(EU) 2022/1305Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1305 ze dne 25. července 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz drátu z molybdenu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 511/2010 (2) (dále jen „původní opatření“) byla v roce 2010 původně uložena antidumpingová opatření na dovoz drátu z molybdenu z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“). Šetření vedoucí k původním opatřením se označuje jako „původní šetření“. Původní opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 64,3 %.

(2)

V letech 2012 a 2013 byla po dvou šetřeních proti obcházení původní opatření nejprve rozšířena na dovoz drátu z molybdenu zasílaného z Malajsie (3) a poté na dovoz drátu z molybdenu z ČLR obsahujícího nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 1,35 mm, ale nepřesahuje 4,0 mm (4). Dne 30. října 2015 byla na základě třetího šetření proti obcházení uvedená opatření rozšířena na drát z molybdenu obsahující nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 4,0 mm, ale nepřesahuje 11,0 mm (5).

(3)

Opatření, která jsou v současné době platná, byla uložena dne 30. června 2016 prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1046 (6) na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (7) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podala dne 23. března 2021 společnost Plansee SE (dále jen „žadatel“), která představuje více než 25 % celkové výroby určitých drátů z molybdenu v Unii, jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího dráty z molybdenu ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 28. června 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu drátu z molybdenu pocházejícího z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. V Úředním věstníku Evropské unie zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu (8) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele a druhého známého výrobce v Unii, známé uživatele a orgány ČLR o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise nepoužila výběr vzorku, ale vyzvala dva známé výrobce v Unii, a to společnosti Plansee SE a Osram GmbH, aby ve stanovené lhůtě poskytly odpovědi na dotazník.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Žádní dovozci se nepřihlásili, aby poskytli informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce drátů z molybdenu v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby identifikovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Nebyla však poskytnuta žádná odpověď.

(15)

Komise následně informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci hodlá při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení dumpingu využít dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Orgány ČLR nereagovaly.

(16)

V den zahájení přezkumného šetření byly zpřístupněny online dotazníky pro výrobce v Unii, jakož i pro dovozce, uživatele a výrobce v ČLR.

(17)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(18)

Odpověď na dotazník byla obdržena od jednoho výrobce v Unii, společnosti Plansee SE, která je rovněž žadatelem a představuje [86–94] % celkového prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(19)

Jediný další výrobce v Unii vyjádřil dne 24. června 2021 přání zůstat při šetření neutrální a na dotazník neposkytl odpověď.

(20)

Čínská vláda ani žádný výrobce v ČLR na dotazník neposkytli odpověď.

(21)

Dne 15. listopadu 2021 byl společnosti Plansee SE rovněž zaslán makroekonomický dotazník, na který Komise obdržela odpověď dne 29. listopadu 2021.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Uskutečnila se jedna inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách výrobce v Unii, společnosti Plansee SE, v Rakousku.

(23)

Dne 9. června 2022 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla.

(24)

Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(25)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je tentýž jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to drát z molybdenu obsahující nejméně 99,95 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 1,35 mm, ale nepřesahuje 4,0 mm, kódu KN ex 8102 96 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(26)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR a nezasílaný z Malajsie v současnosti spadá pod kód TARIC 8102960019. Výrobek, který je předmětem přezkumu, zasílaný z Malajsie, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Malajsie či nikoli, v současnosti zahrnutý pod kód TARIC 8102960011, nebyl předmětem šetření, jelikož nespadá do definice produktu v původním šetření.

(27)

Drát z molybdenu se používá především v automobilovém průmyslu, například v synchronizačních kroužcích pro automobily s manuální převodovkou.

(28)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, výrobek, který je předmětem přezkumu, a obdobný výrobek jsou z hlediska fyzikálních, chemických a technických vlastností totožné. Toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(29)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(30)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz drátů z molybdenu z ČLR, i když na nižší úrovni než v období přezkumného šetření v rámci předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(31)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, žádný výrobce z ČLR při šetření nespolupracoval.

(32)

Komise proto dne 16. července 2021 informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise neobdržela žádné připomínky týkající se jejího záměru využít dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(33)

V důsledku toho byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, společně s jinými zdroji informací, jako jsou např. statistiky o dovozu a vývozu (Comext (Eurostat)), Dun & Bradstreet (9) či Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (10).

(34)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly důkazy týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Následně, dne 16. července 2021, Komise informovala čínskou vládu, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že s ohledem na důkazy, které jsou v době zahájení šetření k dispozici, je možnou reprezentativní zemí pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro ČLR Turecko. Komise dále uvedla, že prozkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(38)

Dne 10. března 2021 Komise vydala první poznámku ke spisu (dále jen „první poznámka“) a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, které se používají při výrobě drátů z molybdenu. Pokud jde o výběr reprezentativní země, Komise uvedla, že výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyrábí pouze v několika zemích na světě (11) a že pouze Thajsko bylo označeno za zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR. Pokud však jde o Thajsko, nebyly snadno dostupné dostatečné informace na úrovni společnosti, které by byly nezbytné pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(39)

Vzhledem k tomu, že ani Komise, ani žadatel nemohli určit reprezentativní zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, v níž by se vyráběl výrobek, který je předmětem přezkumu, a o níž by byly snadno dostupné všechny potřebné informace, pokusila se Komise najít vhodnou reprezentativní zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, v níž by se vyráběl podobný výrobek ve stejné obecné kategorii nebo odvětví, ale žádný takový výrobek se jí nepodařilo určit. Kromě toho žádná zúčastněná strana nenavrhla vhodnou reprezentativní zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, v níž by se vyráběl výrobek, který je předmětem přezkumu, nebo podobný výrobek. Komise proto v první poznámce výjimečně navrhla jako možný zdroj pro stanovení nezkreslených cen a nákladů kromě Thajska také Indii a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily. K této poznámce se vyjádřil pouze žadatel.

(40)

Dne 29. října 2021 Komise informovala druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Indií jako vhodným zdrojem, a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však platí, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(44)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví wolframu v ČLR (12) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Většina výrobců výrobků z molybdenu zpracovává ve svých závodech také wolfram. Wolfram a molybden mají navíc podobné chemické vlastnosti a průmyslové využití. Jak je podrobněji uvedeno níže, kromě systémových podstatných zkreslení, která ovlivňují všechny výrobní faktory v ČLR, šetření odhalilo, že v čínských plánovacích a poradenských dokumentech se wolfram a molybden obvykle uvádějí společně. Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(45)

Při těchto nedávných šetřeních týkajících se wolframu Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení efektivního přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (13). Kromě systémových zkreslení ovlivňujících čínské hospodářství dospěla Komise zejména k závěru, že v odvětví wolframu nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (14), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (15). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (16). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (17). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví wolframu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (18), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (19).

(46)

Stejně jako v předchozím šetření týkajícím se odvětví wolframu v ČLR Komise v tomto šetření týkajícím se molybdenu zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i ve zprávě Komise o podstatných zkresleních v Číně (20) (dále jen „zpráva“), která vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala přezkum významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(47)

Žádost v tomto případě odkazovala na zprávu, zejména na vliv čínského státu na odvětví neželezných kovů včetně molybdenového průmyslu prostřednictvím 13. pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky (13. pětiletý všeobecný plán) a 13. pětiletého plánu pro odvětví neželezných kovů (13. pětiletý plán pro neželezné kovy). V žádosti se dále uvádí, že na základě iniciativy „Made in China 2025“ je molybdenový průmysl způsobilý získat významnou státní podporu. V žádosti jsou uvedeny konkrétní finanční fondy vytvořené čínským státem na podporu molybdenového průmyslu (Čínská rozvojová banka, Národní fond pro integrované obvody, Fond pro pokročilou výrobu, různé místní fondy zřízené místními orgány státní správy a finanční prostředky na podporu a restrukturalizaci výrobců poskytnuté společností China Reform Holdings). V žádosti jsou dále jako příklad uvedeny dvě společnosti působící v molybdenovém průmyslu, které využily státní podporu: Jiduicheng Molybdenum a Xiamen Tungsten, mateřská společnost Xiamen Honglu Tungsten.

(48)

V odvětví molybdenu přetrvává značná míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení. Mnoho největších výrobců je ve vlastnictví státu. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, nebylo možné určit přesný poměr výrobců drátu z molybdenu v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však odhalilo, že v odvětví drátů z molybdenu je řada velkých výrobců podniky ve státním vlastnictví. Patří mezi ně společnosti Jinduicheng Molybdenum, Xiamen Honglu Tungsten, Chengdu Hongbo Industrial a Luoyang Hi-tech Molybdenum & Tungsten Material.

(49)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise během šetření zjistila existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny, například přítomnost členů Komunistické strany Číny ve vrcholovém vedení nebo představenstvech řady společností vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu. Například ve společnosti Jinduicheng Molybdenum je předseda správní rady zároveň tajemníkem stranického výboru, generální ředitel je zároveň zástupcem tajemníka stranického výboru a tajemník disciplinární komise je zároveň zástupcem tajemníka stranického výboru (21). Ve společnosti Xiamen Honglu Tungsten je předseda představenstva holdingové společnosti ve státním vlastnictví Xiamen Tungsten členem Komunistické strany Číny (22). Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví drátů z molybdenu podléhají politickému dohledu a pokynům.

(50)

Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví drátů z molybdenu ilustrují následující příklady. Mnozí výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňují činnosti v rámci budování strany, mají členy strany ve vedení společnosti a zdůrazňují svou úzkou vazbu na Komunistickou stranu Číny. Šetření odhalilo činnosti v rámci budování strany u řady výrobců drátů z molybdenu, včetně společnosti Chengdu Hongbo Industrial. Jiný výrobce, společnost Jinduicheng Molybdenum, uvádí na svých internetových stránkách k tématu budování strany toto (23): „Schůze poukázala na to, že v roce 2019 stranický výbor společnosti svědomitě plnil různé požadavky stranického výboru skupiny Shaanxi Non Ferrous Metals Group. (…) [stranický výbor společnosti] se zaměřil na centrální práci a politické vedení podporovalo rozvoj vysoké kvality; [a] pokračovalo v přísné kontrole řízení.“

(51)

Společnost Xiamen Honglu Tungsten je dalším výrobcem drátů z molybdenu, který má stranický výbor. Podle stanov holdingové společnosti ve státním vlastnictví Xiamen Tungsten, článek 96: „[s]polečnost zřizuje výbor Komunistické strany Číny společnosti Xiamen Tungsten Industry Co., Ltd. (dále jen „stranický výbor společnosti“) a výbor pro disciplinární kontrolu Komunistické strany Číny společnosti Xiamen Tungsten Industry Co., Ltd. (dále jen „disciplinární výbor společnosti“).“ Podle článku 98 stanov „[s]tranický výbor společnosti plní své povinnosti v souladu se „stranickou ústavou“ a dalšími vnitrostranickými předpisy: 1) zajišťovat dohled nad dodržováním zásad a politik strany a státu a provádět ve společnosti rozhodnutí a opatření ústředního výboru strany, Státní rady, provinčního výboru strany a provinční vlády; 2) ještě více spojit zásady stranického řízení kádrů s dodržováním zákona při výběru vedoucích pracovníků podniků představenstvem […]; 3) studovat a projednávat reformu, rozvoj a stabilitu společnosti, hlavní otázky řízení podniku a hlavní otázky týkající se osobních zájmů zaměstnanců a předkládat stanoviska a návrhy; […] 5) posílit budování základních stranických organizací a týmů členů strany v podniku“ (24).

(52)

Kromě toho jsou v odvětví molybdenu zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Molybdenový průmysl je zmíněn v řadě průvodních dokumentů, což dokazuje, že společnosti vyrábějící dráty z molybdenu jsou předmětem podpory ze strany čínské vlády (25). Potvrzuje to řada plánů, směrnic a dalších dokumentů zaměřených na molybden, které jsou vydávány na celostátní, regionální a obecní úrovni. Molybden je zmíněn například v následujících dokumentech:

Poradní stanoviska k rozšiřování investic do strategických a nově vznikajících odvětví a k rozvoji a posilování nových bodů růstu a center růstu, č. 1409 [2020], jež vydala Národní komise pro rozvoj a reformy (27), uvádějí: „Provádět akční plán pro inovace a vývoj nových materiálů, zlepšit technologickou úroveň těžby, tavení a hlubinného zpracování vzácných zemin, vanadu a titanu, wolframu a molybdenu, lithia, rubidia a cesia, grafitu a dalších specifických zdrojů.“

Molybden dále podléhá místní regulaci na úrovni provincií nebo obcí. Například:

(53)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů, čínská vláda řídí rozvoj odvětví molybdenu v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví. Odvětví výroby drátů z molybdenu má tudíž prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavní suroviny, tj. oxidu molybdenu.

(54)

Mimo výše uvedené jsou výrobci drátu z molybdenu také příjemci státních subvencí, což jasně značí zájem státu o toto odvětví. Během šetření Komise zjistila, že řada výrobců drátu z molybdenu má prospěch z přímých státních subvencí. Patří mezi ně společnosti Xiamen Honglu Tungsten (31) a Luoyang Hi-tech Molybdenum & Tungsten Material (32).

(55)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby molybdenu jakožto hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(56)

Aktuální šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví uvedeném ve 45. bodě odůvodnění neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(57)

Odvětví molybdenu je rovněž dotčeno zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 45. bodě odůvodnění. Toto zkreslení ovlivňuje odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(58)

Ve stávajícím šetření navíc nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví molybdenu není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 45. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(59)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například: dodavatelé vstupů zaměstnávají pracovní síly, které jsou předmětem zkreslení; mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při rozdělování kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(60)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(61)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, které by byly v rozporu s výše uvedenými zjištěními.

(62)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(63)

Volba reprezentativní země se v případě potřeby zakládá na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(64)

Jak je vysvětleno ve 38. až 40. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Indii za vhodný zdroj, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(65)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Indii a Thajsko. Thajsko je Světovou bankou klasifikováno jako země s vyššími středními příjmy a podle Světové banky je na stejné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR. Komise však mohla určit pouze jednoho výrobce drátů z molybdenu v Thajsku a potřebné informace na úrovni společnosti nebyly snadno dostupné. Indii řadí Světová banka mezi země s nižšími středními příjmy. Komise nalezla nejméně 18 indických společností s částečnou výrobou drátů z molybdenu, a proto se rozhodla dále posoudit, zda lze Indii výjimečně použít jako zdroj pro stanovení nezkreslených nákladů a cen.

(66)

K této poznámce se vyjádřil pouze žadatel, který sice neměl námitky proti použití Indie ke stanovení nezkreslených nákladů a cen, ale tvrdil, že vhodnými zeměmi by mohly být také Rakousko, Německo a USA. Komise však upozornila, že tyto země jsou Světovou bankou považovány za země s vysokými příjmy. Na druhé straně Indie je považována za zemi s nižšími středními příjmy, a má tedy nižší úroveň hospodářského rozvoje než ČLR. V zemích s nižšími středními příjmy, jako je Indie, jsou výrobní faktory pravděpodobně levnější než v zemích s vyšší úrovní hospodářského rozvoje, jako je ČLR. To pravděpodobně povede k tomu, že běžná hodnota, a tedy i dumpingové rozpětí, budou podhodnoceny. Jelikož je však současné šetření přezkumem před pozbytím platnosti, kterým se zjišťuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu bez ohledu na skutečnou úroveň, měla Komise za to, že Indii by bylo možné výjimečně považovat za vhodný zdroj nezkreslených nákladů a cen, ačkoli následný výpočet běžné hodnoty by byl pravděpodobně podhodnocen. V tomto ohledu Komise uvedla, že u běžné hodnoty stanovené na základě tohoto velmi konzervativního přístupu již byl zjištěn významný dumping, jak je vyvozeno níže v 87. bodě odůvodnění. Komise z toho vyvodila, že tedy není nutné prověřovat jiné alternativy.

(67)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro výrobní faktory v Indii a poukázala na tyto skutečnosti:

(68)

S ohledem na výše uvedenou analýzu byla Indie výjimečně zohledněna jako vhodný zdroj pro nezkreslené náklady a ceny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Jako vhodný zdroj nezbytných finančních údajů byla zvolena společnost WebFill Ltd. Komise dále rozhodla, že pro početní zjištění běžné hodnoty za účelem stanovení nezkreslených nákladů na výrobu oxidu molybdenu, který je surovinou nezbytnou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, použije údaje GTA. Komise dále uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (37) a energii (38) použije indické oficiální údaje.

(69)

S ohledem na všechny informace založené na žádosti a následné informace předložené žadatelem a zúčastněnými stranami byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory drátů z molybdenu

(70)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu indického výrobce použila Komise jako základ váženou průměrnou dovozní cenu do Indie vykázanou v GTA. Dovozní cena v Indii byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“), uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (40). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do příslušné země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny.

(71)

Stejně tak byly vyloučeny rovněž údaje o dovozu do Indie ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze v těchto zemích použít pro účely určení běžné hodnoty domácí ceny, přičemž tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné. Po vyloučení ČLR zůstal dovoz z ostatních třetích zemí reprezentativní.

(72)

Pro zjištění běžné hodnoty podle metodiky Komise by k těmto dovozním cenám měla být obvykle připočtena dovozní cla vztahující se na výrobní faktory a další materiály dovážené do Indie, jakož i náklady na vnitrostátní dopravu. S ohledem na povahu tohoto přezkumného šetření před pozbytím platnosti, které je zaměřeno spíše na zjištění, zda dumping přetrvával během období přezkumného šetření, než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o dovozní cla a vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné, neboť tyto úpravy by mohly vést pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tedy i dumpingového rozpětí, které je již tak značné.

(73)

Indický úřad práce (41) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Indii. Komise použila dostupné statistiky a podle nejnovější dostupné zveřejněné analýzy (2017) údajů o pracovní síle v Indii činily roční minimální průměrné výdělky v průmyslovém odvětví s kódem NIC 25 „Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení“ podle přílohy A zprávy 118 191 INR/rok. Z „Pravidelných šetření pracovních sil“ (Periodic Labour Force Surveys) prováděných ministerstvem statistiky vyplývá, že roční průměrná mzda v Indii během nejbližšího období předcházejícího období přezkumného šetření činila přibližně 207 780 INR/rok (viz pravidelné údaje o mzdách/platech zaměstnanců na straně A-265 a A-266 (372–373) výroční zprávy „Annual Report, PLFS, 2018–2019“ (42). S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vzala v úvahu náklady práce ve výši 207 780 INR/rok, jak je uvedeno výše. Tato částka odpovídá 2 800 USD/rok a je vyšší než průměrná mzda v Indii včetně zemědělského sektoru (43), v němž je zaměstnána přibližně polovina zaměstnaných osob, která podle údajů Světové banky v roce 2019 činila 2 130 USD/rok (44).

(74)

Indie sestává z 28 států a osmi svazových území (45), přičemž v sedmi z těchto států se nachází více než 70 % indických továren a průmyslové výroby. Ze sedmi států s větším počtem průmyslových podniků je pro účely tohoto šetření reprezentativním státem Maháráštra, neboť je jedním ze států s celkově větším podílem továren. Na základě toho Komise použila statistické údaje o cenách elektřiny zveřejněné Komisí státu Maháráštra pro regulaci elektřiny (46). Během období přezkumného šetření činila ve státě Maháráštra sazba na odběr elektřiny pro průmyslová odvětví 8,50 INR/kWh, tj. 0,10 EUR/kWh, jak je uvedeno v publikaci Komise státu Maháráštra pro regulaci elektřiny (47).

(75)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) druhého pododstavce základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(76)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů uvedených v žádosti proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(77)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky nákladů na výrobní režii, správních, prodejních a režijních nákladů, zisku a odpisů vycházela Komise z finančních údajů společnosti WebFill Ltd za období 2020–2021 získaných od společnosti Dun & Bradstreet a z údajů uvedených v účetní závěrce, která je k dispozici na internetových stránkách téže společnosti (48). Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(78)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(79)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu drátů z molybdenu. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Faktory použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Indii jako zdroj pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení.

(80)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise uplatnila náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady, zisk a odpisy. Tyto částky byly určeny na základě účetních závěrek společnosti WebFill Ltd (viz oddíl 3.2.3.1). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(81)

V důsledku nedostatečné spolupráce byly vývozní ceny stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise použila pro stanovení vývozních cen údaje o čínském dovozu uvedené v databázi zřízené podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“).

(82)

Vzhledem k poměrně nízkému objemu čínského dovozu (méně než 1 % spotřeby v Unii) Komise analyzovala, zda lze tyto ceny považovat za spolehlivé a reprezentativní. Komise v tomto ohledu konstatovala, že průměrná cena čínského vývozu do Unie se pohybovala ve stejném cenovém rozpětí jako čínský vývoz do jiných hlavních třetích zemí určení (viz 92. bod odůvodnění). Ačkoli se ceny vývozu do Unie pohybovaly na spodní hranici cen, Komise se domnívala, že tyto ceny, i když byly založeny na nízkých objemech, byly dostatečně spolehlivé a reprezentativní, aby mohly být základem pro určení vývozní ceny pro účely výpočtu dumpingu.

(83)

Jelikož se tyto ceny vykazují na základě CIF (náklady, pojištění a přepravné), byly upraveny na úroveň cen ze závodu odečtením příslušné částky nákladů na dopravu a pojištění mezi ČLR a hranicí Unie. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců použila Komise k úpravě stejnou procentní sazbu jako v původním antidumpingovém šetření (49) (1,84 %).

(84)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou na základě ceny ze závodu, jak byla zjištěna výše.

(85)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z ČLR. Srovnání jednotlivých typů výrobku tudíž nebylo možné.

(86)

Komise připomněla, že dumpingové rozpětí bylo stanoveno srovnáním početně zjištěné běžné hodnoty na základě údajů z Indie jako vhodného zdroje podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení s průměrnými statistickými čínskými vývozními cenami do Unie, které byly upraveny na úroveň ceny ze závodu.

(87)

Na základě dostupných údajů Komise vypočítala dumpingové rozpětí ve výši 44,98 %.

(88)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(89)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky:

(90)

Podle žádosti disponují čínští výrobci výrobní kapacitou přibližně 3 500 tun ročně, tj. více než devatenáctinásobkem celkové spotřeby Unie.

(91)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany ČLR odhadla Komise volnou výrobní kapacitu v Číně na základě svého zjištění při předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti. Při uvedeném šetření Komise zjistila, že míra využití kapacity činila přibližně 20–25 %. Jelikož neexistuje důkaz o opaku, Komise předpokládala, že využití kapacity zůstává v tomto období přezkumného šetření podobné. Vzhledem k tomu, že odhadovaná výrobní kapacita drátů z molybdenu v ČLR představuje přibližně 3 500 tun, Komise odhadla, že volná kapacita činí nejméně 2 500 tun, což je více než patnáctinásobek spotřeby v Unii.

(92)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany čínských výrobců Komise analyzovala čínskou cenovou politiku na základě obchodních statistik. Čínské ceny vývozu do hlavních zemí určení mimo Unii, tj. do Indie, Koreje a Vietnamu, se pohybovaly v rozmezí od 28 do 41 EUR/kg, zatímco čínské vývozní ceny do EU činily během období přezkumného šetření 33,80 EUR/kg (viz 107. bod odůvodnění). Tyto ceny jsou výrazně nižší než ceny na trhu Unie, které si v období přezkumného šetření účtovalo výrobní odvětví Unie. Průměrná prodejní cena čínských vyvážejících výrobců do všech zemí mimo Unii činila 40 EUR/kg, což je přibližně o [25–35] % méně než průměrná cena na trhu Unie.

(93)

Jak je vysvětleno ve 150. až 152. bodě odůvodnění, trh Unie je z hlediska své velikosti a cen atraktivní.

(94)

V letech 2012 a 2013 bylo při dvou šetřeních obcházení opatření zjištěno, že k obcházení dochází buď překládkou, nebo mírnou úpravou výrobku. Nejprve byla původní opatření rozšířena na dovoz drátu z molybdenu zasílaného z Malajsie (50) a poté na dovoz drátu z molybdenu z ČLR obsahujícího nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 1,35 mm, ale nepřesahuje 4,0 mm (51). Dne 30. října 2015 byla na základě třetího šetření proti obcházení tato opatření rozšířena na drát z molybdenu obsahující nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 4,0 mm, ale nepřesahuje 11,0 mm (52). Tyto snahy o obcházení platných opatření ukazují, jak atraktivní je trh Unie pro čínské výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(95)

Šetření prokázalo, že v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu a že pokud by tato opatření pozbyla platnosti, bude tento dumping pravděpodobně přetrvávat. Pokud by opatření pominula, dumpingový dovoz by pravděpodobně vstoupil na trh Unie ve významných množstvích vzhledem k dostupným volným kapacitám v Číně a možnému přesměrování prodeje z jiných třetích zemí do Unie s ohledem na vyšší ceny na trhu Unie.

(96)

Od původního šetření a posledního přezkumu před pozbytím platnosti nedošlo ve výrobním odvětví Unie k významným strukturálním změnám. Obdobný výrobek vyráběli v Unii v posuzovaném období dva výrobci, kteří představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(97)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně [198 000–232 000] kg. Komise tento údaj stanovila na základě makroekonomického dotazníku vyplněného žadatelem.

(98)

Jelikož údaje týkající se posouzení újmy byly primárně získány od jediného spolupracujícího výrobce v Unii, případně jím byly odhadnuty pro nespolupracujícího jiného výrobce v Unii, jsou některé číselné údaje uvedeny v indexované podobě nebo jako rozpětí vzhledem k důvěrné povaze údajů, na nichž jsou založeny.

(99)

Celková spotřeba Unie během období přezkumného šetření byla stanovena na [148 000–174 000] kg. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie: i) s ohledem na celkový prodej výrobního odvětví Unie v EU, který žadatel uvedl ve své odpovědi na makroekonomický dotazník, a ii) připočtením objemu dovozu do EU, jak je uveden v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(100)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kg)

(101)

V celém posuzovaném období zaznamenala spotřeba v Unii výrazný pokles o 28 % ve srovnání s rokem 2017. Konkrétně v roce 2018 klesla o jeden procentní bod a poté, v roce 2019, ztratila 23 procentních bodů a v období přezkumného šetření se snížila o další čtyři procentní body.

(102)

Pokles spotřeby drátů z molybdenu v Unii, zaznamenaný od původního šetření, jakož i během posuzovaného období, lze vysvětlit hlavně technologickým vývojem v automobilovém průmyslu a postupným převažováním automatických převodovek nad manuálními, což je hlavní oblast použití drátů z molybdenu.

(103)

Objem dovozu z ČLR do Unie stanovila Komise na základě údajů dostupných v databázi podle čl. 14 odst. 6. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě uvedeného objemu dovozu jako procentní podíl celkové spotřeby v Unii.

(104)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v kg) a podíl na trhu

(105)

Ačkoli se objem dovozu z ČLR do EU v průběhu posuzovaného období zvýšil o 171 %, jsou objemy výrobku, který je předmětem přezkumu, nízké a podíl čínského dovozu na trhu zůstal v období přezkumného šetření nižší než 1 %.

(106)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců stanovila Komise ceny dovozu na základě objemů a hodnot výrobku, který je předmětem přezkumu, týkajících se ČLR na základě databáze podle čl. 14 odst. 6.

(107)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (EUR/kg)

(108)

V letech 2017 až 2019 průměrná dovozní cena výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie neustále a prudce klesala a snížila se o 57 %, poté v období přezkumného šetření zůstávala na stejné úrovni. I když je objem nízký, tento trend je po řadu let setrvalý a je také v rozporu s vývojem ceny suroviny, s rostoucími cenami oxidu molybdenu, zejména v letech 2017 a 2018–2019 (53).

(109)

Průměrná dovozní cena během období přezkumného šetření byla výrazně nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie, a to o [52–67] %.

(110)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců však nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z ČLR do Unie, a srovnání podle jednotlivých typů výrobku tudíž nebylo možné.

(111)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu drátu z molybdenu z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(112)

Během celého posuzovaného období byl objem dovozu drátu z molybdenu z třetích zemí kromě ČLR dohromady nižší než objem dovozu drátu z molybdenu pouze z ČLR za stejné období a podíl na trhu zůstával výrazně nižší než 1 %. Velmi malé množství pocházelo z Indie a z Hongkongu, Ukrajiny a USA. Dovozní ceny ze všech třetích zemí byly mnohem vyšší než ceny účtované vyvážejícími výrobci v ČLR a výrobním odvětvím Unie. To je pravděpodobně způsobeno tím, že se jedná o specializované výrobky prodávané v malých množstvích.

(113)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(114)

Soubory údajů, které měla Komise k dispozici pro stanovení újmy, se lišily od makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů újmy. V případě makroekonomických ukazatelů vycházela Komise z údajů obsažených v odpovědi společnosti Plansee SE na dotazník a z odhadů, které provedla pro druhého výrobce v Unii v rámci odpovědi na makroekonomický dotazník. U mikroekonomických ukazatelů vycházela Komise z údajů obsažených v odpovědi společnosti Plansee SE na dotazník. Vzhledem k tomu, že společnost Plansee SE představovala v období přezkumného šetření přibližně [86–94] % celkového prodeje v Unii, Komise usoudila, že oba soubory údajů jsou reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(115)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(116)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(117)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(118)

Objem výroby se během posuzovaného období snížil o 30 %. Konkrétněji se v roce 2018 zvýšil o 11 procentních bodů, v roce 2019 se pak snížil o 36 procentních bodů a v období přezkumného šetření klesl o dalších pět procentních bodů. Tento pokles byl důsledkem snížení spotřeby v Unii, jak je vysvětleno ve 102. bodě odůvodnění.

(119)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období rovněž celkově snížila o 20 %, zejména v důsledku poklesu poptávky na trhu a následného přechodu výrobních linek na jiné výrobky, neboť stejná výrobní linka se používá pro různé typy výrobku včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(120)

Souběžný pokles objemu výroby a výrobní kapacity během posuzovaného období vedl k mírnému snížení využití kapacity, a to o 13 % během posuzovaného období.

(121)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje (v kg) a podíl na trhu

(122)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období výrazně snížil, a to o 29 %. Konkrétně od roku 2017 do roku 2018 zůstal prodej relativně stabilní a poté v roce 2019 poklesl o 23 procentních bodů a v období přezkumného šetření se snížil o dalších pět procentních bodů. Důvodem tohoto poklesu bylo snížení poptávky na trhu v Unii, jak je vysvětleno ve 102. bodě odůvodnění.

(123)

Vzhledem k účinkům antidumpingových opatření zavedených proti dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR a ke skutečnosti, že žádná jiná země kromě EU a ČLR nevyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, ve značném množství, zůstával podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období dominantní a činil 99,4 %.

(124)

Jelikož spotřeba v Unii i objem prodeje výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 29 %, podíl na trhu se nezměnil.

(125)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(126)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla o 25 %. Produktivita se však ve stejném období snížila o 36 % v důsledku poklesu poptávky na trhu a následného poklesu výroby.

(127)

Jak je vysvětleno v 86. až 88. bodě odůvodnění, stanovené dumpingové rozpětí bylo těsně pod 45 %. Komise proto došla k závěru, že během období přezkumného šetření dumping přetrvával. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu. Během posuzovaného období v rámci současného přezkumného šetření před pozbytím platnosti proces překonání účinků dumpingu pokračoval, o čemž svědčí zejména skutečnost, že zisky byly po celé období na dobré úrovni, jak je uvedeno níže, i když se trh zmenšoval.

(128)

Průměrné jednotkové prodejní ceny společnosti Plansee SE pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/kg)

(129)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, zůstávala v posuzovaném období stabilní, s výjimkou roku 2019, kdy se průměrná cena ve srovnání s rokem 2017 zvýšila o osm procentních bodů.

(130)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie zůstávaly v posuzovaném období poměrně stabilní, i když s přestávkami, v roce 2018 se jednotkové náklady zvýšily o sedm procentních bodů a v roce 2019 vzrostly o dalších jedenáct procentních bodů ve srovnání s rokem 2017.

(131)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(132)

Průměrné náklady práce na zaměstnance v posuzovaném období vzrostly o 15 %, avšak s prudkým přechodným nárůstem o 42 % v roce 2018.

(133)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(134)

Zásoby představovaly pouze velmi malou procentuální část celkové výroby během posuzovaného období. Tento faktor proto nebyl považován za relevantní pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(135)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(136)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(137)

Ziskovost výrobního odvětví Unie klesla od roku 2017 do roku 2018 o 44 procentních bodů, poté v roce 2019 se snížila o dalších devět procentních bodů a nakonec během období přezkumného šetření vzrostla o 38 procentních bodů. Celkově se ziskovost během posuzovaného období snížila o 17 %.

(138)

I když ziskovost v posuzovaném období klesla, zůstávala na vysoké úrovni.

(139)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Trend v oblasti čistého peněžního toku se v posuzovaném období vyvíjel pozitivně, avšak ve srovnání s rokem 2017 byl čistý finanční tok v roce 2018 o 13 % nižší, v roce 2019 o 39 % nižší a na konci období přezkumného šetření o 12 % vyšší.

(140)

Investice ve srovnání s rokem 2017 a zejména v roce 2019 a v období přezkumného šetření výrazně vzrostly, především z důvodu modernizace výrobní linky společnosti Plansee SE.

(141)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku se během posuzovaného období snížila. V letech 2018 a 2019 však došlo k výraznějšímu poklesu a tento ukazatel se výrazně zlepšil a skončil na úrovni o 40 % nižší než v roce 2017.

(142)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 29 %, a i když se podíl výrobního odvětví Unie na trhu blížil 100 %, měl tento pokles poptávky negativní dopad na řadu ukazatelů újmy.

(143)

Ačkoli ziskovost zůstala v období přezkumného šetření na dobré úrovni, během posuzovaného období klesla o 17 % a některé další ukazatele újmy, jako je výroba, výrobní kapacita, využití kapacity a objem prodeje, zaznamenaly v posuzovaném období negativní vývoj. Konkrétně se objem výroby snížil o 30 %, výrobní kapacita o 20 %, využití kapacity o 13 % a objem prodeje o 29 %, a to vše v důsledku poklesu poptávky na trhu v Unii. Další ukazatele se v posuzovaném období zlepšily, např. počet zaměstnanců vzrostl o 25 % a peněžní tok o 12 %.

(144)

Objem dovozu z ČLR nebo z jiných zemí do Unie byl velmi nízký. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti se podíl dovozu z Číny na trhu zvýšil zejména v důsledku praktik obcházení, které byly mezitím, po uložení opatření proti obcházení v letech 2013 a 2015, zastaveny.

(145)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v průběhu období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(146)

Komise proto dále šetřila pravděpodobnost, že by došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření byla zrušena.

(147)

Komise ve 145. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(148)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a nevyužitou kapacitu v ČLR, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobné úrovně cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich možný dopad na výrobní odvětví Unie.

(149)

Podle žádosti disponují výrobci v ČLR výrobní kapacitou přibližně 3 500 tun ročně, což více než 19krát převyšuje spotřebu v Unii.

(150)

Trh Unie je atraktivní z hlediska své velikosti a cen i vzhledem k významu automobilového průmyslu EU. V minulosti čínští výrobci opakovaně projevili svůj zájem o trh Unie tím, že se snažili obejít antidumpingová opatření. Rovněž průměrné ceny dovozu z ČLR do Unie byly v průběhu období přezkumného šetření nižší než ceny vývozu z ČLR do jiných zemí.

(151)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci neprodali do Unie významná množství, analyzovala Komise rovněž jejich cenovou politiku při vývozu do třetích zemí. Výrobci v ČLR prodávají v průměru za ceny, které jsou o [28–37] % nižší než průměrná cena účtovaná výrobním odvětvím Unie. V důsledku toho mají vyvážející výrobci silnou motivaci přesměrovat svůj prodej na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(152)

Trh Unie je proto považován za velmi atraktivní pro čínské výrobce a lze vyvodit závěr, že dostupné volné kapacity v Číně by v případě ukončení platnosti opatření byly alespoň částečně využity k výraznému zvýšení vývozu na trh Unie za dumpingové ceny.

(153)

Atraktivita trhu Unie, jak je popsáno v 93. a 150. bodě odůvodnění, by pravděpodobně vedla k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR. Vzhledem k tomu, že drát z molybdenu je z hlediska kvality poměrně homogenní výrobek, je při rozhodování, zda nakupovat od výrobců v Unii, nebo od čínských vyvážejících výrobců, nejdůležitějším faktorem úroveň cen. Kromě toho, jak bylo analyzováno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, náhlý pokles čínského dovozu v reakci na antidumpingová opatření a opatření proti obcházení naznačuje, že odběratelé mohou snadno přejít k dodavateli s nejkonkurenceschopnější cenou (tj. od čínských vyvážejících výrobců k výrobcům v Unii nebo naopak v případě, že opatření pozbude platnosti).

(154)

Z těchto důvodů bude výrobní odvětví Unie pravděpodobně nuceno buď snížit své prodejní ceny na úkor ziskovosti, nebo udržet úroveň svých prodejních cen s nejpravděpodobnějším důsledkem úbytku prodeje a ztráty podílu na trhu ve prospěch čínských vývozců. Ještě reálnější se zdá být kombinace těchto scénářů. To by v konečném důsledku vedlo k tlaku na snižování cen, ztrátám a k tomu, že dovoz z ČLR pravděpodobně znovu získá svůj podíl na trhu z doby před zavedením opatření.

(155)

Pro kvantitativní posouzení pravděpodobného dopadu dovozu z ČLR na finanční situaci výrobního odvětví Unie provedla Komise simulaci. Byly modelovány dva scénáře, a sice nárůst dovozu z ČLR i) na úrovni objemu dovozu z ČLR v období šetření v původním případě v roce 2009 (tj. od 1. dubna 2008 do 31. března 2009), ale na stejné úrovni cen, jaké účtovalo výrobní odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a ii) na úrovni podílu vyvážejících výrobců z ČLR na trhu v období šetření v původním případě v roce 2009, za ceny o 15 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že ceny vyvážejících výrobců do třetích zemí byly v období přezkumného šetření v průměru o [28–37] % nižší než ceny účtované výrobním odvětvím Unie, je zvolený údaj o podbízení (15 %) velmi konzervativní, protože skutečné podbízení zjištěné během období přezkumného šetření činilo [52–67] %. Při určování hypotetických výrobních nákladů navíc Komise vzala v úvahu podíl fixních nákladů na celkových výrobních nákladech výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(156)

V prvním scénáři by ziskovost výrobního odvětví Unie klesla na –[15–24] %.

Ve druhém scénáři by ziskovost výrobního odvětví Unie klesla dokonce na –[25–33] %.

(157)

V obou konzervativních scénářích by dopad čínského dovozu způsobil, že by výrobní odvětví Unie bylo vysoce ztrátové.

(158)

Na základě toho Komise dospěla k závěru, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k významnému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu, což by vedlo k obnovení podstatné újmy.

(159)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(160)

Všem zúčastněným stranám byla v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dána příležitost předložit své stanovisko.

(161)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(162)

Platná antidumpingová opatření měla na výrobní odvětví Unie pozitivní účinek a umožnila mu během období přezkumného šetření překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(163)

Pokud by však opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že vzhledem k atraktivitě trhu Unie, volným kapacitám, které jsou k dispozici v ČLR, cenové politice vyvážejících výrobců v ČLR a historii obcházení opatření existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy.

(164)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření týkajících se dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(165)

Komise vyzvala dovozce, obchodníky a uživatele, kteří nejsou ve spojení, aby se přihlásili, ale neobdržela žádnou odpověď na dotazník.

(166)

Komise neobdržela žádné připomínky naznačující, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce a uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(167)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření by nemělo mít žádný významný dopad na dovozce, obchodníky a uživatele v Unii.

(168)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, proti zachování stávajících opatření týkajících se dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR. Zachování opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie a nepoškodilo by situaci uživatelů a dovozců v Unii.

(169)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz určitých drátů z molybdenu pocházejících z ČLR uložená nařízením (EU) 2016/1046 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována. V důsledku toho by se rovněž mělo zachovat rozšíření opatření po šetřeních proti obcházení uvedené ve 2. bodě odůvodnění.

(170)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (54), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(171)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,