(EU) 2022/926Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/926 ze dne 15. června 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 161, 16.6.2022, s. 1-27 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 15. června 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 17. června 2022 Nabývá účinnosti: 17. června 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

(EU) 2016/1036;

Oblasti

Věcný rejstřík

Předpisy EU

2009/125/ES; (EU) 2016/387; (EU) 2016/388; (EU, Euratom) 2018/1046; (EU) 2020/526; (EU) 2020/527; (EU) 2020/1336;
Původní znění předpisu

16.6.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/926

ze dne 15. června 2022,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/388 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné antidumpingové clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Uložené antidumpingové clo se pohybovalo od 0 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd do 14,1 % pro společnost Jindal Saw Limited a pro „všechny ostatní společnosti“.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/387 (3) Komise rovněž uložila konečné vyrovnávací clo na tentýž výrobek. Uložené vyrovnávací clo se pohybovalo od 8,7 % pro společnost Jindal Saw Limited do 9 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd a pro „všechny ostatní společnosti“.

(4)

V návaznosti na rozsudky Tribunálu ve věcech T-300/16 a T-301/16 (4) Komise opravila chyby zjištěné Tribunálem při výpočtu antidumpingového a vyrovnávacího cla pro společnost Jindal Saw Limited. Prováděcími nařízeními (EU) 2020/526 (5) a (EU) 2020/527 (6) Komise opětovně uložila společnosti Jindal Saw Limited nové konečné antidumpingové clo ve výši 3 % a vyrovnávací clo ve výši 6 %.

(5)

V současné době se platná antidumpingová cla pohybují mezi 0 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd, 3 % pro společnost Jindal Saw Limited a 14,1 % pro „všechny ostatní společnosti“. V současné době činí platná vyrovnávací cla 6 % pro společnost Jindal Saw Limited a 9 % pro Electrosteel Castings Ltd a „všechny ostatní společnosti“.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (7) Komise obdržela žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podaly dne 21. prosince 2020 společnosti Saint-Gobain PAM, Saint-Gobain PAM Deutschland GmbH a Saint-Gobain PAM España S.A. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců v Unii představujících více než 50 % celkové výroby trub a trubek z tvárné litiny v Unii. Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(8)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 17. března 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu trub a trubek z tvárné litiny pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (8).

(9)

Téhož dne zahájila Komise rovněž přezkum před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření, pokud jde o dovoz téhož výrobku (9).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(10)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala výrobce v Unii, známé výrobce v Indii a indické orgány, známé dovozce, uživatele a sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

a)    Výběr vzorku

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii. Tito výrobci v Unii jsou součástí stejné skupiny společností. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření, tj. od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020. Konečný vzorek výrobců v Unii představoval [70–85] % odhadované celkové výroby v Unii a [70–85] % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii a rovněž zajišťoval dobré zeměpisné rozložení.

(15)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

Výběr vzorku dovozců

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Jelikož se však žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, nepřihlásili, nebyl výběr vzorku nutný.

Výběr vzorku výrobců v Indii

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Indii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala indickou vládu, aby určila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Vzhledem k tomu, že odpověď na výběr vzorku ve stanovené lhůtě poskytli pouze tři výrobci, rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

b)    Dotazníky

(19)

Komise zaslala dotazníky skupině tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a třem vyvážejícím výrobcům, kteří poskytli odpověď na výběr vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (10).

(20)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a od jednoho vyvážejícího výrobce, společnosti Tata Metaliks Limited. Ostatní dva vyvážející výrobci předložili odpovědi k výběru vzorku, následně však neodpověděli na dotazník, a proto při šetření nespolupracovali.

c)    Ověřování

(21)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a omezením volného pohybu osob zavedeným různými třetími zeměmi nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách vyvážejícího výrobce. Komise místo toho na dálku provedla křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (11). Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu tohoto vyvážejícího výrobce:

Tata Metaliks Limited

(22)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii a prodejního subjektu ve spojení v Itálii:

Saint-Gobain PAM, Pont-à-Mousson, Francie

Saint-Gobain PAM Deutschland GmbH, Saarbrücken, Německo

Saint-Gobain PAM Italia S.P.A, Milán, Itálie

1.6.   Následný postup

(23)

Dne 18. března 2022 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(24)

Ve stanovené lhůtě předložila připomínky pouze společnost Tata Metaliks Limited. Poskytnuté připomínky Komise zvážila a v odůvodněných případech zohlednila. Žádná ze stran o slyšení nepožádala.

1.7.   Připomínky k zahájení přezkumu

(25)

Jeden uživatel, tj. Hydro Mat Benelux, a jeden vyvážející výrobce, tj. Tata Metaliks Limited, předložili k zahájení přezkumu připomínky.

(26)

Komise uvedla, že společnost Tata Metaliks Limited předložila připomínky k zahájení přezkumu dne 17. února 2022, tedy více než devět měsíců po uplynutí lhůty 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu podle bodu 5.2 uvedeného oznámení. Komise proto tyto připomínky nevzala v úvahu.

(27)

Komise uvedla, že při předkládání připomínek k zahájení řízení společnost Hydro Mat Benelux při šetření plně nespolupracovala. Zejména nevyplnila dotazník pro uživatele, který mohl být použit ke křížové kontrole některých níže uvedených prohlášení, tedy například prodejních cen vyvážejících výrobců nebo dokumentů souvisejících s veřejnými zakázkami.

(28)

Za prvé, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že řízení by mělo být zastaveno, neboť žádost nebyla podána ve lhůtě tří měsíců před datem uplynutí platnosti uvedeným v oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (12).

(29)

Komise objasnila, že datum podání uvedené v oznámení o zahájení přezkumu neodpovídá datu podání žádosti. Jak je patrné z veřejně přístupné verze žádosti o přezkum, která je k dispozici ve spisu, který nemá důvěrnou povahu, od 17. března 2021 a přístupná všem zúčastněným stranám, byla žádost řádně podána dne 18. prosince 2020, tedy ve lhůtě stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(30)

Za druhé, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že v žádosti dochází k nadměrnému využívání důvěrnosti. Výrobní odvětví Unie zejména indexovalo všechny ukazatele týkající se jeho hospodářské výkonnosti. Strana odkázala na prováděcí nařízení (EU) 2020/1336 (13), kde Komise zveřejnila mikroekonomické údaje jediného výrobce v Unii.

(31)

Komise uvedla, že v prováděcím nařízení (EU) 2020/1336 byly všechny mikroukazatele (prodejní ceny a objemy, jednotkové výrobní náklady, náklady práce, konečný stav zásob, ziskovost atd.) uvedeny v rozmezích nebo indexech.

(32)

Kromě toho měla Komise za to, že verze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, která byla uložena do dokumentace určené k nahlédnutí zúčastněným stranám, obsahovala všechny podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí údajů označených jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení předložit smysluplné připomínky a uplatnit své právo na obhajobu.

(33)

V tomto ohledu však Komise dále připomíná, že článek 19 základního nařízení připouští ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž byly tyto informace získány. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(34)

Za třetí, strana tvrdila, že první polovina roku 2020 neodráží běžné hospodářské podmínky, a nepovažovala toto období za reprezentativní pro provedení výhledového posouzení důsledků pozbytí platnosti předmětných opatření. Strana tvrdila, že negativní výkonnost výrobního odvětví Unie v první polovině roku 2020 byla způsobena negativními hospodářskými dopady způsobenými onemocněním COVID-19 a zvýšenými náklady na suroviny na světových trzích, které nemohly být přeneseny na spotřebitele v navazujících odvětvích. Kromě toho tvrdila, že v období 2017–2019 hlavní ukazatele neprokázaly zranitelnost, ale spíše zdravé výrobní odvětví Unie, zejména při analýze výroby, výrobní kapacity, zásob, investic, prodejních cen a ziskovosti.

(35)

Komise připomněla, že čl. 11 odst. 2 základního nařízení vyžaduje, aby žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení újmy. V tomto případě analýza konkrétní újmy v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala důkazy o významném pronikání indického dovozu na trh Unie za ceny, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a podbízely se vůči nim. Komise proto dospěla k závěru, že žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahuje dostatečné důkazy o přetrvání újmy, a toto tvrzení zamítla.

(36)

Za čtvrté, strana analyzovala období 2017–2020 a tvrdila, že dostupné údaje o dovozu nepodporují tvrzení o pravděpodobnosti obnovení újmy. Strana navíc tvrdila, že indické vývozní ceny, rozpětí cenového podbízení a rozpětí prodeje pod cenou vypočítaná žadatelem nejsou spolehlivé, neboť vývozní ceny odrážely převodní cenu mezi stranami ve spojení, tj. indickými výrobci a jejich dceřinými společnostmi ve spojení. Strana ještě tvrdila, že indičtí výrobci zvýšili svou výrobní kapacitu, aby se vyrovnali s rostoucím indickým domácím trhem, a že hlavní indičtí vyvážející výrobci neplánovali rozšířit svou výrobní kapacitu.

(37)

Podle Komise žádná tvrzení nevyvracela skutečnost, že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení antidumpingového přezkumného šetření. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti totiž obsahovala dostatečné důkazy o tom, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Žadatelé zejména poskytli výpočty nejen cenového podbízení s dodáním na hranice, ale také na úrovni dodání až do prostor zákazníků, z nichž vyplývá cenové podbízení ve výši nejméně 14,9 %. Z příslušné analýzy újmy obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti vyplynulo větší pronikání dovozu z Indie na trh Unie (v absolutním i relativním vyjádření), a to za ceny, které v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie představují výrazné cenové podbízení. To zjevně způsobilo výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, která se projevila například poklesem prodeje a podílu na trhu nebo zhoršením finančních výsledků. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(38)

Pokud jde o tvrzení, že zvýšení indické výroby bude směrováno pouze na indický trh, strana neposkytla žádné důkazy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(39)

Za páté, strana tvrdila, že obecné problémy týkající se konkurenceschopnosti by neměly odůvodňovat zjištění o přetrvání nebo obnovení újmy. Strana uvedla různé položky, např. že spotřeba v Unii od krize eurozóny klesla s poklesem veřejných výdajů, což mělo negativní dopad na konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, hospodářskou soutěž plastových trubek, obtížnost zatraktivnit pracovní místa, udržení dominantního postavení a tlak levnějšího čínského dovozu na nabídkové řízení.

(40)

Tímto tvrzením se zabývá 155. bod odůvodnění níže.

(41)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že údaje uvedené v žádosti o přezkum týkající se údajů výrobního odvětví Unie a dovozu se týkaly období od července 2019 do června 2020. V oznámení o zahájení přezkumu však bylo stanoveno období přezkumného šetření na leden 2020 až prosinec 2020. Podle názoru společnosti by žadatelé měli aktualizovat žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle období přezkumného šetření vymezeného v oznámení o zahájení přezkumu a tyto údaje měly být stranám zpřístupněny. Tím, že stranám taková aktualizovaná žádost o přezkum nebyla předložena, porušila Komise podle jejího názoru čl. 6 odst. 6.1.2 a 6.4 antidumpingové dohody WTO.

(42)

Za prvé, běžnou praxí Komise je založit svá zjištění na nejnovějších dostupných údajích. Tyto údaje nemusí nutně odpovídat období stanovenému v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, neboť nemusí být v době podání žádosti o přezkum k dispozici. Antidumpingová dohoda WTO neobsahuje žádné ustanovení, které by vyžadovalo, aby Komise založila svá zjištění na stejném období, jaké je stanoveno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Za druhé, všechny strany měly možnost se během šetření vyjádřit ke zjištěním a důkazům, které se týkaly období přezkumného šetření vymezeného v oznámení o zahájení přezkumu. Komise se proto domnívala, že neporušila žádná procesní práva ani neporušila antidumpigovou dohodu WTO, a toto tvrzení zamítla.

(43)

Společnost Tata Metaliks Limited rovněž poukázala na skutečnost, že Komise zamítla její připomínky k zahájení přezkumu, protože byly předloženy po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení přezkumu (viz 26. bod odůvodnění). Podle jejího názoru by lhůta platila až poté, co žadatelé obdrží revidované údaje týkající se období přezkumného šetření, jak je definováno v oznámení o zahájení přezkumu. Společnost Tata Metaliks Limited rovněž tvrdila, že argumentace týkající se právních otázek může být vznesena i po uplynutí lhůty, a to „ustálenou zásadou přirozené spravedlnosti“ a „ustáleným právním postojem napříč všemi jurisdikcemi“.

(44)

Jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, období přezkumného šetření se týkalo posledního období, za něž byly k dispozici údaje, a toto období vždy neodpovídá předběžnému posouzení žádosti o přezkum. Kromě toho se lhůta uvedená v oznámení o zahájení přezkumu výslovně týkala data zveřejnění oznámení, a nikoli jiného data, jako je předložení jakýchkoli informací jednou stranou. Lhůta uvedená v oznámení o zahájení přezkumu nerozlišuje mezi právními a skutkovými otázkami a platí stejným způsobem pro obě otázky. Komise proto toto tvrzení zamítla.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(45)

Dotčený výrobek se shoduje s výrobkem v původním šetření definovaným jako trouby a trubky z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) (dále jen „trubky z tvárné litiny“), s výjimkou trub a trubek z tvárné litiny bez vnitřního a vnějšího povlaku („holé trubky“), pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 (kód TARIC 7303001010) a ex 7303 00 90 (kód TARIC 7303009010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(46)

Trubky z tvárné litiny se používají pro rozvod pitné vody, odvod odpadních vod a zavlažování zemědělské půdy. K rozvodu vody pomocí trubek z tvárné litiny může docházet tlakem nebo pouze samospádem. Trubky mají průměr 60 mm až 2 000 mm a jsou 5,5, 6,7 nebo 8 metrů dlouhé. Obvykle jsou vyložené cementovou maltou nebo jinými materiály a z vnější strany jsou pozinkované, opatřené nátěrem nebo obalené ochrannou páskou. Hlavními koncovými uživateli jsou podniky veřejných služeb.

2.2.   Obdobný výrobek

(47)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

dotčený výrobek,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(48)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(49)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu. Komise nejprve zkoumala, zda dumping v období přezkumného šetření pokračoval (oddíl 3.1), a poté, zda existuje pravděpodobnost jeho pokračování nebo obnovení, pokud by opatření pozbyla platnosti (oddíl 3.2).

3.1.   Pokračování dumpingu v období přezkumného šetření

3.1.1.   Vývoj dovozu po uložení opatření

(50)

V období původního šetření (14) vyvezla Indie do Unie [80 000–100 000] tun dotčeného výrobku (na základě EU-27) (15). Mezi lety 2016 a 2018, po uložení konečných opatření v březnu 2016, se dovoz snížil a pohyboval se mezi 38 000 až 55 000 tunami ročně. V roce 2019 se dovoz z Indie opět zvýšil na [64 000–75 000] tun.

(51)

Během období přezkumného šetření se dovoz dotčeného výrobku snížil na [44 000–52 000] tun. Po období přezkumného šetření se v roce 2021 dovoz opět zvýšil na úroveň roku 2019.

(52)

Dovoz dotčeného výrobku z Indie zůstal v období přezkumného šetření na vysoké úrovni a představoval přibližně [10–14] % trhu Unie ve srovnání s [15–20]% podílem indického dovozu na trhu během období původního šetření.

3.1.2.   Spolupráce indických výrobců a základ pro zjištění

(53)

Tři indičtí výrobci původně souhlasili se spoluprací. Dvě z těchto společností/skupin společností však později svou spolupráci ukončily (viz oddíl 1.5). Jediná spolupracující společnost, Tata Metaliks Limited, však v období přezkumného šetření prodávala většinu své výroby na domácím trhu. Její celkový deklarovaný objem vývozu do Unie byl zanedbatelný a odpovídal [< 1 %] celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie (16). Vzhledem k velmi nízkému množství, které společnost Tata Metaliks Limited vyvezla do Unie, se Komise nedomnívala, že by vývoz této společnosti mohl představovat spolehlivý základ pro určení, zda je dovoz z Indie do Unie i nadále dumpingový.

(54)

Vzhledem k tomu, že celkový vývoz dotčeného výrobku v období přezkumného šetření zůstal poměrně vysoký (viz 51. bod odůvodnění), Komise založila svá zjištění o pokračování dumpingu u dovozu z Indie do Unie na nejlepších dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu založila svá zjištění na statistických údajích o dovozu zaznamenaných Eurostatem.

3.1.3.   Běžná hodnota

(55)

Za účelem stanovení běžné hodnoty Komise nejprve přezkoumala údaje předložené jediným spolupracujícím výrobcem, společností Tata Metaliks Limited. V období přezkumného šetření prodávala společnost na domácím trhu významné množství dotčeného výrobku. Společnost Tata Metaliks Limited zaznamenala domácí ceny ve svém účetním systému na základě běžných metrů. Pokud jde o stanovení dumpingu, společnost Tata Metaliks Limited přepočítala ceny pomocí přepočítacího koeficientu z metrů na kg. Šetření ukázalo, že metoda neodráží správně skutečnou hmotnost výrobku, a výsledné ceny za kg proto nebyly reprezentativní pro skutečné prodejní ceny. Komise se proto rozhodla, že ke stanovení běžné hodnoty nepoužije informace předložené společností Tata Metaliks Limited, ale že bude vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(56)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že metodika, kterou použila pro přepočet měrné jednotky pro domácí prodej z délky na hmotnost, nebyla nesprávná. Požádala proto Komisi, aby při stanovení běžné hodnoty vzala v úvahu její údaje.

(57)

Komise uvedla, že kromě obecného tvrzení nepředložila společnost Tata Metaliks Limited žádný konkrétní argument týkající se přesnosti údajů předložených společností. V rozporu s tvrzením společnosti Tata Metaliks Limited Komise při dálkové křížové kontrole (viz 21. bod odůvodnění výše) zjistila značné rozdíly mezi vykázanou a skutečnou hmotností prodaných výrobků. Komise proto trvala na svém stanovisku, že údaje společnosti Tata Metaliks Limited nelze použít ke stanovení běžné hodnoty.

(58)

Jelikož žádný jiný výrobce v Indii nespolupracoval, stanovila Komise běžnou hodnotu na základě dostupných údajů, a zejména informací uvedených v žádosti o přezkum. Tyto informace zahrnovaly ceny nabízené, dohodnuté a zaplacené za vícero množství, průměrů a typů dotčeného výrobku v několika různých státech a obcích.

3.1.4.   Vývozní cena

(59)

Vzhledem k tomu, že Komise měla za to, že nízké množství vývozu společnosti Tata Metaliks Limited (viz 53. bod odůvodnění) nebylo reprezentativní pro celkový vývoz dotčeného výrobku na trh Unie, a vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany jiných výrobců v Indii, stanovila Komise vývozní cenu na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu.

(60)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že metodika, kterou Komise použila, je nespravedlivá a nesprávná, neboť společnost Tata Metaliks Limited bude sankcionována za jakýkoli dumping ze strany vyvážejících výrobců, zatímco tito výrobci budou mít i nadále prospěch z individuálních antidumpingových sazeb, které jim byly přiděleny.

(61)

Komise připomněla, že jelikož společnost Tata Metaliks Limited vyvážela během období přezkumného šetření do Unie velmi omezená množství, nemohla k určení vývozní ceny použít její údaje. Vzhledem k tomu, že žádný jiný vyvážející výrobce nespolupracoval, neměla jinou možnost než spoléhat se na statistické údaje. Kromě toho Komise v každém případě, a jak je podrobněji uvedeno ve 193. bodě odůvodnění, v rámci tohoto přezkumu rozhoduje pouze o tom, zda jsou opatření nezbytná, či nikoli. Celní sazby stanovené v původním šetření se proto nebudou měnit. Komise proto toto tvrzení zamítla.

3.1.5.   Srovnání

(62)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu stanovené podle postupu uvedeného v oddílech 3.1.3 a 3.1.4.

(63)

Na tomto základě činilo dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením během období přezkumného šetření 12 %.

3.1.6.   Závěr

(64)

Komise proto dospěla k závěru, že během období přezkumného šetření indičtí výrobci nadále vyváželi dotčený výrobek do Unie za dumpingové ceny.

3.2.   Pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě pozbytí platnosti opatření

(65)

V návaznosti na zjištění trvajícího dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise analyzovala zejména tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, ceny z Indie do třetích zemí a atraktivitu trhu Unie z hlediska velikosti trhu a cen.

3.2.1.   Výrobní kapacita, volná kapacita v Indii a ceny z Indie do třetích zemí

(66)

V období přezkumného šetření vyráběli indičtí výrobci podle odhadů celkem ročně asi 2 miliony tun dotčeného výrobku. Odhadovaná výrobní kapacita činila přibližně 2,5 milionu tun. Volná kapacita tak představovala přibližně 500 000 tun ročně, což přesahuje spotřebu dotčeného výrobku na trhu Unie, která v období přezkumného šetření činila [388 000 až 454 000] tun.

(67)

Na základě důkazů předložených žadatelem a potvrzených informacemi od spolupracujícího výrobce, společnosti Tata Metaliks Limited, plánuje řada indických výrobců včetně společnosti Tata Metaliks Limited (17) investovat do dalšího zvyšování kapacity (18). Celkové dodatečné kapacity, které mají být instalovány v příštích několika letech, se odhadují na přibližně 1,5 milionu tun.

(68)

Očekávaný růst kapacit odpovídá odhadovanému růstu poptávky na indickém trhu. Hlavní známí výrobci se však rovněž chystají zaměřit se na vývozní trhy (19). Například společnost ESL Steel Limited (součást skupiny Vedanta) ve studii proveditelnosti výslovně uvedla, že její nové zařízení se nachází v blízkosti přístavu, což zvyšuje její šanci na vývoz. Zpráva zmínila zejména velký potenciál vývozu do východní Evropy (20). Plány na rozšíření na trh Unie v budoucnu zmínila také spolupracující společnost Tata Metaliks Limited během dálkové křížové kontroly její odpovědi na dotazník.

(69)

Kromě toho podle jednoho z hlavních aktérů, společnosti Srikalahasthi Pipes Limited, bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu (7 až 10 let) vzhledem k tomu, že budou dokončeny projekty v oblasti odpadních vod a vody, na indickém trhu existovat přebytek nabídky nad poptávkou. To proto bude představovat další pobídku pro indické výrobce, aby se stále více zaměřovali na vývozní trhy.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že indičtí výrobci mají významnou volnou kapacitu, kterou by mohli využít k výrobě dotčeného výrobku na vývoz na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že se očekává, že tato volná kapacita dále poroste.

(71)

Pokud jde o ceny z Indie do třetích zemí, Komise je zkoumala na základě vývozních statistik v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) na úrovni kódu KN, tj. 7303 00 30. Na základě těchto statistik Komise zjistila, že trh Unie zůstává atraktivní, pokud jde o jeho velikost a ceny, neboť je zdaleka nejdůležitějším vývozním trhem pro indické výrobce trubek z tvárné litiny, který představuje 40 % jejich celkového vývozu. Kromě toho je vývoz do Unie 25krát vyšší než vývoz na druhý největší indický vývozní trh, kterým je Katar. Na tento vývoz připadají pouze 2 % celkového indického vývozu. A konečně dovozní ceny výrobců vyvážejících na trh Unie byly během období přezkumného šetření mírně vyšší než dovozní ceny do ostatních zemí. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, měli by vyvážející výrobci motivaci ještě více zvýšit svůj vývoz do Unie.

3.2.2.   Atraktivita trhu Unie a ceny na trhu Unie

(72)

Trh s trubkami z tvárné litiny v Unii je důležitý [388 000 až 454 000] tun, viz 66. bod odůvodnění. Žadatelé očekávají, že trh bude v příštích pěti letech dále růst (21).

(73)

V období přezkumného šetření činila průměrná cena za tunu na trhu Unie [1 020–1 200] EUR. Ve stejném období činila cena na indickém domácím trhu 595 EUR za tunu (ze závodu). Ceny na trhu Unie byly tedy přibližně dvakrát vyšší než ceny dovozu z Indie.

(74)

Z hlediska velikosti a cen proto trh Unie zůstal pro indické výrobce atraktivním trhem. Dále to potvrzuje i skutečnost, že během období přezkumného šetření zůstal podíl indického vyvážejícího výrobce na trhu významný (viz tabulka 2) a že, jak je vysvětleno výše v 71. bodě odůvodnění, trh Unie představoval 40 % celkového vývozu dotčeného výrobku z Indie.

3.3.   Závěr k pravděpodobnosti přetrvání dumpingu

(75)

Šetření ukázalo, že indický vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(76)

Komise na základě článku 18 základního nařízení rovněž nalezla důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, bude dumping pravděpodobně pokračovat. Volná kapacita v Indii byla v období přezkumného šetření v porovnání se spotřebou v Unii významná. Navíc atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen naznačuje, že je pravděpodobné, že indický vývoz a volná kapacita budou přesměrovány na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto dospěla k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by pozbytí platnosti antidumpingových opatření vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(78)

V Unii vyrábí dotčený výrobek pět společností. Tři z těchto společností jsou součástí téže skupiny. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu nejsou v Unii žádní další výrobci dotčeného výrobku. Proto představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(79)

Jelikož byly údaje týkající se posouzení újmy získány především od stejné skupiny výrobců, jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, číselné údaje pro analýzu újmy jsou z důvodu důvěrnosti uvedeny v rozmezích nebo indexované formě.

(80)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na [372 000 – 436 000] tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například makroúdajů poskytnutých žadatelem a údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku během šetření.

4.2.   Spotřeba v Unii

(81)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, výroby pro vlastní spotřebu na základě údajů shromážděných od výrobců v Unii zařazených do vzorku a odhadů pro zbývající výrobce v Unii, které poskytl žadatel, plus celkového dovozu ze všech zemí do Unie podle údajů Eurostatu (databáze Comext).

(82)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tis. tun)

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba Unie

[376 až 440 ]

[389 až 455 ]

[420 až 492 ]

[388 až 454 ]

Index (2017 = 100)

100

103

111

103

Závislý trh

[15 až 17 ]

[13 až 16 ]

[10 až 12 ]

[2 až 3 ]

Index

100

91

68

18

Volný trh

[361 až 423 ]

[375 až 439 ]

[410 až 479 ]

[385 až 450 ]

Index (2017 = 100)

100

103

113

106

Zdroj: databáze Eurostatu Comext

(83)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období kolísala. Celkově se v roce 2018 mírně zvýšila o 3 %, v roce 2019 vzrostla o 8 % a v roce 2020 o 8 % klesla. V důsledku toho se spotřeba během posuzovaného období zvýšila o 3 %.

(84)

Využívání trubek z tvárné litiny je ze své podstaty spojeno s investicemi do infrastruktury, pokud jde o úpravu vody, přičemž většinu poptávky po trubkách z tvárné litiny v Unii představují společnosti zajišťující zásobování vodou a úpravu vody, ať už ve veřejném, nebo v soukromém vlastnictví. Trubky z tvárné litiny se používají převážně ve velkých projektech infrastruktury. Vývoj spotřeby v Unii navíc nevykazoval významný dopad v důsledku pandemie COVID-19, neboť zlepšování vodohospodářských sítí je pro veřejné orgány stálou prioritou. Vývoj spotřeby v Unii proto odráží vývoj investic do infrastruktury.

(85)

Výrobní odvětví Unie vykázalo využití dotčeného výrobku pro vlastní spotřebu, které v roce 2017 představovalo méně než 5 % celkové spotřeby v Unii a během posuzovaného období kleslo až na méně než 1 % v období přezkumného šetření. Komise se proto domnívala, že využití pro vlastní spotřebu nemělo žádný významný dopad na analýzu újmy.

4.3.   Dovoz z Indie

4.3.1.   Objem dovozu z Indie a jeho podíl na trhu

(86)

Objem dovozu stanovila Komise na základě Eurostatu (databáze Comext). Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným ve 81. bodě odůvodnění.

(87)

Dovoz dotčeného výrobku z Indie do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tis. tun) a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z Indie

[45 až 52 ]

[38 až 45 ]

[64 až 75 ]

[44 až 52 ]

Index (2017 = 100)

100

86

143

98

Podíl na trhu (v %)

11 /15

9 /13

14 /18

10 /14

Index (2017 = 100)

100

83

128

95

Zdroj: databáze Eurostatu Comext

(88)

Během posuzovaného období objem indického dovozu značně kolísal: v roce 2018 se dovoz snížil o 14 %, v roce 2019 vzrostl o 68 % a nakonec během období přezkumného šetření klesl o 31 %.

4.3.2.   Ceny dovozu z Indie

(89)

Komise stanovila průměrné vážené ceny dovozu na základě statistik Comext (Eurostat).

(90)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Indie do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Indie

553

562

586

585

Index (2017 = 100)

100

101

105

105

Zdroj: databáze Eurostatu Comext

(91)

V letech 2017–2018 byly dovozní ceny poměrně stabilní. Od roku 2019 se dovozní ceny zvýšily o 5 % a během období přezkumného šetření zůstaly stabilní.

4.3.3.   Cenové podbízení

(92)

Jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze jeden indický výrobce. Tento výrobce vykázal zanedbatelné množství vyvážené do Unie, které odpovídalo méně než 1 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie. Komise se proto domnívala, že tento objem vývozu nebyl pro vývoz dotčeného výrobku do Unie reprezentativní, a rozhodla se stanovit cenové podbízení na základě dostupných údajů.

(93)

Komise porovnala vážený průměr indických dovozních cen CIF, upravených o náklady po dovozu, s váženou průměrnou cenou výrobního odvětví Unie. Indické dovozní ceny se během období přezkumného šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie přibližně o [30–45] %.

4.3.4.   Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Indie

(94)

Během období přezkumného šetření činil objem dovozu z třetích zemí jiných než Indie [8 700–20 200] tun a jeho podíl na trhu [2–4] % spotřeby Unie. Během posuzovaného období byla vážená průměrná cena dovozu ze třetích zemí v letech 2017–2018 srovnatelná s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku a v období 2019–2020 byla přibližně o 25 % nižší (viz tabulka 8). I když objem dovozu ze třetích zemí mírně vzrostl, konkrétně o 2 %, původ dovážených trubek z tvárné litiny nebyl v posuzovaném období stabilní. Například v roce 2017 pocházel dovoz ze třetích zemí hlavně z Číny, Ruska a Švýcarska, zatímco v období přezkumného šetření byli hlavními dovozci Turecko a Spojené arabské emiráty.

(95)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu trub a trubek z tvárné litiny z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

Země

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Čína

Objem (v tunách)

[2 900 až 3 400 ]

[1 400 až 1 700 ]

[3 900 až 4 600 ]

[200 až 400 ]

Index

100

50

133

10

Podíl na trhu (v %)

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 2 ]

[0 až 1 ]

Index (2017 = 100)

100

48

119

9

Průměrná cena (v EUR za tunu)

701

933

738

833

Index (2017 = 100)

100

133

105

118

Rusko

Objem (v tunách)

[2 000 až 2 500 ]

[1 400 až 1 600 ]

[2 900 až 3 600 ]

[1 200 až 1 600 ]

Index (2017 = 100)

100

67

147

63

Podíl na trhu (v %)

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

Index (2017 = 100)

100

65

132

61

Průměrná cena (v EUR za tunu)

568

697

735

698

Index (2017 = 100)

100

122

129

122

Švýcarsko

Objem (v tunách)

[3 400 až 4 400 ]

[1 800 až 2 200 ]

[1 600 až 2 000 ]

[800 až 1 000 ]

Index (2017 = 100)

100

52

47

23

Podíl na trhu (v %)

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

Index (2017 = 100)

100

51

42

23

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 604

1 656

1 714

1 817

Index (2017 = 100)

100

103

106

113

Turecko

Objem (v tunách)

[10 až 20 ]

[10 až 20 ]

[3 100 až 3 650 ]

[4 200 až 5 000 ]

Index (2017 = 100)

100

115

25 750

35 070

Podíl na trhu (v %)

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[1 až 2 ]

Index (2017 = 100)

100

111

23 065

34 035

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 136

1 750

838

1 007

Index (2017 = 100)

100

153

73

88

SAE

Objem (v tunách)

[460 až 590 ]

[3 700 až 4 400 ]

[4 800 až 5 600 ]

[6 400 až 7 600 ]

Index (2017 = 100)

100

766

988

1 322

Podíl na trhu (v %)

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[1 až 2 ]

[1 až 2 ]

Index (2017 = 100)

100

741

884

1 282

Průměrná cena (v EUR za tunu)

712

786

722

705

Index (2017 = 100)

100

110

101

99

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

[10 až 20 ]

[150 až 200 ]

[10 až 50 ]

[150 až 300 ]

Index (2017 = 100)

100

994

200

1 457

Podíl na trhu (v %)

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

[0 až 1 ]

Index (2017 = 100)

100

962

179

1 414

Průměrná cena

508

1 422

1 980

897

Index (2017 = 100)

100

279

389

176

Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě Indie

Objem (v tunách)

[8 700 až 11 200 ]

[8 800 až 10 500 ]

[16 000 až 19 600 ]

[13 500 až 15 800 ]

Index (2017 = 100)

100

94

180

145

Podíl na trhu (v %)

[1 až 3 ]

[1 až 3 ]

[3 až 5 ]

[3 až 5 ]

Index (2017 = 100)

100

91

161

141

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 033

1 004

856

879

Index (2017 = 100)

100

97

82

85

Zdroj: databáze Eurostatu Comext

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(96)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(97)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(98)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů týkajících se všech výrobců v Unii, které jsou obsaženy v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(99)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(100)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(101)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Objem výroby (v tis. tun)

[408 až 478 ]

[452 až 530 ]

[436 až 510 ]

[372 až 436 ]

Index (2017 = 100)

100

110

106

91

Výrobní kapacita (v tis. tun)

[824 až 965 ]

[824 až 965 ]

[824 až 965 ]

[743 až 870 ]

Index (2017 = 100)

100

100

100

90

Využití kapacity (v %)

[47 až 51 ]

[52 až 56 ]

[50 až 54 ]

[48 až 51 ]

Index (2017 = 100)

100

110

106

101

Zdroj: údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(102)

Výroba v Unii se v posuzovaném období snížila o 9 % poté, co se v roce 2018 zvýšila o 10 %.

(103)

Výrobní kapacita vykazovala podobný trend, neboť během posuzovaného období klesla o 10 %.

(104)

Využití kapacity zůstalo stabilní, neboť pokles výrobní kapacity následoval po poklesu výroby v Unii.

(105)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že důvodem pro to, aby výrobní odvětví Unie snížilo svou výrobní kapacitu, nemohl být dovoz z Indie, ale spíše pokles poptávky ve srovnání s rokem 2019.

(106)

Rozhodnutí výrobního odvětví Unie snížit svou výrobní kapacitu bylo přijato před krizí COVID-19, a rozhodnutí tedy nemělo žádnou souvislost s poklesem spotřeby mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(107)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Objem prodeje na trhu Unie (v tis. tun)

[321 až 376 ]

[341 až 399 ]

[338 až 396 ]

[329 až 386 ]

Index

100

106

105

102

Podíl na trhu (v %)

[82 až 88 ]

[84 až 90 ]

[77 až 83 ]

[81 až 87 ]

Index

100

102

94

99

Prodej na závislém trhu (v tis. tun)

[15 až 17 ]

[13 až 16 ]

[10 až 12 ]

[2 až 3 ]

Index

100

91

68

18

Tržní podíl prodeje na závislém trhu (v %)

[3 až 4 ]

[3 až 4 ]

[2 až 3 ]

[0 až 1 ]

Index

100

88

61

18

Zdroj: údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(108)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období a podíl na trhu neodpovídaly s výjimkou roku 2019 zvýšení spotřeby v Unii. V roce 2019 nemělo výrobní odvětví Unie na rozdíl od dovozu z Indie prospěch ze zvýšení spotřeby.

(109)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal vysoký a činil přibližně 85 % a v období přezkumného šetření se ve srovnání s předchozími roky zvýšil. Objem prodeje v Unii byl rovněž soustavně vyšší než v roce 2017. Objem v období přezkumného šetření mohl být bez dopadu krize COVID-19 vyšší. Tato strana měla za to, že závěr Komise neodráží faktickou situaci.

(110)

Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie nemá prospěch z vysokého podílu na trhu. Jak je vysvětleno ve 133. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku byli během celého posuzovaného období ztrátoví, a to z důvodu značného cenového tlaku ze strany indického dovozu (viz 151. bod odůvodnění). Jak je vysvětleno v 108. bodě odůvodnění, podíl na trhu Unie rovněž nesledoval nárůst spotřeby v Unii a na rozdíl od dovozu z Indie neměl prodej v Unii z nárůstu spotřeby v roce 2019 prospěch. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

4.4.2.3.   Růst

(111)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 3 %, zatímco objem prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesl o 2 %. V důsledku toho se navzdory zvýšení spotřeby podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období mírně snížil.

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(112)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

[1 820 až 2 540 ]

[1 820 až 2 540 ]

[1 810 až 2 530 ]

[1 700 až 2 390 ]

Index

100

100

99

93

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

[162 až 226 ]

[179 až 250 ]

[173 až 242 ]

[157 až 220 ]

Index

100

110

107

97

Zdroj: údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(113)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie, kteří se podíleli na výrobě dotčeného výrobku, zůstal v období 2017–2018 stabilní a v období 2019–2020 se přibližně o 6 % snížil.

(114)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance, se v období 2017–2018 zvýšila o 10 % a v období 2018–2020 klesla o 13 %. To lze vysvětlit jako společný účinek:

zastavení výroby ve výrobním závodě jednoho hlavního výrobce v Unii, což vedlo v období od prosince 2019 do února 2020 k nižší výrobě, a

nižší výroby výrobců v Unii během druhého čtvrtletí roku 2020 v důsledku pandemie COVID-19, která nebyla úměrná počtu propuštěných zaměstnanců.

4.4.2.5.   Rozsah dumpingu a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(115)

Jak je vysvětleno ve 92. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci z Indie spolupracovali jen v omezené míře.

(116)

Ukazatele újmy ukazují, že navzdory antidumpingovým opatřením, která jsou v platnosti od roku 2016, což zpočátku vedlo k určité úlevě a lepší výkonnosti, zůstalo výrobní odvětví Unie v situaci, kdy mu je působena újma. Nebylo tedy možné zaznamenat žádné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu.

(117)

Dumping byl výrazně nad hodnotou minimální úrovně. Dopad rozsahu dumpingu na výrobní odvětví Unie byl vzhledem k objemu a cenám dovozu z Indie podstatný.

(118)

Rovněž přetrvávající nekalé cenové praktiky uplatňované indickými vývozci znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(119)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že nedošlo k absolutnímu nárůstu objemu indického dovozu a že tento dovoz měl pouze přibližně 15 % podíl na trhu. Zúčastněná strana navíc poukázala na to, že hospodářská výkonnost výrobního odvětví Unie se po uložení původních opatření zlepšila a poté se zhoršila. Indický dovoz proto výrobnímu odvětví Unie nepůsobil újmu.

(120)

Komise poznamenala, že zúčastněná strana nepodložila své tvrzení, že se hospodářská výkonnost výrobního odvětví Unie po uložení původních opatření zlepšila. Jak je uvedeno ve 133. bodě odůvodnění, ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla během celého posuzovaného období záporná. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(121)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Průměrné jednotkové prodejní ceny v Unii na celkovém trhu (v EUR za tunu)

[950 až 1 110 ]

[960 až 1 130 ]

[1 020 až 1 190 ]

[1 020 až 1 200 ]

Index

100

101

107

107

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

[1 000 až 1 100 ]

[900 až 1 100 ]

[1 000 až 1 100 ]

[1 000 až 1 200 ]

Index

100

97

101

105

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(122)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšila o 7 %, což odráželo zvýšení jednotkových výrobních nákladů (5 %).

(123)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že údajný pokles cen franko přístav určení ukázal, že dovoz nezpůsobuje žádné stlačování cen nebo snížení schopnosti zvýšit ceny.

(124)

Komise poznamenala, že zúčastněná strana nedoložila své tvrzení, jak ceny franko přístav určení, které se během posuzovaného období podbízely cenám v Unii přibližně o 40 %, nezpůsobily výrobcům v Unii žádné stlačení cen ani snížení jejich schopnosti zvýšit ceny. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

4.4.3.2.   Náklady práce

(125)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR na zaměstnance)

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance

[56 000 až 66 000 ]

[57 000 až 66 000 ]

[57 000 až 67 000 ]

[53 000 až 62 000 ]

Index (2017 = 100)

100

100

101

94

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(126)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zůstaly do roku 2019 stabilní a během posuzovaného období klesly o 6 %. V období přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance snížily, jelikož francouzský stát financoval nezaměstnanost v důsledku ukončení činnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.

(127)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že v rámci tohoto parametru nevznikla výrobnímu odvětví Unie žádná újma.

(128)

Komise připomněla, že snížení průměrných nákladů práce na zaměstnance bylo způsobeno mimořádným financováním obdrženým od francouzského státu v období přezkumného šetření, jak je vysvětleno výše v 126. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.4.3.3.   Zásoby

(129)

Úroveň zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob (v tis. tun)

[87 až 102 ]

[77 až 90 ]

[84 až 98 ]

[68 až 79 ]

Index (2017 = 100)

100

88

95

77

Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby (v %)

[20 až 25 ]

[15 až 17 ]

[18 až 20 ]

[18 až 20 ]

Index (2017 = 100)

100

79

89

85

(130)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku zůstal ve vztahu k výrobě stabilní.

(131)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že se zásoby během období přezkumného šetření výrazně snížily, což prokazuje, že se výrobní odvětví Unie zaměřilo na snížení své výroby. Zúčastněná strana tvrdila, že zásoby měly v případě vlivu dovozu z Indie spíše růst.

(132)

Jak je uvedeno v 102. bodě odůvodnění, snížení zásob pozorované dotčenou stranou během období přezkumného šetření bylo doprovázeno poklesem výroby v Unii. Kromě toho Komise nezjistila žádnou souvislost mezi poklesem zásob zaznamenaným zejména během období přezkumného šetření a dovozem z Indie, neboť dopad dovozu z Indie byl pozorován nejen během období přezkumného šetření, ale během celého posuzovaného období. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(133)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % prodeje)

[–5 až –9 ]

[–1 až –5 ]

[–1 až –5 ]

[–3 až –7 ]

Index (2017 = 100)

– 100

–33

–36

–69

Peněžní tok (v milionech EUR)

[–31 až –37 ]

[–46 až –54 ]

[–73 až –85 ]

[–43 až –51 ]

Index (2017 = 100)

100

– 145

– 231

– 138

Investice (v milionech EUR)

[20 až 24 ]

[30 až 36 ]

[33 až 39 ]

[15 až 18 ]

Index (2017 = 100)

100

149

161

73

Návratnost investic (v %)

[–6 až –8 ]

[–7 až –9 ]

[–10 až –12 ]

[–5 až –7 ]

Index (2017 = 100)

– 100

– 131

– 194

– 106

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(134)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců zařazených do vzorku byla během posuzovaného období záporná, když klesla z přibližně –5 až –9 % v roce 2017 na –3 až –7 % v období přezkumného šetření.

(135)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku zůstal během celého posuzovaného období s výjimkou roku 2018 záporný.

(136)

Investice (zaměřené zejména na modernizaci výrobního zařízení, zvýšení kvality, produktivity a flexibility výrobního procesu) se v období 2017–2019 zvýšily a v roce 2020 klesly na nejnižší úroveň.

(137)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vykazovala podobný trend jako ziskovost, v roce 2019 prudce poklesla a v roce 2020 se mírně zlepšila. Zůstala záporná a během posuzovaného období se zhoršila o 53 %.

4.5.   Závěr ohledně újmy

(138)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstal indický dovoz trubek z tvárné litiny během posuzovaného období značný, se stabilním podílem na trhu mezi [9–18 %]. Během období přezkumného šetření činil podíl na trhu [10–14] %. Zároveň dovozní ceny vykazovaly klesající trend a podbízely se vůči cenám v Unii během období přezkumného šetření o [30–45] %, a to navzdory existenci antidumpingových a vyrovnávacích opatření.

(139)

Vývoj makroekonomických ukazatelů, zejména objemu výroby a prodeje, zaměstnanosti a produktivity, vykazoval stabilní nebo mírně klesající trendy. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v období přezkumného šetření snížil a dosáhl podobné úrovně jako v roce 2017. Zvýšení podílu na trhu v roce 2018 navzdory poměrně stabilnímu objemu prodeje bylo způsobeno klesající spotřebou ve stejném období. Ačkoli se výrobnímu odvětví Unie podařilo do značné míry udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu, bylo to na úkor ziskovosti a dalších finančních ukazatelů, jak je vysvětleno v následujícím bodě odůvodnění.

(140)

Přestože se průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii během posuzovaného období zvýšila o 7 %, což bylo více než nárůst výrobních nákladů o 5 %, výrobnímu odvětví Unie se stále nepodařilo dosáhnout udržitelných ziskových rozpětí. Vzhledem k cenovému tlaku indického dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by pokryla průměrné výrobní náklady, a proto bylo během posuzovaného období ztrátové (s výjimkou roku 2018, kdy bylo těsně na hranici rentability). Indický dovoz tedy během období přezkumného šetření rovněž významně stlačoval ceny prodeje výrobců v Unii. Jiné finanční ukazatele (peněžní tok, návratnost investic) měly podobný trend jako ziskovost, přičemž během posuzovaného období vykazovaly záporné nebo nízké hodnoty. I když investice vykazovaly v letech 2017 a 2018 určitý nárůst, byly obecně rovněž na nízké úrovni.

(141)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.

(142)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že pokles finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie byl způsoben jinými činiteli než údajně dumpingovým dovozem.

(143)

Komise uvedla, že strana nepředložila nové skutečnosti, které by mohly její závěr změnit. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(144)

Společnost Tata Metaliks Limited rovněž tvrdila, že neexistuje žádná souvislost mezi vývojem dovozu a úrovní ztrát vykázaných výrobním odvětvím Unie, a proto neexistuje ani příčinná souvislost mezi dovozem a finanční výkonností výrobního odvětví Unie.

(145)

Jak je uvedeno ve 93. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že ceny dovozu z Indie se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Komise navíc uvedla, že tato strana nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že na výrobní odvětví Unie měly dopad jiné činitele. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(146)

Společnost Tata Metaliks Limited dále tvrdila, že nebyla schopna přezkoumat vzájemný vztah mezi cenovým podbízením a hospodářskou výkonností výrobního odvětví Unie, jelikož Komise nezveřejnila výpočty cenového podbízení za posuzované období.

(147)

Komise poznamenala, že straně byly poskytnuty informace nezbytné ke zjištění existence cenového podbízení. Pokud jde o období přezkumného šetření, zjištění týkající se cenového podbízení byla uvedena ve 92. a 93. bodě odůvodnění. Pro roky 2017, 2018 a 2019 uváděl 91. bod odůvodnění jednotkové ceny indického dovozu a 121. bod odůvodnění vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovanou odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Proto měla tato strana k dispozici všechny informace, na jejichž základě Komise dospěla k závěru o existenci cenového podbízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(148)

V neposlední řadě tato strana tvrdila, že objem dovozu mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření klesl. Strana proto dospěla k závěru, že neexistuje žádný objemový účinek.

(149)

Komise zjistila, že dovoz z Indie se v období přezkumného šetření vrátil na úroveň roku 2017. Kromě toho byl hlavní dopad dovozu z Indie zjištěn na úrovni nízkých cen, což vedlo k významnému tlaku na ceny na trhu Unie. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(150)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z Indie, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou:

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(151)

Za prvé Komise zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(152)

Indický dovoz trubek z tvárné litiny zůstal značný s podílem na trhu vyšším než 10 % během celého posuzovaného období a za nízkých cen během období přezkumného šetření, a to navzdory platným antidumpingovým opatřením. Vzhledem ke značnému cenovému tlaku ze strany indického dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie přenést zvýšení svých výrobních nákladů na své zákazníky, což vedlo během celého posuzovaného období ke ztrátám. Komise proto dospěla k závěru, že objem a ceny prošetřovaného dovozu způsobují podstatnou újmu.

5.2.   Účinky jiných činitelů

(153)

Objem dovozu z jiných třetích zemí představoval v období přezkumného šetření pouze [2–4] % podílu na trhu. Jak je uvedeno v tabulce 4, během období přezkumného šetření byla průměrná dovozní cena ze třetích zemí o 50 % vyšší než průměrná dovozní cena z Indie.

(154)

Jak je uvedeno ve 40. bodě odůvodnění, jedna strana tvrdila, že obecné otázky týkající se konkurenceschopnosti by měly odůvodnit zjištění, že újma nepřetrvává nebo se neobnovila. Tato strana uvedla různé faktory, jako je pokles spotřeby trubek z tvárné litiny v Unii, která od krize eura klesala, což vedlo ke snížení veřejných výdajů, obtíže s přilákáním zaměstnanců, udržení dominantního postavení nebo tlak levnějšího čínského dovozu na nabídková řízení pro zadávání veřejných zakázek. Tato strana navíc tvrdila, že plastové trubky jsou prvním konkurentem výrobního odvětví Unie, neboť jsou méně nákladné, a proto přitahují významnou část veřejných nabídkových řízení.

(155)

V rozporu s tvrzením této strany spotřeba v Unii a podíl výrobního odvětví Unie na trhu vzrostly, zatímco zaměstnanost zůstala během posuzovaného období stabilní. Kromě toho neexistují žádné důkazy o tom, že by plastové trubky získaly během posuzovaného období podíly na trhu na úkor trubek z tvárné litiny. Je třeba poznamenat, že plastové trubky nekonkurují trubkám o velkých průměrech. Tyto činitele proto ke zjištěné újmě nepřispěly. Kromě toho se čínský dovoz uskutečňoval za výrazně vyšší ceny než dovoz z Indie a v mnohem nižších objemech. A nakonec strana neupřesnila, jak by případné dominantní postavení mohlo způsobit újmu. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(156)

Pokud jde o vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, objem vývozu se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Objem vývozu (v tis. tun)

[119 až 140 ]

[147 až 172 ]

[102 až 119 ]

[66 až 77 ]

Index (2017 = 100)

100

122

85

55

Průměrná cena (v EUR za tunu)

[760 až 890 ]

[750 až 880 ]

[840 až 980 ]

[890 až 1 040 ]

Index (2017 = 100)

100

99

110

117

Zdroj: žadatel, pokud jde o objem, a ověřené odpovědi na dotazník, pokud jde o hodnotu

(157)

Během posuzovaného období se objemy snížily o polovinu. Ačkoli ceny vývozu vzrostly o 17 %, nepostačovaly k pokrytí výrobních nákladů za celé posuzované období, jak dokládá tabulka 8 výše. Vývoz proto neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým vývozem z Indie a zjištěnou újmou.

(158)

Byly zkoumány i další možné činitele, jako je krize COVID-19, ale žádný z nich nemohl oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(159)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že krize COVID-19 negativně ovlivnila hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie v prvním pololetí roku 2020. Strana uvedla, že kvůli počátečnímu omezení volného pohybu osob uložených v souvislosti s opatřeními v oblasti veřejného zdraví muselo být mnoho stavebních projektů pozastaveno.

(160)

Jak je popsáno výše, trh Unie s trubkami z tvárné litiny nebyl během období přezkumného šetření významně ovlivněn omezením volného pohybu osob v důsledku krize COVID-19. Celková spotřeba v Unii byla v uvedeném roce podobná roku 2018. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(161)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní faktory, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma je zjevná především ve vývoji výroby, využití kapacity, objemu prodeje na trhu Unie, podílu na trhu, produktivity, ziskovosti a návratnosti investic.

6.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ ÚJMY, KDYBY BYLA OPATŘENÍ ZRUŠENA

(162)

Ve 141. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené dumpingovým dovozem z Indie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(163)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, vztah mezi cenami v Unii a indickými cenami; atraktivitu trhu Unie a dopad potenciálního dovozu z Indie na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

6.1.   Výrobní kapacita, volná kapacita v Indii a atraktivita trhu Unie

(164)

Jak již bylo popsáno ve 66. až 71. bodě odůvodnění, volná kapacita dostupná v Indii představovala přibližně 500 000 tun ročně, což přesahuje spotřebu dotčeného výrobku na trhu Unie, která v období přezkumného šetření činila [388 000 až 454 000] tun. Indičtí výrobci navíc plánovali investovat do nové výrobní kapacity. V příštích letech tedy na indickém trhu dojde k převisu nabídky nad poptávkou. To proto bude představovat další pobídku pro indické výrobce, aby se stále více zaměřovali na vývozní trhy.

(165)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, dostupná a budoucí volná kapacita indických vyvážejících výrobců by mohla být použita k výrobě dotčeného výrobku na vývoz na trh Unie.

(166)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že neexistují žádné důkazy o tom, že údajná volná výrobní kapacita v Indii bude nutně použita k výrobě trubek z tvárné litiny, které by byly v důsledku přebytku nabídky nad poptávkou v Indii vyváženy. Komise navíc nepřezkoumala atraktivitu jiných vývozních trhů a neanalyzovala žádné údaje z období po přezkumném šetření. Nakonec strana tvrdila, že jakékoli zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy musí být založeno na skutečných důkazech (22). Strana proto dospěla k závěru, že závěr o pravděpodobnosti je nesprávný.

(167)

Komise poznamenala, že strana potvrdila existenci volné kapacity v Indii. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 66. až 70. bodě odůvodnění výše, Komise zjistila tuto volnou kapacitu konkrétně pro dotčený výrobek. Jak je vysvětleno v týchž bodech odůvodnění, Komise rovněž zjistila, že z dlouhodobého hlediska se poptávka na indickém trhu sníží, a sama strana uznala, že má v úmyslu rozšířit svůj prodej na trh Unie. Navíc, jak je popsáno níže v oddíle 6.2, trh Unie je považován za atraktivní pro indické výrobce, a lze proto dojít k závěru, že dostupné volné kapacity v Indii budou alespoň částečně využity ke zvýšení vývozu na trh Unie. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(168)

Pokud jde o skutečné důkazy požadované uvedenou judikaturou, Komise se domnívala, že jsou v souladu se všemi požadavky stávající judikatury, a jejich posouzení a závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a újmy byly založeny na skutečných důkazech shromážděných během šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(169)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z Indie za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

6.2.   Atraktivita trhu Unie

(170)

Trh Unie je atraktivní z hlediska velikosti i cen. Jak je uvedeno ve 71. bodě odůvodnění, jedná se o zdaleka nejdůležitější vývozní trh pro indické výrobce trubek z tvárné litiny, který představuje 40 % jejich celkového vývozu. Vývoz do Unie je 25krát vyšší než vývoz na její druhý největší vývozní trh, tj. Katar, který představuje 2 % indického vývozu trubek z tvárné litiny. Kromě toho byly indické dovozní ceny na trh Unie během období přezkumného šetření mírně vyšší než ceny dovozu do ostatních zemí, což vedlo k tomu, že trh Unie byl o něco lukrativnější než ostatní trhy.

(171)

Navzdory stávajícím opatřením prodali indičtí vyvážející výrobci během posuzovaného období do Unie značný objem trubek z tvárné litiny a během období přezkumného šetření měli stále značný podíl na trhu (téměř [10–14] %). Trubky byly prodávány za cenu, která se i s antidumpingovými cly významně podbízela prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(172)

Trh Unie je proto pro indické výrobce považován za atraktivní a lze dojít k závěru, že dostupné volné kapacity v Indii budou alespoň částečně využity ke zvýšení vývozu na trh Unie. V tomto ohledu se připomíná, že podíl indického dovozu na trhu dosahoval v období původního šetření, tj. před uložením antidumpingových cel, vysoké úrovně [17 – 19] %.

6.3.   Závěr o pravděpodobnosti přetrvávání a/nebo obnovení újmy

(173)

Na tomto základě a s ohledem na dřívější a současnou situaci, která výrobnímu odvětví Unie působí újmu, by neexistence opatření se vší pravděpodobností vedla k výraznému zvýšení dumpingového dovozu z Indie za ceny působící újmu, což by vedlo k ještě vyšším ztrátám pro výrobce v Unii. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Indie za ceny působící újmu a podstatná újma by pravděpodobně přetrvala.

7.   ZÁJEM UNIE

(174)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a zájmů veřejné politiky, pokud jde o dotčený výrobek, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (23) (dále jen „směrnice o ekodesignu“) a v jejích nařízeních týkajících se konkrétních výrobků. V souladu s čl. 21 odst. 1 třetí větou základního nařízení se přihlíželo zejména k nutnosti chránit výrobní odvětví před negativními účinky dumpingu působícího újmu.

(175)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(176)

Výrobní odvětví Unie se nachází ve třech členských státech (Francie, Německo a Španělsko) a v souvislosti s dotčeným výrobkem přímo zaměstnává více než 2 200 zaměstnanců.

(177)

Platná antidumpingová opatření nebránila vstupu dumpingového dovozu z Indie na trh Unie a výrobnímu odvětví Unie byla během období přezkumného šetření způsobena podstatná újma.

(178)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je přetrvání újmy, která byla způsobena dovozem z této země, velmi pravděpodobné. Příliv podstatného objemu dumpingového dovozu z Indie by výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu.

(179)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že výrobní odvětví Unie je chráněno již více než šest let a jeho podíl na trhu činí 85 %. Proto není pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie bylo zasaženo, pokud budou stávající opatření zrušena. Pokud by tomu tak bylo, může Unie požádat Komisi o zahájení nového šetření.

(180)

Na rozdíl od tvrzení zúčastněné strany Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie stále trpí podstatnou újmou způsobenou dumpingovým dovozem z Indie, a to na základě analýzy všech relevantních ukazatelů újmy, včetně vývoje podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Komise dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, újma by pravděpodobně přetrvávala a zhoršovala se. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(181)

Komise tedy dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči Indii je v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů

(182)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Žádný z nich na dotazník Komise neodpověděl.

(183)

Komise neobdržela žádné připomínky naznačující, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce a uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

7.3.   Závěr ohledně zájmu Unie

(184)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Indie.

8.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(185)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně přetrvávání dumpingu, přetrvávání újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření na dovoz trub a trubek z tvárné litiny z Indie měla být zachována.

(186)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že zachování opatření by mělo být považováno za výjimku, a nikoli za normu. Odkázala zejména na čl. 11 odst. 1 základního antidumpingového nařízení, který stanoví, že antidumpingové opatření zůstane v platnosti pouze po nezbytnou dobu a pozbývá platnosti do pěti let od jeho uložení. Vzhledem k tomu, že cla byla prodloužena až do tohoto přezkumu, tvrdila, že v době, kdy bude tento přezkum pravděpodobně uzavřen, by cla platila již více než sedm let. Z tohoto důvodu požádala Komisi, aby šetření ukončila.

(187)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení „konečné antidumpingové opatření pozbývá platnosti pět let poté, co bylo uloženo, nebo pět let od ukončení posledního přezkumu, který se týkal dumpingu i újmy, pokud při tomto přezkumu nebylo zjištěno, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti“. Rozhodnutí o zachování opatření vycházelo z důkladného posouzení všech skutečností zjištěných během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Zachování opatření proto nebylo automatické ani nebylo „normou“. Komise proto tvrzení, že opatření by měla být zrušena, zamítla.

(188)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(189)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a měly by si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(190)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(191)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Indie a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(192)

Po poskytnutí informací požádala společnost Tata Metaliks Limited Komisi, aby jí přidělila individuální dumpingové rozpětí. Podpůrně uvedla, že by Komise měla s ohledem na její spolupráci s Komisí při tomto přezkumu před pozbytím platnosti zvážit alespoň rozšíření individuálních antidumpingových sazeb stanovených v původním šetření pro ostatní spolupracující výrobce dotčeného výrobku z Indie i na ni.

(193)

Komise připomněla, že cílem šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je pouze určit, zda jsou stávající opatření stále nezbytná. Tento typ přezkumného šetření neumožňuje stanovit individuální celní sazby pro společnosti, které při původním šetření nespolupracovaly. Individuální sazbu antidumpingového cla lze stanovit pouze po přezkumném šetření podle čl. 11 odst. 3 nebo 4 základního nařízení. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(194)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (24). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(195)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (25), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(196)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) s výjimkou trub a trubek z tvárné litiny bez vnitřního a vnějšího povlaku („holé trubky“), v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 (kód TARIC 7303001010) a ex 7303 00 90 (kód TARIC 7303009010), pocházejících z Indie.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Jindal Saw Limited

3  %

C054

Electrosteel Castings Ltd

0  %

C055

Všechny ostatní společnosti

14,1  %

C999

3.   Použití individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) prodaných na vývoz do Evropské unie, pro které byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Indii. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Pokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení o clech.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. června 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/388 ze dne 17. března 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (Úř. věst. L 73, 18.3.2016, s. 53).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/387 ze dne 17. března 2016 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (Úř. věst. L 73, 18.3.2016, s. 1).

(4)  Rozsudek Tribunálu ze dne 10. dubna 2019, Jindal Saw Ltd a Jindal Saw Italia SpA v. Evropská komise, T-301/16, ECLI:EU:T:2019:234, a T-300/16, ECLI:EU:T:2019:235.

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/526 ze dne 15. dubna 2020, kterým se opětovně ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie, pokud jde o společnost Jindal Saw Limited, v návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-300/16 (Úř. věst. L 118, 16.4.2020, s. 1).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/527 ze dne 15. dubna 2020, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie, pokud jde o společnost Jindal Saw Limited, v návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-301/16 (Úř. věst. L 118, 16.4.2020, s. 14).

(7)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 210, 24.6.2020, s. 29).

(8)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz trub a trubek z tvárné litiny pocházejících z Indie (Úř. věst. C 90, 17.3.2021, s. 19).

(9)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antisubvenčních opatření vztahujících se na dovoz trub a trubek z tvárné litiny pocházejících z Indie (Úř. věst. C 90, 17.3.2021, s. 8).

(10)  https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?ref=ong&id=2521&sta=1&en=20&page=1&c_order=date&c_order_dir=Down.

(11)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(12)  Úř. věst. C 210, 24.6.2020, s. 29.

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1336 ze dne 25. září 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých polyvinylalkoholů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 315, 29.9.2020, s. 1, 442. a 460.–471. bod odůvodnění).

(14)  Od 1. října 2013 do 30. září 2014.

(15)  Údaje z původního šetření byly uvedeny v rozpětích nebo indexech z důvodu zachování důvěrnosti.

(16)  Vyvezená množství představovala v období přezkumného šetření, pokud jde o obrat dotčeného výrobku, [< 1 %].

(17)  https://www.tatametaliks.com/tata-metalik-ir-20-21/focus-on-downstream.html#:~:text = Tata%20Metaliks%20had%20foreseen%20the,in%20H1 %20FY%202022 %2D23.

(18)  Záměr investovat do zvýšení kapacity zveřejnili hlavní výrobci dotčeného výrobku v Indii, např. společnost Vedanta.

(19)  Žádost o přezkum, příloha 17.

(20)  Žádost o přezkum, příloha 17.

(21)  Žádost o přezkum, oddíl 5.1.6.

(22)  Spojené státy – přezkumy před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se olejářských trubek pocházejících z Argentiny (WT/DS/268/AB/R).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). Směrnice o ekodesignu je prováděna prostřednictvím nařízení týkajících se konkrétních výrobků, která jsou přímo použitelná ve všech zemích Unie. Nařízení o ekodesignu obsahuje nové požadavky na ekodesign, pokud jde o malé, střední a velké výkonové transformátory. Stupeň 1 nařízení o ekodesignu vstoupil v platnost dne 1. července 2015 a stupeň 2 dne 1. července 2021. Požadavky stupně 2 jsou přísnější než požadavky pro stupeň 1. Ačkoli v tak krátkém časovém období od vstupu stupně 2 v platnost ještě nelze celkové účinky posoudit, obecně se má za to, že tyto požadavky stupně 2 budou pro konstruování a výrobu transformátorů nákladově efektivním způsobem a v rámci požadovaných prostorových omezení vyžadovat nejkvalitnější typy EPOS.

(24)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU