(EU) 2022/973Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/973 ze dne 14. března 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 stanovením kritérií agronomické účinnosti a bezpečnosti pro používání vedlejších produktů v hnojivých výrobcích EU (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 167, 24.6.2022, s. 29-33 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
| Přijato: | 14. března 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 14. července 2022 | Nabývá účinnosti: | 16. července 2022 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/29 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/973
ze dne 14. března 2022,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 stanovením kritérií agronomické účinnosti a bezpečnosti pro používání vedlejších produktů v hnojivých výrobcích EU
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (1), a zejména na čl. 42 odst. 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh. Hnojivé výrobky EU obsahují složkové materiály jedné nebo více kategorií uvedených v příloze II zmíněného nařízení. V souladu s kategorií složkových materiálů (dále jen „KSM“) 11 v uvedené příloze mohou hnojivé výrobky EU obsahovat vedlejší produkty ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (2), a to s určitými výjimkami, které musí být registrovány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3). |
|
(2) |
Ustanovení čl. 42 odst. 7 nařízení (EU) 2019/1009 požaduje, aby Komise doplnila bod 3 KSM 11 v příloze II části II stanovením kritérií agronomické účinnosti a bezpečnosti pro používání vedlejších produktů v hnojivých výrobcích EU ve smyslu směrnice 2008/98/ES. Za tímto účelem pověřila Komise své Společné výzkumné středisko (dále jen „SVS“), aby poskytovalo vědecké poradenství (4). |
|
(3) |
Vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES tvoří velmi různorodou kategorii látek. Tyto látky mají rozmanité fyzikální a chemické vlastnosti a lze je získávat během různých výrobních procesů. Pro účely tohoto nařízení jsou vedlejší produkty rozděleny do dvou kategorií v závislosti na typu agronomické účinnosti. První kategorie se týká vedlejších produktů, které poskytují živiny rostlinám nebo houbám nebo zlepšují jejich efektivitu využívání živin. Druhá kategorie se týká vedlejších produktů, které se používají jako technické přídatné látky v menších koncentracích. Ačkoli nejsou přímo spojeny s výživou nebo s efektivitou využívání živin, zlepšují kvalitu hnojivého výrobku nebo bezpečnost manipulace s ním. |
|
(4) |
Do první kategorie zařadilo JRC vedlejší produkty vznikající při různých výrobních procesech, ve kterých se používají amonné, sulfátové a fosfátové soli, elementární síra, uhličitan vápenatý a oxid vápenatý. Aby se zajistilo, že tyto vedlejší produkty budou mít jasnou agronomickou hodnotu a nebudou mít nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí, měl by být stanoven přísný požadavek na čistotu. |
|
(5) |
U druhé kategorie navrhlo JRC povolit použití vedlejších produktů jako technických přídatných látek, například tvrdidel, pojiv nebo plniv, případně protiprašných prostředků, a to pro zlepšení ochrany zdraví uživatelů. Aby se zajistilo, že použití těchto vedlejších produktů neohrozí celkovou agronomickou účinnost hnojivého výrobku EU a nebude mít nepříznivý účinek na lidské zdraví nebo životní prostředí, měla by být stanovena maximální koncentrace v konečném hnojivém výrobku EU. |
|
(6) |
Kromě toho JRC v souladu se stávajícími postupy posoudilo nejčastěji používané vedlejší produkty. Tyto vedlejší produkty byly vybrány na základě jejich tržního potenciálu, dostupných údajů o nich, současného právního stavu, historie jejich použití a jejich jednoznačné agronomické hodnoty, jakož i na základě přímočarosti vytváření bezpečnostních kritérií vzhledem k časovým omezením při provádění posouzení. Identifikovanými vedlejšími produkty byly matečný roztok z reakce 5(β-methyl-thioethyl)-hydantoinu s uhličitanem draselným v procesu výroby methioninu, zbytky ze zpracování a čištění minerálů a rud, destilační zbytek ze Solvayova procesu, karbidové vápno z výroby acetylenu, železné strusky, kovové soli ze zpracování rudného koncentrátu a povrchové úpravy kovů a huminové kyseliny a fulvokyseliny z procesu odbarvování pitné vody. Tyto specifické vedlejší produkty by se měly používat v hnojivých výrobcích EU, aniž by musely splňovat omezující limity čistoty pro první kategorii vedlejších produktů nebo maximální koncentraci povolenou pro druhou kategorii vedlejších produktů. Důvodem je, že takové vedlejší produkty jsou jasně identifikovány, což JRC umožnilo důkladně posoudit jejich agronomickou hodnotu a veškerá specifická rizika, která by mohly zvýšit. |
|
(7) |
Dále by pro používání vedlejších produktů měla být stanovena odpovídající doplňková bezpečnostní kritéria. |
|
(8) |
Některé z těchto vedlejších produktů by měly splňovat bezpečnostní kritéria omezující obsah kontaminujících látek a dalších látek vyvolávajících obavy, která se uplatňují jako doplněk ke kritériím stanoveným v příloze I nařízení (EU) 2019/1009 pro příslušnou kategorii funkce výrobku, aniž by bylo dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (5). |
|
(9) |
Pro kontaminující látky, jimiž jsou chrom, thalium a vanad, by měly být stanoveny dodatečné mezní hodnoty celkového obsahu. Některé z vedlejších produktů mohou tyto kontaminující látky obsahovat v důsledku specifičnosti jejich výrobního procesu. Navržené mezní hodnoty pro tyto kontaminující látky by měly zajistit, aby používání hnojivých výrobků EU obsahujících vedlejší produkty s takovými kontaminujícími látkami nevedlo k jejich akumulaci v půdě. Mezní hodnoty pro tyto kontaminující látky by měly být stanoveny jako koncentrace v konečném výrobku, a to podobným způsobem jako v případě požadavků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2019/1009. To je odůvodněno skutečností, že bezpečnostní kritéria zavedená v reakci na obavy související s některými konkrétními identifikovanými riziky se zpravidla týkají konečného výrobku a nikoli složkového materiálu. To by mělo usnadnit posuzování shody a dozor nad trhem u takových výrobků, neboť zkoušky se mají provádět pouze na konečném výrobku. |
|
(10) |
Je známo, že zbytky ze zpracování nebo čištění sedimentární fosfátové rudy obsahují přirozeně se vyskytující radionuklidy. Aby bylo zajištěno bezpečné používání takových vedlejších produktů v hnojivých výrobcích EU, je vhodné stanovit maximální hodnoty povolených limitů objemové nebo hmotnostní aktivity přirozeně se vyskytujících radionuklidů z uranové a thoriové řady v hnojivých výrobcích EU, které takové materiály obsahují. |
|
(11) |
Dále by měla být stanovena další bezpečnostní kritéria pro omezení obsahu šestnácti polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH16) (6) a polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF) (7). Nařízení (EU) 2019/1021 stanoví omezení úniků pro PAH16 a PCDD/PCDF jako neúmyslně vyrobených látek během výrobních procesů, ale nezavádí v těchto případech mezní hodnotu. Vzhledem k vysokým rizikům způsobeným přítomností těchto znečišťujících látek v hnojivých výrobcích se považuje za vhodné zavést přísnější požadavky, než jsou požadavky stanovené v uvedeném nařízení. Aby byla zajištěna soudržnost s nařízením (EU) 2019/1021, měly by se tyto mezní hodnoty stanovit na úrovni složkových materiálů, a nikoli jako koncentrace v konečném výrobku. |
|
(12) |
Mezní hodnoty pro kontaminující látky PAH16 a PCDD/PCDF nemusí být ve všech případech relevantní. Výrobci by proto měli mít možnost předpokládat, že hnojivý výrobek splňuje daný požadavek, aniž by to bylo třeba ověřovat, například zkouškou, a to v případech, kdy splnění uvedeného požadavku jistě a nesporně vyplývá z povahy nebo z výrobního procesu vedlejších produktů náležejících do KSM 11 nebo hnojivého výrobku EU, který takový vedlejší produkt obsahuje. |
|
(13) |
Některé z vedlejších produktů mohou obsahovat selen, který může být toxický, je-li přítomen ve vysoké koncentraci. Některé mohou obsahovat také chlorid, což může vyvolávat obavy ohledně slanosti půdy. Kdykoli jsou tyto látky přítomny v koncentracích překračujících určitou mezní hodnotu, jejich obsah by měl být uveden na etiketě, aby byli uživatelé hnojivého výrobku řádně informováni. |
|
(14) |
Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2019/1009 se začne plně uplatňovat od 16. července 2022, je nutné odložit uplatňování tohoto nařízení ke stejnému datu, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Vedlejší produkty náležející do kategorie složkových materiálů (KSM) 11 uvedené v části II přílohy II nařízení (EU) 2019/1009, které poskytují živiny rostlinám nebo houbám nebo zlepšují jejich efektivitu využívání živin, musí splňovat následující kritéria pro agronomickou účinnost a bezpečnost:
|
a) |
obsahují alespoň 95 % sušiny amonných solí, sulfátových solí, fosfátových solí, elementární síry, uhličitanu vápenatého nebo oxidu vápenatého nebo jejich směsí; |
|
b) |
jsou vyprodukovány jako nedílná součást výrobního procesu, který jako vstupní materiály používá látky a směsi jiné než vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty v rozsahu působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (8); |
|
c) |
mají obsah organického uhlíku (Corg) nejvýše 0,5 % sušiny vedlejšího produktu; |
|
d) |
neobsahují více než 6 mg/kg sušiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH16) (9); |
|
e) |
neobsahují více než 20 ng toxického ekvivalentu (dle WHO) (10) na kilogram sušiny polychlorovaných dibenzo-para-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF) (11). |
Hnojivý výrobek EU obsahující vedlejší produkty, které poskytují živiny rostlinám nebo houbám nebo zlepšují jejich efektivitu využívání živin, nebo z těchto vedlejších produktů sestávající nesmí obsahovat více než:
|
a) |
400 mg/kg sušiny celkového množství chromu (Cr); |
|
b) |
2 mg/kg sušiny thalia (Tl). |
2. Vedlejší produkty náležející do KSM 11 uvedené v části II přílohy II nařízení (EU) 2019/1009, které se používají jako technické přídatné látky, musí splňovat následující kritéria pro agronomickou účinnost a bezpečnost:
|
a) |
jejich úkolem je zvýšit bezpečnost nebo agronomickou účinnost hnojivého výrobku EU; |
|
b) |
jsou obsaženy v hnojivém výrobku EU v celkové koncentraci nepřesahující 5 % hmotnostních; |
|
c) |
neobsahují více než 6 mg/kg sušiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH16); |
|
d) |
neobsahují více než 20 ng toxického ekvivalentu (dle WHO) (12) na kilogram sušiny polychlorovaných dibenzo-para-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF). |
Článek 2
1. Kritéria stanovená v článku 1 se nevztahují na vedlejší produkty náležející do KSM 11 uvedené v části II přílohy II nařízení (EU) 2019/1009, jež představují některou z těchto položek:
|
a) |
matečný roztok z reakce 5(β-methyl-thioethyl)-hydantoinu s uhličitanem draselným v rámci procesu výroby methioninu; |
|
b) |
zbytky ze zpracování a čištění minerálů a rud, pokud obsahují uhličitany vápenaté, uhličitany hořečnaté, sírany vápenaté, oxid hořečnatý, fosfátové soli a/nebo ve vodě rozpustné soli draslíku, hořčíku nebo sodíku, v celkovém obsahu vyšším než 60 % sušiny zbytků; |
|
c) |
destilační zbytek ze Solvayova procesu; |
|
d) |
karbidové vápno z výroby acetylenu; |
|
e) |
železné strusky; |
|
f) |
látky pocházející ze zpracování rudného koncentrátu a povrchové úpravy kovů, které obsahují alespoň 2 % hmotnostní kationtů dvojmocných nebo trojmocných přechodných kovů (zinek (Zn), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn) nebo kobalt) (Co)) v roztoku; |
|
g) |
huminové kyseliny a fulvokyseliny z procesu odbarvování pitné vody. |
2. Hodnoty hmotnostní aktivity přirozeně se vyskytujících radionuklidů řady U-238 a Th-232 v hnojivém výrobku EU obsahujícím zbytky ze zpracování nebo čištění sedimentární fosfátové rudy v souladu s odst. 1 písm. b) by neměly překračovat 1 kBq/kg výrobku.
3. Hnojivý výrobek EU obsahující vedlejší produkty uvedené v odst. 1 písm. e) a f) nebo z nich sestávající nesmí obsahovat více než:
|
a) |
400 mg/kg sušiny celkového množství chromu (Cr); |
|
b) |
2 mg/kg sušiny thalia (Tl); |
|
c) |
600 mg/kg sušiny vanadu (V). |
Článek 3
Jestliže splnění určitého požadavku stanoveného v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a e), čl. 1 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 1 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 2 odst. 2 a 3 jistě a nesporně vyplývá z povahy nebo výrobního procesu vedlejšího produktu či případně hnojivého výrobku EU obsahujícího takový vedlejší produkt, lze tento požadavek v rámci posouzení shody považovat za splněný, aniž by to bylo třeba ověřovat (například zkouškou), a to na odpovědnost výrobce.
Článek 4
1. Obsahuje-li hnojivý výrobek EU vedlejší produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci a v čl. 2 prvním pododstavci písm. b) až f) nebo se z nich skládá a má obsah selenu (Se) vyšší než 10 mg/kg sušiny, musí být obsah selenu uveden.
2. Obsahuje-li hnojivý výrobek EU vedlejší produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci a v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a g)nebo se z nich skládá a má obsah chloridu (Cl-) vyšší než 30 g/kg sušiny, musí být obsah chloridu uveden, pokud nebyl hnojivý výrobek EU vyroben výrobním postupem, v rámci kterého byly použity látky nebo směsi obsahující chloridy s úmyslem vyrobit nebo zahrnout soli alkalických kovů nebo soli kovů alkalických zemin, a pokud jsou informace o těchto solích uvedeny v souladu s přílohou III.
3. Pokud je obsah selenu nebo chloridu uveden v souladu s odstavci 1 a 2, musí být jasně oddělen od deklarace týkající se živin a lze ho uvést jako rozmezí hodnot.
4. Pokud z povahy nebo výrobního procesu vedlejšího produktu či případně hnojivého výrobku EU obsahujícího takový vedlejší produkt jistě a nesporně vyplývá skutečnost, že takový hnojivý výrobek EU obsahuje selen nebo chlorid v nižším množství, než jsou mezní hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2, nemusí etiketa obsahovat žádné informace o těchto parametrech, aniž by to bylo třeba ověřovat (například zkouškou), a to na odpovědnost výrobce.
Článek 5
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije ode dne 16. července 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. března 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(4) Huygens D, Saveyn HGM, Technical proposals for by-products and high purity materials as component materials for EU Fertilising Products, JRC128459, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2022.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).
(6) Suma naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu, benzo[a]anthracenu, chrysenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a benzo[ghi]perylenu.
(7) Suma 2,3,7,8-TCDD, 1,2,3,7,8-PeCDD; 1,2,3,4,7,8-HxCDD; 1,2,3,6,7,8-HxCDD; 1,2,3,7,8,9-HxCDD; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD; OCDD; 2,3,7,8-TCDF; 1,2,3,7,8-PeCDF; 2,3,4,7,8-PeCDF; 1,2,3,4,7,8-HxCDF; 1,2,3,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,7,8,9-HxCDF; 2,3,4,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF; 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF a OCDF.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
(9) Suma naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu, benzo[a]anthracenu, chrysenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a benzo[ghi]perylenu.
(10) Van den Berg M., L.S. Birnbaum, M. Denison, M. De Vito, W. Farland, et al. (2006) The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds. Toxikological sciences: an official journal of the Society of Toxicology 93:223-241. doi:10.1093/toxsci/kfl055.
(11) Suma 2,3,7,8-TCDD, 1,2,3,7,8-PeCDD; 1,2,3,4,7,8-HxCDD; 1,2,3,6,7,8-HxCDD; 1,2,3,7,8,9-HxCDD; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD; OCDD; 2,3,7,8-TCDF; 1,2,3,7,8-PeCDF; 2,3,4,7,8-PeCDF; 1,2,3,4,7,8-HxCDF; 1,2,3,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,7,8,9-HxCDF; 2,3,4,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF a OCDF.
(12) Van den Berg M., L.S. Birnbaum, M. Denison, M. De Vito, W. Farland, et al. (2006) The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds. Toxikological sciences: an official journal of the Society of Toxicology 93:223-241. doi:10.1093/toxsci/kfl055.