(EU) 2022/1171Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1171 ze dne 22. března 2022, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 za účelem doplnění zpětně získaných materiálů vysoké čistoty jako kategorie složkových materiálů v hnojivých výrobcích EU (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 183, 8.7.2022, s. 2-11 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 22. března 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 28. července 2022 | Nabývá účinnosti: | 16. července 2022 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
8.7.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 183/2 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1171
ze dne 22. března 2022,
kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 za účelem doplnění zpětně získaných materiálů vysoké čistoty jako kategorie složkových materiálů v hnojivých výrobcích EU
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (1), a zejména na čl. 42 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh. Hnojivé výrobky EU obsahují složkové materiály jedné nebo více kategorií uvedených v příloze II zmíněného nařízení. |
(2) |
V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1009 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44 za účelem přizpůsobení přílohy II technickému pokroku. Podle čl. 42 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1009 ve spojení s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (2) Komise může do kategorií složkových materiálů zahrnout materiály, které v důsledku způsobu využití přestanou být odpadem, jsou-li tyto materiály určeny k využití ke konkrétním účelům, existuje pro ně trh či poptávka a jejich využití nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví. |
(3) |
Společné výzkumné středisko Komise (JRC) určilo některé materiály vysoké čistoty, které lze zpětně získat z odpadu a využít jako složkové materiály v hnojivých výrobcích EU (3). |
(4) |
Těmito materiály vysoké čistoty určenými Společným výzkumným střediskem jsou amonné soli, síranové soli, fosforečné soli, elementární síra, uhličitan vápenatý a oxid vápenatý. Na všechny zmíněné materiály se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 (4), existuje pro ně významná tržní poptávka a svou vysokou agronomickou hodnotu prokázaly během dlouholetého využívání v praxi. |
(5) |
Jako první opatření pro zajištění jak bezpečnosti, tak agronomické účinnosti by měl být u materiálů vysoké čistoty stanoven požadavek na minimální čistotu. Vysokou agronomickou účinnost při nízkých rizicích pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost zajistí podle informací dostupných ve zprávě o posouzení Společného výzkumného střediska 95 % čistota vyjádřená jako obsah sušiny materiálu. Přestože pro některé materiály je tato vysoká čistota stanovena na ambicióznější úrovni, než požaduje nařízení (ES) č. 2003/2003, odhaduje se, že na základě stávajících postupů je tato vyšší čistota dosažitelná. |
(6) |
Dále je vhodné upřesnit, že materiály vysoké čistoty se zpětně získávají z odpadu těmito dvěma typy procesů: procesy, při nichž se soli či jiné prvky izolují prostřednictvím (kombinace) pokročilých metod čištění, například krystalizace, odstřeďování či extrakce kapalina–kapalina, které se často používají v (petro)chemických odvětvích, a procesy čištění plynu nebo regulace emisí, jimiž mají být odstraněny živiny z odpadních plynů. |
(7) |
Proto by podle zprávy o posouzení Společného výzkumného střediska měl být omezen obsah některých nečistot, patogenů či kontaminujících látek, které jsou pro tyto materiály specifické, nebo obsah organického uhlíku. Tato kritéria by se měla uplatňovat jako doplněk ke kritériím bezpečnosti stanoveným v příloze I nařízení (EU) 2019/1009 pro příslušnou kategorii funkce výrobku, aniž by tím bylo dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (5). |
(8) |
Měly by proto být stanoveny dodatečné mezní hodnoty pro tyto kontaminující látky, a to celkový obsah chromu a thallia. Některé materiály vysoké čistoty mohou tyto kontaminující látky obsahovat v důsledku použitých vstupních materiálů a procesů, z nichž jsou získávány. Navržené mezní hodnoty pro tyto kontaminující látky by měly zajistit, že používání hnojivých výrobků EU obsahujících materiály vysoké čistoty s těmito kontaminujícími látkami nepovede k jejich hromadění v půdě. Dále by pro všechny hnojivé výrobky EU obsahující materiály vysoké čistoty nebo z nich sestávající měly být zavedeny požadavky na obsah patogenů, a to s ohledem na širokou škálu procesů, z nichž mohou být získány, a na odpadové toky, které jsou přípustné jako vstupní materiály. Mezní hodnoty jak pro kontaminující látky, tak pro patogeny by měly být stanoveny jako koncentrace v konečném výrobku, a to podobným způsobem jako v případě požadavků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2019/1009. Důvodem je skutečnost, že bezpečnostní kritéria zavedená v reakci na obavy související s jakýmikoli konkrétními zjištěnými riziky se zpravidla týkají konečného výrobku, a nikoli složkového materiálu. To by zároveň mělo usnadnit dozor nad trhem s těmito výrobky, neboť zkoušky se mají provádět pouze u konečného výrobku. |
(9) |
Kromě toho by měla být stanovena další bezpečnostní kritéria za účelem omezení obsahu šestnácti polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU16) (6) a polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF) (7). Nařízení (EU) 2019/1021 stanoví omezení úniků pro PAU16 a PCDD/PCDF jako látky neúmyslně produkované během výrobních procesů, ale nezavádí v těchto případech mezní hodnoty. Vzhledem k vysokým rizikům spojeným s přítomností těchto znečišťujících látek v hnojivých výrobcích se považuje za vhodné zavést přísnější požadavky než ty, které jsou stanoveny v uvedeném nařízení. V zájmu zajištění soudržnosti s nařízením (EU) 2019/1021 by tyto mezní hodnoty měly být stanoveny na úrovni složkového materiálu, a nikoli jako koncentrace v konečném výrobku. |
(10) |
Tyto mezní hodnoty nemusí být relevantní pro všechny materiály vysoké čistoty, které budou do nové kategorie složkových materiálů zahrnuty. Výrobci by tedy měli mít možnost předpokládat, že hnojivý výrobek splňuje daný požadavek, bez nutnosti ověřování, například formou zkoušek, kdykoli splnění tohoto požadavku jistě a nepochybně vyplývá z povahy příslušného materiálu vysoké čistoty nebo z procesu jeho zpětného získávání, popřípadě z povahy výrobního procesu hnojivého výrobku EU. |
(11) |
Jako dodatečné bezpečnostní opatření by materiály vysoké čistoty měly být registrovány na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (8), a to za rozsáhlých podmínek, které již byly stanoveny v nařízení (EU) 2019/1009 pro chemické látky v jiných kategoriích složkových materiálů. Tím by mělo být zajištěno, že výrobci budou při provádění posouzení rizik podle uvedeného nařízení zohledňovat použití jako hnojivý výrobek a že registrace bude prováděna i pro materiály v malém množství. |
(12) |
Některé materiály vysoké čistoty mohou navíc být na místních trzích dostupné v množstvích převyšujících poptávku. S cílem zajistit, aby po materiálech vysoké čistoty existovala tržní poptávka a aby jejich dlouhodobé skladování za ne zcela optimálních podmínek nevedlo k nepříznivým dopadům na životní prostředí, je vhodné omezit dobu, během níž mohou být po svém vytvoření použity jako složkové materiály pro hnojivé výrobky EU. Výrobci by měli být povinni podepsat EU prohlášení o shodě pro hnojivé výrobky EU obsahující uvedený materiál v dané lhůtě. |
(13) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že materiály vysoké čistoty jsou-li zpětně získány v souladu s pravidly využití odpadu navrženými ve zprávě o posouzení Společného výzkumného střediska, zajišťují agronomickou účinnost ve smyslu čl. 42 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodu ii) nařízení (EU) 2019/1009. Kromě toho splňují kritéria stanovená v článku 6 směrnice 2008/98/ES. A konečně, pokud by byly obecně v souladu s ostatními požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2019/1009, a zejména v příloze I uvedeného nařízení, nepředstavovaly by riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí ve smyslu čl. 42 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2019/1009. Tyto materiály by také sloužily užitečnému účelu, protože by nahradily jiné suroviny používané při výrobě hnojivých výrobků EU. Z tohoto důvodu by zpětně získané materiály vysoké čistoty měly být zahrnuty do přílohy II nařízení (EU) 2019/1009. |
(14) |
Dále by tyto materiály vysoké čistoty, s ohledem na skutečnost, že jsou využitým odpadem ve smyslu směrnice 2008/98/ES, měly být podle čl. 42 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (EU) 2019/1009 vyloučeny z kategorií složkových materiálů 1 a 11 v příloze II uvedeného nařízení. |
(15) |
Některé z uvedených materiálů vysoké čistoty mohou obsahovat selen, který může být toxický, je-li přítomen ve vysoké koncentraci. Některé mohou obsahovat také chloridy, což může vyvolávat obavy ohledně slanosti půdy. Kdykoli jsou tyto látky přítomny v koncentracích přesahujících určitou mezní hodnotu, jejich obsah by měl být uveden na etiketě, aby uživatelé hnojivých výrobků byli řádně informováni. Příloha III nařízení (EU) 2019/1009 by měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(16) |
Je důležité zajistit, aby hnojivé výrobky obsahující materiály vysoké čistoty podléhaly příslušnému postupu posuzování shody zahrnujícímu systém kvality posouzený a schválený oznámeným subjektem. Je proto zapotřebí změnit přílohu IV nařízení (EU) 2019/1009 tak, aby pro tyto hnojivé výrobky stanovila vhodné posouzení shody. |
(17) |
Vzhledem k tomu, že požadavky stanovené v přílohách II a III nařízení (EU) 2019/1009 a postupy posuzování shody stanovené v příloze IV uvedeného nařízení se mají použít ode dne 16. července 2022, je zapotřebí odložit použitelnost tohoto nařízení tak, aby se použilo od stejného data, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2019/1009 se mění takto:
1) |
příloha II se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení; |
2) |
příloha III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení; |
3) |
příloha IV se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 16. července 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. března 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(3) Huygens D, Saveyn HGM, Technical proposals for by-products and high purity materials as component materials for EU Fertilising Products, JRC128459, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).
(6) Suma naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu, benzo[a]anthracenu, chrysenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a benzo[ghi]perylenu.
(7) Suma 2,3,7,8-TCDD, 1,2,3,7,8-PeCDD, 1,2,3,4,7,8-HxCDD, 1,2,3,6,7,8-HxCDD, 1,2,3,7,8,9-HxCDD, 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD, OCDD, 2,3,7,8-TCDF, 1,2,3,7,8-PeCDF, 2,3,4,7,8-PeCDF, 1,2,3,4,7,8-HxCDF, 1,2,3,6,7,8-HxCDF, 1,2,3,7,8,9-HxCDF, 2,3,4,6,7,8-HxCDF, 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF, 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF a OCDF.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
PŘÍLOHA I
Příloha II nařízení (EU) 2019/1009 se mění takto:
1) |
V části I se doplňuje nový bod, který zní: „KSM 15: Zpětně získané materiály vysoké čistoty“ |
2) |
Část II se mění takto:
|
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
(2) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(3) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
(5) Suma naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu, benzo[a]anthracenu, chrysenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a benzo[ghi]perylenu.
(6) van den Berg M., L.S. Birnbaum, M. Denison, M. De Vito, W. Farland, et al. (2006) The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds. Toxicological sciences: an official journal of the Society of Toxicology 93:223-241. doi:10.1093/toxsci/kfl055.
(7) Suma 2,3,7,8-TCDD, 1,2,3,7,8-PeCDD, 1,2,3,4,7,8-HxCDD, 1,2,3,6,7,8-HxCDD, 1,2,3,7,8,9-HxCDD, 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD, OCDD, 2,3,7,8-TCDF, 1,2,3,7,8-PeCDF, 2,3,4,7,8-PeCDF, 1,2,3,4,7,8-HxCDF, 1,2,3,6,7,8-HxCDF, 1,2,3,7,8,9-HxCDF, 2,3,4,6,7,8-HxCDF, 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF, 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF a OCDF.“.“
PŘÍLOHA II
V části I přílohy III nařízení (ES) č. 2019/1009 se vkládá nový bod 7b, který zní:
„7b. |
Obsahuje-li hnojivý výrobek EU materiály vysoké čistoty uvedené v KSM 15 v části II přílohy II nebo z nich sestává a:
|
Uvádí-li se obsah selenu nebo chloridů v souladu s písmeny a) a b), je třeba ho jasně oddělit od deklarovaných živin a lze ho vyjádřit jako rozmezí hodnot.
Pokud skutečnost, že obsah selenu nebo chloridů v tomto hnojivém výrobku EU nedosahuje mezních hodnot uvedených v písmenech a) a b), vyplývá jistě a nepochybně z povahy materiálu vysoké čistoty nebo způsobu jeho zpětného získávání, popřípadě z výrobního procesu hnojivého výrobku EU obsahujícího tento materiál, etiketa informaci o těchto parametrech obsahovat nemusí, aniž by bylo nutné je ověřovat (například zkouškami), a to na odpovědnost výrobce.“
PŘÍLOHA III
V části II přílohy IV nařízení (EU) 2019/1009 se modul D1 (Zabezpečování kvality výrobního procesu) mění takto:
1) |
V bodě 2.2 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
2) |
V bodě 5.1.1.1 se návětí nahrazuje tímto:
|
3) |
Bod 5.1.2.1 se nahrazuje tímto:
|
4) |
Bod 5.1.3.1 se mění takto:
|
5) |
V bodě 5.1.4.1 se návětí nahrazuje tímto:
|
6) |
V bodě 5.1.5.1 se návětí nahrazuje tímto:
|
7) |
V bodě 6.3.2 se návětí nahrazuje tímto:
|