(EU) 2022/1193Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1193 ze dne 11. července 2022, kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismu Ralstonia solanacearum (Smith 1896) Yabuuchi et al. 1996 emend. Safni et al. 2014

Publikováno:	Úř. věst. L 185, 12.7.2022, s. 27-46	Druh předpisu:	Prováděcí nařízení
Přijato:	11. července 2022	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	15. července 2022	Nabývá účinnosti:	15. července 2022
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

12.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 185/27

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1193

ze dne 11. července 2022,

kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismu Ralstonia solanacearum (Smith 1896) Yabuuchi et al. 1996 emend. Safni et al. 2014

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. a) a c) až h) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2016/2031 poskytuje základ pro právní předpisy Unie týkající se ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin. Jelikož uvedené nařízení zavádí nový soubor pravidel, zrušuje s účinkem od 1. ledna 2022 několik aktů, které vycházely z předchozích pravidel v daném odvětví.

(2)

Jedním z uvedených zrušených aktů je směrnice Rady 98/57/ES (2), která stanoví opatření proti škodlivému organismu Ralstonia solanacearum (Smith 1896) Yabuuchi et al. 1996, později nazývanému Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. 1996 emend. Safni et al. 2014 (dále jen „dotčený škodlivý organismus“), což je patogenní původce bakteriální hnědé hniloby.

(3)	Od přijetí uvedené směrnice navíc došlo k novému vědeckému vývoji, pokud jde o biologii a rozšíření dotčeného škodlivého organismu, a také byly vyvinuty nové testovací metody pro zjišťování jeho výskytu a jeho identifikaci, jakož i metody pro jeho eradikaci a prevenci jeho šíření.

(4)

Je proto vhodné přijmout nová opatření pro rostliny Solanum tuberosum L. (brambor), kromě semen, a pro rostliny Solanum lycopersicum (L.) Karsten ex Farw (rajče), kromě plodů a semen, (dále jen „dotčené rostliny“), která mají eradikovat dotčený škodlivý organismus v případě zjištění jeho výskytu na území Unie a zabránit jeho šíření. Některá opatření stanovená ve směrnici 98/57/ES, zejména opatření týkající se eradikace a prevence šíření dotčeného škodlivého organismu, jsou však stále vhodná, a proto by měla být stanovena.

(5)

Příslušné orgány členských států by měly provádět každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na dotčených rostlinách na svém území, aby se zajistilo co nejúčinnější a včasné zjištění výskytu uvedeného škodlivého organismu. Pravidla pro každoroční průzkumy by měla být přizpůsobena zamýšlenému použití dotčených rostlin s cílem zajistit, aby vizuální prohlídky, odběr vzorků a testování probíhaly v co nejvhodnějším termínu a za co nejvhodnějších podmínek pro každou rostlinu a její použití.

(6)	V případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu by měl příslušný orgán dotčeného členského státu provést testování v souladu s mezinárodními normami, aby tento výskyt potvrdil nebo vyvrátil.

(7)	Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen, měl by příslušný orgán dotčeného členského státu neprodleně přijmout vhodná opatření k jeho eradikaci a prevenci jeho dalšího šíření. Prvním z uvedených opatření by mělo být stanovení vymezeného území.

(8)

Měla by být rovněž stanovena další eradikační opatření. Dotčené rostliny označené jako napadené dotčeným škodlivým organismem by neměly být vysazovány na území Unie a příslušný orgán dotčeného členského státu by měl zajistit, aby napadené dotčené rostliny byly zničeny nebo jiným způsobem zlikvidovány za podmínek, které brání šíření dotčeného škodlivého organismu. Měla by být stanovena zvláštní opatření, pokud jde o testování, odběr vzorků a zásahy na místě, aby se zajistilo, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu. Měla by být stanovena zvláštní opatření, jež mají zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu z vymezených území prostřednictvím zamořených povrchových vod a prostřednictvím pěstovaných nebo volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin.

(9)	Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby se zajistilo, že se začne používat co nejdříve po zrušení směrnice 98/57/ES.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření pro účely eradikace organismu Ralstonia solanacearum (Smith 1896) Yabuuchi et al. 1996, emend. Safni et al. 2014, který způsobuje bakteriální hnědou hnilobu, a prevence jeho šíření na území Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„dotčeným organismem“ se rozumí organismus Ralstonia solanacearum (Smith 1896) Yabuuchi et al. 1996 emend. Safni et al. 2014;

2)	„dotčenými rostlinami“ se rozumí rostliny Solanum tuberosum L. (brambor), kromě semen, a rostliny Solanum lycopersicum (L.) Karsten ex Farw (rajče), kromě plodů a semen;

3)	„lilkovitými hostitelskými rostlinami“ se rozumí volně rostoucí a pěstované rostliny čeledi Solanaceae;

4)	„zaplevelujícími dotčenými rostlinami“ se rozumí dotčené rostliny, které se vyskytují v místech produkce, aniž by byly vysazeny;

5)	„hlízami určenými k pěstování v místě jejich produkce“ se rozumí hlízy vyprodukované v určitém místě produkce, které mají na tomto místě trvale zůstat a nejsou určeny k certifikaci.

Článek 3

Každoroční průzkumy

1. Příslušné orgány provádějí každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na dotčených rostlinách na svém území, v povrchových vodách používaných k zavlažování dotčených rostlin a v kapalném odpadu v souladu s těmito požadavky:

pokud jde o hlízy jiné než hlízy určené k pěstování, zahrnují průzkumy:

i)	odběr vzorků z uskladněných partií hlíz nebo z rostoucího porostu co možná nejpozději mezi uschnutím natě a sklizní;

ii)	vizuální prohlídku rostoucího porostu, pokud je možné vizuálně identifikovat příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem, a vizuální prohlídku rozříznutých hlíz, pokud je tato prohlídka vhodná ke zjištění příznaků napadení dotčeným škodlivým organismem;

pokud jde o hlízy určené k pěstování, jiné než hlízy určené k pěstování v místě jejich produkce, musí průzkumy systematicky zahrnovat vizuální prohlídku rostoucího porostu a uskladněných partií, odběr vzorků ve skladu nebo odběr vzorků z rostoucího porostu co možná nejpozději mezi uschnutím natě a sklizní;

pokud jde o hlízy určené k pěstování v místě jejich produkce, průzkumy se provádějí na základě zjištěného rizika výskytu dotčeného škodlivého organismu a zahrnují:

i)	odběr vzorků z uskladněných partií hlíz nebo z rostoucího porostu co možná nejpozději mezi uschnutím natě a sklizní;

ii)	vizuální prohlídku rostoucího porostu, pokud je možné vizuálně identifikovat příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem, a vizuální prohlídku rozříznutých hlíz, pokud je tato prohlídka vhodná ke zjištění příznaků napadení dotčeným škodlivým organismem;

d)	pokud jde o rostliny rajčete, zahrnují průzkumy vizuální prohlídku ve vhodných termínech alespoň u rostoucího porostu v místě produkce rostlin určených k přesazení;

e)	pokud jde o lilkovité hostitelské rostliny jiné než dotčené rostliny, povrchové vody a kapalný odpad, provádějí se průzkumy vhodnými metodami a případně se odebírají vzorky.

2. Počet, původ a načasování odběrů vzorků se zakládají na spolehlivých vědeckých a statistických zásadách a biologii dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím ke konkrétním systémům produkce brambor a rajčat v dotčených členských státech.

3. Členské státy oznámí každoročně do 30. dubna Komisi a ostatním členským státům výsledky každoročních průzkumů provedených během předcházejícího kalendářního roku. Výsledky uvedených průzkumů oznámí členské státy v souladu se šablonou uvedenou v příloze II.

Článek 4

Opatření v případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu

1. Příslušný orgán zajistí, aby vzorky odebrané pro účely průzkumů byly podrobeny detekčním testům uvedeným v příloze I bodě 2.1.

2. Do doby, než budou k dispozici výsledky zmíněných detekčních testů, příslušný orgán:

a)	zakáže přemísťování dotčených rostlin ze všech porostů, partií nebo zásilek, z nichž byly odebrány vzorky, s výjimkou dotčených rostlin pod jeho kontrolou, u nichž bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu;

b)	vysleduje původ podezření na výskyt;

c)	provede úřední kontrolu přemísťování veškerých dotčených rostlin jiných než rostlin uvedených v písmeni a), jež byly vyprodukovány v místě produkce, z něhož byly odebrány vzorky uvedené v písmeni a);

zakáže používání povrchových vod u dotčených rostlin a u jiných pěstovaných lilkovitých hostitelských rostlin až do potvrzení nebo vyvrácení výskytu dotčeného škodlivého organismu v povrchových vodách, s výjimkou případů, kdy umožní používání povrchových vod u rajčat a jiných lilkovitých hostitelských rostlin pěstovaných ve sklenících pod podmínkou, že voda byla vydezinfikována vhodnými metodami schválenými příslušným orgánem.

3. Do doby, než budou k dispozici výsledky detekčních testů, zajistí příslušný orgán, aby byly zachovány a náležitě uchovány všechny tyto prvky:

a)	všechny zbývající hlízy, z nichž byly odebrány vzorky, a pokud možno všechny zbývající rostliny, z nichž byly odebrány vzorky;

b)	zbývající extrakty z dotčených rostlin, extrakty DNA a další připravené materiály pro test;

c)	v příslušných případech čistou kulturu;

d)	veškerou příslušnou dokumentaci.

4. Pokud je podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzeno v souladu s přílohou I bodem 1.1, příslušný orgán zajistí, aby byly na vzorcích odebraných za účelem průzkumů pro potvrzení nebo vyvrácení výskytu dotčeného škodlivého organismu provedeny testy uvedené v příloze I.

Článek 5

Opatření v případě potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu

1. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen v souladu s přílohou I bodem 1.2, použijí se odstavce 2 až 6.

2. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu na dotčených rostlinách potvrzen, příslušný orgán neprodleně přijme všechna tato opatření:

a)	zahájí šetření za účelem zjištění rozsahu a primárního zdroje (primárních zdrojů) napadení v souladu s přílohou III a provede další testy v souladu s čl. 4 odst. 1 alespoň u všech zásob klonově příbuzných hlíz určených k pěstování;

stanoví vymezené území, které sestává alespoň ze zamořené zóny zahrnující všechny tyto položky:

dotčené rostliny, zásilky a/nebo partie, vozidla, přepravní kontejnery, sklady nebo jejich jednotky, z nichž byl odebrán vzorek napadených dotčených rostlin, jakékoli jiné předměty včetně obalového materiálu a stroje používané při produkci, přepravě nebo skladování uvedených dotčených rostlin a případně místo (místa) produkce nebo stanoviště produkce, kde byly uvedené dotčené rostliny vypěstovány nebo sklizeny;

ii)

všechny typy položek uvedených v bodě i), u nichž bylo zjištěno, že jsou pravděpodobně zamořeny dotčeným škodlivým organismem, a to prostřednictvím kontaktu před sklizní či po sklizni nebo prostřednictvím fází produkce, zavlažování nebo postřiku, které proběhly souběžně u napadených dotčených rostlin, a s přihlédnutím k prvkům uvedeným v příloze IV bodě 1;

c)	stanoví, je-li to nezbytné pro řešení daného fytosanitárního rizika, kolem zamořené zóny nárazníkovou zónu s přihlédnutím k prvkům možného šíření dotčeného škodlivého organismu, jak je uvedeno v příloze IV bodě 2;

označí:

i)	položky uvedené v písm. b) bodě i) jako zamořené;

ii)	položky uvedené v písm. b) bodě ii) jako pravděpodobně zamořené.

3. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen na porostech lilkovitých hostitelských rostlin jiných než dotčených rostlin a pokud je produkce dotčených rostlin identifikována jako riziková, přijme příslušný orgán tato opatření:

a)	zahájí šetření za účelem zjištění rozsahu a primárního zdroje (primárních zdrojů) napadení v souladu s přílohou III a provede další testy v souladu s čl. 4 odst. 1 alespoň u všech zásob klonově příbuzných hlíz určených k pěstování; a

b)	stanoví vymezené území, které sestává ze zamořené zóny.

Zamořená zóna zahrnuje:

a)	hostitelské rostliny, z nichž byl odebrán infikovaný vzorek;

hostitelské rostliny, které by mohly být napadeny dotčeným škodlivým organismem a které jsou označeny jako pravděpodobně napadené, a to prostřednictvím kontaktu před sklizní či po sklizni nebo prostřednictvím fází produkce, zavlažování nebo postřiku, které proběhly souběžně u napadených dotčených rostlin.

Příslušný orgán označí:

a)	hostitelské rostliny uvedené v druhém pododstavci písm. a) jako napadené;

b)	hostitelské rostliny uvedené v druhém pododstavci písm. b) jako pravděpodobně napadené.

4. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen v povrchových vodách, ve výpustích kapalných odpadů z průmyslového zpracování nebo z balíren manipulujících s dotčenými rostlinami nebo na příbuzných volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlinách a pokud je zjištěno, že produkci dotčených rostlin hrozí riziko v důsledku zavlažování, postřiku nebo zaplavení povrchovými vodami, přijme příslušný orgán tato opatření:

a)	zahájí šetření v souladu s přílohou III, včetně průzkumu ve vhodných termínech na vzorcích povrchových vod a kapalného odpadu a na volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlinách, pokud jsou přítomny, s cílem určit rozsah zamoření a

b)	stanoví vymezené území zahrnující zamořenou zónu s přihlédnutím k prvkům možného šíření dotčeného škodlivého organismu, jak je uvedeno v příloze IV bodě 2.

Zamořená zóna zahrnuje:

a)	povrchové vody, z nichž byl(y) odebrán(y) infikovaný vzorek (infikované vzorky);

b)	povrchové vody, které by mohly být zamořeny, s přihlédnutím k prvkům uvedeným v příloze IV bodě 1.

Příslušný orgán označí:

a)	povrchové vody uvedené v druhém pododstavci písm. a) jako zamořené;

b)	povrchové vody uvedené v druhém pododstavci písm. b) jako pravděpodobně zamořené.

5. Pokud členský stát podal hlášení o ohnisku výskytu v systému EUROPHYT, určí sousední členské státy uvedené v hlášení rozsah pravděpodobného zamoření a stanoví vymezené území v souladu s odstavci 2, 3 a 4. V případě ohniska výskytu v povrchových vodách se hlášení nevyžaduje pro zamořené povrchové vody nacházející se na územích, která již byla vymezena.

6. Příslušné orgány zajistí, aby byly zachovány a náležitě uchovány všechny tyto prvky:

a)	materiál uvedený v čl. 4 odst. 3 alespoň do dokončení všech testů;

b)	materiál týkající se druhého detekčního testu a případně identifikačních testů, a to až do dokončení všech testů;

c)	v příslušných případech čistou kulturu dotčeného škodlivého organismu, a to alespoň jeden měsíc po provedení hlášení podle odstavce 5.

Článek 6

Opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu

1. Dotčené rostliny označené jako napadené dotčeným škodlivým organismem podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i) se nesmějí vysazovat. Příslušný orgán zajistí, aby napadené dotčené rostliny byly zničeny nebo jiným způsobem zlikvidovány v souladu s přílohou V bodem 1, pokud se zjistí, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu.

Pokud byly dotčené rostliny vysazeny před tím, než byly označeny za napadené, vysazený materiál se okamžitě zničí nebo jiným způsobem zlikviduje v souladu s přílohou V bodem 1. Stanoviště produkce, kde byly napadené dotčené rostliny vysazeny, se označí za zamořené (zamořená). Vymezené území se stanoví v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b).

2. Dotčené rostliny označené jako pravděpodobně napadené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bod ii) a dotčené rostliny, u nichž bylo zjištěno riziko podle čl. 5 odst. 4, se nesmějí vysazovat a pod kontrolou jejich příslušných orgánů se vhodným způsobem použijí nebo zlikvidují, jak je uvedeno v příloze V bodě 2, pokud se zjistí, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu.

Pokud byly dotčené rostliny vysazeny před tím, než byly označeny za pravděpodobně napadené, vysazený materiál se okamžitě zničí nebo se použijí opatření uvedená v příloze VI bodě 2. Stanoviště produkce, kde byly pravděpodobně napadené dotčené rostliny vysazeny, se označí za pravděpodobně zamořené (zamořená). Vymezené území se stanoví v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b).

3. Jakýkoli stroj, vozidlo, přepravní kontejner, sklad nebo jejich jednotky a jakékoli jiné předměty včetně obalového materiálu označené jako zamořené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i) nebo pravděpodobně zamořené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu ii) a čl. 5 odst. 4 třetího pododstavce písm. b) se buď zničí, nebo vyčistí a vydezinfikují metodami uvedenými v příloze V bodě 3.

4. Kromě opatření stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 se ve vymezených územích použijí opatření uvedená v příloze V bodě 4.

Článek 7

Zvláštní opatření týkající se testování hlíz určených k pěstování

1. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen na stanovišti produkce hlíz určených k pěstování, příslušný orgán zajistí, aby byly testy uvedené v příloze I provedeny na klonově příbuzných liniích zamořených partií hlíz, nebo pokud klonově příbuzné linie neexistují, na hlízách nebo partiích hlíz, které byly v přímém nebo nepřímém kontaktu se zamořenými partiemi hlíz.

2. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu potvrzen na stanovištích produkce hlíz určených k pěstování v certifikačním schématu, provedou se testy uvedené v příloze I buď na každé rostlině původní klonové selekce, nebo na reprezentativních vzorcích základního rozmnožovacího materiálu bramboru.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2) Směrnice Rady 98/57/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. (Úř. věst. L 235, 21.8.1998, s. 1).

PŘÍLOHA I

Schéma pro testy, které se mají provádět podle článků 3, 4, 5 a 7

1. OBECNÉ ZÁSADY OHLEDNĚ VÝSKYTU DOTČENÉHO ŠKODLIVÉHO ORGANISMU

1.1.

Podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu existuje tehdy, pokud je výsledek prvního detekčního testu provedeného na dotčené rostlině nebo na vzorcích vody pozitivní.

1.2.

Výskyt dotčeného škodlivého organismu je potvrzen v těchto případech:

a)	pokud je první nebo druhý detekční test selektivní izolací, jejímž výsledkem jsou kolonie s typickou morfologií, a výsledky dvou identifikačních testů provedených na koloniích jsou pozitivní;

b)	pokud je první a druhý test testem jiným než selektivní izolací a výsledky dvou identifikačních testů jsou pozitivní poté, co byl vzorek podroben selektivní izolaci, jejímž výsledkem jsou kolonie s typickou morfologií.

Jedním z uvedených dvou identifikačních testů musí být test zmíněný v bodě 2.2 písm. e), f) a g).

2. TESTY

2.1. Detekční testy

Detekční testy musí být takové, aby konzistentně detekovaly alespoň 104 buněk/ml resuspendované pelety získané ze vzorků bez příznaků napadení.

Druhý detekční test musí být založen na odlišných biologických principech nebo odlišných oblastech nukleotidů než první detekční test.

Detekční testy jsou tyto:

a)	imunofluorescenční testy, jak jsou popsány v mezinárodních diagnostických standardech;

b)	izolace dotčeného škodlivého organismu na semiselektivním růstovém médiu mSMSA, jak je popsána v mezinárodních diagnostických standardech;

c)	konvenční test PCR s použitím primerů dle Pastrik et al., (2002) (1), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

testy PCR v reálném čase se sondou TaqMan® s použitím těchto primerů a sond:

i)	Weller et al. (2000) (2), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

ii)	Vreeburg et al. (2016) (3) (s použitím sondy TaqMan® modifikované z původní sondy popsané ve Weller et al. (2000)), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

iii)	Vreeburg et al. (2018) (4) (tzv. test NYtor), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

iv)	Massart et al. (2014) (5), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

e)	test izotermální amplifikace nukleových kyselin metodou LAMP s použitím primerů Lenarčič et al. (2014) (6) (pouze pro rostlinný materiál s příznaky napadení), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

2.2. Identifikační testy

Identifikační testy jsou tyto:

a)	imunofluorescenční testy, jak jsou popsány v mezinárodních diagnostických standardech;

b)	konvenční testy PCR s použitím primerů dle Pastrik et al., (2002), jak jsou podrobně popsány v mezinárodních diagnostických standardech;

testy PCR v reálném čase se sondou TaqMan® s použitím těchto primerů a sond:

i)	Weller et al. (2000), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

ii)	Vreeburg et al. (2016) (s použitím sondy TaqMan® modifikované z původní sondy popsané ve Weller et al. (2000)), jak je podrobně popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

iii)	Vreeburg et al. (2018) (tzv. test NYtor), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

iv)	Massart et al. (2014), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech;

d)	test izotermální amplifikace nukleových kyselin metodou LAMP s použitím primerů Lenarčič et al. (2014), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

e)	vícenásobný konvenční test PCR pro konkrétní fylotyp (Opina et al. (1997) (7); Fegan & Prior (2005) (8)), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

f)	DNA barcoding (Wicker et al. (2007) (9)), jak je popsán v mezinárodních diagnostických standardech;

g)	MALDI-TOF MS (van de Bilt et al. (2018) (10)), jak je popsáno v mezinárodních diagnostických standardech.

3. VÝVOJOVÉ DIAGRAMY POSTUPŮ

Vývojový diagram č. 1: Diagnostický postup pro výskyt dotčeného škodlivého organismu ve vzorcích dotčené rostliny

a	Izolaci lze použít jako první nebo druhý detekční test. Existuje-li podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu v růstovém médiu, musí být kolonie vyčištěny, aby se získaly čisté kultury, na nichž se provedou dva identifikační testy.

b	Jeden z těchto dvou identifikačních testů musí být test uvedený v bodě 2.2 písm. e), f) a g). K potvrzení výskytu škodlivého organismu jsou vyžadovány pozitivní výsledky obou těchto identifikačních testů.

c	Třetí detekční test musí být založen na odlišných biologických principech nebo odlišných oblastech nukleotidů.

Vývojový diagram č. 2: Diagnostický postup pro dotčený škodlivý organismus ve vzorcích vody

a	Jeden z těchto dvou identifikačních testů musí být test uvedený v bodě 2.2 písm. e), f) a g). K potvrzení výskytu škodlivého organismu jsou vyžadovány pozitivní výsledky obou těchto identifikačních testů.

4. PŘÍPRAVA VZORKU

4.1. Vzorky z hlíz bez příznaků napadení

Standardní velikost vzorku musí činit 200 hlíz na jeden test. Vhodný laboratorní postup pro zpracování výkrojků z pupkové části za účelem získání extraktu pro detekci dotčeného škodlivého organismu je popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

4.2. Vzorky z dotčených rostlin bez příznaků napadení

Detekce latentních infekcí se provede na složených vzorcích částí stonků nebo řapíků listů. Tento postup lze použít až pro 200 částí stonků nebo 200 řapíků listů z různých rostlin v jednom vzorku. Vhodný laboratorní postup pro dezinfekci a zpracování částí stonků nebo řapíků listů za účelem získání extraktu pro detekci dotčeného škodlivého organismu je popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

4.3. Vzorky z materiálu dotčených rostlin s příznaky napadení

Řezy tkáně se asepticky odstraní z cévního prstence hlízy bramboru nebo z cévních vláken stonků dotčených rostlin vykazujících příznaky vadnutí. Vhodný laboratorní postup pro zpracování těchto tkání za účelem získání extraktu pro detekci dotčeného škodlivého organismu je podrobně popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

4.4. Vzorky povrchových nebo recirkulačních vod (včetně vod ze zpracování brambor nebo odpadních vod)

Hlavním testem pro detekci výskytu dotčeného škodlivého organismu ve vzorcích povrchových vod, vod z recirkulačních systémů a odpadních vod (odvětví zpracování brambor) je selektivní izolace. Vhodný laboratorní postup pro zpracování vzorků vody je popsán v mezinárodních diagnostických standardech.

(1) Pastrik, K.H., Elphinstone, J.G., Pukall, R. (2002) Sequence analysis and detection of Ralstonia solanacearum by multiplex PCR amplification of 16S-23S ribosomal intergenic spacer region with internal positive control. European Journal of Plant Pathology 108, 831–842.

(2) Weller, S.A, Elphinstone, J.G., Smith, N., Boonham, N., Stead, D.E. (2000). Detection of Ralstonia solanacearum strains with a quantitative, multiplex, real-time, fluorogenic PCR (TaqMan) assay. Applied and Environmental Microbiology, 66, 2853–2858. https://journals.asm.org/doi/10.1128/AEM.66.7.2853-2858.2000.

(3) Vreeburg, R.A.M., Bergsma-Vlami, M., Bollema, R.M., de Haan, E.G., Kooman-Gersmann, M., Smits-Mastebroek, L., Tameling, W.I.L., Tjou-Tam-Sin, N.N.A., van de Vossenberg B.T.L.H, Janse, J.D. (2016). Performance of real-time PCR and immunofluorescence for the detection of Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus and Ralstonia solanacearum in potato tubers in routine testing. Bulletin OEPP/EPPO Bulletin 46, 112–121.

(4) Vreeburg, R., Zendman, A., Pol A., Verheij, E., Nas, M., Kooman-Gersmann, M. (2018). Validation of four real-time TaqMan PCRs for the detection of Ralstonia solanacearum and/or Ralstonia pseudosolanacearum and/or Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers using a statistical regression approach. EPPO Bulletin 48, 86–96.

(5) Massart, S., Nagy, C., Jijakli, M.H. (2014). Development of the simultaneous detection of Ralstonia solanacearum race 3 and Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus in potato tubers by a multiplex real-time PCR assay. European Journal of Plant Pathology 138, 29–37.

(6) Lenarčič, R., Morisset, D., Pirc, M., Llop, P., Ravnikar, M., Dreo, T. (2014). Loop-mediated isothermal amplification of specific endoglucanase gene sequence for detection of the bacterial wilt pathogen Ralstonia solanacearum. PLoS ONE 9(4), e96027. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0096027.

(7) Opina, N., Tavner, F., Holloway, G., Wang, J.F., Li, T.H., Maghirang, R., Fegan, M., Hayward, A.C., Viji Krishnapillai, A., Wai-Foong Hong, Holloway, B.W, Timmis, J.N. (1997). A novel method for development of species and strainspecific DNA probes and PCR primers for identifying Burkholderia solanacearum (formerly Pseudomonas solanacearum). Asia-Pacific Journal of Molecular Biology and Biotechnology 5, 19–30.

(8) Fegan, M., Prior, P. (2005). How complex is the „Ralstonia solanacearum species complex“. In Bacterial Wilt Disease and the Ralstonia solanacearum Species Complex (eds Allen C, Hayward AC & Prior P), s. 449–461. American Phytopathological Society, St Paul, MN (US).

(9) Wicker, E., Grassart, L., Coranson-Beaudu, R., Mian, D., Guilbaud, C., Fegan, M., Prior, P. (2007). Ralstonia solanacearum strains from Martinique French West Indies) exhibiting a new pathogenic potential. Applied and Environmental Microbiology 73, 6790–6801.

(10) van de Bilt, J.L.J., Wolsink, M.H.L., Gorkink-Smits, P.P.M.A., Landman, N.M., Bergsma-Vlami, M. (2018). Application of Matrix-Assisted Laser Desorption Ionization Time-Of-Flight Mass Spectrometry for rapid and accurate identification of Ralstonia solanacearum and Ralstonia pseudosolanacearum. European Journal of Plant Pathology, https://doi.org/10.1007/s10658-018-1517-5.

PŘÍLOHA II

Šablona pro průzkum podle čl. 3 odst. 3

Šablona pro předkládání výsledků průzkumu týkajícího se bakteriální hnědé hniloby u sklizní brambor a rajčat za předchozí kalendářní rok.

Tato tabulka se použije pouze pro výsledky průzkumu u brambor a rajčat sklizených ve vaší zemi.

Členský stát

Kategorie

Osetá plocha (ha)

Laboratorní testy

Vizuální prohlídka hlíz (1)

Vizuální prohlídka rostoucího porostu (1)

Další informace

Počet vzorků

Počet partií

Velikost partií (v t nebo ha)

Období odběru vzorků

Počet pozitivních

Počet kontrolovaných vzorků

Velikost vzorku

Počet pozitivních vzorků (2)

Počet vizuálních prohlídek

Počet hektarů (brambory) nebo rostlin (rajčata)

Počet pozitivních výsledků (2)

Vzorky

Partie

Certifikované hlízy určené k pěstování

Jiné hlízy určené k pěstování (upřesněte)

Konzumní brambory a brambory ke zpracování

Ostatní hlízy (upřesněte)

Rajčata určená k přesazení

Jiní hostitelé (upřesněte druh, řeku/pozemek)

Voda (upřesněte řeku/pozemek/umístění zařízení)

(1) Považuje se za makroskopické vyšetření hlíz nebo porostů.

(2) Byly zjištěny příznaky, byl odebrán vzorek a laboratorní testy potvrdily výskyt dotčeného škodlivého organismu.

PŘÍLOHA III

Šetření podle čl. 5 odst. 2 písm. a), čl. 5 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a čl. 5 odst. 4 prvního pododstavce písm. a)

Šetření uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. a), čl. 5 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci písm. a) se v příslušných případech týká těchto prvků:

místa produkce:

a)	na nichž se pěstují rostoucí nebo vzrostlé rostliny bramboru, které jsou klonově příbuzné rostlinám bramboru, u kterých bylo zjištěno napadení dotčeným organismem;

b)	na nichž se pěstují rostoucí nebo vzrostlé rostliny rajčete, které pocházejí ze stejného zdroje jako rostliny rajčete, u kterých bylo zjištěno napadení dotčeným organismem;

c)	na nichž se pěstují rostoucí nebo vzrostlé rostliny bramboru nebo rajčete, na které byl uvalen úřední dohled z důvodu podezření na výskyt dotčeného organismu;

d)	na nichž se pěstují rostoucí nebo vzrostlé rostliny bramboru, které jsou klonově příbuzné rostlinám bramboru, které byly vypěstovány v místech produkce, u nichž bylo zjištěno zamoření dotčeným organismem;

e)	na nichž se pěstují rostliny bramboru nebo rajčete a která se nacházejí v blízkosti zamořených míst produkce, včetně takových míst produkce, kde dochází ke sdílení zařízení a vybavení přímo nebo prostřednictvím společného dodavatele;

f)	na nichž se k zavlažování nebo postřiku používají povrchové vody ze zdroje, u nějž bylo potvrzeno nebo existuje podezření na zamoření dotčeným škodlivým organismem;

g)	na nichž se k zavlažování nebo postřiku používají povrchové vody ze zdroje, který používají zároveň i místa produkce, u nichž bylo potvrzeno nebo existuje podezření na zamoření dotčeným škodlivým organismem;

h)	která byla nebo jsou zaplavena povrchovými vodami, u nichž bylo potvrzeno nebo existuje podezření na zamoření dotčeným škodlivým organismem, a

2.	povrchové vody, které byly použity k zavlažování nebo postřiku dotčených rostlin nebo které zaplavily pole nebo místo (místa) produkce, u nichž bylo potvrzeno zamoření dotčeným škodlivým organismem.

PŘÍLOHA IV

Prvky pro označení položek jako pravděpodobně zamořených dotčeným škodlivým organismem podle čl. 5 odst. 2 písm. b) bodu ii) a čl. 5 odst. 4 druhého pododstavce písm. b) a pro určení možného šíření dotčeného škodlivého organismu podle čl. 5 odst. 2 písm. c) a čl. 5 odst. 4 prvního pododstavce písm. b)

Prvky, které je třeba zvážit při označování určité položky jako pravděpodobně zamořené dotčeným škodlivým organismem podle čl. 5 odst. 2 písm. b) bodu ii) a čl. 5 odst. 4 druhého pododstavce písm. b), jsou tyto:

a)	dotčené rostliny vypěstované v místě produkce označeném jako zamořené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i);

b)	místo (místa) produkce s jakoukoli produkční vazbou na dotčené rostliny označené jako napadené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i), včetně míst, kde dochází ke sdílení zařízení a vybavení přímo nebo prostřednictvím společného dodavatele;

dotčené rostliny produkované v místě (místech) produkce uvedeném (uvedených) v písmeni b) nebo nacházející se v takovém místě (takových místech) produkce během období, kdy se dotčené rostliny označené jako napadené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i) nacházely v místě produkce uvedeném v písmeni a);

d)	prostory, ve kterých se manipuluje s dotčenými rostlinami z míst produkce uvedených v písmenech a), b) a c);

e)	jakýkoli stroj, vozidlo, přepravní kontejner, sklad nebo jejich jednotky a jakékoli jiné předměty včetně obalového materiálu, které mohly přijít do kontaktu s dotčenými rostlinami označenými jako napadené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i);

f)	veškeré dotčené rostliny, které byly skladovány v zařízeních nebo objektech uvedených v předchozím písmeni nebo s nimi přišly do kontaktu před vyčištěním nebo dezinfekcí těchto zařízení a objektů;

jako výsledek šetření a testů podle čl. 5 odst. 2 písm. a) v případě brambor hlízy nebo rostliny se sesterským nebo rodičovským klonovým vztahem k dotčeným rostlinám označeným jako napadené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i) a v případě rajčat rostliny, které pocházejí ze stejného zdroje jako uvedené dotčené rostliny, a u nichž, třebaže mohly být testovány na dotčený organismus s negativním výsledkem, se napadení jeví na základě klonové vazby jako pravděpodobné;

h)	místo (místa) produkce dotčených rostlin uvedených v písmeni g);

i)	místo (místa) produkce dotčených rostlin, u nichž se k zavlažování nebo postřiku využívají vody označené jako zamořené podle čl. 5 odst. 4 třetího pododstavce písm. a);

j)	dotčené rostliny vyprodukované na stanovištích produkce zaplavených povrchovými vodami, u nichž bylo potvrzeno zamoření.

Prvky, které je třeba zvážit při určování možného šíření dotčeného škodlivého organismu podle čl. 5 odst. 2 písm. c) a čl. 5 odst. 4 prvního pododstavce písm. b), jsou tyto:

ve vymezeném území stanoveném podle čl. 5 odst. 2 písm. b):

i)	blízkost jiných míst produkce, na nichž se pěstují dotčené rostliny;

ii)	společná produkce a používání zásob hlíz určených k pěstování;

iii)	místa produkce, kde se k zavlažování nebo postřiku dotčených rostlin používají povrchové vody, pokud hrozí nebo hrozilo riziko odtoku povrchových vod nebo zaplavení z místa (míst) produkce označeného (označených) jako zamořené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i);

v případech, kdy byly povrchové vody označeny jako zamořené podle čl. 5 odst. 4 třetího pododstavce písm. a):

i)	místo (místa) produkce dotčených rostlin, které se nachází (která se nacházejí) v bezprostřední blízkosti povrchových vod označených jako zamořené nebo u nějž (nichž) hrozí, že by těmito povrchovými vodami mohlo (mohla) být zaplaveno (zaplavena);

ii)	každá samostatná zavlažovací nádrž, která je propojena s povrchovými vodami označenými jako zamořené;

iii)

vodní objekty, které jsou propojeny s povrchovými vodami označenými jako zamořené, s přihlédnutím k:

—	směru toku a průtoku vod označených jako zamořené,

—	volně rostoucím lilkovitým hostitelským rostlinám.

PŘÍLOHA V

Eradikační opatření podle článku 6

Opatřeními uvedenými v čl. 6 odst. 1 musí být jedno nebo několik z těchto opatření:

a)	použití jako krmivo pro zvířata po tepelné úpravě, která vyloučí riziko přežití dotčeného škodlivého organismu;

b)	likvidace na úředně schváleném místě pro likvidaci odpadu, kde nehrozí žádné zjistitelné riziko úniku dotčeného škodlivého organismu do životního prostředí, např. prostřednictvím průsaku do zemědělské půdy;

spálení;

průmyslové zpracování s přímým a okamžitým dodáním do zpracovatelského závodu s úředně schváleným zařízením pro likvidaci odpadu, u kterého bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a které disponuje systémem čištění a dezinfekce alespoň odjíždějících vozidel;

e)	jiná opatření, pokud bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu; tato opatření a jejich odůvodnění se oznámí Komisi a ostatním členským státům.

Jakýkoli zbývající odpad související s výše uvedenými položkami a vzniklý z výše uvedených položek se zlikviduje úředně schválenými metodami v souladu s přílohou VI.

Vhodné použití nebo likvidace dotčených rostlin označených jako pravděpodobně napadené podle čl. 6 odst. 2 se provede pod dohledem příslušného orgánu. Uvedený příslušný orgán schválí u uvedených dotčených rostlin následující použití a související likvidaci odpadu:

u hlíz bramboru:

i)	použití jako hlízy určené ke spotřebě, již zabalené pro přímé dodání a použití bez přebalení, na místě s vhodným zařízením pro likvidaci odpadu. S hlízami určenými k pěstování lze na tomtéž místě manipulovat pouze odděleně nebo po vyčištění a dezinfekci; nebo

ii)	použití jako hlízy určené k průmyslovému zpracování a pro přímé a okamžité dodání do zpracovatelského závodu s vhodným zařízením pro likvidaci odpadu a systémem čištění a dezinfekce alespoň odjíždějících vozidel; nebo

iii)	jiné způsoby použití nebo likvidace, pokud bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a pod podmínkou udělení souhlasu příslušným orgánem;

u jiných částí dotčených rostlin včetně zbytků stonků a listů:

i)	zničení nebo

ii)	jiné způsoby použití nebo likvidace, pokud bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a pod podmínkou udělení souhlasu příslušným orgánem.

Vhodnými metodami pro vyčištění a dezinfekci předmětů uvedených v čl. 6 odst. 3 jsou metody, u nichž bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu, a tyto metody se použijí pod dohledem příslušných orgánů členských států.

Řada opatření, která mají členské státy provést ve vymezeném území stanoveném (vymezených územích stanovených) podle článku 5 a která jsou uvedena v čl. 6 odst. 4, zahrnuje opatření stanovená v bodech 4.1 a 4.2:

4.1.

Opatření, jež mají být přijata v místech produkce označených jako zamořená podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i):

4.1.1.

Na stanovišti produkce nebo v jednotce s chráněnou produkcí plodin, které jsou označeny jako zamořené podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i), se přijmou všechna opatření stanovená v bodech 1, 2 a 3 nebo všechna opatření stanovená v bodech 4, 5, 6 a 7:

(1)

během prvních čtyř let pěstování následujících po roce, kdy bylo označeno zamoření, odstranění zaplevelujících dotčených rostlin, jakož i jiných volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu a zákaz výsadby dotčených rostlin, setí semen bramboru a rajčete, s přihlédnutím k biologii dotčeného škodlivého organismu, pěstovaných lilkovitých hostitelských rostlin a rostlin rodu Brassica, u nichž bylo zjištěno riziko přežití dotčeného škodlivého organismu;

(2)

od pátého roku po roce, kdy bylo označeno zamoření, se po splnění podmínek uvedených v bodě 1 a za podmínky, že stanoviště produkce bylo při úředních kontrolách po dobu alespoň dvou po sobě následujících let pěstování před výsadbou shledáno prostým zaplevelujících dotčených rostlin a volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin, se povolí výsadba pouze hlíz bramboru jiných, než jsou hlízy určené k reprodukci jiných brambor, a sklizené hlízy bramboru nebo případně rostliny rajčete se otestují v souladu s přílohou I;

(3)	po první produkci dotčených rostlin uvedených v bodě 2 a po příslušném rotačním cyklu v délce nejméně dvou let, mají-li být pěstovány hlízy určené k pěstování, se provede průzkum podle článku 3 nebo

(4)	během prvních pěti let pěstování následujících po roce, kdy bylo označeno zamoření, odstranění zaplevelujících dotčených rostlin, jakož i volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu;

(5)	během prvních tří let následujících po roce, kdy bylo označeno zamoření, buď udržování stanoviště produkce ladem, nebo pro pěstování obilovin podle zjištěného rizika, nebo jako stálá pastvina s častým nízkým sečením nebo intenzivní pastvou, nebo pro pěstování semenných porostů trav;

(6)	během čtvrtého a pátého roku následujícího po roce, kdy bylo označeno zamoření, pěstování nehostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu, u nichž nebylo zjištěno žádné riziko přežití nebo šíření dotčeného škodlivého organismu;

(7)

od šestého roku následujícího po roce, kdy bylo označeno zamoření, a pod podmínkou dodržení bodů 4, 5 a 6 a splnění toho, že stanoviště produkce bylo při úředních kontrolách po dobu alespoň dvou po sobě následujících let pěstování před výsadbou prosté zaplevelujících dotčených rostlin i volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu, se povolí produkce hlíz určených k pěstování nebo jiných hlíz a sklizené hlízy nebo případně rostliny rajčete se otestují v souladu s přílohou I.

4.1.2.

Na všech ostatních stanovištích produkce v zamořeném místě produkce a za podmínky, že příslušné orgány zjistily, že riziko zaplevelujíích dotčených rostlin a případně volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu bylo odstraněno, se použijí tyto podmínky:

(1)

Certifikované hlízy bramboru smějí být vysázeny na stanovištích produkce, kde alespoň po dobu dvou let nebyly pěstovány žádné brambory ani jiné pěstované lilkovité hostitelské rostliny, a jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)	šetření provedená příslušným orgánem prokázala, že zdroj zamoření v místě produkce byl pouze klonový, a nikoli v důsledku kontaktu s jinými partiemi hlíz;

b)	uvedená šetření jsou založena na protokolech o testech všech ostatních partií brambor, které byly vypěstovány v místě produkce, jakož i na šetřeních jiných možných zdrojů zamoření, a zejména nedalekých vodních cest;

c)	hlízy vyprodukované na těchto stanovištích produkce byly před uvedením na trh testovány v souladu s přílohou I.

(2)

V ostatních případech se použijí tyto podmínky:

v roce pěstování následujícím po roce, kdy bylo označeno zamoření:

i)	v případě brambor se buď nevysadí žádné hlízy, rostliny či semena bramboru ani žádné jiné pěstované lilkovité hostitelské rostliny dotčeného škodlivého organismu, nebo lze certifikované hlízy určené k pěstování vysadit pouze k produkci hlíz určených ke spotřebě;

ii)	v případě rajčat se smějí vysadit rostliny rajčete ze semen, která splňují požadavky prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 (1), a sice pouze k produkci plodů;

ve druhém roce pěstování následujícím po roce, kdy bylo označeno zamoření:

k produkci hlíz buď určených k pěstování, nebo jiných hlíz se vysadí pouze certifikované hlízy určené k pěstování nebo hlízy určené k pěstování, u nichž testy potvrdily nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu a které byly vypěstovány pod úředním dohledem na jiných místech produkce, než jsou místa uvedená v bodě 4.1;

ii)

k produkci buď rostlin, nebo plodů se vysadí pouze rostliny rajčete vypěstované ze semen, která splňují požadavky prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, nebo pokud se rozmnožují vegetativně, z rostlin rajčete vyprodukovaných z výše uvedených semen a vypěstovaných pod úředním dohledem na jiných místech produkce, než jsou místa uvedená v bodě 4.1;

nejdříve ve třetím roce pěstování následujícím po roce, kdy bylo označeno zamoření:

i)	k produkci buď hlíz určených k pěstování, nebo jiných hlíz se vysadí pouze certifikované hlízy určené k pěstování nebo hlízy určené k pěstování vypěstované pod úředním dohledem;

ii)	k produkci buď rostlin, nebo plodů se vysadí pouze rostliny rajčete vypěstované ze semen, která splňují požadavky prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, nebo rostliny rajčete vypěstované z těchto rostlin pod úředním dohledem;

v každém z let pěstování uvedených v písmenech a), b) a c) se přijmou opatření k odstranění zaplevelujících rostlin bramboru a volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu, pokud jsou přítomny, a ve vhodných termínech se provedou úřední kontroly rostoucího porostu a na každém stanovišti produkce brambor se sklizené hlízy otestují v souladu s přílohou I.

4.1.3.

Ihned po označení zamoření podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i) a po prvním následujícím roce pěstování:

(1)	Veškeré stroje a skladovací zařízení v místě produkce, které byly použity při produkci dotčených rostlin, se vyčistí a případně vydezinfikují vhodnými metodami, jak je uvedeno v bodě 3.

(2)	Zavedou se úřední kontroly nad programy zavlažování a postřiku, případně včetně zákazu těchto programů s cílem zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu.

4.1.4.

V jednotce s chráněnou produkcí plodin označené za zamořenou podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu i), u níž je možná úplná výměna pěstebního substrátu, platí, že:

(1)

Nevysadí se žádné dotčené rostliny, semena bramboru a žádné jiné pěstované lilkovité hostitelské rostliny dotčeného škodlivého organismu, pokud daná produkční jednotka nebyla pod úředním dohledem podrobena všem těmto opatřením:

a)	odstranění dotčeného škodlivého organismu;

b)	odstranění veškerého materiálu hostitelských rostlin;

c)	úplná výměna pěstebního substrátu a vyčištění a případně dezinfekce uvedené jednotky a veškerého vybavení;

d)	schválení produkce brambor nebo rajčat příslušným orgánem.

(2)	Produkce brambor musí pocházet z certifikovaných hlíz určených k pěstování nebo z minihlíz či mikrorostlin získaných z testovaných zdrojů.

(3)	Produkce rajčat musí pocházet ze semen, která splňují požadavky prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, nebo pokud se rozmnožují vegetativně, z rostlin rajčete vyprodukovaných z těchto semen a vypěstovaných pod úředním dohledem.

(4)	Zavedou se úřední kontroly nad programy zavlažování a postřiku, případně včetně zákazu těchto programů s cílem zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu.

4.2.

Ve vymezeném území přijmou členské státy kromě opatření uvedených v bodě 4.1 i tato opatření:

(1)	Ihned po označení zamoření zajistí, aby všechny stroje a skladovací zařízení v těchto vymezených územích, které byly použity při produkci dotčených rostlin, byly případně vyčištěny a vydezinfikovány vhodnými metodami, jak je uvedeno v bodě 3.

(2)

Ihned a nejméně po dobu tří let pěstování následujících po roce, kdy bylo označeno zamoření:

v případech, kdy bylo stanoveno vymezené území podle čl. 5 odst. 2 písm. b):

i)	zajistí, aby jejich příslušné orgány dohlížely na prostory, v nichž jsou dotčené rostliny pěstovány, skladovány nebo je s nimi manipulováno, jakož i na místa produkce, která provozují stroje k produkci dotčených rostlin na základě smlouvy;

ii)

vyžadují výsadbu pouze certifikovaných hlíz určených k pěstování nebo hlíz určených k pěstování na tomtéž místě produkce a vypěstovaných pod úředním dohledem s ohledem na veškerý porost brambor na uvedeném území a rovněž testování hlíz určených k pěstování pěstovaných na místech produkce označených jako pravděpodobně zamořená podle čl. 5 odst. 2 písm. d) bodu ii), které se provádí po sklizni;

iii)	vyžadují manipulaci se zásobami sklizených hlíz určených k pěstování odděleně od zásob jiných hlíz na všech místech produkce ve vymezeném území nebo systém čištění a případně dezinfekce, který má být použit v době mezi manipulací se zásobami hlíz určených k pěstování a se zásobami jiných hlíz;

iv)	vyžadují výsadbu pouze rostlin rajčete vypěstovaných ze semen, která splňují požadavky prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, nebo pokud se rozmnožují vegetativně, z rostlin rajčete vyprodukovaných z těchto semen pod úředním dohledem, a to u všech porostů rajčat v rámci uvedeného vymezeného území;

v)	provedou průzkum podle čl. 3 odst. 1;

v případech, kdy byly povrchové vody označeny jako zamořené podle čl. 5 odst. 4 třetího pododstavce písm. a) nebo byly zahrnuty mezi zdroje možného šíření dotčeného škodlivého organismu v souladu s přílohou IV bodem 2:

i)	provádějí každoroční průzkum ve vhodných termínech, včetně odběru vzorků povrchových vod a případně volně rostoucích lilkovitých hostitelských rostlin v příslušných vodních zdrojích, a zajistí, aby vzorky byly podrobeny testům uvedeným v příloze I;

ii)

zavedou úřední kontroly nad programy zavlažování a postřiku, včetně zákazu používání vody označené jako zamořená k zavlažování nebo postřiku dotčených rostlin a případně jiných pěstovaných lilkovitých hostitelských rostlin s cílem zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu. Uvedený zákaz může být přezkoumán na základě výsledků intenzivního odběru vzorků a testování povrchových vod ve vhodných termínech, aby byla zajištěna vysoká míra jistoty, že se v nich dotčený škodlivý organismus již nevyskytuje. Používání vody, na niž se vztahuje zákaz, smí být povoleno pod úředním dohledem ve sklenících k zavlažování a postřiku rostlin rajčete a jiných hostitelských rostlin určených ke konečné spotřebě a zpracování, pokud je voda vydezinfikována vhodnými metodami. V uvedeném případě mohou příslušné orgány zrušit označení vody za zamořenou dotčeným škodlivým organismem;

iii)	v případech, kdy jsou zamořeny výpusti kapalných odpadů, zavedou úřední kontroly nad likvidací pevných odpadů nebo vypouštěním kapalných odpadů z průmyslového zpracování nebo balících zařízení, kde se manipuluje s dotčenými rostlinami z míst produkce;

(3)	vytvoří v případě potřeby program na náhradu všech zásob hlíz určených k pěstování po přiměřenou dobu.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).

PŘÍLOHA VI

Požadavky na úředně schválenou likvidaci odpadu uvedenou v příloze V bodě 1

Úředně schválené metody likvidace odpadu uvedené v příloze V bodě 1 musí splňovat tyto požadavky:

Odpad z dotčených rostlin včetně vyřazených brambor, bramborových slupek a rajčat a jakýkoli jiný pevný odpad související s dotčenými rostlinami (včetně zeminy, kamenů a jiných zbytků) se zlikviduje jednou z těchto metod:

a)	likvidace na úředně schváleném místě pro likvidaci odpadu, kde nehrozí žádné zjistitelné riziko úniku dotčeného škodlivého organismu do životního prostředí, např. prostřednictvím průsaku do zemědělské půdy nebo kontaktu s vodními zdroji, jež by mohly být používány pro zavlažování zemědělské půdy;

spálení;

c)	jiná opatření, pokud bylo zjištěno, že nehrozí žádné zjistitelné riziko šíření dotčeného škodlivého organismu; tato opatření se oznámí Komisi a ostatním členským státům.

Pro účely písmene a) musí být odpad přemístěn přímo na skládku za takových podmínek izolace, aby nehrozilo žádné riziko jeho ztráty.

Před likvidací musí být kapalný odpad obsahující suspendované pevné částice podroben filtraci nebo sedimentaci za účelem odstranění těchto pevných částic, které se zlikvidují v souladu s bodem 1.

Kapalný odpad musí být:

a)	zahříván minimálně na 60 °C v celém jeho objemu po dobu alespoň 30 minut před likvidací nebo

b)	zlikvidován jiným úředně schváleným a úředně kontrolovaným způsobem, při kterém nehrozí žádné zjistitelné riziko, že by odpad přišel do kontaktu se zemědělskou půdou nebo vodními zdroji, které by mohly být použity k zavlažování zemědělské půdy.

Zavřít

(EU) 2022/1193Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1193 ze dne 11. července 2022, kterým se stanoví opatření k eradikaci a prevenci šíření organismu Ralstonia solanacearum (Smith 1896) Yabuuchi et al. 1996 emend. Safni et al. 2014

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání