti skupiny China National Building Materials Group do Turecka představovala „rizika spojená s antidumpingovými cly uloženými na naše výrobky Evropskou unií a čínsko-americkými obchodními třenicemi“ (13).

(21)

Komise proto zamítla tvrzení, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření. Komise vzala na vědomí prohlášení společnosti Amiblu Holding GmbH a tureckých orgánů.

(22)

Období šetření pokrývá období od 1. ledna 2019 do 30. června 2021 (dále jen „období šetření“). Za období šetření byly shromážděny údaje s cílem prošetřit mimo jiné údajnou změnu obchodních toků po uložení opatření týkajících se dotčeného výrobku a existenci praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Pro období od 1. července 2020 do 30. června 2021 (dále jen „sledované období“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat, zda dovoz maří nápravný účinek platných opatření, pokud jde o ceny a/nebo množství, a zda došlo k dumpingu.

(23)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovala orgány Číny, Egypta a Turecka, známé vyvážející výrobce v těchto zemích, výrobní odvětví Unie a předsedu Rady přidružení EU-Turecko.

(24)

Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecka při Evropské unii, aby jí sdělilo názvy a adresy vyvážejících výrobců a/nebo reprezentativních sdružení, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření, kromě tureckých vyvážejících výrobců, které žadatel uvedl v žádosti.

(25)

Formuláře žádosti o osvobození pro výrobce/vývozce v Turecku, dotazníky pro výrobce/vývozce v Číně a Egyptě a pro dovozce v Unii byly zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(26)

Ze šesti známých výrobců v Turecku předložili formuláře žádosti o osvobození čtyři z nich. Jednalo se o tyto subjekty:

(27)

Kromě toho předložilo odpovědi na dotazník šest čínských a egyptských společností, všechny ve spojení se společností Turkiz Composite.

(28)

Odpovědi na dotazník dále předložila maďarská společnost Metyx Hungary Korlátolt Felelősségű Társaság (dovozce textilií ze skleněných vláken vyráběných společností Telateks Tekstil Ürünleri Sanayi ve Ticaret Anonim Şirketi, který je ve spojení) a německá společnost Saertex GmbH & Co. KG (mateřská společnost a dovozce textilií ze skleněných vláken vyráběných společností Saertex Turkey Teksil Ltd. Şti.).

(29)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v nařízení o zahájení šetření. Všechny strany byly informovány, že nesdělení veškerých relevantních informací nebo sdělení neúplných, nepravdivých nebo zavádějících informací může vést k použití článku 18 základního nařízení a k závěrům založeným na dostupných údajích.

(30)

Dne 4. února 2022 se konalo slyšení se společností LM Wind Power. Po poskytnutí informací se dne 12. července uskutečnilo slyšení se společností Turkiz Composite.

(31)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení by měly být za účelem posouzení možného obcházení analyzovány tyto skutečnosti:

(32)

V žádosti se uváděla překládka, a zejména zasílání dotčeného výrobku z Turecka do Unie poté, kdy u něj byla provedena montáž nebo kompletace v Turecku (viz 4. bod odůvodnění).

(33)

Pokud jde o překládku, šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by se některý ze čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců na těchto praktikách podílel. Toto tvrzení proto nemohlo být tímto šetřením potvrzeno.

(34)

Pokud jde o montáž nebo kompletaci, Komise konkrétně analyzovala, zda jsou splněna kritéria uvedená v čl. 13 odst. 2 základního nařízení, zejména:

(35)

Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, čtyři vyvážející výrobci v Turecku požádali o osvobození od opatření, pokud by byla rozšířena na Turecko. V průběhu celého řízení spolupracovali tím, že předkládali formuláře žádostí o osvobození a poskytovali odpovědi na písemná upozornění na nedostatky. Úroveň spolupráce ze strany tureckých vyvážejících výrobců byla vysoká, neboť jejich souhrnné nahlášené objemy vývozu textilií ze skleněných vláken do Unie v předložených formulářích žádosti o osvobození představovaly celý objem tureckého dovozu během sledovaného období, jak je uvedeno ve statistikách dovozu Eurostatu.

(36)

Komise provedla inspekci na místě v prostorách společnosti Turkiz Composite podle článku 16 základního nařízení. Na rozdíl od ostatních tří výrobců, kteří se přihlásili, dovážela tato společnost téměř všechny své vstupní materiály, a zejména 100 % svého hlavního vstupního materiálu (pramence ze skleněných vláken) od společností ve spojení v Číně a Egyptě. Tato společnost byla také ve sledovaném období zdaleka největším tureckým vyvážejícím výrobcem textilií ze skleněných vláken. Během sledovaného období vyvezla do Unie více textilií ze skleněných vláken než tři ostatní spolupracující turečtí vyvážející výrobci dohromady.

(37)

Tabulka 1 níže ukazuje vývoj dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny, Egypta a Turecka v období šetření.

Tabulka 1

Dovoz textilií ze skleněných vláken do Unie v období šetření (v tunách)

(38)

Tabulka 1 ukazuje, že dovoz textilií ze skleněných vláken z Turecka vzrostl z 2 334 tun v roce 2019 na 8 367 tun ve sledovaném období. Výrazný nárůst ve sledovaném období oproti roku 2019 se časově shodoval s nárůstem produkce společnosti Turkiz Composite, která začala vyrábět od března 2019.

(39)

Dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny se snížil ze 43 460 tun v roce 2019 na 33 263 tun ve sledovaném období a dovoz textilií ze skleněných vláken z Egypta se snížil z 11 349 tun v roce 2019 na 3 608 tun.

(40)

Tabulka 2 níže ukazuje vývoj dovozu pramenců ze skleněných vláken z Číny a Egypta do Turecka na základě tureckých dovozních statistik z databáze GTA.

Tabulka 2

Dovoz pramenců ze skleněných vláken z Egypta a Číny do Turecka v období šetření (v tunách)

(41)

Hlavním vstupním materiálem pro výrobu textilií ze skleněných vláken jsou pramence ze skleněných vláken. Tento vstupní materiál je poté dále zpracován za účelem výroby textilií ze skleněných vláken. Z důkazů, které měla Komise k dispozici, vyplynulo, že textilie ze skleněných vláken vyvážené do Unie z Turecka byly vyrobeny zejména z pramenců ze skleněných vláken.

(42)

Tabulka 2 ukazuje, že dovoz pramenců ze skleněných vláken z Číny do Turecka výrazně vzrostl, a to z 6 996 tun v roce 2019 na 19 201 tun ve sledovaném období. Dovoz pramenců ze skleněných vláken z Egypta do Turecka se rovněž značně zvýšil, a to z 9 142 tun v roce 2019 na 30 149 tun ve sledovaném období. Dovoz z Číny i Egypta představuje přibližně 70 % celkového tureckého dovozu pramenců ze skleněných vláken v roce 2020 i ve sledovaném období. Výrazný nárůst dovozu pramenců ze skleněných vláken z Číny a Egypta do Turecka se navíc shodoval se skutečností, že společnost Turkiz Composite začala dodávat svému největšímu evropskému odběrateli až od května 2020, což vedlo ke zvýšené spotřebě pramenců ze skleněných vláken pro výrobu textilií ze skleněných vláken.

(43)

Společnost Turkiz Composite tvrdila, že všechny pramence ze skleněných vláken, které používala k výrobě textilií ze skleněných vláken, byly nakupovány z Číny a z Egypta, zejména od jejích společností ve spojení v Číně a Egyptě. Tyto pramence dovážela pod kódem HS 7019 12. Dovoz pod tímto kódem vykazoval nejvýznamnější nárůst dovozu z Číny a Egypta do Turecka.

(44)

Významný nárůst objemu dovozu pramenců ze skleněných vláken z Číny a z Egypta do Turecka naznačil rostoucí poptávku po tomto vstupním materiálu v Turecku, což mohlo být alespoň částečně vysvětleno nárůstem výroby textilií ze skleněných vláken a jejich vývozu z Turecka během sledovaného období. Potvrdily to i informace poskytnuté společností Turkiz Composite.

(45)

Nárůst vývozu textilií ze skleněných vláken z Turecka do Unie na straně jedné a pokles vývozu textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta do Unie na straně druhé představuje změnu obchodních toků mezi Tureckem a Unií ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení spolu s významným nárůstem čínského a egyptského vývozu pramenců ze skleněných vláken do Turecka během období šetření ve srovnání s rokem 2019, jak ukazuje tabulka 2.

(46)

Společnost Turkiz Composite tvrdila, že pro její založení existovalo dostatečné opodstatnění a hospodářský důvod. Tvrdila, že důvodem jejího založení v Turecku byla významná poptávka po textiliích ze skleněných vláken v Turecku a zvýšená poptávka po textiliích ze skleněných vláken v zemích sousedících s Tureckem kromě EU (zejména v Egyptě, Jordánsku, Íránu a do určité míry v Saúdské Arábii), jakož i významná a rostoucí poptávka po pramencích ze skleněných vláken v Turecku.

(47)

Šetření ukázalo, že společnost Turkiz Composite se před zahájením původního šetření rozhodla založit společnost v Turecku. Společnost byla založena dne 1. června 2018, ale výrobu zahájila až v březnu 2019, protože ještě musela najít prostory a nakoupit, přestěhovat, nainstalovat a odzkoušet všechny stroje na výrobu textilií ze skleněných vláken. Datum zahájení výroby se shodovalo s datem zahájení původního šetření dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta.

(48)

Kromě toho čl. 13 odst. 1 základního nařízení stanoví souvislost mezi danými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi a změnou obchodních toků, kdy tato změna musí být „způsobena“ uvedenými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi. Jedná se tedy o praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce vedoucí ke změně obchodních toků, pro něž musí mimo uložení cla existovat dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, jinak budou považovány za obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(49)

S ohledem na výše uvedené je argument, že společnost byla založena za účelem obsluhy domácího, afrického a blízkovýchodního trhu, nepodstatný, neboť založení společnosti nepředstavuje praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které vedou ke změně obchodních toků. Praktikou, která tuto změnu způsobuje, je montáž/kompletace v Turecku, která vedla k výraznému zvýšení vývozu textilií ze skleněných vláken (montovaného výrobku) do Unie. Vývoz textilií ze skleněných vláken ze strany společnosti Turkiz Composite do Unie se podstatně zvýšil, když od května 2020 začala postupně zvyšovat dodávky svému největšímu evropskému odběrateli (viz 42. bod odůvodnění), což se shodovalo s datem uložení původních opatření (viz 1. bod odůvodnění).

(50)

Kromě toho skutečnost, že společnost, která byla údajně založena za účelem obsluhování domácího, afrického a blízkovýchodního trhu, po zahájení antidumpingového řízení ve skutečnosti místo toho obsluhuje domácí trh a trh Unie (14), dále naznačuje, že její montáže byly rozvíjeny v reakci na šetření a poté byly ještě dále rozšířeny v reakci na uložení cel.

(51)

Po poskytnutí informací společnosti Turkiz Composite a LM Wind Power tvrdily, že Komise ve svém odůvodnění vynechala jeden krok v právní analýze hospodářského důvodu, jelikož neposoudila, zda pro dané praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce existuje hospodářský důvod nebo dostatečné opodstatnění. Rovněž uvedly, že Komise použila nesprávné časové kritérium, neboť neuznala, že „uložení cla“ – a nikoli zahájení šetření – musí být důvodem pro praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce. Nakonec tvrdily, že pokud by Komise použila správná právní kritéria, dospěla by k závěru, že pro založení společnosti Turkiz Composite existuje dostatečné opodstatnění a hospodářský důvod. Uváděly, že hlavním důvodem pro zřízení tureckého závodu je obsluha tureckého domácího trhu.

(52)

Komise tato tvrzení zamítla. Zaprvé, Komise neopomněla posoudit, zda pro dané praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce existuje hospodářský důvod nebo dostatečné opodstatnění. Toto posouzení bylo provedeno, jak je výslovně vysvětleno ve 48. a 49. bodě odůvodnění výše. Komise jasně určila praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které vedly ke změně struktury obchodu, a poté analyzovala možná odůvodnění těchto praktik. V rozporu s tvrzením zúčastněných stran, jak je vysvětleno v 49. bodě odůvodnění, není založení společnosti Turkiz Composite ani její domácí prodej dotčenou praktikou, zpracovatelským postupem nebo prací, protože změna obchodních toků, o níž se hovoří v bodě 2.3 výše, z nich nevyplývá.

(53)

Zadruhé, Komise nepoužila nesprávné časové kritérium. Ve 47. bodě odůvodnění poukázala na skutečnost, že datum zahájení výroby se shoduje s datem zahájení původního šetření. Toto zjištění, které se zakládalo na ověřených informacích poskytnutých společností Turkiz Composite, bylo právně relevantní, neboť jednou z podmínek čl. 13 odst. 2 základního nařízení je, jak je rovněž uvedeno v 34. bodě odůvodnění výše, aby „montáž začala nebo byla značně rozšířena po zahájení antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením“. Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení definuje obcházení, a proto se zaměřuje na uložení cla, protože bez uložení cla nemůže docházet k obcházení. To nebrání tomu, aby zahájení praktik, zpracovatelských postupů nebo prací po zahájení šetření bylo považováno za důkaz, že následně uložené (a důvodně očekávané) clo bylo opodstatněním pro danou praktiku. Výklad čl. 13 odst. 1 navrhovaný zúčastněnou stranou by byl nejen neslučitelný se zněním čl. 13 odst. 2 citovaného výše, ale ve skutečnosti by z působnosti čl. 13 odst. 1 vyňal praktiky obcházení, které byly zahájeny mezi zahájením šetření a uložením cla. To by bylo v rozporu se samotným účelem článku 13 základního nařízení, jak jej definoval Soudní dvůr (15).

(54)

Pokud jde o tvrzení, že hlavním důvodem pro zřízení tureckého závodu byla obsluha tureckého domácího trhu, Komise poznamenala, že společnost Turkiz Composite v průběhu tohoto řízení mírně změnila své odůvodnění, neboť před poskytnutím informací tvrdila, že důvodem byla obsluha domácího, afrického a blízkovýchodního trhu. Jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění, společnost Turkiz Composite obsluhovala během období šetření domácí trh a trh Unie. V každém případě se činnost společnosti Turkiz Composite během období šetření podstatně zvýšila, o čemž svědčí následující zjištění:

(55)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti šetření neodhalilo dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod pro výrazné zvýšení vývozu montovaného výrobku ze strany společnosti Turkiz Composite do Unie, kromě toho, aby bylo možné vyhnout se placení v současnosti platných antidumpingových cel.

(56)

Ustanovení čl. 13 odst. 2 písm. a) základního nařízení vyžaduje, aby montáž nebo kompletace začala nebo byla značně rozšířena po zahájení antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením a použité díly pocházely hlavně ze zemí, na něž se vztahují antidumpingová opatření.

(57)

Původní šetření bylo zahájeno dne 21. února 2019 a konečné antidumpingové clo bylo uloženo dne 1. dubna 2020. Společnost Turkiz Composite byla oficiálně založena dne 1. června 2018 a od března 2019 zahájila výrobu. Proto se datum zahájení výroby shoduje s datem zahájení původního šetření dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta (viz poznámka pod čarou č. 7).

(58)

Společnost Turkiz Composite navíc během období šetření výrazně zvýšila svůj prodej na vývoz a téměř všechny své vstupní materiály, a zejména 100 % svého hlavního vstupního materiálu (pramence ze skleněných vláken), nakupovala od společností ve spojení v Číně a Egyptě.

(59)

Komise proto dospěla k závěru, že montáž nebo kompletace začala po zahájení původního šetření, jak vyžaduje čl. 13 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(60)

V čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení se uvádí, že pokud jde o montáž nebo kompletaci, podmínkou pro stanovení obcházení je, že hodnota dílů ze zemí, na které se vztahují opatření, činí nejméně 60 % celkové hodnoty částí montovaného výrobku a že hodnota přidaná během montáže nebo kompletace je nižší než 25 % celkových výrobních nákladů.

(61)

Hlavním vstupním materiálem pro výrobu textilií ze skleněných vláken jsou pramence ze skleněných vláken. Společnost Turkiz Composite nakupovala 100 % používaných pramenců ze skleněných vláken od společností ve spojení v Číně a Egyptě. Během zpracovatelského postupu šití a pletení, což je kompletace prováděná v Turecku, byly tyto pramence ze skleněných vláken přeměněny na textilie ze skleněných vláken. Podle informací předložených a ověřených společností Turkiz Composite činí hodnota hlavního vstupního materiálu, tedy pramenců ze skleněných vláken, téměř 100 % celkové hodnoty částí montovaného/kompletovaného výrobku ve smyslu čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(62)

Po poskytnutí informací společnosti Turkiz Composite a LM Wind Power zopakovaly své tvrzení, že výroba textilií ze skleněných vláken z dovážené hlavní suroviny, kterou jsou pramence ze skleněných vláken, nepředstavuje „montáž součástí při montážní operaci“ ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního nařízení a že pramence ze skleněných vláken nejsou součásti, ale materiály ve smyslu vysvětlivky VII) k druhé části všeobecného pravidla 2 a) pro výklad harmonizovaného systému, která stanoví, že montované části „však nemohou být opracovávány k dokončení jejich výroby“. V tomto kontextu tvrdily, že pramence ze skleněných vláken nejsou „součástmi“ textilií ze skleněných vláken a že pramence ze skleněných vláken nejsou „montovány“ do textilií ze skleněných vláken, ale jsou zpracovávány na textilie ze skleněných vláken tkaním a vpichováním různých typů pramenců ze skleněných vláken, jakož i jiných materiálů za použití složitých strojů. Obdobné připomínky byly obdrženy i od egyptských orgánů.

(63)

Komise tato tvrzení zamítla. Praktiku popsanou v 60. bodě odůvodnění lze charakterizovat jako kompletaci, která spadá pod pojem montáží podle čl. 13 odst. 2 základního nařízení, jak je rovněž uvedeno v 34. bodě odůvodnění výše. Kromě toho byly zváženy další prvky, jak je vysvětleno níže.

(64)

Zaprvé, odkaz na vysvětlivku VII) k druhé části všeobecného pravidla 2 a) pro výklad harmonizovaného systému je irelevantní, protože přímým právním základem je článek 13 základního nařízení, a nikoli celní předpisy, jak výslovně objasnil Soudní dvůr (16).

(65)

Zadruhé, při výkladu čl. 13 odst. 2 základního nařízení Soudní dvůr nejprve připomněl, že „v souladu s ustálenou judikaturou je třeba vzít v úvahu pro výklad ustanovení unijního práva nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jíž je součástí“ (17). Základní nařízení pojmy „montáž“ nebo „kompletace“ nedefinuje. Způsob, jakým je čl. 13 odst. 2 základního nařízení strukturován, však podporuje výklad pojmu „montáž“ ve smyslu, který má podle čl. 13 odst. 2 písm. b) výslovně zahrnovat také „kompletaci“. Z toho vyplývá, že „montáž“ ve smyslu čl. 13 odst. 2 zahrnuje nejen operace, které spočívají v montáži součástí složeného výrobku, ale může zahrnovat i další zpracování, tj. konečnou úpravu výrobku.

(66)

Kromě toho je podle Soudního dvora (18) účelem šetření prováděných v souladu s článkem 13 základního nařízení zajistit účinnost antidumpingových cel a zabránit jejich obcházení. Účelem čl. 13 odst. 2 základního nařízení je proto zachytit praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které používají převážně díly ze země, na niž se vztahují opatření, a montují je nebo je dokončují přidáním omezené hodnoty k těmto dílům.

(67)

Po poskytnutí informací společnosti Turkiz Composite a LM Wind Power a egyptské orgány nesouhlasily s přístupem Komise, která kumulovala hodnotu pramenců ze skleněných vláken z Egypta s hodnotou pramenců ze skleněných vláken z Číny, aby určila, zda hodnota pramenců ze skleněných vláken činí nejméně 60 % celkové hodnoty údajných „součástí“ textilií ze skleněných vláken. Poukázali na použití výrazu „díly ze země, na niž se vztahují opatření“ (v jednotném čísle) v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(68)

Komise toto tvrzení odmítla z následujících důvodů. Zaprvé, jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění, v původním šetření byl dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta posuzován souhrnně. Proto bylo vhodné v tomto šetření zaměřeném proti obcházení přepisů použít stejnou metodiku s cílem rozšířit původní opatření.

(69)

Zadruhé, článek 13 nebrání Komisi, aby takovou souhrnnou analýzu provedla s cílem ověřit, zda bylo splněno kritérium 60 % stanovené v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Výklad znění čl. 13 odst. 2 základního nařízení, tj. „země, na niž se vztahují“, způsobem, který neumožňuje kumulaci hodnoty dílů, pokud k obcházení dochází ve více než jedné zemi, je naopak v rozporu se stávající judikaturou EU. Ve věci Kolachi se Soudní dvůr zabýval zvláštní praktikou obcházení (v případě, kdy byly díly jízdních kol nejprve částečně smontovány na Šrí Lance a poté dále smontovány v Pákistánu) a potvrdil, že se na tuto praktiku obcházení vztahuje čl. 13 odst. 2 základního nařízení, přestože je v tomto ustanovení použito jednotné číslo. Soudní dvůr (19) rovněž zdůraznil, že jakýkoli jiný výklad by umožnil vyvážejícím výrobcům oslabit účinnost opatření proti obcházení podle článku 13 základního nařízení. Totéž odůvodnění proto platí i pro pokusy vyhnout se uplatňování pravidel proti obcházení tím, že jsou suroviny získávány ze dvou zemí, na něž se vztahují opatření.

(70)

Zatřetí, podle odůvodnění společnosti Turkiz Composite by v případě, že by 50 % vstupních materiálů pocházelo z Číny a dalších 50 % z Egypta, nedocházelo k obcházení v situaci, kdy by 100 % částí pocházelo ze zemí, na které se vztahují opatření. Takový výsledek by byl zjevně v rozporu s účelem čl. 13 odst. 2, a to i s ohledem na to, že veškeré textilie ze skleněných vláken vyvážené do Unie sestávaly buď ze 100 % z částí pocházejících z Číny, nebo ze 100 % z částí pocházejících z Egypta.

(71)

Komise tudíž dospěla k závěru, že kritérium 60 % stanovené v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení bylo splněno.

(72)

Společnost Turkiz Composite tvrdila, že její náklady na přidanou hodnotu překračují hranici 25 % celkových výrobních nákladů. Hlavními položkami při výpočtu přidané hodnoty byly náklady na odpisy, náklady na nájem, náklady na obalový materiál, přímé a nepřímé náklady na pracovní sílu a ostatní nepřímé výrobní náklady, které byly součástí finančních údajů za sledované období předložených společností Turkiz Composite ve formuláři žádosti o osvobození.

(73)

Komise všechny tyto nákladové položky analyzovala a usoudila, že některé vzniklé výdaje nelze klasifikovat jako součást výrobních nákladů nebo že byly nadhodnoceny:

(74)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla hodnota přidaná k dílům, jak ji vypočítala Komise, výrazně nižší než hodnota vypočítaná společností Turkiz Composite.

(75)

Kromě toho společnost Turkiz Composite téměř všechny vstupní materiály, a zejména 100 % hlavního vstupního materiálu (pramence ze skleněných vláken), nakupovala od společností ve spojení v Číně a Egyptě. Společnost Turkiz Composite nepředložila žádné skutečné důkazy, které by prokazovaly, že tyto ceny byly stanoveny za obvyklých tržních podmínek a nebyly ovlivněny vzájemným vztahem a že se nejednalo o převodní ceny mezi společnostmi ve spojení. Na druhou stranu Komise zjistila, že tyto ceny byly výrazně nižší než ceny, které během sledovaného období platili tři další turečtí spolupracující vyvážející výrobci dodavatelům, kteří nebyli ve spojení.

(76)

Aby se tedy dospělo k přiměřeně přesnému zjištění, byly ceny placené společností Turkiz Composite považovány za vnitropodnikové převodní ceny a byly nahrazeny váženým průměrem cen placených třemi dalšími spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(77)

Po poskytnutí informací společnosti Turkiz Composite a LM Wind Power tvrdily, že Komise nemohla nahradit převodní ceny váženým průměrem cen, které zaplatili tři další turečtí vyvážející výrobci svým dodavatelům, kteří nejsou ve spojení, během sledovaného období. Tvrdily, že takový přístup není přípustný, a neshledávaly žádný právní základ pro obdobné použití čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Obě strany rovněž tvrdily, že Komise neprovedla správně zkoušku obvyklých tržních podmínek a že nezajistila, aby porovnávané ceny byly srovnatelné z hlediska množství a aby byly zahrnuty všechny cenové prvky.

(78)

Komise tato tvrzení zamítla z následujících důvodů. Zaprvé, Komise ve svém obecném informačním dokumentu neodkázala na čl. 2 odst. 5 základního nařízení jako na právní základ této úpravy. S cílem stanovit hodnotu dílů dovezených ze zemí, na které se vztahují opatření, Komise zvážila znění a účel čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Znění čl. 13 odst. 2 písm. b) Komisi nijak nebrání v provádění určitých úprav s ohledem na stanovení hodnoty dílů, zejména v případě, že náklady společnosti nutně neodráží hodnotu dílů, což by mohl být případ, kdy jsou díly nakupovány od společností ve spojení. Za účelem stanovení hodnoty dílů proto Komise mohla provést nezbytné úpravy, včetně nahrazení převodních cen mezi společnostmi ve spojení, neboť bylo zjištěno, že tyto ceny nebyly v souladu s obvyklými tržními podmínkami. Takový přístup je rovněž v souladu s účelem článku 13 a šetřeními, která upravuje, o nichž se hovoří v 65. bodě odůvodnění, neboť brání obcházejícím společnostem v podhodnocování dovezených částí s cílem nadhodnotit přidanou hodnotu těchto částí.

(79)

Zadruhé, pokud jde o tvrzení, že Komise neprovedla správně zkoušku obvyklých tržních podmínek, je třeba připomenout, že společnost Turkiz Composite je součástí skupiny China National Building Materials Group, což je skupina vlastněná čínským státem. Na její čínské a egyptské společnosti ve spojení se vztahují opatření. Šetření odhalilo, že ceny pramenců ze skleněných vláken, které společnost Turkiz Composite nakupovala od egyptských a čínských společností ve spojení, byly výrazně nižší než ceny, které platili tři další turečtí vyvážející výrobci. Proto Komise porovnala a následně nahradila převodní ceny váženými průměrnými cenami, které zaplatili tři další turečtí vyvážející výrobci svým dodavatelům, kteří nejsou ve spojení, během sledovaného období.

(80)

Komise zajistila, aby porovnávané ceny byly srovnatelné z hlediska množství a aby byly zahrnuty všechny cenové prvky. Nejprve bylo pro srovnání použito stejné období, a to sledované období. Zadruhé, množství pramenců ze skleněných vláken nakoupených během sledovaného období třemi dalšími tureckými vyvážejícími výrobci od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, bylo dostatečně velké (mezi 10 000 a 25 000 tunami), a tudíž reprezentativní, aby mohlo být použito jako spolehlivé ceny pro nahrazení převodních cen společnosti Turkiz Composite za účelem správného stanovení přidané hodnoty. Zatřetí, ostatní tři spolupracující turečtí vyvážející výrobci vyráběli textilie ze skleněných vláken stejným způsobem jako společnost Turkiz Composite, tedy z pramenců ze skleněných vláken. Šetření neodhalilo žádné rozdíly v kvalitě, protože výrobní proces je u čtyř spolupracujících tureckých vyvážejících výrobců podobný. Začtvrté, ostatní turečtí vyvážející výrobci nakupovali velké množství pramenců ze skleněných vláken na domácím trhu, zatímco společnost Turkiz Composite nakupovala pramence ze skleněných vláken výhradně z Egypta a Číny. Nákup reprezentativního množství na domácím trhu by obvykle vedl spíše k nižším než k vyšším cenám. Zapáté, srovnání mezi čtyřmi tureckými vyvážejícími výrobci bylo provedeno na jednotném základě, a to na základě celkových nákladů na nákupy, jak byly předloženy v jejich ověřených tabulkách.

(81)

Po poskytnutí informací společnost Turkiz Composite tvrdila, že její nákupní cena od čínských společností ve spojení byla vyšší než prodejní ceny společností ve spojení pro odběratele v Turecku, kteří nejsou ve spojení. Proto tvrdila, že nákupy společnosti Turkiz Composite by měly být považovány za nákupy za obvyklých tržních podmínek.

(82)

Komise toto tvrzení zamítla. Na základě předložených tabulek C.3 R a C.3 U v odpovědi na dotazník společnosti Jushi Group Co., Ltd. (dále jen „Jushi Group“ (21)) byla její průměrná jednotková prodejní cena pramenců ze skleněných vláken během sledovaného období pro její odběratele v Turecku, kteří nejsou ve spojení, výrazně vyšší než pro jejího odběratele ve spojení v Turecku, tj. pro společnost Turkiz Composite. Komise rovněž analyzovala ceny další čínské společnosti ve spojení se společností Turkiz Composite, a to společnosti Tongxiang Hengxian Trading Company Limited (dále jen „Tongxian“ (22)). Během sledovaného období prodávala společnost Tongxian společnosti Turkiz Composite výhradně pramence ze skleněných vláken, přičemž její průměrná jednotková prodejní cena byla rovněž nižší než průměrná jednotková prodejní cena, kterou společnost Jushi Group fakturovala svým odběratelům v Turecku, kteří nejsou ve spojení. Kromě toho společnost Turkiz Composite ve sledovaném období nakoupila více než 90 % svého celkového objemu pramenců ze skleněných vláken od společností Jushi Group a Tongxian. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že průměrná jednotková nákupní cena společnosti Turkiz Composite od čínských společností ve spojení Jushi Group a Tongxian byla trvale a významně nižší než průměrná jednotková nákupní cena placená společnosti Jushi Group ostatními tureckými společnostmi (23), které nejsou ve spojení, a rovněž trvale a významně nižší než ceny, které platili ostatní tři spolupracující turečtí vyvážející výrobci, a tudíž se nejednalo o cenu za obvyklých tržních podmínek.

(83)

Po poskytnutí informací společnost Turkiz Composite tvrdila, že Komise použila ve svém listu „Ověření přidané hodnoty“ nesprávný vzorec pro výpočet „% nákladů na přidanou hodnotu“ (řádek 54), jelikož Komise nesprávně vydělila celkové výrobní náklady (řádek 50) „celkovými dovezenými díly (Egypt, Čína a jiné zdroje)“ (řádek 49), ale správně měla použít „celkové díly dovezené z Egypta a Číny“ (řádek 48).

(84)

Komise toto tvrzení zamítla, protože společnost Turkiz Composite neuvedla dopad výpočtu Komise. I kdyby Komise použila nesprávný vzorec, což se nestalo, a k výpočtu „% nákladů na přidanou hodnotu“ použila navrhovanou metodu společnosti Turkiz Composite, vedlo by to pouze k zanedbatelnému rozdílu v „přidané hodnotě“, aniž by to mělo jakýkoli dopad na zjištění Komise, že přidaná hodnota dovezených dílů během montáže nebo kompletace byla nižší než 25 % výrobních nákladů.

(85)

Po poskytnutí informací společnost Turkiz Composite tvrdila, že Komise nemohla ze svých výpočtů vyloučit soupravy, protože soupravy jsou součástí výrobku, který je předmětem šetření. Komise toto tvrzení zamítla ze stejných důvodů, které uvedla ve svém příslušném informačním dokumentu určeném společnosti Turkiz Composite ze dne 5. července 2022. Zaprvé, výroba a prodej souprav tvořily menší část celkové výroby a prodeje společnosti ve sledovaném období. Množství textilií ze skleněných vláken vyvezené do Unie během sledovaného období bylo více než 170krát vyšší než množství souprav vyvezených do Unie. Zadruhé, společnost na úrovni účetní hlavní knihy nerozlišovala náklady vynaložené na závody na textilie ze skleněných vláken a na závody na výrobu souprav, s výjimkou toho, že pro mzdové náklady v řezací dílně byly zřízeny samostatné účty. Zatřetí, soupravy se prodávaly převážně na domácím trhu.

(86)

Kromě toho, na základě informací poskytnutých společností Turkiz Composite, i kdyby se Komise rozhodla nezahrnout soupravy do svých výpočtů, „% nákladů na přidanou hodnotu“ by nezměnilo zjištění Komise, že přidaná hodnota dovezených dílů během montáže nebo kompletace byla nižší než 25 % výrobních nákladů, zejména v důsledku omezené výroby souprav.

(87)

Úpravou vykázaných výrobních nákladů a nahrazením vykázaných převodních cen pramenců ze skleněných vláken bylo zjištěno, že takto zjištěná průměrná přidaná hodnota během sledovaného období je nižší než 25% prahová hodnota stanovená v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že hodnota přidaná během montáže nebo kompletace byla nižší než 25 % celkových výrobních nákladů, jak vyžaduje čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení, aby tyto operace představovaly obcházení.

(88)

Komise v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, maří nápravné účinky aktuálně platných opatření, pokud jde o množství a ceny.

(89)

Na základě tabulek předložených a ověřených společností Turkiz Composite dovezla tato společnost v roce 2019 0–300 tun oproti 6 000 – 8 000 tunám ve sledovaném období. Zároveň žadatel odhadl spotřebu v Unii za rok 2020 na cca 150 000 tun a za rok 2021 na cca 170 000 tun. Podíl dovozu z Turecka na trhu představoval během sledovaného období více než 4 %.

(90)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu zjištěnou v původním šetření s váženým průměrem vývozních cen CIF určených na základě informací poskytnutých společností Turkiz Composite, které byly řádně upraveny tak, aby zahrnovaly náklady po proclení. Toto cenové srovnání ukázalo, že dovoz společnosti Turkiz Composite se prodával pod cenami v Unii o více než 10 %.

(91)

Komise dospěla k závěru, že dovozem z Turecka, který byl předmětem tohoto šetření, došlo k maření stávajících opatření, pokud jde o množství a ceny.

(92)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení Komise rovněž prošetřila, zda existuje důkaz o dumpingu vzhledem k běžným hodnotám stanoveným dříve pro obdobný výrobek.

(93)

Za tímto účelem byly vývozní ceny společnosti Turkiz Composite na základě cen ze závodu porovnány s běžnými hodnotami stanovenými během původního šetření.

(94)

Ze srovnání běžných hodnot a vývozních cen vyplynulo, že společnost Turkiz Composite dovážela během sledovaného období textilie ze skleněných vláken za dumpingové ceny.

(95)

Na základě výše uvedených zjištění dospěla Komise k závěru, že antidumpingové clo uložené na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a Egypta bylo obcházeno dovozem výrobku, který je předmětem šetření, zasílaného z Turecka společností Turkiz Composite.

(96)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká a že vykázaný prodej na vývoz společnosti Turkiz Composite byl vyšší než vykázaný prodej na vývoz tří dalších tureckých spolupracujících vyvážejících výrobců dohromady a že žádná jiná společnost v Turecku nepožádala o osvobození, dospěla Komise k závěru, že zjištění o praktikách obcházení v souvislosti se společností Turkiz Composite by se měla rozšířit na veškerý dovoz z Turecka.

(97)

Proto by v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení měla být platná antidumpingová opatření na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny a Egypta rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(98)

Podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce základního nařízení by opatřením, které má být rozšířeno, mělo být opatření stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2020/492, ve znění prováděcího nařízení (EU) 2020/776, pro „všechny ostatní společnosti“, což je konečné antidumpingové clo ve výši 69 % použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(99)

Společnost Turkiz Composite dovážela ve sledovaném období pramence ze skleněných vláken částečně z Egypta a částečně z ČLR. Společnost Turkiz Composite montovala pramence ze skleněných vláken od svých společností ve spojení v Egyptě a ČLR do textilií ze skleněných vláken, které byly vyváženy do Unie, čímž obcházela clo uložené jak na dovoz textilií ze skleněných vláken z Egypta (20 %), tak na dovoz textilií ze skleněných vláken z ČLR (69 %). V zájmu zachování účinnosti zavedených opatření je proto odůvodněné rozšíření vyššího z obou cel, tj. cla pro všechny „ostatní společnosti“ v ČLR (69 %), jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2020/492.

(100)

Po poskytnutí informací společnost Turkiz Composite tvrdila, že Komise nemohla rozšířit clo na dovoz pramenců skleněných vláken z Číny, protože hodnota dovozu pramenců ze skleněných vláken představuje menší podíl celkové hodnoty pramenců ze skleněných vláken používaných společností Turkiz Composite k výrobě textilií ze skleněných vláken, a tudíž nesplňuje kritérium 60 % podle čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Jinak by takové rozšíření opatření na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny bylo v rozporu se zásadou proporcionality, jak je uvedeno v bodě 127 věci T-278/20, Zhejang Hantong v. Komise.

(101)

Komise zamítla tvrzení, že nemůže rozšířit clo na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny na základě odůvodnění týkajících se kumulace dovozu, jak je popsáno v 67. bodě odůvodnění. Komise rovněž připomněla, že cílem základního nařízení je chránit výrobní odvětví EU před nekalým dovozem a cílem článku 13 základního nařízení je zejména zabránit obcházení opatření na ochranu obchodu. Rozšíření cel pouze na úroveň cel na dovoz z Egypta (20 %) by nebralo v úvahu, že opatření vůči Číně byla rovněž obcházena, a oslabilo by účinnost zavedených opatření.

(102)

Komise rovněž odmítla tvrzení, že by takové rozšíření opatření na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny bylo v rozporu se zásadou proporcionality. Vzhledem ke zjištěním, že původní antidumpingová opatření, která byla uložena na dovoz z Číny a Egypta, byla obcházena, Komise neviděla důvod, proč by rozšíření vyššího z obou cel, které bylo obcházeno, bylo nepřiměřené. Proto, jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění výše, je v zájmu zachování účinnosti zavedených opatření proto odůvodněné rozšíření vyššího z obou cel, tj. cla pro všechny „ostatní společnosti“ v ČLR (69 %), jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2020/492.

(103)

Po poskytnutí informací společnost LM Wind Power uvedla, že rozšíření antidumpingových cel na dovoz textilií ze skleněných vláken z Turecka by mělo vážný dopad na podniky dovozců textilií ze skleněných vláken, což by zase mohlo ovlivnit schopnost Unie dosáhnout svých cílů v oblasti životního prostředí v důsledku zvýšených cen textilií ze skleněných vláken, které by museli platit výrobci větrných turbín v Unii.

(104)

Komise vzala prohlášení společnosti LM Wind Power na vědomí, ale zopakovala, že hlavním účelem šetření prováděných v souladu s článkem 13 základního nařízení je zajistit účinnost původního antidumpingového cla a zabránit jeho obcházení. Při tomto šetření Komise zjistila, že kritéria stanovená v článku 13 základního nařízení byla splněna, a proto se rozhodla rozšířit antidumpingová na Turecko. Tři ze čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců však byli shledáni skutečnými tureckými výrobci, a proto byli z rozšířených opatření vyňati. Uživatelé textilií ze skleněných proto mohou odebírat produkty od výrobců osvobozených od cla, jakož i od výrobců v Unii a/nebo jiných výrobců ze třetích zemí.

(105)

Nakonec žadatel po poskytnutí informací uvedl, že vítá záměr Komise rozšířit antidumpingová opatření na dovoz textilií ze skleněných vláken z Turecka a že k informacím poskytnutým Komisí nemá připomínky.

(106)

V souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení, který stanoví, že by se případná rozšířená opatření měla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Unie podle evidence uložené nařízením o zahájení šetření, by měla být z tohoto evidovaného dovozu výrobku, který je předmětem šetření, vybírána cla.

(107)

Jak je popsáno výše, bylo zjištěno, že společnost Turkiz Composite se podílela na praktikách obcházení. Proto nelze podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení této společnosti udělit osvobození.

(108)

Podle žádosti byli další dva spolupracující vyvážející výrobci významnými skutečnými výrobci textilií ze skleněných vláken v Turecku, a to společnosti skupiny „Metyx Composites“ (viz 26. bod odůvodnění) a společnost Saertex Turkey Tekstil Ltd. Şirketi, a nezapojili se do praktik obcházení (24). Šetření skutečně potvrdilo, že tito dva vyvážející výrobci nedováželi nebo téměř nedováželi pramence skleněných vláken z Číny a/nebo Egypta.

(109)

Třetím spolupracujícím výrobcem (společnost Sonmez Asf Iplik Dokuma Ve Boya San Tic A. Ş) byl malý výrobce textilií ze skleněných vláken. Zaměstnával méně než deset osob, měl méně než pět strojů na výrobu textilií ze skleněných vláken a během sledovaného období uskutečnil pouze dva prodeje na vývoz do Unie týkající se poměrně nevýznamných množství. Společnost byla založena v roce 1975, textilie ze skleněných vláken začala vyrábět v roce 2011 a ve sledovaném období nedovážela žádné pramence ze skleněných vláken z Číny nebo Egypta.

(110)

Proto vzhledem k tomu, že tři výše uvedení turečtí vyvážející výrobci jsou skutečnými výrobci, kteří neprovádějí překládku ani jiné praktiky obcházení, např. montáž, budou od rozšíření opatření osvobozeni.

(111)

Komise všem zúčastněným stranám sdělila dne 5. července 2022 podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a vyzvala je k podání připomínek.

(112)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,