(EU) 2022/858Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/858 ze dne 30. května 2022 o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii sdíleného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 151, 2.6.2022, s. 1-33 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 30. května 2022 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 22. června 2022 Nabývá účinnosti: 4. července 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



2.6.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/858

ze dne 30. května 2022

o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii sdíleného registru a o změně nařízení (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je důležité zajistit, aby byly právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb vhodné pro digitální éru a přispívaly k hospodářství připravenému na budoucnost, které působí ve prospěch občanů, mimo jiné i tím, že umožní používání inovačních technologií. Unie má politický zájem na výzkumu, rozvoji a podpoře zavádění průlomových technologií ve finančním sektoru, včetně technologie sdíleného registru (DLT). Kryptoaktiva představují jednu z hlavních aplikací technologie sdíleného registru ve finančním sektoru.

(2)

Většina kryptoaktiv nespadá do oblasti působnosti právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb a přináší mimo jiné problémy týkající se ochrany investorů, integrity trhu, spotřeby energie a finanční stability. Tato kryptoaktiva proto vyžadují speciální regulační rámec na úrovni Unie. Naproti tomu jiná kryptoaktiva lze považovat za finanční nástroje ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4). Pokud se kryptoaktiva považují za finanční nástroj podle uvedené směrnice, může se na emitenty těchto kryptoaktiv a podniky, které provádějí činnosti s těmito kryptoaktivy spojené, vztahovat úplný soubor právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 (5), (EU) č. 596/2014 (6), (EU) č. 909/2014 (7) a (EU) 2017/1129 (8) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (9) a 2013/50/EU (10).

(3)

Očekává se, že takzvaná tokenizace finančních nástrojů, to znamená digitální zastoupení finančních nástrojů ve sdíleném registru nebo emise tradičních tříd aktiv v tokenizované podobě, která umožní jejich emisi, uchovávání a převod ve sdíleném registru, otevře příležitosti pro zlepšení efektivity v obchodním a poobchodním procesu. Nicméně vzhledem k tomu, že k hlavním kompromisům, které souvisejí s úvěrovými riziky a likviditou, dochází i nadále ve světě využívajícím tokeny, bude úspěch systémů založených na tokenech záviset na tom, jak bude, alespoň prozatím, probíhat jejich interakce s tradičními systémy založenými na účtech.

(4)

Právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb nebyly vytvořeny s ohledem na technologii sdíleného registru a kryptoaktiva a obsahují ustanovení, která mohou vyloučit nebo omezit použití technologie sdíleného registru při emisi, obchodování a vypořádání kryptoaktiv, která jsou považována za finanční nástroje. V současné době také chybí povolená infrastruktura finančního trhu, která by využívala technologii sdíleného registru a poskytovala pro kryptoaktiva, která jsou považována za finanční nástroje, služby v oblasti obchodování nebo vypořádání, případně kombinaci těchto služeb. Rozvoj sekundárního trhu s takovými kryptoaktivy by mohl přinést četné výhody, jako jsou vyšší účinnost, transparentnost a hospodářská soutěž v souvislosti s obchodováním a vypořádáním.

(5)

Zároveň existují mezery v regulačním rámci způsobené právními, technologickými a provozními specifiky souvisejícími s používáním technologie sdíleného registru a s kryptoaktivy, která jsou považována za finanční nástroje. Neexistují například žádné požadavky na transparentnost, spolehlivost nebo bezpečnost protokolů a tzv. inteligentních smluv, o které se kryptoaktiva považovaná za finanční nástroje opírají. Použitá technologie by také mohla zvýraznit některé nové formy rizik, která nejsou ve stávajících pravidlech náležitě řešena. V Unii bylo vyvinuto několik projektů pro obchodování s kryptoaktivy, která jsou považována za finanční nástroje, a pro související poobchodní služby a činnosti, ale jen málo z nich je již v provozu, a ty, kterých se to týká, mají jen omezený rozsah. Kromě toho, jak zdůraznily poradní skupina Evropské centrální banky (ECB) pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění a poradní skupina ECB pro tržní infrastruktury pro platby, by používání technologie sdíleného registru obnášelo potíže obdobné těm, s nimiž se potýkají konvenční technologie, jako jsou problémy s roztříštěností a interoperabilitou, a zároveň by mohlo vést k novým problémům týkajícím se například právní platnosti tokenů. Vzhledem k omezeným zkušenostem, pokud jde o obchodování s kryptoaktivy považovanými za finanční nástroje a související poobchodní služby a činnosti, je v současné době předčasné provádět významné úpravy právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb za účelem plného zavedení těchto kryptoaktiv a technologií, jež jsou pro jejich provoz používány. Vytváření infrastruktury finančního trhu pro kryptoaktiva, která jsou považována za finanční nástroje, je v současné době zároveň omezeno některými požadavky zakotvenými v právních předpisech Unie v oblasti finančních služeb, které nejsou pro tato kryptoaktiva, která jsou považována za finanční nástroje, a pro použití technologie sdíleného registru uzpůsobeny. Například platformy pro obchodování s kryptoaktivy obvykle umožňují přímý přístup neprofesionálním investorům, zatímco tradiční obchodní systémy obvykle umožňují těmto investorům pouze přístup prostřednictvím finančních zprostředkovatelů.

(6)

Aby byl umožněn rozvoj kryptoaktiv považovaných za finanční nástroje, jakož i rozvoj technologie sdíleného registru při současném zachování vysoké úrovně ochrany investorů, integrity trhu, finanční stability a transparentnosti a aby se předešlo regulatorní arbitráži a mezerám v právní úpravě, bylo by užitečné vytvořit pilotní režim tržních infrastruktur založených na technologii sdíleného registru s cílem testovat takové DLT tržní infrastruktury (dále jen „pilotní režim“). Pilotní režim by měl určitým DLT tržním infrastrukturám umožňovat dočasné vynětí z některých zvláštních požadavků právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb, které by jinak mohly provozovatelům bránit ve vývoji řešení pro obchodování a vypořádání transakcí s kryptoaktivy, která jsou považována za finanční nástroje, aniž by byly oslabeny stávající požadavky nebo záruky uplatňované na tradiční tržní infrastruktury. DLT tržní infrastruktury a jejich provozovatelé by měli mít zavedeny odpovídající záruky, které se vztahují na používání technologie sdíleného registru, aby byla zajištěna účinná ochrana investorů, včetně jasně stanovené odpovědnosti vůči klientům za veškeré ztráty způsobené provozním selháním. Pilotní režim by měl rovněž umožnit evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (11) a příslušným orgánům vyvodit poučení z provozu pilotního režimu a získat zkušenosti ohledně příležitostí a konkrétních rizik, která souvisí s kryptoaktivy považovanými za finanční nástroje a s technologiemi, které jsou pro jejich provoz používány. Zkušenosti s pilotním režimem by měly pomoci s vypracováním možných praktických návrhů vhodného regulačního rámce, aby bylo možné provést v právních předpisech Unie cílené úpravy týkající se vydávání a uchovávání aktiv, poskytování služeb souvisejících s aktivy, obchodování s finančními nástroji vedenými na DLT a vypořádání těchto finančních nástrojů.

(7)

K dosažení cílů pilotního režimu by měl být v Unii vytvořen nový status DLT tržní infrastruktury s cílem zajistit, aby Unie byla schopna udržet si vedoucí pozici, pokud jde o finanční nástroje v tokenizované podobě, a přispět k rozvoji sekundárního trhu s těmito aktivy. Status DLT tržní infrastruktury by měl být volitelný a neměl by bránit infrastrukturám finančního trhu, jako jsou obchodní systémy, centrální depozitáře cenných papírů (dále jen „centrální depozitáře“) a ústřední protistrany, v rozvíjení obchodních a poobchodních služeb a činností týkajících se kryptoaktiv, která jsou považována za finanční nástroje nebo jsou založena na technologii sdíleného registru, podle stávajících právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb.

(8)

DLT tržní infrastruktura by měla přijímat k obchodování či evidovat ve sdíleném registru pouze finanční nástroje vedené na DLT. Finančními nástroji vedenými na DLT by měla být kryptoaktiva, která se považují za finanční nástroje a která jsou vydána, převedena a uchovávána ve sdíleném registru.

(9)

Právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb mají být neutrální, pokud jde o používání jakékoli konkrétní technologie na úkor jiné. Proto je třeba vyhnout se odkazům na konkrétní druh technologie sdíleného registru. Provozovatelé DLT tržních infrastruktur by měli zajistit, aby byli schopni plnit všechny platné požadavky bez ohledu na použitou technologii.

(10)

Při uplatňování tohoto nařízení by měly být zohledněny zásady technologické neutrality, proporcionality a rovných podmínek, jakož i zásada „stejná činnost, stejné riziko, stejná pravidla“, aby tak byl pro účastníky trhu zajištěn regulační prostor, který jim poskytne možnost inovovat, aby byly hájeny hodnoty, jako jsou transparentnost, spravedlnost, stabilita, ochrana spotřebitelů a investorů, odpovědnost a integrita trhu, a aby byla zajištěna ochrana soukromí a osobních údajů, jež je zaručena v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.

(11)

Přístup k pilotnímu režimu by neměl být omezen na zavedené subjekty, ale měl by být otevřen novým účastníkům. Subjekt, který nemá povolení podle nařízení (EU) č. 909/2014 nebo směrnice 2014/65/EU, by mohl požádat o povolení podle uvedeného nařízení nebo případně podle uvedené směrnice a současně o zvláštní povolení podle tohoto nařízení. V takových případech by příslušný orgán neměl posuzovat, zda takový subjekt splňuje požadavky nařízení (EU) č. 909/2014 nebo směrnice 2014/65/EU, pro něž bylo zažádáno o výjimku podle tohoto nařízení. Tyto subjekty by měly mít možnost provozovat DLT tržní infrastruktury pouze v souladu s tímto nařízením a jejich povolení by mělo být odňato, jakmile skončí platnost jejich zvláštního povolení, pokud tyto subjekty nepředloží úplnou žádost o povolení podle nařízení (EU) č. 909/2014 nebo podle směrnice 2014/65/EU.

(12)

Koncepce DLT tržní infrastruktury zahrnuje mnohostranné obchodní systémy DLT (dále jen „DLT MTF“), DLT systémy vypořádání (dále jen „DLT SS“) a DLT systémy pro obchodování a vypořádání (dále jen „DLT TSS“). DLT tržní infrastruktury by měly být schopny spolupracovat s ostatními účastníky trhu s cílem nalézt inovativní řešení založená na technologii sdíleného registru v různých segmentech hodnotového řetězce finančních služeb.

(13)

DLT MTF by měl být mnohostranným obchodním systémem provozovaným investičním podnikem nebo organizátorem trhu, kterému bylo uděleno povolení podle směrnice 2014/65/EU a zvláštní povolení podle tohoto nařízení. Úvěrová instituce povolená podle směrnice 2013/36/EU, která poskytuje investiční služby nebo provádí investiční činnosti, by měla mít možnost provozovat DLT MFF, pouze pokud jí bylo uděleno povolení jako investičnímu podniku nebo organizátoru trhu podle směrnice 2014/65/EU. Na DLT MTF a jejich provozovatele by se měly vztahovat všechny požadavky, které se vztahují na mnohostranné obchodní systémy a jejich provozovatele podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (12), směrnice 2014/65/EU nebo jakýchkoli jiných platných právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb, s výjimkou požadavků, k nimž příslušný orgán udělil výjimku v souladu s tímto nařízením.

(14)

Použití technologie sdíleného registru, kdy jsou všechny transakce evidovány ve sdíleném registru, může urychlit a kombinovat obchodování a vypořádání tak, že proběhnou téměř v reálném čase, a umožní kombinaci obchodních a poobchodních služeb a činností. Vzhledem k politickým rozhodnutím týkajícím se rizikové specializace a rozdělení rizik za účelem povzbuzení hospodářské soutěže je nicméně kombinace obchodní a poobchodní činnosti v rámci jediného subjektu podle stávajících pravidel nemožná, a to bez ohledu na použitou technologii. Pilotní režim by neměl sloužit jako precedent pro odůvodnění důkladného přepracování rozdělení obchodních a poobchodních činností ani pro přepracování systému infrastruktury finančního trhu. Vzhledem k potenciálním přínosům technologie sdíleného registru, pokud jde o kombinaci obchodování a vypořádání, je však odůvodněné stanovit v pilotním režimu specializovanou DLT tržní infrastrukturu, konkrétně DLT TSS, která bude kombinovat činnosti obvykle vykonávané mnohostrannými obchodními systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry.

(15)

DLT TSS by měl být buď DLT MTF, který kombinuje služby poskytované DLT MTF a DLT SS a měl by být provozován investičním podnikem nebo organizátorem trhu, kteří obdrželi zvláštní povolení k provozování DLT TSS podle tohoto nařízení, nebo by měl být DLT SS, který kombinuje služby poskytované DLT MTF a DLT SS, a měl by být provozován centrálním depozitářem, který obdržel zvláštní povolení k provozování DLT TSS podle tohoto nařízení. Úvěrová instituce povolená podle směrnice 2013/36/EU, která poskytuje investiční služby nebo provádí investiční činnosti, by měla mít možnost provozovat DLT MFF, pouze pokud jí bylo uděleno povolení jako investičnímu podniku nebo organizátoru trhu podle směrnice 2014/65/EU. Na investiční podnik nebo organizátora trhu provozujícího DLT TSS by se měly vztahovat požadavky, které se vztahují na DLT MTF, a na centrálního depozitáře provozujícího DLT TSS by se měly vztahovat požadavky, které se vztahují na DLT SS. Vzhledem k tomu, že DLT TSS by investičnímu podniku nebo organizátorovi trhu umožnil rovněž poskytovat služby vypořádání a centrálnímu depozitáři rovněž poskytovat obchodní služby, je nezbytné, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu rovněž splňovali požadavky vztahující se na DLT SS a aby centrální depozitář splňoval požadavky vztahující se na DLT MTF. Vzhledem k tomu, že se na centrální depozitáře při poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014 nevztahují určitá povolení a organizační požadavky podle směrnice 2014/65/EU, je vhodné zaujmout obdobný přístup v rámci pilotního režimu jak k investičním podnikům, tak k organizátorům trhu a centrálním depozitářům provozujícím DLT TSS. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující DLT TSS by proto měli být vyňati z omezeného souboru požadavků na udělení povolení a organizačních požadavků podle nařízení (EU) č. 909/2014, neboť investiční podnik nebo organizátor trhu budou muset splnit požadavky na udělení povolení a organizační požadavky podle směrnice 2014/65/EU. Naopak centrální depozitář provozující DLT TSS by měl být vyňat z omezeného souboru požadavků na udělení povolení a organizačních požadavků podle směrnice 2014/65/EU, neboť centrální depozitář bude muset splnit požadavky na udělení povolení a organizační požadavky podle nařízení (EU) č. 909/2014. Tyto výjimky by měly být dočasné a neměly by se vztahovat na DLT tržní infrastrukturu provozovanou mimo pilotní režim. ESMA by měl být schopen posoudit technické normy týkající se vedení evidence a provozních rizik přijaté podle nařízení (EU) č. 909/2014 s cílem zajistit jejich přiměřené uplatňování na investiční podniky nebo organizátory trhu, kteří provozují DLT TSS.

(16)

Provozovatelé DLT TSS by měli mít možnost požádat o stejné výjimky, jaké se vztahují na provozovatele DLT MTF a DLT SS, pokud splňují podmínky spojené s výjimkami a veškerá kompenzační opatření požadovaná příslušnými orgány. Kritéria podobná těm, jež se vztahují na DLT MTF a DLT SS, by se měla vztahovat na výjimky dostupné pro DLT TSS a na veškeré podmínky spojené s těmito výjimkami a kompenzačními opatřeními.

(17)

S cílem zajistit dodatečnou flexibilitu při uplatňování některých požadavků nařízení (EU) č. 909/2014 na investiční podniky nebo organizátory trhu provozující DLT TSS a zároveň zajistit rovné podmínky ve vztahu k centrálním depozitářům poskytujícím služby vypořádání v rámci pilotního režimu by měly být centrálním depozitářům provozujícím DLT SS nebo DLT TSS a investičním podnikům nebo organizátorům trhu provozujícím DLT TSS k dispozici určité výjimky z požadavků uvedeného nařízení, pokud jde o opatření k prevenci a řešení selhání vypořádání, z požadavků na účast a transparentnost a z požadavků na používání určitých komunikačních postupů s účastníky a jinými tržními infrastrukturami. Tyto výjimky by měly podléhat podmínkám, které jsou s nimi spojeny, včetně určitých minimálních požadavků, a veškerým kompenzačním opatřením požadovaným příslušným orgánem, aby bylo dosaženo cílů ustanovení nařízení (EU) č. 909/2014, pro něž je výjimka požadována, nebo aby byla zajištěna ochrana investorů, integrita trhu či finanční stabilita. Provozovatel DLT TSS by měl prokázat, že požadovaná výjimka je přiměřená a odůvodněná používáním technologie sdíleného registru.

(18)

DLT SS by měl být systém vypořádání, který je provozován centrálním depozitářem povoleným podle nařízení (EU) č. 909/2014 a který získal zvláštní povolení k provozování DLT SS podle tohoto nařízení. DLT SS a centrální depozitář, který jej provozuje, by měly podléhat všem příslušným požadavkům podle nařízení (EU) č. 909/2014 a veškerým dalším platným právním předpisům Unie v oblasti finančních služeb, s výjimkou požadavků, pro něž byla udělena výjimka v souladu s tímto nařízením.

(19)

Pokud ECB a národní centrální banky nebo jiné orgány vedené členskými státy, které vykonávají obdobné funkce, či jiné veřejné orgány pověřené správou veřejného dluhu v Unii nebo oprávněné do této správy zasahovat provozují DLT SS, neměly by být povinny žádat příslušný orgán o zvláštní povolení s cílem využít výjimky podle tohoto nařízení, neboť takové subjekty nemají povinnost podávat hlášení příslušným orgánům ani řídit se jejich pokyny a podléhají omezenému souboru požadavků podle nařízení (EU) č. 909/2014.

(20)

Vytvořením pilotního režimu by neměly být dotčeny úkoly ani povinnosti ECB a národních centrálních bank v Evropském systému centrálních bank, které jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie a v protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a to v zájmu podpory hladkého fungování platebních systémů a zajištění účinných a spolehlivých zúčtovacích a platebních systémů v Unii a ve vztahu ke třetím zemím.

(21)

Svěření povinností dohledu stanovené tímto nařízením je odůvodněno zvláštními charakteristikami a riziky pilotního režimu. Struktura dohledu pilotního režimu by proto neměla být chápána jako precedent pro jakýkoli budoucí akt Unie v oblasti finančních služeb.

(22)

Provozovatelé DLT tržních infrastruktur by měli nést odpovědnost v případě ztráty finančních prostředků, kolaterálu nebo finančního nástroje vedeného na DLT. Odpovědnost provozovatele DLT tržní infrastruktury by měla být omezena na tržní hodnotu ztraceného aktiva v době, kdy ke ztrátě došlo. Provozovatel DLT tržní infrastruktury by neměl odpovídat za události, které mu nelze přičítat, zejména za jakoukoli událost, u níž prokáže, že k ní došlo nezávisle na jeho provozu, včetně problémů vzniklých v důsledku vnější události mimo jeho přiměřenou kontrolu.

(23)

S cílem umožnit inovace a experimentální postupy ve zdravém regulačním prostředí a zároveň zachovat ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu by druhy finančních nástrojů přijatých k obchodování nebo evidovaných na DLT tržní infrastruktuře měly být omezeny na akcie, dluhopisy a podílové jednotky subjektů kolektivního investování, které využívají výjimku pouze pro provádění podle směrnice 2014/65/EU. Toto nařízení by mělo stanovit mezní hodnoty, které by mohly být v určitých situacích sníženy. Zejména aby se zabránilo jakémukoli riziku pro finanční stabilitu, měla by být omezena celková tržní hodnota finančních nástrojů vedených na DLT přijatých k obchodování nebo evidovaných na DLT tržní infrastruktuře.

(24)

Aby mohlo dojít k posunu směrem k rovným podmínkám pro finanční nástroje přijaté k obchodování v tradičním obchodním systému ve smyslu směrnice 2014/65/EU a byla zajištěna vysoká úroveň ochrany investorů, integrity trhu a finanční stability, měly by finanční nástroje vedené na DLT a přijaté k obchodování v DLT MTF nebo DLT TSS podléhat ustanovením nařízení (EU) č. 596/2014, která zakazují zneužívání trhu.

(25)

Příslušné orgány by měly mít možnost udělit na žádost provozovatele DLT MTF jednu nebo více dočasných výjimek, pokud provozovatel splňuje podmínky spojené s těmito výjimkami a veškeré další požadavky stanovené tímto nařízením za účelem řešení nových forem rizik spojených s používáním technologie sdíleného registru. Provozovatel DLT MTF by rovněž měl dodržovat všechna kompenzační opatření požadovaná příslušným orgánem za účelem dosažení cílů daného ustanovení, ve vztahu k němuž bylo o výjimku požádáno, nebo za účelem zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

(26)

Příslušné orgány by měly mít možnost udělit na žádost provozovatele DLT MTF výjimku z povinnosti zprostředkování podle směrnice 2014/65/EU. V současnosti je tradičním mnohostranným obchodním systémům povoleno přijímat jako členy nebo účastníky pouze investiční podniky, úvěrové instituce a další osoby, které mají dostatečnou úroveň obchodních schopností a kompetencí a které udržují odpovídající organizační opatření a zdroje. Naproti tomu mnoho platforem pro obchodování s kryptoaktivy nabízí nezprostředkovaný přístup a neprofesionálním investorům poskytuje přímý přístup. Obdobně může být potenciální regulační překážkou pro vytvoření mnohostranného obchodního systému pro finanční nástroje vedené na DLT povinnost zprostředkování podle směrnice 2014/65/EU. Na žádost provozovatele DLT MTF by proto měl mít příslušný orgán možnost udělit dočasnou výjimku z této povinnosti zprostředkování s cílem poskytnout neprofesionálním investorům přímý přístup a umožnit jim obchodovat na vlastní účet za předpokladu, že existují odpovídající záruky týkající se ochrany investorů, že tito neprofesionální investoři splňují určité podmínky a že provozovatel dodržuje všechna další opatření ochrany investorů, která příslušný orgán vyžaduje. Neprofesionální investoři, kteří mají přímý přístup do DLT MTF jako členové nebo účastníci, na něž se vztahuje výjimka z povinnosti zprostředkování, by neměli být považováni za investiční podniky ve smyslu směrnice 2014/65/EU pouze na základě toho, že jsou členy nebo účastníky DLT MTF.

(27)

Příslušné orgány by měly mít možnost udělit na žádost provozovatele DLT MTF rovněž výjimku z požadavků na hlášení transakcí podle nařízení (EU) č. 600/2014, pokud DLT MTF splňuje určité podmínky.

(28)

Aby mohla být udělena výjimka podle tohoto nařízení, měl by provozovatel DLT MTF prokázat, že požadovaná výjimka je přiměřená a omezená na použití technologie sdíleného registru, jak je popsáno v jeho obchodním plánu, a že požadovaná výjimka je omezena na DLT MTF a nevztahuje se na žádné jiné mnohostranné obchodní systémy provozované stejným investičním podnikem nebo organizátorem trhu.

(29)

Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS by příslušné orgány měly mít možnost udělit jednu nebo více dočasných výjimek, pokud tento centrální depozitář splňuje podmínky spojené s těmito výjimkami a veškeré další požadavky stanovené v tomto nařízení za účelem řešení nových forem rizik spojených s používáním technologie sdíleného registru. Centrální depozitář provozující DLT SS by měl rovněž dodržovat veškerá kompenzační opatření požadovaná příslušným orgánem za účelem splnění cílů ustanovení, pro něž byla výjimka požadována, nebo za účelem zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

(30)

Mělo by být umožněno vyjmout centrální depozitáře provozující DLT SS z určitých ustanovení nařízení (EU) č. 909/2014, která pravděpodobně vytvoří regulační překážky pro vývoj DLT SS. Výjimky by například měly být možné, pokud se nepoužijí pravidla uvedeného nařízení, která se vztahují na centrální depozitáře a která odkazují na pojmy „zaknihovaná podoba“, „účet cenných papírů“ a „převodní příkazy“, na centrální depozitáře provozující DLT SS, s výjimkou požadavků na propojení centrálních depozitářů, které by se měly použít obdobně. Pokud jde o pojem „účet cenných papírů“, výjimka by se vztahovala na pravidla pro evidenci cenných papírů, celistvost emise a oddělení účtů. Vzhledem k tomu, že centrální depozitáře provozují systémy vypořádání obchodů s cennými papíry připisováním cenných papírů na účty cenných papírů jejich účastníků a odepisováním cenných papírů z těchto účtů, podvojný zápis nebo vícenásobná evidence cenných papírů nemusí být v DLT SS vždy proveditelné. Centrální depozitář provozující DLT SS by proto měl mít možnost požádat o výjimku z pravidel v nařízení (EU) č. 909/2014, která se týkají pojmu „forma zápisu do příslušné evidence cenných papírů“, pokud je taková výjimka nutná pro zaevidování finančních nástrojů vedených na DLT do sdíleného registru. Centrální depozitář provozující DLT SS by však přesto měl zajistit integritu emise finančních nástrojů vedených na DLT ve sdíleném registru a oddělení finančních nástrojů vedených na DLT patřících různým účastníkům.

(31)

Centrální depozitář provozující DLT SS by měl vždy podléhat ustanovením nařízení (EU) č. 909/2014, podle kterých centrální depozitář, který externě zajišťuje služby nebo činnosti u třetí strany, je nadále plně odpovědný za plnění všech svých povinností podle uvedeného nařízení a je povinen zajistit, aby žádné externí zajišťování služeb či činností nevedlo k přenesení jeho odpovědnosti. Nařízení (EU) č. 909/2014 povoluje centrálním depozitářům provozujícím DLT SS zajistit externě jejich základní služby nebo činnosti až poté, co k tomu obdrží povolení od příslušného orgánu. Centrální depozitář provozující DLT SS by měl proto smět požádat o výjimku z tohoto požadavku na udělení povolení v případě, že je schopen prokázat, že tento požadavek je neslučitelný s používáním technologie sdíleného registru, tak jak to předpokládá jeho obchodní plán. Přenesení úkolů souvisejících s fungováním DLT SS nebo s používáním technologie sdíleného registru k provádění vypořádání by nemělo být považováno za externí zajišťování služeb a činností ve smyslu nařízení (EU) č. 909/2014.

(32)

Povinnost zprostředkování prostřednictvím úvěrové instituce nebo investičního podniku s cílem zabránit neprofesionálním investorům v získání přímého přístupu k vypořádacím a doručovacím systémům provozovaným centrálním depozitářem by mohla vytvořit regulační překážku pro rozvoj alternativních modelů vypořádání založených na technologii sdíleného registru, která umožňuje neprofesionálním investorům přímý přístup. Proto by měla být povolena výjimka pro centrální depozitáře provozující DLT SS v tom smyslu, že se má za to, že pojem „účastník“ ve směrnici 98/26/ES zahrnuje za určitých podmínek jiné osoby než ty, které jsou uvedeny v uvedené směrnici. Při žádosti o výjimku z povinnosti zprostředkování podle nařízení (EU) č. 909/2014 by centrální depozitář provozující DLT SS měl zajistit, aby osoby, které mají být přijaty jako účastníci, splňovaly určité podmínky. Centrální depozitář provozující DLT SS by měl zajistit, aby tito účastníci měli dostatečnou úroveň schopností, kompetencí, zkušeností a znalostí týkajících se poobchodních činností a fungování technologií sdíleného registru.

(33)

Subjekty, které jsou způsobilé být účastníky centrálního depozitáře podle nařízení (EU) č. 909/2014 jsou shodné se subjekty způsobilými být účastníky systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který je určen a oznámen v souladu se směrnicí 98/26/ES, protože nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje, aby systémy vypořádání obchodů s cennými papíry provozované centrálním depozitářem byly určeny a oznámeny podle směrnice 98/26/ES. Obdobně by provozovatel systému vypořádání obchodů s cennými papíry založeného na technologii sdíleného registru, který žádá o výjimku z požadavků na účast podle nařízení (EU) č. 909/2014, v důsledku toho neplnil požadavky na účast podle směrnice 98/26/ES. Tento systém vypořádání obchodů s cennými papíry následně nemůže být určen a oznámen podle uvedené směrnice, a proto není v tomto nařízení označován jako „systém vypořádání obchodů s cennými papíry vedenými na DLT“, ale jako DLT SS. Toto nařízení by mělo centrálnímu depozitáři umožnit provozovat DLT SS, který nelze považovat za systém vypořádání obchodů s cennými papíry určený podle směrnice 98/26/ES, a měla by být umožněna výjimka z pravidel týkajících se neodvolatelnosti vypořádání v nařízení (EU) č. 909/2014, s výhradou určitých kompenzačních opatření, včetně kompenzačních opatření na zmírnění rizik vyplývajících z platební neschopnosti, pokud neplatí opatření na ochranu před platební neschopností podle směrnice 98/26/ES. Taková výjimka by však nebránila tomu, aby byl DLT SS, který všechny požadavky směrnice 98/26/ES splňuje, určen a oznámen jako systém vypořádání obchodů s cennými papíry v souladu s uvedenou směrnicí.

(34)

Nařízení (EU) č. 909/2014 podporuje vypořádání transakcí v peněžních prostředcích centrální banky. Není-li vypořádání hotovostních plateb v peněžních prostředcích centrální banky vhodné a možné, mělo by být možné provést vypořádání prostřednictvím vlastních účtů centrálního depozitáře v souladu s uvedeným nařízením nebo prostřednictvím účtů vedených u úvěrové instituce (dále jen „peněžní prostředky komerčních bank“). Použití tohoto pravidla může být pro centrální depozitář provozující DLT SS obtížné, protože takový centrální depozitář by musel provádět pohyby na peněžních účtech současně s dodáním cenných papírů vedených ve sdíleném registru. Centrálním depozitářům provozujícím DLT SS by proto měla být povolena dočasná výjimka z ustanovení uvedeného nařízení o peněžním vypořádání s cílem vytvořit v rámci pilotního režimu inovativní řešení tím, že se usnadní přístup k peněžním prostředkům komerčních bank nebo využívání „elektronických peněžních tokenů“. Vypořádání v peněžních prostředcích centrální banky by mohlo být považováno za nevhodné a nemožné, pokud vypořádání v peněžních prostředcích centrální banky není možné ve sdíleném registru.

(35)

Kromě požadavků, které se v prostředí technologie sdíleného registru ukázaly jako neproveditelné, se požadavky spojené s peněžním vypořádáním podle nařízení (EU) č. 909/2014 uplatní i nadále mimo pilotní režim. Provozovatelé DLT tržní infrastruktury by proto měli ve svých obchodních plánech popsat, jak hodlají dosáhnout souladu s hlavou IV nařízení (EU) č. 909/2014 v případě, že nakonec pilotní režim opustí.

(36)

Nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje, aby centrální depozitář poskytl na nediskriminačním a transparentním základě přístup jinému centrálnímu depozitáři nebo jiným tržním infrastrukturám. Přístup k centrálnímu depozitáři provozujícímu DLT SS může být technicky náročnější, zatěžující nebo obtížně dosažitelný, protože interoperabilita tradičních systémů s technologií sdíleného registru dosud nebyla testována. Proto by mělo být možné udělit pro DLT SS výjimku z tohoto požadavku, pokud prokáže, že uplatnění uvedeného požadavku je nepřiměřené vzhledem k rozsahu činností tohoto systému.

(37)

Bez ohledu na požadavek, z něhož bylo požádáno o výjimku, by centrální depozitář provozující DLT SS měl prokázat, že požadovaná výjimka je přiměřená a odůvodněná použitím technologie sdíleného registru. Výjimka by měla být omezena na DLT SS a neměla by se vztahovat na jiné systémy vypořádání obchodů provozované stejným centrálním depozitářem.

(38)

DLT tržní infrastruktury a jejich provozovatelé by měli podléhat dalším požadavkům nad rámec požadavků pro tradiční tržní infrastruktury. Další požadavky jsou nezbytné, aby se zabránilo rizikům spojeným s používáním technologie sdíleného registru nebo se způsobem, jakým by DLT tržní infrastruktura fungovala. Provozovatel DLT tržní infrastruktury by proto měl vytvořit jasný obchodní plán, který podrobně stanoví, jak bude technologie sdíleného registru používána, a použitelné právní podmínky.

(39)

Provozovatelé DLT tržních infrastruktur by měli stanovit nebo případně doložit pravidla pro fungování technologie sdíleného registru, který provozují, včetně pravidel pro přístup ke sdílenému registru a pro obchodování v jeho rámci, jakož i pravidel pro účast ověřovacích uzlů a pravidel pro řešení potenciálních střetů zájmů spolu s opatřeními k řízení rizik.

(40)

Provozovatel DLT tržní infrastruktury by měl mít povinnost informovat členy, účastníky, emitenty a klienty o tom, jak hodlá vykonávat své činnosti a jak se použití technologie sdíleného registru liší od běžného způsobu poskytování služby tradičním mnohostranným obchodním systémem nebo centrálním depozitářem provozujícím systém vypořádání obchodů s cennými papíry.

(41)

DLT tržní infrastruktura by měla mít zavedena zvláštní a kvalitní IT a kybernetická opatření související s používáním technologie sdíleného registru. Taková opatření by měla být přiměřená povaze, rozsahu a složitosti obchodního plánu provozovatele DLT tržní infrastruktury. Tato opatření by měla rovněž zajistit kontinuitu a trvalou transparentnost, dostupnost, spolehlivost a bezpečnost poskytovaných služeb, včetně spolehlivosti jakýchkoli používaných inteligentních smluv, bez ohledu na to, zda jsou tyto smlouvy vypracovány DLT tržní infrastrukturou nebo třetí stranou na základě postupů externího zajišťování služeb a činností u třetí strany. DLT tržní infrastruktury by rovněž měly zajistit integritu, bezpečnost, důvěrnost, dostupnost a přístupnost údajů uchovávaných ve sdíleném registru. Příslušnému orgánu DLT tržní infrastruktury by mělo být umožněno požádat o audit s cílem ujistit se, že celková IT a kybernetická opatření DLT tržní infrastruktury odpovídají danému účelu. Náklady na takový audit by měl nést provozovatel DLT tržní infrastruktury.

(42)

Pokud obchodní plán provozovatele DLT tržní infrastruktury předpokládá úschovu peněžních prostředků klientů, jako jsou peníze a peněžní ekvivalenty, nebo finančních nástrojů vedených na DLT či prostředků přístupu k těmto finančním nástrojům vedeným na DLT, včetně prostředků ve formě kryptografických klíčů, měla by mít DLT tržní infrastruktura zavedena odpovídající opatření k ochraně těchto aktiv. Provozovatelé DLT tržních infrastruktur by bez předchozího výslovného písemného souhlasu svých klientů neměli používat jejich aktiva na vlastní účet. DLT tržní infrastruktury by měly oddělit peněžní prostředky svých klientů, finanční nástroje vedené na DLT a prostředky přístupu k těmto aktivům od svých vlastních aktiv nebo aktiv jiných klientů. Celková IT a kybernetická opatření DLT tržních infrastruktur by měla zajistit ochranu aktiv klientů před podvody, kybernetickými útoky a jiným vážným provozním selháním.

(43)

V době udělení zvláštního povolení by provozovatelé DLT tržních infrastruktur měli mít rovněž zavedenou důvěryhodnou výstupní strategii v případě, že dojde k ukončení pilotního režimu, odnětí zvláštního povolení nebo některých udělených výjimek nebo k překročení mezních hodnot stanovených v tomto nařízení. Tato strategie by měla zahrnovat přechod nebo přeměnu jejich technologie sdíleného registru na tradiční tržní infrastruktury. Za tímto účelem by noví účastníci nebo provozovatelé DLT TSS, kteří neprovozují tradiční tržní infrastrukturu, na kterou by mohli finanční nástroje vedené na DLT převést, měli usilovat o uzavření ujednání s provozovateli tradičních tržních infrastruktur. To je obzvláště důležité pro evidenci finančních nástrojů vedených na DLT. Centrální depozitáře by proto měly podléhat určitým požadavkům na zavedení takových ujednání. Kromě toho by centrální depozitáře měly uzavírat taková ujednání nediskriminačním způsobem a měly by mít možnost účtovat přiměřený obchodní poplatek založený na skutečných nákladech.

(44)

Zvláštní povolení udělené provozovateli DLT tržní infrastruktury by se mělo obecně řídit stejnými postupy jako v případě povolení podle nařízení (EU) č. 909/2014 nebo směrnice 2014/65/EU. Při podání žádosti o zvláštní povolení podle tohoto nařízení by však měl žadatel uvést výjimky, o něž žádá. Před udělením zvláštního povolení DLT tržní infrastruktuře by měl příslušný orgán poskytnout ESMA veškeré relevantní informace. V případě potřeby by měl ESMA vydat nezávazné stanovisko k požadovaným výjimkám nebo k přiměřenosti technologie sdíleného registru pro účely tohoto nařízení. Toto nezávazné stanovisko by nemělo být považováno za stanovisko ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA by měl při přípravě svého stanoviska konzultovat příslušné orgány jiných členských států. Prostřednictvím nezávazného stanoviska by měl ESMA usilovat o zajištění ochrany investorů, integrity trhu a finanční stability. Aby byly zajištěny rovné podmínky a spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřním trhu, mělo by se nezávazné stanovisko ESMA spolu s jeho pokyny rovněž zaměřit na zajištění soudržnosti a přiměřenosti výjimek udělených různými příslušnými orgány v Unii, mimo jiné i při hodnocení přiměřenosti různých druhů technologie sdíleného registru používaných provozovateli pro účely tohoto nařízení.

(45)

Evidence cenných papírů, vedení účtů cenných papírů a správa systémů vypořádání obchodů jsou činnosti, na které se vztahují neharmonizovaná ustanovení vnitrostátního práva, jako je právo obchodních společností a právo cenných papírů. Je proto důležité, aby provozovatelé DLT tržních infrastruktur dodržovali všechna platná pravidla a umožnili to také svým uživatelům.

(46)

Příslušný orgán, který posuzuje žádost předloženou provozovatelem DLT tržní infrastruktury, by měl mít možnost odmítnout zvláštní povolení udělit, existují-li důvody domnívat se, že by DLT tržní infrastruktura nebyla schopna dodržet platná ustanovení práva Unie nebo ustanovení vnitrostátního práva, která nespadají do oblasti působnosti práva Unie, nebo pokud existují důvody domnívat se, že by DLT tržní infrastruktura představovala riziko pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, nebo pokud žádost představuje pokus o obejití stávajících požadavků.

(47)

Ve zvláštním povolení vydaném příslušným orgánem provozovateli DLT tržní infrastruktury by měly být uvedeny výjimky udělené této infrastruktuře. Mělo by být platné v celé Unii, ale pouze po dobu pilotního režimu. ESMA by měl na svých internetových stránkách zveřejnit seznam DLT tržních infrastruktur a seznam výjimek udělených každé z nich.

(48)

Zvláštní povolení a výjimky by měly být udělovány dočasně, a to na dobu maximálně šesti let ode dne udělení zvláštního povolení a měly by platit pouze po dobu trvání pilotního režimu. Uvedené šestileté období by mělo provozovatelům DLT tržních infrastruktur poskytnout dostatek času, aby své obchodní modely přizpůsobili případným změnám tohoto pilotního režimu a fungovaly v rámci tohoto režimu ekonomicky životaschopným způsobem. ESMA a Komisi by to rovněž umožnilo shromáždit užitečný soubor údajů o provozu pilotního režimu po udělení zásadního počtu zvláštních povolení a souvisejících výjimek a podat o tom zprávu. Na závěr by se tak rovněž poskytl provozovatelům DLT tržních infrastruktur čas na přijetí nezbytných kroků vedoucích buď k ukončení jejich provozu, nebo k přechodu na nový regulační rámec v návaznosti na zprávy vydané ESMA a Komisí.

(49)

Aniž jsou dotčeny nařízení (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU, příslušné orgány by měly mít pravomoc odejmout zvláštní povolení nebo jakékoli výjimky udělené DLT tržní infrastruktuře, pokud byla zjištěna chyba v použité technologii nebo ve službách a činnostech poskytovaných provozovatelem DLT tržní infrastruktury a jestliže tato chyba převažuje nad výhodami dané služby a činností nebo pokud provozovatel DLT tržní infrastruktury porušil jakékoli povinnosti spojené s povoleními nebo výjimkami udělenými příslušným orgánem nebo pokud zaevidoval finanční nástroje, které překročí mezní hodnoty stanovené tímto nařízením či nesplňují jiné podmínky vztahující se na finanční nástroje vedené na DLT podle tohoto nařízení. Při své činnosti by provozovatel DLT tržní infrastruktury měl mít možnost požádat o další výjimky kromě těch, o které požádal při podání prvotní žádosti. V takovém případě byudělení dodatečných výjimek mělo být požadováno od příslušných orgánů, stejně jako u výjimek, o které bylo požádáno v době předložení prvotní žádosti DLT tržní infrastruktury o povolení.

(50)

Vzhledem k tomu, že v rámci pilotního režimu by provozovatelé DLT tržních infrastruktur mohli získat dočasné výjimky z některých ustanovení stávajících právních předpisů Unie, měli by po dobu platnosti svého zvláštního povolení úzce spolupracovat s příslušnými orgány a s ESMA. Provozovatelé DLT tržní infrastruktury by měli informovat příslušné orgány o všech podstatných změnách svého obchodního plánu a změnách týkajících se jejich kriticky důležitých zaměstnanců a dále o jakýchkoli důkazech o kybernetických útocích či jiných kybernetických hrozbách, podvodech nebo závažných pochybeních, jakýchkoli změnách informací poskytnutých v době podání prvotní žádosti o zvláštní povolení, jakýchkoli technických či provozních obtížích, zejména těch, které souvisejí s používáním technologie sdíleného registru, a o jakýchkoli rizicích pro ochranu investorů, integritu trhu či finanční stabilitu, s nimiž se v době, kdy bylo zvláštní povolení uděleno, nepočítalo. Pokud je příslušný orgán, který zvláštní povolení udělil, informován o takové podstatné změně, měl by mít možnost po DLT tržní infrastruktuře požadovat, aby podala žádost o nové zvláštní povolení či novou výjimku nebo aby přijala nápravná opatření, která příslušný orgán považuje za vhodná, a to s cílem zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu. Provozovatelé DLT tržních infrastruktur by rovněž měli na požádání poskytnout příslušnému orgánu veškeré relevantní informace. Příslušné orgány by měly předat informace získané od provozovatelů DLT tržních infrastruktur a informace o nápravných opatřeních ESMA.

(51)

Provozovatelé DLT tržních infrastruktur by rovněž měli svým příslušným orgánům pravidelně podávat zprávy. ESMA by měl uspořádat diskuze o těchto zprávách, aby umožnil všem příslušným orgánům v celé Unii získat zkušenosti s dopady používání technologie sdíleného registru a určit, zda není zapotřebí právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb pozměnit tak, aby bylo možné technologii sdíleného registru používat ve větším měřítku.

(52)

Je důležité, aby v průběhu provozu pilotního režimu podléhal rámec a jeho fungování častému monitorování a vyhodnocování s cílem získat co nejvíce informací pro provozovatele DLT tržních infrastruktur. ESMA by měl zveřejňovat výroční zprávy s cílem umožnit účastníkům trhu lépe porozumět fungování a rozvoji trhů a objasnit, jakým způsobem je pilotní režim prováděn. Tyto výroční zprávy by měly obsahovat aktuální informace o nejdůležitějších trendech a rizicích. Měly by být předkládány Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

(53)

Tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měl ESMA Komisi předložit zprávu, která bude obsahovat jeho posouzení pilotního režimu. Komise by na základě zprávy ESMA měla podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva by měla posoudit náklady a přínosy prodloužení pilotního režimu o další období, jeho rozšíření na další druhy finančních nástrojů, jiných změn pilotního režimu, jeho trvalého zavedení navržením vhodných změn právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb nebo ukončení tohoto režimu. Nebylo by žádoucí, aby existovaly dva paralelní režimy pro tržní infrastruktury založené na technologii DLT a pro tržní infrastruktury, které na této technologii založeny nejsou. Pokud bude pilotní režim úspěšný, mohlo by dojít k jeho trvalému zavedení přijetím změn příslušných právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb s cílem vytvořit jednotný soudržný rámec.

(54)

Ve stávajících právních předpisech Unie v oblasti finančních služeb byly zjištěny některé potenciální mezery, pokud jde o uplatnění těchto předpisů na kryptoaktiva považovaná za finanční nástroje. Zejména některé regulační technické normy podle nařízení (EU) č. 600/2014 týkající se určitých požadavků na hlášení údajů a požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost nejsou vhodně přizpůsobeny finančním nástrojům emitovaným na technologii sdíleného registru. Sekundární trhy s finančními nástroji emitovanými prostřednictvím technologie sdíleného registru nebo podobné technologie jsou stále ve fázi vzniku, a proto se jejich vlastnosti mohou lišit od vlastností trhů s finančními nástroji, které využívají tradiční technologii. Pravidla stanovená v těchto regulačních technických normách by měla platit pro všechny finanční nástroje bez ohledu na použitou technologii. Proto by měl ESMA v souladu se stávajícím pověřením uvedeným v nařízení (EU) č. 600/2014 k vypracování návrhu regulačních technických norem provést komplexní posouzení těchto regulačních technických norem a navrhnout jakékoli nezbytné změny s cílem zajistit, aby pravidla v nich stanovená mohla být účinně uplatňována na finanční nástroje vedené na DLT. V rámci tohoto posouzení by měl ESMA zohlednit specifika finančních nástrojů vedených na DLT a to, zda uvedené nástroje vyžadují přizpůsobení norem, aby se umožnil jejich rozvoj, aniž by byly ohroženy cíle pravidel, která byla stanovena regulačními technickými normami přijatými v souladu s nařízením (EU) č. 600/2014.

(55)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich vzhledem k regulačním překážkám pro rozvoj DLT tržních infrastruktur pro kryptoaktiva považovaná za finanční nástroje, jež jsou obsaženy v právních předpisech Unie v oblasti finančních služeb, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(56)

Tímto nařízením není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (13). V případě subjektů povolených podle směrnice 2014/65/EU by se měly zároveň použít mechanismy pro hlášení případů porušení nařízení (EU) č. 600/2014 nebo směrnice 2014/65/EU stanovené podle uvedené směrnice. Pokud jde o subjekty povolené podle nařízení (EU) č. 909/2014, měly by se použít mechanismy pro hlášení případů porušení uvedeného nařízení stanovené podle uvedeného nařízení.

(57)

Provoz DLT tržních infrastruktur by mohl zahrnovat zpracování osobních údajů. Pokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by být toto zpracování prováděno v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14) a (EU) 2018/1725 (15). Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 23. dubna 2021 vydal své stanovisko.

(58)

V nařízení (EU) č. 600/2014 se stanoví přechodné období, během něhož se nediskriminační přístup k ústředním protistranám nebo obchodním systémům podle uvedeného nařízení nevztahuje na ty ústřední protistrany nebo obchodní systémy, které ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému požádaly své příslušné orgány o využití přechodných opatření. Doba, během níž by ústřední protistrana nebo obchodní systém mohly být svým příslušným orgánem v souvislosti s deriváty obchodovanými v obchodním systému vyňaty z pravidel nediskriminačního přístupu, uplynula dne 3. července 2020. Zvýšená nejistota a volatilita trhů následně negativně ovlivnily provozní rizika ústředních protistran a obchodních systémů, a proto bylo datum použitelnosti nového režimu otevřeného přístupu pro ústřední protistrany a obchodní systémy nabízející obchodní a clearingové služby v souvislosti s deriváty obchodovanými v obchodním systému odloženo článkem 95 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (16) o jeden rok, a to do 3. července 2021. Důvody pro odložení data použitelnosti nového režimu otevřeného přístupu přetrvávají. Režim otevřeného přístupu by navíc mohl být v rozporu se souběžnými politickými cíli podpory obchodu a inovací v rámci Unie, neboť by mohl odrazovat od inovací v oblasti derivátů obchodovaných v obchodním systému tím, že by konkurentům, kteří jsou příjemci otevřeného přístupu, umožnil spoléhat se na infrastrukturu a investice zavedených subjektů za účelem nabízení konkurenčních produktů s nízkými počátečními náklady. Zachování systému, v jehož rámci jsou deriváty zúčtovány a obchodovány ve vertikálně integrovaném subjektu, je rovněž v souladu s dlouhodobými mezinárodními trendy. Datum použitelnosti nového režimu otevřeného přístupu by proto mělo být odloženo o další dva roky, a to do 3. července 2023.

(59)

Definice „finančního nástroje“ obsažená ve směrnici 2014/65/EU v současné době explicitně nezahrnuje finanční nástroje emitované za použití třídy technologií, která podporuje sdílenou evidenci šifrovaných dat, zejména pokud jde o technologii sdíleného registru. Má-li se zajistit, aby se s těmito finančními nástroji mohlo obchodovat na trhu na základě stávajícího právního rámce, měla by být definice finančních nástrojů ve směrnici 2014/65/EU pozměněna tak, aby je zahrnovala.

(60)

Zatímco toto nařízení stanoví regulační rámec pro DLT tržní infrastruktury, včetně těch, které poskytují služby vypořádání obchodů, obecný regulační rámec pro systémy vypořádání obchodů s cennými papíry provozované centrálními depozitáři je stanoven v nařízení (EU) č. 909/2014, které obsahuje ustanovení o disciplíně při vypořádání. Režim disciplíny při vypořádání zahrnuje pravidla pro oznamování selhání vypořádání, vybírání a rozdělování peněžitých sankcí a povinné náhradní koupě. Podle regulačních technických norem přijatých na základě nařízení (EU) č. 909/2014 se ustanovení o disciplíně při vypořádání uplatní ode dne 1. února 2022. Zúčastněné strany však poskytly důkazy o tom, že povinné náhradní koupě by mohly zvýšit tlak na likviditu a náklady na cenné papíry, u nichž existuje riziko náhradní koupě. Takový dopad by mohl být ještě zhoršen, dojde-li k volatilitě na trhu. V této souvislosti by uplatňování pravidel pro povinné náhradní koupě stanovených v nařízení (EU) č. 909/2014 mohlo mít negativní dopad na účinnost a konkurenceschopnost kapitálových trhů v Unii. Tento dopad by naopak mohl vést k širšímu rozpětí nákup/prodej, nižší efektivitě trhu a k nižšímu počtu pobídek k půjčování cenných papírů na trzích půjček cenných papírů a repo obchodů a k vypořádání obchodů s centrálními depozitáři usazenými v Unii. Očekává se proto, že náklady na uplatňování pravidel pro povinné náhradní koupě převáží nad potenciálními přínosy. S ohledem na tento potenciální negativní dopad by nařízení (EU) č. 909/2014 mělo být změněno tak, aby pro každé opatření týkající se disciplíny při vypořádání umožňovalo jiné datum použitelnosti, aby tak mohlo být datum použitelnosti pravidel pro povinné náhradní koupě dále odloženo. Tento odklad by Komisi umožnil posoudit v souvislosti s připravovaným legislativním návrhem na přezkum nařízení (EU) č. 909/2014, jak by měl být změněn rámec pro disciplínu při vypořádání, a zejména pravidla pro povinné náhradní koupě, aby byly zohledněny a řešeny uvedené otázky. Toto odložení by navíc zajistilo, aby účastníkům trhu, včetně těch DLT tržních infrastruktur, na které by se vztahoval režim disciplíny při vypořádání, nevznikly dvojí náklady na provádění v případě, že by tato pravidla byla změněna v důsledku přezkumu nařízení (EU) č. 909/2014.

(61)

Provoz DLT tržní infrastruktury by neměl oslabovat politiky členských států v oblasti klimatu. Je proto důležité dále podporovat rozvoj technologií sdíleného registru s nízkými nebo nulovými emisemi, jakož i investice do těchto technologií.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví požadavky na DLT tržní infrastruktury a na jejich provozovatele, pokud jde o:

a)

udělování a odnímání zvláštních povolení k provozu DLT tržních infrastruktur v souladu s tímto nařízením;

b)

udělování, změny a odnímání výjimek souvisejících se zvláštními povoleními;

c)

ukládání, změny a rušení podmínek spojených s výjimkami, a pokud jde o ukládání, změny a rušení kompenzačních nebo nápravných opatření spojených s těmito výjimkami;

d)

provozování DLT tržní infrastruktury;

e)

dohled nad DLT tržní infrastrukturou; a

f)

spolupráci mezi provozovateli DLT tržních infrastruktur, příslušnými orgány a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) zřízeným nařízením (EU) č. 1095/2010 (ESMA).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„technologií sdíleného registru“ nebo „DLT“ technologie, která umožňuje provozování a používání sdílených registrů;

2)

„sdíleným registrem“ úložiště informací, které vede evidenci o transakcích a které je sdíleno prostřednictvím souboru DLT síťové uzly a synchronizováno mezi nimi pomocí mechanismu konsensu;

3)

„mechanismem konsensu“ pravidla a postupy, podle nichž je dosaženo dohody mezi DLT síťovými uzly, že transakce je ověřena;

4)

„DLT síťovým uzlem“ zařízení nebo proces, které jsou součástí sítě a které obsahují úplnou nebo částečnou repliku evidence o všech transakcích ve sdíleném registru;

5)

„DLT tržní infrastrukturou“ DLT mnohostranný obchodní systém, DLT systém vypořádání nebo DLT systém pro obchodování a vypořádání;

6)

„DLT mnohostranným obchodním systémem“ nebo „ DLT MTF“ mnohostranný obchodní systém, který přijímá k obchodování pouze finanční nástroje vedené na DLT;

7)

„DLT systémem vypořádání“ nebo „DLT SS“ systém vypořádání, který vypořádává transakce s finančními nástroji vedenými na DLT proti platbě nebo proti dodání bez ohledu na to, zda byl tento systém vypořádání určen a oznámen v souladu se směrnicí 98/26/ES, a který umožňuje prvotní zápis finančních nástrojů vedených na DLT a poskytování služeb úschovy ve vztahu k finančním nástrojům vedeným na DLT;

8)

„vypořádáním“ vypořádání ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) č. 909/2014;

9)

„selháním vypořádání“ selhání vypořádání ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 15 nařízení (EU) č. 909/2014;

10)

„DLT systémem obchodování a vypořádání“ nebo „DLT TSS“ DLT MTF nebo DLT SS, které kombinují služby poskytované DLT MTF a DLT SS;

11)

„finančním nástrojem vedeným na DLT“ finanční nástroj, který je emitován, evidován, převáděn a uchováván na technologii sdíleného registru;

12)

„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

13)

„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný obchodní systém ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

14)

„centrálním depozitářem cenných papírů“ nebo „centrálním depozitářem“ centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 909/2014;

15)

„systémem vypořádání obchodů s cennými papíry “ systém vypořádání obchodů s cennými papíry ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 10 nařízení (EU) č. 909/2014;

16)

„obchodním dnem“ obchodní den ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 14 nařízení (EU) č. 909/2014;

17)

„dodáním proti zaplacení “ dodání proti zaplacení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 27 nařízení (EU) č. 909/2014;

18)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (17);

19)

„investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

20)

„organizátorem trhu“ organizátor trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/65/EU;

21)

„příslušným orgánem“ jeden nebo více příslušných orgánů:

a)

určených v souladu s článkem 67 směrnice 2014/65/EU;

b)

určených v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 909/2014; nebo

c)

jinak určených členským státem pro dohled nad uplatňováním tohoto nařízení.

Článek 3

Omezení finančních nástrojů přijatých k obchodování nebo zaevidovaných na DLT tržní infrastruktuře

1.   Finanční nástroje vedené na DLT mohou být přijaty k obchodování v DLT tržní infrastruktuře nebo zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře pouze tehdy, jsou-li v okamžiku přijetí k obchodování nebo v okamžiku zaevidování do sdíleného registru tyto finanční nástroje vedené na DLT:

a)

akcie, jejichž emitent má tržní kapitalizaci nebo předběžnou tržní kapitalizaci nižší než 500 milionů EUR;

b)

dluhopisy, jiné formy sekuritizovaného dluhu, včetně depozitních poukázek ve vztahu k takovým cenným papírům, nebo nástroje peněžního trhu s objemem emise nižším než 1 miliarda EUR, kromě těch, které zahrnují derivátový nástroj nebo mají strukturu, která ztěžuje klientovi porozumění souvisejícímu riziku; nebo

c)

podílové jednotky subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje čl. 25 odst. 4 písm. a) bod iv) směrnice 2014/65/EU a jejichž tržní hodnota spravovaných aktiv je nižší než 500 milionů EUR.

Z výpočtu mezní hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. b) jsou vyloučeny podnikové dluhopisy vydané emitentem, jehož tržní kapitalizace v době jejich emise nepřesahovala 200 milionů EUR.

2.   Celková tržní hodnota všech finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou přijaty k obchodování v DLT tržní infrastruktuře nebo které jsou zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře, nesmí v okamžiku přijetí nového finančního nástroje vedeného na DLT k obchodování nebo v okamžiku prvotního zápisu přesáhnout 6 miliard EUR.

Pokud by přijetí nového finančního nástroje vedeného na DLT k obchodování nebo jeho prvotní zápis vedlo k tomu, že celková tržní hodnota uvedená v prvním pododstavci dosáhne 6 miliard EUR, DLT tržní infrastruktura nepřipustí tento finanční nástroj vedený na DLT k obchodování ani k zaevidování.

3.   Pokud celková tržní hodnota všech finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou přijaty k obchodování v DLT tržní infrastruktuře nebo jsou zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře, dosáhne 9 miliard EUR, aktivuje provozovatel DLT tržní infrastruktury přechodovou strategii uvedenou v čl. 7 odst. 7. Provozovatel DLT tržní infrastruktury oznámí příslušnému orgánu aktivaci své přechodové strategie a časový horizont pro její realizaci v měsíční zprávě podle odstavce 5.

4.   Provozovatel DLT tržní infrastruktury vypočítá měsíční průměrnou celkovou tržní hodnotu finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou obchodovány nebo zaevidovány na dané DLT tržní infrastruktuře. Tento měsíční průměr se vypočítá jako průměr součtu denních konečných cen každého finančního nástroje vedeného na DLT vynásobený počtem finančních nástrojů vedených na DLT, které jsou obchodovány nebo zaevidovány na dané DLT tržní infrastruktuře pod stejným mezinárodním identifikačním číslem cenných papírů (ISIN).

Provozovatel DLT tržní infrastruktury použije tento měsíční průměr:

a)

při posouzení toho, zda by přijetí k obchodování nebo zaevidování nového finančního nástroje vedeného na DLT v následujícím měsíci vedlo k tomu, že by celková tržní hodnota finančních nástrojů vedených na DLT dosáhla mezní hodnoty uvedené v odstavci 2 tohoto článku; a

b)

při rozhodování, zda má aktivovat přechodovou strategii uvedenou v čl. 7 odst. 7.

5.   Provozovatel DLT tržní infrastruktury předkládá příslušnému orgánu měsíční zprávy, v nichž doloží, že všechny finanční nástroje vedené na DLT, které jsou přijaty k obchodování nebo zaevidovány na DLT tržní infrastruktuře, nepřesahují mezní hodnoty stanovené v odstavcích 2 a 3.

6.   Příslušný orgán může stanovit nižší mezní hodnoty, než jsou hodnoty stanovené v odstavcích 1 a 2. Pokud příslušný orgán sníží mezní hodnotu uvedenou v odstavci 2, mezní hodnota stanovená v odstavci 3 se považuje za úměrně sníženou.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce příslušný orgán zváží tržní objem a průměrnou kapitalizaci finančních nástrojů vedených na DLT daného druhu, které byly přijaty k obchodním platformám v členských státech, v nichž budou služby a činnosti vykonávány, a zváží rizika, která se týkají emitentů, druhu použité technologie sdíleného registru a služeb a činností DLT tržní infrastruktury.

7.   Na finanční nástroje vedené na DLT přijaté k obchodování v DLT MTF nebo v DLT TSS se vztahuje nařízení (EU) č. 596/2014.

Článek 4

Požadavky a výjimky týkající se DLT MTF

1.   DLT MTF podléhá požadavkům, které se uplatňují na mnohostranný obchodní systém podle nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byli investiční podnik nebo organizátor trhu provozující DLT MTF vyňati podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, pokud tento investiční podnik nebo organizátor trhu splňuje:

a)

článek 7;

b)

odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku; a

c)

veškerá kompenzační opatření, která příslušný orgán považuje za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

2.   Kromě osob uvedených v čl. 53 odst. 3 směrnice 2014/65/EU, pokud o to provozovatel DLT MTF požádá, může příslušný orgán tomuto provozovateli povolit, aby mohly fyzické a právnické osoby obchodovat na vlastní účet jako členové nebo účastníci, pokud tyto osoby splňují následující požadavky:

a)

mají dostatečně dobrou pověst;

b)

mají dostatečnou úroveň schopností, kompetencí a zkušeností v obchodování, včetně znalosti fungování technologie sdíleného registru;

c)

nejsou tvůrci trhu v DLT MTF;

d)

nepoužívají v DLT MTF techniku algoritmického obchodování s vysokou frekvencí;

e)

neposkytují jiným osobám přímý elektronický přístup do DLT MTF;

f)

při provádění pokynů klientů v rámci DLT tržní infrastruktury neobchodují na vlastní účet; a

g)

udělily informovaný souhlas s obchodováním v DLT MTF jako členové nebo účastníci a byly DLT MTF informovány o možných rizicích používání jeho systémů k obchodování s finančními nástroji vedenými na DLT.

Pokud příslušný orgán udělí výjimku uvedenou v prvním pododstavci, může uložit dodatečná opatření na ochranu fyzických osob přijatých jako členů nebo účastníků do DLT MTF. Tato opatření jsou úměrná rizikovému profilu těchto členů nebo účastníků.

3.   Na žádost provozovatele DLT MTF může příslušný orgán vyjmout tohoto provozovatele, jeho členy nebo účastníky z působnosti článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

Pokud příslušný orgán udělí výjimku uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, vede DLT MTF evidenci o všech transakcích provedených prostřednictvím svých systémů. Tato evidence obsahuje veškeré údaje uvedené v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 600/2014, které jsou relevantní s ohledem na systém používaný DLT MTF a členem nebo účastníkem provádějícím transakci. DLT MTF rovněž zajistí, aby příslušný orgán oprávněný přijímat údaje přímo z mnohostranného obchodního systému v souladu s článkem 26 uvedeného nařízení měl k těmto údajům přímý a bezprostřední přístup. Za účelem přístupu k této evidenci je tento příslušný orgán přijat do DLT MTF jako účastník v roli regulačního pozorovatele.

Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zpřístupní ESMA veškeré informace, ke kterým získal přístup v souladu s tímto článkem.

4.   Pokud provozovatel DLT MTF požaduje výjimku podle odstavců 2 nebo 3, musí prokázat, že požadovaná výjimka je:

a)

přiměřená a odůvodněná ve vztahu k použití technologie sdíleného registru; a

b)

omezená pouze na DLT MTF a nevztahuje se na žádný jiný mnohostranný obchodní systém provozovaný tímto provozovatelem.

5.   Odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku se použijí obdobně na centrální depozitář provozující DLT TSS v souladu s čl. 6 odst. 2.

6.   ESMA vypracuje pokyny týkající se kompenzačních opatření uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. c).

Článek 5

Požadavky a výjimky týkající se DLT SS

1.   Centrální depozitář provozující DLT SS podléhá požadavkům, které se uplatňují na centrální depozitář provozující systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle nařízení (EU) č. 909/2014.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byl centrální depozitář provozující DLT SS vyňat podle odstavců 2 až 9 tohoto článku, pokud tento centrální depozitář dodržuje

a)

článek 7;

b)

odstavce 2 až 10 tohoto článku; a

c)

veškeré kompenzační opatření, která může příslušný orgán považovat za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

2.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti čl. 2 odst. 1 bodů 4, 9 a 28 a článků 3, 37 a 38 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento centrální depozitář:

a)

prokáže, že použití „účtu cenných papírů“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 28 uvedeného nařízení nebo použití formy zápisu do příslušné evidence cenných papírů podle článku 3 uvedeného nařízení je neslučitelné s použitím dané technologie sdíleného registru;

b)

navrhne kompenzační opatření k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, a zajistí přinejmenším:

i)

zaevidování finančních nástrojů vedených na DLT ve sdíleném registru;

ii)

to, aby se počet finančních nástrojů vedených na DLT v emisi nebo v části emise zaevidované centrálním depozitářem provozujícím DLT SS kdykoli rovnal celkovému počtu finančních nástrojů vedených na DLT tvořících takovou emisi nebo část emise zaevidovaných ve sdíleném registru;

iii)

vedení evidence, která umožňuje centrálnímu depozitáři provozujícímu DLT SS kdykoli okamžitě oddělit finanční nástroje vedené na DLT patřící členovi, účastníkovi, emitentovi nebo klientovi od finančních nástrojů vedených na DLT patřících jakémukoli jinému členovi, účastníkovi, emitentovi nebo klientovi; a

iv)

to, aby nebylo možné přečerpání účtu cenných papírů, debetní zůstatky nebo nevhodné vytváření nových cenných papírů či výmaz cenných papírů z účtu.

3.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 6 nebo 7 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento centrální depozitář zajistí na základě spolehlivých postupů a opatření alespoň to, aby DLT SS:

a)

umožňoval jasné, přesné a včasné potvrzení údajů o transakcích s finančními nástroji vedenými na DLT, včetně údajů o veškerých platbách provedených v souvislosti s finančními nástroji vedenými na DLT, jakož i o uvolnění zajištění nebo o výzvě k jeho složení v souvislosti s finančními nástroji vedenými na DLT; a

b)

buď zabraňoval selhání vypořádání, nebo řešil jeho následky, pokud není možné jeho selhání zabránit.

4.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS může příslušný orgán centrální depozitář provozující DLT SS vyjmout z působnosti článku 19 nařízení (EU) č. 909/2014 pouze v případě externího zajišťování určité základní služby třetí stranou, pokud je používání uvedeného článku neslučitelné s používáním technologie sdíleného registru, jak je plánováno v rámci DLT SS, který provozuje daný centrální depozitář.

5.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS mu může příslušný orgán povolit přijímat jako účastníky daného systému kromě osob uvedených v čl. 2 písm. f) směrnice 98/26/ES i jiné fyzické a právnické osoby, pokud tyto osoby:

a)

mají dostatečně dobrou pověst;

b)

mají dostatečnou úroveň schopností, kompetencí, zkušeností a znalostí v souvislosti s vypořádáním obchodů, fungováním technologie sdíleného registru a posuzováním rizika; a

c)

udělily informovaný souhlas se zařazením do pilotního režimu týkajícího se DLT tržní infrastruktury, který se stanoví tímto nařízením, a byly odpovídajícím způsobem informovány o jeho experimentální povaze a případných rizicích, která se s ním pojí.

6.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 33, 34 nebo 35 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento depozitář navrhne kompenzační opatření ke splnění cílů v uvedených článcích a zajistí alespoň to, aby:

a)

DLT SS zveřejňoval transparentní, objektivní a nediskriminační kritéria účasti, která všem osobám, jež se chtějí stát jeho účastníky, umožňují spravedlivý a otevřený přístup do systému;

b)

DLT SS zveřejňoval ceny a poplatky spojené se službami v oblasti vypořádání obchodů, jež daný systém poskytuje.

7.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 39 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento depozitář navrhne kompenzační opatření ke splnění cílů uvedeného článku a pomocí spolehlivých postupů a opatření zajistí alespoň to, aby:

a)

DLT SS vypořádával transakce finančních nástrojů vedených na DLT téměř v reálnému čase nebo během obchodního dne, nejpozději však druhý obchodní den po uzavření obchodu;

b)

DLT SS zveřejňoval pravidla, jimiž se systém vypořádání obchodů řídí; a

c)

DLT SS zmírňoval veškerá rizika vznikající na základě toho, že daný systém nebyl pro účely směrnice 98/26/ES označen za DLT SS, zejména pokud jde o insolvenční řízení.

Pro účely provozování DLT SS nesmí definice centrálního depozitáře uvedená v nařízení (EU) č. 909/2014, podle níž je centrální depozitář vymezen jako právnická osoba, která provozuje systém pro vypořádání obchodů s cennými papíry, vést k tomu, aby členské státy musely určit a oznámit DLT SS jako systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle směrnice 98/26/ES. Avšak v případě, že DLT SS splňuje požadavky směrnice 98/26/ES, členským státům nic nebrání v tom, aby DLT SS určily a oznámily jako systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle uvedené směrnice.

Pokud DLT SS není určen a oznámen jako systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle směrnice 98/26/ES, navrhne centrální depozitář provozující DLT SS kompenzační opatření na zmírnění rizik vyplývajících z platební neschopnosti.

8.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 40 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento depozitář provádí vypořádání na základě dodání proti zaplacení.

Pokud je to vhodné a možné, provádí se vypořádání plateb prostřednictvím peněžních prostředků centrální banky, včetně peněz v tokenizované podobě, nebo pokud to vhodné a možné není, prostřednictvím účtu v centrálním depozitáři v souladu s hlavou IV nařízení (EU) č. 909/2014 nebo prostřednictvím peněžních prostředků komerčních bank, včetně peněz v tokenizované podobě, v souladu s uvedenou hlavou, nebo za použití elektronických peněžních tokenů.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce se hlava IV nařízení (EU) č. 909/2014 nevztahuje na úvěrovou instituci, která poskytuje vypořádání plateb za použití peněžních prostředků komerčních bank v rámci DLT tržní infrastruktury, která eviduje finanční nástroje vedené na DLT, jejichž celková tržní hodnota v době prvotního zápisu nového finančního nástroje vedeného na DLT nepřesahuje podle výpočtu provedeného v souladu s čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení 6 miliard EUR.

Pokud k vypořádání plateb dochází za použití peněžních prostředků komerčních bank, které poskytla úvěrová instituce, na niž se hlava IV nařízení (EU) č. 909/2014 podle třetího pododstavce tohoto odstavce nevztahuje, nebo pokud k vypořádání plateb dochází za použití elektronických peněžních tokenů, musí centrální depozitář provozující DLT SS identifikovat, vyhodnocovat, sledovat, řídit a minimalizovat všechna rizika vyplývající z použití těchto prostředků.

Služby poskytované v souvislosti s elektronickými peněžními tokeny, které jsou rovnocenné službám uvedeným v oddíle C písm. b) a c) přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, poskytuje centrální depozitář provozující DLT SS v souladu s hlavou IV nařízení (EU) č. 909/2014 nebo úvěrová instituce.

9.   Na žádost centrálního depozitáře provozujícího DLT SS jej může příslušný orgán vyjmout z působnosti článku 50, 51 nebo 53 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud tento centrální depozitář prokáže, že použití technologie sdíleného registru je neslučitelné s tradičními systémy jiných centrálních depozitářů nebo jiné tržní infrastruktury nebo že poskytnutí takového přístupu jinému centrálnímu depozitáři nebo poskytnutí přístupu jiné tržní infrastruktuře používajícím tradiční systémy by bylo vzhledem k rozsahu činností DLT SS nepřiměřeně nákladné.

Pokud byla centrálnímu depozitáři provozujícímu DLT SS udělena v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce výjimka, poskytne centrální depozitář přístup ke svému DLT SS dalším provozovatelům DLT SS nebo DLT TSS. Centrální depozitář provozující DLT SS informuje příslušný orgán o svém záměru takový přístup poskytnout. Příslušný orgán může tento přístup zakázat, pokud by měl negativní vliv na stabilitu finančního systému Unie nebo finančního systému příslušného členského státu.

10.   Pokud centrální depozitář provozující DLT SS žádá o výjimku podle odstavců 2 až 9, musí v každém případě prokázat, že požadovaná výjimka je:

a)

přiměřená a odůvodněná použitím technologie sdíleného registru; a

b)

omezena pouze na daný DLT SS a nevztahuje se na systém vypořádání obchodů s cennými papíry provozovaný stejným centrálním depozitářem.

11.   Odstavce 2 až 10 tohoto článku se použijí obdobně na investiční podnik nebo na organizátora trhu provozujících DLT TSS v souladu s čl. 6 odst. 1.

12.   ESMA vypracuje pokyny týkající se kompenzačních opatření uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. c) tohoto článku.

Článek 6

Požadavky a výjimky týkající se DLT TSS

1.   Na investiční podnik nebo na organizátora trhu provozující DLT TSS se vztahují:

a)

požadavky, které se uplatňují na mnohostranný obchodní systém podle nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU; a

b)

obdobně požadavky, které se uplatňují na centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014, s výjimkou článků 9, 16, 17, 18, 20, 26, 27, 28, 31, 42, 43, 44, 46 a 47 uvedeného nařízení.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byl investiční podnik nebo organizátor trhu provozující DLT TSS vyňat podle čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 5 odst. 2 až 9, pokud tento investiční podnik nebo organizátor trhu splňuje:

a)

článek 7;

b)

čl. 4 odst. 2, 3 a 4 a čl. 5 odst. 2 až 10; a

c)

veškerá kompenzační opatření, která může příslušný orgán považovat za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

2.   Na centrální depozitář provozující DLT TSS se vztahují:

a)

požadavky, které se uplatňují na centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014; a

b)

obdobně požadavky, které se uplatňují na mnohostranný obchodní systém podle nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU, s výjimkou článků 5 až 13 uvedené směrnice.

První pododstavec se nepoužije na ty požadavky, z nichž byl centrální depozitář provozující DLT TSS vyňat podle čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 5 odst. 2 až 9, pokud tento centrální depozitář splňuje:

a)

článek 7;

b)

čl. 4 odst. 2, 3 a 4 a čl. 5 odst. 2 až 10; a

c)

veškerá kompenzační opatření, která může příslušný orgán považovat za vhodná k dosažení cílů ustanovení, z nichž je výjimka požadována, nebo k zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability.

Článek 7

Další požadavky na DLT tržní infrastruktury

1.   Provozovatelé DLT tržní infrastruktury vypracují jasný a podrobný obchodní plán, v němž bude popsáno, jakým způsobem mají v úmyslu poskytovat své služby a vykonávat činnosti, včetně popisu kritických zaměstnanců, technických aspektů, používání technologie sdíleného registru a informací požadovaných podle odstavce 3.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury musejí také veřejně zpřístupnit aktuální, jasnou a podrobnou písemnou dokumentaci, v níž budou stanovena pravidla pro fungování DLT tržní infrastruktury a jejích provozovatelů, včetně právních podmínek, které vymezují práva, povinnosti, odpovědnosti a závazky provozovatele DLT tržní infrastruktury, jakož i jeho členů, účastníků, emitentů a klientů, kteří jejich DLT tržní infrastrukturu využívají. V těchto právních podmínkách se stanoví rozhodné právo, mechanismus pro urovnávání sporů, veškerá opatření na ochranu před platební neschopností podle směrnice 98/26/ES a soudní příslušnost pro podání žaloby. Provozovatelé DLT tržní infrastruktury mohou zpřístupnit písemnou dokumentaci prostřednictvím elektronických prostředků.

2.   Provozovatelé DLT tržní infrastruktury vytvoří či případně zdokumentují pravidla pro fungování technologie sdíleného registru, kterou používají, včetně pravidel pro přístup ke sdílenému registru, pro účast ověřovacích uzlů, řešení potenciálních střetů zájmů a řízení rizik, včetně veškerých opatření ke zmírnění rizik s cílem zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu.

3.   Provozovatelé DLT tržní infrastruktury poskytnou svým členům, účastníkům, emitentům a klientům na svých internetových stránkách jasné a jednoznačné informace o výkonu svých funkcí a činností a poskytování služeb a o tom, jak se tento výkon funkcí a činností a poskytování služeb liší od výkonu funkcí a činností a poskytování služeb mnohostranným obchodním systémem nebo systémem vypořádání obchodů s cennými papíry, který není založen na technologii sdíleného registru. Tyto informace zahrnují informace o druhu používané technologie sdíleného registru.

4.   Provozovatelé DLT tržní infrastruktury zajistí, aby celková IT a kybernetická opatření týkající se používání jejich technologie sdíleného registru byla přiměřená povaze, rozsahu a složitosti jejich podnikání. Tato opatření zajistí kontinuitu a trvalou transparentnost, dostupnost, spolehlivost a bezpečnost jejich služeb a činností, včetně spolehlivosti inteligentních smluv používaných v rámci DLT tržní infrastruktury. Uvedená opatření zajistí rovněž integritu, bezpečnost a důvěrnost veškerých údajů uchovávaných těmito provozovateli a jejich dostupnost a přístupnost.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury musejí mít zaveden zvláštní postup řízení operačních rizik pro případ rizik, která s sebou nese používání technologie sdíleného registru a kryptoaktiv, a pro jejich řešení, pokud by nastala.

Za účelem posouzení spolehlivosti celkových IT a kybernetických opatření přijatých DLT tržní infrastrukturou může příslušný orgán vyžadovat jejich audit. Vyžaduje-li příslušný orgán audit, jmenuje nezávislého auditora, který jej provede. Náklady na takový audit nese DLT tržní infrastruktura.

5.   Pokud provozovatel DLT tržní infrastruktury zajišťuje úschovu peněžních prostředků, zajištění nebo finančních nástrojů vedených na DLT a také prostředky přístupu k těmto aktivům, včetně prostředků ve formě kryptografických klíčů, patřících členům, účastníkům, emitentům nebo klientům, musí tento provozovatel zavést odpovídající opatření, která mu zabrání používat uvedená aktiva na vlastní účet bez předchozího výslovného písemného souhlasu člena, účastníka, emitenta nebo klienta, který může být udělen i prostřednictvím elektronických prostředků.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury vedou bezpečnou, přesnou, spolehlivou a dohledatelnou evidenci peněžních prostředků, zajištění a finančních nástrojů vedených na DLT, které jeho DLT tržní infrastruktura drží pro své členy, účastníky, emitenty nebo klienty, jakož i evidenci prostředků přístupu k těmto peněžním prostředkům, zajištění a finančním nástrojům vedeným na DLT.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury oddělují peněžní prostředky, zajištění a finanční nástroje vedené na DLT patřící členům, účastníkům, emitentům nebo klientům, kteří využívají DLT tržní infrastrukturu, a prostředky přístupu k takovým aktivům od těch patřících provozovateli, jakož i od těch patřících ostatním členům, účastníkům, emitentům a klientům.

Celková IT a kybernetická opatření uvedená v odstavci 4 zajistí, aby uvedené peněžní prostředky, zajištění a finanční nástroje vedené na DLT, které DLT tržní infrastruktura uchovává pro své členy, účastníky, emitenty nebo klienty, a také prostředky přístupu k těmto aktivům, byly chráněny před rizikem neoprávněného přístupu, hackingu, znehodnocení, ztráty, kybernetického útoku, krádeže, podvodu, zanedbání a jiných závažných provozních závad.

6.   V případě ztráty peněžních prostředků, zajištění nebo finančního nástroje vedeného na DLT odpovídá za ztrátu až do výše tržní hodnoty ztracených aktiv provozovatel DLT tržní infrastruktury, v jejímž rámci došlo ke ztrátě uvedených peněžních prostředků, zajištění nebo finančního nástroje vedeného na DLT. Provozovatel DLT tržní infrastruktury nenese odpovědnost za ztrátu, pokud prokáže, že ke ztrátě došlo v důsledku vnější události, nad níž nemá přiměřenou kontrolu a jejímž důsledkům nemohl přes veškerou přiměřenou snahu zabránit.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury zavedou transparentní a vhodná opatření k zajištění ochrany investorů a mechanismy pro vyřizování stížností klientů a postupy pro odškodnění nebo zjednání nápravy v případě ztrát investorů v důsledku jakékoli okolností uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nebo v důsledku ukončení činnosti s ohledem na jakoukoli okolnost uvedenou v čl. 8 odst. 13, čl. 9 odst. 11 a čl. 10 odst. 10.

Příslušný orgán může v jednotlivých případech rozhodnout, že od provozovatele DLT tržní infrastruktury bude na ochranu investorů požadovat další obezřetnostní záruky ve formě vlastního kapitálu nebo pojištění odpovědnosti, pokud stanoví, že obezřetnostní záruky uvedené v nařízení (EU) č. 909/2014, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (18), ve směrnici 2014/65/EU nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (19) dostatečně nezajišťují pokrytí případné odpovědnosti provozovatele DLT tržní infrastruktury vůči klientům za škody vzniklé v důsledku jakékoli okolnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

7.   Provozovatel DLT tržní infrastruktury vypracuje a zveřejní jasnou a podrobnou strategii pro omezení činnosti konkrétní DLT tržní infrastruktury či pro přechod z konkrétní DLT tržní infrastruktury nebo ukončení jejího provozování (dále jen „přechodová strategie“), včetně přechodu nebo přeměny provozu své technologie sdíleného registru na tradiční tržní infrastrukturu v případě, že:

a)

došlo k překročení mezní hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 3;

b)

má dojít k odnětí nebo jinému ukončení platnosti zvláštního povolení nebo výjimky udělených podle tohoto nařízení, včetně případů, kdy je platnost zvláštního povolení nebo výjimky ukončena v důsledku použití čl. 14 odst. 2; nebo

c)

dojde k dobrovolnému či nedobrovolnému ukončení provozu DLT tržní infrastruktury.

Přechodová strategie musí být připravena k včasnému zavedení.

V přechodové strategii je stanoveno, jak se má zacházet s členy, účastníky, emitenty a klienty v případě odnětí či ukončení platnosti zvláštního povolení nebo ukončení provozu, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce. Tato strategie stanoví, jak mají být před nepřiměřeným dopadem tohoto odnětí či ukončení platnosti zvláštního povolení nebo ukončení provozu chráněni klienti, zejména neprofesionální investoři. Přechodová strategie se po předchozím schválení příslušným orgánem průběžně aktualizuje.

V přechodové strategii je stanoveno, co je nutné učinit v případě překročení mezní hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 3.

8.   Investiční podniky nebo organizátoři trhu, kteří smějí provozovat DLT MTF pouze na základě čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení a ve své přechodové strategii neuvedli, že chtějí požádat o povolení provozovat mnohostranný obchodní systém podle směrnice 2014/65/EU, jakož i centrální depozitáře provozující DLT TSS, se vynasnaží uzavřít s investičními podniky či organizátory trhu provozujícími mnohostranný obchodní systém podle směrnice 2014/65/EU ujednání o převzetí jejich provozu a uvedou tato ujednání ve své přechodové strategii.

9.   Centrální depozitáře provozující DLT SS, které smějí provozovat tento systém pouze v souladu s čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení a ve své přechodové strategii neuvedou, že chtějí požádat o povolení provozovat systém vypořádání obchodů s cennými papíry podle nařízení (EU) č. 909/2014, a investiční podniky či organizátoři trhu provozující DLT TSS se vynasnaží uzavřít s centrálními depozitáři provozujícími systém vypořádání obchodů s cennými papíry ujednání o převzetí jejich provozu a uvedou tato ujednání ve své přechodové strategii.

Centrální depozitáře provozující systém vypořádání obchodů s cennými papíry, které obdrží žádost o uzavření ujednání uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, odpoví na tuto žádost do tří měsíců od jejího obdržení. Centrální depozitář provozující systém vypořádání obchodů s cennými papíry tato ujednání uzavírá nediskriminačním způsobem a může si účtovat přiměřený obchodní poplatek na základě skutečných nákladů. Takovou žádost může odmítnout, pouze pokud se domnívá, že by dané ujednání mělo vliv na hladké a řádné fungování finančních trhů nebo by představovalo systémové riziko. Žádost nesmí být odmítnuta z důvodu ztráty podílu na trhu. V případě odmítnutí žádosti centrální depozitář písemně vyrozumí provozovatele DLT tržní infrastruktury, který o uzavření ujednání požádal, o svých důvodech.

10.   Ujednání uvedená v odstavcích 8 a 9 se uzavřou nejpozději pět let ode dne udělení zvláštního povolení, nebo dříve, požaduje-li to příslušný orgán z důvodu řešení rizika předčasného ukončení platnosti zvláštního povolení.

Článek 8

Zvláštní povolení k provozování DLT MTF

1.   O zvláštní povolení k provozování DLT MTF může podle tohoto nařízení požádat právnická osoba, která má povolení jako investiční podnik nebo má povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU.

2.   Pokud právnická osoba požádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto článku, a to pouze za účelem provozování DLT MTF, příslušný orgán neposuzuje, zda žadatel splňuje ty požadavky směrnice 2014/65/EU, z nichž žadatel požádal o výjimku podle článku 4 tohoto nařízení.

3.   Pokud podle odstavce 2 tohoto článku právnická osoba žádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu a zároveň o zvláštní povolení, uvede ve své žádosti informace požadované podle článku 7 směrnice 2014/65/EU, kromě informací, které by byly nezbytné pro prokázání splnění požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 4 tohoto nařízení.

4.   Žádost o zvláštní povolení k provozování DLT MTF podle tohoto nařízení musí obsahovat tyto informace:

a)

obchodní plán žadatele, pravidla DLT MTF a veškeré právní podmínky podle čl. 7 odst. 1, jakož i informace týkající se fungování, služeb a činností DLT MTF podle čl. 7 odst. 3;

b)

popis fungování použité technologie sdíleného registru podle čl. 7 odst. 2;

c)

popis celkových IT a kybernetických opatření žadatele podle čl. 7odst. 4;

d)

doklad o tom, že žadatel má zavedeny dostatečné obezřetnostní záruky, aby mohl splnit své závazky a odškodnit své klienty podle čl. 7 odst. 6 třetího pododstavce;

e)

v příslušných případech popis režimu úschovy finančních nástrojů vedených na DLT pro klienty podle čl. 7 odst. 5;

f)

popis opatření k zajištění ochrany investorů a popis mechanismů pro vyřizování stížností klientů a zjednávání nápravy podle čl. 7 odst. 6 druhého pododstavce;

g)

informace o přechodové strategii žadatele; a

h)

výjimky, které žadatel požaduje podle článku 4, odůvodnění každé požadované výjimky, veškerá navrhovaná kompenzační opatření a předpokládané prostředky pro splnění podmínek spojených s těmito výjimkami.

5.   Do 23. března 2023 vypracuje ESMA pokyny pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 4.

6.   Příslušný orgán posoudí do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT MTF, zda je žádost úplná. Pokud žádost úplná není, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které má žadatel poskytnout chybějící nebo další informace. Příslušný orgán informuje žadatele, když považuje žádost za úplnou.

Jakmile příslušný orgán považuje žádost za úplnou, zašle její kopii ESMA.

7.   Je-li nutné prosazovat soudržnost a přiměřenost výjimek nebo je-li nutné zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu, poskytne ESMA příslušnému orgánu nezávazné stanovisko týkající se požadovaných výjimek nebo přiměřenosti druhu technologie sdíleného registru použité pro účely tohoto nařízení, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie dané žádosti.

Před vydáním nezávazného stanoviska ESMA konzultuje příslušné orgány ostatních členských států a ve svém stanovisku co nejvíce zohlední jejich názory.

Vydá-li ESMA nezávazné stanovisko, příslušný orgán k němu přihlédne a požádá-li o to ESMA, poskytne mu vyjádření týkající se jakýchkoli výrazných odchylek od jeho stanoviska. Stanovisko ESMA a vyjádření příslušného orgánu se nezveřejňují.

8.   Do 24. března 2025 vypracuje ESMA pokyny na podporu soudržnosti a přiměřenosti:

a)

výjimek udělených provozovatelům DLT MTF v celé Unii, a to i v kontextu hodnocení přiměřenosti nejrůznějších druhů technologie sdíleného registru, které provozovatelé DLT MTF pro účely tohoto nařízení používají, a

b)

použití možnosti uvedené v čl. 3 odst. 6.

Tyto pokyny zajistí ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu.

ESMA tyto pokyny pravidelně aktualizuje.

9.   Do 90 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT MTF příslušný orgán žádost posoudí a rozhodne, zda zvláštní povolení udělí. Žádá-li žadatel o povolení podle směrnice 2014/65/EU a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto nařízení, může být lhůta pro posouzení žádosti prodloužena o další období až do doby stanovené v čl. 7 odst. 3 směrnice 2014/65/EU.

10.   Aniž jsou dotčeny články 7 a 44 směrnice 2014/65/EU, příslušný orgán odmítne udělit žadateli zvláštní povolení k provozování DLT MTF, pokud má důvody se domnívat, že:

a)

žadatel řádně neřeší a nezmírňuje významná rizika pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

b)

zvláštní povolení k provozování DLT MTF a výjimky jsou požadovány za účelem obcházení právních nebo regulačních požadavků; nebo

c)

provozovatel DLT MTF nebude schopen či svým uživatelům nedovolí dodržovat platná ustanovení práva Unie nebo ustanovení vnitrostátního práva spadající mimo oblast působnosti práva Unie.

11.   Zvláštní povolení platí v celé Unii po dobu maximálně šesti let ode dne vydání. Ve zvláštním povolení jsou uvedeny výjimky udělené v souladu s článkem 4, jakákoli kompenzační opatření a veškeré nižší mezní hodnoty stanovené příslušným orgánem v souladu s čl. 3 odst. 6.

Příslušný orgán neprodleně informuje ESMA o udělení zvláštního povolení podle tohoto článku či o jeho odmítnutí nebo odnětí a poskytne mu veškeré informace stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách:

a)

seznam DLT MTF, datum zahájení a ukončení platnosti jejich zvláštního povolení, seznam výjimek udělených jednotlivým systémům a veškeré nižší mezní hodnoty, které pro každý z těchto systémů příslušné orgány stanovily; a

b)

celkový počet žádostí o výjimku podaných podle článku 4 s uvedením počtu a druhu udělených nebo odmítnutých výjimek, spolu s odůvodněním případného odmítnutí.

Informace uvedené ve třetím pododstavci písm. b) se zveřejňují anonymně.

12.   Aniž jsou dotčeny články 8 a 44 směrnice 2014/65/EU, příslušný orgán zvláštní povolení nebo kteroukoli z udělených souvisejících výjimek odejme, pokud:

a)

byly zjištěny nedostatky ve fungování použité technologie sdíleného registru nebo v poskytovaných službách a činnostech vykonávaných provozovatelem DLT MTF, které představují riziko pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, přičemž toto riziko převažuje nad výhodami experimentálně poskytovaných služeb a prováděných činností;

b)

provozovatel DLT MTF poruší podmínky spojené s výjimkami;

c)

provozovatel DLT MTF přijme k obchodování finanční nástroje, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1;

d)

provozovatel DLT MTF překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2;

e)

provozovatel DLT MTF překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 3 a neaktivuje přechodovou strategii; nebo

f)

provozovatel DLT MTF získal zvláštní povolení nebo související výjimky na základě poskytnutí zavádějících informací nebo podstatného opomenutí.

13.   Pokud provozovatel systému DLT MTF hodlá zavést podstatnou změnu ve fungování používané technologie sdíleného registru nebo ve svých službách či činnostech a pokud tato změna vyžaduje nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu jedné nebo více stávajících výjimek nebo jakýchkoli podmínek s těmito výjimkami spojených, požádá provozovatel DLT MTF o nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu.

Pokud provozovatel DLT MTF žádá o nové zvláštní povolení, novou výjimku či změnu, použije se postup stanovený v článku 4. Tuto žádost zpracuje příslušný orgán v souladu s tímto článkem.

Článek 9

Zvláštní povolení k provozování DLT SS

1.   O zvláštní povolení k provozování DLT SS podle tohoto nařízení může požádat právnická osoba povolená jako centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014.

2.   Pokud právnická osoba požádá o povolení centrálního depozitáře podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto článku, a to pouze za účelem provozování DLT SS, příslušný orgán neposuzuje, zda žadatel splňuje ty požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 5 tohoto nařízení.

3.   Pokud podle odstavce 2 tohoto článku právnická osoba žádá o povolení centrálního depozitáře a zároveň o zvláštní povolení, musí uvést ve své žádosti informace uvedené v čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění těch požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 5 tohoto nařízení.

4.   Žádost o zvláštní povolení k provozování DLT SS podle tohoto nařízení musí obsahovat tyto informace:

a)

obchodní plán žadatele, pravidla DLT SS a veškeré právní podmínky podle čl. 7 odst. 1 a dále informace týkající se fungování, služeb a činnosti DLT SS podle čl. 7 odst. 3;

b)

popis fungování použité technologie sdíleného registru podle čl. 7 odst. 2;

c)

popis celkových IT a kybernetických opatření žadatele podle čl. 7odst. 4;

d)

doklad o tom, že žadatel má zavedeny dostatečné obezřetnostní záruky, aby mohl splnit své závazky a odškodnit své klienty podle čl. 7 odst. 6 třetího pododstavce;

e)

v příslušných případech popis režimu úschovy finančních nástrojů vedených na DLT pro klienty podle čl. 7 odst. 5;

f)

popis opatření k zajištění ochrany investorů a popis mechanismů pro vyřizování stížností klientů a zjednávání nápravy podle čl. 7 odst. 6 druhého pododstavce;

g)

informace o přechodové strategii žadatele; a

h)

informace o výjimkách požadovaných žadatelem podle článku 5 a jejich odůvodnění, informace o všech navrhovaných kompenzačních opatřeních a o předpokládaných opatřeních k dodržení podmínek spojených s takovými výjimkami.

5.   Do 23. března 2023 vypracuje ESMA pokyny pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 4.

6.   Příslušný orgán posoudí do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT SS, zda je žádost úplná. Pokud žádost úplná není, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které má žadatel poskytnout chybějící nebo další informace. Příslušný orgán informuje žadatele, když považuje žádost za úplnou.

Jakmile příslušný orgán považuje žádost za úplnou, zašle její kopii:

a)

ESMA; a

b)

dotčeným orgánům uvedeným v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014.

7.   Je-li nutné prosazovat soudržnost a přiměřenost výjimek nebo je-li nutné zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu, poskytne ESMA příslušnému orgánu nezávazné stanovisko požadovaných výjimek nebo přiměřenosti druhu technologie sdíleného registru použité pro účely tohoto nařízení, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie dané žádosti.

Před vydáním nezávazného stanoviska ESMA konzultuje příslušné orgány ostatních členských států a ve svém stanovisku co nejvíce zohlední jejich názory.

Vydá-li ESMA nezávazné stanovisko, příslušný orgán k němu přihlédne a požádá-li o to ESMA, poskytne mu vyjádření týkající se jakýchkoli výrazných odchylek od jeho stanoviska. Stanovisko ESMA a vyjádření příslušného orgánu se nezveřejňují.

Do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie uvedené žádosti poskytnou dotčené orgány uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014 příslušnému orgánu své nezávazné stanovisko týkající se funkcí DLT SS, který žadatel provozuje.

8.   Do 24. března 2025 vypracuje ESMA pokyny na podporu soudržnosti a přiměřenosti:

a)

výjimek udělených centrálním depozitářům provozujícím DLT SS v celé Unii, a to i v kontextu hodnocení přiměřenosti nejrůznějších druhů technologií sdíleného registru, které provozovatelé pro účely tohoto nařízení používají; a

b)

použití možnosti uvedené v čl. 3 odst. 6.

Tyto pokyny zajistí ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu.

ESMA pokyny pravidelně aktualizuje.

9.   Do 90 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT SS příslušný orgán žádost posoudí a rozhodne, zda zvláštní povolení udělí. Žádá-li žadatel o povolení centrálního depozitáře podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto nařízení, může být lhůta pro posouzení žádosti prodloužena o další období až do doby stanovené v čl. 17 odst. 8 nařízení (EU) č. 909/2014.

10.   Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán odmítne udělit zvláštní povolení k provozování DLT SS, pokud má důvody se domnívat, že:

a)

žadatel řádně neřeší a nezmírňuje významná rizika pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

b)

zvláštní povolení k provozování DLT SS a výjimky jsou požadovány za účelem obcházení právních nebo regulačních požadavků; nebo

c)

provozovatel centrálního depozitáře nebude schopen či svým uživatelům nedovolí dodržovat platná ustanovení práva Unie nebo ustanovení vnitrostátního práva spadající mimo oblast působnosti práva Unie.

11.   Zvláštní povolení platí v celé Unii po dobu maximálně šesti let ode dne vydání. Ve zvláštním povolení jsou uvedeny výjimky udělené v souladu s článkem 5, jakákoli kompenzační opatření a veškeré nižší mezní hodnoty stanovené příslušným orgánem v souladu s čl. 3 odst. 6.

Příslušný orgán neprodleně informuje ESMA a dotčené orgány uvedené v odstavci 7 tohoto článku o udělení zvláštního povolení podle tohoto článku či o jeho odmítnutí nebo odnětí a poskytne jim veškeré informace stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách:

a)

seznam DLT SS, datum zahájení a ukončení platnosti jejich zvláštního povolení, seznam výjimek udělených jednotlivým systémům a veškeré nižší mezní hodnoty, které pro každý z těchto systémů příslušné orgány stanovily; a

b)

celkový počet žádostí o výjimku podaných podle článku 5 s uvedením počtu a druhu udělených nebo odmítnutých výjimek, spolu s odůvodněním případného odmítnutí.

Informace uvedené ve třetím pododstavci písm. b) se zveřejňují anonymně.

12.   Aniž je dotčen článek 20 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán zvláštní povolení nebo kteroukoli ze souvisejících výjimek odejme, pokud:

a)

byly zjištěny nedostatky ve fungování použité technologie sdíleného registru nebo v poskytovaných službách a činnostech vykonávaných centrálním depozitářem provozujícím DLT SS, které představují riziko pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, přičemž toto riziko převažuje nad výhodami experimentálně poskytovaných služeb a prováděných činností;

b)

centrální depozitář provozující DLT SS poruší podmínky spojené s výjimkami;

c)

centrální depozitář provozující DLT SS zaeviduje finanční nástroje, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1;

d)

centrální depozitář provozující DLT SS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2;

e)

centrální depozitář provozující DLT SS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 3 a neaktivuje přechodovou strategii; nebo

f)

centrální depozitář provozující DLT SS získal zvláštní povolení nebo související výjimky na základě poskytnutí zavádějících informací nebo podstatného opomenutí.

13.   Pokud centrální depozitář provozující DLT SS hodlá zavést podstatnou změnu ve fungování používané technologie sdíleného registru nebo ve svých službách či činnostech a pokud tato změna vyžaduje nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu jedné nebo více stávajících výjimek udělených centrálnímu depozitáři nebo jakýchkoli podmínek spojených s těmito výjimkami, požádá centrální depozitář provozující DLT SS o nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu.

Pokud centrální depozitář provozující DLT SS žádá o nové zvláštní povolení, novou výjimku či změnu, použije se postup stanovený v článku 5. Tuto žádost zpracuje příslušný orgán v souladu s tímto článkem.

Článek 10

Zvláštní povolení k provozování DLT TSS

1.   O zvláštní povolení k provozování DLT TSS může podle tohoto nařízení požádat právnická osoba, která má povolení investičního podniku nebo má povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU nebo která je povolena jako centrální depozitář podle nařízení (EU) č. 909/2014.

2.   Pokud právnická osoba požádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu podle směrnice 2014/65/EU nebo o povolení centrálního depozitáře podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň požádá o zvláštní povolení podle tohoto článku, a to pouze za účelem provozování DLT TSS, příslušný orgán neposuzuje, zda žadatel splňuje ty požadavky směrnice 2014/65/EU nebo ty požadavky nařízení (EU) č. 909/2014, z nichž žadatel požádal o výjimku podle článku 6 tohoto nařízení.

3.   Pokud podle odstavce 2 tohoto článku právnická osoba žádá o povolení investičního podniku nebo o povolení k provozování regulovaného trhu nebo o povolení centrálního depozitáře a zároveň žádá o zvláštní povolení, uvede ve své žádosti informace požadované v článku 7 směrnice 2014/65/EU či případně v článku 17 nařízení (EU) č. 909/2014, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění těch požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s článkem 6 tohoto nařízení.

4.   Žádost o zvláštní povolení k provozování DLT TSS podle tohoto nařízení musí obsahovat tyto informace:

a)

obchodní plán žadatele, pravidla DLT TSS a veškeré právní podmínky podle čl. 7 odst. 1, jakož i informace o fungování, službách a činnosti DLT TSS podle čl. 7 odst. 3;

b)

popis fungování použité technologie sdíleného registru podle čl. 7 odst. 2;

c)

popis celkových IT a kybernetických opatření žadatele podle čl. 7 odst. 4;

d)

doklad o tom, že žadatel má zavedeny dostatečné obezřetnostní záruky, aby mohl splnit své závazky a odškodnit své klient podle čl. 7 odst. 6 třetího pododstavce;

e)

v příslušných případech popis režimu úschovy finančních nástrojů vedených na DLT pro klienty podle čl. 7 odst. 5;

f)

popis opatření k zajištění ochrany investorů a popis mechanismů pro vyřizování stížností klientů a zjednávání nápravy podle čl. 7 odst. 6 druhého pododstavce;

g)

přechodová strategie žadatele; a

h)

výjimky požadované žadatelem podle článku 6, odůvodnění každé požadované výjimky, veškerá navrhovaná kompenzační opatření a předpokládané prostředky pro splnění podmínek spojených s těmito výjimkami.

5.   Kromě informací uvedených v odstavci 4 tohoto článku předloží žadatel, který hodlá provozovat DLT TSS jakožto investiční podnik nebo organizátor trhu, informace o tom, jak chce splnit příslušné požadavky nařízení (EU) č. 909/2014 uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s uvedeným článkem.

Kromě informací uvedených v odstavci 4 tohoto článku předloží žadatel, který hodlá provozovat DLT TSS jakožto centrální depozitář, informace o tom, jak chce splnit příslušné požadavky směrnice 2014/65/EU uvedené v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, kromě informací, které by byly nezbytné k prokázání splnění požadavků, z nichž žadatel požádal o výjimku v souladu s uvedeným článkem.

6.   Do 23 března 2023 vypracuje ESMA pokyny pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 4.

7.   Příslušný orgán posoudí do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT TSS, zda je žádost úplná. Pokud žádost úplná není, stanoví příslušný orgán lhůtu, ve které má žadatel poskytnout chybějící a další informace. Příslušný orgán informuje žadatele, když považuje žádost za úplnou.

Jakmile příslušný orgán považuje žádost za úplnou, zašle její kopii:

a)

ESMA; a

b)

dotčeným orgánům uvedeným v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014.

8.   Je-li nutné prosazovat soudržnost a přiměřenost výjimek nebo je-li nutné zajistit ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu, poskytne ESMA příslušnému orgánu nezávazné stanovisko ohledně požadovaných výjimek nebo přiměřenosti druhu technologie sdíleného registru použité pro účely tohoto nařízení, a to do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie dané žádosti.

Před vydáním nezávazného stanoviska ESMA konzultuje příslušné orgány ostatních členských států a ve svém stanovisku co nejvíce zohlední jejich názory.

Vydá-li ESMA nezávazné stanovisko, příslušný orgán k němu přihlédne a požádá-li o to ESMA, poskytne mu vyjádření týkající se jakýchkoli výrazných odchylek od jeho stanoviska. Stanovisko ESMA a vyjádření příslušného orgánu se nezveřejňují.

Do 30 kalendářních dnů od obdržení kopie uvedené žádosti poskytnou dotčené orgány uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014 příslušnému orgánu nezávazné stanovisko týkající se funkcí DLT TSS, který žadatel provozuje.

9.   Do 90 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o zvláštní povolení k provozování DLT TSS příslušný orgán žádost posoudí a rozhodne, zda zvláštní povolení udělí. Žádá-li žadatel o povolení podle směrnice 2014/65/EU nebo podle nařízení (EU) č. 909/2014 a zároveň o zvláštní povolení podle tohoto článku, může být lhůta pro posouzení žádosti prodloužena o další období až do doby stanovené v čl. 7 odst. 3 směrnice 2014/65/EU či případně v čl. 17 odst. 8 nařízení (EU) č. 909/2014.

10.   Aniž jsou dotčeny články 7 a 44 směrnice 2014/65/EU a článek 17 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán odmítne udělit zvláštní povolení k provozování DLT TSS, pokud má důvody se domnívat, že:

a)

žadatel řádně neřeší a nezmírňuje významná rizika pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

b)

zvláštní povolení k provozování DLT TSS a výjimky jsou požadovány za účelem obcházení právních nebo regulačních požadavků; nebo

c)

provozovatel DLT TSS nebude schopen či svým uživatelům nedovolí dodržovat platná ustanovení práva Unie nebo ustanovení vnitrostátního práva spadající mimo oblast působnosti práva Unie.

11.   Zvláštní povolení platí v celé Unii po dobu maximálně šesti let ode dne vydání. Ve zvláštním povolení jsou uvedeny výjimky udělené v souladu s článkem 6, jakákoli kompenzační opatření a veškeré nižší mezní hodnoty stanovené příslušným orgánem v souladu s čl. 3 odst. 6.

Příslušný orgán neprodleně informuje ESMA a dotčené orgány uvedené v článku 12 nařízení (EU) č. 909/2014 o udělení zvláštního povolení podle tohoto článku či o jeho odmítnutí nebo odnětí a poskytne mu zároveň veškeré informace stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

ESMA zveřejní na svých internetových stránkách:

a)

seznam DLT TSS, datum zahájení a ukončení platnosti jejich zvláštního povolení, seznam výjimek udělených jednotlivým systémům a veškeré nižší mezní hodnoty, které pro každý z těchto systémů příslušné orgány stanovily; a

b)

celkový počet žádostí o výjimku podaných v souladu s článkem 6 s uvedením počtu a druhu udělených nebo odmítnutých výjimek, spolu s odůvodněním případného odmítnutí.

Informace uvedené ve třetím pododstavci písm. b) se zveřejňují anonymně.

12.   Aniž jsou dotčeny články 8 a 44 směrnice 2014/65/EU a článek 20 nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný orgán zvláštní povolení nebo kteroukoli z udělených výjimek odejme, pokud:

a)

byly zjištěny nedostatky ve fungování použité technologie sdíleného registru nebo v poskytovaných službách a činnostech vykonávaných provozovatelem DLT TSS, které představují riziko pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, přičemž toto riziko převažuje nad výhodami experimentálně poskytovaných služeb a prováděných činností;

b)

provozovatel DLT TSS poruší podmínky spojené s výjimkami;

c)

provozovatel DLT TSS přijme k obchodování nebo zaeviduje finanční nástroje, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1;

d)

provozovatel DLT TSS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 2;

e)

provozovatel DLT TSS překročí mezní hodnotu uvedenou v čl. 3 odst. 3 a neaktivuje přechodovou strategii; nebo

f)

provozovatel DLT TSS získal zvláštní povolení nebo související výjimky na základě poskytnutí zavádějících informací nebo podstatného opomenutí.

13.   Pokud provozovatel DLT TSS hodlá zavést podstatnou změnu ve fungování používané technologie sdíleného registru nebo ve svých službách či činnostech a pokud tato změna vyžaduje nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu jedné nebo více stávajících výjimek nebo jakýchkoli podmínek spojených s těmito výjimkami, požádá o takové nové zvláštní povolení, novou výjimku nebo změnu.

Pokud provozovatel DLT TSS žádá o nové zvláštní povolení, novou výjimku či změnu, použije se postup stanovený v článku 6. Tuto žádost zpracuje příslušný orgán v souladu s tímto článkem.

Článek 11

Spolupráce mezi provozovateli DLT tržní infrastruktury, příslušnými orgány a ESMA

1.   Aniž jsou dotčeny nařízení (EU) č. 909/2014 a směrnice 2014/65/EU, provozovatelé DLT tržní infrastruktury spolupracují s příslušnými orgány.

Provozovatelé DLT tržní infrastruktury zejména informují své příslušné orgány neprodleně poté, co se dovědí o některé z těchto skutečností:

a)

jakýchkoli navržených podstatných změnách obchodního plánu, včetně změn týkajících se kritických zaměstnanců, pravidel DLT tržní infrastruktury a právních podmínek;

b)

jakýchkoli důkazech o neoprávněném přístupu, podstatném selhání, ztrátě, kybernetických útocích nebo jiných kybernetických hrozbách, podvodech, krádežích nebo jiných závažných pochybeních, k nimž u provozovatele DLT tržní infrastruktury došlo;

c)

jakékoli podstatné změně informací poskytnutých příslušnému orgánu;

d)

jakýchkoli technických nebo provozních potížích při výkonu činnosti nebo poskytování služeb podléhajících zvláštnímu povolení, včetně obtíží souvisejících s vývojem nebo používáním technologie sdíleného registru a finančních nástrojů vedených na DLT; nebo

e)

jakýchkoli vyvstalých rizicích pro ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, která nebyla předpokládána při podání žádosti o zvláštní povolení nebo v okamžiku udělení zvláštního povolení.

Změny uvedené v druhém pododstavci písm. a) je třeba oznámit alespoň čtyři měsíce před plánovanou změnou bez ohledu na to, zda předpokládaná podstatná změna vyžaduje v souladu s článkem 8, 9 nebo 10 změnu zvláštního povolení či s ním spojených výjimek nebo podmínek, které s těmito výjimkami souvisejí.

Příslušný orgán, kterému byly oznámeny informace uvedené ve druhém pododstavci písm. a) až e), může požadovat, aby daný provozovatel DLT tržní infrastruktury podal žádost v souladu s čl. 8 odst. 13, čl. 9 odst. 13 nebo čl. 10 odst. 13 nebo aby přijal požadovaná nápravná opatření podle odstavce 3 tohoto článku.

2.   Provozovatelé DLT tržní infrastruktury poskytnou příslušnému orgánu veškeré příslušné informace, které požaduje.

3.   Příslušný orgán může za účelem zajištění ochrany investorů, integrity trhu či finanční stability vyžadovat přijetí jakýchkoli nápravných opatření týkajících se obchodního plánu provozovatele DLT tržní infrastruktury, pravidel DLT tržní infrastruktury a právních podmínek. Provozovatel DLT tržní infrastruktury informuje o provedení veškerých nápravných opatření požadovaných příslušným orgánem ve svých zprávách podle odstavce 4.

4.   Každých šest měsíců ode dne udělení zvláštního povolení předkládá provozovatel DLT tržní infrastruktury zprávu příslušnému orgánu. Tato zpráva zahrnuje:

a)

souhrn informací uvedených v odst. 1 druhém pododstavci;

b)

počet a hodnotu finančních nástrojů vedených na DLT přijatých k obchodování v DLT MTF nebo DLT TSS a počet a hodnotu finančních nástrojů vedených na DLT zaevidovaných provozovatelem DLT SS nebo DLT TSS;

c)

počet a hodnotu transakcí zobchodovaných v DLT MTF nebo DLT TSS a vypořádaných provozovatelem DLT SS nebo DLT TSS;

d)

odůvodněné posouzení případných obtíží s uplatňováním právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb nebo vnitrostátního práva; a

e)

veškerá opatření přijatá za účelem provedení podmínek spojených s výjimkami nebo k provedení jakýchkoli kompenzačních nebo nápravných opatření vyžadovaných příslušným orgánem.

5.   ESMA plní úlohu koordinátora příslušných orgánů s cílem vybudovat společný pohled na technologii sdíleného registru a DLT tržní infrastrukturu a vypracovat společnou kulturu dohledu a sladěné postupy dohledu zajišťující jednotný přístup a sbližování výsledků dohledu.

Příslušné orgány předají ESMA včas informace a zprávy, které obdržely od provozovatelů DLT tržní infrastruktury podle odstavců 1, 2 a 4 tohoto článku, a informují jej o veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 3 tohoto článku.

ESMA pravidelně informuje příslušné orgány o:

a)

zprávách předkládaných v souladu s odstavcem 4 tohoto článku;

b)

zvláštních povoleních a výjimkách udělených podle tohoto nařízení a podmínkách spojených s těmito výjimkami;

c)

každém odmítnutí příslušného orgánu udělit zvláštní povolení nebo výjimku, každém odnětí takového zvláštního povolení nebo výjimek a každém ukončení činnosti ze strany DLT tržní infrastruktury.

6.   ESMA sleduje uplatňování zvláštních povolení, souvisejících výjimek a podmínek spojených s těmito výjimkami a také veškerých kompenzačních nebo nápravných opatření požadovaných příslušnými orgány. ESMA předkládá Komisi výroční zprávu o tom, jak jsou tyto zvláštní povolení, výjimky, podmínky a kompenzační či nápravná opatření uplatňovány v praxi.

Článek 12

Určení příslušných orgánů

1.   Příslušným orgánem pro investiční podnik provozující DLT MTF nebo DLT TSS je příslušný orgán určený členským státem v souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 55 písm. a) body ii) a iii) směrnice 2014/65/EU.

2.   Příslušným orgánem pro organizátora trhu provozujícího DLT MTF nebo DLT TSS je příslušný orgán určený členským státem, ve kterém má organizátor trhu provozující DLT MTF nebo DLT TSS sídlo, nebo nemá-li podle práva dotyčného členského státu organizátor trhu sídlo, členský stát, ve kterém má organizátor trhu provozující DLT MTF nebo DLT TSS ústředí.

3.   Příslušným orgánem pro centrální depozitář provozující DLT SS nebo DLT TSS je příslušný orgán určený členskými státy v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 23 nařízení (EU) č. 909/2014.

Článek 13

Oznámení příslušných orgánů

Členské státy oznámí ESMA a Komisi veškeré příslušné orgány ve smyslu čl. 2 bodu 21 písm. c). ESMA zveřejní seznam těchto příslušných orgánů na svých internetových stránkách.

Článek 14

Zpráva a přezkum

1.   Do 24. března 2026 předloží ESMA Komisi zprávu o:

a)

fungování DLT tržní infrastruktury v celé Unii;

b)

počtu DLT tržních infrastruktur;

c)

druhu výjimek požadovaných DLT tržními infrastrukturami a druhu udělených výjimek;

d)

počtu a hodnotě finančních nástrojů vedených na DLT přijatých k obchodování, které jsou zaevidovány na DLT tržní infastruktuře;

e)

počtu a hodnotě transakcí zobchodovaných nebo vypořádaných v rámci DLT tržní infrastruktury;

f)

druhu použité technologie sdíleného registru a technických problémech spojených s jejím používáním, včetně skutečností uvedených v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), a o dopadu používání technologie sdíleného registru na cíle politiky Unie v oblasti klimatu;

g)

postupech zavedených provozovateli DLT SS nebo DLT TSS v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. b);

h)

veškerých rizicích, zranitelných místech nebo neúčinném fungování používané technologie sdíleného registru, které ohrožují ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu, včetně nových druhů právních, systémových a provozních rizik, která právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb dostatečně neřeší, a o veškerých dalších nezamýšlených účincích na likviditu, volatilitu, ochranu investorů, integritu trhu nebo finanční stabilitu;

i)

veškerých rizicích regulatorní arbitráže nebo problémech ovlivňujících rovné podmínky mezi DLT tržními infrastrukturami v rámci pilotního režimu stanoveného v tomto nařízení a mezi DLT tržními infrastrukturami a dalšími tržními infrastrukturami používajícími tradiční systémy;

j)

jakýchkoli problémech s interoperabilitou mezi DLT tržní infrastrukturou a jinou infrastrukturou, která používá tradiční systémy;

k)

veškerých výhodách a nákladech plynoucích z použití určité technologie sdíleného registru, pokud jde o dodatečnou likviditu a financování začínajících podniků a malých a středních podniků, zlepšení bezpečnosti a zvýšení efektivity, spotřebu energie a zmírnění rizik v celém obchodním a poobchodním řetězci, mimo jiné též co se týče evidování a úschovy finančních nástrojů vedených na DLT, sledovatelnosti transakcí a důslednějšího dodržování postupů v rámci politiky „poznej svého klienta“ a boje proti praní peněz, podnikových opatření a přímého výkonu práv investorů prostřednictvím inteligentních smluv, podávání zpráv a dohledu na úrovni DLT tržní infrastruktury;

l)

každém odmítnutí udělit zvláštní povolení nebo výjimky, změnách nebo odnětí těchto zvláštních povolení nebo výjimek a také o veškerých kompenzačních nebo nápravných opatřeních;

m)

všech případech ukončení činnosti DLT tržní infrastruktury a důvodech jejího ukončení;

n)

vhodnosti mezních hodnot uvedených v článku 3 a čl. 5 odst. 8, včetně možných důsledků vyplývajících ze zvýšení těchto mezních hodnot, zejména s přihlédnutím k systémovým aspektům a různým druhům technologie sdíleného registru; a

o)

celkovém posouzení nákladů a přínosů pilotního režimu stanoveného v tomto nařízení a doporučeních, zda a za jakých podmínek v tomto pilotním režimu pokračovat.

2.   Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do tří měsíců od jejího obdržení zprávu. Tato zpráva obsahuje analýzu nákladů a přínosů toho, zda by pilotní režim stanovený v tomto nařízení měl být:

a)

prodloužen o další až tříleté období;

b)

rozšířen o další druhy finančních nástrojů, které lze emitovat, evidovat, převádět nebo uchovávat s použitím technologie sdíleného registru;

c)

změněn;

d)

zaveden trvale na základě vhodných změn právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb; nebo

e)

ukončen, včetně ukončení platnosti všech zvláštních výjimek udělených podle tohoto nařízení.

Ve své zprávě může Komise navrhnout jakékoli vhodné změny právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb nebo harmonizaci vnitrostátních právních předpisů, které by usnadnily používání technologie sdíleného registru ve finančním sektoru, a také opatření nezbytná k tomu, aby DLT tržní infrastruktura mohla opustit pilotní režim stanovený v tomto nařízení.

V případě prodloužení tohoto pilotního režimu o další období, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce, požádá Komise ESMA o předložení další zprávy podle odstavce 1, a to nejpozději tři měsíce před koncem tohoto prodloužení. Po obdržení této zprávy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě další zprávu v souladu s tímto odstavcem.

Článek 15

Průběžné zprávy

ESMA zveřejňuje výroční průběžné zprávy s cílem poskytovat účastníkům trhu informace o fungování trhů, řešit nesprávné jednání provozovatelů DLT tržních infrastruktur, vyjasňovat uplatňování tohoto nařízení a aktualizovat předchozí pokyny na základě vývoje technologie sdíleného registru. V těchto zprávách se uvádí rovněž všeobecný popis uplatnění pilotního režimu, který je stanoven v tomto nařízení, se zaměřením na trendy a nově se objevující rizika a předkládají se Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. První taková zpráva se zveřejní do 24. března 2024.

Článek 16

Změna nařízení (EU) č. 600/2014

V čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud Komise dospěje k závěru, že v souladu s čl. 52 odst. 12 není třeba vyloučit deriváty obchodované v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36, mohou ústřední protistrana nebo obchodní systém podat před 22. červnem 2022 svému příslušnému orgánu žádost o povolení k využití přechodných opatření. Příslušný orgán může při zohlednění rizik vyplývajících z uplatnění práv na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, pro řádné fungování dané ústřední protistrany nebo daného obchodního systému rozhodnout, že se článek 35 nebo 36 nebude vztahovat na danou ústřední protistranu nebo obchodní systém ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému, a to po přechodné období do 3. července 2023. Rozhodne-li se příslušný orgán takové přechodné období schválit, ústřední protistrana nebo obchodní systém nesmí po dobu jeho trvání využívat práva na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému. Kdykoli schválí příslušný orgán přechodné období, oznámí to ESMA a v případě ústřední protistrany kolegiu příslušných orgánů této ústřední protistrany.“

Článek 17

Změna nařízení (EU) č. 909/2014

V čl. 76 odst. 5 nařízení (EU) č. 909/2014 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Veškerá opatření k zajištění disciplíny při vypořádání uvedená v čl. 7 odst. 1 až 13 se použijí ode dne použitelnosti každého takového opatření, který je uveden v aktu v přenesené pravomoci přijatém Komisí podle čl. 7 odst. 15.“

Článek 18

Změna směrnice 2014/65/EU

Směrnice 2014/65/EU se mění takto:

1)

V čl. 4 odst. 1 se bod 15 nahrazuje tímto:

„15)

„finančními nástroji“ nástroje uvedené v oddíle C přílohy I, včetně nástrojů vydaných prostřednictvím technologie sdíleného registru;“.

2)

V článku 93 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.   Do 23. března 2023… členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 15 a informují o nich Komisi. Použijí tyto předpisy ode dne 23. března 2023.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, které nemohou přijmout předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 15 do 23. března 2023, jelikož jejich legislativní postupy trvají déle než devět měsíců, využít prodloužení uvedené lhůty nejvýše o šest měsíců ode dne 23. března 2023, pokud Komisi do 23. března 2023 oznámí, že budou muset toto prodloužení lhůty využít.“

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 23. března 2023, s výjimkou:

a)

ustanovení čl. 8 odst. 5, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 6 a článku 17, které se použijí ode dne 22. června 2022; a

b)

článku 16, který se použije ode dne 4. července 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. května 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE


(1)  Úř. věst. C 244, 22.6.2021, s. 4.

(2)  Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 31.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. března 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. dubna 2022.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU ze dne 22. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování a směrnice Komise 2007/14/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 13).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU