(EU) 2022/1302Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1302 ze dne 20. dubna 2022, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty a postupy pro žádost o výjimku z limitů pozic (Text s významem pro EHP)

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 (2) stanoví změny článku 57 směrnice 2014/65/EU, mimo jiné pokud jde o limity pozic, které zahrnují i nové související pravomoci.

(2)

Za účelem zlepšení stability a integrity finančních trhů v Unii by měla být stanovena metodika harmonizovaného výpočtu limitů pozic pro komoditní deriváty. Tato metodika by měla zamezit regulatorní arbitráži a přispívat ke konzistentnosti přístupu, zároveň by však měla příslušným orgánům umožňovat dostatečnou pružnost při zohledňování rozdílů mezi jednotlivými trhy s komoditními deriváty a trhy s podkladovými komoditami. Metodika výpočtu limitů by měla příslušným orgánům umožnit vyváženě zohledňovat potřebu stanovení dostatečně nízkých limitů, které zamezí zneužívání nebo narušování trhu ze strany osob držících pozice v těchto komoditních derivátech, a potřebu vytváření příznivého prostředí pro řádné stanovení cen a podmínky vypořádání, pro vytváření nových komoditních derivátů a pro to, aby komoditní deriváty mohly i nadále napomáhat fungování obchodních činností na trhu s podkladovými komoditami.

(3)

Pro zajištění jednotného porozumění by měla být definována řada pojmů vyplývajících ze směrnice 2014/65/EU a technických výrazů použitých v tomto nařízení.

(4)

Dlouhé a krátké pozice účastníků trhu v určitém komoditním derivátu by měly být proti sobě vzájemně započítávány, tak aby bylo možné určit skutečnou velikost pozice, kterou určitý účastník trhu v určitém časovém okamžiku kontroluje. Velikost pozice držené na základě opční smlouvy nebo komoditního derivátu obchodovaného v témže obchodním systému, jež jsou dílčí součástí hlavní smlouvy, by se měla vypočítat na základě delta ekvivalentu. Aby byl umožněn komplexní, centralizovaný a reprezentativní přehled o činnosti určité osoby a aby se zabránilo obcházení cíle limitu pozic stanoveného pro hlavní smlouvu, měla by sloučená pozice držená osobou v komoditním derivátu obchodovaném v určitém obchodním systému zahrnovat i pozici vyplývající z rozdělení složek smlouvy typu spread přijaté k obchodování jako jediný obchodovatelný nástroj v témže obchodním systému a pozice v komoditních derivátech obchodovaných v témže obchodním systému, které jsou dílčí součástí hlavní smlouvy, a to z hlediska jejich velikosti (tzv. „mini“ smlouvy) nebo délky oceňovacího období, např. smlouvy na základě zůstatku ke konci měsíce (tzv. „balmo“ smlouvy).

(5)

Směrnice 2014/65/EU vyžaduje, aby veškeré pozice držené jménem určité osoby třetími stranami byly zahrnuty do výpočtu limitu pozice této osoby a aby limity pozic byly uplatňovány jak na úrovni subjektu, tak na úrovni skupiny. Je proto nutné sloučit pozice na úrovni skupiny. Sloučení na úrovni skupiny je vhodné umožňovat pouze v případě, že mateřský podnik může používání těchto pozic kontrolovat. Mateřský podnik by tedy měl sloučit pozice držené jeho dceřinými podniky se všemi pozicemi, které má tento mateřský podnik ve svém přímém držení, a zároveň s tím by své vlastní pozice měly sloučit i jeho dceřiné podniky. Toto sloučení může vést k tomu, že pozice vypočítané na úrovni mateřského podniku budou větší nebo – v důsledku vzájemného započítání dlouhých a krátkých pozic držených jednotlivými dceřinými podniky – nižší než pozice vypočítané na úrovni jednotlivého dceřiného podniku. Pozice by se neměly slučovat na úrovni mateřského podniku v případě, že tyto pozice drží subjekty kolektivního investování, které je nedrží jménem svých mateřských podniků, nýbrž jménem svých investorů, pakliže příslušný mateřský podnik nemůže používání těchto pozic kontrolovat ve svůj vlastní prospěch.

(6)

Změny stanovené ve směrnici (EU) 2021/338 vyžadují, aby se limity pozic uplatňovaly na zásadní nebo významné komoditní deriváty, které jsou obchodované v obchodních systémech, a na OTC smlouvy, které jsou jim ekonomicky rovnocenné. Zásadními nebo významnými deriváty jsou komoditní deriváty s čistou otevřenou pozicí průměrně alespoň 300 000 množstevních jednotek (lotů) za jeden rok. Vzhledem k zásadnímu významu zemědělských komodit pro občany zůstanou deriváty zemědělských komodit a jim ekonomicky rovnocenné OTC smlouvy v rámci stávajícího režimu týkajícího se limitů pozic pod hodnotou 300 000 množstevních jednotek (lotů). V tomto nařízení má být stanovena prahová hodnota likvidity, od níž začínají limity pozic platit pro deriváty zemědělských komodit, přičemž za obchodování ve významném množství v určitém obchodním systému by se mělo obchodování považovat jen tehdy, pokud deriváty po dostatečně dlouhou dobu překračují prahovou hodnotu likvidity.

(7)

Je-li hodnota OTC smlouvy oceňována na základě téže podkladové komodity nabízené v témže místě a za týchž smluvních podmínek a má-li tato smlouva v daném okamžiku ekonomický výnos úzce zkorelovaný se smlouvou, která je předmětem obchodování v určitém obchodním systému, měla by být považována za ekonomicky rovnocennou bez ohledu na malé rozdíly ve smluvních ustanoveních týkajících se velikosti množstevních jednotek (lotů) a data dodání. Tomu, aby mohly takové smlouvy být prohlášeny za ekonomicky rovnocenné, by neměly bránit rozdíly v ustanoveních týkajících se řízení poobchodního rizika, jako jsou ujednání o clearingu. Aby nedocházelo k nepatřičnému vzájemnému započítávání potenciálně dominantních pozic obchodovaných v určitém obchodním systému na základě dvoustranných ujednání v rámci OTC smluv a aby bylo zajištěno efektivní fungování režimu limitů pozic v praxi, je nezbytné, aby komoditní deriváty obchodované mimo burzu (OTC) byly považovány za ekonomicky rovnocenné se smlouvami, které jsou předmětem obchodování v obchodních systémech, jen za specifických okolností. V zájmu toho, aby limity pozic nebyly obcházeny a aby se posílila integrita režimu limitů pozic, je nutné, aby definice ekonomicky rovnocenné OCTs smlouvy byla vymezena úzce, tak aby nepřipouštěla možnost započtení určité OCTs pozice vůči většímu množství jiných pozic. Kromě toho by měla být možnost volného uvážení při jednotné volbě pozic, vůči nimž se započítává OTC pozice, omezena na zvláštní okolnosti, kdy je OTC smlouva ekonomicky rovnocenná více než jednomu komoditnímu derivátu obchodovanému v určitém obchodním systému v Unii.

(8)

Měla by být stanovena určitá kritéria, na jejichž základě bude možné stanovit, které pozice v komoditních derivátech jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností, přičemž by měla být použita i účetní definice zajišťovací smlouvy na základě pravidel Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Tuto účetní definici by měly mít možnost uplatňovat také nefinanční subjekty, přestože na úrovni subjektu se pravidly IFRS neřídí.

(9)

Nefinanční subjekty by měly mít navíc i možnost používat metody řízení rizik, aby mohly zmírňovat celková rizika, která jim v souvislosti s jejich obchodní činností nebo s obchodní činností jejich skupiny vznikají, včetně rizik spojených s několika zeměpisnými trhy, produkty, časovými horizonty či subjekty (tedy tzv. makrozajištění či zajištění portfolia). Stejně tak by finanční subjekty v rámci převážně obchodních skupin měly mít možnost používat metody řízení rizik ke zmírnění celkových rizik, která jim vznikají v souvislosti s obchodní činností nefinančních subjektů v dané skupině. Pokud určitý nefinanční subjekt nebo finanční subjekt využívá makrozajištění či zajištění portfolia, nemusí být schopen určit přímou vazbu mezi určitou pozicí v komoditním derivátu a konkrétním rizikem spojeným s obchodní činností, které má daný komoditní derivát zajišťovat. Nefinanční subjekt nebo finanční subjekt může rovněž k zajištění proti konkrétnímu riziku spojenému s obchodní činností používat nerovnocenný komoditní derivát v případech, kdy identický komoditní derivát je nedostupný nebo kdy úžeji korelovaný komoditní derivát nemá dostatečnou likviditu (tedy tzv. zástupné zajištění). V takových případech by měly být zásady a systémy v oblasti řízení rizik schopny předejít tomu, aby transakce nesloužící zajištění byly klasifikovány jako zajišťovací, a tyto zásady a systémy by měly umožňovat diferencovaný pohled na zajišťovací portfolio, tak aby bylo možné rozlišit jeho spekulativní komponenty a započítat je do limitů pozic. Pozice by neměly být považovány za pozice snižující riziko související s obchodní činností pouze proto, že byly na základě celkové úvahy zařazeny do portfolia snižujícího riziko.

(10)

Riziko se může v průběhu času vyvíjet, a aby bylo možné se vývoji rizika přizpůsobit, může být nutné komoditní deriváty původně provedené s cílem snížit riziko související s obchodní činností kompenzovat použitím dalších komoditních derivátových smluv uzavírajících komoditní derivátové smlouvy, které již s daným obchodním rizikem nemají souvislost. Vývoj rizika, které bylo důvodem otevření pozice v určitém komoditním derivátu za účelem snížení rizika, by navíc následně neměl vést k tomu, že tato pozice bude přehodnocena a považována za transakci, která není přednostní už od samého začátku.

(11)

Finanční a nefinanční subjekty by měly mít možnost požádat před otevřením určité pozice o výjimku kvůli zajišťování obchodních činností. Na základě této žádosti by měl příslušný orgán získat jasný a stručný přehled o obchodních činnostech nefinančních subjektů vázaných k určité podkladové komoditě, které mají být zajištěny, o souvisejících rizicích a o tom, jakým způsobem jsou ke zmírňování těchto rizik využívány komoditní deriváty. Limity pozic platí pro deriváty zemědělských komodit a zásadní nebo významné komoditní deriváty nepřetržitě, a pokud by příslušný orgán tuto výjimku nakonec neschválil, finanční, resp. nefinanční subjekt by měl v souladu s tím veškeré své pozice přesahující limit omezit a za překročení limitu proti němu by mohla být přijata opatření v oblasti dohledu. Finanční a nefinanční subjekty by měly své činnosti pravidelně opětovně vyhodnocovat, aby zajistily, že výjimka je stále ještě opodstatněná.

(12)

Finanční a nefinanční subjekty by měly mít možnost před provedením příslušných obchodů požádat o výjimku v souvislosti s pozicemi vyplývajícími z povinného poskytování likvidity v obchodních systémech. Na základě této žádosti by měl příslušný orgán získat jasný a stručný přehled o rámci povinného poskytování likvidity, v němž dané osoby působí, o činnostech dané osoby v oblasti obchodování s komoditními deriváty v souladu s písemnou dohodou uzavřenou s obchodním systémem a o výsledných otevřených pozicích. Limity pozic platí pro deriváty zemědělských komodit a zásadní nebo významné komoditní deriváty nepřetržitě, a pokud by příslušný orgán tuto výjimku nakonec neschválil, nefinanční nebo finanční subjekt by měl v souladu s tím veškeré své pozice přesahující limit omezit a za překročení limitu proti němu by mohla být přijata opatření v oblasti dohledu. Nefinanční a finanční subjekty by měly své činnosti pravidelně opětovně vyhodnocovat, aby zajistily, že výjimka je stále ještě opodstatněná.

(13)

Období spotového měsíce, což je doba bezprostředně předcházející dodání při splatnosti, je pro každý komoditní derivát specifické a nemusí trvat přesně jeden měsíc. Za smlouvu ve spotovém měsíci by tudíž měla být označována smlouva vztahující se k témuž komoditnímu derivátu, která je z hlediska splatnosti nejbližší v pořadí. Omezením pozic, které určitá osoba může držet v období, během něhož má dojít k dodání fyzické komodity, je omezena i reálná nabídka podkladové komodity, kterou může jednotlivá osoba dodat nebo odebrat, čímž se předchází akumulaci dominantních pozic v držení určitých jednotlivců, která jim umožňuje omezením přístupu k dané komoditě vytěsňovat jiné účastníky trhu. Standardní základní hodnota limitu pozic pro spotový měsíc, jenž platí pro komoditní deriváty vypořádávané fyzicky i v hotovosti, by se proto měla vypočítat jako procentuální podíl odhadované reálné nabídky. Příslušné orgány by měly mít možnost stanovit harmonogram snižování limitů pozic v rozmezí ohraničeném na jedné straně okamžikem, kdy se určitá smlouva stala smlouvou ve spotovém měsíci, a na straně druhé splatností této smlouvy, tak aby bylo s větší přesností zajištěno, že limity pozic budou v průběhu celého období spotového měsíce stanovovány náležitým způsobem, a aby bylo zajištěno řádné vypořádání.

(14)

Pokud je objem obchodování s deriváty oproti reálné nabídce komodity poměrně malý, bude čistá otevřená pozice menší než reálná nabídka. Za takových okolností nemusí ani použití nejnižšího procentního podílu reálné nabídky v metodice příslušným orgánům umožnit, aby stanovily limit pro spotový měsíc, který bude v souladu s cílem zajistit řádné stanovení cen a podmínky vypořádání a zamezit zneužívání trhu. Aby bylo zajištěno, že tyto cíle budou splněny za všech okolností, pokud je reálná nabídka komoditního derivátu podstatně vyšší než celková čistá otevřená pozice do takové míry, že by limit pro spotový měsíc odvozený od reálné nabídky neumožnil příslušným orgánům účinně uplatnit limity pozic, měly by příslušné orgány použít záložní metodiku a určit základní hodnotu limitu pro spotový měsíc v daném komoditním derivátu jako procentuální podíl celkové čisté otevřené pozice v tomto komoditním derivátu a následně použít příslušné opravné faktory.

(15)

Plodiny v zemědělských produktech mohou zaznamenávat velké výkyvy v důsledku klimatických podmínek. Je proto vhodné, aby referenční období pro určení reálné nabídky derivátů zemědělských komodit bylo delší než referenční období používané pro stanovení reálné nabídky jiných komoditních derivátů.

(16)

Na všechna ostatní období splatnosti s výjimkou spotového měsíce se použije limit pozic pro jiné měsíce. Standardní základní hodnota limitů pozic pro jiné měsíce, jež platí pro komoditní deriváty vypořádávané fyzicky i v hotovosti, by se měla vypočítat jako procentuální podíl celkové čisté otevřené pozice. Pozice jsou v rámci těchto jiných měsíců trvání komoditní smlouvy rozloženy často tak, že se shlukují v měsících těsně před splatností. Celková čistá otevřená pozice tak představuje vhodnější základní hodnotu pro stanovení limitů pozic než hodnota vyjadřující průměr za všechna období splatnosti. Vzhledem k tomu, že čistá otevřená pozice se může během krátkého období významně měnit, měly by příslušné orgány vypočítat čistou otevřenou pozici za období, které odpovídajícím způsobem odráží vlastnosti obchodování s komoditními deriváty. Referenční období by mělo zohledňovat zejména sezónní povahu obchodování s určitou smlouvou.

(17)

Aby se zajistilo, že limity pozic stanovené příslušnými orgány budou založeny na komplexním zastoupení úhrnných otevřených pozic držených v určitém komoditním derivátu, měla by čistá otevřená pozice vypočítaná příslušným orgánem zahrnovat nesplacené pozice v obchodním systému, v němž je komoditní derivát obchodován, i nesplacené pozice v ekonomicky rovnocenných OTC smlouvách oznámených příslušnému orgánu.

(18)

Standardní základní hodnota ve výši 25 % reálné nabídky a čistých otevřených pozic byla stanovena na základě zkušeností získaných na jiných trzích a v jiných jurisdikcích. Příslušné orgány by tuto základní hodnotu měly upravit tak, aby bylo možné její snížení na 5 % reálné nabídky a čistých otevřených pozic (nebo 2,5 % v případě některých derivátů zemědělských komodit) a zvýšení až na 35 % reálné nabídky a čistých otevřených pozic, pakliže to bude s ohledem na vlastnosti trhu nezbytné, aby se napomohlo řádnému vypořádávání a fungování smlouvy i trhu s její podkladovou komoditou. Vzhledem k tomu, že případná úprava základní hodnoty se provede pouze tehdy a na takovou dobu, kdy takovou úpravu vyžadují objektivní vlastnosti trhu, mělo by být možné upravovat tuto základní hodnotu i jen dočasně. Příslušné orgány by měly zajistit, aby v případech, kdy je nutné zabránit vytvoření dominantních pozic a podpořit řádné stanovení cen komoditního derivátu a podkladové komodity, byla tato základní hodnota snížena. V případě derivátů, které nemají hmotnou podkladovou komoditu, nelze ke stanovení limitu pozic použít reálnou nabídku. Příslušné orgány by proto měly mít možnost rozšířit nebo upravit příslušné metodiky tak, aby limit pozic u těchto komoditních derivátů bylo možné stanovovat na základě odlišných parametrů, jako je použití čistých otevřených pozic, i ve spotovém měsíci.

(19)

Může nastat situace, kdy byl komoditní derivát nově přijatý k obchodování v určitém obchodním systému dříve obchodován v jednom nebo více obchodních systémech v Unii nebo ve třetích zemích. Aby byl umožněn bezproblémový převod tohoto komoditního derivátu, měl by příslušný orgán při stanovování počátečních limitů pozic pro komoditní derivát nově přijatý k obchodování zohlednit čistou otevřenou pozici v komoditním derivátu dříve obchodovaném v jiném obchodním systému (jiných obchodních systémech). Jiné okolnosti mohou nastat, pokud jsou například dva komoditní deriváty obchodovány v témže obchodním systému a vzhledem k malému rozdílu v jejich charakteristikách, jako je změna podkladového indexu nebo nabídkové zóny, se předpokládá, že se čistá otevřená pozice ve starších smlouvách rychle přesune k novější smlouvě. Při stanovování limitů pozic pro novější smlouvu by měl příslušný orgán zohlednit čistou otevřenou pozici ve starší smlouvě, aby umožnil bezproblémový vývoj novější smlouvy.

(20)

Některé komoditní deriváty, především ty, u nichž je základní komoditou elektřina a zemní plyn, stanoví, že podkladová komodita bude dodávána nepřetržitě po určité vymezené časové období, například den, měsíc nebo rok. Některé smlouvy s delšími dodacími lhůtami, například ročními nebo čtvrtletními, mohou být navíc automaticky nahrazeny příbuznými smlouvami s kratšími dodacími lhůtami, například čtvrtletními nebo měsíčními (tzv. kaskádové smlouvy). Stanovovat v těchto případech limit pozic pro spotový měsíc u smlouvy, která má být ještě před uskutečněním plnění nahrazena, by bylo nepatřičné, protože takto stanovený limit by nezahrnoval konec lhůty a fyzické dodání či hotovostní vypořádání této smlouvy. Nakolik se lhůty dodání u smluv, jejichž předmětem je tatáž podkladová komodita, překrývají, měl by se na všechny příbuzné smlouvy vztahovat jeden limit pozic, tak aby bylo možné náležitě zohlednit pozice plynoucí z těchto smluv, u nichž může dojít k dodání. V zájmu usnadnění tohoto postupu by příbuzné smlouvy měly být měřeny v jednotkách podkladové komodity a měly by být odpovídajícím způsobem sloučeny a vzájemně započítány.

(21)

V případě některých derivátů zemědělských komodit, které mají významný dopad na spotřebitelské ceny potravin, by metodika měla příslušnému orgánu umožnit, aby stanovil základní hodnotu a limit pozice pod minimální úrovní obecného rozmezí, zjistí-li, že je vyvíjena spekulativní činnost, která má výrazný dopad na ceny.

(22)

Příslušný orgán by měl posoudit, zda faktory uvedené v čl. 57 odst. 3 směrnice 2014/65/EU vyžadují úpravu základní hodnoty, aby bylo možné stanovit konečnou výši limitu pozice. Toto posouzení by je mělo zohlednit jako relevantní faktory týkající se příslušného komoditního derivátu. Metodiky by měly obsahovat vodítka ohledně toho, jak tento limit stanovit, aniž by byl příslušný orgán zbaven možnosti rozhodovat s konečnou platností o vhodném limitu pozice v určitém komoditním derivátu s cílem předejít zneužívání trhu. Tyto faktory by měly sloužit jako důležité ukazatele pro příslušné orgány a pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, které těmto orgánům usnadní formulovat svá stanoviska a zajistit patřičné sladění limitů pozic v rámci celé Unie.

(23)

Limity pozic by neměly představovat překážky pro vytváření nových derivátů zemědělských komodit a neměly by bránit náležitému fungování méně likvidních segmentů trhů s deriváty zemědělských komodit. Metodika by měla brát v úvahu čas, který je potřebný k vytvoření a získání likvidity, a to jak pro nové, tak i stávající komoditní deriváty, zejména však pro deriváty zemědělských komodit, které mohou napomáhat řízení rizik na trzích zaměřených na určité cílové skupiny nebo na nevyzrálých trzích anebo které slouží vytváření nových způsobů zajištění s novými komoditami. Existuje rovněž velké množství smluv týkajících se derivátů zemědělských komodit, které možná nikdy nezískají takový počet účastníků nebo takovou likviditu, aby na ně bylo možné účinným způsobem uplatňovat limity pozic, aniž by vznikalo riziko, že účastníci budou tento limit pravidelně a nedopatřením porušovat, a následně tak naruší stanovení cen a vypořádání těchto komoditních derivátů. Aby bylo možné tato rizika ohrožující efektivní fungování trhů řešit, měl by být limit pozice pro spotový měsíc i pro jiné měsíce stanoven ve fixní výši 10 000 množstevních jednotek (lotů) do doby, než čistá otevřená pozice v derivátech zemědělských komodit překročí prahovou hodnotu 20 000 množstevních jednotek (lotů).

(24)

Počet, složení a role účastníků trhu obchodujících s určitým komoditním derivátem mohou mít vliv na povahu a velikost pozic, které určití účastníci trhu na tomto trhu drží. V případě některých komoditních derivátů mohou někteří účastníci trhu držet rozsáhlou pozici, která odráží jejich roli při nákupech, prodejích, jakož i dodávkách příslušné komodity, kdy stojí na opačné straně trhu proti většině dalších účastníků trhu, kteří poskytují likviditu nebo služby v oblasti řízení rizik na trhu s podkladovou komoditou.

(25)

Nabídka, užívání, možnost získání a dostupnost podkladové komodity jsou vlastnostmi trhu s touto komoditou. Na základě posouzení jemnějších komponent těchto charakteristik, jako je omezená trvanlivost komodity či metoda její přepravy, by měl být příslušný orgán schopný určit pružnost trhu a patřičným způsobem upravit limity pozic.

(26)

Některé komoditní deriváty mohou vykazovat velký rozdíl mezi čistými otevřenými pozicemi a reálnou nabídkou. Taková situace může nastávat v případě, že objem obchodu s deriváty je ve srovnání s reálnou nabídkou poměrně nízký, v kterémžto případě budou ve srovnání s reálnou nabídkou nižší čisté otevřené pozice, nebo například v případě, kdy se určitý komoditní derivát velmi často používá k zajištění expozic vůči mnoha různým rizikům, a kdy je reálná nabídka tudíž ve srovnání s čistými otevřenými pozicemi menší. Vzniknou-li takovéto významné rozdíly mezi čistými otevřenými pozicemi a reálnou nabídkou, je to důvod k úpravě základní hodnoty platné pro limit pro jiné měsíce, aby se jejím zvýšením nebo snížením zamezilo narušení trhu, k němuž by mohlo s blížícím se spotovým měsícem dojít. Přesněji řečeno, je-li čistá otevřená pozice významně vyšší než reálná nabídka, měl by být limit pro jiné měsíce snížen, aby se předešlo efektu náhlých změn při limitu pro spotový měsíc vycházejícím z reálné nabídky. Za takových okolností by s ohledem na riziko ovládnutí nabídky (tzv. market cornering) nebylo by vhodné limit pro spotový měsíc zvyšovat. Je-li reálná nabídka významně vyšší než čistá otevřená pozice, měl by být limit pro jiné měsíce zvýšen, aby se předešlo riziku nepatřičného omezení obchodování. Čistá otevřená pozice je významně vyšší než reálná nabídka, a tudíž se očekává, že limit pro spotový měsíc vycházející z reálné nabídky, jež je odvozena ze základní hodnoty, převýší čisté otevřené pozice držené účastníky trhu ve spotovém měsíci. Aby se zajistilo, že limit pro spotový měsíc skutečně zabrání účastníkovi trhu vybudovat si dominantní postavení a že bude účinně dosaženo cílů zabránit zneužívání trhu a zajistit řádné stanovení cen, jak požaduje čl. 57 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, měl by být limit pro spotový měsíc naopak snížen, je-li odvozen od reálné nabídky.

(27)

S ohledem na tentýž cíl, tj. omezit narušení trhu v době blížícího se spotového měsíce, k němuž by došlo v důsledku velkých rozdílů mezi výpočty reálné nabídky a čistých otevřených pozic, měla by být definována i reálná nabídka, která tak zahrnuje veškeré náhradní stupně či typy komodity, které je možné dodat při vypořádání komoditní derivátové smlouvy v souladu s podmínkami této smlouvy.

(28)

Ustanovení čl. 57 odst. 1, 3 a 12 směrnice 2014/65/EU svěřuje Komisi pravomoc přijmout metodiku výpočtu a používání limitů pozic s cílem stanovit harmonizovaný režim limitů pozic, jenž platí pro všechny komoditní deriváty obchodované v obchodních systémech a pro ekonomicky rovnocenné OTC smlouvy. Ustanovení čl. 57 odst. 1 požaduje metodiku výpočtu, kterou budou příslušné orgány povinny uplatňovat při určování limitů pozic pro komoditní deriváty. Ustanovení čl. 57 odst. 1 rovněž vyžaduje, aby byl určen postup pro uplatňování výjimky z ustanovení o poskytování likvidity a výjimky snižující riziko pro finanční subjekty, které jsou součástí převážně obchodní skupiny. Ustanovení čl. 57 odst. 3 požaduje, aby bylo vymezeno, jakým způsobem by měly příslušné orgány zohledňovat faktory při stanovování limitů pozic pro spotový měsíc a limitů pozic pro jiné měsíce, jež mají platit pro komoditní deriváty vypořádávané fyzicky a v hotovosti. Ustanovení čl. 57 odst. 12 žádá, aby bylo stanoveno, jakým způsobem by se měla metodika pro určování limitů pozic uplatňovat například v případě sloučení pozic do skupiny, kdy může být pozice považována za pozici, která snižuje rizika, nebo kdy může podnik využít výjimku týkající se zajištění. Obsah pravidel je podstatným způsobem provázán, neboť tato pravidla úzce souvisejí s metodikou stanovení limitů pozic. V zájmu jednoduchosti a transparentnosti pravidel a také pro usnadnění jejich uplatňování a zamezení zdvojování by pravidla měla být stanovena v jednom právním aktu místo řady samostatných aktů s mnoha křížovými odkazy.

(29)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(30)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uspořádal k návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3).

(31)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 (4) doplňuje směrnici 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty. Tímto nařízením se nahrazuje uvedené nařízení v přenesené pravomoci s přihlédnutím ke změnám směrnice 2014/65/EU, které přinesla směrnice (EU) 2021/338, jež uvádí nová ustanovení týkající se výjimek ze zajištění pro poskytování likvidity a pro finanční subjekty, které jsou součástí převážně nefinanční skupiny, a zmocňuje Komisi přijmout akt v přenesené pravomoci, který stanoví kritéria pro výjimku týkající se poskytování likvidity a výjimku týkající se snižování rizika pro finanční subjekty. Dále byl zrušen pojem „téže komoditní smlouvy“ a oblast působnosti již nezahrnuje sekuritizované deriváty. A v neposlední řadě byl objasněn výpočet čisté otevřené pozice a metodika pro smlouvy týkající se nových a méně likvidních derivátů zemědělských komodit. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením,