(EU) 2022/1194Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1194 ze dne 11. července 2022, kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismu Clavibacter sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff 1914) Nouioui et al. 2018

Publikováno:	Úř. věst. L 185, 12.7.2022, s. 47-64	Druh předpisu:	Prováděcí nařízení
Přijato:	11. července 2022	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	15. července 2022	Nabývá účinnosti:	15. července 2022
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

12.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 185/47

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1194

ze dne 11. července 2022,

kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismu Clavibacter sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff 1914) Nouioui et al. 2018

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. a) až h) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2016/2031 poskytuje základ pro právní předpisy Unie týkající se ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin. Jelikož uvedené nařízení zavádí nový soubor pravidel, zrušuje s účinkem od 1. ledna 2022 několik aktů, které vycházely z předchozích pravidel v daném odvětví.

(2)

Jedním z uvedených zrušených aktů je směrnice Rady 93/85/EHS (2), která stanoví opatření proti škodlivému organismu Clavibacter michiganensis (Smith) Davis et al. ssp. sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff 1914), později nazývanému Clavibacter sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff 1914) Nouioui et al. 2018 (dále jen „dotčený škodlivý organismus“), což je patogenní původce bakteriální kroužkovitosti bramboru.

(3)	Od přijetí uvedené směrnice navíc došlo k novému vědeckému vývoji, pokud jde o biologii a rozšíření dotčeného škodlivého organismu, a také byly vyvinuty nové testovací metody pro zjišťování jeho výskytu a jeho identifikaci, jakož i metody pro jeho eradikaci a prevenci jeho šíření.

(4)

Je proto vhodné přijmout nová opatření pro rostliny Solanum tuberosum L., kromě semen, (dále jen „dotčené rostliny“), která mají eradikovat dotčený škodlivý organismus v případě zjištění jeho výskytu na území Unie a zabránit jeho šíření. Některá opatření ve směrnici 93/85/EHS, zejména opatření týkající se eradikace a prevence šíření dotčeného škodlivého organismu, jsou však stále vhodná, a proto by měla být stanovena.

(5)

Příslušné orgány členských států by měly provádět každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na dotčených rostlinách na svém území, aby se zajistilo co nejúčinnější a včasné zjištění výskytu uvedeného škodlivého organismu. Pravidla pro každoroční průzkumy by měla být přizpůsobena zamýšlenému použití dotčených rostlin s cílem zajistit, aby vizuální prohlídky, odběr vzorků a testování probíhaly v co nejvhodnějším termínu a za co nejvhodnějších podmínek pro každou rostlinu a její použití.

(6)	V případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu by měl příslušný orgán dotčeného členského státu provést testování v souladu s mezinárodními normami, aby tento výskyt potvrdil nebo vyvrátil.

(7)	Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen, měl by příslušný orgán dotčeného členského státu neprodleně přijmout vhodná opatření k jeho eradikaci a prevenci jeho dalšího šíření. Prvním z uvedených opatření by mělo být stanovení vymezeného území.

(8)

Měla by být rovněž stanovena další eradikační opatření. Dotčené rostliny označené jako napadené dotčeným škodlivým organismem by neměly být vysazovány na území Unie a příslušný orgán dotčeného členského státu by měl zajistit, aby napadené dotčené rostliny byly zničeny nebo jiným způsobem odstraněny za podmínek, které brání šíření dotčeného škodlivého organismu. Měla by být stanovena zvláštní opatření, pokud jde o testování, odběr vzorků a zásahy na místě, aby se zajistilo, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu.

(9)

Aby se zajistila co nejúčinnější ochrana území Unie před dotčeným škodlivým organismem, je vhodné určitá území v Unii označit jako „území s vysokou mírou zamoření“. Uvedená území by měla být definována jako území, v nichž je vzhledem k počtu ohnisek zjištěných při každoročních průzkumech nepřetržitě po dobu více než deseti let prokázáno, že škodlivý organismus se vyskytuje na více místech, a v jejichž případě nelze vyloučit, že se dotčený škodlivý organismus vyskytuje rovněž na stanovištích produkce, na která se úřední dohled nevztahuje. Proto by se na přemísťování dotčených rostlin z uvedených území a na zbývající území Unie i v rámci tohoto jejího území měly vztahovat určité podmínky a dotčené rostliny by měly být doprovázeny rostlinolékařským pasem.

(10)	Každých pět let by členské státy měly Komisi a ostatním členským státům předložit zprávu, pokud jde o vývoj situace jejich území s vysokou mírou zamoření, aby byl zajištěn přehled o provádění příslušných opatření v Unii a v případě potřeby jejich přezkoumání a změny.

(11)

Je vhodné stanovit odchylku od povinnosti podat hlášení o výskytu dotčeného škodlivého organismu v systému EUROPHYT podle článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/1715 (3), pokud se dotčený škodlivý organismus nachází v území s vysokou mírou zamoření, neboť takové hlášení by mělo vzhledem k nepřetržitému výskytu ohnisek na více místech nízkou přidanou hodnotu.

(12)	Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby se zajistilo, že se začne používat co nejdříve po zrušení směrnice 93/85/EHS.

(13)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření pro účely eradikace organismu Clavibacter sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff 1914) Nouioui et al. 2018, který způsobuje bakteriální kroužkovitost bramboru, a prevence jeho šíření na území Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„dotčeným škodlivým organismem“ se rozumí organismus Clavibacter sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff 1914) Nouioui et al. 2018;

2)	„dotčenými rostlinami“ se rozumí rostliny Solanum tuberosum L., kromě semen;

3)	„zaplevelujícími dotčenými rostlinami“ se rozumí dotčené rostliny, které se vyskytují v místech produkce, aniž by byly vysazeny;

4)	„hlízami určenými k pěstování v místě jejich produkce“ se rozumí hlízy vyprodukované v určitém místě produkce, které mají v tomto místě trvale zůstat a nejsou určeny k certifikaci;

„územím s vysokou mírou zamoření“ se rozumí území v Unii, v kterém je vzhledem k počtu ohnisek zjištěných při každoročních průzkumech nepřetržitě po dobu více než deseti let prokázáno, že škodlivý organismus se vyskytuje na více místech, a v jehož případě nelze vyloučit, že se dotčený škodlivý organismus vyskytuje rovněž na stanovištích produkce, na která se úřední dohled nevztahuje.

Článek 3

Každoroční průzkumy

1. Příslušné orgány provádějí každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na dotčených rostlinách na svém území v souladu s těmito požadavky:

pokud jde o hlízy jiné než hlízy určené k pěstování, zahrnují průzkumy:

i)	odběr vzorků z uskladněných partií hlíz nebo z rostoucího porostu co možná nejpozději mezi uschnutím natě a sklizní;

ii)	vizuální prohlídku rostoucího porostu, pokud je možné vizuálně identifikovat příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem, a vizuální prohlídku rozříznutých hlíz, pokud je tato prohlídka vhodná ke zjištění příznaků napadení dotčeným škodlivým organismem;

pokud jde o hlízy určené k pěstování, jiné než hlízy určené k pěstování v místě jejich produkce, musí průzkumy systematicky zahrnovat vizuální prohlídku rostoucího porostu a uskladněných partií, odběr vzorků ve skladu nebo odběr vzorků z rostoucího porostu co možná nejpozději mezi uschnutím natě a sklizní;

pokud jde o hlízy určené k pěstování v místě jejich produkce, průzkumy se provádějí na základě zjištěného rizika výskytu dotčeného škodlivého organismu a zahrnují:

i)	odběr vzorků z uskladněných partií hlíz nebo z rostoucího porostu co možná nejpozději mezi uschnutím natě a sklizní;

ii)	vizuální prohlídku rostoucího porostu, pokud je možné vizuálně identifikovat příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem, a vizuální prohlídku rozříznutých hlíz, pokud je tato prohlídka vhodná ke zjištění příznaků napadení dotčeným škodlivým organismem;

d)	pokud jde o dotčené rostliny jiné než hlízy, musí se průzkumy a odběr vzorků rostlin provádět v souladu s metodami vhodnými k identifikaci dotčeného škodlivého organismu na uvedených rostlinách.

2. Počet, původ a načasování odběrů vzorků se zakládají na spolehlivých vědeckých a statistických zásadách a biologii dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím ke konkrétním systémům produkce brambor v dotčených členských státech.

3. Členské státy oznámí každoročně do 30. dubna Komisi a ostatním členským státům výsledky každoročních průzkumů provedených během předcházejícího kalendářního roku. Výsledky uvedených průzkumů oznámí členské státy v souladu se šablonou uvedenou v příloze II.

Článek 4

Opatření v případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu

1. Příslušný orgán zajistí, aby vzorky odebrané pro účely každoročních průzkumů byly podrobeny detekčním testům uvedeným v příloze I bodě 2.1.

2. Do doby, než budou k dispozici výsledky zmíněných detekčních testů, příslušný orgán:

a)	zakáže přemísťování dotčených rostlin ze všech porostů, partií nebo zásilek, z nichž byly odebrány vzorky, s výjimkou dotčených rostlin pod jeho kontrolou, u nichž bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu;

b)	vysleduje původ podezření na výskyt;

c)	provede úřední kontrolu přemísťování veškerých dotčených rostlin jiných než rostlin uvedených v písmeni a), jež byly vyprodukovány v místě produkce, z něhož byly odebrány vzorky uvedené v písmeni a).

3. Do doby, než budou k dispozici výsledky zmíněných detekčních testů, příslušný orgán zaručí, že se zajistí a náležitě uchovají všechny tyto položky:

a)	všechny zbývající hlízy, z nichž byly odebrány vzorky, a pokud možno všechny zbývající rostliny, z nichž byly odebrány vzorky;

b)	zbývající extrakty z dotčených rostlin, extrakty DNA a další připravené materiály pro test;

c)	v příslušných případech čistou kulturu;

d)	veškerou příslušnou dokumentaci.

4. Pokud je podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzeno v souladu s přílohou I bodem 1.1, příslušný orgán zajistí, aby byly na vzorcích odebraných za účelem průzkumu provedeny testy uvedené v příloze I, aby se potvrdil nebo vyvrátil výskyt dotčeného škodlivého organismu.

Článek 5

Opatření v případě potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu

1. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen v souladu s přílohou I bodem 1.2 nebo 1.3, použijí se odstavce 2 až 9.

2. Příslušný orgán s přihlédnutím k prvkům uvedeným v příloze III bodě 1 neprodleně stanoví vymezené území za účelem zjištění možného šíření dotčeného škodlivého organismu.

3. Vymezené území musí zahrnovat zamořenou zónu, a je-li to nezbytné pro řešení daného fytosanitárního rizika, nárazníkovou zónu, která zamořenou zónu obklopuje.

4. Zamořená zóna zahrnuje všechny tyto položky:

dotčené rostliny, zásilky a/nebo partie, vozidla, přepravní kontejnery, sklady nebo jejich jednotky, z nichž byl odebrán infikovaný vzorek dotčené rostliny, jakékoli jiné předměty včetně obalového materiálu a stroje používané při produkci, přepravě a skladování uvedených dotčených rostlin a případně místo (místa) produkce nebo stanoviště produkce, kde byly uvedené dotčené rostliny vypěstovány nebo sklizeny;

všechny typy položek uvedených v písmenu a), u nichž bylo s přihlédnutím k prvkům uvedeným v příloze III bodě 2 zjištěno, že jsou pravděpodobně zamořeny dotčeným škodlivým organismem, a to prostřednictvím kontaktu s napadenými dotčenými rostlinami před sklizní či po sklizni nebo prostřednictvím fází produkce, které proběhly zároveň s napadenými dotčenými rostlinami.

5. Příslušný orgán označí:

a)	položky uvedené v odst. 4 písm. a) jako zamořené;

b)	položky uvedené v odst. 4 písm. b) bod jako pravděpodobně zamořené.

6. Hlízy pocházející z vymezeného území se mohou z tohoto vymezeného území přemístit, pouze pokud testy uvedené v příloze I prokázaly, že jsou prosté dotčeného škodlivého organismu.

7. Odchylně od článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/1715 nemusí členské státy podat hlášení o ohnisku v systému EUROPHYT, pokud se dotčený škodlivý organismus nachází v území s vysokou mírou zamoření, které je uvedeno v příloze ΙV.

8. Pokud členský stát podal hlášení o ohnisku výskytu v systému EUROPHYT, sousední členské státy uvedené v hlášení určí rozsah pravděpodobného zamoření a stanoví vymezené území v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

9. Příslušný orgán zaručí, že se zajistí a náležitě uchovají všechny tyto položky:

a)	materiál uvedený v čl. 4 odst. 3, a to alespoň do dokončení všech testů;

b)	materiál týkající se druhého detekčního testu a případně identifikačních testů, a to až do dokončení všech testů;

c)	v příslušných případech čistou kulturu dotčeného škodlivého organismu, a to alespoň jeden měsíc po provedení hlášení podle odstavce 7.

Článek 6

Opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu

1. Dotčené rostliny označené jako napadené dotčeným škodlivým organismem podle čl. 5 odst. 5 písm. a) se nesmějí vysazovat. Příslušný orgán zajistí, aby napadené dotčené rostliny byly zničeny nebo jiným způsobem odstraněny v souladu s přílohou V bodem 1, pokud se zjistí, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu.

Pokud byly dotčené rostliny vysazeny před tím, než byly označeny jako napadené, vysazený materiál se okamžitě zničí nebo odstraní v souladu s přílohou V bodem 1. Stanoviště produkce, kde byly napadené dotčené rostliny vysazeny, se označí jako zamořené (zamořená).

2. Dotčené rostliny označené jako pravděpodobně napadené podle čl. 5 odst. 5 písm. b) se nesmějí vysazovat a s výhradou výsledku testů uvedených v článku 7 provedených na klonově příbuzných liniích se za úředního dohledu vhodným způsobem použijí nebo odstraní, jak je uvedeno v příloze V bodě 2, a to takovým způsobem, že se zajistí, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu.

Pokud byly dotčené rostliny vysazeny před tím, než byly označeny jako pravděpodobně napadené, vysazený materiál se okamžitě zničí nebo se vhodným způsobem použije nebo odstraní, jak je uvedeno v příloze V bodě 2. Stanoviště produkce, kde byly pravděpodobně napadené dotčené rostliny vysazeny, se označí jako zamořené (zamořená).

3. Jakýkoli stroj, vozidlo, přepravní kontejner, sklad nebo jejich jednotky a jakékoli jiné předměty včetně obalového materiálu označené jako zamořené nebo pravděpodobně zamořené podle čl. 5 odst. 5 se buď zničí, nebo vyčistí a vydezinfikují metodami uvedenými v příloze V bodě 3.

4. Kromě opatření stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 se ve vymezených územích použijí opatření uvedená v příloze V bodě 4.

Článek 7

Zvláštní opatření týkající se testování hlíz určených k pěstování

1. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen na stanovišti produkce hlíz určených k pěstování, příslušný orgán zajistí, aby byly testy uvedené v příloze I provedeny na klonově příbuzných liniích zamořených partií hlíz, nebo pokud klonově příbuzné linie neexistují, na hlízách nebo partiích hlíz, které byly v přímém nebo nepřímém kontaktu se zamořenými partiemi hlíz.

2. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen na stanovištích produkce hlíz určených k pěstování v certifikačním schématu, provedou se testy uvedené v příloze I buď na každé rostlině původní klonové selekce, nebo na reprezentativních vzorcích základního rozmnožovacího materiálu bramboru.

Článek 8

Dočasná opatření týkající se přemísťování hlíz dotčených rostlin pocházejících z území s vysokou mírou zamoření

1. Hlízy dotčených rostlin jiné než hlízy určené k pěstování, které pocházejí z území s vysokou mírou zamoření uvedeného v příloze IV, lze z uvedeného území přemístit do jiných území v Unii, pouze pokud splňují tyto dvě podmínky:

a)	jsou doprovázeny rostlinolékařským pasem;

b)	pocházejí z místa produkce registrovaného příslušnými orgány, které na ně dohlížejí, a které je úředně shledáno prostým dotčeného škodlivého organismu, nebo byly na základě odběru vzorku a testu provedeného v souladu s přílohou I shledány prostými dotčeného škodlivého organismu.

2. Každých pět let předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům zprávu, pokud jde o vývoj situace jejich území s vysokou mírou zamoření.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2) Směrnice Rady 93/85/EHS ze dne 4. října 1993 o ochraně proti bakteriální kroužkovitosti bramboru (Úř. věst. L 259, 18.10.1993, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1715 ze dne 30. září 2019, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek („nařízení o IMSOC“) (Úř. věst. L 261, 14.10.2019, s. 37).

PŘÍLOHA I

Schéma pro testy, které se mají provádět podle článků 3, 4, 5, 7 a 8

1. OBECNÉ ZÁSADY OHLEDNĚ VÝSKYTU DOTČENÉHO ŠKODLIVÉHO ORGANISMU

1.1.

Podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu existuje tehdy, pokud je výsledek prvního detekčního testu provedeného na dotčené rostlině pozitivní.

U rostlinného materiálu s příznaky napadení může být prvním detekčním testem selektivní izolace.

1.2.

Výskyt dotčeného škodlivého organismu u vzorků dotčených rostlin s příznaky napadení je potvrzen v těchto případech:

a)	pokud je prvním detekčním testem selektivní izolace, jejímž výsledkem jsou kolonie s typickou morfologií: výsledky dvou identifikačních testů jsou pozitivní;

pokud je prvním detekčním testem jiný test než selektivní izolace:

i)	výsledky dvou identifikačních testů jsou pozitivní poté, co byl vzorek podroben selektivní izolaci;

ii)	pozitivní jsou výsledky druhého detekčního testu, kterým není selektivní izolace.

1.3.

Výskyt dotčeného škodlivého organismu u vzorků dotčených rostlin bez příznaků napadení je potvrzen v těchto případech:

a)	pokud je výsledek druhého detekčního testu pozitivní, za předpokladu, že prvním nebo druhým detekčním testem je molekulární test založený na analýze DNA (test PCR v reálném čase se sondou TaqMan® nebo konvenční test PCR);

v případě vzorků odebraných v členském státě nebo v oblasti členského státu, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, a v případě vzorků pocházejících z jiného členského státu: pokud je výsledek druhého detekčního testu pozitivní v souladu s písmenem a) a výsledky dvou identifikačních testů provedených poté, co byl vzorek podroben selektivní izolaci, jsou pozitivní.

2. TESTY

2.1. Detekční testy

Detekční testy musí být takové, aby konzistentně detekovaly alespoň 104 buněk/ml resuspendované pelety.

Druhý detekční test musí být založen na odlišných biologických principech nebo cílený na odlišnou část genomu než první detekční test.

Detekční testy jsou tyto:

a)	imunofluorescenční testy, jak jsou popsány v mezinárodních diagnostických standardech;

b)	test FISH (van Beuningen et al. (1995) (1)), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

izolace, jak je popsána v mezinárodních diagnostických standardech; provede se jedna z těchto dvou možností:

i)	přímá izolace na semi-selektivním (nebo neselektivním) růstovém médiu, jak je popsána v mezinárodních diagnostických standardech;

ii)	izolace po předchozím obohacení prostřednictvím biotestu, jak je popsána v mezinárodních diagnostických standardech;

d)	konvenční test PCR s použitím primerů dle Pastrik (2000) (2), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

testy PCR v reálném čase se sondou TaqMan® s použitím těchto primerů a sond:

i)	Schaad et al. (1999) (3), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

ii)	Vreeburg et al. (2018) (4) (tzv. test NYtor), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

iii)	Gudmestad et al. (2009) po úpravě dle Vreeburg et al. (2018)4, jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

iv)	Massart et al. (2014) (5), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

2.2. Identifikační testy

Identifikační testy jsou tyto:

a)	imunofluorescenční test, jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

b)	konvenční test PCR (Pastrik (2000)), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

testy PCR v reálném čase se sondou TaqMan® s použitím těchto primerů a sond:

i)	Schaad et al. (1999), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

ii)	Vreeburg et al. (2018) (tzv. test NYtor), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

iii)	Gudmestad et al. (2009) po úpravě dle Vreeburg et al. (2018), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

iv)	Massart et al. (2014), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

d)	DNA barcoding, jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

e)	MALDI-TOF MS (Zaluga et al. (2011) (6)), jak je popsána v mezinárodních diagnostických standardech.

3. VÝVOJOVÉ DIAGRAMY POSTUPŮ

Vývojový diagram č. 1: Diagnostický postup pro výskyt dotčeného škodlivého organismu ve vzorcích dotčené rostliny s příznaky napadení.

Izolaci lze použít jako první nebo druhý detekční test. Existuje-li podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu v růstovém médiu, musí být kolonie vyčištěny, aby se získaly čisté kultury, na nichž se provedou dva identifikační testy. K potvrzení výskytu škodlivého organismu jsou vyžadovány pozitivní výsledky obou těchto identifikačních testů.

b	Třetí detekční test musí být založen na odlišných biologických principech nebo cílený na odlišnou část genomu.

Vývojový diagram č. 2: Diagnostický postup pro dotčený škodlivý organismus ve vzorcích dotčené rostliny bez příznaků napadení.

a	Izolace se nepoužije.

b	Třetí detekční test musí být založen na odlišných biologických principech nebo cílený na odlišnou část genomu. Izolace se nepoužije.

c	U vzorků uvedených v bodě 1.3 písm. b) se po potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu na základě pozitivního výsledku druhého detekčního testu provede izolace dotčeného škodlivého organismu ze vzorku a po ní následují dva identifikační testy s pozitivním výsledkem.

4. PŘÍPRAVA VZORKU

4.1. Vzorky z hlíz bez příznaků napadení

Standardní velikost vzorku musí činit 200 hlíz na jeden test. Vhodný laboratorní postup pro zpracování výkrojků z pupkové části za účelem získání extraktu pro detekci dotčeného škodlivého organismu je popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

4.2. Vzorky z materiálu rostlin bez příznaků napadení, jiného než hlízy

Zjištění latentních infekcí se provede na složených vzorcích částí stonků. Tento postup lze použít až pro 200 částí stonků z různých rostlin v jednom vzorku. Vhodný laboratorní postup pro dezinfekci a zpracování částí stonků za účelem získání extraktu pro zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu je popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

4.3. Vzorky z dotčených rostlin s příznaky napadení

Řezy tkáně se asepticky odstraní z cévního prstence hlízy nebo z cévních vláken stonků dotčených rostlin vykazujících příznaky vadnutí. Vhodný laboratorní postup pro zpracování těchto tkání za účelem získání extraktu pro detekci dotčeného škodlivého organismu je podrobně popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

(1) van Beuningen, A.R., Derks, H., Janse, J.D. (1995). Detection and identification of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus with special attention to fluorescent in situ hybridization (FISH) using a 16S rRNA targeted oligonucleotide probe. Züchtungs Forschung 1, 266–269.

(2) Pastrik, K.H. (2000). Detection of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers by multiplex PCR with coamplification of host DNA. European Journal of Plant Pathology, 106, 155–165.

(3) Schaad, W., Berthier-Schaad, Y., Sechler, A., Knorr, D (1999). Detection of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers by BIOPCR and an automated real-time fluorescence detection system. Plant Disease 83, 1095–1100.

(4) Vreeburg, R., Zendman, A., Pol A., Verheij, E., Nas, M., Kooman-Gersmann, M. (2018). Validation of four real-time TaqMan PCRs for the detection of Ralstonia solanacearum and/or Ralstonia pseudosolanacearum and/or Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers using a statistical regression approach. EPPO Bulletin 48, 86–96.

(5) Massart, S., Nagy, C., Jijakli, M.H. (2014). Development of the simultaneous detection of Ralstonia solanacearum race 3 and Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers by a multiplex real-time PCR assay. European Journal of Plant Pathology 138, 29–37.

(6) Zaluga, J., Heylen, K., Van Hoorde, K., Hoste, B., Vaerenbergh, J., Maes, M., De Vos, P. (2011). GyrB sequence analysis and MALDI-TOF MS as identification tools for plant pathogenic Clavibacter. Systematic and applied microbiology 34, 400-7. 10.1016/j.syapm.2011.05.001.

PŘÍLOHA II

Šablona pro průzkum podle čl. 3 odst. 3

Šablona pro předkládání výsledků průzkumu týkajícího se bakteriální kroužkovitosti u sklizní brambor za předchozí kalendářní rok.

Tato tabulka se použije pouze pro výsledky průzkumu u brambor sklizených ve vaší zemi.

Členský stát

Kategorie

Sklízená plocha (ha)

Laboratorní testy

Vizuální prohlídka hlíz (1)

Vizuální prohlídka rostoucího porostu (1)

Další informace

Počet vzorků

Počet partií

Velikost partií (v t nebo ha)

Období odběru vzorků

Počet pozitivních

Počet kontrolovaných vzorků

Velikost vzorku

Počet pozitivních vzorků (2)

Počet vizuálních prohlídek

Počet hektarů

Počet pozitivních výsledků (2)

Vzorky

Partie

Certifikované hlízy určené k pěstování

Jiné hlízy určené k pěstování (upřesněte)

Konzumní brambory a brambory ke zpracování

Ostatní hlízy (upřesněte)

(1) Považuje se za makroskopické vyšetření hlíz nebo porostů.

(2) Byly zjištěny příznaky, byl odebrán vzorek a laboratorní testy potvrdily výskyt dotčeného škodlivého organismu.

PŘÍLOHA III

Prvky pro určení možného šíření dotčeného škodlivého organismu a pro označení položek jako pravděpodobně zamořených dotčeným škodlivým organismem podle čl. 5 odst. 2 a čl. 5 odst. 4 písm. b)

Prvky, které je třeba zvážit při určování možného šíření dotčeného škodlivého organismu podle čl. 5 odst. 2, jsou tyto:

a)	blízkost dalších míst produkce, kde se pěstují dotčené rostliny nebo jiné hostitelské rostliny,

b)	společná produkce a použití zásob sadbových brambor.

Prvky, které je třeba zvážit při označování určité položky jako pravděpodobně zamořené dotčeným škodlivým organismem podle čl. 5 odst. 4 písm. b), jsou tyto:

a)	dotčené rostliny vypěstované v místě produkce označeném jako zamořené podle čl. 5 odst. 5 písm. a);

b)	místo (místa) produkce s jakoukoli produkční vazbou na dotčené rostliny označené jako napadené podle čl. 5 odst. 5 písm. a), včetně míst, kde dochází ke sdílení zařízení a vybavení přímo nebo prostřednictvím společného dodavatele;

c)	dotčené rostliny produkované v místě (místech) produkce uvedeném (uvedených) v písmenu b) nebo nacházející se v takovém místě (takových místech) produkce během období, kdy se dotčené rostliny označené jako napadené podle čl. 5 odst. 5 písm. a) nacházely v místě produkce uvedeném v písmenu a);

d)	prostory, ve kterých se manipuluje s dotčenými rostlinami z míst produkce uvedených v písmenech a), b) a c);

e)	jakýkoli stroj, vozidlo, přepravní kontejner, sklad nebo jejich jednotky a jakékoli jiné předměty včetně obalového materiálu, které mohly přijít do kontaktu s dotčenými rostlinami označenými jako napadené podle čl. 5 odst. 5 písm. a);

f)	veškeré dotčené rostliny, které byly skladovány v zařízeních nebo objektech uvedených v písmenu e) nebo s nimi přišly do kontaktu před vyčištěním nebo dezinfekcí těchto zařízení a objektů;

jako výsledek testů podle článku 7 dotčené rostliny klonově příbuzné s dotčenými rostlinami, které jsou označeny jako napadené podle čl. 5 odst. 5 písm. a) a u nichž, třebaže mohly být testovány na dotčený škodlivý organismus s negativním výsledkem, se napadení jeví na základě klonové souvislosti jako pravděpodobné. Pro potvrzení identity napadených a klonově příbuzných hlíz nebo rostlin lze provést testování odrůd;

h)	místo (místa) produkce dotčených rostlin uvedených v písmenu g).

PŘÍLOHA IV

Seznam území s vysokou mírou zamoření podle článku 8

Území Polska.

Území Rumunska.

PŘÍLOHA V

Eradikační opatření podle článku 6

Eradikačními opatřeními uvedenými v čl. 6 odst. 1 musí být jedno nebo několik z těchto opatření:

a)	použití jako krmivo pro zvířata po tepelné úpravě, která vyloučí riziko přežití dotčeného škodlivého organismu;

b)	likvidace na úředně schváleném místě určeném pro likvidaci odpadu, kde nehrozí žádné zjistitelné riziko úniku dotčeného škodlivého organismu do životního prostředí, např. prostřednictvím průsaku do zemědělské půdy;

spálení;

průmyslové zpracování s přímým a okamžitým dodáním do zpracovatelského závodu s úředně schváleným zařízením pro likvidaci odpadu, u kterého bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a které disponuje systémem čištění a dezinfekce alespoň odjíždějících vozidel;

e)	jiná opatření, pokud bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu; tato opatření a jejich odůvodnění se oznámí Komisi a ostatním členským státům.

Jakýkoli zbývající odpad související s výše uvedenými položkami a vzniklý z výše uvedených položek se zlikviduje úředně schválenými metodami v souladu s přílohou VI.

Vhodné použití nebo likvidace dotčených rostlin označených jako pravděpodobně napadené podle čl. 5 odst. 5 písm. b) se provede pod dohledem příslušného orgánu dotčeného členského státu. Uvedený příslušný orgán schválí u uvedených dotčených rostlin následující použití a související likvidaci odpadu:

a)	použití jako hlízy určené ke spotřebě, již zabalené pro přímé dodání bez přebalení, na místě s vhodným zařízením pro likvidaci odpadu. S hlízami určenými k pěstování lze na tomtéž místě manipulovat pouze odděleně nebo po vyčištění a dezinfekci; nebo

b)	použití jako hlízy určené k průmyslovému zpracování a pro přímé a okamžité dodání do zpracovatelského závodu s vhodným zařízením pro likvidaci odpadu a systémem čištění a dezinfekce alespoň odjíždějících vozidel; nebo

c)	jiné způsoby použití nebo likvidace, pokud bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a pod podmínkou udělení souhlasu zmíněným příslušným orgánem.

Vhodnými metodami pro čištění a dezinfekci předmětů uvedených v čl. 6 odst. 3 jsou metody, u nichž bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a tyto metody se použijí pod dohledem příslušných orgánů členských států.

Řada opatření, která mají členské státy provést ve vymezeném území stanoveném podle čl. 5 odst. 2 a 3 a která jsou uvedena v čl. 6 odst. 4, zahrnuje opatření stanovená v bodech 4.1 a 4.2:

4.1.

Opatření, jež mají být přijata v místech produkce označených jako zamořená podle čl. 5 odst. 5 písm. a):

4.1.1.

Na stanovišti produkce, které je označeno jako zamořené podle čl. 5 odst. 5 písm. a), se přijmou všechna opatření stanovená v bodech 1, 2 a 3 nebo všechna opatření stanovená v bodech 4 a 5:

1)	během prvních tří let pěstování následujících po roce, kdy bylo označeno zamoření, odstranění zaplevelujících dotčených rostlin a zákaz pěstování dotčených rostlin, včetně semen, nebo plodin, u nichž hrozí zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu;

od čtvrtého roku po roce, kdy bylo označeno zamoření, se po splnění podmínek uvedených v bodě 1 a za podmínky, že stanoviště produkce bylo při úředních kontrolách po dobu alespoň dvou po sobě následujících let pěstování před výsadbou shledáno prostým zaplevelujících dotčených rostlin, se povolí pouze produkce hlíz jiných, než jsou hlízy určené k pěstování, a sklizené hlízy se otestují v souladu s přílohou I;

3)	po první produkci hlíz uvedených v bodě 2 a po příslušném rotačním cyklu v délce nejméně dvou let, pokud mají být pěstovány hlízy určené k pěstování, se dotčené rostliny mohou vysadit za účelem produkce buď hlíz určených k pěstování, nebo jiných hlíz, a provede se průzkum podle článku 3, nebo

4)	během prvních čtyř let pěstování následujících po roce, kdy bylo označeno zamoření, odstranění zaplevelujících dotčených rostlin a udržování stanoviště produkce ladem nebo jako stálá pastvina s častým nízkým sečením nebo intenzivní pastvou;

od pátého roku následujícího po roce, kdy bylo označeno zamoření, a pod podmínkou dodržení bodu 1 a splnění toho, že stanoviště produkce bylo při úředních kontrolách po dobu alespoň dvou po sobě následujících let pěstování před výsadbou prosté zaplevelujících dotčených rostlin, se povolí produkce hlíz určených k pěstování a jiných hlíz a sklizené hlízy se otestují v souladu s přílohou I.

4.1.2.

Na všech ostatních stanovištích produkce v zamořeném místě produkce a za podmínky, že příslušné orgány za každý rok pěstování zjistily, že riziko zaplevelujících dotčených rostlin bylo odstraněno a testování sklizených dotčených rostlin bylo na každém stanovišti produkce dotčených rostlin provedeno v souladu s přílohou I, se použijí tato opatření:

1)	v roce pěstování následujícím po roce, kdy bylo označeno zamoření, se buď nevysadí žádné dotčené rostliny, včetně semen, nebo lze vysadit certifikované hlízy určené k pěstování pouze k produkci hlíz jiných než hlíz určených k pěstování;

v druhém roce pěstování následujícím po roce, kdy bylo označeno zamoření, se k produkci hlíz buď určených k pěstování, nebo jiných hlíz vysadí pouze certifikované hlízy určené k pěstování nebo hlízy určené k pěstování, které byly úředně testovány na nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu a které byly vypěstovány pod úředním dohledem v jiných místech produkce, než jsou místa uvedená v bodě 4;

po dobu alespoň třetího roku pěstování následujícího po roce, kdy bylo označeno zamoření, se k produkci hlíz buď určených k pěstování, nebo jiných hlíz vysadí pouze certifikované hlízy určené k pěstování nebo hlízy určené k pěstování vypěstované pod úředním dohledem z certifikovaných hlíz určených k pěstování;

4)	ve všech letech pěstování uvedených v bodech 1, 2 a 3 se přijmou opatření za účelem odstranění zaplevelujících dotčených rostlin, pokud se vyskytují, a na každém stanovišti produkce dotčených rostlin se u sklizených dotčených rostlin provedou testy uvedené v příloze I.

4.1.3.

Ihned po označení zamoření podle čl. 5 odst. 5 a po prvním následujícím roce pěstování se veškeré stroje a skladovací zařízení v místě produkce, které byly použity při produkci dotčených rostlin, podle potřeby vyčistí a vydezinfikují vhodnými metodami, jak je uvedeno v bodě 3.

4.1.4.

V jednotce s chráněnou produkcí plodin označené za zamořenou podle čl. 5 odst. 5 písm. a), u níž je možná úplná výměna pěstebního substrátu, platí, že:

dotčené rostliny, včetně semen, se vysadí, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	odstranění dotčeného škodlivého organismu;

b)	odstranění veškerého materiálu hostitelských rostlin;

c)	úplná výměna pěstebního substrátu a vyčištění a dezinfekce produkční jednotky a veškerého vybavení;

d)	schválení produkce dotčených rostlin příslušnými orgány;

2)	produkce dotčených rostlin musí pocházet z certifikovaných hlíz určených k pěstování nebo z minihlíz či mikrorostlin získaných z testovaných zdrojů.

4.2.

Ve vymezeném území přijmou členské státy kromě opatření uvedených v bodě 4.1 i tato opatření:

1)	ihned po označení zamoření zajistí, aby veškeré stroje a skladovací zařízení v místech produkce, které byly použity při produkci dotčených rostlin, byly podle potřeby vyčištěny a vydezinfikovány vhodnými metodami, jak je uvedeno v bodě 3;

ihned po označení zamoření a nejméně po dobu tří následujících let pěstování:

a)	zajistí, aby jejich příslušné orgány dohlížely na prostory, v nichž jsou hlízy pěstovány, skladovány nebo je s nimi manipulováno, jakož i na místa produkce, která provozují stroje používané pro dotčené rostliny na základě smlouvy;

vyžadují výsadbu pouze certifikovaných hlíz určených k pěstování nebo hlíz určených k pěstování vypěstovaných pod úředním dohledem, pokud jde o veškerý porost dotčených rostlin v uvedeném území, a rovněž testování hlíz určených k pěstování pěstovaných v místech produkce označených jako pravděpodobně zamořená podle čl. 5 odst. 5 písm. b), které se provádí po sklizni porostu;

c)	vyžadují manipulaci se zásobami sklizených hlíz určených k pěstování odděleně od zásob jiných hlíz ve všech místech produkce ve vymezeném území nebo systém čištění a dezinfekce, který má být použit v době mezi manipulacemi se zásobami hlíz určených k pěstování a se zásobami jiných hlíz;

d)	provedou každoroční průzkum podle čl. 3 odst. 1;

3)	vytvoří v případě potřeby program na náhradu všech zásob hlíz určených k pěstování po přiměřenou dobu.

PŘÍLOHA VI

Požadavky na úředně schválenou likvidaci odpadu uvedenou v příloze V bodě 1

Úředně schválené metody likvidace odpadu uvedené v příloze V bodě 1 musí splňovat tyto požadavky:

Odpad z dotčených rostlin (včetně vyřazených hlíz a slupek hlíz) a jakýkoli jiný pevný odpad související s dotčenými rostlinami (včetně zeminy, kamenů a jiných zbytků) se zlikviduje jednou z těchto metod:

a)	likvidace na úředně schváleném místě určeném pro likvidaci odpadu, kde nehrozí žádné zjistitelné riziko úniku dotčeného škodlivého organismu do životního prostředí, včetně prostřednictvím průsaku do zemědělské půdy;

spálení;

c)	jiná opatření, pokud bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu; tato opatření se oznámí Komisi a ostatním členským státům.

Pro účely písmene a) musí být odpad přemístěn přímo na skládku za takových podmínek izolace, aby nehrozilo žádné riziko jeho ztráty.

Před likvidací musí být kapalný odpad obsahující suspendované pevné částice podroben filtraci nebo sedimentaci za účelem odstranění těchto pevných částic, které se zlikvidují v souladu s bodem 1.

Následně musí být kapalný odpad:

a)	zahříván minimálně na 60 °C v celém jeho objemu po dobu alespoň 30 minut před likvidací nebo

b)	zlikvidován jiným způsobem podléhajícím úřednímu schválení a pod úřední kontrolou, tak aby nehrozilo žádné zjistitelné riziko, že by odpad mohl přijít do styku se zemědělskou půdou.

Zavřít

(EU) 2022/1194Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1194 ze dne 11. července 2022, kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismu Clavibacter sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff 1914) Nouioui et al. 2018

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání